Sazba daně (daň z nemovitých věcí)

Firma má v katastru nemovitostí zapsaný pozemek - ostatní plocha. V minulém roce na něm firma začala stavět výrobní halu a administrativní budovu. Do konce roku má hala i administrativní budova hotové obvodové zdi, střechu. Chybí dodělat elektroinstalaci, topení, rozvody vody. Jaký je prosím správný postup při sestavení daňového přiznání k dani z nemovitých věcí? K 1.1.2024 je v katastru nemovitostí zapsaný nezměněný stav, tedy pozemek - ostatní plocha.

Firma má v areálu čističku odpadních vod, která se ale v současné době nevyužívá k čištění odpadních vod ani jinému účelu. Nelze tedy uplatnit osvobození od daně z nemovitých věcí a musí se zdanit jako stavba pro podnikání N ?

Klientka si koupila byt ve smlouvě je napsáno velikost bytu 74 metru plus 20 metru terasa. Co mam uvést do přiznání 74 metru nebo nebo 94 metru spolu s terasou? Také koupila parkovací místo v domě a sklep. Musí se to také danit? Není to uvedeno v katastru a ani ve smlouvě není jejich velikost. Musí se to vůbec uvádět v přiznání? Nebo je to osvobozené? 

Darujícím je otec občan ČR, obdarovaným dcera, která je občanstvím Italka, ale trvalý pobyt a bydliště má tady u nás v ČR, veškeré příjmy daní tady u nás v ČR, tedy je českým daňovým rezidentem. V případě, že by nemovitost byla v ČR, tak by byl příjem osvobozen, ale nejedná se o nemovitost v ČR, ale v Itálii. Jaké povinnosti obdarované v rámci daně z příjmu vznikají v ČR a případně v Itálii? 

Společnost na své náklady realizovala stavbu kioskové trafostanice. Od rozvodny PRE vede rozvod přes pozemky, které má společnost pronajaté a je umístěn pod zemí. Trafostanice je nadzemní samostatná stavba. 1)Odpisování - předpokládáme, že trafostanice včetně kabelového připojení bude odepisována jako celek ve 4.odpisové skupině. Je tomu tak? 2)Je tato stavba předmětem daně ze staveb dle zákona o dani z nemovitých věcí?

Chápu správně novelu zákona o dani z nemovitých věcí (2024) u pronájmu bytu?Příklady: Byt A pronajímám ke krátkodobým pronájmům, vč. služeb (výměna ručníků, úklid...). Jsem povinen do 31. 1. 2024 podat daňové přiznání a zaplatit vyšší daň, jelikož se jednotka přeřadila do jiného druhu stavby dle novely. Byt pronajímám k dlouhodobému pronájmu bez služeb. NEJSEM povinen podat do 31. 1. 2024 daňové přiznání. Druh stavby se nezměnil. 

Od 1. 1. 2024 můžeme očekávat rozsáhlé změny zákona č. 338/1992 Sb. , o dani z nemovitých věcí, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o dani z nemovitých věcí), již 8. listopadu Senát schválil vládní návrh zákona, kterým se mění některé zákony v souvislosti s konsolidací veřejných rozpočtů (dále jen „konsolidační zákon“), jehož součástí je i rozsáhlá novela zákona o dani z nemovitých věcí. Novela zákona o dani z nemovitých věcí předpokládá dvojí účinnost. Velká část změn dopadá na zdaňovací období roku 2024 a menší část na zdaňovací období roku 2025. V případě, že u změn není uvedeno, že se jedná o změny s účinností od 1. 1. 2025, tak se jedná o změny účinné od 1. 1. 2024. Pojmem „novela zákona o dani z nemovitých věcí“ se rozumí zákon č. 338/1992 Sb. , o dani z nemovitých věcí, ve znění konsolidačního zákona a pojmem „zákon o dani z nemovitých věcí před novelou“ se rozumí zákon č. 338/1992 Sb. , o dani z nemovitých věcí, ve znění do 31. 12. 2023.

Je možné pronajmout v domě jednatele konkrétní místnost jeho firmě? Reálný stav je, že jednatel má ve svém RD kancelář (i sídlo firmy) a reálně z kanceláře vykonává ekonomickou činnost. (Jednatel je také majitelem RD jako FO, dům není v obch. majetku). Před RD parkuje na pozemku náležejícímu k domu (zastavěná plocha - dlažba) firemní automobil. Jaké má toto dopady na daň z nemovitých věcí? A řeší se z hlediska daně z nemovitosti např. i zmíněná zastavená plocha u domu, která je využívána smíšeně - pro parkování firemního automobilu i druhého osobního automobilu rodiny?

Dostává se Vám do rukou nové číslo časopisu Účetnictví v praxi s obvyklým úvodníkem přinášejícím přehled novinek v účetní a daňové oblasti za uplynulý měsíc. Při přípravě příspěvku, lehce pod aktuálním tlakem okolností, jsme poprvé zkusili využít možností umělé inteligence a s její pomocí připravit obsah podkapitoly Legislativní novinky vážně nevážné. Přejeme zajímavé čtení.

OSVČ využívá pro podnikání garáž, která je součástí jeho rodinného domu. Nejedná se o samostatné stojící stavbu. Jaká bude sazba daně z nemovitých věcí u tohoto rodinného domu? Je třeba uplatnit pro prostor garáže zvýšení daně?

Jakou sazbou daně z nemovitosti se daní Bioplynové stanice, jestliže jsme akciová společnost zabývající se zemědělskou činností?

FO podnikající (účetnictví) přešla k 1. 1. 2023 dle OR na PO společnost s. r. o. Notářský zápis o přeměně společnosti byl sepsán 1. 12. 2022. Dle notářského zápisu se společník podílí na základním kapitálu společnosti vkladem 1 mil., který je nepeněžitý. Obchodní závod zakladatele tvoří nepeněžitý vklad do základního kapitálu dle ocenění majetku. Ocenění majetku je ve výši 13,5 mil a na vklad společníka je započítán 1 mil. Zbytek 12,5 mil má být vkladové ážio. Jak bude o těchto vkladech, pohybech účtováno u FO a u PO? Koncové stavy RZV k 31.12 FO budou počáteční stavy RZV PO. Jak bude účtováno o základním kapitálu-vkladu společníka a vkladovém ážio. V majetku FO jsou NA automobily, které by měly přejít v rámci vkladu do majetku nové právnické osoby, s. r. o., zápis v obchodním rejstříku je od 1. 1. 2023. Kdy dochází tedy k jejich nabytí - zápisem do OR nebo přepisem v registru (do 31. 1. 2023 stále nejsou převedeny)? Zajímá mne od kdy a kdo bude platit silniční daň, náklady za vozidla, PHM, opravy. Zda bude probíhat mezi firmami přefakturace? Stejný problém s nemovitostmi - od kdy se bere rozhodný okamžik - s ohledem na daň z nemovitosti - zápis do OR nebo až změnou v katastru - do této doby 31. 1. 2023 nezměněno?

Následující článek obsahuje přehled parametrů, sazeb, vzorových výpočtů a dalších údajů z oblasti zdanění mezd a platů, odvodů na zdravotní a sociální pojištění, dávek nemocenského pojištění, důchodů a souvisejících oblastí. Jde o údaje, které používají finanční účetní, mzdoví účetní, personalisté a ekonomové při své každodenní práci. Mělo by však jít o užitečnou pomůcku nejen pro ně, ale i pro samotné zaměstnance, příjemce dávek nemocenského pojištění, budoucí důchodce a jiné osoby, např. při kontrole jejich oprávněných nároků.

V tomto článku se zaměřím na vývoj realitního trhu v České republice ve vazbě na zrušení daně z nabytí nemovitých věcí a dalších úprav v daňových předpisech. Už předloni, v roce 2019, navrhoval zrušení daně z nabytí nemovitých věcí Senát České republiky. Sněmovna však jeho návrh v září 2019 přehlasovala. Již tehdy někteří čtyřprocentní daň z nabytí nemovitých věcí nazývali tzv. „výpalným od státu“, neboť už jednou zdaněné peníze z prodané/nakoupené nemovité věci opět podléhaly opět. Původně se jednalo o daň z převodu nemovitosti, a to až do listopadu 2016, neboť ji platil prodávající a kupující byl ručitelem. Proto bývala upravena již v kupní smlouvě a prodávající si ji musel „automaticky“ odečíst od kupní ceny.

Jak jsme vás již dříve informovali, v rámci protikrizových opatření bylo mimo jiné navrženo zrušení 4% daně z nabytí nemovitých věcí, které bylo po dlouhém legislativním procesu úspěšně schváleno. Společně se zrušením daně z nabytí nemovitých věcí však dochází také k dalším změnám, a to v zákoně o daních z příjmů . V následujícím článku jsme pro vás připravili shrnutí i těchto změn společně s tím, pro koho je zrušení daně z nabytí nemovitých věcí výhodné a pro koho nikoliv.

Následující článek obsahuje přehled parametrů, sazeb, vzorových výpočtů a dalších údajů z oblasti zdanění mezd a platů, odvodů na zdravotní a sociální pojištění, dávek nemocenského pojištění, důchodů a souvisejících oblastí. Jde o údaje, které používají finanční účetní, mzdoví účetní, personalisté a ekonomové při své každodenní práci. Mělo by však jít o užitečnou pomůcku nejen pro ně, ale i pro samotné zaměstnance, příjemce dávek nemocenského pojištění, budoucí důchodce a jiné osoby, např. při kontrole jejich oprávněných nároků. Jako každý rok, tak i od 1. 1. 2020 došlo k valorizačním úpravám různých sazeb a parametrů ve výše uvedených oblastech. K zásadním změnám pro zaměstnavatele dochází při zpracování dočasných pracovních neschopností zaměstnanců zavedením tzv. eNeschopenky. Zmíním se zde i o dalších spíše drobnějších změnách v uvedených oblastech.

Do skupiny majetkových daní patří především daň z nemovitých věcí, dobře známá všem vlastníkům nemovitostí, ale i daň z nabytí nemovitých věcí, která je spojena se změnami vlastnického práva k nemovitostem. Daň z nemovitých věcí má oproti jiným daním poměrně stabilní právní úpravu, zatímco daň z nabytí nemovitých věcí prošla častějšími změnami. Daň z nemovitých věcí je každoroční povinností, zatímco daň z nabytí nemovitých věcí přichází ojediněle v průběhu času a vypořádává se každý případ změny vlastnického práva jednotlivě, jednorázově.

Osoba samostatně výdělečně činná má doma pekárnu, kde peče dorty. Má povolení od stavebního úřadu, hygieny atd. Provozovna tvoří asi 1/3 z podlahové plochy celého domu. Je nutno z této plochy platit zvýšenou daň z nemovitých věcí?

Blíží se 31. 1. 2019, termín pro podání daňového přiznání k dani z nemovitých věcí na zdaňovací období roku 2019. Přestože u této daně nedochází oproti předchozímu zdaňovacímu období ke změnám, chceme při této příležitosti připomenout povinnosti poplatníků daně a upřesnit či doplnit některé již dříve publikované informace.

„I ta nejzkušenější vláda, když již zdanila všechny předměty vhodné ke zdanění, musí se uchýlit i ke zdaňování předmětů nevhodných.“ Adam Smith, zdá se, předvídal i naši nespravedlivou daň z nemovitých věcí. Tuto speciální majetkovou daň je totiž třeba platit z titulu vlastnictví nemovité věci, kterou si poplatník pořídil ze svého vydělaného a také zdaněného a „zpojistněného“ příjmu. Naštěstí celý výnos daně z nemovitých věcí alespoň plyne do rozpočtu dané obce. I tuto daň upravuje speciální zákon, jak vyžaduje Ústava ČR , tak se na něj trochu blíže podívejme.