Sleva na poplatníka

Jakým způsobem vypočítat průměrný čistý měsíční výdělek zaměstnance, pokud jeho průměrný hrubý měsíční výdělek činí 46.859 Kč, podepsal prohlášení, uplatňoval pouze slevu na poplatníka a měl svěřeno služební vozidlo k soukromému používání, přičemž 1 % ceny vozidla činilo 6049 Kč. Je průměrný měsíční čistý výdělek zaměstnance 36.958 Kč, nebo je třeba vzít v potaz i ono 1 % ceny vozidla?

Zaměstnavatel zaměstnává důchodce na dohodu o provedení práce, příjem do 1000,00 Kč měsíčně, maximálně 300 hodin za rok. Může u tohoto zaměstnance uplatňovat základní slevu na poplatníka, pokud tento podepsal prohlášení? Žádný jiný příjem mimo důchod nemá. 

Může zaměstnanec, který pracuje současně pro více zaměstnanců, podepsat prohlášení střídavě: dva měsíce u jednoho zaměstnavatele a další dva měsíce u druhého a pak zase u prvního? 

Jaké jsou možnosti uplatnění základní slevy na poplatníka u těchto zaměstnanců? 1. Cizinec s trvalým pobytem MIMO ČR (EU), místo výkonu práce MIMO ČR (tedy daňový nerezident). 2. Cizinec s trvalým pobytem MIMO ČR (mimo EU), místo výkonu práce MIMO ČR (tedy daňový nerezident). 3. Cizinec s trvalým pobytem MIMO ČR (Rusko), místo výkonu práce ČR, azyl (daňový rezident).

Mám příjmy ze zaměstnání a příjmy dle § 7 ve výši 19 000 Kč. Podle zákona nemám povinnost podávat daňové přiznání. Protože mám ale odpočty na dani, mohu podat daňové přiznání a nemám povinnost přiznávat příjmy z podnikání? Nebo automaticky podáním daňového přiznání musím přiznat i příjmy z §7. V zaměstnání mi již zúčtování neudělají.

Zaměstnankyně se na mě obrátila s prosbou, že chce podepsat Prohlášení poplatníka. Nechce ale měsíčně uplatňovat základní slevu na poplatníka, ale chce měsíčně uplatňovat jen slevu na svoje dvě děti. Takže to chce vlastně tak, že měsíčně bude uplatňovat svoje dvě děti, ale základní slevu na poplatníka si pak nechá celou částkou až do daňového přiznání. Setkala jsem se situací, že má poplatník podepsané prohlášení, ale neuplatňuje žádné slevy. S touto situací jsem se ještě nesetkala. Je toto vůbec možné? Není nějaká návaznost na to, že se nejdřív musí uplatnit měsíčně sleva na poplatníka a až následně další slevy (například právě na děti)? Vysvětlovat, že se jí spíše vyplatí uplatňovat slevu na poplatníka a děti nechat až do přiznání nemělo cenu, takže mě jen zajímá, jestli tato možnost s neuplatněním slevy na poplatníka, lze. Děkuji za odpověď

Zaměstnanec u nás měl podepsané prohlášení a jeden hlavní pracovní poměr a dohodu o provedení práce. K 31. 8. skončil v pracovním poměru, kde jsme měsíčně uplatňovali slevu na poplatníka. Od září má již pouze dohodu, od září slevu na poplatníka neuplatňujeme, ale do mzdového listu výplata za DPP na částku 1 000 Kč, 3 000 Kč, 1 200 Kč „vlezla“ zálohová daň. Poplatník nikde jinde pro rok 2024 prohlášení nepodepsal. Pokud by měl podepsané u nás prohlášení na celý rok, můžeme mu udělat roční zúčtování, uplatnit slevu i u příjmů od září na DPP a bylo by to vyřešeno, nebo musíme nějakým způsobem předělat mzdy od září, když u DPP do 10 000 Kč nám „vlezla“ zálohová daň místo srážkové? Je to velký problém? Jak to nejlépe vyřešit, abychom nemuseli předělávat celé mzdy?

Změna zákona č. 586/1992 Sb. , o daních z příjmů (dále jen „ZDP “), obsažená v části desáté zákona č. 349/2023 Sb. , kterým se mění některé zákony v souvislosti s konsolidací veřejných rozpočtů (tzv. „konsolidační balíček“), přinesla s účinností od 1. 1. 2024 i několik změn v ustanoveních upravujících slevy na daních z příjmů.

Může si společník s. r. o. uplatnit ze sražené daně z podílu na zisku ve svém daňovém přiznání slevu na poplatníka? Během roku neměl tak vysoké příjmy, aby slevu vyčerpal. V případě, že ano, stačí klasické potvrzení o sražené dani? 

Zaměstnankyně pobírá rodičovský příspěvek z hlavního pracovního poměru. Teď bude pracovat na dohodu o pracovní činnosti. Bude moci pobírat slevu na dani? Jedná se o stejného zaměstnavatele. 

Může studentka, která nastoupila 4. 9. 2023 k dennímu studiu na VŠ, podepsat smlouvu na HPP 40/hod. týdně? Řeříme dvojí odvody ZP, SP. A jak to bude s případnými slevami na studenta a poplatníka a  mohou si rodiče uplatňovat slevu na dítě?

Zaměstnavatel zaměstnává na DPP svého syna, který studuje vysokou školu. Jedná se o příjem do 10 000 Kč měsíčně a max. 300 hodin za rok. Prohlášení podepsáno. Jak je to s uplatňováním slev na dani u syna a u zaměstnavatele (otce)? Mohou si slevu na dani uplatnit oba? Dotaz týká otázky možnosti uplatnění základní slevy na poplatníka (§ 38a ZDP) u syna a zároveň možnosti uplatnění daňového zvýhodnění na vyživované dítě (§ 38c ZDP) na daného syna otcem?

Poplatník byl zaměstnán jen po část roku od ledna do května, poté byl od června do listopadu hlášený na úřadu práce. V prosinci byl osoba bez zdanitelných příjmů. Daňové přiznání si bude podávat sám. Může si uplatnit celou základní slevu na poplatníka? Jako přílohy daňového přiznání doloží potvrzení o příjmu od zaměstnavatele, potvrzení o evidenci na ÚP a čestné prohlášení, že byl v prosinci bez zdanitelných příjmů? Děkuji

Může si fyzická osoba nepodnikající, pobírající rodičovský příspěvek a mající příjmy pouze z nájmu uplatnit základní slevu na poplatníka? Je tam nějaký limit? 

Máme zaměstnance z UK, který k nám nastoupil 1.5.2022, mohu tomuto zaměstnanci při ročním zúčtování uplatnit slevu na poplatníka za celý rok?

V 7/2022 odešel zaměstnanec do předčasného důchodu. Nyní chce zaměstnavatelem provést výpočet daně za rok 2022 - po odchodu do důchodu žádného dalšího zaměstnavatele neměl, ani žádné jiné příjmy kromě starobního důchodu. Při výpočtu se uplatní sleva na poplatníka za celý rok 2022, tedy částka 30 840 Kč? 

Může manželka zaměstnaná na zkrácený úvazek uplatnit daňové zvýhodnění na svého manžela - studenta VŠ (25 let, prezenční studium)? Žijí spolu u rodičů manželky, ale trvalé bydliště dle OP má stále u svých rodičů, kteří ho finančně podporují, a on si zároveň přivydělává na dohodu o provedení práce. Hrála by v tomto případě roli výše jeho výdělku na DPP, tj. pokud by v některém měsíci překročila 10.000,- Kč? A pokud by manželka uplatnila toto daňové zvýhodnění, může on vůči dani ze svých příjmů z DPP uplatnit slevu na poplatníka a na studenta? 

Máme zaměstnance na dohodu o provedení práce od 1.5.2022 do 5.8.2022. Zaměstnanec podepsal prohlášení poplatníka. Od 15.8.2022 má u stejného zaměstnavatele hlavní pracovní poměr. Pokud si v měsíci srpnu vydělá na DPP 10 000,- Kč a na HPP 20 000,- Kč hrubého, jak je to s možností uplatnění slevy na poplatníka? Může si slevu na poplatníka uplatnit jen u jednoho příjmu? Nebo se příjmy sčítají a následně odečte sleva na poplatníka?

V souvislosti s covidem zemřel podnikatel v roce 2020, kdy se podalo přiznání, ve kterém si uplatnil základní slevu na poplatníka. V roce 2021 se zjistilo, že opožděně obdržel další úhrady z vystavených faktur, a měl by tedy podat daňové přiznání (zplnomocněným zástupcem) i za rok 2021. Je možné v přiznání uplatnit základní slevu na poplatníka, přestože v tomto roce již nežil?

Základní principy se v přiznání k dani z příjmů fyzických osob příliš nemění, důležité však je všímat si i na první pohled nepatrných změn, které následně vedou k výpočtu jiné daňové povinnosti, než by tomu mohlo být dříve. Zaměříme se tedy především na tyto změnové části, na které si musí dát poplatník oproti minulým zdaňovacím obdobím pozor. Nejvíce rozebíranou změnou, která se dotkla velkého množství poplatníků daně z příjmů fyzických osob, je roky diskutovaná a s účinností od roku 2021 definitivně zrušená tzv. „superhrubá mzda“. Jednalo se o fiktivní příjem poplatníka, kdy k hrubé mzdě se připočetly povinné odvody zaměstnavatele za zaměstnance, přičemž tato fikce navýšení základu daně byla zrušena a nově se vypočítává daň „pouze“ z hrubé mzdy. Pro většinu zaměstnanců to znamená, že měli za rok 2021 nižší zdanění příjmů dle § 6 zákona č. 586/1992 Sb. , o daních z příjmů (dále jen ZDP ), tedy příjmů ze zaměstnání. Toto daňové zvýhodnění pro zaměstnance však bylo kompenzováno změnou tzv. solidárního zvýšení daně, které bylo před 1. 1. 2021 aplikováno na všechny poplatníky, jejichž příjmy zahrnované do dílčího základu daně dle § 6 a 7 ZDP v souhrnu překročily 48násobek průměrné mzdy. Z příjmů překračujících tento 48násobek průměrné mzdy tak museli poplatníci odvádět dalších 7 %. Nově je toto ustanovení o solidárním zvýšení změněno, a to tak, že z části základu daně převyšující 48násobek průměrné mzdy musí poplatník odvést daň ve výši 23 %, což by se na první pohled mohlo zdát obdobné. Většina poplatníků si však neuvědomila, že toto 23% zdanění se aplikuje na všechny paragrafy, dle kterých poplatníci svoje příjmy zdaňují, tj. na všechny dílčí základy daně. Největší dopad progresivní sazby daně vnímám především u zdanění příjmů dle § 10 ZDP , kam spadají mj. příjmy z prodeje nemovitých věcí, což nás přivádí k další změně pro rok 2021, a tou je časový test pro osvobození nemovitých věcí, který je nově 10 let (dříve 5 let). Reálně to tedy znamená, že poplatník, který prodá chalupu, kterou držel ve vlastnictví 8 let, a nepoužije prostředky z prodeje na uspokojení vlastní bytové potřeby, musí nově zdanit výnos z prodeje. Vzhledem k neustále rostoucím cenám nemovitostí by tento poplatník nejspíše 48násobek průměrné mzdy překročil a daný přebytek by zdaňoval 23% sazbou. Na základě textu výše si můžeme všimnout, že i pouze na první pohled nepatrná změna v zákoně může vést k velmi odlišné daňové povinnosti, především z důvodu nemožnosti uplatnit na daný příjem osvobození. V následujícím textu a příkladech se tedy budeme věnovat především změnám, které rok 2021 v této oblasti přinesl.