Služby (činnost)

Dle ustanovení § 6i ZDPH „osoba povinná k dani se sídlem nebo provozovnou v tuzemsku, která není plátcem, je identifikovanou osobou (IO) ode dne poskytnutí služby s místem plnění v jiném členském státě podle § 9 odst. 1, s výjimkou poskytnutí služby, které je v jiném členském státě osvobozeno od daně“. Spolek CZ z.s., neplátce DPH, prodává vystoupení umělců do JČEU. Jedná se o kulturní služby § 61e ZDPH, které jsou osvobozené? Je možné, že kulturní služby budou i v legislativě daného členského státu osvobozeny od daně, a proto se spolek nestane identifikovanou osobou. A pokud už historicky je identifikovanou osobou, tyto služby neuvede do souhrnného hlášení. A obráceně, pokud Spolek CZ nakoupí tyto služby z JČEU, nebude příjem této služby uveden v daňovém přiznání a neodvede se DPH dle § 6h ZDPH (nejde o přijetí zdanitelného plnění). Nebo je místo plnění podle zvláštního pravidla § 10b ZDPH, tj. spolek CZ, který prodává vystoupení umělce se nestane identifikovanou osobou nebo v případě, že už identifikovanou osobou je, tak prodej neuvede do souhrnného hlášení? Ale v případě nákupu musí spolek příjem této služby z JČEU uvést v daňovém přiznání a odvést DPH?

Zapsaný ústav je dle zakladatelské listiny (zřízen fyzickou osobou) neziskovou organizací v oblasti kultury. Je pořadatelem hudebního festivalu. V rámci festivalu jsou pořádány kulturní vystoupení, kde je vybíráno vstupné, prodávány programy. Dále v rámci těchto akcí ústav poskytuje partnerům reklamu. Dalším zdrojem příjmů jsou dotace. Je poskytování reklamy partnerům zdanitelné plnění nebo plnění osvobozené bez nároku na odpočet ve smyslu § 61 zákona o DPH? Nyní má ústav zájem pozvat zahraniční orchestr z Německa, který je také neziskovou právnickou osobou a který vystoupí v ČR. Stane se ústav přijetím této služby osobou identifikovanou a bude muset odvést z této poskytnuté služby 21 % DPH? Nebo je možné toto plnění na vstupu „osvobodit“ od DPH? Pokud ano, podle jakých ustanovení?

Objednali jsme pro svého zaměstnance online školení, poskytovatelem je firma z Velké Británie. Zaplatili jsme platební kartou poplatek za školení a obdrželi jsme přístupové údaje pro absolvování školení, které se uskutečnilo následující den po úhradě. Firma používá pro účtování aktuální denní kurzy ČNB. Platba 30 GBP byla zaplacena kartou 27.8. a z běžného účtu (v CZK) byla částka odepsána 29.8. (kurzem banky). Školení proběhlo 28.8., byl vystaven i certifikát s tímto datem, doklad za školení (fakturu) jsme obdrželi 12.9. s částkou bez DPH (0% VAT). 1) Platí pro účetnictví, že by faktura měla být zaúčtována do nákladů kurzem platby předem, nikoli kurzem platným v den přijetí faktury, tj. že kurzový rozdíl by neměl vzniknout? 2) Pro účely DPH bude povinnost přiznat DPH již ke dni poskytnutí platby, tj. dnem provedení transakce kartou 27.8., bez ohledu na pozdější odepsání částky z účtu? Nebo je podstatné datum poskytnutí služby dne 28.8.? Děkuji za upřesnění.

OSVČ, plátce DPH, daňová evidence má v obchodním majetku léta nemovitost, kterou využívá jako zázemí pro svou podnikatelskou činnost (stavební firma). V nemovitosti jsou sklady, garáže, kancelář atd.... Nárokuje si odpočet DPH z energií a z oprav. Nemovitost odepisuje. V 6/2022 přijal na hlavní pracovní poměr dva Ukrajince (manželé) s dočasnou ochranou. Nechal je v části této nemovitosti bydlet. Neplatí žádný nájem. Má to nějaké daňové dopady na daň z příjmu, na DPH a na tyto dva zaměstnance? Nebylo by lepší vybírat nějakou výši nájmu od těchto zaměstnanců?

Česká společnost s r. o. vlastnila 100% podíl ve dceřiné slovenské společnosti s. r. o. V roce 2024 celý podíl byl prodán. Zprostředkovatelem prodeje byla slovenská společnost, neplátce DPH, která vystavila fakturu za zprostředkování prodeje podílu české společnosti s. r. o. Má česká společnost s. r. o. přiznat a odvést DPH z přijaté faktury od slovenského zprostředkovatele i v případě, že prodej podílu je osvobozeným plněním bez nároku na odpočet DPH a služby, s tím spojené, taky?

Firma nakupuje pravidelně zboží z Číny. Protože je dálkově náročná domluva, organizace, vyjednávání cen a zajištění celého procesu, tak si v Číně chce najmout "agenta" (FO podnikatele z Číny), který ji bude pomáhat s nákupem zboží z čínských velkoobchodů. Prodejce zboží bude stále čínský velkoobchod. Tento agent bude dbát na podmínky a bude pomáhat vyjednávat cenu a kontrolovat celý proces. Bude se bude jednat něco jako externího obchodního zástupce, který pravděpodobně takto pracuje pro víc cizích firem. Obchodní agent bude fakturovat za zajištění obchodu naší firmě cca 200-500 USD měsíčně za jeho služby, které mu budeme posílat na jeho účet dle dohodnutých podmínek. Jak daňově kalkulovat s touto neobvyklou platbou čínskému agentovi? Bude se jednat o daňový náklad na účtě 518? A nebude žádná povinnost srážet či zajišťovat z platby srážkovou daň apod.? Nebo je tam nějaký další důležitý daňový aspekt, na který se nesmí zapomenout? (DPH předpokládáme bude vykázaná na ř. 12 a 43.)

Společnost dělá 3D tisky na zakázku, jak zaúčtovat výnosy z 3D tisků - který účet 6xx? Jedná se o zboží, službu nebo výrobek? 

Nejvyšší správní soud (NSS) rozhodl ohledně daňové uznatelnosti nákladů na vnitroskupinové (IC) služby (rozsudek čj. 10 Afs 93/2021). Jednalo se o tři okruhy služeb (poradenské služby pro výrobu; podpůrné služby v oblasti HR, IT, prodeje, marketingu, financí a práva; služby refinancování úvěru), jejichž náklady správce daně posoudil jako daňově neúčinné, což potvrdil následně Krajský soud v Plzni.

V další části jsou s využitím příkladů vysvětlena aktuálně platná pravidla pro stanovení místa plnění u těchto služeb. V závěrečné části textu jsou s využitím příkladů vysvětlena pravidla pro odvádění DPH v případě, že příjemcem této služby, kterou poskytla osoba neusazená v tuzemsku, je osoba nepovinná k dani, a jak postupovat v případě, že příjemcem služby je osoba povinná k dani, která je plátcem či identifikovanou osobou.

Společnost pravidelně každý měsíc jako odběratel přijímá službu podle § 9 odst. 1 ZDPH z EU. Faktura je např. vystavena 3. 3. 2023. Na této faktuře je poskytnutí služby za období 2. 3. 2023 do 1. 4. 2023. Faktura je zaplacena 5. 3. 2023. Kdy vzniká povinnost přiznat DPH a k jakému datu se použije správný kurs pro přepočet?

V článku je nejprve shrnuto základní vymezení sazeb daně a návazně obecná pravidla pro stanovení sazeb DPH u služeb. V dalším textu jsou s využitím příkladů vymezeny služby, pro které platí základní sazba daně a první a druhá snížená sazba daně. V závěru je stručně upozorněno na záměr Ministerstva financí sjednotit dosavadní dvě snížené sazby daně na jednu sníženou sazbu a dopady tohoto očekávaného opatření na sazby daně u služeb.

Provozujeme lyžařský vlek. V jaké sazbě DPH máme prodávat skipasy?

Máme slouvu o zajištění lyžařského kurzu, součástí smlouvy je i půjčovné lyží a bot: S jako sazbou DPH toto fakturovat? Jizdné na vlecích fakturujeme s 10% sazbou DPH.

Marketingová společnost zajišťuje pro své klienty na základě smlouvy veškeré marketingové služby. Jedná se o veškeré činnosti od výroby vizitek, přípravy dárkových balíčků až po pořádání konferencí. Veškeré činnosti fakturuje svým odběratelům jako poskytnutí služby. Z těchto činností odvádí DPH ve výši 21 %. Jelikož se jedná o zdanitelný příjem, tak také náklady s tímto příjmem související uplatňuje jako daňový náklad. Je tento postup správný? Pokud firma zajišťuje například občerstvení od subdodavatelů na akci klienta, kterou pro něj na základě smlouvy pořádá, může si uplatnit odpočet DPH na vstupu?

Není tedy například zřejmé, jaké je jeho stanovisko ke klíčové otázce, zda pro neunesení důkazního břemene stěžovatelky postačovalo (jak dovozovaly daňové orgány), že nebylo možné určit konkrétní fyzické osoby, které služby prováděly. Nejvyšší správní soud k tomu dodává, že by bylo nanejvýš vhodné, aby krajský soud osvětlil, zda je či není potřebné, aby při poskytování triviálních služeb (ostraha objektu a zimní údržba, tj. fakticky úklid sněhu) odběratel zjišťoval a dokládal totožnost konkrétních fyzických osob, které práce prováděly. Dále je nezbytné, aby se krajský soud ve světle žalobní argumentace zabýval jednotlivými důkazními návrhy, jimž daňové orgány nevyhověly. Nakonec, nad rámec výše uvedeného, Nejvyšší správní soud též považuje za velmi zjednodušené tvrzení krajského soudu, že by měl každý daňový subjekt vyžadovat od dodavatelů řádné účetní doklady a zajistit si pro případ potřeby i další důkazní prostředky pro budoucí daňové řízení (viz odstavec [6] výše). Jakkoli je zde dán princip profesionality obchodníka, v jehož rámci je třeba vyžadovat určitou obezřetnost a řádné vedení účetnictví a dalších dokladů spojených s podnikáním, není možné paušálně a bez důkladného uvážení tvrdit, že by si podnikatel musel opatřovat nespecifikované důkazní prostředky, tak aby vždy v budoucnu vyhověl požadavkům daňových orgánů. V tomto ohledu je třeba zdůraznit, že podnikáním je samostatná a soustavná činnost na vlastní účet a odpovědnost se záměrem dosažení zisku (§ 420 odst. 1 občanského zákoníku ); právě toto je hlavní účel podnikatelské aktivity. Naopak účelem podnikání jistě není ničím neohraničené shromažďování listin a kontaktů na potenciální svědky pro účely možného daňového řízení v budoucnu.

S.r.o. - plátce DPH - vykonává činnost pro obec - činnost pohřebnictví (odvoz odpadu ze hřbitova, úklid hřbitova...). Pokud tuto činnost vykonává s.r.o. - může být osvobozena, resp. nebyla by předmětem daně (činnosti v oblasti státní správy - pohřebnictví)? Pokud činnosti vykonává s.r.o. (podnikající právnická osoba), pak to není OPD jako jsou stát, kraje a obce, kteří vykonávají veřejnou správu (není předmětem daně), a proto by měla s.r.o. fakturovat tyto činnosti obci s DPH? Případně s jakou sazbou? Nebo se jedná o nějaká plnění v rámci plnění osvobozené bez nároku na odpočet viz § 51 a dále zákona o DPH?

Obdrželi jsme fakturu od firmy z UK, která pořádá webinář (živý vstup, ne záznam) pro různé právnické i fyzické osoby z různých zemí. Fakturu nám poslali s DPH. My jsme firma tuzemská povinná k dani v ČR. Jaká jsou pravidla pro vyčíslení DPH za webinář / online kurz / webinář ze záznamu?

Každý měsíc nám fakturuje slovenský zákazník zprostředkování služeb na Slovensku. My jsme plátci DPH, on je neplátce. Jak se to má účtovat v DPH - patří to na řádek 5 a na řádek 43? Je povinné, aby měl na faktuře DIČ? Tvrdí že ho nemá, ale my to účtujeme takto. 

Po probrání dodání zboží přicházejí v našem miniseriálu na řadu služby. Opět se zaměříme především na ty přeshraniční, a proto hned prvním tématem bude určení místa plnění při jejich poskytnutí. Většina přeshraničních služeb bude mít místo zdanění mimo tuzemsko, kdy povinnost přiznat daň vyplyne z daňového zákona jiného státu. Nicméně i tak je potřeba vědět, kdy vykázat v tuzemsku alespoň uskutečnění takového plnění.

Dva sourozenci z SK vlastní v CZ nemovitost (byty a prostory k podnikání), které soustavně pronajímají. Na tuto činnost nemají ŽL a příjmy zdaňují v § 9 v CZ. Tuto nemovitost v CZ chtějí opravovat a projektant z SK jim udělal statistický posudek. Teď řeším problém, zda se pronajímatelé musí registrovat jako osoby identifikované dle § 6h zák. o DPH, a to každý samostatně nebo stačí jeden z nich, na kterého bude vystavena faktura z SK (příjmy si dělí 50/50) a odvést DPH z této faktury v CZ bez nároku na odpočet? Anebo se musí registrovat poskytovatel služby SK v CZ a on odvést DPH v CZ z této poskytnuté služby na nemovitosti nacházejí se v CZ?