Smlouva licenční

Vlastník softwaru pronajímá software slovenskému klientovi. Zároveň dochází k implementaci, programování na míru a také ke konzultacím. Dochází k měsíční fakturaci třech složek, a to: nájem softwaru – paušální částkou, technická podpora – paušální částka, programování, implementace a konzultace – dle odpracovaných hodin. Zároveň jsou vysíláni zaměstnanci na konzultace a implemetnaci, kde jezdí 1-2 lidi každý týden a zdrží se tam 1-2 dny. Data jsou uložena u klienta, záloha dat probíhá u nás v České republice. Můžete mi prosím poradit, jestli mám nebo budu mít nějaké povinnosti u kolegů na Slovensku? Zda mám po uplynutí časového testu povinnost založit "službovou" stálou provozovnu?
Vydáno: 15. 08. 2024
Nezisková organizace pořádající herecká představení uzavřela Smlouvu o poskytnutí licence a umožnění natáčení. Má vyfakturovat fakturu za „umožnění natáčení představení a dále náklady vzniklé v souvislosti se zkouškami a natáčením záznamu představení“ a druhou fakturu „Za svolení a oprávnění vzniklé dílo užívat (licence k užití)“. Jaké výnosové účty je vhodné použít?
Vydáno: 17. 01. 2024
S naším odběratelem na Slovensku jsme uzavřeli tzv. podlicenční smlouvu. Bude tedy uplatňovat srážkovou daň tak, že nám neuhradí plnou hodnotu námi vystavené faktury. Zřejmě od jeho finančního úřadu obdržíme potvrzení, že se tak stalo. Jaký je účetní a daňový postup na naší straně, touto situací vyvolaný?
Vydáno: 26. 10. 2023
Výrobní společnost by chtěla finančně odměnit studenta VŠ za výborně zpracovanou diplomovou práci.  Práce byla založena na prostředí společnosti a některé závěry by mohly být v budoucnu využitelné. Se společností student nemá žádný právní vztah. V rámci VŠ byla diplomová práce vyhodnocena jako nejlepší. Společnost proto chtěla kvalitu a závěry práce "ocěnit" i finančně. Bylo by možné uvést jak variatu bez protiplnění, tak i odměnu při poskytnutí práva použít výsledky práce studenta? Jak tuto odměnu uchopit daňově, jak pro firmu, tak především pro oceňovaného studenta? Obáváme se, že takový příjem mu bude zdaněn v § 10 ZDP, kde jsme nenašli důvod pro osvobození. Byl by rozdíl, kdyby byl místo hotovosti předán dárkový poukaz na nákup v nějakém obchodě? 
Vydáno: 23. 08. 2023
Česká s. r. o., identifikovaná osoba k DPH. Ze zahraničních serverů (např. firma Shutterstock, Sketchfab) nakupuje 3D modely pro svoji podnikatelskou činnost, nahlásila zde svoje DIČ. Někteří zahraniční dodavatelé mají EU DIČ, jiní ne (USA). Jak má správně česká firma postupovat při vyměření a odvodu DPH? Jedná se o pořízení zboží nebo o pořízení služby? Pokud by se jednalo o pořízení zboží, tak žádné DPH neodvádí. Pokud by se jednalo o pořízení služby, pak by měla česká firma odvést DPH ze všech pořízených 3D modelů?
Vydáno: 10. 10. 2022
Naše a. s. (kupující) si objednala u IT firmy aplikaci, kterou využívají zaměstnanci k ekonomické činnosti firmy. Jen zaměstnanci si mohou aplikaci stáhnout do telefonu. Na aplikaci je uzavřena smlouva o dílo, ve které je informace, že aplikace není majetek kupujícího dle autorského zákona. Za tuto aplikaci jsme zaplatili 2 mil. CZK IT firmě. Pro její používání jsme zaplatili ještě za licenční smlouvu 1 mil. CZK. Licenční smlouva je na dobu neurčitou. Máme náklady na zhotovení aplikace odpisovat nebo časově rozlišovat (na jak dlouho)? Licenční smlouvu na dobu neurčitou máme odpisovat jako SW na 36 měsíců (pravidla v naší účetní jednotce po novele ZDP k 1. 1. 2021 zůstala stejná pro DHNM)? 
Vydáno: 08. 06. 2022
  • Článek
Problematikou přenechání věci k užití jinému se zabývá zákon č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „občanský zákoník“), v dílu 2, hlavy II, části čtvrté, konkrétně v § 2189 až 2400, které dále rozděluje do oddílů zabývajících se výprosou, výpůjčkou, nájmem, pachtem, licencí, zápůjčkou a úvěrem. Tento příspěvek se zaměřuje pouze na popis výprosy, výpůjčky, licence, zápůjčky a úvěru. V příspěvku pro srovnání nechybí ani některá související ustanovení dřívější právní úpravy, která byla vymezena v zákoně č. 40/1964 Sb. , občanský zákoník (dále jen „starý občanský zákoník“), a zákoně č. 513/1991 Sb. , obchodní zákoník (dále jen „obchodní zákoník “). Oba tyto zákony byly zrušeny občanským zákoníkem.
Vydáno: 16. 05. 2018