Smlouva o dílo

Jsme zapsaný spolek, pořádáme různé akce pro děti ve volném čase, s tím nám pomáhají dobrovolníci, je možné z peněz spolku odměnit činnost těchto dobrovolníků třeba dárkovým poukazem v nějaké hodnotě třeba pro nákup v drogerii a podobně?

Jsme právnická osoba, plátci DPH a prodáváme kosmetiku. Sjednáváme si fyzické i právnické osoby, aby nám propagovaly naše produkty na sociálních sítích. U převážné části nám vystavují faktury za propagaci, ale když to tak není, vytvoříme mezi námi smlouvu o dílo, kde je specifikováno, co má pro nás udělat a za kolik. Tato částka ve smlouvě má být s DPH anebo bez DPH? Když je to na fyzickou osobu anebo na právnickou osobu? 

V rámci rekonstrukce nemocnice nám náš dodavatel na základě smlouvy o dílo dodává a montuje agregáty mrazících a chladících boxu, lednic, chladících skříní, chladících zásobníkových vozů, včetně všeho příslušenství, dále demontuje stávající chladící zařízení , napojuje uvedené na zdroje energie a potřebná média. Zajišťuje likvidaci stávajících kondenzačních jednotek. Pro uvedenou dodávku zpracovává projektovou dokumentaci a následně zajišťuje revize . Veškeré činnosti chce fakturovat v přenesené daňové povinnosti. Je to správně?

Společnost A uzavřela smlouvu o dílo se společností B. Společnost B zaštiťuje celou zakázku společně se svými nasmlouvanými subdodavateli. Protože si v průběhu realizace stěžují subdodavatelé společnosti A, že společnost B jim neplatí, uzavře se dodatek ke smlouvě (mezi společnostmi A a B), že po dokončení konkrétní fáze díla bude vystavena faktura s jiným platebním místem (platba bude probíhat přímo na konkrétní účet subdodavatele – uvedeného na faktuře, která bude stále vystavována společností B). Před finálním dokončením a předáním díla (na které je vázána i poslední faktura s platebním místem konkrétního subdodavatele) padne společnost B do insolvence, je vydáno rozhodnutí o úpadku, ustanoven správce. Nedojde tedy k protokolárnímu předání díla a nemůže být vystavena zmíněná faktura. Insolvenční správce odmítá jakoukoli spolupráci, přestože je dílo fakticky hotové, mohlo by být předáno a vyfakturováno. Subdodavatel se obrací na společnost A se žádostí o úhradu faktury, protože své plnění splnil. Má společnost A nějakou možnost uhradit částku dle smlouvy přímo subdodavateli (bez vystavené faktury společnosti B) tak, aby to bylo z daňového hlediska v pořádku? Pokud ano, na základě jakého dokladu? Stačí pouze uzavřená smlouva se společností B a její dodatek o změně platebního místa? Nebo je nutné uzavřít smlouvu jinou? Na jakém základě by pak mohla být vyčísleno DPH na vstupu i výstupu (jedná se o přenesenou daňovou povinnost). Nemůže toto pak napadnout insolvenční správce, že se jedná o upřednostňování věřitele, přestože byl dodatek o změně platebního místa podepsán ještě před úpadkem? Společnost A je zprostředkovatelem díla pro mateřskou společnost, tudíž se nejedná o investici společnosti A, ta si potřebuje tento výdaj uplatnit jako daňový náklad. Existuje nějaká možnost vyřešit efektivně celou záležitost dříve, než bude ukončeno insolvenční řízení společnosti B, aby bylo řešení v souladu s daňovými zákony?

Firma uzavřela velkou zakázku na smlouvu o dílo, dle které měly být práce dokončeny v červenci 2023. Z provozních a jiných důvodů došlo k ukončení zakázky až v prosinci 2023, k předání díla až začátkem ledna 2024, protože se jednalo ještě o reklamaci nedodělků. Odběratel není plátcem DPH, dodavatel ano. V dani z příjmů je na obou stranách účtováno časově do výnosů dodavatel, do nákladů odběratel. Jak to má být správně s DPH (DUZP), když se v průběhu díla vyplácely zálohy dle smlouvy o dílo, o zálohách bylo účtováno dle data v bance, tj. červen + srpen + září/2023 a doplatek v lednu 2024? 

Po předání díla dle smlouvy o dílo je zákazníkem uplatněna reklamace a žádá odstranění závad, které následně shledal na dodávce zařízení. Dodavatel má již uzavřenou původní zakázku a nově mu vznikají náklady spojené s cestou k zákazníkovi, kdy se jede podívat na možné závady a domlouvat další postup. A dle dohody i další náklady spojené s odstraněním závad. Jak práce, tak nově dodané díly, materiál. Jak správně postupovat, aby všechny tyto náklady byly daňově prokazatelné, když už nebude následovat další fakturace? Stačí emailová komunikace se zákazníkem, otevření nové reklamační zakázky a zde sledovat náklady spojené s reklamací?

Stavební firma (plátce DPH, vede účetnictví, zásoby způsobem B) na základě jednotlivých smluv o dílo opravuje budovu. Vždy po dokončení jednotlivých zakázek vystaví předávací protokol a daňový doklad. V 9/2022 začala pracovat na další části samostatné zakázky, ale zakázka nebyla ke 31. 12. 2022 dokončena, byla předána až ve 2/2023. Jedná se o dost velkou částku, která způsobem zaúčtování na konci roku ovlivní výši placení daně z příjmu. Bylo na konci roku zaúčtováno správně jako nedokončená zakázka a všechny náklady související s budoucím příjmem – mzdy, materiál stavební, PHM 0 nejsou nákladem ZO 2022? Zaúčtováno bylo všechno od 9/2022 na MD 121/D 581 ke 31. 12. 2022.

Ve smlouvě o dílo je uvedeno, že dojde ke snížení ceny díla o hodnotu zhotovitelem řádně a včas nesplněného závazku, pokud zhotovitel podá insolvenční návrh jako dlužník nebo bude rozhodnuto o úpadku zhotovitele k návrhu věřitele. Snížení ceny díla tak může být až 15 % ze sjednané ceny díla (pozastávka). Toto snížení ceny díla se považuje za dohodnutou a poskytnutou slevu z ceny díla. Jak postupovat v případě objednatele, když tato skutečnost (insolvence zhotovitele) nastane? Je zhotovitel povinen vystavit opravný daňový doklad? Jak postupovat, když ho nevystaví? Jak se počítá lhůta 3 let pro vystavení opravného daňového dokladu? Dílo bylo předáno v 5/2019 nebo 6/2020.

Společnost má ve smlouvě o dílo stanovenou úspěchovou odměnu v případě, že konečná cena díla bude nižší než sjednaná a to 20% procent z rozdílu mezi cenami. Stavba začala v roce 2021, dle smlouvy o dílo jsou vystavovány měsíčně daňové doklady, DUZP je den podpisu soupisu provedených prací za kalendářní měsíc. V prosinci dojde k předání podstatné části díla, v roce 2022 budou na základě dodatku ke smlouvě provedeny ještě práce na likvidaci zařízení staveniště a některé menší úpravy díla a vystavena konečná faktura. V roce 2022 bude fakturována úspěchová odměna. Je možné tuto odměnu celou zahrnout do výnosů roku 2022?

První část článku se zabývá vymezením právního pojmu dílo a pojmového aparátu, který se používá ve výstavbě. Dále se věnuje podstatným částem tohoto smluvního typu a dalším náležitostem smlouvy vč. možného použití smluvních podmínek FIDIC. Posléze se zaměří na práva a povinnosti smluvních stran. V souvislosti s rozvojem průmyslu, s průmyslovou revolucí 4.0 a odstraňováním následků koronakrize lze očekávat rozvoj investic. K tomu bude využíváno smluvního typu smlouvy o dílo. Důvodová zpráva zpracovaná k zákonu č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „občanský zákoník“ nebo „ObčZ “), uvádí, že nová úprava díla (podle § 2586–2635 občan. zák.) má odstranit dualismus úpravy neobchodní a obchodní smlouvy o dílo. Za základ návrhu nové úpravy byla vzata úprava zákona č. 513/1991 Sb. , obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „obchodní zákoník “ nebo ObchZ“) s přihlédnutím k některým zahraničním úpravám, protože pojetí smlouvy o dílo v dřívějším občanském zákoníku bylo poplatné jeho původní koncepci z r. 1964 a vzoru občanského zákoníku z r. 1950. V určitých směrech se přihlíží i k některým ustanovením někdejšího zákoníku mezinárodního obchodu (ZMO), jehož normativní konstrukce obchodní zákoník přejímal, ale které byly často formulovány přesněji a přehledněji ZMO. Aktuálním otázkám smlouvy o dílo se věnuje toto pojednání.

Naše společnost plátce DPH CZ, uzavřela smlouvu na dodávku a montáž zařízení do Belgie (DIČ BE). Fakturujeme dle smluvy podle splněných etap. Dodávka zařízení se plní postupně, tzn. že zařízení je zasíláno v několika kamionech a v různých měsicích. Nenavazuje na fakturaci. Je správně, když do DP a KH uvádíme daňové doklady dle smlouvy - uvádíme na ř. 26 (plnění je osvobozeno dle § 68 odst. 10 zákona o DPH). Nebo se mají zohledňovat jednotlivé dodávky - i když zde by byl problém s oceněním jednostlivých kamionů? Přepravce dostávají k jednotlivým kamionům balicí list a CMR.

Česká s. r. o. spolupracuje na instagramu s influencerkou - studentkou z Polska. Je možné s ní uzavřít smlouvu o dílo, případně dohodu o provedení práce? Jedná se o jednorázovou spolupráci. Bude se tato odměna promítat do DPH? Česká s. r. o. je plátce DPH, polská studentka není plátce DPH. 

OSVČ, která v DPFO uplatňuje výdaje paušálem 60 %, má kromě příjmů dle § 7 ZDP (výuka AJ) i příjmy z EU. V r. 2020 obdržela tyto příjmy z EU: 1) Dle výpisu z OSA obdržela OSVČ tyto autorské odměny v zahraničí částečně zdaněné: (z Německa zdaněné daní 15,83 %, z Belgie zdaněné daní 37,09 %). 2) Na základě smlouvy o dílo s polskou firmou obdržela za vypracování projektu částku, která byla v Polsku zdaněna 20%  daní. Jak se promítnou příjmy z EU v daňovém přiznání?  

Společnost s r. o. uzavřela s občanem smlouvu o dílo na částku 24 000 Kč. Jak to bude se zdaněním a odvody SP a ZP u této dohody, kdo je odvádí? Je smlouva o dílo nějak omezena např. velikostí odměny, časovým limitem...? Jak správně zaúčtovat v účetnictví tuto smlouvu? 

Je úhrnná kupní cena při prodeji více věcí movitých neurčitým právním jednáním? Jak je to s odstoupením od distanční smlouvy? A kdy je třeba souhlasu valné hromady při převodu nemovitosti? Nejen na tyto otázky odpovídá Nejvyšší a Ústavní soud ve své nejnovější judikatuře týkající se kupních smluv a převodu majetku při podnikání…

Dva společníci, obchodní korporace, realizují společně na základě uzavřené smlouvy o společnosti v souladu s § 2716 až 2746 NOZ, a na základě uzavřené smlouvy o dílo s objednatelem (investorem) dodávku díla, která spočívá v opravě veřejné komunikace. Ve stanovách, které uzavřeli ke smlouvě o společnosti, doplnili k uzavřené smlouvě o společnosti mimo jiné ustanovení o finančních a procentuálních objemech z celkové ceny díla, které každý ze společníků bude realizovat za podmínek Společností uzavřené smlouvy o dílo. To znamená, že vymezili v prodejních cenách přesně úseky díla a práce na díle, které budou jednotliví společníci realizovat. Dále si ve stanovách vymezili, že každý společník nese veškeré náklady spojené s realizací své části díla samostatně a na svůj účet a odpovědnost, stejně tak jako si každý společník zodpovídá a realizuje za veškeré případné více či méně práce na svém úseku stavebního díla samostatně bez vlivu na případnou úpravu podílu ve společnosti. Mohou na základě těchto ujednání při uplatnění DPH mezi společníky a zároveň při plnění práv a povinností Společnosti postupovat tak, že podle ustanovení zákona o DPH a znění Informace GFŘ k uplatňování DPH u společníků od 1. 7. 2017 bude fakturovat vedoucí společník za společnost objednateli díla tak, že na základě dílčích předávek díla fakturuje za společníky vedoucí společník podle skutečně hotových části díla, tj. za toho společníka, který skutečně část převzatého díla zhotovil? A nemusí tak tedy ve smyslu ustanovení Informace GFŘ, bodu 4., Situace 2, jeden společník druhému společníkovi jako příjemce zdanitelných plnění fakturovat část přijatých plnění v rozsahu odpovídajícímu výši jeho podílu na uskutečněných plněních?

Naši klienti často polemizují o datu uskutečnění zdanitelného plnění při stavebních a montážních pracích. V předkládaných smlouvách mají často ujednání, že až sepsáním protokolu o předání a převzetí stavebního díla, případně bezvadnosti díla dojde k uskutečnění zdanitelného plnění. Jenomže český zákon o dani z přidané hodnoty (dále jen „zákon o DPH “), v § 21 odst. 4 písm. a) definuje, „že zdanitelné plnění se považuje za uskutečněné dnem převzetí díla nebo jeho dílčí části při zdanitelném plnění uskutečněném podle smlouvy o dílo“ …

Stavební firma fakturuje dílčí plnění stavebních prací s DUZP 31. 12. na základě plnění rozpočtu stavby, rozpočet je v souladu se smlouvou o dílo. K 31. 12. není podepsaný předávací protokol s částmi stavby, protože to není reálné, staví se bytový dům se 3 patry a žádné patro není dokončené. Předávací protokol proběhne až při předání finálního díla. Firma k 31. 12. na základě dílčího plnění účtuje o výnosech a odvádí DPH. Je tento postup v pořádku?

Firma, plátce DPH, podepsala smlouvu o dílo s obcí, kdy dodá jisté stavební práce. Tyto stavební práce pro firmu s. r. o. dělají různí subdodavatelé jako dílčí plnění (plátci, neplátci) a fakturují nám s. r. o. s přenesenou daňovou povinnosti (plátci) anebo bez DPH ( neplátci) a to, že mi celé dílo fakturuje s DPH obci jako samostatné dodání díla dle smlouvy. Je to takto v pořádku? 

Společnost s. r. o. na základě smlouvy o dílo uzavřené s fyzickou osobou - nepodnikatelem - zaplatí za provedenou práci cca 60 000 Kč. Jaké jsou důsledky pro fyzickou osobu z hlediska daní a jaké povinnosti z toho vyplývají pro s. r. o.? Předpokládám, že fyzická osoba, která je zaměstnaná u jiného zaměstnavatele, musí tento příjem, protože je jednorázový, zdanit v daňovém přiznání - příjem dle § 10 zákona o daních z příjmů. Zdravotní a sociální pojištění z toho neplatí? Pro s. r. o. žádné další povinnosti z toho neplynou?