Smlouva pracovní

Pedagogičtí pracovníci musí mít uzavřenou smlouvu min. na 1 rok. Když nastupují do práce 2. 9., to je pondělí (v neděli je 1.), musí skončit pracovní smlouva 1. 9. následující rok, nebo může skončit 31. 8.? 

Jak řešit evidenci docházky a samotné mzdy u zaměstnanců, kteří jezdí částečně pracovat do zahraničí (stavební firma)? Zaměstnanec pracuje pro ČR zaměstnavatele na HPP, zaměstnanec je vysílán pracovat na projektu do Norska (má vydaný A1 dokument) jedná se o projekt na delší období. Někdy je v Norsku celý měsíc, někdy jen část měsíce a zbytek pracovní doby odpracuje v ČR (pracuje na více projektech). V květnu se stala situace, kdy zaměstnanec byl v Norsku, ale prvních 14 dnů na projektu nepracoval, zaměstnavatel ho potřeboval až posledních 14d nů, kdy odpracoval 150 h + 16 h dovolené si vzal dovolenou 2. 5., 3. 5. Nevím, jak správně řešit náhrady mzdy v případě státních svátků, dovolené či nemocenské v době, kdy zaměstnanec nepracuje jako např. v květnu prvních 14 dnů. Řešíme, jak nastavit správně pracovní smlouvu, docházku, interní směrnice, rozvrh směn, aby vše bylo v pořádku. 

Zaměstnanec neziskové organizace (sociální služby) má měsíční paušalní mzdu. Od června 2024 by pracoval pár dnů hodin měsíčně v další neziskové organizaci. Jak postupovat: pořád by byl zaměstnán v první neziskové organizaci a mzda by byla za celý měsíc? Organizace by refakturovala odpracované dny v měsíci druhé organizaci. Tyto služby by měly být ošetřené smlovou mezi organizacemi? Je to správný postup? 

V případě, že bude uzavřena Dohoda o dodatku k pracovní smlouvě měnící rozsah pracovní doby se zaměstnancem (původní smlouva uzavřena v roce 2019), bude nutné k této Dohodě o dodatku vyhotovit i informaci dle § 37 zákoníku práce v rozsahu platném od 1. 10. 2023 ?

V rámci činnosti naší společnosti - autodoprava - se nám nyní naskytla možnost obchodní spolupráce, na kterou bychom chtěli přijmout zaměstnance na HPP (řidiče), ale pouze na noční směny. Je vůbec možné takovouto pracovní smlouvu uzavřít? 

Je zaměstnavatel povinen seznámit všechny stávající zaměstnance, kteří mají uzavřenou pracovní smlouvu s datem vzniku pracovního poměru před 30. 9. 2023, s informacemi o obsahu pracovního poměru v souladu s novelou zákoníku práce, nebo tyto informace musí poskytnout jen na žádost zaměstnance?

Lze v pracovní smlouvě sjednat místo výkonu práce „celý svět“? Je pravda, že pokud se zaměstnanec pohybuje v rámci svého místa výkonu práce (v našem případě celý svět), není třeba souhlas s vysláním na pracovní cestu? Pro účely náhrad by bylo jako místo pravidelného pracoviště sjednáno provozovna zaměstnavatele. Lze v tomto případě vykázat služební cestu z místa bydliště zaměstnance?

Zaměstnankyně jde na mateřskou a následně rodičovskou dovolenou. V tuto chvílí nám sdělila, že by chtěla mateřskou do 3 let věku dítěte. Místo této první zaměstnankyně budeme přijímat novou zaměstnankyni. Můžeme této zastupující zaměstnankyni do pracovní smlouvy uvést zástup za mateřskou a rodičovskou dovolenou? Pracovní poměr zastupující zaměstnankyni tedy ukončí dovršením 3 let věku dítěte první zaměstnankyně? Pokud by tato první zaměstnankyně měla ještě druhé dítě a vrátila se z rodičovské dovolené např. až po 6 letech, ukončí se pracovní poměr až po 6 letech? Byl by postup stejný, pokud by první zaměstnankyně požádala o rodičovský příspěvek do 4 let?

Zaměstnavatel se dohodl se zaměstnancem (pozice prodavače) na základě žádosti zaměstnance , že mu bude zkrácen pracovní úvazek (na 20 hodin týdně). Pracovní doba bude pevná, zaměstnanec odpracuje každý den 4 hodiny od 8.00 hod. do 12.00 hod.). V dodatku pracovní smlouvy bude uvedeno, že se zaměstnavatel dohodl se zaměstnancem na zkráceném pracovním úvazku v rozsahu 20 hodin týdně. Je potřeba, aby v dodatku pracovní smlouvy byl uveden důvod, proč zaměstnanec žádá o zkrácení pracovní doby? Zaměstnanec o zkrácení pracovní doby žádá z osobních důvodů, je mu 57 let a nemá osobní potřebu být v práci 8 hodin). Zaměstnavatel jeho rozhodnutí přivítal, protože plánuje omezení prodeje zboží ve své prodejně z důvodu nizké poptávky po zboží.

Společnost s r. o. má jediného jednatele a společníka v jedné osobě. Zároveň má pracovní smlouvu( uzavřel smlouvu „sám se sebou“). Všechny povinnosti jako zaměstnavatele jsou plněny, jako zaměstnanec patří do skupiny osob se zdravotním znevýhodněním. Tato společnost tedy zaměstnávala v prvním čtvrtletí 2023 více než 50 % osob se zdravotním znevýhodněním a podala žádost na úřad práce o Uzavření dohody a uznání zaměstnavatele za zaměstnavatele na chráněném trhu práce. Žádosti nebylo vyhověno z důvodu, že jednatel si uzavřel pracovní smlouvu sám se sebou. Je to prosím takto správně?

Jednatel a jediný společník s. r. o. má s touto s. r. o. uzavřenu pracovní smlouvu na druh práce jako účetní s měsíční mzdou 55 000 Kč, kde má také i podepsané „Prohlášení poplatníka daně z příjmů“ a současně s touto s. r. o. má uzavřenu smlouvu o výkonu funkce jednatele společnosti s fixní odměnou 5 000 Kč měsíčně. Jak se bude danit daný příjem jednatele ze smlouvy o výkonu funkce a pracovní smlouvy? Z obou příjmů se srazí sociální + zdravotní pojištění a zálohová daň? A jak by vypadalo zdanění příjmu výše uvedeného příkladu, pokud odměna dle smlouvy o výkonu funkce jednatele by byla měsíčně třeba jen 3 000 Kč?

Dne 3. 12. 2022 jsme přijali na pozici asitenta pedagoga učitele s úvazkem 0,25. Smlouva byla uzavřena do 31. 1. 2023, neboť jsme s určitostí počítali s tím, že od 1. 2. 2023 přeřadíme tohoto zaměstnance na pozici učitele za kolegyni, která odchází v tomto termínu na mateřskou dovolenou. V původní smlouvě byla sjednána zkušební doba na 25 kalendářních dní. Je možné v tomto případě prodloužit zkušební dobu? Pokud ano, o kolik dní?

Jsme základní škola, příspěvková organizace zřízená obcí. Učitel základní školy je převeden na funkci zástupce ředitele. Stačí tuto změnu provést pouze na základě dohody o změně pracovní smlouvy nebo bude dotyčný do funkce jmenován ředitelem školy?

Zaměstnanec je zaměstnán na pozici řidiče. Místo výkonu práce je uvedené sídlo zaměstnavatele. Z tohoto místa denně vyjíždí služebním autem a po 8 hod. odpracované směně se do tohoto místa vrací. Jestliže je mimo místo výkonu práce je na pracovní cestě? V tomto případě musí dostat stravné (prac. cesta 5-12 hod)? Takovému zaměstnanci nemůžeme dát stravenkový paušál? Jestliže by měl v pracovní smlouvě místo výkonu práce okres ve kterém má jízdy, pak by mu stravné ze zákona nenáleželo a mohl by mít např. stravenkový paušál? Podobná situace je např. u dělníků, kteří se pohybují na různých stavbách po celém okrese?

Vím, že zaměstnanec může mít uvedeno v pracovní smlouvě více míst výkonu práce a konkrétně my bychom chtěli do pracovní smlouvy uvést dvě místa výkonu práce: pobočku s. r. o. a bydliště zaměstnance. Musí být pak uvedeno i ve smlouvě jaký den, resp. kdy pracuje z domu a v jakých dnech je zaměstnanec na pobočce nebo stačí prostě uvést pouze dvě adresy bez dalších náležitostí? Mám to nějaký vztah k proplácení služebních cest (pobočka a místo bydliště je v jednom městě)? Cesty služebním autem budou vždy pracovní mezi bydlištěm a pobočkou? Nebo může mít zaměstnanec uvedeno v pracovní smlouvě místo výkonu práce jedno město bez konkrétní adresy a čp. (tj. bude se v městě pohybovat jak bude potřeba)? Např. tedy Pardubice a pak všechny cesty bez rozdílu kam zaměstnanec pojede (z pobočky do bydliště, z pobočky na poštu, z pobočky pro benzín) by byly pracovní?

Musí být uváděno na pracovních smlouvách, DPP a DPČ u identifikace zaměstnavatele i spisová značka a zapsání v obchodním rejstříku, nebo stačí jen název, sídlo, IČ?

Paní učitelka ve školce má uzavřenou pracovní smlouvu na dobu neurčitou. V pracovní smlouvě má napsanou jako pracovní pozici - učitelka. Je možné (zákonné), aby jí zaměstnavatel (příspěvková organizace města - zastoupená paní ředitelkou) jen tak "přesadil" na jinou pozici v rámci pracovišť např. na pozici paní uklízečky? Nebo to ze zákona možné není? A pokud má tato paní učitelka smlouvu na dobu neurčitou a jiná paní učitelka se bude po mateřské dovolené vracet, je ze zákona možné, že může dostat paní učitelka i výpověď, protože pro ní nebude již místo? Doplňující otázka: Podstatné náležitosti pracovní smlouvy jsou tedy včetně místa výkonu práce, tj. znamená to, že má-li paní učitelka uzavřenou smlouvu na místo výkonu práce v ulici U Nemocnice - I. pracoviště, pak jí paní ředitelka nesmí bez změny smlouvy, tedy bez jejího souhlasu předložit na II. pracoviště v ulici U Sídliště, byť je to pořád v rámci jedné školky (příspěvkové organizace města)? Pokud by to paní učitelce paní ředitelka navrhla a paní učitelka by s tím nesouhlasila, pak z jakého důvodu jí může dát výpověď (pokud přijde paní učitelka z mateřské dovolené) a jedna tam bude prostě "navíc", byť tedy s tím měl zaměstnavatel počítat, že se jí jedna paní učitelka do 3 let vrátí? Jaké musí být odůvodnění výpovědi, aby to bylo zákonné? Může se případně paní učitelka někam odvolat např. na město či jinam? Pokud její výpověď nebude řádně zdůvodněna, jaké má v tomto směru práva a možnosti?

1. Zaměstnáváme na základní škole učitelku na plný úvazek a tu samou osobu na úvazek 0,4 jako vychovatelku v družině. Nazýváme správně 2. pracovní poměr pojmem „další pracovní poměr“. Píšeme to jak na pracovní smlouvu, tak i na platový výměr. 2. Kdyby ten samý pracovník pracoval jako učitel s úvazkem 0,5 a jako vychovatel s úvazkem 0,4 – je první pracovní poměr s větším úvazkem nazýván „hlavní“ a druhý pracovní poměr s kratším úvazkem nazýván „dalším“ nebo se jedná o souběžné pracovní poměry? Pokud ano, píšeme do pracovních smluv tuto skutečnost, anebo se to nikam neuvádí?

Matka se synem založili v minulosti sdružení bez právní subjektivity. Maminka je v důchodu a chce k 31. 12. 2022 ukončit veškerou činnost ve sdružení a celkové podnikání. Syn bude pokračovat dál, ale už samostatně. Sdružení má prodejnu, podniká v nákupu a prodeji zboží. Nyní vede daňovou evidenci, kde maminka byla určena jako osoba, která je zodpovědná za sdružení, tj. veškeré doklady jsou fakturovány na ni. Pracovní smlouvy jsou taky sepsány s maminkou. Nemovitost - prodejna - vlastní 3 osoby - maminka, syn (členové sdružení) a dcera, která je zaměstnána ve sdružení. V majetku jsou automobily a majetek, který slouží pro sdružení. Podíl ve sdružení je nyní = syn 90 %, matka 10 %. Oba jsou plátci DPH. Jak pokračovat při ukončení sdružení k 31. 12. 2022? Jak nejlépe vypořádat majetek a zásoby? Lze pracovní smlouvy převést na syna dodatkem?

Osoby, za které platí pojistné stát, tvoří v České republice více než polovinu populace. Nejpočetnější skupiny těchto pojištěnců představují nezaopatřené děti, poživatelé důchodu, ženy na mateřské nebo osoby na rodičovské dovolené včetně příjemců rodičovského příspěvku a uchazeči o zaměstnání. Kompletní výčet naleznete v ustanovení § 7 odst. 1 zákona č. 48/1997 Sb. , o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon č. 48/1997 Sb. ). Při zaměstnávání těchto osob platí specifická pravidla, která zaměstnavatele po finanční stránce určitým způsobem zvýhodňují, a pokud to okolnosti umožňují, přijímají zaměstnavatelé i z těchto důvodů právě tyto osoby.