Soudy

V roce 2009 uzavřela firma A smlouvu o dílo na dodávku svařovacích konstrukcí pro zalití do betonu a byla vyfakturována v plné výši a zaúčtována do výnosů a odvedena DPH. Vymezení předmětu díla mělo být provedeno v dokumentaci, jež mělo být postupně upřesněno ve výrobní dokumentaci, které firma B měla postupně předávat firmě A. Avšak firma B byla téměř dva roky v prodlení s dodaním detailních pokynů a dodaná dokumentace byla chybná a neustále se opravovala. Po dvou letech podala firma B žalobu na absolutní neplatnost smlouvy o dílo od počátku a žádala vrácení všech vynaložených finančních prostředků a zadala dokončení díla jiné firmě. Firma A dodala dílo pouze v rozsahu první etapy, další etapy dokončil jiný subjekt. Soud prvního stupně žalobu v celém rozsahu zamítl, dospěl k názoru, že odstoupení od smlouvy bylo neplatné právní jednání a smlouva zanikla pro nemožnost plnění. Krajský soud přisvědčil soudu 1. stupně ohledně toho, že odstoupení od smlouvy bylo neplatné a určil, že je třeba zúčtovat peněžní plnění. Bylo ustanoveno několik znalců na určení hodnoty díla, soud ale neuznal marné náklady a ušlý zisk, které vznikly prodlením s dodáním dokumentace. Nyní Vrchní soud uložil zaplatit firmě B určitou částku (hodnota plnění – hodnota posudku). Může firma B tuto částku dát do daňových nákladů? Předpokládá se, že se bude podávat dovolání – má se rozsudek zaúčtovat až po dovolání, nebo již nyní?

Lze tedy předně uzavřít, že samotná skutečnost, že zápis z koordinačního výboru obsahuje citované závěry, ještě neznamená, že by z nich měl žalovaný (či krajský soud) v dané věci vycházet, resp. že by stěžovatelka citovanou část zápisu mohla považovat za popis ustálené správní praxe, kterou mohla svým postupem následovat.

Výklad právních předpisů Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 2.12.2014, sp. zn. 5 Afs 49/2014, www.nssoud.cz V demokratickém právním státě totiž nemůže být zájem státu na vybrání daně samoúčelný,...

Sledování daňové judikatury patří již řadu let do běžné činnosti daňových poradců, ale i samotných daňových poplatníků. Shrnutí aktuálních vybraných soudních rozhodnutí, zejména rozhodnutí Nejvyššího správního soudu a Ústavního soudu, jsou běžnou součástí časopisů zaměřených na daňovou problematiku. Obdobně daňoví poradci seznamují své klienty s větším či menším počtem zajímavých rozhodnutí. Přesto si jistě každý z nás již položil otázku, zda je konkrétní rozhodnutí možné zevšeobecnit a vztáhnout myšlenky v něm uvedené i na jinou (svoji) situaci. V tomto článku se krátce zamýšlíme nad tím, za jakých podmínek lze uvažovat o zobecnění rozhodnutí soudu, a kdy naopak je odůvodnění soudu relevantní pouze pro posuzovaný případ.