Souhrnné hlášení v DPH

Společnost s r. o., neplátce DPH, občas nakoupí nějaké zboží na Temu či reklamu z Izraele. Co to pro něj z pohledu DPH znamená? Musí se stát identifikovanou osobou nebo plátcem DPH? A pokud ano, tak jak se bude dané zboží či služba účtovat na který řádek tiskopisu DPH? A lze použít režim přenesené povinnosti? A jsou s tím spojené i jiné povinnosti?

Český dodavatel, plátce DPH, v ČR dodá zboží českému odběrateli, také plátci DPH v ČR. V kupní smlouvě je však uvedeno místo plnění Bulharsko, dopravu zajišťuje dodavatel (DAP Bulharsko). Bude se jednat o osvobozené plnění, pokud je místem dodání Bulharsko, kupující není registrovaný v Bulharsku a poskytl pouze české DIČ? Jakým způsobem bude dodavatel i odběratel uvádět v přiznání DPH, souhrnném hlášení? Nevznikne odběrateli povinnost registrace k DPH v Bulharsku?

Jak je to s fakturou přijatou za dárky pro naše obchodní partnery, když na jedné faktuře máme kombinaci dárků splňujících a nesplňujících limity pro daňovou uznatelnost a nárok na odpočet DPH? Je zde oblečení, které je opatřeno logem a cena za kus není vyšší než 500 Kč bez DPH, a zároveň je na faktuře několik dárků, taktéž oblečení, které je opatřeno logem, ale nesplňuje limit 500 Kč bez DPH za kus a bude se jednat o nedaňový náklad bez nároku na odpočet DPH. Celková částka faktury je nad 10 000 Kč, měla by být vykázána u nás v KH v oddíle B2 a u dodavatele v oddíle A4. Když si budeme nárokovat DPH pouze u dárků, kde si ji lze nárokovat, jak máme postupovat při vyplnění přiznání a kontrolního hlášení, aby to bylo správně a potkalo se to v kontrolním hlášení s druhou stranou, tedy dodavatelem, který do kontrolního hlášení vyplní DPH z faktury v plné výši, narozdíl od nás?

Kde a jak se vyplňuje souhrnné hlášení? Přímo na stránkách některého úřadu? Na co si dát pozor?

Jak mám postupovat v případě, kdy byla odběrateli vystavena faktura za služby - daňové přiznání a KH podáno, DPH odvedeno v 6/2024. Odběratel ale tuto fakturu po termínu podání přiznání k DPH vrátil s tím, že ji nepřijímá z důvodu nedodělaných prací. Chce vystavit novou fakturu s DUZP v 7/2024, kdy budou nedodělky provedeny. Jak se mám vypořádat s fakturou z 6/2024 - odběratel si ji do účetnictví nezavedl, tzn. mám provést storno faktury s komentářem zdůvodnění a provést dodatečné DP a opravné KH? 

Vstupuje oprava základu daně dle § 46 zákona o DPH do výpočtu koeficientu DPH?

Jsem OSVČ a nevedu účetnictví. Vystavuji faktury do zemí EU a podávám souhrnná hlášení, ve kterých používám pro přepočet cizí měny pevný kurz. Můžu pro přiznání k dani z příjmů použít jednotný kurz nebo se musím držet použitého kurzu v souhrnných hlášeních?

Chtěla bych poprosit o radu ohledně kurzových rozdílů v daňové evidenci. Je mi známo, že kurzové rozdíly v daňové evidenci nevznikají, ale jak se mám zachovat v situaci, kdy mám vydanou fakturu v cizí měně subjektu v EU a do okamžiku povinnosti podat souhrnného hlášení faktura není uhrazena a potřebuji ji vyčíslit do pokladů (musím fakturu zaúčtovat) k sestavení souhrnného hlášení. Po úhradě faktury mi pak vzniká rozdíl. Zpětně fakturu v daňové evidenci opravovat nemohu, protože by mi jinak neseděla sestava na podané souhrnné hlášení.

Klient – „Konzultant“ (plátce DPH v ČR) uzavřel smlouvu s firmou XYZ (plátce DPH na Slovensku) o spolupráci. Ve smlouvě stojí následující: „Firma XYZ bude spolupracovat s Konzultantem na tom, aby Konzultant poznal projekty a marketing firmy XYZ a aby Konzultant uměl zprostředkovat získané informace o činnosti firmy XYZ ve své oblasti. Konzultant bude tzv. konzultantem pro firmy XYZ. Konzultant bude zejména: získávat nové členy do firmy XYZ (zprostředkovávání členských vkladů), komunikovat s členy firmy XYZ o projektech firmy XYZ, komunikovat s členy firmy XYZ o marketingu firmy XYZ.“ V podstatě se jedná o zprostředkování dovolených. Klient vykonává svou práci online v ČR. Klient tedy vyfakturoval odměny ze vyplývající ze spolupráce s firmou XYZ. Naúčtované bez DPH. Jedná se dodání služby do EU s tím, že faktura půjde i do souhrnného hlášení s kódem plnění 3?

Stavební firma ČR fakturuje stavební práce slovenské firmě. Práce probíhají na nemovitosti na Slovensku. Česká firma vystavila zálohovou fakturu na práce a ta byla v lednu 2024 slovenskou firmou uhrazena. Uvádí se někde v DPH za leden přijatá záloha ze Slovenska? Při PDP v tuzemsku vystavujeme daňový doklad až při vyúčtování zakázky. Musíme vystavit DD při přijetí zálohy ze Slovenska a do souhrnného hlášení dát tento doklad?

Máme klienta, italskou firmu. V ČR prodává oblečení (jde o prodej fyzickým osobám nepodnikatelům, a to např. 2× ročně na trzích). Jsou registrováni k DPH v ČR. Musí podávat přiznání každý měsíc, nebo je potřeba podat jen (v tomto případě) 2×x ročně? Je nějaká výjimka z měsíčního podávání přiznání a kontrolního hlášení pro tyto neusazené zahraniční subjekty? 

Náš francouzský partner měl platné DIČ (plátce) do 30/6/2023. V prosinci ale část zboží, které mu bylo vyfakturováno jako reverse charge před 30/6/2023, vrátil. Jak vystavit na toto vrácené zboží daňový doklad? Předpokládám, že s nulou. Do jakého řádku daňového podání DPH půjde tato vratka? Bude se tento doklad evidovat v souhrnném hlášení pod již neplatným DIČ? 

Když česká s. r. o. nakupuje zboží od slovenských dodavatelů-právnických osob v režimu přenesení daňové povinnosti a dále toto zboží prodává zpět na Slovensko odběratelům-právnickým osobám opět v režimu přenesení daňové povinnosti, není zde nějaký problém, co se DPH týče? Jak odběratelé, tak dodavatelé jsou vždy plátci DPH. Jedná se o cca 5 faktur za měsíc za stroje/vybavení v průměrné hodnotě 10 000 EUR bez DPH u jedné faktury, takže celkový objem za měsíc dosahuje zhruba 50.000 Euro. Nemá česká společnost nějakou povinnost spojenou s DPH, nemusí se registrovat na Slovensku a platit DPH tam, může takto fungovat v režimu přenesení daňové povinnosti, tzn. u faktur přijatých DPH zahrne do přiznání k DPH a souhrnného hlášení a u faktur vydaných opět uvede do souhrnného hlášení k DPH?

Jaké povinnosti vyplývají OSVČ (neplátce DPH) při pravidelné fakturaci softwarových služeb do zemí EU z hlediska různých hlášení a zda může nastat povinná registrace na finančním úřadě v tuzemsku nebo v zahraničí?

Dobrý den, český plátce DPH poskytuje služby autoservisu. Auto si u něj nechal opravit rakouský podnikatel, který není plátcem DPH (avšak osoba povinná k dani). Domnívám se, že vzhledem k tomu, že se jedná o službu poskytnutou na MOVITÉ věci, bude místem plnění sídlo odběratele a mělo by se tak jednat o poskytnutí služby mimo tuzemsko a plnění by mělo projít souhrnným hlášením (tzn. DPH si v reverse charge řeší odběratel na území AT). Ze subjektu AT tento obchod udělá minimálně osobu identifikovanou (optikou české legislativy). Jak však postupovat, když neznáme přidělené DIČ? Jak takové plnění promítnout do přiznání DPH a SH? Předem děkuji za odpověď

V Německu jsme montovali ocelovou konstrukci. Po montáži zůstal odpad, který jsme prodali do tamní sběrny. Sběrna vystavila kreditní doklad s datem 30.9.2023. Doklad je v pořádku, bez vyčíslené daně a je na něm uvedeno: "25-Dodávka probíhá bez daně z obratu. Je dáno osvobození od daně podle § 4 odst. 1b ve spojení s § 6a UStG". Je to tedy reverse charge, vykazuje se v řádku 26 přiznání DPH? K tomu patří do Souhrnného hlášení za 9/2023? A ještě prosím o radu, jak zaúčtovat? 

Jsme česká firma s. r. o., plátci DPH, máme vyfakturovat dodání zboží na Slovensko české firmě plátci DPH, fimra je zaregistrována jak na území ČR, tak na území Slovenska k plátcovství DPH - SK DIČ. Přepravu uskutečňuje naše s. r. o. - dodavatel na místo určení na Slovensko pro odběratele. Chápeme správně, že dodání zboží na Slovensko bude osvobozeno od DPH a dané skutečnosti uvedeme do souhrnného hlášení?