Spojené osoby

Firmu Z vlastní společnost X (podíl 24,9%), společnost Y (podíl 24,9%) a ostatní společníci (podíl 50,2%). Společnost X vlastní ze 100 % pan A. Společnost Y má dva společníky: Pana B s podílem 10% a pana C s podílem 90%. Pan B je zároveň jednatelem společnosti X a také synem pana A. Obě společnosti X a Y poskytly úročené zápůjčky firmě Z. Dotaz se týká daňově uznatelných úroků z těchto půjček u firmy Z: Je firma X a Y spojenou osobou vůči společnosti Z a bude postupovat podle §25 odst. 1.w) zákona o daních z příjmu pro výpočet výše daňově uznatelných úroků? Firma X ani Y nemá podíl vyšší než 25 % takže by se podle §23 odst 7 a) nemělo jednat o kapitálově spojené osoby, ale u pana A a pana B se jedná o osoby blízké a zároveň je pan B jednatelem ve společnosti X, kterou vlastní pan A.

Matka, společnost s r. o., prodala svůj obchodní podíl na dceřiné společnosti jiné s. r. o. Jak budu účtovat tento příjem a jak budu danit příjem z prodeje?

Matka na základě smlouvy o převodu obchodního podílu prodá svému synovi svůj podíl v s. r. o., který vlastnila déle než 5 let. Je nutné v případě úplatné smlouvy o převodu obchodního podílu mezi matkou a synem postupovat podle ustanovení § 23 odst. 7 zákona o daních z příjmů? Může správce daně u této smlouvy dodanit případný rozdíl mezi správcem daně stanovené obvyklé výši úplaty a cenou sjednanou ve smlouvě?

Klient založil nejprve společnost A, ve které je jednatelem. Letos založil společnost B, která je dceřinou společností firmy A, a ve které je rovněž jednatelem. Nyní ještě založil společnost C, ve které je jednatelem a pod kterou by rád převedl (bez jakéhokoliv zisku) společnost B (společnost C by se tedy stala mateřskou společností firmy B). Všechny společnosti jsou s. r. o. Klient chce vytvořit holding s jednotným označením společností a logicky navazujícími předměty podnikání. Společnost B v období od založení v dubnu 2024 do data prodeje fungovala, zisk zatím nemá. Má jednoho stálého odběratele. Výnosy z něho však sotva pokrývají náklady způsobené s provozem podniku. Jiné obchodní smlouvy zajišťující budoucí tržby zatím nejsou. Činnost firmy A chce klient utlumovat a věnovat se činnostem jiných společností. I z toho důvodu chce firmu B (nyní vlastněnou firmou A) pouze „přehodit“ na firmu C, která s firmou B je co do činnosti příbuzná. Jde pouze o „kosmetickou“ úpravu, fakticky (co se týče skutečného vlastníka a statutárního orgánu společností) se nic nezmění. Matka A vlastní společnost B od dubna 2024. Jak v tomto případě prosím postupovat? Je k prodeji nutný znalec, který určí cenu nebo budou stačit účetní data, tj. data z mimořádné účetní závěrky? Jak to bude s daní z příjmů?

Dceřiná společnost bezúplatně ručí za úvěr mateřské společnosti. Je v tom daňový problém? Pokud by se rozhodla ručení zpoplatnit, jak má určit cenu obvyklou?

Subjekt dopouštějící se zneužití práva sice zpravidla sleduje svůj vlastní prospěch, nicméně může se tímto jednáním snažit dosáhnout prospěchu (také) pro spřízněné subjekty. Zneužití práva tedy nemusí vždy směřovat přímo ku prospěchu osoby, jež se zneužití práva dopouští.

V rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 25. června 2024 se spisovou značkou 1 Afs 80/2023-58 šlo o doměření daně kvůli chybné ceně obvyklé se spojenou osobou. Oceňovací rozdíl společnosti vzniklé odštěpením tato společnost nepromítla do výpočtu srovnávací základny, z níž vycházely její jednotlivé „obvyklé“ prodejní ceny. Správce daně měl naopak za to, že i tyto „startovací“ náklady – tj. účetní odpisy oceňovacího rozdílu – je nutno započítat při určování převodních cen rádoby obvyklých. Přičemž účelovým snížením nákladové základny s. r. o. uměle snížila obvyklou cenu výrobků, a tím i daňový zisk.

Česká s. r. o. nakoupila podíl v dceřinné společnosti se sídlem na Slovensku, kde je podíl na základním kapitálu v obchodním rejstříku evidován v EUR. Podíl však česká s. r. o. nakoupila postupně od dvou společníků. Od prvního společníka nakoupila podíl za tržní cenu za Kč, od druhého společníka již nakupovala za tržní cenu v EUR. Kupní cena celého podílu se tedy nerovná nominální hodnotě podílu evidované v obchodním rejstříku. Je nutné přecenit podíl, resp. tu hodnotu podílu, kterou s. r. o. kupovala za EUR k rozvahovému dni kurzem ČNB? Podíl není přeceňovám metodou ekvivalence.

Jsme česká akciová společnost, plátci DPH. Česká a. s. (mateřská společnost) vlastní podíl 51 % v uzbecké společnosti (dceřiná společnost). Zaměstnanci dceřiné společnosti přijedou z Uzbekistánu do ČR a v mateřské společnosti se budou školit. Mateřská společnost jim bude hradit ubytování, jízdenky na vlak, kapesné, občerstvení, obědy a večeře a hygienické potřeby. Tyto náklady ponese mateřská společnost a nebude je dceřiné společnosti přefakturovávat. Podle mne budou náklady daňově neuznatelné a nelze vynárokovat DPH. Na jaký účet/účty bych tyto náklady měla zaúčtovat?

Jak je to s přefakturací nákladů v rámci skupiny firem, která zahrnuje mateřskou společnost a několik dceřiných společností? Poslední dva roky nesla veškeré náklady mateřská společnost, včetně nákladů, které by měly být rozděleny mezi ostatní společnosti ve skupině. Nyní chceme tyto náklady přefakturovat mezi jednotlivými společnostmi. Částky k přefakturaci jsou poměrně vysoké, dosahují i milionových hodnot. Hledáme správné řešení z účetního a daňového pohledu, a to zejména v kontextu DPH. Jak by bylo vhodné postupovat v následujících případech: Přefakturace nákladů ze společnosti A (plátce DPH) do společnosti B (plátce DPH). Situace, kdy společnost A (plátce DPH) dluží náklady společnosti B (neplátce DPH). Přefakturace mezi společností A (neplátce DPH) a společností B (plátce DPH). Je třeba vystavit faktury včetně DPH, nebo je možné tuto situaci řešit jiným způsobem, například prostřednictvím příplatků mimo základní kapitál? Hledáme doporučení, jak tuto situaci řešit v souladu s platnými předpisy.

Dceřiná společnost ABC uzavřela smlouvu o poskytnutí úvěru své mateřské společnosti BDE na dobu neurčitou s výpovědní lhůtou 1 měsíce k 31. lednu každého roku. Úvěrový rámec smlouvy je 3 Mio EUR, který je možné čerpat v následujících 3 letech. První částka bude poskytnuta nyní ve výši 1 Mio EUR. Předpokládám, že na každé další navýšení bude sepsán dodatek ( to ale nevím jistě). Chci se zeptat, jestli se jedná o krátkodobý úvěr a má být účtováno na 351 a na konci roku, také vždy vykazován jako krátkodobý úvěr nebo se jedná o dlouhodobý úvěr a má být účtováno na 066. Postupuji správně, když hodnotu úroků a výši úvěru budu kalkulovat a vykazovat pouze z poskytnuté částky tj. 1 Mio EUR?

Fyzická osoba vlastní podíly v několika s. r. o. Pro uspořádání rodinných vztahů a postupný převod majetku na další generace byl založen rodinný nadační fond. Fyzická osoba podíly vloží do fondu. Fond bude účtovat MD: 061 a DAL: 413 v ocenění reprodukční pořizovací cenou. Pro zjištění reprodukční pořizovací ceny fond objedná a zaplatí znalecké ocenění. Bude odměna znalce nákladem (účet 518) nebo součástí ocenění podílu (účet 061)? Při úplatném nabytí podílu a jeho ocenění pořizovací cenou je odměna pro znalce součástí ocenění podílu (cena za podíl je cena pořízení a odměna pro znalce je náklad související s jeho pořízením). U reprodukční pořizovací ceny se o vedlejších nákladech souvisejících s pořízením nehovoří. Jestliže půjde o náklad, bude tento daňově uznatelný? Protože vztah mateřská společnost × dceřiná společnost (podle § 19 ZDP) vzniká až po roce, neměl by být aplikován § 25 odst. 1 písm. zk) ZDP. Ale nejsem si jistý, a navíc je v zákonu ještě § 25 odst. 1 písm. i) ZDP.

Společnost ABC a. s. vlastní firma CBD s. r. o., a to od roku 2004 kdy zakoupila akcie firmy ABC s. r. o. za 10 mil. Kč. Základní kapitál ABC a. s. byl při založení 1.000.000 Kč splacen v vlastních zdrojů původního akcionáře, dále byl zvýšen o 43.000.000 Kč z vlastních zdrojů původního akcionáře a následně byl zvýšen o nepeněžitý vklad (nemovitosti) v hodnotě 196.000.000 Kč původním akcionářem to vše proběhlo dříve, než firma CBD zakoupila akcie firmy ABC a. s. V roce 2024 se rozhodl jediný akcionář firmy ABC a. s. (tj. firma CBD s. r. o.) snížit základní kapitál o 230.000.000 Kč, jak firma CBD s. r. o. jako jediný akcionář zdaní příjem se snížení základního kapitálu? Má tento příjem osvobozený od daně z příjmů z titulu vztahu matka–dcera? Nebo postaví proti příjmů ze snížení základního kapitálu tj. 230.000.000Kč nabývací cena akcií ve výši 10.000.000 Kč a rozdíl bude podléhat zdanění daní z příjmů právnických osob? Paragraf 19 odst. 1 zf) neumím vyložit správně. 

U jednoho z našich klientů nyní řešíme v rámci závěrky daňovou uznatelnost výnosů v souvislosti s poskytnutou půjčkou. Klient si půjčil peníze od spojené osoby, tyto peníze investoval na termínovaný účet s vyšším úrokem. Máme tedy nákladové úroky 562 za spojenou osobou a výnosové úroky 662 od banky. Jelikož se jedná o přijatou půjčku od spojené osoby, provedli jsme test nízké kapitalizace, kdy cca 85 % nákladových úroků musíme vyloučit jako nedaňový náklad. Otázkou zůstává daňová uznatelnost výnosů. Je možné v této souvislosti považovat účet 662 do výše vyloučeného nákladu za nedaňový?

Naše společnost je plátce DPH. Vystavili jsme faktury za odvedené práce dle aktuálního ceníku a odvedli DPH. Odběratel služeb nám faktury rozporoval s tím, že neakceptuje náš ceník a že chce ceny nižší. Po jednáních jsme na jeho požadavek přistoupili a vystavili dobropisy s tím, že nebudeme DPH na dobropisech požadovat po FÚ zpět (odběratel je naší spojenou osobu, která nemá nárok na odpočet DPH - § 36a). Nyní potřebujeme zaúčtovat příslušnou částku DPH jako nedaňový náklad - kam s ním? Udělat účtu 538 analytiku jako nedaňový nebo jinak? 

Společnost s. r. o. A koupila 100% obchodního podílu ve společnosti B, následně proběhla fúze. Společnost A si vzala na koupi obchodního podílu úvěr. Dle ZDP jsou úroky z úvěru daňově neuznatelné do doby držby obchodního podílu. Při fúzi právně obchodní podíl zanikl, podíl přeúčtován na účet 418. Jsou po datu fúze úroky z úvěru daňově uznatelné?

S. r. o. (plátce DPH) eviduje peněžitý vklad společníka 10 mil. Kč, který byl splacen jako příplatek mimo základní kapitál v předcházejících deseti letech. Letos společnost splňuje zákonné podmínky pro vrácení příplatku § 40 aj. ZOK. Valná hromada schválila vrácení části příplatku nepeněžní formou ve výši hodnoty budovy, kterou s.r.o. postavilo vlastní činností. Na hodnotu budovy je zpracován aktuální znalecký posudek. Hodnota podle posudku je 6 mil. Pořizovací cena budovy 5 mil. Budova se odepisuje účetně i daňově, účetní odpisy 1 mil., ZC účetní 4 mil. Daňové odpisy jsou 1,5 mil., ZC daňová 3,5 mil. Jaké budou účetní a daňové případy s.r.o. v souvislosti s vrácením vkladu?

Jinak spojenými osobami jsou osoby, které vytvořily právní vztah, jehož účelem je převážně snížení základu daně či zvýšení daňové ztráty, tedy úprava základu daně o plnění, které pro daňového poplatníka nemá ekonomickou hodnotu primárně z hlediska rozvíjení jeho podnikání, nýbrž snížení jeho daňové zátěže.

Pokud jde o věcné výhrady, NSS upozorňuje, že krajský soud stěžovateli vytkl již to, že při stanovení referenční ceny nezkoumal další podobné subdodavatelské transakce (byť tak učinil v podstatě „uprostřed“ dalších výhrad, srov. konec bodu 54 napadeného rozsudku). K této výtce krajského soudu je užitečné připomenout, že judikatura k stanovení referenční ceny pravidelně pracuje s tím, že daňové orgány vycházejí z intervalu cen (srov. např. 8 Afs 80/2007). Tedy, že s řízenou transakcí srovnají více než jednu nezávislou transakci. NSS dokonce opakovaně výslovně uvedl, že „při určení referenční ceny by měl správce daně vyjít z určitého cenového intervalu, tedy srovnat transakci provedenou žalobcem s více než jednou transakcí mezi nezávislými osobami“ (srov. rozsudky ze dne 21. 3. 2018, čj. 1 Afs 143/2017-32, bod 26, a ze dne 25. 4. 2018, čj. 3 Afs 105/2017-22, bod 22). Obecně sice platí, že čím podobnější si srovnávané transakce a okolnosti jejich uskutečnění jsou, tím může být jejich vzorek menší (v případě totožných okolností dokonce mohou stačit i dvě nezávislé transakce, srov. rozsudek ze dne 25. 11. 2020, čj. 4 Afs 125/2020-61, Těžká mechanizace, bod 27). Výběr nezávislé transakce v nynější věci je tedy problematický už tím, že stěžovatel zvolil jedinou transakci.

OSVČ dosud vykonávala veterinární činnost, maloobchodní prodej (obchod s krmivem a potřeby pro zvířata) a zemědělskou činnost. S ohledem na výši příjmů se rozhodla pro veterinární a maloobchodní činnost založit s.r.o. a zemědělskou činnost si ponechat jako OSVČ. OSVČ je plátce DPH a vede podvojné účetnictví. Nová s.r.o. je již také plátce DPH a nyní řeší "převod" majetku a zásob z OSVČ do s.r.o. . Jedná se o spojené osoby, je nutný znalecký posudek s oceněním, nebo by bylo možné udělat k určitému datu inventuru a zásoby odprodat za zůstatkovou cenu skladu? Majetek (přístrojové vybavení ordinace, vozidlo) je většinou již odepsáno, opět je možné stanovit si obvyklou cenu, nebo je nutný znalecký posudek. Ani jeden subjekt (OSVČ/s.r.o.) nebude prodejem zvýhodňován, pouze náklady na znalecký posudek jsou poměrně vysoké, tak hledáme i jiné možnosti stanovení transferové ceny.