Společník

Společnost s r. o. nemá zaměstnance, společníci se nevyplácí odměny za výkon funkce ani nejsou v s. r. o. zaměstnáni, nevyplácí si ani po 10 letech podíly na zisku. Zato má s. r. o. majetek - auta, motorku, nářadí, telefony, platí nájem, pojištění. S. r. o. má tržby, vykazuje zisk. Společníci pro firmu osobně pracují, ale vlastně nic za to dosud nemají. Lze dávat do nákladů firmy odpisy majetku, drobný majetek, nájemné, pojištění, telefonní poplatky, paušál na dopravu apod., když tam vlastně papírově nikdo nepracuje, a to ani dodavatelsky? 

Stěžovatel v nynější věci ve vztahu k použití § 24 odst. 1 zákona o daních z příjmů tvrdí, že není splněna shora vymezená 2. podmínka proto, že žalobkyně, stručně řečeno, nevlastní 100 % akcií převáděných společností. Tomuto jeho závěru však nelze přisvědčit. Zmíněný § 24 odst. 1 zákona o daních z příjmů totiž předpokládá daňovou uznatelnost těch výdajů, které slouží k dosažení, zajištění či udržení zdanitelných příjmů, aniž však současně stanoví, že zde musí být jakákoliv „přímá úměra“ mezi příjmy a výdaji, jak zřejmě dovozuje stěžovatel. V souzené věci žalobkyní uplatněné výdaje sloužily k dosažení, zajištění či udržení zdanitelných příjmů (opak dosud stěžovatel neprokázal), neboť bez toho, aby tyto výdaje v prokázané, tedy úplné, výši vynaložila, by k převodu společností AXAN 9 a.s. a AXAN 10 a.s. vůbec nedošlo a žalobkyně by tak žádného příjmu nedosáhla. Z uvedeného důvodu nelze souhlasit se stěžovatelem v tom, že veškeré vynaložené a prokázané výdaje uplatněné žalobkyní nelze považovat za daňově účinné.

Matka a syn společně podnikají formou společnosti (dříve sdružení bez právní subjektivity) v oblasti maloobchodního prodeje nábytku. Na majetku společnosti se podílejí každý 50 %. Příjmy a výdaje dělí v jiném poměru 5 % matka a 95 % syn. Matka by chtěla synovi odprodat celý svůj podíl na majetku společnosti s tím, že by se nadále účastnila společného podnikání a dále by se podílela na příjmech a výdajích společnosti, ale už bez majetkového podílu. Majetek představují především zásoby zboží, ale také pohledávky, závazky a peníze v hotovosti a na účtu. Podíl by se prodával za cenu odpovídající pořizovací ceně zásob a nominální hodnotě ostatních složek. Je tento postup možný? A pokud ne, pomohlo by kdyby matka odprodala například 45 % podílu a zůstalo by jí 5 %? 

Společnost má ve svém majetku byt, který nepotřebuje a rozhodnutím jediného společníka bylo rozhodnuto, že jej společnost převede na společníka. Lze tuto transakci provést proti zápočtu nároku na vyplacený podíl ze zisku? Příklad: prodejní cena nemovitosti 8,5 mil. Kč, podíl na zisku 10 mil. Kč - účtování: 428/364 10 mil., 364/342 1,5 mil. - srážková daň, 364/641 - 8,5 mil. Kč - prodej nemovitosti.

Společnost s r. o. poskytla zápůjčku společníkovi 2 mil. Kč. Jedná se o 1člennou s. r. o. s vysokým vlastním kapitálem bez dluhů. Může být tato zápůjčka bezúročná nebo nízkoúročená (tj. za nižší než obvyklý úrok)? (Dle mého § 40 odst 5 ZOKu tady nenajde uplatnění, žádná škoda věřitelům s. r.o , tady nemůže vzniknout.)

Vystoupení společníka z veřejné obchodní společnosti či přistoupení společníka do společnosti je proveditelné dohodou o změně společenské smlouvy v.o.s. Návrh na zápis změny společenské smlouvy podává statutární orgán veřejné obchodní společnosti. Doloží přitom tuto dohodu a čestné prohlášení přistupujícího společníka, pokud se jedná o přistoupení společníka (čestné prohlášení naleznete v samostatném vzoru). Návrh na změnu společenské smlouvy se podává k rejstříkovému soudu, u kterého je společnost zapsána. Soudní poplatek činí 2 000 Kč.

Jednatel a společník má uzavřenou pracovní smlouvu jako skladník ve své společnosti. Jako jednatel nebere žádnou odměnu. Pokud by ukončil pracovní poměr skladníka a šel na ÚP, má nárok na: 1) podporu v nezaměstnanosti? 2) mohl by být v evidenci bez hmotné podpory s tím, že ÚP by za něj platil zdravotní pojištění? Počítaly by se mu roky do důchodu?

Jediný společník společnosti s r. o. v ČR je také jediným společníkem s. r. o. na Slovensku. Jedná se o propojené osoby, společnosti spolu obchodují, rozdělují si dosažené zisky. Společnost s r. o. na Slovensku se rozhodla pro výplatu nerozděleného zisku minulých let. Společník se rozhodl poslat vyplacený, zdaněný zisk ze Slovenska přímo na účet společnosti s r. o. v ČR. Bude tím řešit vrácení půjčky, kterou má ve své české společnosti. Lze přijetí platby výplaty zisku z SK, zaúčtovat v české s .r. o. přímo na účet, na kterém je vedena půjčka? A jakým kurzem? Kurzem ČNB dnem přijetí platby, nebo kurzem banky, kterým byla částka převedena na CZK?

Na kontrole OSSZ, která proběhla 9. 3. 2022 bylo zjištěno, že jsme neodvedli pojistné za společníka, druh činnosti společník, jednatel, v měsících 7-8/2020, kdy bylo prominuto pojistné pouze u zaměstnanců na pracovní smlouvu. Toto pojistné budeme doplácet v letošním roce. Z hlediska daně z příjmu je toto pojistné nákladem roku 2022? Anebo roku 2020 a my máme možnost podat dodatečné přiznání k dani z příjmu za rok 2020?

Fyzická osoba (občan) jako společník s. r. o. postoupila své pohledávky ze zápůjček např. ve výši 3 000 000 Kč za společností, kde je společníkem jiné fyzické osobě ve výši 2 000 000 Kč (kupní cena za pohledávky). Přemýšlíme správně, že tento příjem z postoupení pohledávky ve výši 2 000 000 Kč nebude zdanitelným příjmem pro tuto fyzickou osobu (občana) a nebude součástí přiznání k dani z příjmů FO? Dle kterého paragrafu?

Mateřská společnost, kterou vlastní dva společníci, vlastní dceřinou společnost, kde personálně tito dva společníci nefigurují. Přesto je jim jménem a na účet této dceřiné společnosti poskytován příspěvek na životní pojištění. Můžete, prosím, tuto situaci rozebrat z pohledu dopadu do účetnictví, daní a ve vztahu k daným fyzickým osobám?

Společník půjčil do své s. r. o. bezúročnou půjčku na rozjezd podnikání. Zatím se tuto půjčku nepodařilo splatit. S. r. o. vlastní pozemky, které nevyužívá. Je možné těmito pozemky splatit část půjčky společníkovi? Předpokládám, že by se musel udělat odhad tržní ceny pozemků (jedná se o spojené osoby), prodej by se uskutečnil na základě kupní smlouvy. V té by byl uveden jako způsob platby - započtení s pohledávkou kupujícího = společníka. Je tento postup v pořádku? Daňový dopad tento prodej má jen na společnosti, která bude mít tržbu z prodeje pozemků?

V nově vzniklé s. r. o. je jeden společník a jeden jednatel, kdy jednatelem je jiná osoba než je společník. 1) Musí mít jednatel smlouvu o výkonu funkce - nebo může tuto funkci vykonávat „zdarma“? 2) Může být jednatel zaměstnán jako účetní - klasický pracovní poměr? V tom případě si pracovní smlouvu sám podepíše? Je nutné mít podpisy ověřené, popř. smlouvu někam zasílat k ověření?

V průběhu roku byli jednou jednočlennou společností s r. o., která podniká ve službách, osloveni dva schopní dodavatelé, zda by se nechtěli stát společníky této firmy. To se také stalo. Mohou i nadále fakturovat a pokud ano, co všechno to obnáší? A pokud ne, jak jinak mohou získávat měsíční odměnu za své služby?  

Společníkem českého s. r. o. se nově stala maďarská s. r. o. (Kft.). Při výplatě podílu na zisku budeme odvádět klasicky 15% srážkovou daň? A na FÚ se bude podávat dvakrát vyúčtování daně vybírané srážkou podle zvláštní sazby daně z příjmu právnických osob (první vyúčtování)? A druhé toto vyúčtování bude pro fyzické osoby, protože druhým společníkem je fyzická osoba - Čech?

Dva společníci v roce 2003 na základě rozhodnutí valné hromady vytvořili kapitálový fond. Příspěvek byl vytvořen formou převodu závazků společníků na účet 413. V současné době je již jen jeden společník ve společnosti, druhý svůj podíl prodal již v minulosti. Nyní by současný společník chtěl vyplatit příspěvek do kapitálové fondu druhého odchozího společníka a to formou zápočtu. Odkupuje nemovitost společnost do osobního vlastnictví (na základě odhadu, aby byl zachována jistota ceny obvyklé). Společnost nevykazuje žádné neuhrazené ztráty. Je tento postup možný, a pokud ano, kdy bude nutné odvést 15% srážkovou daň? Je správný předpoklad, že to bude do konce následujícího měsíce od podepsané kupní smlouvy?

V poslední době se stále více setkávám u klientů s pojistnými smlouvami, kde pojistník je fyzická osoba, přičemž vlastníkem vozidla je s. r. o., kde je ta fyzická osoba jediným společníkem. Stává se to v situacích, kdy fyzická osoba se rozhodla převést svůj byznys do s.r. o., prodala tam auta, ovšem sro by nezískalo výhodnou pojistku, tak je vozidlo pojištěno tak, že pojistníkem je fyzická osoba, která má lepší podmínky, protože je u pojišťovny dlouho a má bezeškodní průběh. Jak na takovou pojistku nahlížet v sro z hlediska daňových nákladů? Pojistka je zpravidla vždy placena z prostředků sro, když auto je vlastněno sro, ale pojistníkem je ta fyzická osoba. Je taková pojistka v s. r. o. daňově neuznatelným nákladem? V pojistné smlouvě není napsáno, komu bude pojišťovna plnit, ale předpokládám, že pojistníkovi, nikoli vlastníkovi vozidla. Řešení, aby pojistníkem bylo s. r. o., klienti odmítají s tím, že by je pojištění vyšlo příliš draze. Pokud je takovéto pojistné v s. r. o. nedaňovým nákladem, můžete doporučit řešení, za jakých podmínek by mohl být tento náklad v sro daňově účinný? 

Společník a jednatel v jedné osobě (v jednočlenném s. r. o. bez zaměstnanců) si v průběhu několika let vybral z firemního účtu okolo 1 mil CZK. Toto bylo účtováno jako půjčka společníkovi. Je toto správné účetní řešení? (jednatel má smlouvu o výkonu funkce, ale bez odměny). Další dotaz: bez ohledu na vaši odpověď k výše položenému dotazu; předpokládám, že u bezúročné půjčky danému společníkovi musím zvýšit Základ daně s. r. o. o běžný úrok z dané půjčky, že? Dotaz poslední: jaké má toto dopady na daň z příjmu společníka? šlo by o osvobozený bezúplatný příjem (úrok) do 100 000 ročně, pokud by obvyklý úrok byl do 100 000? Jednatel nemá pracovní poměr jako zaměstnanec, takže předpokládám, že osvobození pro půjčku do 300 000 pro zaměstnance se nedá zde použít? 

Občan podniká jako OSVČ, je plátcem DPH a následně se stane jako „občan“ společníkem v s. r. o., která je také plátcem DPH a po roce je označena jako nespolehlivý plátce DPH. Má nebo může mít tato situace u s. r. o. nějaký vliv na OSVČ jako plátce DPH? Má nebo může mít tato situace u s. r. o. nějaký jiný vliv na OSVČ? Jak by to bylo, pokud by si podíl koupil z pozice OSVČ? 

Fyzická osoba má živnostenský list na dopravu a provozuje tuto živnost se svými dvěma zaměstnanci - řidiči. Bude fakturovat každý měsíc dopravu zaměstnanců včetně jednatele personální agentuře (jednočlenné s. r. o.). Fyzická osoba, jednatel i společník personální agentury s. r. o. je jedna a tatáž osoba. Doprava zaměstnanců není svozem jednotlivých zaměstnanců do jejich práce (přidělení k uživateli do továrny). Jedná se např. o dopravu na zdravotní prohlídky, na školení BOZP zamců atd. U jednatele se jedná o cesty z sídla firmy k jednotlivým uživatelům, kde jsou přiděleni zaměstnanci s. r. o. této personální agentury. Sám jednatel neřídí. Bude se jednat u s.r.o. o daňový náklad? Nebude docházet k dodanění mzdy u zaměstnanců a jednatele s. r. o.? Není problém, že ve smluvním vztahu vystupuje stejná osoba (OSVČ = jednatel = společník)?