Společnost

Dvě fyzické osoby, obě plátci DPH, jsou společníci společnosti (sdružení). Ve smlouvě o společnosti mají společníci ujednání, že příjmy a výdaje si dělí rovným dílem 50/50, kdežto na majetku a závazcích se podílí 100/0, tedy veškerý vytvořený majetek, zásoby, pohledávky, ale i závazky náleží pouze jednomu z nich. Takto to i dlouhodobě vykazujeme v přiznání. Nyní se rozhodli ukončení společnosti ukončit. Je to právně možné, aby měli podíl na majetku jiný než na příjmech a výdajích? My jsme takový zákaz v občanském zákoníku nenašli, a tak se domníváme, že taková dohoda možná je. Pokud by takové ujednání nebylo platné, znamená to, že podíly na majetku a závazcích jsou shodné jako podíly na příjmech a výdajích? V případě ukončení společnosti, kdy podíl na majetku a závazcích náleží pouze jednomu ze společníků, který bude dál pokračovat v podnikání, nevznikají žádné daňové důsledky z vypořádání, protože k žádnému vlastně nedochází?

Jak budou postupovat zemědělští podnikatelé, kteří společně hospodaří a jsou plátci DPH. Jsou OSVČ, plátci DPH, společně pracují v zemědělství, v lese. Jeden vede daňovou evidenci. Mají společné příjmy a výdaje. Každý má svůj stroj. Jak budou podávat přiznání k DPH? Mohou příjmy a výdaje dělit podle dohody?

Dva účastníci sdružení, otec a syn chtějí ukončit společnost (dříve sdružení) s tím, že by otec činnost ukončil zcela a syn by pokračoval a převzal by od otce veškeré složky majetku. Podíl mezi společníky je 50/50. Oba jsou plátci DPH a vedou daňovou evidenci. Rádi bychom Vás požádali o stanovisko k vypořádání společnosti, jak z pohledu DPH, tak daně z příjmů u níže uvedených položek. Společnost má aktuálně v tis. Kč: zásoby bez DPH: 1400 banka: 300 Pohledávky: 500 Závazky: 100 Hmotný majetek (vozidlo) zůstatková cena 0Kč. 

Společnost fyzických osob (dříve sdružení bez právní subjektivity) – jak správně postupovat z hlediska DPH při rozdělení zisku této společnosti? Vedení účetnictví a administrativy celé společnosti (sdružení) má na starosti společník číslo 1. Fakturace ve společnosti během roku probíhala tak, že třetí osobě fakturoval společník číslo 1 a ostatní společníci pak fakturovali tomuto společníkovi číslo 1 uskutečnění plnění ve výši svého podílu na společnosti. Obdobně se postupovalo i u přijatých zdanitelných plnění. Ještě před koncem roku společnost zanikla, byl vytvořen zisk k rozdělení. Společník číslo 1 chce po ostatních, aby mu svůj podíl na zisku (vypořádací podíl) vyfakturovali a tuto fakturu vykázali ve svém přiznání k DPH a KH. Je to tak správně? Jedná se o převod peněžních prostředků (nejde o žádný jiný majetek). Dojde k uskutečnění zdanitelného plnění? 

Jak postupovat v následujícím roce po vzniku společnosti (sdružení živnostníků), resp. jednoho živnostníka a jednoho s. r. o. V roce 2023 vzniklo sdružení, já jako účetní OSVČ stále účtuji v daňové evidenci a vzájemně si fakturujeme se s. r. o. Nevím, zda je nutné vést nějakou oddělenou evidenci pro účely daně z příjmů nebo podávat extra daňové přiznání? A jakým způsobem se vypořádají závazky a pohledávky před zahájením vedení účetnictví?

Naše společnost přijme likvidační zůstatek v nepeněžní podobě, budovu a pozemek. Hodnota nemovitostí dle znaleckého posudku bude převyšovat hodnotu zachycenou v účetnictví. Nevíme přesně, jak si vyložit ustanovení § 23 odst. 3 písm. a) bod 10 „kladný rozdíl mezi oceněním majetku podle právních předpisů upravujících oceňování majetku, kterým je vypořádáván vypořádací podíl nebo likvidační zůstatek v nepeněžní formě, a výši jeho hodnoty zachycené v účetnictví obchodní korporace podle právních předpisů upravujících účetnictví, a to u poplatníka, který je členem obchodní korporace..." Účetní hodnotou se rozumí účetní hodnota majetku v likvidované společnosti nebo u nás, jakožto příjemce likvidačního zůstatku a hodnota zachycená na našich účtech 021 a 031? 

Pokud v jedné právní operaci přijmu do s. r. o. nového společníka (dceru) a také požádám o snížení základního vkladu a vyplacení rozdílu vkladu, dojde k časově rozdílným operacím a vklad přejde také na nového společníka a bude se provádět výplata i novému společníkovi. Vzhledem k tomu, že vklad je v s. r. o. již více než 10 let a nový společník bude mít vklad několik měsíců, jaká bude povinnost z daňového hlediska?

Matka se synem založili v minulosti sdružení bez právní subjektivity. Maminka je v důchodu a chce k 31. 12. 2022 ukončit veškerou činnost ve sdružení a celkové podnikání. Syn bude pokračovat dál, ale už samostatně. Sdružení má prodejnu, podniká v nákupu a prodeji zboží. Nyní vede daňovou evidenci, kde maminka byla určena jako osoba, která je zodpovědná za sdružení, tj. veškeré doklady jsou fakturovány na ni. Pracovní smlouvy jsou taky sepsány s maminkou. Nemovitost - prodejna - vlastní 3 osoby - maminka, syn (členové sdružení) a dcera, která je zaměstnána ve sdružení. V majetku jsou automobily a majetek, který slouží pro sdružení. Podíl ve sdružení je nyní = syn 90 %, matka 10 %. Oba jsou plátci DPH. Jak pokračovat při ukončení sdružení k 31. 12. 2022? Jak nejlépe vypořádat majetek a zásoby? Lze pracovní smlouvy převést na syna dodatkem?

Společnost s r. o. dostala nabídku na prodej své dceřiné společnosti, kde má 100% podíl a držbu 5 let. Příjem z prodeje je u matky dle § 19 osvobozen od daně. Jak je to ale se zdaněním u fyzické osoby, tří společníků? S. r. o. (matka) je založena v roce 2014, dva ze společníků jsou prvotními vlastníci od založení, další společník získal podíl v roce 2020. Společníci by si samozřejmě chtěli veškerý podíl z prodeje vyplatit, s tím záměrem se to i prodává. U mateřské společnosti by částka z prodeje nezůstala.

Tuzemská OSVČ má zároveň podíl ve společnosti fyzických osob ve výši 31%. Nyní odkoupila od společnosti resp. od ostatních účastníků společnosti odepsaný nákladní automobil, který bude nadále využívat ke své podnikatelské činnosti. Může jej odepisovat s tím, že vstupní cenou je cena účtovaná ostatními účastníky, tedy 69% z ocenění automobilu? 

Na bankovním účtu likvidované společnost je kladný zůstatek. Finance budou přeposlány na „matku“, jelikož je jediný vlastník a veškeré poplatky a nutné výdaje budou již hrazeny z pokladny. Jak tuto transakci proúčtovat na obou stranách?

Pokud si společníci veřejné obchodní společnosti ponechají aktivní živnostenské listy jako OSVČ a se souhlasem ostatních společníků mohou mít během roku jednu nebo dvě zakázky. To, že by měli příjmy jako OŠVČ není ovšem jisté. Jaké důsledky by mohl mít aktivní živnostenský list z hlediska daní, pokud by společníci neměli žádný příjem i více let za sebou a v daňovém přiznání by tak uváděli jen příjem jako společníci v. o. s.?

Jsme stavební společnost, většina zakázek je prováděna v rámci sdružení s jinou stavební společnosti. Postupujeme dle metodického pokynu GFŘ platného od 1.7.2017. Celé dílo pro účely jeho realizace si Společníci rozdělují mezi sebe na části, které bude realizovat každý samostatně nebo prostřednictvím svých vlastních subdodavatelů. Každý ze Společníků je plně odpovědný za realizaci jemu svěřené části díla včetně nákladů s tím spojených a také včetně příslušné daňové evidence DPH ve svém účetnictví. Společnost zastupuje na základě smlouvy jeden ze společníků - Správce, přičemž účetnictví Společnosti je vedeno v odděleném účetním okruhu Správce. Společníci se podílí také na společné činnosti, tedy nákladech a výnosech , a to v poměru určeném podíly stanovenými Smlouvou. Mezi tyto činnosti patří např.: činnosti spojené s uzavřením smlouvy o dílo s investorem, vedení účetnictví za Společnost, evidence účetních dokladů a zpracování roční účetní závěrky, zajištění podkladů pro bankovní styk, vytvoření dokladového archivu k dílu a jeho vedení po dobu záruční doby, kontrolní dny stavby, jedná se také o náklady realizačního týmu stavby , koordinační a inženýrskou činnost na stavbě a jde tedy o společné náklady členů Společnosti prováděné např. ředitelem stavby, ekonomem, fakturantem, BOZP, geodetem apod. Správce také zajišťuje pojištění stavby a sjednává bankovní garance. Správce, který vede účetnictví bude společné náklady účtovat do Společnosti vnitropodnikovou fakturou bez DPH . Společníci budou svoje případné společné náklady fakturovat do Společnosti externí fakturou - daňovým dokladem - a to v daňovém režimu dle platného znění zákona o DPH, tedy uplatní režim zdanění u poskytnutých služeb, tedy 21%. Společníci se domluvili, že pro tyto režijní služby je aplikováno dílčí plnění. Datum uskutečnění zdanitelného plnění pro tyto případy bude vždy poslední kalendářní den daného měsíce realizace díla. Sjednaným rozsahem dílčího plnění se rozumí náklady vztahujícího k danému kalendářnímu měsíci. Po skončení kalendářního měsíce přefakturuje (rozdělí ) Správce na jednotlivé Společníky společné režijní náklady Společnosti v poměru dle jejich podílů na hospodaření Společnosti. Faktura bude vystavena ve formě souhrnného daňového dokladu. Podkladem pro rozúčtování bude tabulka obsahující příslušná plnění od jednotlivých společníků a k uvedenému plnění bude aplikována příslušná sazba DPH. Tedy u služeb základní sazba, u přeúčtování podílů na pojištění stavby a bankovní garance bude uplatněn režim osvobození dle § 54 a 55 zákona o DPH. U koordinační a inženýrské činnosti se tedy jedná o plnění (službu v základní sazbě DPH), která jsou poskytována přímo zaměstnanci společníků, tedy nejde o přefakturaci nákladů od 3. strany. Tyto činnosti jsou součásti kalkulace stavby a v ceně díla jsou zahrnuty, tedy jsou v rámci fakturace plnění Společnosti vůči investorovi součásti ceny díla. Je výše popsaný způsob vzájemné fakturace mezi společníky v oblasti společných režijních nákladů Společnosti správný? Je možné použít při fakturaci společných nákladů ze strany společníků do Společnosti použít běžný režim zdanitelného plnění?

Společnost s r. o. se sídlem v ČR bude vstupovat do likvidace, v účetnictví společnosti je v aktivech evidována pouze pohledávka za nesplacený z Společnost s r. o. se sídlem v ČR bude vstupovat do likvidace, v účetnictví společnosti je v aktivech evidována pouze pohledávka za nesplacený základní kapitál a v pasivech je evidován vlastní kapitál (ve výši této nesplaceného pohledávky) a nic jiného - od vzniku společnosti nebyla vyvíjena žádná aktivita. V rámci likvidace bychom chtěli likvidační zůstatek rozdělit právě tak, že společníkovi (česká PO, která má naopak ve svém účetnictví evidován dluh z tohoto titulu) případně tato pohledávka a zároveň dojde ke splynutí dlužníka a věřitele, tj. dojde účetně k zápočtu pohledávky a závazku v účetnictví společníka. Je tento postup možný, případně jsou zde nějaká rizika? ákadní kapitál a v pasivech je evidován vlastní kapitál (ve výši této nesplaceného pohledávky) a nic jiného - od vzniku společnosti nebyla vyvíjena žádná aktivita. V rámci likvidace bychom chtěli likvidační zůstatek rozdělit právě tak, že společníkovi (česká PO, která má naopak ve svém účetnictví evidován dluh z tohoto titulu) připadně tato pohledávka a zároveň dojde ke splynutí dlužníka a věřitele, tj. dojde účetně k zápočtu pohledávky a závazku v účetnictví společníka. Je tento postup možný, případně jsou zde nějaká rizika? 

Sdružení 2 podnikatelů (pro DPH) koupilo vozidlo v roce 2020. Nyní v roce 2021 jeden z členů vystupuje ze sdružení, protože končí s podnikáním. Pokud to dobře chápu, měl by z veškerého dlouhodobého majetku koupeného 5 let před zrušením registrace vrátit poměrově DPH. Je možné nějakým způsobem odprodat/převést svůj podíl svému společníkovi, aby nemusel vracet DPH? Protože vozidlo skutečně zůstane společníkovi, který s podnikáním nekončí. 

Vzniká společnost (dříve sdružení) tří fyzických osob A, B, C, z toho A plátce DPH, B, C neplátci, předmět činnosti - provoz pohostinství, dělení příjmů a výdajů po třetinách. S třetími osobami (dodavateli i odběrateli) jedná pouze společník "A" (na svůj účet i na účet ostatních společníků). Veškeré tržby společnosti a DPH bude přiznávat ve svém přiznání společník "A". Může rovněž uplatnit celý odpočet z přijatých plnění (do podílů příjmů a výdajů připadajících na společníky B a C by pak vstupovaly pouze částky bez DPH) nebo může uplatnit pouze odpočet ve výši jedné třetiny odpovídající jeho podílu? V případě druhé alternativy - co zbývající dvě třetiny odpočtu - budou tvořit daňový výdaj celé společnosti nebo zvýší výdaje jen společníků B a C?

Syn zakoupil od otce po rozdělení sdružení bez právní subjektivity k 31. 12. 2018 hmotný majetek, který otec vložil do obchodního majetku sdružení. Otec už skončil a syn pokračuje v ekonomické činnosti dál. V roce 2019 (sdružení bylo rozděleno 1. 1. 2019) odpisy řešeny nebyly. Jak má syn postupovat při odpisování? Majetek byl zařazen do 4. odpisové skupiny a už je téměř odepsaný, ale pořizovací cena zakoupené vinice je více než 40 000 Kč. Musí začít s odpisem jako při pořízení nového hmotného majetku, nebo může pokračovat v odpisech jako ve sdružení? Jedná se o vinici, která se v brzké době bude obnovovat. 

Dvě fyzické osoby podnikají na základě smlouvy o společnosti (ve sdružení). Obě FO jsou plátci DPH. Obrat za sdružení celkem bez DPH činí 40 mil. Kč. V dotazu budu s dovolením dál používat pojmy účastník a sdružení. Zákon o účetnictví stanoví, že účetní jednotkou se stává také podnikatel FO, která přesáhne obrat (podle zákona o DPH) za kalendářní rok ve výši 25 mil. Kč. Před poslední novelou zákona o DPH jsme DPH řešili asi jako většina ostatních sdružení, tedy jeden z účastníků celý rok vedl daňovou evidenci a podával daňové přiznání pro účely DPH za celé sdružení, tedy obrat byl 40 mil. Kč Následně si každý z účastníků sdružení uplatnil ve svém přiznání k dani z příjmů adekvátní podíl. Co se týče limitu pro účetní jednotku, tady jsme vycházeli z komentářů (i zde na tomto portálu), názoru FU a zavedené praxe, že byť byl obrat účely DPH u účetnictvím pověřeného účastníka vyšší než 25 mil. Kč, pro účely vzniku účetní jednotky se vycházelo z obratu ve výši podílu na každého účastníka, tedy 20 mil. Kč na každého. Od roku 2019 ale došlo novelou o DPH ke změně, kdy je povinnost, aby si každý účastník sdružení co do DPH, uplatnil poměrné plnění na vstupu i výstupu, každý ve svém přiznání k DPH. My jsme se rozhodli pro cestu přefakturace. Tedy účastník pověřený daňovou evidencí zjistí zdanitelná plnění na vstupu i výstupu za celé sdružení a následně podíl plnění na vstupu přefakturuje na druhého účastníka a zároveň druhý účastník přeúčtuje na prvního svůj podíl na uskutečněných plnění. Tím se dostáváme k našemu dotazu. Obrat pro účely DPH prvního účastník tímto stoupl z 40 mil. na 60 mil a obrat pro účely DPH druhého účastníka na 20 mil. Kč. Ten obrat je ale trochu fikce, protože jde pouze o přeúčtování. Co se týče přiznání k dani z příjmů, stále bude mít každý z účastníků ve svém přiznání příjmy 20 mil. Kč. Otázka tedy zní: stávají se uvedené osoby účetní jednotkou, pokud v roce 2019 obrat pro DPH prvního účastníka dosáhl 60 mil. Kč, přesto že skutečný příjem pro účely daně z příjmů je stále shodných 20 mil. Kč? 

Sdružení otec a dva synové, vedou daňovou evidenci. Otec 29. 9. 2020 zemřel, synové pokračují. Příjmy a výdaje dělí - synové po 45 0%, otec 10 %. Jak odpisovat majetek ze sdružení? Ke dni 28. 9. 2020 bylo podáno DPFO za otce a uplatněn u něj 1/2 odpis z jeho 10 % podílu. Dědické řízení zatím nebylo ukončeno. Jak s odpisy dále: u otce od 29. 9. - 31. 12. 2020 mohu zase uplatnit 1/2 odpis? A jak uplatní za rok 2020 odpisy synové?

Dvě fyzické osoby A a B, které spolu podnikají a rozdělují si příjmy (výnosy) a výdaje (náklady) rovným dílem 50%, vedou již několik let účetnictví, postupovali jsme správně, když jsme v roce 2018 všechny výnosy a náklady počítali na fyzickou osobu A a v daňovém přiznání jsme vše rozdělili 50 %? Nebo jsme měli u každé fyzické osoby vést samostatně účetnictví? Je povinnost od 1. 1. 2019 vést u každé fyzické osoby ve sdružení samostatně účetnictví? Společník B by chtěl část budovy opravit, můžou být faktury vystaveny na něho, aby byly daňově uznatelné, když doposud bylo vše vedeno na společníka A?