Společnost akciová

Pan Jakub Dlouhý je vlastníkem nebytových prostor, které pronajímá. Novým nájemcem má být akciová společnost ABC a. s., která panu Dlouhému předložila svůj návrh nájemní smlouvy. Pan Dlouhý z obchodního rejstříku zjistil, že předsedou představenstva je Ing. Josef Novák, místopředsedou Ing. Jan Nováček. Podepisování za společnost dle OR se děje tak, že k firmě společnosti předseda nebo místopředseda připojí svůj podpis s uvedením funkce. Na předloženém návrhu smlouvy je uveden pan Jakub Dlouhý, adresa a další údaje, dále jako „pronajímatel“. Akciová společnost je označena jako ABC a. s., uvedeno sídlo, IČ, zastoupená Ing. Josefem Novákem, dále „nájemce“. Není uvedena funkce osoby, která zastupuje společnost. Smlouva dle sdělení pracovníka a. s. bude smlouva podepsaná tak, že smlouvu podepíše pan Jakub Dlouhý jako „pronajímatel“, ABC a. s. dá následně razítko jako „nájemce“ a podepíše pan Ing. Josef Novák. Jeho funkce uvedená nikde nebude, ani u jeho podpisu, prý to není potřeba, stačí jen razítko společnosti. Pan Dlouhý pana Nováka nezná, smlouva nemá být podepsaná při jeho osobním jednání s panem Novákem. Opravdu nevadí, že u osoby, která jedná za společnost, není označení pana Josefa Nováka jako předsedy představenstva a ani u jeho podpisu není uvedená jeho funkce předsedy představenstva, jak je to uvedené v obchodním rejstříku?

Akciová společnost (firma A) v roce 2022 nabyla akcie v jiné a. s. (firma B). Podíl je zaúčtován na účtu 062. Během roku 2023 se nic neměnilo, množství nakoupených akcií je stejný. Firma B v roce 2023 vydala další akcie a tím se podíl firmy A ve firmě B změnil. Je potřeba ke konci roku přeceňovat hodnotu nakoupeného podílu ve firmě A? Jak je to v případě oceňování podílu na dceřiných společnostech - stavy na účtu 061? Je potřeba hodnotu k 31. 12. 20xx nějak upravovat?

1) Článek 9 odst. 1 směrnice Rady 2006/112/ES ze dne 28. listopadu 2006 o společném systému daně z přidané hodnoty musí být vykládán v tom smyslu, že člen představenstva akciové společnosti založené podle lucemburského práva vykonává ekonomickou činnost ve smyslu tohoto ustanovení, pokud této společnosti poskytuje za úplatu služby a pokud má tato činnost pravidelný charakter a je vykonávána za odměnu, u níž jsou předvídatelné podmínky stanovení. 2) Článek 9 odst. 1 první pododstavec směrnice 2006/112 musí být vykládán v tom smyslu, že činnost člena představenstva akciové společnosti založené podle lucemburského práva není vykonávána samostatně ve smyslu tohoto ustanovení, když tento člen nejedná na svůj účet ani svou odpovědnost a nenese hospodářské riziko vyplývající z jeho činnosti, přestože si svobodně určuje podmínky výkonu své práce, sám přijímá honoráře tvořící jeho příjem, jedná svým jménem a není ve vztahu hierarchické podřízenosti.

Akciová společnost má základní kapitál ve výši 50 milionů Kč. Společnost vlastní 2 akcionáři, fyzické osoby, rezidenti v ČR. Akcie nabyli před rokem 2000 od původního vlastníka. Vzhledem k délce vlastnění akcií už nejsou schopni prokázat jejich nabývací hodnotu. V roce 2024 došlo k rozhodnutí snížit základní kapitál z 50 na 2 miliony Kč. Bude příjem společníků podléhat zdanění, pokud základní kapitál nebyl nikdy navýšen z vlastních zdrojů společnosti(zisku) a zároveň společníci nemohou prokázat nabývací hodnotu akcií, které získali v roce 2000? Má nemožnost prokázání nabývací ceny akcií vliv na případné zdanění této výplaty?

Stanovami se zakládá akciová společnost. Vyžaduje formu veřejné listiny (tudíž notářského zápisu). Návrh na zápis společnosti do obchodního rejstříku musí být podán do 6 měsíců ode dne jejího založení (ode dne sepsání notářského zápisu). Tuto lhůtu lze ve stanovách změnit. Ten, kdo přijal stanovy a podílí se na úpisu akcií, je zakladatel.

Akciová společnost v účetnictví eviduje závazek (účet 471) vůči svému jedinému akcionáři (zároveň je daná osoba předsedou správní rady), který by chtěl tento závazek započíst jako formu příplatku mimo základní kapitál za účelem posílení vlastního kapitálu společnosti (společnost dlouhodobě dosahuje zisku). Jaká dokumentace je nutná k tomu kroku a jak se o tomto účtuje - účetní předpis: 471/413? Pokud by chtěl akcionář tyto prostředky vrátit v časovém rozsahu do 5 let např. na jeho bankovní účet - je to možné, je nutné to někde uvést? Je tam nějaký daňový dopad?

Tuzemská akciová společnost postoupila pohledávku na neziskovou organizaci - spolek, ve kterém se sdružili věřitelé oproti společnému dlužníku. Vymáhání nebylo úspěšné a v současnosti dluží spolek akciové společnosti za postoupenou pohledávku. V době postoupení pohledávky byly v grémiu spolku tři osoby, přičemž jedna osoba byla současně i v představenstvu této a. s. Nyní je ve spolku také shodná osoba jako v představenstvu této a. s., ale bude vymazána. Lze tvořit zákonnou opravnou položku k této postoupené pohledávce dle § 8a zákona o rezervách, když spolek uzná písemně závazek, nebo dle § 8 zákona o rezervách, pokud akciová společnost podá insolvenční návrh na spolek?

Valná hromada akciové společnosti rozhodla o vyplacení podílu na zisku-dividendy ve výši 100 000 Kč na akcii. Stanovy akciové společnosti umožňují převést právo na podílu na zisku jiné fyzické osobě. Akcionář vlastnící 30 ks akcií by chtěl převést právo na podíl na zisku v celé výši 3 000 000 Kč jiné fyzické osobě. Toto právo se převede smlouvou o postoupení pohledávky? Nebo jiným právním aktem? Podléhá tento příjem u jiné fyzické osoby než skutečného akcionáře nějakému zdanění, nebo je to příjem osvobozený, protože byl již zdaněn u výplaty? Jak se na tento příjem pohlíží?

Valná hromada akciové společnosti svým usnesením usnesení ze dne 21. 10. 2021 o zvýšení základního kapitálu společnosti takto: Základní kapitál společnosti se zvyšuje o částku 1 000 000 Kč s tím, že se nepřipouští upisování akcií nad částku navrhovaného zvýšení základního kapitálu. Zvýšení základního kapitálu bude realizováno upsáním 1 000 kusů kmenových akcií společnosti o jmenovité hodnotě 1 000Kč na jednu akcii, za emisní kurz, který odpovídá částce ve výši 1 000 Kč za jednu akcii o jmenovité hodnotě 1 000 Kč. Upisované akcie budou kmenové, na jméno v listinné podobě. Všechny nově upisované akcie budou upsány bez využití přednostního práva stávajících akcionářů, neboť emisní kurz nově upisovaných akcií bude splacen výhradně nepeněžitými vklady. Všechny nově upisované akcie budou upsány na základě smlouvy o upsání akcií, v souladu s ustanovením § 479 zákona o obchodních korporacích, kterou předem určený zájemce o úpis uzavře s akciovou společností. Upisovací lhůta pro uzavření smluv o upsání akcií činí 15 dnů a počíná běžet dnem následujícím pod dni, ve kterém byl jednotlivým předem určeným zájemcům doručen návrh smlouvy o upsání akcií. K vnesení nepeněžitých vkladů dojde uzavřením smluv o vkladu, respektive doručením písemných prohlášení o vnesení nemovité věci, na adresu sídla akciové společnosti, která je zároveň místem pro splacení (vnesení) tohoto nepeněžitého vkladu. Lhůta pro vnesení nepeněžitých vkladů činí 15 dnů ode dne uzavření smlouvy o upsání akcií podle § 479 zákona o obchodních korporacích, tedy ode dne upsání akcií. Tato skutečnost byla zapsána do obchodního rejstříku dne 4.11.2021. Nepeněžitým vkladem byly rozvodné vodovodní a kanalizační sítě včetně součástí a příslušenství, za účelem zásobování pitnou vodou a odkanalizování, tedy nemovitý majetek, který není zapisován do katastru nemovitostí. Dne 22.11.2021 v souladu s usnesením valné hromady uzavřela akciová společnost s upisovatelem Smlouvu o upsání akcií, podle které upisovatel upisuje 1 000 kusů nových kmenových akcií o jmenovité hodnotě 1 000 Kč. Upisovatel se zavazuje splatit emisní kurz akcií výše uvedeným infrastrukturním majetkem. Tento majetek je ve smlouvě definován a popsán ve znaleckém posudku a tímto znaleckém posudkem byl oceněn částkou 1 000 000 Kč. Ve smlouvě o upsání akcií je ujednáno, že ke splacení nepeněžitého vkladu dojde předáním písemného prohlášení upisovatele a převzetím nepeněžitého vkladu akciovou společností, a to nejpozději do 15 dnů ode dne uzavření této smlouvy. Akciová společnost se zavazuje vydat upisovateli akcie nejpozději do 15 dnů ode dne účinků zvýšení základního kapitálu. Dne 1. 12. 2021 vydal vkladatel Prohlášení vkladatele o vnesení nepeněžitého vkladu na jehož základě vnáší nepeněžitý vklad do majetku akciové společnosti a současně jí předmět nepeněžitého vkladu předává. Dne 1. 1. 2022 bylo v obchodním rejstříku zapsáno zvýšení základního kapitálu akciové společnosti ze stávajících 5 000 000 Kč na 6 000 000 Kč s tím, že bylo splaceno 6 Kč. Dne 10. 1. 2022 pak akciová společnost vydala vkladateli akcie. Jak má akciová společnost postupovat a účtovat o výše uvedených skutečnostech a s ohledem na uvedená data: 21. 10. 2021, 4. 11. 2021, 22. 11. 2021. 1. 12. 2021, 1. 1. 2022 a 10. 1. 2022?

Společnost podléhající povinnému auditu má majetkové podíly na dceřiných firmách – akciových společnostech: 75 % podíl na české a. s. a 100 % podíl na a. s. v jiném členském státě EU, oboje účtované na 061. Jak se tyto podíly přeceňují ke konci účetního období? 

Dva společníci fyzické osoby vlastní s. r. o. déle než pět let. Rozhodli se své podíly převést na nově vzniklou akciovou společnost, podíly byly oceněny znaleckým posudkem k určení nabývací ceny. Nabývací cenu podílů prostřednictvím nepeněžitého vkladu vložili do nově vzniklé a. s. jako příplatek mimo základní kapitál, jelikož v nově vzniklé společnosti momentálně nejsou finanční prostředky na zaplacení podílů. V případě, že se v budoucnu rozhodnou pro výplatu příplatku mimo základní kapitál, tato nebude podléhat srážkové dani, jelikož se bude vyplácet původním společníkům a nabývací cena, kterou lze odečíst bude ve výši příplatku mimo základní kapitál. Jsou naše úvahy správné nebo jsou ještě další omezující podmínky v případě zdanění srážkovou daní?

Společnost s r. o. má dva společníky. První má 80% podíl, druhý má 20% podíl. Musí být v rejstříku skutečných majitelů zapsáni oba, nebo stačí pouze první majitel s 80% podílem? Akciová společnost má dva majitele: První má 75% podíl, druhý má 25% podíl. Musí být v rejstříku skutečných majitelů oba, nebo pouze 1. majitel s 75% podílem?

V dubnu v roce 2018 rozhodla společnost (majoritní akcionář) o nuceném přechodu ostatních účastnických cenných papírů na tohoto hlavního akcionáře. Ostatním vlastníkům vzniklo právo na zaplacení protiplnění za předání jejich akcií společnosti. Přechod akcií na majoritního akcionáře společnost zaúčtovala: MD 043 / DAL 379 a dále pak MD 061 / DAL 043 v částce 3 000 000 Kč V roce 2020 uplynulo 30 měsíců od vzniku závazku. Nyní zbývá 700 000 Kč na účtu DAL 379 - ostatní závazky (jde o zbylé vlastníky, kteří se už o protiplnění nepřihlásili). V dubnu v roce 2021 uplyne 36 měsíců tříleté promlčecí lhůty. Jsme povinni v daňovém přiznání právnických osob za rok 2020 dodanit polhůtní závazky? Jde vůbec o polhůtní závazek? Musíme je v roce 2021 odepsat na účet 648, tedy v době, kdy uplyne tříletá promlčecí lhůta podle občanského zákoníku? Závazek nezanikne, pouze se promlčí. Vzniká tedy povinnost závazek odepsat do výnosů a dodanit? Doplňující otázka: Jak v roce 2021, kdy k promlčení došlo, účtovat? Je možné závazek z účtu 379 přeúčtovat na účet 061... k finančnímu majetku, kde je pořízení finančního majetku, ale kde jsou i ostatní náklady související s pořízením tohoto finančního majetku? Šlo by vlastně o částku, která by související náklady s pořízením snížila. V našem případě závazek právně nezanikl, ale došlo pouze k jeho promlčení, tak jak popisujeme v prvním dotazu, v roce 2021. Ani v tom případě nelze použít přeúčtování na účet 061....? Mám tedy závazek nadále ponechat na účtu 379...? V daňovém přiznání za rok 2021 nebudu nic dodaňovat a ani v následujících letech, dokud by nedošlo až k tomu právnímu zániku? Jaký je přesný postup účtování v roce 2021?

Společnost s r. o. patří do kategorie mikro účetní jednotka. Realizuje projekt změny právní formy ze s. r. o. na a. s. Projekt změny právní formy je vyhotoven k datu 31. 12. 2020, což je zároveň i rozvahovým dnem. Pro účely ocenění jmění společnosti znalcem, byla sestavena účetní závěrka s výkazy v plném rozsahu. 1) V jakém rozsahu má společnost zaslat výkazy na FÚ v rámci přiznání k dani z příjmu právnických osob, a zveřejnit v OR? Dosud zasílala a zveřejňovala rozvahu ve zkráceném rozsahu pro mikro účetní jednotky. Má pokračovat v rozsahu výkazů pro mikro účetní jednotky a nebo s ohledem na změnu právní formy zveřejnit rozvahu v plném rozsahu? 2) Jaké oznamovací povinnosti a k jakému datu společnosti plynou ve vztahu k finančnímu úřad ?

Tuzemská akciová společnost v letošním roce nakoupila část závodu. Který účet se má použít pro oceňovací rozdíl k nabytému majetku - v účtové osnově se objevují 2 účty: účet 027 a 097, který je správný?

Valná hromada a. s. rozhodla o rozdělení zisku a jeho výplatě akcionářům (splatnost byla nastavena na úrovni 4 měsíců od rozhodnutí valné hromady). Bohužel před fyzickou výplatou bylo učiněno rozhodnuté statutárního ředitele, že výplata není možná, protože by nastal úpadek společnosti podle § 40 ZOK. V účetnictví máme zachycen předpis závazku na základě rozhodnutí valné hromady, z našeho pohledu rozhodnutí ředitele je jen o odložení splatnosti. Nicméně na základě špatného ekonomického výhledu bychom rádi znovu "přeúčtovali" závazek za akcionáři do nerozděleného zisku. Existují nějaké možnosti jak to provést? 

Akciová společnost má jednoho akcionáře, který rozhodl o snížení základního kapitálu o částku 40 mil. Kč. Tímto vznikl závazek společnosti vyplatit akcionáři částku 40 mil. Kč. Záměrem akcionáře je uhradit tento závazek v naturální formě, konkrétně převodem nemovitosti, která je ve vlastnictví společnosti více než 15 let a byla nabyta koupí. Pořizovací hodnota nemovitosti byla 10 mil. Kč, zůstatková hodnota daňová i účetní je nula. Hodnota dle znaleckého posudku je 40 mil. Kč. Převodem nemovitosti na akcionáře by celý závazek zaniknul. Je možné, aby společnost uhradila závazek akcionáři v naturální formě, a to převodem této nemovitosti? Jak bude zaúčtován zánik závazku vůči akcionáři a jaké další povinnosti budou z této transakce vyplývat. Jedná se zejména o daň z příjmů fyzických a právnických osob, případně další.

Akciová společnost patří mezi obchodní korporace, které upravuje zákon č. 90/2012 Sb. , o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích , dále jen „ZOK “). Akciové společnosti se týkají § 243–551 tohoto zákona. Základní kapitál akciové společnosti je rozvržen na určitý počet akcií a vyjadřuje se v českých korunách. V případě, že akciová společnost vede podle zvláštního zákona účetnictví v eurech, může vyjádřit základní kapitál v eurech. Výše základního kapitálu se zapisuje do obchodního rejstříku a je rozvržena na určitý počet akcií a činí alespoň 2 000 000 Kč, nebo 80 000 EUR. Akcie téže společnosti mohou mít různou jmenovitou hodnotu. Forma akcií může být buď na jméno, nebo na majitele. Akcie na majitele mohou být vydány pouze jako zaknihovaný cenný papír. Emisní kurs akcie nesmí být nižší, než je její jmenovitá hodnota. Je-li emisní kurs akcie vyšší než její jmenovitá hodnota, tvoří tento rozdíl emisní ážio. Vedle akcií se jmenovitou hodnotou může společnost vydat kusové akcie, které představují stejný podíl na základním kapitálu a nemají žádnou jmenovitou hodnotu, ale pouze hodnotu účetní stanovenou podílem základního kapitálu a počtu akcií.

Akciová společnost poskytla půjčku fyzické osobě (nejde o propojené osoby ani o zaměstnance). Fyzická osoba ke konci roku neuhradila dohodnuté úroky. Může si je akciová společnost vyloučit z daňových výnosů?

Tuzemská akciová společnost A poskytnula úvěr úročený 5 % p. a. právnické osobě B, následně tuto svou pohledávku postoupila třetí osobě C. Postoupila však pouze jistinu a ve smlouvě bylo ujednáno, že se postupuje pouze jistina, nikoliv však úroky, ty až do doby vyplacení této pohledávky náleží postupiteli. Znamená to, že postupitel tedy osoba A až do doby, než bude uhrazena jistina osobě C, si bude počítat úrok a účtovat na 662 a zdaňovat?