Společnost obchodní

Dceřiná společnost vyplatí matce podíly na zisku. Podmínka držby podílu po dobu 12 měsíců bude splněna. U mateřské společnosti je, podle našeho názoru, výplata podílu osvobozena od daně, tj. dcera nesrazí daň, ale celý podíl převede matce. Účtováno bude 428/221 výplata podílů na zisku.

Společnost A - matka (s.r.o.) vlastní 50 % podíl na společnosti B-dcera (s.r.o.). Tento podíl vlastní déle než 12 měsíců. Na základě rozhodnutí valné hromady rozhodne o čerpání zisku. Tento podíl by měl být dle § 19 ZDP osvobozen u matky a vylučuje se daňovém přiznání DPPO na ř. 110. 1) Bude tento podíl osvobozen také od srážkové daně, má povinnost matka nebo dcera odvádět v době čerpání srážkovou daň? 2) Může tento podíl čerpat i společník matky (fyzická osoba)? (mateřská společnost vyplatí dceřiné 100 tis. Kč, společník této mateřské společnosti by chtěl tento podíl čerpat. Je to možné? Jak to bude s odvodem srážkové daně? 3) Pokud nejsou stanovený žádné skutečné náklady spojené s držbou společnosti, je nutné vždy vyloučit paušální nepřijmé náklady ve výši 5 %?

Firma, s.r.o., plátce DPH má 2 společníky, kteří jsou zároveň jednateli. Jeden z nich chce z firmy odejít. Odchod si mimo jiné smluvně podmínil tím, že mu bude darováno auto, které je zařazeno v majetku firmy (pořízeno na úvěr, právě splaceno a plně odepsáno). Dotyčný je ve firmě zaměstnán na DPČ malého rozsahu. Jak to prosím bude s oceněním automobilu a s daněním (nejen DPH, ale i DPFO - bude hrát roli, že je společník ve firmě zaměstnán a tudíž se bude jednat o nepeněžní příjem zaměstnance se všemi odvody nebo tím, že je to uvedeno ve smlouvě a týká se to společníka, tak si nepeněžní příjem bude muset společník zdanit sám)? 

Společníci vložili do základního kapitálu s.r.o. budovu. Tato budova prošla rekonstrukcí a nyní byla rozprodána jako bytové jednotky. Tři bytové jednotky byly zařazeny jako majetek a nadále slouží k pronájmům. Otázka zní jak zaúčtovat snížení základního kapitálu společnosti.

Společník A vlastnil 100% OP v s.r.o. Realizoval v roce 2010 dobrovolný příplatek mimo ZK ve výši 5 mil Kč. V roce 2020 prodal společník A 100% OP fyz. osobě společníkovi B za 1 mil. Kč. Společník B by si nyní rád vyplatil peníze z příplatku mimo ZK ve výši 5 mil Kč, protože společnost je zisková. Jak by měl správně společník B toto zaúčtovat a zdanit?

Fyzická osoba, jediný společník s.r.o., která vykonává vícero činností. Fyzická osoba vlastní společnost s.r.o. od založení a to po dobu výrazně přesahující 5 let. V současné době se rozhoduje, jak prodat část společnosti. Rozhoduje se mezi variantou: a) odštěpením, kdy procesem odštěpení vznikne nová společnost (§ 243 odst. 1 písm. b) bod 1 zák. č. 125/2008 Sb. o přeměnách), nutné jmenovat znalce soudem; b) odštěpením, kdy se majetek odštěpí do jiné společnosti s týmž společníkem, založené krátce před přeměnou (§ 243 odst. 1 písm. b) bod 2 zák. č. 125/2008 Sb. o přeměnách), znalec nemusí být jmenován soudem. Cílem je, aby byl přeměnou (odštěpením) zachován časový test 5 let pro prodej podílů na s.r.o. u společníka fyzické osoby u obou společností, původní i odštěpené.

Jednatel společnosti má placenou smlouvu o výkonu funkce jednatele ve výši 20.000 Kč měsíčně. Zároveň má živnostenské oprávnění a podniká jako OSVČ. Je z pohledu zdravotního a sociálního pojištění na jeho podnikání pohlíženo jako na vedlejší činnost?

Společnost byla založena v prosinci 2023, ale svou činnost zahájí až v novém roce. Kdy je potřeba přihlásit firmu na Finanční úřad k dani z příjmu a za jaké období se podá první daňové přiznání?

FO podnikající (účetnictví) přešla k 1. 1. 2023 dle OR na PO společnost s. r. o. Notářský zápis o přeměně společnosti byl sepsán 1. 12. 2022. Dle notářského zápisu se společník podílí na základním kapitálu společnosti vkladem 1 mil., který je nepeněžitý. Obchodní závod zakladatele tvoří nepeněžitý vklad do základního kapitálu dle ocenění majetku. Ocenění majetku je ve výši 13,5 mil a na vklad společníka je započítán 1 mil. Zbytek 12,5 mil má být vkladové ážio. Jak bude o těchto vkladech, pohybech účtováno u FO a u PO? Koncové stavy RZV k 31.12 FO budou počáteční stavy RZV PO. Jak bude účtováno o základním kapitálu-vkladu společníka a vkladovém ážio. V majetku FO jsou NA automobily, které by měly přejít v rámci vkladu do majetku nové právnické osoby, s. r. o., zápis v obchodním rejstříku je od 1. 1. 2023. Kdy dochází tedy k jejich nabytí - zápisem do OR nebo přepisem v registru (do 31. 1. 2023 stále nejsou převedeny)? Zajímá mne od kdy a kdo bude platit silniční daň, náklady za vozidla, PHM, opravy. Zda bude probíhat mezi firmami přefakturace? Stejný problém s nemovitostmi - od kdy se bere rozhodný okamžik - s ohledem na daň z nemovitosti - zápis do OR nebo až změnou v katastru - do této doby 31. 1. 2023 nezměněno?

Společnost s.r.o., kterou vlastní společnost a.s., obdržela bezúročnou zápůjčku od FO, která je jediným akcionářem uvedené a.s. Bude tato zápůjčka bez daňových dopadů u s.r.o. i u FO?

Společnost s r. o., která vznikla před 3 lety, nemá v drobném majetku nákup mobilních telefonů. Nyní od 9/2022 jsou nově na s. r. o. vystavovány faktury za telefonické hovory a za internet. Jedná se o pracovní telefonní hovory jednatele a personalistky firmy. Používají však své soukromé mobilní telefony. Musíme evidenčně vložit do obchodního majetku tyto dva telefony a v jaké ceně? Předpokládám, že se nebude jednat o daňový náklad.

Přeměny obchodních společností jsou v poslední době poměrně populárním prostředkem, jak zajistit požadovanou strukturu společností, přeskupit obchodní majetek nebo připravit společnost na plánovanou akvizici. Mezi typy přeměn se řadí fúze a rozdělení včetně přeshraničních přeměn a dále rovněž převod jmění na společníka a přeshraniční přemístění sídla, tento článek se však výhradně zabývá rozdělením obchodní společnosti, a to formou rozštěpení nebo odštěpení. Účelem realizace rozdělení může být např. oddělení výrobní části společnosti od prodejní nebo oddělení nemovitého majetku ze společnosti, který je následně pronajímán z nově odštěpené společnosti. Důvodů, proč se přeměny společností stávají čím dál populárnější, je však mnoho. Velké množství důvodů pro realizaci přeměny obchodních společností lze však jednoduše zobecnit do dvou hlavních cílů, a to diverzifikace rizik a zefektivnění chodu společností.

Manželé žijící ve společné domácnosti mají rozdělené SJM. V majetku muže je rodinný dům, který v současnosti pronajímá. Je možné jej prodat do společnosti s.r.o., jejímž výlučným vlastníkem je manželka. Pokud to lze jakým způsobem zjistit cenu stanovit cenu? Je nutný znalecký posudek?

Jediný společník a jednatel má předmět činnosti truhlářství. Může mu jeho syn fakturovat truhlářské práce (stejný předmět činnosti)? Společník totiž nemůže své společnosti fakturovat jako OSVČ stejný druh činnosti (viz judikatura Nejv. soudu,...). Zajímá mě, zda se zákaz týká pouze společníků a jednatelů, nebo i jejich příbuzných. 

V odpovědích na zahajovací rozvahu (např. Ing. Jiří Vychopeň, dne 8.8.2022 - otázka "Založení nového s.r.o. - zahajovací rozvaha") je uvedeno, že v zahajovací rozvaze se může uvádět i "Dluh vůči vkladatelům vzniklý dne zákona o obchodních korporacích." To samé je uvedeno i v ČSÚ č.012, čl. 3.1.1.1.a). Prosím o uvedení alespoň jednoho příkladu z praxe. V zákoně o obchodních korporacích nemohu najít ustanovení, kterému bych výše uvedenou formualci uměl přiřadit.

Obchodní podíl ve společnosti A vlastní fyzická osoba déle než 5 let. Tato společnost se následně rozštěpí na společnost A a společnost B. Pokud by došlo po odštěpení k prodeji, chápu, prosím, § 4 odst.1 písm. s) správně tak, že štěpení nemá vliv na lhůtu 5ti let pro uplatnění osvobození, tzn. pokud by byl prodán podíl v nově vzniklé společnosti B, tak osvobození bude zachováno? A obdobně, kdyby byla prodána společnost A po štěpení, taktéž lze aplikovat osvobození?

Je založena nová právnická osoba, která od občana (FO) koupila rodinný dům pro účely pronájmu jiné právnické osobě. Obchodní podíl nově vzniklé společnosti je ve vlastnictví mateřské společnosti, která má také jiné dceřiné společnosti, mezi nimiž je i společnost, které tento rodinný dům bude od nově vzniklé dcery pronajat. Jinak řečeno pronájem bude probíhat mezi dcerami jedné mateřské společnosti. Kromě nájmu rodinného domu (od 1. 1. 2021 osvobozeno od DPH) bude nově vzniklá společnost inkasovat také paušál za odběr vody a elektrické energie. Je nutné, aby se nově vzniklá společnost stala plátcem DPH, pokud roční obrat z nájemného a inkasa paušálu za vodu a elektřinu byl nižší než 1 mil. Kč, jiné výnosy "nová" společnost mít nebude?

Zaměstnancům českého zaměstnavatele (s.r.o., český daňový rezident, sídlo v ČR) poskytuje podnik ve skupině se sídlem v zahraničí zaměstnanecké akcie své firmy, nikoli akcie českého zaměstnavatele. Zaměstnanci mají pracovně právní vztah pouze s českým zaměstnavatelem, pro něj vykonávají činnost v ČR. Nevykonávají žádnou práci pro podnik ve skupině ani s ním nemají uzavřený žádný pracovně právní vztah, ani tam nejsou přidělováni na práci, nejde o žádný mezinárodní pronájem pracovní síly ani o agenturu práce. Podnik ve skupině nemá v ČR žádnou provozovnu. Český zaměstnavatel nenese žádné náklady spojené s tímto programem, podnik ve skupině ani třetí strana mu nic neúčtuje. Tady víme, co máme dělat. Dle dostupných stanovisek si za zdanění odpovídá zaměstnanec sám ve svém přiznání v §6/1/d ZDP, akcie zdaní ve svém přiznání jako příjem související se současným zaměstnáním bez ohledu na to, od koho plyne. Podnik ve skupině není v tomto případě plátcem daně dle §38c ZDP. Nicméně skupina chce tento akciový program pro zaměstnance zrušit, zaměstnancům nabídne jako náhradu peněžní odměnu odpovídající tržní hodnotě akcií, na které by jim vznikl nárok. Pokud tento peněžní příjem odešle na účty zaměstnancům přímo podnik ve skupině, platí zde stejné pravidlo jako u zaměstnaneckých akcií, tj. zahraniční podnik ve skupině pořád není plátcem dle §38c ZDP? §38c neváže pojem plátce na fakt, zda jde o peněžní odměnu nebo ne. Platí i zde, že za zdanění této peněžní odměny od třetí osoby si bude zaměstnanec odpovídat sám ve svém přiznání? Pokud je to tak, změnilo by se něco, pokud by podnik ve skupině poslal peněžní prostředky na výplatu těchto peněžních náhrad na účet českého zaměstnavatele a tento by zprocesoval jejich výplatu? Musel by v tomto případě už výplatu peněz z výše uvedeného titulu zdanit?

Zaměstnanec, konkrétně manažer, pracoval ve společnosti do 30.6. na hlavní pracovní poměr dle příslušné pracovní smlouvy. Od 1.7. se stal jednatelem společnosti a k 30.6. byla pracovní smlouva ukončena. Nově jednatel společnosti od 1.7. chce mít stejné benefity jako u pracovní smlouvy a tyto benefity budou také uvedeny ve smlouvě o výkonu funkce jednatele. Jde o 25 dní dovolené ročně s stravenkový paušál, zároveň mu budou tak jako u zaměstnaneckého poměru propláceny měsíčně příspěvky na praní firemního oděvu. Otázky zní: 1. nevyčerpaná dovolená se musí proplatit při ukončení pracovní smlouvy nebo se může převést na jednatelský poměr, pokud to bude ve smlouvě o výkonu funkce jednatele uvedeno? 2. otázka: může jednatel pobírat ve stejném režimu jako zaměstnanec stravenkový paušál a pobírat dovolenou v našem případě 25 dní ročně? Je daňově uznán i paušál na praní oděvu?

Zaměstnanec půjčil společnosti s r. o. v roce 2020 půjčku ve výši 250 000 Kč. Může být bezúročná nebo musí být úročena, a jak se bude chovat tato půjčka u zaměstnance a jak u s. r. o.?