Přeměny obchodních společností jsou v poslední době poměrně populárním prostředkem, jak zajistit požadovanou strukturu společností, přeskupit obchodní majetek nebo připravit společnost na plánovanou akvizici. Mezi typy přeměn se řadí fúze a rozdělení včetně přeshraničních přeměn a dále rovněž převod jmění na společníka a přeshraniční přemístění sídla, tento článek se však výhradně zabývá rozdělením obchodní společnosti, a to formou rozštěpení nebo odštěpení. Účelem realizace rozdělení může být např. oddělení výrobní části společnosti od prodejní nebo oddělení nemovitého majetku ze společnosti, který je následně pronajímán z nově odštěpené společnosti. Důvodů, proč se přeměny společností stávají čím dál populárnější, je však mnoho. Velké množství důvodů pro realizaci přeměny obchodních společností lze však jednoduše zobecnit do dvou hlavních cílů, a to diverzifikace rizik a zefektivnění chodu společností.
Rozdělení společností rozštěpením či odštěpením - co zvážit a na co nezapomenout?
Vydáno:
21 minut čtení
Rozdělení společností rozštěpením či odštěpením – co zvážit a na co nezapomenout?
Bc.
Michal
Dvořák
Regulace
Přeměna obchodní společnosti je značně formalizovaný proces a v případě, že se společnost rozhodne jakoukoli přeměnu provést, je důležité, aby byly dodrženy veškeré právní náležitosti. Základní požadavky, které je nutné při realizaci přeměny dodržet, jsou kladeny zejména zákonem č. 125/2008 Sb., o přeměnách obchodních společností a družstev (dále jen „zákon o přeměnách“), a z daňového hlediska zákonem č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů (dále jen „zákon o daních z příjmů“).
Zákon o přeměnách stanoví především právní náležitosti samotného procesu přeměny, jedná se například o stanovení rozhodného dne, pravidel pro oceňování rozdělovaného majetku znalcem, vyhotovení a povinné náležitosti projektu přeměny a další povinnosti. Co se týká zákona o daních z příjmu, je stěžejní ustanovení § 23c, kterým jsou stanoveny daňové přeměny.
Je důležité zdůraznit, že přeměny obchodních společností by měly být z daňového hlediska tzv. daňově neutrální, což však neznamená, že se daňovými dopady přeměn nemusíme zabývat, ba naopak je na daňovém subjektu zúčastněném na přeměně, aby byla zmíněná neutralita dodržena.
Rozdíl mezi rozštěpením a odštěpením a souvislost s oceněním jmění
Základním rozdílem mezi těmito dvěma formami rozdělení obchodní společnosti je dle ustanovení § 243 zákona o přeměnách osud rozdělované společnosti po přeměně, tedy skutečnost, zda rozdělovaná společnost zaniká, či nikoli. V případě, že rozdělovaná společnost zaniká a celé její jmění přechází na jiné společnosti, jedná se o rozštěpení. Dále lze rozštěpení rozlišit na rozštěpení sloučením, tedy případ rozštěpení, kdy jmění rozdělované společnosti přechází na více již existujících společností, nebo rozštěpení se vznikem nových společností. Možná je samozřej