Spolek

Dotaz se týká výkladu ZDP §18a bod 1 a). Počítají se při porovnání příjmů a nákladů na hlavní činnost do příjmů z hlavní činnosti i dotace z veřejných rozpočtů? Např. když bude mít subjekt náklady na hlavní činnost 400.000 Kč, výnosy z hlavní činnosti 250.000 Kč, členské příspěvky 50.000 Kč, dary 50.000 Kč a k tomu dotaci na provoz spolku ve výši 100.000 Kč (záměrně píšu na provoz, protože v ní není specifikováno, že je určena pouze na úhradu nákladů na hlavní činnost), tak bude dle výše zmíněného paragrafu porovnávat výnosy 350.000 (bez dotace) a náklady 400.000 Kč a tak na řádku 101 daňového přiznání vyloučí 250.000 Kč a 100.000 Kč dotaci, takže celých 350.000 Kč a následně na řádku 62 vyloučí i veškeré náklady na tuto hlavní činnost. Nebo se do příjmů počítá i dotace a tím tak nedojde k tomu, že by náklady na hlavní činnosti byly vyšší a na řádku 101 bude vyloučena pouze dotace a na řádku 62, že žádné náklady vylučovat nebudou? 

Může vést jednoduché účetnictví i spolek, který na svou činnost dostává dotace?

Spolek zakoupil letenky na soustředění v září 2024 - mám fakturu . Faktura na letenky obsahuje jasné doby letu duben 2025, kdy také soustředění proběhne. Jak mám tuto fakturu zaúčtovat ? Jedná se o podvojné účetnictví.

Mám několik dotazů ohledně účtování v zapsaném spolku: 1) Pokud v hlavní činnosti vychází zisk např. 2 000 Kč (ř. 10) a k tomu jsou osvobozené dary na ř. 109 za 20 000 Kč, vyjde základ daně v minusu a nic se neplatí? Měly by se dary příští rok dodanit, pokud opět vyjde zisk? 2) Vklady do spolku - předseda výboru je s. r. o. a místopředsedové jsou dvě FO. Může s. r. o, zasílat peníze do spolku, a jaké bude na obou stranách účtování? Jak se ve spolku účtují vklady místopředsedů v průběhu roku? Jde to do výnosů, nebo se to dá brát stejným způsobem jako v s. r. o. (půjčky jednatele)? 3) Jaké jsou podmínky pro to, aby byly členské příspěvky osvobozené? Musí být členské příspěvky uvedeny ve stanovách či dalších listinách, a jak moc konkrétně?

Spolek, veřejně prospěšný poplatník, má jen příjmy z členských příspěvků dle stanov. Všechny činnosti, které dělá, jsou pro členy, a hrazeny z členských příspěvků. FÚ chce rozdělení příjmů a výdajů dle činností, což vlastně nelze. Spolek podával každý rok DPPO, i když nemusel. Jak je to s daňovou kontrolou, pokud přiznání nepodá? Počítá se lhůta pro kontrolu?

Dle ustanovení § 6i ZDPH „osoba povinná k dani se sídlem nebo provozovnou v tuzemsku, která není plátcem, je identifikovanou osobou (IO) ode dne poskytnutí služby s místem plnění v jiném členském státě podle § 9 odst. 1, s výjimkou poskytnutí služby, které je v jiném členském státě osvobozeno od daně“. Spolek CZ z.s., neplátce DPH, prodává vystoupení umělců do JČEU. Jedná se o kulturní služby § 61e ZDPH, které jsou osvobozené? Je možné, že kulturní služby budou i v legislativě daného členského státu osvobozeny od daně, a proto se spolek nestane identifikovanou osobou. A pokud už historicky je identifikovanou osobou, tyto služby neuvede do souhrnného hlášení. A obráceně, pokud Spolek CZ nakoupí tyto služby z JČEU, nebude příjem této služby uveden v daňovém přiznání a neodvede se DPH dle § 6h ZDPH (nejde o přijetí zdanitelného plnění). Nebo je místo plnění podle zvláštního pravidla § 10b ZDPH, tj. spolek CZ, který prodává vystoupení umělce se nestane identifikovanou osobou nebo v případě, že už identifikovanou osobou je, tak prodej neuvede do souhrnného hlášení? Ale v případě nákupu musí spolek příjem této služby z JČEU uvést v daňovém přiznání a odvést DPH?

Spolek s právní subjektivitou, nezisková organizace vlastní nemovitý majetek - budovu a související pozemky. Spolek má možnost tento nemovitý majetek prodat. 1) Prosím o ujištění, že bude tento prodej majetku z vlastnictví spolku podléhat zdanění daní z příjmů právnických. 2) Je možné "prodat" celý spolek včetně veškerého majetku a vybavení - v tomto případě dotaz na zdanění příjmu v případě prodeje. Děkuji

Společnost s r. o. poskytla finanční dar zapsanému spolku. Jedná se o peněžní prostředky na zajišťování sportovní činnosti mládeže. Jednatel s. r. o. je zároveň předsedou spolku. Je to takto v pořádku, nebo je nějaký problém se střetem zájmů?

Jsme zapsaný spolek, pořádáme různé akce pro děti ve volném čase, s tím nám pomáhají dobrovolníci, je možné z peněz spolku odměnit činnost těchto dobrovolníků třeba dárkovým poukazem v nějaké hodnotě třeba pro nákup v drogerii a podobně?

Sportovní spolek, plátce DPH, který reprezentuje univerzitu, s ní uzavřel smlouvu o spolupráci, na základě které škola přispěje na fungování spolku částkou 250 000 Kč. Formulace ze smlouvy je následující: „1) Spolupráce smluvních stran, jež je předmětem této smlouvy, se uskutečňuje formou vzájemně výhodné spolupráce v oblastech, jež jsou podle této smlouvy předmětem činnosti smluvních stran, zejména pak rozvojem vzájemné spolupráce v oblasti činnosti univerzitního hokejového klubu. 2) Spolupráce podle předchozích ustanovení této smlouvy se realizuje zejména formou vzájemné podpory a mediální propagace, společných PR aktivit, spolupráce při organizaci volnočasových aktivit, podpory užšího propojení sportu a vysokoškolského studia apod. Smluvní strany se pak dale vzájemně dohodly, ze UNIVERZITA bude na podporu KLUBU jak výše uvedeno v tomto článku každý rok vyplácet částku ve výsi 250.000 Kč..." 1. dotaz zní, zda z pohledu daně z příjmů lze na tento příspěvek nahlížet jako na bezúplatné plnění a využít z pohledu spolku osvobození od daně dle § 20 odst. 8 ZDP, případně využít jiné osvobození v zákoně nebo se bude jednat vždy o příjem podléhající dani z příjmu? (samozřejmě pokud nevyužijeme § 18a odst. 1 a) ZDP) 2. dotaz zní, zda v tomto případě lze na příspěvek nahlížet jako na příjem z hlavní činnosti, která dle § 5 ZDPH není ekonomickou činností pro spolek a není tak dle § 2 ZDPH předmětem daně nebo podle Vašeho názoru předmětem daně je a na tuto částku by měla být vystavena standardní faktura?

Sportovně založený spolek, plátce DPH, pořádá prázdninový tábor pro děti (své členy i nečleny). Je možné úplatu za tábor osvobodit podle § 57 odst. 1 písm. g) zákona o DPH? Setkala jsem se s názorem, že ne, protože tábor podléhá § 61 písm. b) zákona o DPH, který vymezuje pouze specifické organizace, které toto osvobození uplatní, a tím tento spolek není. 

Aeroklub z.s., měsíční plátce DPH, má ve stanovách zapsané tyto hlavní činnosti: - provádět výcvik a vykonávat sport. činnosti ve všech leteckých a parašutistických sportech - sdružovat zájemce a přátele všech leteckých a parašutistických sportech. V rámci vedlejších hospodářských činností pronajímá nemovitý majetek, provozuje ubytovací služby, provádí kovoobrábění a provozuje stánek s občerstvením na letišti. Všichni členové spolku hradí řádný roční členský příspěvek ve výši 5 000 Kč. Z poměru výnosů hlavní činnosti a vedlejší hospodářské činnosti je stanoven koeficient dle § 76 zák. o DPH. Do koeficientu vstupuje, coby osvobozená činnost, hodnota řádných členských příspěvků - viz § 61 písm. a), dále činnosti zdaňované – pronájem nebytových prostor, ubytovací služby a z prodeje občerstvení. Členové spolku v rámci hlavní činnosti užívají větroně, motorová letadla, čerpají PHM, servis a údržbu letadel a případně další služby vlastního letištního zázemí. Vše je evidováno v informačním systému, který každému členu na základě jím odlétaných hodin eviduje hodnotu čerpaných služeb, informační systém (dále IS) obsahuje jednotkové kalkulace. Následně IS zobrazuje pro každého člena průběžně hodnotu jím čerpaných služeb, jakési konto čerpání. Členové hradí předem na svá konta zálohy, po ukončení sezóny jsou tato konta vyúčtována a členům se vyúčtují zálohy s požadavkem doplatku, případně přeplatku. Zálohy jsou následně ve výši skutečnosti čerpání kont přeúčtovány do provozních výnosů. Jedná se o jakousi formu provozního či mimořádného členského příspěvku, který je odstupňován dle skutečného využití letadel a zázemí. 1. Měla by hodnota tohoto příspěvku vstupovat do koeficientu dle § 76 ve smyslu § 61 písm. a) zákona o DPH - je oním měřítkem protihodnoty poskytovaných služeb? 2. Pokud ano, měl by být vyúčtováván v měsíčním cyklu plátce DPH? 3. Měla by hodnota řádného členského příspěvku, který platí i členové klubu, kteří nečerpají téměř žádné služby klubu a tento příspěvek není tedy přesnou protihodnotou čerpaných služeb, vstupovat do koeficientu dle § 76 zákona o DPH?

Máme nového klienta zájmový spolek, který až do 31.12.23 splňoval podmínky pro vedení daňové evidence (jednoduchého účetnictví). Z jejich rozhodnutí chtějí od 1.1.2024 vést účetnictví. Dle přehledu o majetku a závazcích mají k 31.12.2023 stav pokladny 68tis. Kč, na běžném účtu 285tis. Kč, nemají žádný dlouhodobý majetek, žádné zásoby, ani závazky či pohledávky. Za rok 2023 byl hospodářský výsledek -15tis Kč. Mám k tomu 3 otázky: 1. Zda počáteční stavy účtů v tomto případě lze zaúčtovat 68tis. Kč 211/961, 285tis. Kč 221/961, 15tis. Kč 931/961 a naproti tomu 368tis. Kč 961/932 (901)? 2. Druhý dotaz se týká zaúčtování na účet 932 či 901 - zda existuje nějaká norma, na základě které musí spolek zaúčtovat předchozí zisky při přechodu na účetnictví do vlastního jmění 901 nebo může zaúčtovat na účet nerozděleného zisku/neuhrazené ztráty 932? 3. Vzhledem k tomu, že spolek jako nezisková organizace nemůže žádný zisk vyplácet či ztrátu hradit podobně jako obchodní společnosti, tak jak se prosím obecně stavět k zůstatku na účtu 932 - lze zisk/ztrátu na tento účet převádět "neomezeně" nebo v případě, že by na účtu byl "vysoký" kladný zůstatek, tak je lepší ho převést do vlastního jmění?

Automobil ve vlastnictví spolku (sportovního oddílu), není využíván pro soukromé účely. Spolek není plátce DPH. Pokud spolek podává DPFO a využije v něm paušálu na dopravu, nemusí vést knihu jízd? Jaké výdaje použití paušálu na dopravu vylučuje z nákladů - je to takto správně: PHM, parkovné - vyloučím odpisy, opravy, údržba - nechám v nákladech? Jaká je archivační doba knihy jízd?

Firma daruje spolku na sportovní činnost voucher v hodnotě 5000 Kč a kolo ve skladové ceně bez DPH za 10 000 Kč. Prodejní cena kola je 15 000 Kč + 3 150 Kč DPH. Uvažujeme správně, že při splnění formálních náležitosti ve smlouvě a pokud spolek využije toto na sportovní neekonomickou činnost dle jeho stanov, tak firma zaúčtuje nedaňově dar poukazu na účet 565 a dar kola na 543 a může si odečíst v DPPO 5 000+10 000 Kč, tedy celkem 15 000 Kč? Co se týká DPH, tak musí odvést u kola DPH 2 100 Kč nebo 3 150 Kč z prodejní ceny a na jakém řádku (u kola bylo uplatněno DPH při nákupu) a z voucheru uvažujeme, že v momentě darování firma DPH neodvádí, protože v sortimentu firmy je i použité zboží, které prodává ve zvláštním režimu použitého zboží a předem není možné určit, zda spolek využije voucher na nákup nového nebo použitého zboží? Pokud by měla pouze zboží v sazbě 21 %, tak by odvedla DPH z voucheru 868 Kč již při darování (počítáno z 5 000 Kč dolů). Je uvažování správné, nebo se situace má řešit jinak?

Vedeme účetnictví zájmového spolku a zpracováváme i daňové přiznání, kdy je spolek v zisku jak z hlavní, tak i doplňkové činnosti. Spolek má několik zaměstnanců, z toho jeden je v kategorii s těžším zdravotním pojištěním, uplatňujeme slevu na dani dle § 35 odst. 1 písm. b) zákona o daních z příjmů. Zároveň uplatňujeme snížení základu daně dle § 20 odst. 7 zákona o daních z příjmů. Nyní jsme se dozvěděli, že byl zaměstnanec v roce 2021 převeden do kategorie zaměstnance se zdravotním postižením, a tedy lze uplatnit slevu pouze dle § 35 odst. 1 písm. b) zákona o daních z příjmů. Můžeme v dodatečném daňovém přiznání za rok 2021 a i za rok 2022 uplatnit vyšší snížení základu daně dle § 20 odst. 7 zákona o daních z příjmů?

Zapsaný spolek (jehož účelem je „všestranná podpora a rozvoj basketbalu a to zejména sportovní činností členů spolku“ a dlouhodobě vykonává sportovní činnost a má širokou členskou základnu od dětských až po dospělé kategorie) obdrží finanční příspěvek z nadačního fondu. Nadační fond má mimo jiné ve statutu zapsán tento účel: „podpora a rozvoj aktivit fyzických a právnických osob sledujících obecně prospěšné cíle v oblasti rozvoje vědy, vzdělání, tělovýchovy a sportu, zejména v oblasti rozvoje letectví, modelářství, turistiky, míčových a vodních sportů“. Spolek příspěvek použije na nákup starší sportovní haly (uzavře KS se současným vlastníkem a následným zápisem do katastru nemovitostí spolek nabyde pozemek jehož součástí je stavba = sportovní hala = vnitřní sportoviště s tribunami vč. zázemí tj. šatny, sociální vybavení a sprchy, kanceláře, odpočinkové místnosti atd.). Co se týká následného využití nemovitosti spolkem nabízejí se tyto možnosti: A) využití haly jen pro spolkové účely = hlavní činnost spolku; B) využití haly částečně pro hlavní činnost spolku a částečně pro vedlejší (ekonomickou) činnost tzn. různé formy pronájmu nebo poskytnutí prostor za úplatu jiným subjektům a to v termínech, kdy nebude využití ze strany spolku; C) využití celé haly jen pro vedlejší (ekonomickou) činnost. Předpokládáme, že spolek přijatý příspěvek z nadačního fondu nezdaní při následném využití podle bodu A), jelikož nemovitost využije v plném rozsahu pro svoji spolkovou činnost. Jak je tomu ale v případech využití podle B) a C), kdy spolek bude nemovitost využívat pro svoji hlavní činnost pouze částečně a nebo dokonce vůbec, a celou nemovitost využije k vedlejší (ekonomické) činnosti? Podle našeho názoru spolek nezdaní přijatý příspěvek ani pokud by pořízenou nemovitost využíval v souladu s body B) a C). Tento závěr opíráme o ustanovení § 19b odst. 2 písm. b) ZDP, které říká „Od daně z příjmů právnických osob se osvobozuje bezúplatný příjem poplatníka, který je 1. veřejně prospěšným poplatníkem se sídlem na území České republiky, pokud je nebo bude využit pro účely vymezené v § 15 odst. 1 nebo § 20 odst. 8 nebo jeho kapitálové dovybavení,…“. Tedy je buď splněn účel využití příspěvku vymezený v § 15 odst. 1 nebo § 20 odst. 8 ZDP (u varianty A, možná i B), ale i kdyby nebyl (jako by to mohlo být pravděpodobně dovozeno u varianty C, i když výsledný zisk z vedlejší činnosti spolku logicky podpoří hlavní činnost spolku), tak je stejně naplněna podmínka pro osvobození přijatého příspěvku od zdanění, protože pořízení nemovitosti do majetku zapsaného spolku = kapitálové dovybavení. Je tento náš závěr správný? Děkuji.

Zpracovávám daňové přiznání spolku včelařů, který měl tyto výdaje a příjmy: příjmy z hlavní činnosti (dotace, příspěvky na činnost, členské příspěvky) Kč 56 456,- výdaje z hlavní činnosti (dotace členům na činnost, léčivo na včely, odvod členských příspěvků do centrály) Kč 64 912,- zároveň v roce 2023 pořádal ples, který není uveden v účelu hlavní činnosti spolku ve stanovách: příjmy z vedlejší činnosti (vstupné) Kč 13 460,- výdaje z vedlejší činnosti (nájem sálu, kapela) Kč 14 821,-. Celkem za obě činnosti: příjmy Kč 69 916,- výdaje Kč 79 733,-. Na řádku 10 DPPO má být uvedena částka - 9 817,- (79 733-69 916)? řádek 62 částka 64 912,-; řádek 110 částka 56 456,-; řádek 200 částka 13 460,-; řádek 251 částka 14 821,-? 

Spolek jehož účelem je sportovní a tělovýchovná činnost, pořádání společenských a kulturních akcí, formou pořádání sportovních kroužků a příměstských táborů, chce zorganizovat Vánoční setkání u punče. Musí spolek vyřídit živnostenské oprávnění, pokud bude chtít prodávat vánoční punč, kávu a občerstvení?

Dne 29.11.2022 byl založen spolek. Jeho hlavní činností je sběratelství, výstavní, osvětová a badatelská činnost na území Znojemska. Dle stanov prostředky na svoji činnost získává z členských příspěvků, darů, ze státních příspěvků, dotací a grantů. V roce 2022 ve spolku nebyla žádná finanční aktivita. V roce 2023 bylo přijato 1 200 Kč jako členské příspěvky, 600 Kč byl výdaj na cestovné a vstupné. Spolek má zřízený spořící účet, ze kterého je výnos srážen přímo od zdroje (čistý výnos cca 15 Kč). 1) Může spolek vést jednoduché účetnictví? 2) Musí se registrovat k dani z příjmu PO? 3) Má povinnost za roky 2022 a 2023 jednotlivě podávat daňové přiznání? 4) Jak zaúčtovat výše uvedené transakce? Na rok 2024 jsou naplánové besedy a spolek bude platit pronájem prostorů. Tyto výdaje budou přesahovat roční členské příspěvky (1 200 Kč). Je možné, aby předseda spolek dorovnal tento výdaj jako dar?