Srovnatelný údaj

V minulém článku „Úvod do převodních cen“ jsem popisoval důvody pro speciální zacházení s nadnárodními podniky ve vztahu k místu zdanění a rozdělení jejich zisků, které je zachyceno v tzv. principu tržního odstupu, jak jej popisuje Směrnice OECD o převodních cenách pro nadnárodní podniky a daňové správy (dále také „Směrnice o převodních cenách“ nebo „Směrnice“)1) a také v § 23 odst. 7 zákona č. 586/1992 Sb. , o daních z příjmů (dále také „ZDP “), tedy principu, který ve stručnosti říká, že navzájem propojené osoby by mezi sebou měly obchodovat za obdobných podmínek jako dvě nezávislé společnosti. Rovněž jsem se na příkladech pokusil vymezit tu skupinu poplatníků, na něž se tato pravidla vztahují, a jakým způsobem by tito poplatníci měli mít zdokumentovány své postupy při cenotvorbě.