Stravenkový paušál

Zaměstnanci společnosti měli pracovní cestu. Podle pracovní smlouvy zaměstnanci mají nárok na stavenkový paušál. Bude-li zaměstnanec zároveň mít nárok na stavenkový paušál a stravné na pracovních cestách? Zaměstnanci jezdili na svých osobních autech a předložili účtenky za spotřebu PHM. Lze účtenky za spotřebu phm zahrnout do cestovních náhrad? Pokud zaměstnanec byl na pracovní cestě od pondělí do pátku, o víkendu byl doma, pokaždé bude nový cestovní příkaz (od pondělí do pátku)? 

Jednatelé se zúčastnili akce s názvem Snídaně pro podnikatele, kterou pořádá Krajská hospodářská komora. Jedná se o daňově účinný náklad s nárokem na odpočet DPH? Mají ten den nárok na stravenkový paušál - pokud nevznikne nárok ten den na dietu z tuzemské služební cesty? Pokud vznikne nárok na cestovní náhradu z titulu SC - bude se dieta krátit? Na letáku je napsáno účastníkům bude poskytnuto občerstvení. Na jaká případná další úskalí si dát při takových událostech pozor?

Konsolidační balíček se dotkl i změn zaměstnaneckého benefitu v podobě zajištění stravování zaměstnanců, a to jak z hlediska osvobození příjmů zaměstnanců, tak z hlediska výdajů zaměstnavatele. Proto jsem se rozhodla se této problematice podrobně věnovat. Pro srovnání uvádím úpravu v zákoně o daních z příjmů (dále jen „ZDP“) do konce roku 2023 a úpravu od 1. 1. 2024 i některé praktické problémy, které novela ZDP v této oblasti přinesla. Dotknu se i některých případů, které se neposuzují jako stravování zaměstnanců ani zaměstnanecký benefit.

Je pro společnost daňově uznatelný stravenkový paušál poskytnutý zaměstnanci, který má pracovní dobu 8 hodin, a 5 hodin z této pracovní doby byl u lékaře?

Společnost zaměstnává v nerovnoměrně rozvrženém pracovním režimu zaměstnance ostrahy na noční směny, které začínají od 19:00 hod. jednoho dne a končí v 7:00 hod. druhého dne (12 hodin směna=5 hodin první den, 7 hodin - druhý den). Má zaměstnanec nárok na stravenkový paušál již první den, kdy překročil 3 odpracované hodiny? Pracuje totiž i na noční směně poslední den v měsíci, kdy 5 hodin počítáme do daného měsíce a 7 hodin již do celkových odpracovaných hodin dalšího měsíce?

Je povinností zaměstnavatele poskytovat příspěvek na stravování, nebo pokud nemá jídelnu, musí vydávat stravenky? 

Společnost chce poskytovat svým zaměstnancům stravenkový paušál ve výši 116,2 Kč denně. Peněžitý příspěvek bude vyplácen společně se mzdou. Jedna z podmínek: zaměstnanec musí strávit v práci alespoň 3 hodiny za směnu definovanou zaměstnavatelem dle zákoníku práce. Poskytovaní stravenkového paušálu zaměstnanec stanoví ve vnitřní směrnici nebo ve smlouvě se zaměstnancem nebo v dodatku ke smlouvě, nebo nic z toho nemusí dělat? 

Zaměstnanec má pracovní směnu od 6:00 do 14:30. V 15:30 byl vyslán na pracovní cestu trvající déle než 5 hodin. Může zaměstnavatel poskytnout zaměstnanci stravenkový paušál v částce 116,20 a zároveň cestovní náhradu při pracovní cestě? Jsou oba příspěvky u zaměstnance osvobozeny a u zaměstnavatele daňově účinné?

Podle vnitřního předpisu firmy mají zaměstnanci nárok na stravenkový paušál po odpracování 6 hodin za směnu. Směny jsou stanoveny od PO-PÁ. Pokud zaměstnanec opracuje v týdnu směny tak, že má 3× do týdne odpracováno méně než požadovaných 6 hodin a jde do práce v sobotu, kde odpracuje např. 8 hodin, můžu mu za tuto práci v sobotu (na sobotu nebyla plánovaná směna) dát stravenkový paušál? V týdnu, kde nemá odpracováno 6 hodin/směna, stravenkový paušál nedostane. V sobotu napracovává chybějící hodiny, 6 hodin odpracuje, ale není na ten den stanovena směna.

Firma poskytuje svým zaměstnancům stravenky v hodnotě 180 Kč. Zaměstnavatel přispívá 150 Kč a zaměstnanci strháváme ze mzdy 30 Kč. Je správné zaúčtování MD 213/D 321 ve výši 180 Kč? Poté MD 527/D 213 ve výši 150 Kč daňově uznatelné a MD 331/D 213 ve výši 30 Kč. Zaměstnanci poté ve mzdě přidaňujeme 34 Kč (150 – 116 Kč) a odvádíme sociální a zdravotní pojištění. Provizi za stravenky dáváme do daňově uznatelných nákladů MD 518/D 321. Je to správné řešení?

Zaměstnavatel mi poskytl stravné od fy Sodexo pass, kde mám nasčítaný kredit podle zákona o stravném. Tohoto kreditu využívám při nákupu jídla (stravného tak, že převedu postupně částku 1000 Kč do kreditů rozvozové firmy Košík. Následně ve firmě Košík nakupuji s dodáním on-line. Podmínkou převodu je, že kredit má být čerpán pouze na jídlo, k čemuž se jako zaměstnanec zavazuji. Jsem kuřák a omylem jsem s jídlem nakoupil i cigarety, ale chybně jsem zadal, že budu platit hotově. Celý nákup byl tedy čerpán z kreditů na stravenky. Jak situaci ošetřit v účetnictví, když nákup již nejde stornovat? Stačilo by, abych ve firmě složil čásku za cigarety do pokladny jako příjem?

Naše firma by ráda převedla zaměstnanci na kartu zaměstnance částku peněz, které by odpovídaly nároku zaměstnance dle zákona. Jednalo by se o částku 12 000 Kč na 6 měsíců. U zaměstnance je splněna podmínka min. 3 hodin pracovní směny. Daňový doklad je vystaven fy Sodexo pass. Jak by bylo ve firmě účtováno? 213/321 a následně do nákladů 527/513 jen tolik korun, kolik by bylo nároků u zaměstnance s tím, že firma by měla daňově a zaměstnanec osvobozeno?

Máme dovoz obědů. Ve směrnici jsme v minulosti ukotvili postup, že fakturu za obědy dáme celou do daňově uznatelných nákladů a uplatníme DPH, oproti tomu zaúčtujeme interním daňovým dokladem do výnosů částky obědů ve výši 45% u zaměstnanců, kteří oběd měli a následně částku srazíme ze mzdy a DPH odvedeme, čímž daňově zbyde zákonných 55%. Zaměstnanci, kterému vznikl nárok na stravné a přesto si oběd objednal, účtujeme a srážíme 100%. Částky fakturovaných obědů byly vždy ve výši, že spadaly do limitu 70%. Od roku 2024 si nejsem jistá postupem. Fakturu za obědy dám i nadále celou do daňově uznatelných nákladů, ale mám za to, že cena oběda je pro zaměstnance nulová, jelikož se cenou vejdeme do osvobozeného příspěvku, jelikož cena oběda je 95,- a 105,- Kč. Jak postupovat u zaměstnance, kterému vznikl nárok na stravné a i přes to si oběd objednal? Do mzdy zahrnout plnou částku oběda jako benefit nad limit a celá částka bude podléhat odvodům a zdanění nebo mám postupovat jako dříve, kdy vystavím daňový doklad v celé částce oběda a odvedu DPH a následně částku buď srazím ze mzdy nebo přijmu do pokladny. Pokud příspěvek nad limit zahrnu do mzdy, dle nových podmínek nemusím část vyjmout z daňově uznatelných nákladů?

Společnost poskytuje zaměstnancům peněžitý příspěvek na stravování za kalendářní den, pokud zaměstnanec odpracuje alespoň 3 hodiny. Pokud chce poskytnout peněžitý příspěvek na stravování i jednateli, který pracuje na základě smlouvy o výkonu funkce a daňově si ho uznat, je nově od 1. 1. 2024 povinností stanovit jednateli směny, nebo to od 1. 1. 2024 už není nutné?

Zaměstnavatel vyplácí zaměstnancům stravenkový paušál ve výši 203 Kč/směna. Částku 86,80 Kč nad osvobozený limit (116,20 Kč) zahrne při výpočtu mzdy do základu daně, SP a ZP. Jako součást čisté mzdy se tedy vyplatí zaměstnanci 179,91 Kč. Jakou částku nebude zaměstnavatel zahrnovat do čistého příjmu při výpočtu exekuce nebo insolvence?

Zaměstnavatel vyplácí zaměstnancům stravovací paušál ve výši 203 Kč/směna. Částku 86,80 Kč nad osvobozený limit (116,20 Kč) zahrne při výpočtu mzdy do základu daně, SP a ZP. Jako součást čisté mzdy se tedy vyplatí zaměstnanci 179,91 Kč. a) Jaká částka bude součástí vyměřovacího základu pro výpočet průměru na další období a z toho bude vypočítaná náhrada mzdy za prvních 14 kal. dní nemoci? b) Bude částka 86,80 Kč uvedena v příloze k nemocenské dávce NEMPRI spolu s ostatními příjmy? c) Bude částka 86,80 Kč uvedena na ELDP spolu s ostatními příjmy? d) Bude částka 86,80 Kč součástí potvrzení o zdanitelných příjmech?

Jak se bude postupovat v případě, že zaměstnanec půjde na pracovní oběd se zákazníkem ve své pracovní době v městě shodném s místem výkonu práce. Bude mít nárok na stravenkový paušál za ten den v maximální výši 116,20 Kč a zároveň oběd zaplacený zaměstnavatelem, který bude pro zaměstnavatele daňově neúčinným nákladem? Nejedná se o služební cestu. Jak to bude v případě večeře, která proběhne v městě shodném s místem výkonu práce - mimo pracovní dobu - nejedná se o služební cestu. Jak to bude v případě oběda/večeře se zákazníkem na služební cestě? Dieta bude krácena, ale jídlo musí být přiměřené hodnoty a zvyklostem prostředí/zákazníka... Pro zaměstnavatele se bude jednat vždy o nedaňový náklad? Daňový může být pouze v případě, že doměří nějakou hodnotu zaměstnanci?

Společnost poskytuje zaměstnancům stravenkový paušál ve výši 100 Kč za jednu odpracovanou plánovanou směnu. Jsme povinni poskytnout zaměstnanci při odpracování směny v délce 12 hod. druhý paušál ve výši 100 Kč, nebo je to na rozhodnutí společnosti, že nebude druhý paušál poskytován?

Zaměstnancům poskytujeme stravenkový paušál ve výši 116 Kč/den. V případě, že zaměstnanec půjde na pracovní oběd s klientem a přinese doklad za oběd k proplacení - bude se jednat o nedaňový náklad na straně zaměstnavatele a tento oběd nebude předmětem daně u zaměstnance a stravenkový paušál se nebude krátit nebo je to jinak? 

Zaměstnavatel chce poskytnout zaměstnancům stravenkový paušál, a to po pěti odpracovaných letech. Tedy prozatím bude poskytovat pouze jednomu zaměstnanci. Nebude to považováno za diskriminační vůči ostatním zaměstnancům?