Stravenky

Náš zaměstnanec pracuje v nepřetržitém provozu (12hodinová pracovní směna). Mimo běžně rozvržených směn odpracoval 1 směnu navíc (tzn. přesčas). Má nárok tento zaměstnanec na stravenku? Pokud ano, bude tato stravenka daňově účinná pro zaměstnavatele? A co z toho bude vyplývat pro zaměstnance? 

Náš zaměstnanec přišel do práce v 6:20. Od 8:12 do 16:42 byl na služební cestě, po návratu ještě pracoval od 16:42 do 18:00. Směnu máme stanovenou od 7: 00 do 15:30. Máme pružnou pracovní dobu. Služební cesta trvala déle než 5 hodin = nárok na stravné. Tento den odpracoval více než 3 hodiny = nárok na stravenku. Bude v tomto případě vůbec nárok na stravenku, když máme směnu stanovenou od 7:00 do 15.30 a v tomto intervalu 3 hodiny neodpracoval? A pokud bude nárok na stravenku, bude toto poskytnutí stravenky posouzeno jako plnění osvobozené od daně? 

Konsolidační balíček se dotkl i změn zaměstnaneckého benefitu v podobě zajištění stravování zaměstnanců, a to jak z hlediska osvobození příjmů zaměstnanců, tak z hlediska výdajů zaměstnavatele. Proto jsem se rozhodla se této problematice podrobně věnovat. Pro srovnání uvádím úpravu v zákoně o daních z příjmů (dále jen „ZDP“) do konce roku 2023 a úpravu od 1. 1. 2024 i některé praktické problémy, které novela ZDP v této oblasti přinesla. Dotknu se i některých případů, které se neposuzují jako stravování zaměstnanců ani zaměstnanecký benefit.

Je povinností zaměstnavatele poskytovat příspěvek na stravování, nebo pokud nemá jídelnu, musí vydávat stravenky? 

Při objednání stravenek na měsíc leden vycházíme z docházky za měsíc prosinec a srážku zaměstnancům provádíme ve mzdě za měsíc prosinec. Stravenky zaměstnanci dostanou až v lednu. Tudíž máme k 31. 12. záporný zůstatek na účtu 335 (pohledávky za zaměstnanci). Máme tento záporný zůstatek na konci roku přeúčtovat na 333 (závazek vůči zaměstnancům)? 

Firma poskytuje svým zaměstnancům stravenky v hodnotě 180 Kč. Zaměstnavatel přispívá 150 Kč a zaměstnanci strháváme ze mzdy 30 Kč. Je správné zaúčtování MD 213/D 321 ve výši 180 Kč? Poté MD 527/D 213 ve výši 150 Kč daňově uznatelné a MD 331/D 213 ve výši 30 Kč. Zaměstnanci poté ve mzdě přidaňujeme 34 Kč (150 – 116 Kč) a odvádíme sociální a zdravotní pojištění. Provizi za stravenky dáváme do daňově uznatelných nákladů MD 518/D 321. Je to správné řešení?

Zaměstnavatel mi poskytl stravné od fy Sodexo pass, kde mám nasčítaný kredit podle zákona o stravném. Tohoto kreditu využívám při nákupu jídla (stravného tak, že převedu postupně částku 1000 Kč do kreditů rozvozové firmy Košík. Následně ve firmě Košík nakupuji s dodáním on-line. Podmínkou převodu je, že kredit má být čerpán pouze na jídlo, k čemuž se jako zaměstnanec zavazuji. Jsem kuřák a omylem jsem s jídlem nakoupil i cigarety, ale chybně jsem zadal, že budu platit hotově. Celý nákup byl tedy čerpán z kreditů na stravenky. Jak situaci ošetřit v účetnictví, když nákup již nejde stornovat? Stačilo by, abych ve firmě složil čásku za cigarety do pokladny jako příjem?

Zaměstnancům platí firma celou stravenku 200,-, dodaňujeme jim částku nad 116,20, tj. 83,80. Na faktuře od stravenkové firmy je ještě 5 000 Kč provize. 1) Musím zaměstnancům také dodanit? 2) Jak zaúčtovat - daňově s odpočtem s DPH nebo nedaňově. 

Jsme spol. s r. o. (elektrikáři) a chceme poskytovat zaměstnancům stravenky v hodnotě 150 Kč. Limit 70 % se bude týkat v naší společnosti ve výši 140 Kč, nebo 166 Kč? Můžeme si dát do vnitřní směrnice, např. že zaměstnanci v případě hranice 140 Kč zaplatí 52 Kč/1 ks × počet stravenek hotově do pokladny (211/648) a nic jiného neřešit?

Zaměstnanci mají stanovenou pracovní dobu 7,5 hod. denně, tj. 37,5 hod. týdně. Zaměstnavatel může zaměstnancům nařídit práci přesčas i o sobotě a neděli z provozních důvodů, popř. v jednom dni odpracují nějaké hodiny přesčas, za které si následující měsíc vyberou náhradní volno. Zároveň je ve vnitřním předpise zaměstnavatele uvedeno, že zaměstnavatel poskytne příspěvek na stavování za pracovní směnu. Jak to bude se zdaněním u zaměstnavatele a zaměstnance v případě práce přes čas nebo v případě čerpání náhradního volna za práci přesčas v následujících případech? Zaměstnance pracuje o sobotě a neděli, kdy je tato směna zaměstnavatelem nařízena a je považována za práci přesčas a přesčas je mu proplacen a zaměstnavatel poskytne i na tuto směnu příspěvek na stravování; Zaměstnanec pracuje v jednom dni více než 7,5 hodiny ale méně než 11 hodin, kdy práce nad 7,5 hodiny je považována za práci přesčas (pracoval takto více dní), za tuto práci přesčas si vybere v následujícím měsíci náhradní volno celý den, za toto náhradní volno dostane příspěvek na stravování; Zaměstnanec pracuje v jednom dni více než 11 hodin, kdy je práce nad 7,5 hodiny považována za práci přesčas a tento přesčas je mu proplacen, zaměstnavatel mu poskytne příspěvek na stravování. Aby bylo vše u zaměstnavatele vše daňově uznatelné, musí ve vnitřním předpise upřesnit i to, že se příspěvek poskytuje za práci přesčas a za dobu čerpání náhradního volna za přesčas, nebo stačí jen takto všeobecně za pracovní směnu? 

Zaměstnavatel v roce 2024 poskytuje svým zaměstnancům stravenky. Cena jedné nakoupené stravenky je 194 Kč a cena provize připadající na jednu stravenku je 1,17 Kč . Příspěvek zaměstnavatele je 116 Kč (to je pro něj i daňový náklad), a je dohodnuto se zaměstnanci, že zbytek budou hradit zaměstnavateli zpět do pokladny. Předpokládáme, že cena provize i nadále vstupuje do hodnoty stravenky? A tak bude činit vratka za jednu stravenku od zaměstnance 79,17 Kč? Je tahle úvaha správná?

Zaměstnavatel FO, vede daňovou evidenci. Na konci roku 2023 nakoupil pro své zaměstnance stravenky v hodnotě 194 Kč. Jak se mu tento nákup promítne v daňové evidenci? Dle legislativy roku 2023? Tzn. 55 % hodnoty stravenky (106 ,70 Kč) půjde za rok 2023 do jeho daňově uznatelných nákladů a 45 % hodnoty stravenky (87.30 Kč) do daňově neuznatelných nákladů? Do roku 2023 poskytoval svým zaměstnancům stravenky v plné výši, nic od nich nevybíral zpět. Jak se bude postupovat na straně zaměstnance? Některé stravenky – na leden a únor 2024 – byly zaměstnancům až v tomto roce. Ty, které byly předány koncem roku, budou na straně zaměstnance osvobozeny od daně bez limitu, jako tomu bylo do konce roku 2023? A ty, které se předají v roce 2024, se budou muset zaměstnanci přidanit ve mzdě v částce 87,30 Kč? Popř. tato hodnota bude od zaměstnanců vybrána zpět do pokladny?

Firma nakupuje stravenky v hodnotě 150 Kč/ks, od 1. 1. 2024 budu tedy účtovat měsíčně do nákladů na účet 527/213 hodnotu spotřebovaných stravenek. Kolik korun bude platit zaměstnanec firmě za stravenky? Mohu stanovit vnitřní směrnicí, že zaplatí nadlimitní část, tj. 33,80 Kč (150 - 116,20) srážkou ze mzdy a již se to nepromítne do SP, ZP a DP?

Poskytujeme zaměstnancům stravenky, které mají vyšší hodnotu než maximálně daňově uznatelné stravné na pracovní cestě pro 5-12 hodin. Na úhradě stravenek se zaměstnanec nepodílí. Stravné při vyúčtování pracovních cest není možné z technických důvodů v korporátním programu navýšit, nepočítal by rozdíl k dodanění. Proto bychom chtěli tento rozdíl zaměstnancům na pracovní cestě dorovnat formou stravenky s drobnou hodnotou, aby dostal zaměstnanec po dodanění od 1. 1. 2024 přibližně stejně v obou případech. V interní směrnici máme stanoveno, že pokud má zaměstnanec nárok na stravné, nemá nárok na stravenku v ten samý den. Změnili bychom pravidlo tak, že v případě pracovní cesty pouze pro 5-12 hodin, kdy by toto stravné nebylo kráceno z důvodu poskytnutého jídla, obdrží zaměstnanec i stravenku v oné drobné hodnotě. Tato stravenka by byla pro společnost daňově neuznatelná, na straně zaměstnance by se dodaňovala. Je to takto možné provést? 

Zaměstnáváme na DPP překladatele, smlouvu uzavíráme vždy na kalendářní rok. Není OSVČ, pracuje na HPP u jiného zaměstnavatele a pro nás příležitostně překládá (na dálku) texty dle naší potřeby v rámci DPP. Když máme nový projekt, připraví nám jeho anglickou mutaci na web a vykáže počet hodin, které překladem strávil (zpravidla 10–12 hodin, třikrát do roka). Rozvržení pracovní doby je v jeho kompetenci, pro nás je důležitý termín odevzdání, postupujeme podle § 317 odst. 4 ZP. Jakým způsobem z takovéto náhodné práce vypočítáme nárok na dovolenou? Jak je to v takovémto případě s nárokem na stravenky?

Je možné si uplatňovat do daňově uznatelných nákladů výdaje za stravenky, i když jsou předávány lidem, kteří nejsou kmenovými zaměstnanci ani dohodáři zaměstnavatele? Jsou stravenky tedy určeny, z pohledu daňové uznatelnosti, pouze pro zaměstnance?

Zaměstnavatel nyní poskytuje svým zaměstnancům stravenku ve výši 105 Kč, s tím, že 55 % účtuje jako daňový náklad, 45 % jako nedaňový náklad. V případě, že by v roce 2024 pokračoval, je to tak, že u zaměstnavatele by celá hodnota stravenky byla daňově uznatelná (bez limitu) a u zaměstnance by byla bez odvodu - až do výše 70 % horní hranice náhrady stravného pro 5-12 hodin? Když by od roku 2024 zaměstnavatel nahradil stravenky stravenkovým paušálem, tak by se v tomto případě, až do výše 70 % horní hranice náhrady stravného pro 5-12 hodin (tj. pro rok 2023 107,10 Kč), jednalo o daňový náklad na straně zaměstnavatele a u zaměstnance by tato částka byla osvobozená? Když by zaměstnavatel v roce 2024 poskytnul stravenkový paušál ve výši překračující 70 % horní hranice stravného, tak by se jednalo u zaměstnavatele pořád o daňový náklad a u zaměstnance by nadlimit už podléhal odvodům? Je v případě stravenkového paušálu nutná ještě nějaká další evidence nebo vycházím „jen“ z docházky.

V tomto článku se podíváme na očekávané změny, které přinese tzv. konsolidační balíček fyzickým osobám zaměstnancům, ale i jejich zaměstnavatelům – a to v oblasti poskytování vozidel a stravování.

S. r. o. poskytuje svým zaměstnancům stravenky v hodnotě 180 Kč. Zaměstnanci platí 30 Kč a 150 Kč platí zaměstnavatel. Je správné toto účtování a zdanění: MD 527/D 213 ... 99 Kč (daňový náklad 55 %), MD 528/D 213 ... 51 Kč (nedaňový náklad), MD 335/D 213 ... 30 Kč, poté srážka ze mzdy 331/335 ve výši 30 Kč. Lze provizi celou zaúčtovat do nákladů na 518 a nárokovat z provize výši DPH?

Zaměstnanec byl v práci od 7 do 12 hod. Poté odjel na pracovní cestu a vrátil se až za dva dny. Předpokládám, že za první den pracovní cesty má nárok jak na stravenku (byl více než 3 hodiny v kanceláři), tak i na stravné. Ráda bych se ale zeptala, zda stravenka bude pro zaměstnavatele z 55 % daňově uznatelná. V souvislosti s tím bych se ještě ráda zeptala, jestliže zaměstnanec přinese fakturu za ubytování, kde bude i položka snídaně - v tomto případě budu stravné krátit? Bude snídaně z pohledu zaměstnavatele daňově uznatelný náklad?