Švarcsystém

Může zaměstnanec v soukromém zdravotním zařízení se mzdou na poloviční úvazek 20 000 Kč (má smlouvu na běžné pracovní úkony související s péčí o pacienty) fakturovat roční práci na vypracování studie za 2 000 000 jako OSVČ? Práce na studii se nijak nekryje s jeho pracovním zařazením, jde o zcela jinou práci, než kterou má uvedenu v pracovní smlouvě. Nebude tato práce vnímána jako švarcsystém? Je potřeba při fakturaci dodržet cenu obvyklou? Nebude práce na studii vnímána ze strany FÚ jako zastřený stav? Kdy FÚ bude trvat na tom, že fakturace studie měla být kvalifikována jako práce na HPP? Jak moc záleží na tom, kde tato studie bude vykonávána, zda v zařízení, kde má zaměstnanec HPP nebo jinde? Nejde z hlediska FÚ o práci „na příkaz“, který by měl být součástí HPP u zaměstnavatele? 

Zaměstnávání lidí pomocí takzvaného švarcsystému je pro firmy stále rizikovější. Stát se na nelegální způsoby práce zaměřuje víc než v minulosti, zaměstnavatelům navíc od letoška hrozí podstatně přísnější sankce. Podniky z oborů, které na švarcsystém dosud tradičně hodně sázely, nyní proto dělají z „živnostníků“ klasické zaměstnance. Právě na tuto a další související otázky se budu v následujícím textu snažit zaměřit svou a vaši pozornost a odpovědět na ně. 1)

Od nového roku došlo k rozsáhlým novelizacím v oblasti pracovního práva. Změnám v oblasti agenturního zaměstnávání a dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr, jako i dalším dílčím otázkám, jsme se podrobně věnovali v minulých vydáních časopisu UNES v letošním roce. V tomto čísle bychom rádi upozornili na některé změny týkající se nelegální práce.

Změny v posuzování nelegální práce a zpřísnění postihů jsou v poslední době stále více aktuální. Nelegální práce, přesněji řečeno nelegální zaměstnávání formou zastření faktického pracovněprávního vztahu jinou smlouvou, známé též pod pojmem švarcsystém, definuje zákon č. 435/2004 Sb. o zaměstnanosti v § 5 písm. e). Nelegální prací je práce, která má znaky závislé práce definované v § 2 odst. 1 zákoníku práce a je konána fyzickou osobou mimo pracovněprávní vztah, resp. cizincem bez povolení nebo v rozporu s povolením k zaměstnání nebo bez povolení k pobytu v případech, kdy je povolení příslušnými právními předpisy vyžadováno.

Ve sportovním oddíle - zapsaném spolku působí trenéři v rámci pracovního vztahu (většinou DPP). Domníváte se, že je za určitých podmínek možné, aby trenér vykonával práci jako OSVČ? Trenérské služby - jedná se o vázanou živnost, získání oprávnění k jejímu provozování je celkem náročné (kurzy, praxe, apod) - mohla by takto kvalifikovaná osoba poskytovat trenérské služby jako OSVČ? Na druhou stranu, pokud vezmu v úvahu podmínky, za kterých práci koná, obávám se švarcsystému: - lekce jsou vedeny jménem spolku, - materiál na tréninky je spolku. 

Fyzické osoby nepravidelně a dle potřeby (v období od května do října) sekají zelené plochy v místních částech města (přidružených vesnicích). Tyto fyzické osoby se střídají a většinou každá odpracuje cca 20 hod. měsíčně za cca 2 500 Kč, odměna je vyplácena měsíčně dle výkazu práce. S ohledem na tento finanční objem - v případě formy dohod mimo pracovní poměr (DPP, DPČ) nevniká povinnost úhrady SP/ZP (jsou dodrženy limity počtu hodin ročně), platí se daň z příjmů - v případě formy ostatních příležitostných příjmů (smlouva o dílo, příkazní smlouva bez nutnosti živnostenského oprávnění). Jsou tyto příjmy dle § 10 odst. 3 písm. a) zákona o dani z příjmů osvobozeny od daně? Má podle Vašeho názoru některá z forem (dohody mimo pracovní poměr/příležitostný příjem dle smlouvy o dílo nebo příkazní smlouvy bez živnostenského oprávnění) nějaká rizika/výhody, kvůli kterým by byla výhodnější než druhá forma? Případně kterou formu byste doporučovali? 

Nebylo by možné použít v některých případech místo dohody o provedení práce příkazní smlouvu? Například v případě letní brigády instruktora na dětském táboře? 

Společnost zaměstnává několik zaměstnanců v obchodním oddělení, kteří ale současně společnosti fakturují jako OSVČ provize z prodejů nebo např. také „přesčasové hodiny“ - účast na společenských akcích, kde nabízejí výrobky společnosti. (Se společností mají uzavřeny smlouvy o externí spolupráci při prodeji výrobků společnosti). Současně k těmto společenským akcím využívají i vlastní auto, z kterého si nechávají proplácet společností pohonné hmoty. Domnívám se, že v případě kontroly by tyto fakturace a pohonné hmoty (u společnosti nedaňový náklad) mohly být vyhodnoceny jako švarcsystém a pohonné hmoty dodaněny ve mzdě zaměstnanců jako nepeněžní plnění. Jaká všechna úskalí hrozí z takového podnikání dané společnosti?

Může zaměstnanec fakturovat další práce (jako živnostník) společnosti, ve které je zaměstnán na plný úvazek? 

Česká s. r. o. uzavřela smlouvu se švédskou společností o poskytování pracovníků. Ve smlouvě není přesně uvedeno, zda pracovník bude zaměstnanec nebo OSVČ. Švédská společnost souhlasila s tím, že česká s. r. o. může poskytnout i osobu samostatně výdělečně činnou. Česká s. r. o. vystaví fakturu švédské společnosti za IT služby, které vykonala osoba samostatně výdělečně činná. OSVČ pak vystaví fakturu české s. r. o. za tyto IT služby. IT služby je možné vykonávat odkudkoliv, OSVČ je vykonává ze svého bydliště v Brně. OSVČ zároveň poskytuje IT služby i dalším českým společnostem. Je tento postup v pořádku s ohledem na fakt, že švédská s. r. o. souhlasí s tím, že poskytnutý pracovník nemusí být vlastní zaměstnanec a může být i osoba samostatně výdělečně činná? 

OSVČ plátce DPH vyrábí a prodává stříbrné šperky. Spolupracuje s OSVČ (plátce paušální daně), který nabízí šperky prodejcům po celé ČR a z uskutečněného prodeje vystaví fakturu za provizy z prodeje šperků. OSVČ plátce se bohužel domnívá, že spolupracující OSVČ (prodejce) pracuje pouze a jen pro prodejce stříbrných šperků. A tudíž by mohlo dojít k tzv. Švarc systému. Spolupracující OSVČ (prodejce) toto popírá a tvrdí, že spolupracuje i s jinými výrobci šperků. Může nějakým způsobem OSVČ, např. tím, že by mu spolupracující OSVČ podepsal čestné prohlášení, že je prodejcem i jiných výrobců šperků, zabránit tomu, aby byl nařčen z tzv. Švarc systému? Nebo dá se řešit tato situace jiným způsobem?

Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 10. 10. 2019, sp. zn. 2 Afs 435/2017 , www.nssoud.cz