Účtování zásob

Firma zabývající se montáží vodoměrů do bytových domů bude mít na konci roku rozdělanou zakázku - např. zakázka celkem na 100 ks, přičemž v roce 2024 namontováno 80 ks, v 2025 bude namontováno 20 ks. V účetnictví 2024 bude mít přijatou fakturu za provedené (80 ks) montáže a vodoměry. Faktura vydaná ale bude až po skončení zakázky (namontování všech 100 ks) v roce 2025. Mohu na konci roku účtovat přes účty náklady příštích období nebo příjmy příštích období? Nebo je třeba účtovat přes nedokončenou výrobu? Jak správně postupovat?

Jsme s.r.o. plátci DPH a zabýváme se prodejem vlastních knih, které si necháváme tisknout u dodavatele. Účtujeme metodou B, ale fyzicky vedeme sklad. Potřebujeme poradit jak účetní a daňově zlikvidovat poškozené knihy přímo z výroby? U dodavatele se reklamuje celý náklad a poškození se počítá se vzorku (není možné kontrolovat celý náklad), kdy nám poté poskytne např. 10 % slevu na zakázku (většinou jen poníží fakturu oproti původní kalkulaci zakázky). Některé poškozené knihy darujeme, jiné jsou tak poškozené, že se musí vyhodit (vše řešíme výdejkou ze skladu a v excelu evidenci poškození, ale již nemáme likvidační protokol o tom, že jsme některé knihy vyhodily). Každý měsíc tyto knihy vyskladňujeme, aby nám fyzicky seděl sklad a věděli jsme kolik knih máme reálně k prodeji a nemají žádné poškození. Je náš výše uvedený postup správný? Jak správně zaúčtovat výdej knih, které darujeme, které zcela vyhodíme či ty které vyskladníme ze skladu, ale fyzicky je ještě nevyhazujeme? Je vše daňově uznatelným nákladem?

Jsme strojírenská společnost a zabýváme se zakázkovou výrobou plechových dílců. Ve směrnici máme uvedeno, že zásoby oceňujeme výrobními náklady. V reálu naskladňujeme výrobky, tzn. oceňujeme následovně: materiál-přímý náklad, energie-přímý náklad, mzdy-přímý náklad + odpisy. Odpisy máme stanoveny jako pořizovací cena/počet let odepisování/počet odpracovaných hodin stroje za rok/60 = odpis stroje za minutu užívání. Zásoby oceňujeme dle počtu minut výroby. Domnívám se, že odpisy jsou nepřímý náklad, resp. fixní náklad. Je správně mít tuto hodnotu zavedenou do ocenění zásob? Pokud ano, je správně uveden termín: ocenění výrobků výrobními náklady?

Jsme s. r. o., plátci DPH, účtujeme způsobem B. Uzavřeli jsme s naším dodavatelem zboží „Kupní smlouvu na zboží a smlouvu o poskytnutí finančního bonusu“. Dodavatel nám dodal stroj (pro nás hmotný majetek) za 30 0000 Kč bez DPH, vystavil fakturu a splátkový kalendář na 30 měsíců na celou tuto částku. Je ujednáno, že pokud odebereme od dodavatele každý měsíc zboží ve stanovené výši, tak nám bude každý měsíc dobropisovat částku ve výši splátky, stanovené ve splátkovém kalendáři, až do celkové výše ceny stroje. Vlastnické právo ke stroji přechází na nás až po úplném zaplacení stroje. Jak účtovat pořízení stroje a v jaké výši a kdy ho zařadit do majetku? Jak účtovat jednotlivé dobropisy – minusem na účet zboží nebo pořízení majetku? Jak je to s účetními a daňovými odpisy – kdy a v jaké výši začít odpisování Pokud nesplníme výši odebraného zboží v měsíci, tak musíme v tomto měsíci splátku zaplatit a dodavatel nevystaví dobropis. Bude to mít vliv na pořizovací cenu stroje při odpisování?

 Malá s. r. o. nakupuje podíly na nemovitostech (např. byty nebo rodinné domy). Udělá za rok např. 2 obchody. Nakoupí podíl 1/8 za 100 000 Kč a prodá ho za 150 000 Kč. Protože se jedná o zboží, tak vede skladovou evidenci a nakládá s podíly jako se zbožím. Nerozlišuje hodnotu nemovitosti a pozemku, který k tomu patří, protože to není pro účely zboží potřeba. Je nutné do hodnoty podílu započíst 2 000 Kč poplatek návrh na řízení o povolení vkladu: Jelikož se jedná o malé částky, tak by firma radši do pořizovací ceny zásob tento poplatek nedávala. Pokud je podíl (např. byt a související část pozemku patřící k bytu) evidován účetně jako zásoba, tak to znamená, že pro účely daně z příjmů nemá hmotný majetek, ale 1× zásobu - je to tak? Pro účely DPH nemá v tomto případě dlouhodobý majetek, protože pro účely DPH se dlouhodobý majetek definuje u staveb (jednotek) jako hmotný majetek z DPPO a pozemky jako pozemky dle zákona o účetnictví. To znamená, pokud podíl (byt + související pozemek) prodá, tak je to pro účely DPH dodání nemovité věci. Ale tyto nemovité věci pro účely zákona o DPH nedisponovala nikdy dlouhodobým majetkem pro účely jiných ustanovení. Pokud v DPH neudělá jinou ekonomickou činnost než prodej takových podílu, tak se nikdy nestane plátcem i za předpokladu, že překročí obrat 2 mil. Kč, protože uskutečňuje pouze plnění osvobozená od daně bez nároku na odpočet daně. Je navrhovaný postup správný? 

Firma zrealizovala zakázku se zárukou 3 roky. V průběhu této záruky bude nutné stroje servisovat, opravovat a náhradní díly v rámci záruky půjdou k tíži našich nákladů, nebudou se fakturovat zákazníkovi. Je tento postup z pohledu finančního úřadu obhajitelný? Můžeme do nákladů uplatnit díly, které budou použity pro servis/opravu/údržbu dle délky záruky? Vedeme sklad způsobem B – je nutné díly naskladňovat a poté ze skladu odpisovat do spotřeby na danou zakázku nebo můžeme tyto díly dávat do spotřeby přímo mimo sklad? Je zde nějaké úskalí, které je nutné vzít v potaz – na co se v případě kontroly připravit?

Firma s.r.o. plátci DPH, ukončuje v roce 2024 ekonomickou činnost. Na skladě firmě zůstává neprodané zboží v hodnotě 500 tis Kč, které by chtěla jednorázově prodat cizí společnosti. Prodej zásob by proběhl pod nákupní cenou. Jak zohlednit tento prodej v účetnictví, má se tvořit opravná položka? V lednu a v únoru se zboží prodávalo za obvyklou cenu. Firma účtuje B.

Firma využívá při vedení zboží tzv. metodu B. Dle skladové evidence před inventurou má zůstatek na skladě k 31.12.23 ve výši 300 tis. Kč (stav skladu z minulého roku je 200 tis. Kč k 31.12.2022). Fyzickou inventuru 2023 dokončila až 10.1.2024 s výsledkem - manko 50 tis. Kč. Skladovou výdejku manka odečetla na kartách zboží 10.1.2024 k datu zjištění. Má k 31.12.2023 mít na účtě 132 při závěrce zboží 300 tis. Kč nebo 250 tis. Kč? - postup účtování: 1) přeúčtování stavu zboží z min. roku k 31.12.2023 504/132 + 200 tis. Kč 2) výsledek dle skladové evidence +300 tis. Kč 132/504 k 31.12.2023 kdy ještě nebyla provedena výdejka z manka. 3) manko nad normu ID - 50 tis. Kč 549/132 zaúčtování až 10.1.2024, nebo už k 31.12.2023, protože je to hlavní inventura týkající se roku 2023? Dále se setkávám, že inventura při metodě B je zaúčtovaná často i zápisem 549/504 (nepoužívá se účet 132). Pokud je taková inventura provedena např. 30.11., tak zápis 549/504 je z mého pohledu účtování správný, protože při zápise 549/132 k 30.11. a následnému navedení 132/504 k 31.12. by dle skladové evidence k 31.12. byl výsledek účtu 132 nižší než skutečný (díky snížení stavu z průběžné inventury (132 na DAL). Je to tak OK? Dále pokud má firma během roku ze skladu výdejky za účelem daru či interní spotřeby ve skladě (čistící prostředky, které primárně prodává), tak je správné při metodě B je minimálně na konci roku překlasifikovat z 504 na 501 (543) ? -> souhrnným interním dokladem 501(543)/504, nebo i průběžným zaúčtováním dle dne výdejky - jsou oba postupy možné?

Naše účetní jednotka (odštěpný závod) provádí pro německého zřizovatele tzv. práci ve mzdě. Dle dohody nemáme žádné zásoby, majetek ani materiál. Do nákladů se nám dostávají mzdy, služby spojené přímo se zaměstnanci, faktury za kancelářské potřeby a ochranné pracovní pomůcky. Kolegové přišli s tím, že u nás externí firma umístí automat na kancelářské potřeby a ochranné pomůcky. Vznikne tak určitá zásoba ze které budou zaměstnanci čerpat. V automatu budou umístěny jak naše již zakoupené pracovní pomůcky, které máme zaúčtované v nákladech, tak nové, které nám firma vyfakturuje až po vydání z automatu. Prosím o radu, jestli takto můžeme postupovat. Nemáme sklad, evidenci kancelářského materiálu, vše je rovnou v nákladech, popř. na přelomu roku to časově rozlišuji. Tento rok spadáme již mezi střední účetní jednotky. Asi ta nejdůležitější otázka je: Mohu mít v automatu, popř. někde v příručním skladu ochranné pomůcky a kancelářské potřeby, které jsem již zaúčtovala do nákladů?

Společnost s r. o., plátce DPH, vydává své knihy. Nyní se rozhodla je převést i na audioknihy. Faktura za výrobu audioknih stála 58 000 Kč bez DPH. Máme ji zaúčtovat na 518/321?

Společnost účtuje zásoby zp. B. Výroba probíhá zakázkově a trvá i několik měsíců. Materiál se nakupuje a vydává přes sklad (příjemka a výdejka). Nákup polotovarů je vždy spojeny s konkrétní zakázkou dle výkresu a nikdy se nekupují na sklad, vždy jdou po dodání od dodavatele přímo do výroby. Jde o spousty položek, které se neopakují, vždy se jedná o originální kus/y, které už při objednání mají svoji zakázku a jdou po dodání přímo do výroby. Je možné tyto položky při zadání přijaté faktury přiřadit ke konkrétní zakázce a dále vést v účetním programu jako jeden z nákladů na zakázku. Nedělala by se příjemka a výdejka, protože to je pro malou firmu časově náročné.

Pokud by OSVČ uplatňovala výdaje paušálem, musela by v průběhu roku vést podrobnou evidenci zásob, nebo stačí inventury k 31. 12. příslušného roku?

Stavební firma účtuje o zásobách metodou B. 1)Má firma povinnost vést skladovou evidenci, pokud veškerý materiál vozí přímo na jednotlivé stavby a žádný svůj sklad, kde by materiál skladovala, ani fyzicky nemá? Doposud firma skladovou evidenci nevedla, pouze na konci roku dělala inventuru majetku na jednotlivých stavbách a materiál, který se nestihl do konce roku spotřebovat, přeúčtovala z účtu 501 na účet 112. Je to správný postup? V jaké ceně by měl být ale v tomto případě materiál na konci roku správně oceněn, pokud neexistuje žádná evidence o pořizovacích cenách? Pokud i přesto, že firma nemá sklad, měla povinnost vést skladovou evidenci, jak by taková evidence měla vypadat? Příjem na sklad by mohla účtárna udělat na základě faktur za materiál, nicméně kdy přesně byl jaký materiál na dané stavbě spotřebován nelze zjistit. 2) Některý materiál je dodáván i s paletami. Palety dodavatel fakturuje klasicky s DPH (firma je může vrátit a nemusí), účtujeme je na příslušnou analytiku účtu 501 a v případě vrácení palet nám dodavatel vystavuje dobropis a my účtujeme na stejnou analytiku mínusem. Zajímalo by mě, zda bychom na konci roku měli dělat inventuru i těchto palet a nevrácené palety přeúčtovat na účet 112? I za předpokladu, že není jisté, že budou palety v dalších letech vráceny (některé se na stavbě zničí, někdy bývají záměrně k něčemu použity, někdy bývají i ukradeny)? Nebo můžeme všechny palety nechat v nákladech a případně ponížit náklady až v účetním období, kdy budou vráceny? Pokud by musela být prováděna inventura i u palet a zjistilo by se, že palety nebyly vráceny a fyzicky je nemáme, musí se účtovat o manku?

Firma poskytující stavební práce koupí beton na zakázku. Na faktuře je uvedeno Beton, vykládka, nakládka, přistavení čerpadla, výkon čerpadla, použití rozjezdové chemikálie. Je správné účtovat celé plnění na 501? Podle mě jsou vykládka, nakládka a ostatní činnosti vedlejší služby související s pořízením základního materiálu na zakázku.

Zaplatili jsme 2 přijaté zálohové faktury za zboží - použitý denní kurz. 1. zálohová faktura např. 1000 EUR - kurz 23,810 k 13.6.2023. 2. zálohová faktura např. 2000 EUR - kurz 23,765 k 15.6.2023. Jelikož neměli veškeré zboží skladem, z obou zálohových faktur zaslali zboží jen některé. Zbytek bude dodán později. Dle vnitřních směrnic se řídíme "Interpretací Národní účetní rady I-43 Poskytnuté zálohy vedené v cizí měně". Nepředpokládá se vrácení zálohy, ale dokončení celé transakce. Doposud jsme oceňovali pořizované aktivum cenou odpovídající směnné transakci. Nevznikl tedy kurzový rozdíl (bez doplatku). Používáme program Pohoda, který mi neumožní zadat ke každému pořízenému zboží jiný kurz (v tomto případě zboží platba z 13.6.23 a zboží platba z 15.6.23. U odpočtu záloh lze kurz upravit ručně. Mohu zadat přijatou fakturu "do dvou řádků" v programu (dodavatel fakturu nechce upravit), tak aby bylo zboží oceněno dle směnné transakce? Lze tento postup použít co se týče ocenění zboží? Vyměření DPH lze ručně upravit.

S. r. o. zrušila k 31. 12. 2022 plátcovství DPH. Odvedla DPH ze zásob na skladě. Jaké jsou možnosti účtování a daňové dopady z této transakce ohledně daně z příjmů? Účtovat k 31. 12. 2022 MD 538/D 343 a nenavýšit hodnotu zásob k 31. 12. 2022, nebo účtovat MD 501/D 343 k 31. 12. 2022 a následně navýšit hodnotu zásob na skladě o zaplacenou daň MD 112/D 501 (metoda B)? Jsou oba postupy správné?

Prodáváme sportovní potřeby a občas se stane, že klient vrátí poškozené zboží, které je jako takové neprodejné (je vyskladněno jako zlikvidované poškozené zboží), ale některé díly se dají použít - buď na opravu jiného reklamovaného zboží, nebo k dalšímu prodeji (jako samostatný díl). Jak správně tyto "náhradní" díly ocenit? Můžeme navézt na sklad s nulovou pořizovací cenou?

Jsme s. r. o., plátce DPH a obdrželi jsme fakturu za zboží. Datum vystavení 30. 12. 2022. Přiznání k DPH za 12/2022 již máme odeslané. Sklady účtujeme zp. B. Můžu tuto fakturu zaúčtovat následujícím způsobem:  1) FAP zaúčtuji letos na účty 383, 343/321.  2) V interních dokladech v roce 2022 proúčtuji 504/383.  3) Zboží přijmu na sklad v roce 2022 (o tom neúčtuji).

Mikro účetní jednotka (s.r.o. se dvěma zaměstnanci), která provozuje kamenný obchod s nádobím. V majetku s.r.o. je jeden osobní automobil, kterým se jezdí pro zboží (nákup nádobí) a tímto autem se i prodané zboží rozváží klientům. Má s.r.o. povinnost nějakým způsobem aktivovat svou službu dovozu zboží, tj. účtovat tzv. aktivací do hodnoty pořizovaného zboží - 132/622. Pro nákupy zboží využívá s.r.o. průběžnou evidenci, tj. účtuje o nákupu jako 132. V současné situace s.r.o. účtuje klasicky o odpisech (ty se aktivovat nemusí?) a PHM dává na analytický účet 501 - PHM - žádné jiné rozlišení nemá. 1) Pokud je nutná aktivace, pak musí s.r.o. přesně sledovat, kdy jede pro zboží do velkoskladu a tuto částku PHM dát na 132/622 nikoliv na 501/211? 2)Byla by situace stejná s aktivací kdyby sledovala s.r.o. své zboží (nákupy a prodeje) periodicky, tj. v průběhu roku by účet 132 nepoužívala, ale využívala by účet 504? 3) V případě, že jiná s.r.o. poskytuje pouze služby - poradenství v oblasti pojišťovnictví, pak pokud zaměstnanec pojede na konzultaci za klientem do jeho domu, pak se musí také provádět aktivace či nikoliv (je nějaké pravidlo, kdy aktivaci provést)?

Společnost účtuje materiál způsobem B. Na konci roku provede inventuru materiálu a zjistí, že některé skladové položky materiálu si převzala společnost pro své potřeby a opravy. Materiál je účtován při příjmu faktury 501120/321 . Je třeba vytvořit účetní zápisy např. že materiál byl použit ke spotřebě ve společnost, tzn pořád bude účet 501 ale s analytickým rozčleněním, např. -501120;+501500 ? Nebo jen poznámka ve skladové evidenci postačí ?