Úplata

Společnost s r. o., plátce DPH, přijala v srpnu na účet zálohu na zboží. Dodávka zboží se nakonec neuskuteční, smlouva se v září dohodou zrušila. Platba zálohy bude vrácena zpět na účet odběratele. Problém je, že záloha byla přijata v srpnu, konkrétně 16. 8. a vrácena bude 5. 9. Musí se k přijaté záloze vystavit do 14 dnů od přijetí platby daňový doklad k přijaté platbě, nebo se v tomto případě, kdy dojde 5. 9. k vrácení platby, vystavovat nemusí? Pokud se bude muset daňový doklad k záloze vystavit, jak se DPH vyúčtuje při vracení zálohy - opravným dokladem?

Developerská s. r. o. uzavřela s budoucími kupujícími (občané, neplátci DPH) smlouvy o uzavření budoucí smlouvy kupní a v této smlouvě je uvedeno, že bude hrazena 1. splátka na budoucí kupní cenu ve výši 15% ceny bytu na projektový účet a následně pak bude ještě složena zbývající část kupní ceny ve výši 85% do advokátní úschovy. Na projektovém účtu developer se složenými finančními prostředky disponuje a používá je ke krytí nákladů. Dle rozsudku NSS z 20. 8. 2021 (2 Afs 274/2020 - 20) se uložené prostředky do advokátní úschovy stávají plněním až v okamžiku splnění příslušných podmínek prodávajícím. Proto prodávajícímu ke dni uložení peněz do advokátní úschovy nevzniká povinnost odvést DPH. Jak je to ale se složenými prostředky na projektovém účtu? V tomto případě se jedná o přijetí úplaty před UZP, nebo se mohu opřít o to, že není dostatečně určitě známo, zda dojde k UZP, zda prodávající či kupující splní příslušné podmínky?

Vytyčil jsem si za cíl zpracovat článek obsahující odborný exkurz do problematiky ekonomické činnosti (osob povinných k dani), která představuje určitý ucelenější obor v celkovém DPH systému. Hloubkovou sondu pak přitom stálo za to spustit do dvou judikátů, v nichž byl Soudní dvůr (opět) požádán o další upřesnění toho, kdy je plnění považováno za „poskytnuté za úplatu“. To je totiž jeden z fundamentálních předpokladů toho, aby plnění bylo předmětem daně. Stalo se tak v rámci dvou samostatných předběžných otázek, přitom obě byly shodou okolností předložené českým Nejvyšším správním soudem (dále jen „NSS“). Šlo o případy C-11/2015 Český rozhlas a C-432/15 Pavlína Baštová. Oba judikáty tedy v článku podrobněji rozebírám.