Úrazy

Zaměstnanec byl uznán dne 29. 7. 2024 práce neschopným pro mimopracovní úraz. Dne 29. 7. 2024 odpracoval celou 8hodinovou směnu. Náhrada za dočasnou pracovní neschopnost se počítá až od 30. 7. 2024 a den 29. 7. 2024 bude proplacen jako odpracovaný? 

Zaměstnanec měl pracovní úraz. Vše bylo řádně vyplněno, vše bylo řádně odesláno na příslušné úřady:  Kooperativa, VZP, Bezpečnost práce. Jedná se mi o postup při vyplácení nemocenských dávek-resp. náhrad za nemocenskou. Pokud je normální neschopenka, tak se vyplácí náhrada za nemocenskou po dobu 14 kalendářních dní. To samé bude i u pracovního úrazu. Ale má se tato náhrada hned rovnat 100 %? Jak se vypočítá, a nedodaňuje se? 

Stavební firma pracovala jako subdodavatel na jedné velké stavbě. Zodpovídala, za bezpečnost lešení. Bohužel se stal úraz, kdy pracovník jiné firmy z lešení spadl. U soudu byl odsouzen stavbyvedoucí stavební firmy a také samotná stavební firma pro těžké ublížení na zdraví. Podle rozsudku je stavební firma povinna uhradit náklady řízení, náklady na léčení a také nemajetkovou újmu poškozenému. Poškozený není zaměstnancem. Částky se musí platit na zdravotní pojišťovnu, soudu i sociálce. Jedná se v součtu o docela velkou sumu cca 2 miliony. Budou tyto částky nedaňově účinné? Jakým způsobem se to účtuje? Firma se také rozhodla, že peněžní pokuty za stavbyvedoucího uhradí sama. Je to možné?

Zaměstnanci byla ukončena dočasná pracovní neschopnost po pracovním úrazu, zpětně mu byl přiznám plný invalidní důchod. Po absolvování mimořádné lékařské prohlídky byl shledán zdravotně nezpůsobilý vykonávat práci s tím, že po absolvování posudkové komise na podzim 2023, bude možná schopen vykonávat lehčí práci. Vzhledem k tomu, že nedošlo k rozvázání pracovní poměru ani ze strany zaměstnance ani zaměstnavatele, je tento zaměstnanec veden v evidenčním stavu zaměstnanců na překážkách v práci na straně zaměstnance. Jak je tomu se zdravotním pojištěním – má zaměstnavatel odhlásit tohoto zaměstnance ze zdravotního pojištění, jelikož pracovník pobírá invalidní důchod 3. stupně, nebo jak správně postupovat?

V poslední době se v praxi objevily další nejasnosti spojené s poskytováním náhrad cestovních výdajů při pracovních cestách zaměstnanců. Jedná se o situace, které nejsou výslovně řešené v zákoně, a přiznávání předmětných náhrad musí být v podstatě vyvozeno ze zákonného textu, přesněji řečeno ze zákona č. 262/2006 Sb. , zákoníku práce, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákoník práce “). Následující příspěvek prostřednictvím otázek a odpovědí řeší mj. problematiku vysílání zaměstnance na pracovní cestu, používání silničního motorového vozidla zaměstnancem na pracovní cestě a zaměřuje se i na dotazy týkající se zahraničních pracovních cest.

Pokud se stane pracovní úraz, vyplývá z této situace (především) zaměstnavateli celá řada povinností. Ne každý úraz však nutně musí být úrazem pracovním. Pracovní úraz je definován v § 271k zákona č. 262/2006 Sb. , zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákoník práce“): „Pracovním úrazem pro účely tohoto zákona je poškození zdraví nebo smrt zaměstnance, došlo-li k nim nezávisle na jeho vůli krátkodobým, náhlým a násilným působením zevních vlivů při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním. Jako pracovní úraz se posuzuje též úraz, který zaměstnanec utrpěl pro plnění pracovních úkolů. Pracovním úrazem není úraz, který se zaměstnanci přihodil na cestě do zaměstnání a zpět.“