Úroky

Otázka úroků z úroků neboli anatocismu není aktuální judikaturou zatím jednoznačně vyřešena. Záleží tak na přístupu správců daně, jakou cestou se vydají. V následující analýze vývoje soudní praxe v této oblasti podrobně popisujeme klíčové rozsudky Nejvyššího správního soudu a jejich dopady. Významným momentem, na nějž upozorňujeme, se stal zásah Ústavního soudu, který reviduje dosavadní přístupy k problematice úroků z úroků. Kromě rozsudků se zaměřujeme také na legislativní změny, které přinesla novela daňového řádu účinná od 1. 1. 2021, i na výhled do budoucna. K finálnímu uzavření této komplikované právní otázky by totiž mohlo dojít v okamžiku přijetí novely DŘ , která se nyní nachází ve fázi poslaneckého návrhu č. 784/0, tzv. celnického balíčku.

Firmu Z vlastní společnost X (podíl 24,9%), společnost Y (podíl 24,9%) a ostatní společníci (podíl 50,2%). Společnost X vlastní ze 100 % pan A. Společnost Y má dva společníky: Pana B s podílem 10% a pana C s podílem 90%. Pan B je zároveň jednatelem společnosti X a také synem pana A. Obě společnosti X a Y poskytly úročené zápůjčky firmě Z. Dotaz se týká daňově uznatelných úroků z těchto půjček u firmy Z: Je firma X a Y spojenou osobou vůči společnosti Z a bude postupovat podle §25 odst. 1.w) zákona o daních z příjmu pro výpočet výše daňově uznatelných úroků? Firma X ani Y nemá podíl vyšší než 25 % takže by se podle §23 odst 7 a) nemělo jednat o kapitálově spojené osoby, ale u pana A a pana B se jedná o osoby blízké a zároveň je pan B jednatelem ve společnosti X, kterou vlastní pan A.

Byla sjednána smlouva o nebankovním úvěru pro podnikatele (vede daňovou evidenci) na rozvoj podnikání. Splátky na 12 měsíců, z toho poslední nejvyšší. Součástí smlouvy je ujednání, že se smluvní strany dohodly na smluveném fixním úroku ve výši 158 100 Kč. Bude se tento úrok rozpočítávat poměrem do výdajů také na 12 měsíců? Každý měsíc 158 100 : 12? Součástí smlouvy není splátkový kalendář, jen že 1. - 11. splátka bude 10 000 Kč, poslední splátka zbytek.

Společnost s r. o. poskytuje půjčky vlastním společníkům v měnách CZK, EUR, USD, GBP. Část splátek zpět do s. r. o. společníci uskutečňují v Bitcoinu. Jakým způsobem ocenit Bitcoin, tj. kolik z jistiny bylo uhrazeno? Může to být v ceně, kterou v době transakce vezmu z průměru trhu, např. tří největších kryptoměnových burz, nebo je nutné stanovit jiným způsobem? U faktury vystavené za služby a uhrazené v Bitcoinu, je postup stejný, nebo lze pro ocenění hodnoty přijímaného Bitcoinu použít částku faktury, bylo-li tak domluveno? Např. faktura na 1000 USD a množství přijmutého Bitcoinu je 1000 USD, bylo-li tak domluveno. Pokud by domluveno nebylo, vezme se za ocenění v době transakce opět průměr trhu, např. tří největších kryptoměnových burz?

Úrok z prodlení nemůže být předepsán, pokud není pravomocně stanovena původní daňová povinnost, neboť není najisto postavena otázka jeho splatnosti. Jelikož právní mocí zrušujícího rozsudku došlo ke zrušení rozhodnutí žalovaného o odvolání, které bylo základem nejen pro předpis doměřené daně na osobní daňový účet žalobce, ale též úroku z prodlení, a daň poté nebyla pravomocně stanovena, bylo třeba tuto skutečnost promítnout též ve vztahu k úroku z prodlení na debetní straně osobního daňového účtu. Úrok z prodlení by měl být znovu předepsán až v návaznosti na případné nové rozhodnutí žalovaného, bude-li daň opět pravomocně stanovena a bude-li postaveno najisto, že žalobci vznikla povinnost uhradit úrok z prodlení za každý den prodlení počínaje pátým pracovním dnem následujícím po dni (původní) splatnosti daně až do dne platby včetně. Nejvyšší správní soud se tedy neztotožňuje s žalovaným a krajským soudem, že zrušující rozsudek se neměl promítnout v evidenci úroku z prodlení na osobním daňovém účtu, neboť nebyly zrušeny dodatečné platební výměry a daň byla nadále nepravomocně stanovena.

Společnost A si pronajímá kancelářské prostory od společnosti B a se souhlasem společnosti B je během doby trvání kontraktu taktéž odepisuje (dostala souhlas). Kontrakt je uzavřen na dobu určitou. Společnost A účtuje tento nájem prostor podle standardu IFRS 16 s využitím přírůstkové úrokové míry (stanovena na 8 %). Ve smlouvě je stanovena každoroční inflační doložka, která změní platby na následující rok nájmu. 1) V jakých případech a proč je povinna společnost A přecenit stávající leasing novou přírůstkovou úrokovou mírou? Prosím o podrobný výčet možných situací. 2) Je povinna společnost A přecenit celý leasing novou úrokovou mírou KAŽDOROČNĚ vlivem různých případů: vlivem vývoje trhu, vlivem významného pohybu úrokové míry, vlivem zakotvené inflační doložky ve smlouvě a změny plateb na následující rok, další nejmenované případy.

Jak správně účtovat vklady klientů do dluhopisů vydávaných společností, včetně zaúčtování úroků? Společnost vydává dluhopis, který si klient zakoupí. Jaký je správný způsob zaúčtování této transakce v účetnictví? Mělo by být v bance zaúčtováno jako: MD 221/D 379 (závazek vůči klientům), nebo MD 221/D 473 (vydané dlouhodobé dluhopisy), popř. MD 221/D 241 (vydané krátkodobé dluhopisy). A vyplacené úroky z dluhopisu jako MD 562/D 221?

Dceřiná společnost ABC uzavřela smlouvu o poskytnutí úvěru své mateřské společnosti BDE na dobu neurčitou s výpovědní lhůtou 1 měsíce k 31. lednu každého roku. Úvěrový rámec smlouvy je 3 Mio EUR, který je možné čerpat v následujících 3 letech. První částka bude poskytnuta nyní ve výši 1 Mio EUR. Předpokládám, že na každé další navýšení bude sepsán dodatek ( to ale nevím jistě). Chci se zeptat, jestli se jedná o krátkodobý úvěr a má být účtováno na 351 a na konci roku, také vždy vykazován jako krátkodobý úvěr nebo se jedná o dlouhodobý úvěr a má být účtováno na 066. Postupuji správně, když hodnotu úroků a výši úvěru budu kalkulovat a vykazovat pouze z poskytnuté částky tj. 1 Mio EUR?

Mezi společnostmi byla poskytnuta půjčka v EUR v období od 1. 4. až 15. 6. 2024 (kdy tento den byla zároveň vrácena). Budu úroky z půjčky za červen přeceňovat kurzem dne 15. 6. 2024, nebo kurzem dne 30. 6. 2024 (úroky k datu 30. 6. 2024 zatím nebyly splaceny)?

OSVČ, mající příjmy z podnikání dle § 7 ZDP a příjmy z pronájmu dle § 9 zapůjčí svému známému OSVČ ze svých soukromých prostředků (tedy ne „podnikatelskou“ hotovost) pro účely podnikání hotovost ve výši např. 1.000.000 Kč. Za tuto půjčku obdrží OSVČ 125.000 Kč jako úrok. Úrok bude splácen v průběhu 5 let, stejně jako jistina. Pokud bude každý rok splácen úrok ve výši 25 000 Kč, je to pod hranicí 50 000 Kč pro příležitostný příjem. Zápůjčitel na tutu službu nemá živnostenské oprávnění ani žádné jiné speciální povolení ani nikomu dalšímu peníze nepůjčuje. Je možné těchto 25 000 Kč zahrnout do „příležitostného příjmu“ a jelikož nepřekročí hranici 50 000 Kč, vůbec je neuvádět do daňového přiznání? Nebo musí v každém případě tento příjem zahrnout do § 8 ZDP a tuto částku zdanit? A naopak může si vydlužitel tento úrok (půjčka slouží pro podnikatelské účely) zahrnout do daňově uznatelných výdajů? 

V době covidu společnost získala tzv. covid úvěr, kdy stát vracel úroky. V roce 2022 byl chybně zaúčtován nárok na vrácení tohoto úroku. Částka zůstala v rozvaze na účtu 378. Tento úrok již nebude státem vrácen. Jak správně odúčtovat částku z 378? 

Jak zjistím výši obvyklého úroku? Konkrétně bych potřebovala vědět rok 2021 a 2022. Jde o dopočítání úroku z půjčky společníkovi. Existuje někde nějaká evidence nebo něco takového, kde by se výše úroku dala zpětně dohledat? 

Jak si vyložit podmínku uvedenou v § 15 odst. 3 až 4 zákona o daních z příjmů? Bytovou potřebou je zde koupě bytu dle § 4b odst.1 písm. c) ZDP. Byt vlastní poplatník fyzická osoba od roku 2019 až dosud. Byt není v obchodním majetku. Od roku 2019 do 17. 9. 2023 v bytě vlastník bydlel, do této doby byt nepronajímal ani nepoužíval k podnikání. Od 18. 9. 2023 celý byt pronajal a neužívá jej vůbec k bydlení. Sám se přestěhoval jinam. Byt pořídil na úvěr, je účastníkem úvěrové smlouvy, úroky z úvěru neuplatňuje v přiznání jiná osoba.  Jde nám o tuto konkrétní podmínku, zda pro možné uplatnění nároku na odpočet u této bytové potřeby, byť třeba kráceného (při souběžném splnění ostatních podmínek dle ZDP, které nejsou předmětem dotazu): musí poplatník bytovou potřebu po celý rok 2023 vlastnit a zároveň musí bytovou potřebu po celý rok 2023 užívat k bydlení, nebo platí, že musí bytovou potřebu po celý rok 2023 vlastnit a po jakoukoli část roku 2023 užívat k bydlení? Je nám jasné, že v druhém případě by se nárok na odpočet krátil dle poměru doby užívání pro bydlení. Citace: „Jde-li o předmět bytové potřeby uvedený v § 4b odst. 1 písm. a) až c) a e), může být základ daně snížen pouze ve zdaňovacím období, po jehož celou dobu poplatník předmět bytové potřeby uvedený v § 4b odst. 1 písm. a) až c) vlastnil a předmět bytové potřeby uvedený v § 4b odst. 1 písm. a), c) a e) užíval k vlastnímu trvalému bydlení nebo trvalému bydlení druhého z manželů, potomků, rodičů nebo prarodičů obou manželů a v případě výstavby, změny stavby nebo koupě rozestavěné stavby užíval předmět bytové potřeby k vlastnímu trvalému bydlení nebo k trvalému bydlení druhého z manželů, potomků, rodičů nebo prarodičů obou manželů po splnění povinností stanovených zvláštním právním předpisem pro užívání staveb.“

Společnost s. r. o. A koupila 100% obchodního podílu ve společnosti B, následně proběhla fúze. Společnost A si vzala na koupi obchodního podílu úvěr. Dle ZDP jsou úroky z úvěru daňově neuznatelné do doby držby obchodního podílu. Při fúzi právně obchodní podíl zanikl, podíl přeúčtován na účet 418. Jsou po datu fúze úroky z úvěru daňově uznatelné?

Developer staví bytový komplex. Účtujeme na účet zásob – zásoby vytvořené vlastní činností . Na financování přijal úvěr. Vstupují úroky z úvěru do hodnoty zásob jako přímé náklady nebo se účtují rovnou do nákladů (se zohledněním nízké kapitalizace, pokud by úvěr byl od spojené osoby).

SVJ v roce 2023 mělo na spořicím i běžném účtu úroky, které byly zdaněny srážkovou daní. Tyto úroky tvoří hospodářský výsledek-zisk o kterém bude rozhodovat shromáždění vlastníků na nejbližší schůzi. Pokud by došlo k variantě a) HV by byl rozdělen dle podílu vlastníků a převeden na dlouhodobé zálohy na opravy ("fond oprav")-je toto příjmem vlastníka, který bude muset případně zdanit vlastník? b) HV bude použit na úhradu nákladů spojenou se správou a údržbou-vlastník nemusí zdaňovat?

Subjekt s. r. o. zapůjčil akciové spol. 10 mil. Kč, fakturoval úroky dle smlouvy v letech 2014–2018 ve výši 4 191 851 Kč. Nyní je dlužník v insolvenčním řízení, kde vše bylo přihlášeno, nicméně na základě výsledku incidenčního sporu musel subjekt vzít přihlášku úroků do insolvenčního řízení zpět. Zápůjčka zůstala. Je možné tyto pohledávky v období ukončení incidenčního sporu daňově odepsat? Byly ve výnosech a řádně zdaněny. V daném období byly předmětem soudního řízení, tudíž nejsou promlčeny. V rámci incidenčního sporu nebyly uznány.