Vracení DPH

Směrnice Rady 2006/112/ES ze dne 28. listopadu 2006 o společném systému daně z přidané hodnoty ve znění směrnice Rady 2010/45/EU ze dne 13. července 2010 ve spojení se zásadami efektivity a neutrality daně z přidané hodnoty (DPH) musí být vykládána v tom smyslu, že příjemce plnění nemůže požadovat přímo od finanční správy členského státu, na jehož území je usazen, vrácení DPH, kterou zaplatil dodavateli tohoto plnění, který omylem vyfakturoval vnitrostátní DPH tohoto členského státu namísto DPH, která byla ze zákona splatná v jiném členském státě, a odvedl ji finančním orgánům prvního členského státu v případě, že tyto posledně uvedené orgány již tuto DPH vrátili dodavateli plnění, který se nachází v likvidaci.

Fyzická osoba nepodnikající v ČR (tedy osoba nepovinná k dani) chce pořídit nový dopravní prostředek (obytné auto) od plátce DPH z Německa. Mám za to, že v tomto případě se jedná o dodání nového dopravního prostředku a tedy německý plátce by měl vozidlo dodat bez německé DPH a česká FO by měla po dovozu a registraci vozidla do Č podat přiznání a doplatit českou DPH tady. Bohužel komunikace s německým plátcem DPH je složitá a neustále přesvědčují českou FO, že faktura za dodání vozidla musí být s německou DPH a česká FO jim musí zaplatit celkovou cenu vozidla s DPH a co poté bude s vozidlem po dovozu do ˇCR je nezajímá. V tomto případě se ale domnívám, že nejen že uvedený postup není správný, ale dokonce že hrozí české FO dvojí zaplacení DPH - poprvé dodavateli v Německu a podruhé českému finančnímu úřadu v ČR? Je v daném případě postup dle § 19 namístě, tedy že skutečně německá firma musí dodat vozidlo bez DPH? Pokud by nebyla jiná možnost než jim vozidlo v Německu uhradit s DPH (jinak nepovolí převzetí vozidla), jak postupovat tady v ČR ohledně povinností, které ukládá česká daňová správa? Jen dodávám, že toto nové vozidlo bude po výrobě po dobu cca tří týdnů napsané a dočasně registrované na onoho prodejce v Německu, poté dojde k prodeji a fyzickému dovozu do ČR. Viděl jsem, že se předmětným tématem částečně zabývá otázka ID: 43487, ale potřeboval bych pro účely zodpovězení mého případu toto trošku rozvést a dát do souvislostí i této otázky.

OSVČ, plátce DPH, chce zrušit DPH (nízký obrat, útlum činnosti) Bude muset vracet poměrnou část DPH z osobního automobilu, který pořídil 31. 7. 2020 a uplatnil odpočet DPH, nebo splnil podmínku pěti let a odpočet nemusí snižovat?

Článek 90 směrnice 2006/112/ES musí být vykládán v tom smyslu, že členský stát musí vrátit DPH vybranou v rozporu s unijním právem spolu s úroky počítanými od okamžiku zaplacení daně.

Poměrně hladce prošel na konci června prvním čtením vládní návrh novely zákona o dani z přidané hodnoty (sněmovní tisk č. 726), která má navrženou účinnost od 1. ledna 2025. Důvodem novely zahrnující 445 bodů je na jedné straně transpozice evropských směrnic, zejména směrnice Rady EU 2020/285 týkající se zvláštního režimu pro malé podniky, a na druhé straně zapracování některých rozhodnutí Soudního dvora Evropské unie. Schvalované změny jsou napříč celým zákonem, takže nějakým způsobem budou mít dopad na všechny plátce, ale dotknou se i: současných neplátců, jimž se změní pravidla pro vznik plátcovství na základě překročení obratu, veřejnoprávních subjektů, které často využívají specifickou úpravu majetku vytvořeného vlastní činností, jež bude zcela zrušena, ale i privátních osob se zdravotním postižením, protože jim bude zrušena možnost vracení daně. A když už jsme u toho rušení, tak to čeká i omezení odpočtu u osobních automobilů. Životnost tohoto opatření, zavedeného od 1. ledna 2024, má skončit na silvestra 2026.

Pokud společnosti vznikne povinnost vracet 1/10 uplatněného odpočtu při změně užití nemovitosti, jak správně tuto částku DPH zaúčtovat. Částka DPH se zaúčtuje do nákladů na 548 nebo se stává součástí pořizovací ceny nemovitosti a následně se nemovitost odpisuje ze zvýšené ceny?

Česká firma, plátce DPH, registrace k DPH pouze v ČR, nakoupí zboží od Slovenského plátce, které následně prodá jinému Slovenskému plátci. Zboží je zasláno přímo od prvního SK plátce druhému SK plátci a přes ČR se pouze fakturuje. První faktura SK-CZ je včetně slovenské DPH. Jakým způsobem ji bude ČR firma účtovat a uvádět v přiznání k DPH? Za jakých podmínek lze žádat o vrácení DPH zaplacené na Slovensku? Druhá faktura CZ-SK je vystavena v režimu dodání zboží do EU, DPH odvede SK plátce a česká firma vystaví fakturu bez DPH, uvede ji na ř. 20 DPH a zároveň v souhrnném hlášení. Je to správný postup? 

Články 20 a 23 směrnice 2008/9/ES musí být vykládány v tom smyslu, že členský stát může zastavit řízení o vrácení DPH, pokud žadatel ve lhůtě neodpoví na žádost o doplňující údaje, přičemž dodatečné údaje nemohou být zohledněny v odvolacím řízení.

Francouzský dodavatel, má platné francouzské VAT, nám – české společnosti s. r. o., plátce DPH, – vyfakturoval materiál s DPH, protože nevěděli, že jsme plátci DPH taky. Po naší žádosti, aby tuto fakturu stornovali a poslali nám fakturu bez DPH, nám odpověděli, abychom kontaktovali náš finanční úřad, aby nám částku DPH vrátili. Existuje takováto možnost? A pokud ano, napište prosím postup, jak o toto DPH požádat.

Česká společnost, plátce DPH, dostala službu od společnosti z EU, která má VAT EU (Estonsko). Společnost z Estonska vystavila fakturu z DPH. Česká společnost chtěla bych vrátit DPH v rámci EU, protože estonská společnost odmítá upravit fakturu. Jakým způsobem česká společnost může vrátit DPH? Existuje nějaký postup při vrácení DPH v rámci EU? 

Náš francouzský partner měl platné DIČ (plátce) do 30/6/2023. V prosinci ale část zboží, které mu bylo vyfakturováno jako reverse charge před 30/6/2023, vrátil. Jak vystavit na toto vrácené zboží daňový doklad? Předpokládám, že s nulou. Do jakého řádku daňového podání DPH půjde tato vratka? Bude se tento doklad evidovat v souhrnném hlášení pod již neplatným DIČ? 

Společnost v roce 2019 vystavila daňový doklad na opravu výše DPH v insolvenčním řízení na základě § 44 zákona o DPH na částku 60.160 Kč a zaúčtovala takto 343/648 (celková výše pohledávky 346.639 Kč). Nyní 3. 1. 2023 obdržela na účet od insolvenčního správce na základě ukončené insolvence a zaslaného návrhu rozvrhového usnesení částku 50.000 Kč. Čímž je insolvence ukončena a vyplacena poměrná část. Věřitel musí do 15 dnů vystavit daňový doklad na DPH k částce přijaté na účet, tj. 50.000 Kč. 1) Jaký bude text daňového dokladu a na jaký paragraf se v něm odkazovat (jelikož §44 na základě něhož byl v roce 2019 vystaven daňový doklad na opravu DPH byl zrušen)? 2) Jaké bude zaúčtování částky: 50.000 Kč a kolik z částky bude vratka DPH? 3) Na jaké řádky přiznání k DPH a kontrolního hlášení a v jaké výši má částka vstoupit?

Neplátce nakupuje zboží z EU (Německa) od plátce. Plátce vystavuje neplátci faktury včetně DPH. Český neplátce se v roce 2023 stane překročením limitu 326 000 kč identifikovanou osobou. Rozhodne se, že se stane dobrovolným plátcem DPH. Pokud se stane plátcem DPH ještě v roce 2023, může si požádat německou stranu - finanční úřad o vrácení DPH, které v Německu zaplatil ještě před tím než se stal plátcem DPH, tzn. zpětně? 

Stavební firma, plátce DPH, provádí na Slovensku práce pro slovenského plátce. Materiál nakupuje na Slovensku. Faktury jsou vystaveny se slovenskou DPH. Jak se s tím vypořádat v českém přiznání k DPH? Vyčetla jsem, že např. paragony na PHM a materiál hrazené vč. DPH přímo na Slovensku (hotově nebo platební kartou) se dají do nákladů celé a do DPH se vůbec neuvádějí. S fakturami za materiál nakoupený i spotřebovaný na stavbě na Slovensku je to jinak?

Česká firma plátce DPH chce koupit ojeté vozidlo z Německa od osoby registrované k DPH v Německu. Prodejce nechce zřejmě skrz důkazní prostředky prodat bez DPH. Navrhujeme variantu kauce ve výši DPH, které vrátí po splnění důkazů o osvobození (přepsaný VTP v ČR). Pokud by však na variantu kauce prodávající nepřistoupil a vystavil fakturu s německou DPH, má česká firma nějakou možnost si tuto německou DPH odečíst/vrátit? Pokud by byla finální faktura vč. německé DPH, tak máme pro vyměření a odpočet DPH využít cenu včetně této cizí DPH a vykázat na ř. 12 a 43?

Česká firma s r. o., registrován k DPH pouze v ČR. Provádí stavbu na Slovensku, v rámci toho nakupuje materiál i práce přímo od slovenských dodavatelů, plátců slovenské DPH. Ti vystavují svoje faktury vč. slovenské DPH. Takovou fakturu zatím účtuji vč. DPH do nákladů - je to správně? Naše firma má právo na odpočet na Slovensku (žádost o vrácení zpracovala odborná firma). Pokud Slovensko DPH vrátí, jak se o ní účtuje? Jako snížení původně zaúčtovaného nákladu? Nebo toto pojetí je celé špatné, a má se to celé účtovat úplně jinak? Předem děkuji za přesný návod, jak v tomto případě správně účtovat jak přijaté faktury, tak případnou vratku DPH ze Slovenska.

Plátce může žádat o vrácení DPH za zboží nebo služby pořízené v jiném členském státě při splnění zákonných podmínek.

Pokud chceme prodat nový vůz českému diplomatovi (faktura přímo na fyzickou osobu), který jej následně bude používat na misi v 3. zemi, můžeme osvobodit od DPH podle § 68 odst. 9? Co případně potřebujeme za dokumenty k prokázání osvobození?

Pravidla pro vracení daně fyzickým osobám ze třetích zemí při vývozu zboží nejsou podrobněji upravena předpisy EU, a proto je má každý členský stát upraven podle vlastních pravidel. V České republice vyplývají pravidla pro vracení daně fyzickým osobám ze třetích zemí při vývozu zboží z § 84 zákona č. 235/2004 Sb. , o dani z přidané hodnoty (dále jen „zákon o DPH“). V následujícím textu jsou nejprve stručně shrnuta základní pravidla pro uplatňování DPH při vývozu zboží do třetích zemí. V další části jsou s využitím příkladů vysvětlena podle aktuálně platného znění § 84 zákona o DPH pravidla pro vracení daně zahraničním fyzickým osobám při vývozu zboží.

Společnost (plátce DPH) dodává zboží na Slovensko plátcům i neplátcům DPH. Plátcům DPH dodává v režimu reverse charge a neplátcům používá režim OSS jedno správního místa. V průběhu roku společnosti vznikají náklady ve formě PHM, ubytování , dálniční poplatky, které spotřebovala na území SK. Na dokladech je vyčíslen základ daně a DPH. Společnost by chtěla na základě žádosti o vratku DPH ze zahraničí (z těchto dokladů) zažádat o vrácení DPH. Je možné žádost podat a tím si nárokovat zaplacené DPH z PHM, ubytování, dálničních poplatků, i když je společnost registrovaná v režimu OSS pro odvod DPH?