Výnosy

Společnost s r. o. nemá zaměstnance, společníci se nevyplácí odměny za výkon funkce ani nejsou v s. r. o. zaměstnáni, nevyplácí si ani po 10 letech podíly na zisku. Zato má s. r. o. majetek - auta, motorku, nářadí, telefony, platí nájem, pojištění. S. r. o. má tržby, vykazuje zisk. Společníci pro firmu osobně pracují, ale vlastně nic za to dosud nemají. Lze dávat do nákladů firmy odpisy majetku, drobný majetek, nájemné, pojištění, telefonní poplatky, paušál na dopravu apod., když tam vlastně papírově nikdo nepracuje, a to ani dodavatelsky? 

Manžel vede daňovou evidenci a je čtvrtletní plátce DPH. V roce 2023 koupil stroj v částce 110 000 Kč, zařadil ho do obchodního majetku a uplatnil DPH. Za rok 2023 neuplatnil odpisy a v roce 2024 stroj prodal z důvodu jeho malé kapacity a pořídil v roce 2024 stroj s větší kapacitou. Stroj z roku 2023 prodal za částku 90 000 Kč s DPH. Jak tento prodej zaúčtovat?

Vedeme účetnictví cestovní kanceláři. Jde nám o správné stavení základu daně z příjmů. V listopadu 2023 jsme vybrali od klientů zálohy na zájezd realizovaný v březnu 2024 a zároveň zaplatili v listopadu 2023 svým dodavatelů v zahraničí za pronájem lodě. V kterém okamžiku budeme účtovat nákladově a výnosově zájezd. Až v roce 2024, kdy se zájezd uskuteční nebo v roce 2023, kdy došlo k zaplacení.

Společnost nakupuje obědy od externího dodavatele, které vydává zaměstnancům ve své jídelně. Do 31. 12. 2023 účtovala 55 % z ceny oběda bez DPH do daňově uznatelných nákladů účet 527, část oběda si hradil zaměstnanec účet 335 a z této částky byla odváděno DPH. Pokud správně chápu změnu od roku 1. 1. 2024, daň uznatelná je částky do výše 70 % horní hranice stravného 5-12 hod., tj. 116,20 Kč, za předpokladu dalších ustanovení mimo jiné odpracování alespoň 3 hodin; tzn. že pokud částka obědy bez DPH, kterou nám fakturuje externí dodavatel nepřevýší tuto hranici (116,20 Kč), je celá daňově uznatelná a pokud společnost zaměstnanci oběd prodává za například 30 Kč ( z této částky samozřejmě odvádí DPH 12%), tak pak bude účtovat: Příklad fa od externího dodavatele 100 Kč za oběd (účet 321) bez DPH 89 Kč(účet 527) DPH 12% vstup tj. 11 Kč(účet 343). Prodej oběda zaměstnanci 30 Kč (335) částka bez DPH 27 Kč (účet -527) DPH 12% výstup 3 Kč (343). Je toto účtování správné? 

Majetek je zařazen do užívání 12/2022 a zahájeno odpisování. Stroj byl opakovaně reklamován. V 12/2023 uznaná reklamace a stroj vrácen (firma nám vystavila dobropis). Bude vyrovnání oprávek danové uznatelný náklad, vyřazení 082/022, vyrovnání oprávek 541/082? 

Společnost s r. o. měla dne 12. 12. 2023 pojistnou událost na autě (totální škoda). Dne 6. 1. 2024 společnost s r. o. obdržela informaci o vyřízení pojistné událost s datem vzniku pojistné události 12. 12. 2023. Půjde výnos (pojistné plnění od pojišťovny) do roku 2023, nebo až ke dni vyjádření o vyřízení pojistné události v roce 2024?

Nezisková organizace pořádající herecká představení uzavřela Smlouvu o poskytnutí licence a umožnění natáčení. Má vyfakturovat fakturu za „umožnění natáčení představení a dále náklady vzniklé v souvislosti se zkouškami a natáčením záznamu představení“ a druhou fakturu „Za svolení a oprávnění vzniklé dílo užívat (licence k užití)“. Jaké výnosové účty je vhodné použít?

Společnost s r. o. vložila peníze z firemního účtu na na roční termínovaný vklad. Jak bude probíhat účtování o výnosu z tohoto termínovaného vkladu? Dle smlouvy by měla srážkovou daň srazit už banka. Je to možné? Jak budu účtovat, abych úrok znova nezdanila dani z příjmu právnických osob?

Náš zahraniční zákazník v roce 2023 si u nás objednal zhotovení zakázky, kterou jsme začali vyrábět. V polovině roku 2023 nám svoji objednávku zrušil. Nyní v prosinci 2023 jsme se s ním konečně dohodli, že nám uhradí část výrobních nákladů. Vystavili jsme zahraničnímu odběrateli fakturu. Na jaký výnosový účet máme tuto náhradu nákladů vzniklých ze zrušení zakázky zaúčtovat? Máme tuto fakturu zúčtovat na výnosový účet 64x nebo 68x?

Prosím o radu: společnost s r.o. prodává stroje a poskytuje na ně 12 měsíční záruku. Na faktuře i ve smlouvě figuruje pouze cena za stroj (cena je stanovena tak, aby pokryla i případnou záruční opravu, ale stroje nejsou poruchové, záruční opravy jsou spíše výjimečné). Účtujeme vše do výnosů na základě faktury v okamžiku prodeje. Teď máme případ s 24 měsíční zárukou a váhám, zda by se částka záruky z ceny neměla "vyjmout", tj. v našem případě by se musela spíše odhadnout, a časově rozlišit do výnosů příštích období. 

Jak (na jaké účty) zaúčtovat dohodu s vyčíslením nákladů na převod dovolené k novému zaměstnavateli u původního zaměstnavatele a jak u nového zaměstnavatele? Zaměstnanec končí u stávajícího zaměstnavatele k 31. 12. 2023 a u nového mu začíná pracovní poměr 1. 1. 2024. Jedná se o nevyčerpanou část dovolené roku 2023. Bude účtováno u obou zaměstnavatelů do roku 2023? Jaké účty správně použít?

Dobrý den, moc děkuji za odpověď. Ale i porovnání k aktivům nebo vlastnímu kapitálu je u tohoto oddílu takové poněkud specifické, proto dávám ještě doplňující otázku. Vlastní kapitál mají záporný (tvoří ho pouze výsledky hospodaření) a celková aktiva mají velmi nízká (aktuálně 6 tis. Kč, částka obsahuje pouze peníze a náklady příštích období). Jak posoudit významnost v takovém případě (obávám se, aby v tomto případě každá částka nebyla významná). Přijaté příspěvky v období celkem byly 35 tis., z toho (tentokrát) polovina je na další pololetí v jiném kalendářním roce. Asi pro toto není obecný postup, ale např. jak byste postupoval Vy? Velmi děkuji za odpověď. S pozdravem Zuzana Dvořáková

1 Popis problému Tento příspěvek se zabývá problematikou daňových opravných položek podle § 5a zákona č. 593/1992 Sb., o rezervách pro zjištění základu daně z příjmů, ve znění pozdějších...

Jedná se o malý vodácko-turistický oddíl, který vede podvojné účetnictví a vykonává pouze hlavní činnost (akce pro děti). Účtuje v kalendářním roce. Členské příspěvky se platí většinou ve čtvrtém čtvrtletí na celý školní rok (výjimečně ve dvou platbách tj. ve čtvrtém čtvrtletí jednoho roku na první pololetí a v prvním čtvrtletí dalšího roku na druhé pololetí), nový členové přijatí ve druhém pololetí platí polovinu v příslušném prvním čtvrtletí. Můžeme dávat všechny tyto platby do účetního období dle datumu přijetí platby, tj. účetně časově nerozlišené? Jde mi o ty příspěvky placené najednou na obě pololetí, které se tedy týkají i dalšího kalendářního roku. Jestli uvažuji správně, ostatní popsané případy jsou vlastně ve správném období dnem platby. Chtěli bychom se vyhnout zvýšení pracnosti účetnictví. 

Společnost uzavřela s teplárnami smlouvu o zřízení služebnosti, jejímž předmětem je zřízení služebnosti v souvislosti s rozvodem tepelného zařízení přes pozemek společnosti, jinak řečeno společnost dostane dle této smlouvy úhradu 9 000 Kč bez DPH od tepláren, že dala souhlas s tím, že musí něco strpět za to, že přes její pozemek povede inženýrská síť pro účely dodávky tepla do sousedního projektu. Vydaná faktura za služebnost bude účtována na 602? Plnění podléhá standardní sazbě DPH 21 %?

Jsme střední škola, zřízená krajem - lze účtovat šrot (odevzdaný do sběrných surovin) na účet 649?

Účetní jednotka - společnost s ručením omezeným - uskutečňuje zahraniční obchod se zbožím. V prosinci 2022 uskutečnila vývoz zboží do třetí země. Současně objednala a zaplatila přepravu tohoto zboží a daňový doklad za přepravu obdržela dne 31. 12. 2022. Uvedené zboží je prodáno v roce 2022 – výnos roku 2022. Přeprava za zboží uskutečněna v roce 2022 – náklad v roce 2022. Dne 17. 1. 2023 přeúčtovala účetní jednotka přepravu + náklady související s celním řízením na odběratele zboží do třetí země. Bude přeúčtována přeprava výnosem roku 2022 – účtováno přes příjmy příštích období nebo výnosem roku 2023?

Jak se má správně přistupovat k přijatým fakturám za nájem kancelářských prostor v případě, kdy v části kanceláří sídlí naše firma a část těchto prostor dále podnajímáme plátcům i neplátcům. Domnívám se, že jsou dvě možnosti účtování: a) přijatou fakturu účtovat celou do nákladů 518/321+343/321 (krácený odpočet) a vystavené faktury následně 311/602+311/343 (DPH pouze u plátců); nebo b) přijatou fakturu účtovat do nákladů pouze v hodnotě poměru m2 našich kanceláří 518/321+343/321 (krácený odpočet) a část připadající na podnajaté kanceláře účtovat 315/321+343/321 (krácený odpočet) a následně vystavené faktury účtovat 311/315+311/343 (DPH pouze u plátců). Která varianta je správnější? 

Developer postavil bytový dům. Bývalá účetní účtovala na účet 042, v účtování jsem musela pokračovat i já. Kolaudace bytů A proběhla 21. 12. 2022. Tři byty byly prodány 30. 12. 2022, ostatní budou prodány v roce 2023. Jeden byt nám zatím zůstane, ten jsem zařadila do majetku k 1. 2. 2023, kdy bylo zřejmé, že se neprodá. Jak mám postupovat v účtování zboží: 1. ke dni kolaudace všechny byty převést na sklad MD 132/D 042 - má to být 21 .12. nebo 22. 12. po kolaudaci; 2. nebo převést na sklad jen byty, které se budou prodávat, a zbytek převést na MD 021/D 042 (bez odpisu) do majetku firmy a pak účtovat o prodeji majetku? 

Společnost uzavřela pojistnou smlouvu na pojištění svého majetku s pojišťovnou a v rámci této pojistné smlouvy jsou pojištění i další společnosti ("spojené osoby"). Uzavřela tedy s těmi společnosti dohodu o přeúčtování části pojistného z důvodu přeúčtování části nákladů v podobě pojistného, které ji nenáleží (přeúčtování je bez marže pro danou společnost). Dotazy: 1. účtování? předpis pojistného 548/379 nebo 325? a přeúčtování pojistného mínusem 548/379 nebo 325 nebo plusem 379,325/648 či 548? 2. dopad do DPH: jde o osvobozené plnění na ř. 50 daňového přiznání nebo toto přeúčtování nákladů v podobě pojistného není vůbec předmětem DPH?