Vzorky zboží

Společnost, plátce DPH, organizovala akci, na které bylo víno použito na reklamu, dárky a degustaci. Bude na vzorky vína aplikována DPH? Pokud je víno jako dárek, bude společnost odvádět DPH a pořizovací cenu vína uplatní na náklady? Pokud společnost koupila víno v EU (v cizí měně), byl použit režim reverse charge, který kurz použít pro vypočet DPH? Od 1. 1. 2024 nejsou tichá vína považována za reklamní předměty. Tím pádem nejsou daňově uznatelný náklad? V čem je rozdíl mezi vzorkem a dárkem? 

Společnost s r. o., plátce DPH, dovezla vzorky zboží k testování z Srbska, které ji byly poskytnuty zdarma. S.r.o. je certifikační autorita a na základě vzorku vydá certifikát o bezpečnosti a splnění různých norem předpisů pro EU. Vzorky pak likviduje. Běžně při tomto uplatňuje přímo při celním řízení osvobození - 71 odst. 2 písm. i) o zboží dovážené ke zkouškám, analýzám nebo pokusům a na JSD je kód C33 o osvobození. Nyní se s ohledem na administrativu a nevýznamnosti zásilky dobrovolně rozhodla žádost o osvobození při celním řízení neuplatnit, protože je s tím spojený poplatek a práce za dokládání celnímu úřadu různé fotodokumentace o zničení a testování zboží. Obdržela JSD, kde je vyčíslené clo a k tomu platební výměr na clo, kde i kolonka DPH nevybraná CÚ ve výši 2000 Kč. Firma je plátce DPH, předpokládáme, že musíme při neuplatnění žádosti o osvobození (byť je skutečně dovážené zboží určeno na analýza, zkoušky a testy) DPH odvést na ř. 7, ale nejsme si jistí, zda v tomto případě můžeme uplatnit i nárok na odpočet na ř. 43? Firma celé plnění využívá pro ekonomickou činnost poskytování služby do EU, kde bude s marží fakturovat zákazníkovi další měsíc službu na ř. 26.

Pokud zákazníkovi zašlu zdarma k vyzkoušení např. cívku drátu, kterou jinak prodávám s určitou cenou, jedná se o obchodní vzorekc, nebo dar? Jaké jsou případné daňové důsledky v dani z příjmu a DPH?

Firma A (s. r. o.) účtuje o zásobách metodou B. Nakupuje od německého dodavatele speciální papír do strojů a tento dodavatel poskytl firmě A zdarma vzorky papíru jiných než obvyklých rozměrů, s tím, že je má nabídnout/rozdat svým odběratelům, s cílem zjistit, zda i o takový papír by byl mezi nimi zájem. Je možnost o nich v tomto případě vůbec neúčtovat (tedy mimo sklad a mimo účetnictví) a jenom si evidovat, komu byly vzorky rozdány? V případě, že to nejde takto jednoduše, stačilo by zaúčtovat (mimo sklad) 501/648 v reprodukční pořizovací ceně? 

Jsme kosmetická společnost a své produkty bezplatně poskytujeme influencerům, kteří nás následně propagují na sociálních sítích anebo dáváme produkty jako dárky k větším nákupům/akcím, či je poskytujeme jako vzorky/testry velkým odběratelům, aby je mohli vystavit na prodejnách. Anebo když se účastníme nějakého veletrhu, tak tam poskytujeme také produkty zdarma. Naše produkty jsou téměř vždy vyšší než hranice 500 Kč, aby se to dalo považovat jako reklamní předmět. Jak toto účetně a daňově řešit při výdeji produktů ze skladu? S influencery smlouvu většinou nemáme, ale oni nám následně posílají za své služby fakturu. A co se týče poskytování testrů, tak někdy to jsou opravdu testry, které dostaneme od dodavatelů zdarma, ale zhruba v polovině případů se jedná spíše o produkty nakoupené za reálnou prodejní cenu. Můžeme toto brát jako podporu prodeje, že za to očekáváme protiplnění (od influ reklamu, od poskytnutí dárku/testru znovu nakoupení si u nás) čili si je vyskladňovat do daňových nákladů a nevracet již nárokovanou DPH zpět státu? Anebo co je nad 500 Kč by mělo být nedaňové + navíc dodaňovat a DPH státu vracet? 

Jak byste pohlíželi na poskytování vzorků mezi spojenými osobami - dvě s. r. o. se stejnými majiteli, jedna druhé poskytne obchodní vzorky zboží podle § 13 odst. 7 písm. c) ZDPH? 

Česká firma, plátce DPH (registraci k DPH v jiném státě EU nemá), nakupuje od britské firmy službu. Ta spočívá v účasti na testování chemických vzorků, kterého se ve stejný čas účastní přihlášené laboratoře z celého světa. Britský dodavatel dodá zákazníkovi (obvykle laboratoř) chemický vzorek, zákazník jej zanalyzuje a zjištěné výsledky zašle britské firmě. Vzorek je po analýze českou firmou zlikvidován. Britská firma pak potvrdí a vydá zprávu o kvalitě analýzy vzorku. Příslušný materiální vzorek je dovážen z Velké Británie do Německa, kde je ukončen dovoz. Celní formality jsou vyřizovány s německou dceřinnou společností britského dodavatele, německá dcera však nic nefakturuje. Česká firma do celního řízení nijak nevstupuje. Zboží je dále přepraveno do ČR konečnému zákazníkovi, kde ho převezme. Celou přepravu zajišťuje britská strana s dodací podmínkou CPT (přeprava placena až na konkrétní místo v ČR). Britský dodavatel fakturuje přímo české firmě za účast v analýze. Britský dodavatel není samostatně registrován k DPH v žádné zemi EU. Podstata platby spočívá v poskytnutí služby, je však spojena s dodáním potřebného materiálu, bez kterého služba nemůže proběhnout, cena vzorku coby materiálu je zanedbatelná a není samostatně vyčíslena v rámci dané služby. Z pohledu DPH, má český odběratel coby plátce DPH nějakým způsobem samostatně vykazovat v DPH pořízení zboží či přemístění majetku z Německa, resp. může české firmě vzniknout povinnost registrace k DPH v Německu v tomto případě? Nebo postačí v DPH vykázat na řádku 12 přiznání poskytnutí služby osobou povinnou k dani ze třetí země?

Jsme společnost, která provozuje velkoobchod a e-shop s potřebami pro domácí mazlíčky. Obrat společnosti je cca 200 mil. Kč. Zásoby účtujeme způsobem A. 1. Některé zboží má respirační doby (léčivé přípravky proti parazitům). Když předpokládáme, tyto produkty neprodáme, rozdáme je před uplynutím respirační doby prostřednictvím obchodních zástupců našim stálým obchodním partnerům. O vzorcích účtujeme ve skladové ceně MD 501xxx/D 132xxx. DPH na vstupu nárokujeme, na výstupu neodvádíme. Jedná se o daňově účinný náklad. Musíme vést nějakou evidenci o těchto vzorcích? 2. Reklamace zboží od zákazníků podléhají evidenci. Většinou prodáváme zboží s původem v Číně (jedná se o různé drobné formy poškození, např. prasklé plasty, odřené povrchy, výrobní vady apod.) Poškozené zboží je ve většině případů fotodokumentováno, zákazník je většinou ani zpět neposílá. Zboží zaslané zpět od zákazníků včetně zboží poškozeného při manipulaci ve skladech jedenkrát ročně hromadně likvidujeme na sběrném dvoře a máme protokol o likvidaci. Objem těchto reklamací činí cca 1 % z obratu. Zákazník dostává nové zboží bez vad. Toto zboží je vyskladněno za 0 prodejní cenu a NC je zaúčtována MD 548/D 132xxx. Vzhledem k tomu, že máme směrnici pro tyto účely na 1 % z obratu, jedná se pro nás o daňově účinný náklad. Postupujeme v obou případech správně?

Testovací firmě (plátci DPH z ČR) byly poslány ze 3. země testovací vzorky (obalový materiál) v hodnotě celkem 5 EUR. DHL doporučilo proclít do oběhu jako zboží a neuvádět, že vzorky jsou k testování, že je tento proces kratší a rychlejší. Tedy firma nevyužila osvobozený administrativně složitější postup a přistoupila na řešení od DHL. DHL uvádí info, že u zásilek do 150 EUR nevystavuje JSD, jen na vyžádání. Je nutné toto JSD si nechat vyžádat, nebo se může firma obejít legálně bez JSD a pouze na ř. 7 a 43 vypočíst hodnota na základě faktury za vzorku + poplatek celního deklaranta? Clo je 0. Firma má opakovaně potíže s dodáváním JSD od dopravních společností u těchto malých zásilek.

Jak správně účetně a daňově ošetřit následující případ: placený vzorek zboží od čínského dodavatele byl přijat na sklad příjemkou. Vedeme sklad způsobem B, zaúčtováno bylo dle přijaté faktury jako zboží 504/321. Během stejného období na základě dohody s dodavatelem jsme mu poslali vzorek zpět z důvodu jeho modifikace a úpravy pro budoucí dodávky. Vzorek jsme vydali výdejkou ze skladu, nejsem si jistá, zda to bylo správně, protože vzorek je vlastně stále náš, resp. dodavatel nám za něj peníze nevrátil. Jak správně zaúčtovat při způsobu B tuto situaci k 31.12.? 

Společnost s r. o., plátce DPH, dovezla vzorky zboží z Číny, které byly poskytnuty zdarma. Vzorky doprovázela faktura pro účely proclení na částku USD 360, dále k tomu máme JSD a fakturu na clo a poplatek za proclení. Měli bychom z tohoto dovozu, kdy zboží bylo poskytnuto bezplatně, vyměřit DPH? A pokud ano, co by mělo být zahrnuto do základu daně v tomto případě - pouze clo a poplatek za proclení anebo i cena zboží dle té celní faktury? 

S. r. o. účtuje zásoby způsobem B: 1) Bezplatně pořízené vzorky, které jsme objednali pouze pro posouzení, zda budeme toto zboží v budoucnu objednávat: pokud je dále nevyužijeme nebo pokud je poskytneme zdarma svému odběrateli - lze mimo sklad a neúčtovat o nich vůbec? 2) Stejná situace jako 1), ale vzorky za úplatu: lze mimo sklad a fakturu účtovat MD 501/D 321? 3) Bezplatně pořízené vzorky, které následně prodáme: naskladnit v reprodukční pořizovací ceně a účtovat MD 504/D 648? 4) Stejná situace jako 3), ale vzorky za úplatu - naskladnit a fakturu účtovat ND 504/D 321?

Podnikatel zahájil činnost v polovině minulého roku. Hodlá se zabývat hlavně výrobou ovocných produktů. V loňském roce vyrobil zkušební sérii těchto produktů, které bezplatně rozdal, spolu s návratnými dotazníkovými formuláři, svým potencionálním odběratelům v rámci prezentací nového výrobku. Jednalo se vlastně o průzkum trhu (možnosti odbytu) a o upřesnění výroby na základě zpětné odezvy v dotaznících. Podnikatel se o daný průzkum bude opírat a postupovat při výrobě, kterou chce zahájit již ve větším objemu. Je možno uplatnit veškeré náklady vzniklé s touto činností do výdajů daňových, když k nim nemá příjmy? Jedná se o náklady na materiál pro výrobu zkušební série, materiál na obaly, služby, loga, grafiku obalů, licence, případně i na ochrannou známku.