Zahraniční stravné

Zaměstnanec přivezl ze zahraniční pracovní cesty fakturu za ubytování a zvlášť fakturu za snídaní ve stejném hotelu. Snídaně objednával dodatečně. Hotel vystavil dvě faktury, jednu na ubytování a druhou za snídani. Lze snídaně zaúčtovat daňově uznatelné? Zaměstnanci jsme pokrátili stravné o poskytnuté snídaně. Některé ubytovací zařízení snídaně uvádějí na zvláštním řádku faktury, jaký je správný postup zaúčtování a výplaty stravného zaměstnanci.

Dnem 1. 1. 2024 nabyla účinnosti nová vyhláška Ministerstva práce a sociálních věcí ze dne 18. prosince 2023 č. 398/2023 Sb., o změně sazby základní náhrady za používání silničních motorových vozidel a stravného a o stanovení průměrné ceny pohonných hmot pro účely poskytování cestovních náhrad pro rok 2024,  a stejně tak i vyhláška Ministerstva financí ze dne 20. listopadu 2023, o stanovení výše základních sazeb zahraničního stravného pro rok 2024, a to pod číslem 341/2023 Sb.

Zaměstananec byl vyslán na zahraniční pracovní cestu na Slovensko. Doba strávená na Slovensku činila 5 hodin-nárok na stavné vnikl ve výši EUR 11,66. Zaměstnavatel proplácí stravné v měně EUR. Může nárok na výplatu staravého zaokrouhlit na EUR 12 nebo musí proplatit částku přesně, tj. EUR 11,66? Je možné vyplatit EUR 11 v měně EUR a 0,66 EUR přepočíst kurzem ČNB platným v den nástupu na zahraniční pracovní cestu a 0,66 EUR po přepočtu na koruny vyplatit v korunách?

Zaměstnanec uskutečnil 2 pracovní cesty v jednom kalendářní dni: První pracovní cesta - zahraniční, na tuto nastoupil 14. 2. v 7 hod. v ČR, hranice Slovenska překročil v 8:20 hod. a pak zpět v 11:25 hod., v zahraničí tedy byl 3 hod. a 5 min. Pracovní cesta skončila ve 12:00 hod. v ČR. Druhá pracovní cesta tuzemská, na tuto nastoupil tentýž den v 18:30 hod. a trvala až do 16. 2. (vícedenní cesta). Na jaké cestovní náhrady - stravné - má zaměstnanec za den 14. 2. právo?

Zaměstnanec byl na služební cestě ve Francii, po příletu do ČR ve 12:15 se dostaví do kanceláře, kde od 13:20 do 17:00 ještě pracoval. V tento den poskytnuto zahraniční stravné ve výši dvou třetin základní sazby, kráceno o 35% za poskytnutou snídani. Tuzemské stravné v tento den nevzniklo (hodina a pět minut). Vzhledem k odpracování více než 3 hodin na pracovišti, poskytneme v tento den stravenku. Postupujeme správně?

Následující článek obsahuje přehled parametrů, sazeb, vzorových výpočtů a dalších údajů z oblasti zdanění mezd a platů, odvodů na zdravotní a sociální pojištění, dávek nemocenského pojištění, důchodů a souvisejících oblastí. Jde o údaje, které používají finanční účetní, mzdoví účetní, personalisté a ekonomové při své každodenní práci. Mělo by však jít o užitečnou pomůcku nejen pro ně, ale i pro samotné zaměstnance, příjemce dávek nemocenského pojištění, budoucí důchodce a jiné osoby, např. při kontrole jejich oprávněných nároků.

Dnem 1. 1. 2023 nabyla účinnosti nová vyhláška Ministerstva práce a sociálních věcí ze dne 19. prosince 2022 č. 467/2022 Sb., o změně sazby základní náhrady za používání silničních motorových vozidel a stravného a o stanovení průměrné ceny pohonných hmot pro účely poskytování cestovních náhrad, a stejně tak i vyhláška Ministerstva financí ze dne 1. prosince 2022, o stanovení výše základních sazeb zahraničního stravného pro rok 2023, a to pod číslem 401/2022 Sb. Citovaná vyhláška Ministerstva práce a sociálních věcí současně zrušila vyhlášku č. 511/2021 Sb., vyhlášku č. 47/2022 Sb., vyhlášku č. 116/2022 Sb. a vyhlášku č. 237/2022. výše citovaná vyhláška Ministerstva financí vyhlášku č. 462/2021 Sb.

Cestovní agentura, s. r. o., má jednoho společníka, který je současně jednatelem. Pobírá mzdu na základě dohody o provedení práce. V rámci své činnosti jezdí na takzvané infocesty, tedy pracovní cesty. Od cestovní kanceláře, která infocestu pořádá, dostane fakturu, kde bývá nejčastěji uvedeno „infocesta” a jedna cena za všechny služby. V ceně je zahrnuto ubytování, různé druhy stravování a cena prohlídek různých objektů. Může si v tomto případě zaměstnanec uplatnit zahraniční stravné? Dokladem k pracovní cestě bude příslušná faktura vystavená od cestovní kanceláře, která bude zaúčtovaná na účtě 512 a daňově účinná. Pokud by byla faktura pouze za ubytování bez stravného, tak předpokládám, že si stravné může uplatnit. A ještě jedna varianta ubytování se snídaní, jak v tomto případě se stravným?

Nakupujeme kámen ze sousední země. Zaměstnanec s nákladním automobilem za den 3x překročí hranice. Ráno v 6 hodin vyjede a naloží a jede na stavbu v ČR, toto několikrát opakuje a na konci dne zase zaparkuje v ČR. Stravné za pobyt na Slovensku mu dáváme 1/3 denní sazby. Má právo i na české stravné, když úseky kdy je našem území v součtu činí víc než 5 hodin? Je v pořádku když zahraniční stravné vyplácíme v českých korunách přepočtené kurzem započetí cesty?

V návaznosti na Koordinační výbor z 23/6/2022, příspěvek č. 593/18.05.22 Daňová uznatelnost nákladů na zajištění stravování zaměstnanců při pracovní cestě a cestě mimo pravidelné pracoviště, jsem se chtěl dotázat na následující. Zaměstnanec koná časté zahraniční pracovní cesty. Na nich se stravuje většinou spolu se svými zahraničními partnery (společné obědy, večeře atp.). Jídlo si hradí každý sám, ale firemní kartou, tzn. na účet zaměstnavatele. 1) Náklady na zajištění stravování na pracovní cestě jsou dle KOOV daňově uznatelné, ale nesmí být excesivní, tzn. náklady na snídaně (většinou jsou ve faktuře s ubytováním), obědy a večeře – většinou jsou účty zvlášť, jsou daňově uznatelné? 2) Protože bylo na zahraniční pracovní cestě zaměstnanci poskytnuto bezplatné stravování, tzn. z toho vyplývají krácené cestovní náhrady – tyto jsou do zákonných limitů daňově uznatelné? Je krácením cestovních náhrad myšleno to, že bezplatné stravování je jejich „alternativou“ - jak zmíněno v příspěvku KOOV? Jsou tedy jak krácené cestovní náhrady, tak bezplatné stravování (hrazené zprostředkovaně/kartou zaměstnavatelem) daňově uznatelné? 3) Na straně zaměstnance toto stravování nepodléhá zdanění - mimo předmět daně, a to i když jsou v rámci stravování alkoholické nápoje? Nebo je nutné rozlišit – např. přípitek (daňově uznatelný), jedno pivo u oběda uznatelné a zbytek daňově neuznatelný? To samé v případě minibaru v hotelu a jeho využití a v případě jídel mimo hlavní jídla hrazených zaměstnancem. Pokud je občerstvení mimo hlavní jídlo součástí (přednáška, školení) – jedná se o daňově uznatelný náklad? 4) Spropitné - pokud zaměstnanec „dal“ spropitné na firemní kartě, posuzuje se tento příjem jako příjem zaměstnance, nebo pouze jako nedaňový náklad zaměstnavatele?

Tento tradiční lednový příspěvek obsahuje stručný popis změn, ke kterým došlo od 1. 1. 2022 oproti roku 2021 v oblasti mezd a platů, co se týká jejich zdanění, ale také pojistného, pracovního práva, důchodů a souvisejících oblastí. Nepůjde o vyčerpávající souhrn všech změn dotýkajících se těchto oblastí, ale spíše o výběr těch změn, které by mohly mít dopad i na práci finančních účetních, či by finanční účetní mohli z nějakého důvodu zajímat. Poznámka autora: Článek vychází z legislativních nařízení k 31. 12. 2021. Dne 11. 1. 2022 Poslanecká sněmovna schválila v legislativní nouzi normativní náklady na bydlení s účinností od 1. 1. 2022, což může vést k možnému zvýšení srážek z mezd.

Dnem 1. 1. 2022 nabyla účinnosti nová vyhláška Ministerstva práce a sociálních věcí ze dne 15. 12. 2021 č. 511/2021 Sb. , o změně sazby základní náhrady za používání silničních motorových vozidel a stravného a o stanovení průměrné ceny pohonných hmot pro účely poskytování cestovních náhrad, a stejně tak i vyhláška Ministerstva financí ze dne 3. 12. 2021, o stanovení výše základních sazeb zahraničního stravného pro rok 2022, a to pod číslem 462/2021 Sb. Citovaná vyhláška Ministerstva práce a sociálních věcí současně zrušila vyhlášku č. 589/2020 Sb. a s ní i vyhlášku č. 375/2021 Sb. a výše citovaná vyhláška Ministerstva financí vyhlášku č. 510/2021 Sb.

Chtěli bychom si ověřit kam na jaký účet v účtové osnově účtovat: a) jídlo zahraniční stravné, které se dále přefakturovává na zahraniční subjekt, b) jídlo, káva, zakoupené obchodníkem (ne vždy je toto jídlo možné brát jako hlavní jídlo poskytnuté zaměstnanci)? Káva a malé jídlo se dále přefakturovává na zahraniční subjekt.

Jak je dnes nutné prokazovat cestovní náhrady? Dříve byl tiskopis "Cestovní příkaz", kde se uváděly údaje o tom, kam se jede, proč, časy, dopravní prostředek a počítaly se podle toho cestovní náhrady. Jak je to dnes - musí být stále cestovní příkaz? Nebo by stačil údaj z elektronické docházky zaměstnance, kde by byl uveden čas, kdy odjel na služební cestu a čas kdy se ze služební cesty vrátil, podle toho by se stanovilo stravné v nejnižší zákonné výši a bylo by to takto dostačující pro obhájení nákladů na stravné jako daňově účinného nákladu zaměstnavatele? Pokud by to takto nestačilo, kde je napsáno, jak se musí cestovné prokazovat pro účely daně z příjmu zaměstnavatele, výpočet podle zákoníku práce nám je znám. 

Zaměstnanec byl vyslán na jednodenní zahraniční pracovní cestu. Při této zahraniční pracovní cestě mu nevznikly žádné výdaje. Stravné bylo vyplaceno z valutové pokladny v EUR. Jaký kurz se použije, při zaúčtování účetního případu ve valutové pokladně? Pro přepočet stravného na účet 512 se použije kurz ČNB toho dne, kdy byl zaměstnanec vyslán na zahraniční pracovní cestu nebo pevný měsíční kurz, který účetní jednotka používá? Při účtování na účet 211 se použije pevný měsíční kurz, který účetní jednotka používá?

Zaměstnanec byl vyslán na jednodenní zahraniční pracovní cestu. Při této zahraniční pracovní cestě mu nevznikly žádné výdaje. Stravné bylo vyplaceno z valutové pokladny v EUR. Jaký kurz se použije, při zaúčtování účetního případu ve valutové pokladně? Pro přepočet stravného na účet 512 se použije kurz ČNB toho dne, kdy byl zaměstnanec vyslán na zahraniční pracovní cestu nebo pevný měsíční kurz, který účetní jednotka používá? Při účtování na účet 211 se použije pevný měsíční kurz, který účetní jednotka používá? 

Může si OSVČ, provozovatel tuzemské nákladní autodopravy, uplatnit do daňově uznatelných výdajů stravné, pokud je na cestě déle než 12 hodin? Pokud ano, jak se posuzuje splnění tohoto časového limitu - posuzuje se každá jízda samostatně nebo lze jednotlivé jízdy uskutečněné pro různé odběratele v jednom dni sečíst?

Pokud je určena výše stravného za pracovní cestu, která trvá 12-18 hodin 150 Kč, při poskytnutí 1 jídla dojde ke krácení o 35%, výše stravného je tedy 97,50 Kč. Lze tuto částku za stravné rovnou zaokrouhlit na 98 Kč, nebo je nutné počítat s částkou 97,50 až do konečného vyúčtování cestovních náhrad a na celou korunu nahoru zaokrouhlit až konečnou částku, která se vyplácí zaměstnanci?