Základ daně z příjmů fyzických osob

Majitel pronajímající byt k dlouhodobému pronájmu neobdržel od nájemníka nájemné + zálohy za služby za několik měsíců. Nájemník nereagoval na výzvy právníka, byl nekontaktní a odstěhoval se, aniž by do konce kalendářního roku provedl úhradu dluhů. Majitel po dohodě s právníkem nebude podnikat žádné další kroky k vymáhání dluhů, protože vzhledem k předchozím exekucím nájemníka by toto nemělo smysl. Může si majitel zahrnout do daňových nákladů (vykazuje u pronájmu skutečné výdaje) i platby energií (voda, topení, plyn, elektrika), které uhradil za nájemníka a které mu sice vyúčtoval, ale nájemník je neuhradil a zřejmě již nikdy neuhradí?

OSVČ, lékař vedoucí daňovou evidenci, ukončí svoji činnosti ke dni 31. 12. 2024. Při podání DPFO za rok 2024 bude tedy postupovat v souladu s § 23 odst. 8 písm. b) bod 2? Tzn., že základ daně zvýší o pohledávky - úhrady od zdravotních pojišťoven, které obdrží v roce 2025 (jiné pohledávky ani zásoby nemá). Zaměstnanci dostali výpověď z důvodu zrušení zaměstnavatele, za 12/2024 jim bude náležet mzda a tříměsíční odstupné. Mzdy a odvody z mezd budou vyplaceny po skončení PP v 1/2025. Lze tyto považovat ve smyslu úpravy § 23 odst. 8 písm. b) ZDP za „dluhy, které by při úhradě byly výdajem na dosažení příjmů" a snížit o tyto částky základ daně za rok 2024? Nebo musí být mzdy, odstupné a odvody vyplaceny nejpozději 31. 12. 2024?

FO (nepodnikatel) má příjmy ze závislé činnosti, z pronájmu a zároveň je společníkem v právnické osobě. Do 36násobku průměrné mzdy vše zdaní 15%, nově vč. pasivních příjmů (pronájem). PO mu dále vyplatí podíl na zisku, který přímo PO srazí a odvede dle §36 sazbou 15%. Tento podíl na zisku PO je zdaněný a nezapočítává se do příjmů FO, tedy ani do 36násobku průměrné mzdy, je to tak? Chystá se v tomto případě nějaká legislativní změna týkající se výplat podílů na zisku? Příklad: FO má příjmy 2mil, kde zdaní 15% část do 36násobku průměrné mzdy, zbytek pak sazbou 23%, ale podíl na zisku společníka ve výši 5mil již nedaní, neboť ten zdanila při výplatě PO rovněž sazbou 15%. Tuto výplato FO do svého přiznání neuvádí a dále nedaní.

Od června 2024 jsou další změny v penzijním spoření, a to konkrétně, možnost si odečíst od daňového základu až 48 000 Kč při měsíčním spoření 5 700 Kč (penzijní, životní, DIP). Mohu si již letos (2024) jednorázově doplatit částku, která mi momentálně chybí do dané částky 68 000 Kč a odečíst si z daňového základu za rok 2024 celých 48 000 Kč, i když zákon platí až od června 2024? 

Jak si vyložit podmínku uvedenou v § 15 odst. 3 až 4 zákona o daních z příjmů? Bytovou potřebou je zde koupě bytu dle § 4b odst.1 písm. c) ZDP. Byt vlastní poplatník fyzická osoba od roku 2019 až dosud. Byt není v obchodním majetku. Od roku 2019 do 17. 9. 2023 v bytě vlastník bydlel, do této doby byt nepronajímal ani nepoužíval k podnikání. Od 18. 9. 2023 celý byt pronajal a neužívá jej vůbec k bydlení. Sám se přestěhoval jinam. Byt pořídil na úvěr, je účastníkem úvěrové smlouvy, úroky z úvěru neuplatňuje v přiznání jiná osoba.  Jde nám o tuto konkrétní podmínku, zda pro možné uplatnění nároku na odpočet u této bytové potřeby, byť třeba kráceného (při souběžném splnění ostatních podmínek dle ZDP, které nejsou předmětem dotazu): musí poplatník bytovou potřebu po celý rok 2023 vlastnit a zároveň musí bytovou potřebu po celý rok 2023 užívat k bydlení, nebo platí, že musí bytovou potřebu po celý rok 2023 vlastnit a po jakoukoli část roku 2023 užívat k bydlení? Je nám jasné, že v druhém případě by se nárok na odpočet krátil dle poměru doby užívání pro bydlení. Citace: „Jde-li o předmět bytové potřeby uvedený v § 4b odst. 1 písm. a) až c) a e), může být základ daně snížen pouze ve zdaňovacím období, po jehož celou dobu poplatník předmět bytové potřeby uvedený v § 4b odst. 1 písm. a) až c) vlastnil a předmět bytové potřeby uvedený v § 4b odst. 1 písm. a), c) a e) užíval k vlastnímu trvalému bydlení nebo trvalému bydlení druhého z manželů, potomků, rodičů nebo prarodičů obou manželů a v případě výstavby, změny stavby nebo koupě rozestavěné stavby užíval předmět bytové potřeby k vlastnímu trvalému bydlení nebo k trvalému bydlení druhého z manželů, potomků, rodičů nebo prarodičů obou manželů po splnění povinností stanovených zvláštním právním předpisem pro užívání staveb.“

Jsem OSVČ, účetní s jedním zaměstnancem. Blíží se mi důchodový věk, chtěla bych od 2025 přejít na paušální výdaje a přestat zaměstnávat zaměstnance. Jak by to bylo nejlepší provést, když: 1. k 31.12.2024 vyfakturuji zpracování účta za 4Q/2024, všechny tyto pohledávky budou tedy ke konci roku neuhrazené. 2. zaměstnankyně ještě bude zpracovávat v 01,02/2025 účto za 4Q/2024 a bude dělat uzávěrky a daňová přiznání 2024. Bylo by možné v rámci dodatečného přiznání roku 2024 dodanit všechny tyto pohledávky a zároveň daňový základ snížit o mzdy za leden a únor/2025, které se vztahují k dodaňovaným příjmům 2024? Zaměstnankyně by pracovala do 28.2.2025 a mzdy bych dala jako položku snižující DZ v dodatečném přiznání roku 2024 a v roce 2025 by již byly nedaňové (to bych již uplatňovala paušální výdaje).

Jako FO, která není OSVČ mám pronajatý rodinný dům, kde jsou dva byty a jeden nebytový prostor. Tento dům mám pronajat za 50 000 Kč měsíčně. Tento dům dále podnajímám. Jeden byt za 20 000 Kč, druhý za 15 000 Kč a nebytový prostor za 45 000 Kč. Nebytový prostor pronajímám mému vlastní s. r. o. a jedná se o cenu obvyklou. Mohu oproti celkovému příjmu 80 000 Kč uplatnit náklady 50 000 Kč, které platím za pronájem a další náklady jakou auto apod., případně alespoň paušální výdaje 30 %? A mohu podnájem danit v § 9 ZDP, nebo jestliže nevlastním danou nemovitost, tak to musím danit v jiném paragrafu?

Zaměstnanec vlastní družstevní podíl k bytu. V letošním roce požádal o převod bytu do soukromého vlastnictví. Byt bude převeden v lednu 2025. Jakou bude mít daňovou povinnost, pokud bude chtít byt prodat? V současné době v tomto bytě nebydlí, bydlí tam jeho syn. Pokud bude muset prodej bytu dodanit, jakou hodnotu bytu může použít v porovnání s prodejní cenou bytu?

Fyzická osoba vlastní byt, který pronajímá dlouhodobě firmě (s. r. o.), která jej používá pro své účely. Musí z tohoto pronájmu odvádět 15% daň a musí mít na pronájem ŽL, nebo stačí jednou za rok podat daňové přiznání a odvést pouze daň? Když příjem z pronájmu je 20.000 Kč a za byt je placena hypotéka ve výši 15.000 Kč, bude se danit pouze rozdíl, tj. 5.000 měsíčně nebo celých 20.000? Ještě jen pro pořádek, fyzická osoba, která byt pronajímá je zároveň jednatelem a společníkem zmíněné s. r. o., které je byt pronajímán.

Mám příjmy ze zaměstnání a příjmy dle § 7 ve výši 19 000 Kč. Podle zákona nemám povinnost podávat daňové přiznání. Protože mám ale odpočty na dani, mohu podat daňové přiznání a nemám povinnost přiznávat příjmy z podnikání? Nebo automaticky podáním daňového přiznání musím přiznat i příjmy z §7. V zaměstnání mi již zúčtování neudělají.

Klient OSVČ v roce 2023 uplatňuje náklady výdajovým paušálem a pro rok 2024 se přihlásil k paušální dani. K 31. 12. 2023 měl pohledávky ve výši 250 000 Kč, které byly uhrazeny v lednu 2024. Při tvorbě daňového přiznání se tak postupuje podle § 23 odst. 8 ZDP a o tyto pohledávky bude zvýšen hospodářský výsledek, a tedy základ daně bez možnosti proti těmto příjmům uplatnit náklady. Je to tak? A zvyšují tyto pohledávky základ daně i pro výpočet sociálního a zdravotního pojištění?

Národní účetní rada (NÚR) je nezávislá odborná instituce založená v roce 1999 k podpoře odborné způsobilosti a profesní etiky při rozvoji účetních profesí a v oblasti metodiky účetnictví a financování. Jejími členskými organizacemi jsou od založení do současnosti Komora daňových poradců ČR, Komora auditorů ČR, Svaz účetních a VŠE v Praze zastoupená Fakultou financí a účetnictví.

V účetnictví vedeme dlouhodobé závazky vůči oprávněným osobám z restitučních nároků. Při inventarizaci účtu 479 je rozdíl mezi skutečností a stavem tohoto účtu ( promlčené závazky, odkup za 40 % atd.) . Kam zaúčtovat rozdíl a jak vyřešit daňově? 

Poplatník zrušil životní pojištění 1. 1. 2023. V uplynulých 10 letech byl základ daně o toto životní pojištění snížen. Dodaňujeme v roce 2023 v daňovém přiznání v § 10 ZDP tedy tyto částky od roku 2013?

Poplatník, OSVČ, uplatňoval skutečné výdaje. Nyní se rozhodl uplatnit za rok 2023 výdajem procentem z příjmů, ukázalo se, že je to výhodnější. Za rok 2022 nevykázal žádné pohledávky, závazky ani zásoby. V 2023 jsou evidovány nezaplacené pohledávky ve výši 15 8000 Kč. Pokud uplatním výdaje procentem z příjmů za rok 2023, musím upravit základ daně a zvýšit příjmy o pohledávky, nebo tyto zdaním v následujícím období 2024, kdy budou zaplaceny?

OSVČ vedoucí daňovou evidenci eviduje v pohledávkách nezaplacenou vydanou fakturu z roku 1995 ve výši 150.000 Kč. Tato faktura byla vymáhána exekutorem. Exekutor však od zahájení exekuce (od r. 2013) nevymohl ničeho, a proto exekuci proti povinnému (také fyz. osoba) zastavil. Může naše OSVČ tuto pohledávku vyřadit nyní z pohledávek a nedodaňovat ji?

Společnost vyplatí společníkovi podíl na zisku v nepeněžní formě, a to konkrétně bytovou jednotku, kterou společnost vlastní již 15 let. Jak se tato operace zaúčtuje a jak se stanoví základ daně pro odvod srážkové daně?

Zpracovávám účetnictví pro OSVČ, která má přijmy výhradně z pronájmu §9 ZDP. Pronajímá nemovitost - prodejnu potravin, vedeme daňovou evidenci, plátce DPH. V rámci této činnosti má v majetku zahrnuto osobní vozidlo, které používá v plném rozsahu k ekonomické činnosti a při jeho pořízení byl uplatněn odpočet DPH v plné výsi. V roce 2023 se stala dopravní nehoda. Vzhledem ke stavu vozidla po nehodě bylo vyřazeno z evidence OSVČ prodejem s DPH a do nákladů zahrnuta zůstatková cena vozidla. Všechny tyto příjmy a výdaje jsou vedeny pod § 9 ZDP. Vzhledem k tomu, že vozidlo bylo pojištěno i havarijně, poskytla pojišťovna ještě v roce 2023 pojistné plnění ve výši 300 000 Kč. Nejsem si jistý, zda zařadit tento příjem do § 9 nebo zda je správně uvedeení pojistného plnění pod § 10 ZDP bez dalších výdajů. Nevím, jak by tuto situaci posuzoval FÚ, kdy budou příjmy v § 9 vyšší o 300 Kč s porovnám k odvodům DPH a základu daně za rok 2023. 

OSVČ v lednu 2023 přerušila činnost, následně v říjnu činnost ukončila. Ke dni ukončení byly na skladě nespotřebované zásoby. Nyní v DP za rok 2023 bude zvýšen základ daně o výši nespotřebovaných zásob. Bude výše nespotřebovaných zásob základem daně pro výpočet SP a ZP? V roce 2023 neměl podnikatel žádné příjmy ani výdaje. (DPH ze zásob bylo odvedeno.) 

Ukážeme si, jak využít k optimalizaci daně z příjmů poplatníka daně z příjmů fyzických osob v daňovém přiznání podávaném za zdaňovací období roku 2023 vhodně zvolený postup při uplatnění daňových odpisů hmotného majetku. Půjde jak o hmotný majetek zahrnutý v obchodním majetku a použitý jak k podnikání, tak k jeho nájmu (zdanění dle § 7 ZDP ), tak o hmotný majetek nezahrnutý v obchodním majetku a použitý k dosažení příjmů z nájmu (zdanění dle § 9 ZDP ).