Zálohy

Mějme s.r.o., neplátce DPH, poskytující služby. V průběhu roku 2023 uzavře s.r.o. smlouvu o dílo na vypracování dokumentace, na což přijme zálohu 50 tis Kč. Zálohu zaúčtuje ke dni přijetí 221/324. Ke konci roku 2023 je zakázka v nějakém stádiu rozpracovanosti, nicméně oproti původním předpokladům není ještě dokončená, takže k 31. 12. 2023 zaúčtuje celou přijatou zálohu 50 tis. Kč na 324/518. Přijatá záloha se tak na účtu 710 promítne do výnosů, a do daně z příjmů za rok 2023. Jak se nicméně celý případ doúčtuje v roce 2024 na účet 602 ke dni dokončení a předání zakázky? Např. kdyby původní cena dle smlouvy o dílo byla 100 tis. Kč, z čehož 50 tis. Kč již bylo uhrazeno v roce 2023 jako záloha? Jak případ zaúčtovat, aby se přijatá záloha (již zdaněná za rok 2023 prostřednictvím účtu 581) znovu nepromítla do daně z příjmů za rok 2024? Jako doplňující dotaz bych se ještě zeptal, zdali je v pořádku na účet 581 zaúčtovat celou přijatou zálohu, bez nějakého dalšího pitvání, kolik % činí skutečná rozpracovanost (neb to to v praxi prakticky není vůbec podle čeho určit; každá zakázka je unikát, takže není podle čeho stanovit, kolik času třeba ještě zbývá na dokončení)?

Přijali jsme platbu, zálohu na energie, která bude vyúčtována až v lednu 2025, dle odečtu k 31. 12. 2024. Bude tato přijatá záloha nyní vstupovat do obratu pro určení plátcovství DPH? 

Firma s. r. o., plátce DPH, po dobu 11 měsíců nevykazovala žádnou ekonomickou činnost, následující měsíc přijme zálohu na prodej zboží, k této přijaté záloze vystaví daňový doklad. K prodeji zboží zatím nedošlo. Bere se zaplacení zálohy a vystavení daňového dokladu k přijaté záloze jako ekonomická činnost? Jde mi o to, aby nedošlo ke zrušení registrace DPH ze strany FÚ tím, že nebyla uskutečněna ekonomická činnost 12 bezprostředně předcházejícich po sobě kalendářních měsíců. 

Firma (plátce DPH) poskytuje svému zaměstnanci firemní auto pro služební účely. Dle písemné dohody s jednatelem by chtěl cca za 5 let toto auto z firmy odkoupit pro soukromou potřebu (za cenu obvyklou). Zaměstnanec (občan, neplátce) složil za tímto účelem na účet firmy předkupní zálohu 100 000 Kč. Firma bude vést platbu na účtě 475, dokud nedojde k prodeji auta, v měsíci přijetí zálohy vystaví zaměstnanci daňový doklad o přijaté záloze a odvede ze zálohy 21% DPH?

OSVČ má sezónní podnikání v pohostinství, např. duben - září. Za toto období si vydělá 1,8 mil Kč (v případě výdajů % by využával 80 % výdajový paušál, může tak být v 1. pásmu paušální daně). Po zbytek roku nepodniká ani nikde nepracuje. Je možné mít aktivní živnost (a tedy být poplatníkem paušální daně) jen po období duben - září, aniž by vznikla povinnost podávat daňové přiznání nebo je kratším obdobím podnikání porušena některá z podmínek paušální daně (nedohledala jsem ale žádnou takovou). Lze tedy zaplatit z daného příjmu 5 × 7 498 Kč (částka pro I. pásmo) bez toho, aniž by byla povinnost pak doplácet něco na paušální dani, pokud by byla živnost přerušena? Posuzuje se roční limit paušální daně pak na měsíce podnikání? Samozřejmostí by pak bylo v měsících, kdy nepodniká, platit zdravotní pojištění jako OBZP. Děkuji za potvrzení/vyvrácení domněnky.

Naše společnost s. r. o. si nechává zhotovit dlouhodobý hmotný majetek. Cena celkem bude 110 000 Kč + DPH. Přišla nám proforma faktura na zálohu 5 0%, vyčísleno 55 000 + DPH 11 550 Kč s poznámkou, že toto není daňový doklad. Proformu jsme ihned uhradili a obratem nám přišla Faktura - daňový doklad, kde je uvedeno: Zdanitelné plnění - přijatá záloha 50 % na DHM, opět vyčísleno 55 000 + 11 550 Kč, celkem 66 550 Kč. Již uhrazeno: 66 550, Zbývá k úhradě: 0. Jak toto správně zaúčtovat? Jiné doklady k tomu nemáme. Nevím, jestli až bude DHM vyrobený, přijde stejná faktura na zbylých 50 %, nebo celková, kde bude uhrazená část odečtena?

Společnost s r. o., plátce DPH, přijala v srpnu na účet zálohu na zboží. Dodávka zboží se nakonec neuskuteční, smlouva se v září dohodou zrušila. Platba zálohy bude vrácena zpět na účet odběratele. Problém je, že záloha byla přijata v srpnu, konkrétně 16. 8. a vrácena bude 5. 9. Musí se k přijaté záloze vystavit do 14 dnů od přijetí platby daňový doklad k přijaté platbě, nebo se v tomto případě, kdy dojde 5. 9. k vrácení platby, vystavovat nemusí? Pokud se bude muset daňový doklad k záloze vystavit, jak se DPH vyúčtuje při vracení zálohy - opravným dokladem?

V minulém článku jsme se přesvědčili, že i když je pracovní cesta tradičním a v praxi hojně aplikovaným institutem pracovního práva, neznamená to, že bychom v tomto tématu nenašli problémy nebo aplikační nejasnosti. Něco obdobného je možné konstatovat i o právní úpravě cestovních náhrad, kterým je věnován následující text. S ohledem na rozsah problematiky se v něm budeme zabývat pouze tuzemskými pracovními cestami.

Nárok na odpočet DPH z plateb předcházejících uskutečnění zdanitelného plnění lze odepřít pro nesplnění hmotněprávních podmínek. Rozhodující není, zda daňový subjekt plnění fakticky přijal a využil při své ekonomické činnosti, ale zda věděl nebo nemohl rozumně nevědět, že to v budoucnu neučiní.

Firma s. r. o., plátce DPH, vystavila zálohovou fakturu na částku 10.000 EUR s kurzem 24,705. Platbu obdržela na CZK účet, přijatá částka byla 240 200 Kč. V jaké částce a jakým kurzem bude vystavený daňový doklad k přijaté platbě?

Dobrý den, prosím o informaci, jak postupovat (hlavně jak zaúčtovat níže uvedený účetní případ): Společnost přijímá zálohové platby v EURech: únor: 1 643 EUR, březen 1 576 eur, duben 1 222 eur. Na tyto platby vystaví vždy daňový doklad: (sazba DPH 12%): únor: ZD 1 466,96 eur, DPH 176,04 eur, březen: ZD 1 407,14 eur, DPH 168,86 eur, duben: ZD 1 091,07 eur, DPH 130,93 eur. S přepočtem na funkční měnu czk kurzem ČNB ke dni přijetí platby: únor (25,35 czk/eur): ZD 37 187,54 czk, DPH 4 462,51 czk, březen (25,37 czk/eur): ZD 35 699,21 czk, DPH 4 283,91 czk, duben (25,275 czk/eur): ZD 25 576,83 czk, DPH 3 309,22 czk. Finální faktura zní na částku 2 466,36 eur (ZD 2 202,11 eur a DPH 264,25 eur) s kurzem 25,15 czk/ eur. Jak nyní přistoupit k vyúčtování, zejména k zaúčtování vzniklých rozdílů na účtu 343? Předpokládám, že bychom měli postupovat tak, že základ daně z faktury odečteme od součtu jednotlivých základů daně z daňových dokladů v cizí měně, což je: 2 202,11 eur - 3 965,17 eur = 1 763,06 a z této částky by měla být vypočítána vratka na DPH v eurech tj. 211,57 eur. Zúčtovací záloha tedy vyjádří přeplatek 1 974,63 eur - pro účely funkční měny (czk) bude opět přepočtena platným kurzem ČNB ke dni vystavení 25,15 czk/eur. Jak ale nyní postupovat, když DPH by mělo být zúčtováno v české měně kurzem dle daňových dokladů vystavených k zaplaceným zálohám pozpátku? Tzn. že bude vráceno DPH celé za poslední zálohu ve výši 130,93 eur (kurz 25,725 = 3 309,22) a z předposlední zálohy částka 211,57 eur- 130,93 = 80,64 eur kurzem předposlední zálohy (25,37 cuk/eur) tj. 2 045,84 czk...takže vrácené DPH odpovídá 5 355,06 ale to nebude odpovídat vypočtenému DPH na vratce tj 211,57 eur x kurz faktury 25,15= 5 320,99 czk, ani rozdílu celkového účtu 343 tj. suma DPH ze zaplacených záloh a DPH z finální faktury v czk (12 055, 64 czk - 6 645,97 czk = 5 409,67 czk). Jak vyrovnat účet 343? U základu daně z přeplatku (finální faktury) se postupuje stejně jako u vyčíslení DPH v české měně? Tzn. jdu od posledních zúčtovaných záloh a jejich použitých kurzů dokud není vyčíslen celý ZD k přeplatku? Kam zaúčtovat tyto rozdíly oproti zaúčtovaným korunovým platbám záloh? Jsou to kurzové rozdíly? Nebo do ostatních provozních položek? 

Pořídili jsme dlouhodobý majetek v EUR od tuzemského dodavatele, který byl dopředu částečně uhrazen. Prosím o posouzení správnosti účetního případu z hlediska účetnictví, i z hlediska DPH: 1. 26. 2. 2024 poskytnutá záloha na dlouhodobý majetek ve výši 50 % z kupní ceny: 41.734 EUR + 21 % DPH 8764,14 EUR 1.057.956,90 CZK + DPH 222.170,95 CZK (kurz účetní jednotky k 26. 2. 2024), zaúčtováno na 052 + 343 1038546,73 + DPH 218094,81 CZK (kurz dodavatele na faktuře), uplatněno v přiznání k DPH Jak se prosím účetně vypořádat s rozdílem, který vznikne na účtu 343 ve výši 4.076,14 CZK? 2. 27. 6. 2024 přijata faktura (DUZP 26. 6. 2024) na hodnotu celého plnění s odečtem již zaplacených 50 % z kupní ceny 83.468 EUR = 2.077.935,86 CZK (kurz účetní jednotky k 27. 6. 2024), zaúčtováno na 042 -41.734 EUR = -1.038.967,93 CZK (kurz účetní jednotky k 27. 6. 2024), zaúčtováno na 052 8.764.,14 EUR = 218.183,26 CZK (kurz účetní jednotky k 27. 6. 2024), zaúčtováno na 343 1.031.029,20 + DPH 216.516,13 CZK (kurz dodavatele na faktuře), uplatněno v přiznání k DPH Jak se prosím účetně vypořádat s rozdílem, který vznikne na účtu 343 ve výši 1.667,13 CZK, stejně jako již výše? Jak se prosím vypořádat s rozdílem ve výši 18.988,97, který vznikne na účtu 052? Bude zaúčtován vůči účtu 042 a vstoupí do ceny majetku při zařazení na účtu 022? Můžeme si v účetnictví stanovit, že pro nás účetní případ vzniká ke dni uskutečnění zdanitelného plnění na přijaté faktuře a ne datem přijetí faktury, jak je uvedeno v ČÚS č. 002? Pokud ano, můžeme stanovit rozdílný přístup např. pro zboží v cizí měně a pro dlouhodobý majetek v cizí měně?

Dodavatel (ČR) přijal od odběratele (ČR) zálohu ve výši 100% v cizí měně ( celkem 121 EUR) na dodávku zboží ke dni 31. 5., následně vystavil daňový doklad k přijaté platbě, základ daně a daň přepočetl na českou měnu kurzem platným 31. 5. (25 Kč/EUR) základ daně 100 Eur (2 500 Kč, daň 525 Kč) K dodávce zboží došlo 4.6., načež dodavatel vystavil fakturu - daňový doklad , kde vyčíslil částku základu daně (100 EUR) a daň (21 EUR) kurzem platným k 4. 6. (24,50) a vyčíslil vyrovnání záklohy: základ daně -50 Kč, daň -10,50 Kč. Domníváme se, že tento postup není správný, protože nedošlo k navýšení ani ke snížení základu daně oproti základu daně dle dokladu k uhrazené záloze (§ 37a ZDPH). Můžete prosím vysvětlit, jak se v tomto případě (kdy se nemění základ daně vyjádřený v cizí měně při uskutečnění zdanitelného plnění oproti základu daně dle daňového dokladu k přijaté úplatě)? 

Naše společnost s r. o. platí měsíčně zálohy na energie, které účtujeme MD 314/D 221. Dále platíme zálohy na materiál a služby, které účtujeme též na MD 314/D 221. Měli bychom na konci roku tyto nevyúčtované zálohy převést na účet MD 381/D 314? Pokud ano, které zálohy bychom měli přeúčtovat? 

Klient, právnická osoba, plátce DPH, Obdržel fakturu od Google. Text na faktuře je: Faktura za platbu předem. Platba předem - ve výši 40 000 Kč. DPH (0 %), Celková částka 40 000 Kč. Jak to bude s DPH a účtováním? 

Je u faktur vydaných, kdy je zdanitelné plnění v přenesené daňové povinnosti, nutné přepočítat konečnou fakturu kurzem uhrazené zálohy, která měla DPH 0 a nebyl vystaven tak doklad o přijaté platbě? Zákazník požaduje, aby zde nebyl použit kurz zálohy. Přikládám jeho vyjádření: „Náš problém je u uskutečněného zdanitelného plnění v přenesené daňové povinnosti, kde u přijatých záloh nevznikla povinnost přiznat daň, a tudíž není důvod použít § 37a. Přepočet pro DPH v řešeném případě neodpovídá zákonu o DPH a žádáme jen to, aby tomuto zákonu odpovídal.“

Zaměstnanec byl na zahraniční pracovní cestě. Ubytování (bez jídla) a letenku měl hrazeno předem z firemního účtu. Pro drobné útraty měl firemní kartu, firemní kartou si koupil 1) na letišti svačinu - kafe a koláč, 2) další den ve městě svačinu - pizzu a balenou vodu ruky a 3) na zpáteční cestě kolu bez pokrmu (let byl pozdě). Od všech těchto drobných nákupů donesl řádně účtenky. Zažádal si o plné nekrácené stravné o jídlo. Může si žádat na všechny dny plné nekrácené stravné, nebo musí krátit o „svačiny“? Předpokládám, že se samotnou kolu jako nápoj při pracovní cestě můžeme dát do nákladů bez krácení stravného a bez dodanění mzdy zaměstnanvi. Jak ale s pizzou a koláčem? Rádi bychom vyšli zaměstnanci vstříc, a pokud by byla nutná varianta dodanění do mzdy těchto svačin, tak bychom raději pokrátili stravné. Veškeré „svačiny“ dáváme zatím jako nedaňový náklad.

Pokud jsme vystavili zálohovou fakturu v CZK na 26 000 včetně DPH. Klient ale poslal částku omylem na eurový účet, což bylo asi 1 025 EUR a při vystavování daňového dokladu se mi vystavil doklad na tu částku 1 025 EUR, ale v CZK se jedná asi o 25 877 CZK (používáme denní kurz ČNB). Vznikla nám tady kurzová ztráta 123 CZK. Je daňový doklad k záloze takto správně, tedy na těch 25 877 (namísto 26 000) a já pak akorát interním dokladem zaúčtuji kurzový rozdíl? Nikdy jsem se s tímto nesetkala, že vlastně částka na záloze nebude souhlasit s částkou na daňovém dokladu. Poté bude ještě vystavována konečná faktura na doplatek a bude se tam odečítat ta záloha, ale odečtu zálohu ve výši 26 000 nebo v té výši 25 877 Kč? 

Vedeme účetnictví cestovní kanceláři. Jde nám o správné stavení základu daně z příjmů. V listopadu 2023 jsme vybrali od klientů zálohy na zájezd realizovaný v březnu 2024 a zároveň zaplatili v listopadu 2023 svým dodavatelů v zahraničí za pronájem lodě. V kterém okamžiku budeme účtovat nákladově a výnosově zájezd. Až v roce 2024, kdy se zájezd uskuteční nebo v roce 2023, kdy došlo k zaplacení.

Obdrželi jsme fakturu přijatou od dodavatele, kde je uvedeno voda spotřeba 26183,25 Kč- minus zálohy 30000 - DPH 10 %, takže -3816,75 DPH 10 % - 381,68. tj. - 4198,43 Kč. Já vystavuji odběrateli vodné a stočné 2023 8 m3 × 107,75, tj. 862 minus zálohy 3000 Kč, tj. 2138 - 12 % DPH, doplatek 2394,56 Kč. Myslím si, že u záloh by měla být uvedena 10% DPH. Účetní program mě už nechce pustit k 10% DPH. Jak bych měla správně vyfakturovat?