Zaměstnanci

Jednatelé mi dodávají do pokladny doklady, které platili svojí platební kartou. Mohu je do pokladny zaúčtovat a proplatit je? 

Náš podnik pořádá pro zaměstnance interní soutěže v různých kategoriích – např. běh, chůze, cyklistika, houbaření atd. Výherce (zaměstnanec) v každé kategorii obdrží dar – reklamní předmět do 500 Kč bez DPH s logem podniku např. ponožky, deku, tričko. Pro podnik jsou výdaje na pořízení darů nedaňovým nákladem bez nároku na odpočet DPH. Pro zaměstnance nejde o osvobozené plnění a hodnota dárku se přidaňuje ke mzdě vč. odvodů na zdravotní a sociální pojištění. Postupujeme takto správně? Je možné organizovat tyto interní soutěže tak, aby nepeněžní odměny pro výherce – zaměstnance byly pro ně osvobozeným plněním, resp. aby nedocházelo k přidaňování ke mzdě a k odvodům?

Základní povinností zaměstnavatele je odvádět pojistné ve prospěch té zdravotní pojišťovny, u které je zaměstnanec aktuálně pojištěn. Pokud příjem zaměstnance na základě některé z dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr zakládá účast na zdravotní pojištění, přihlíží zaměstnavatel dle situace i k tomu, zda musí nebo naopak nemusí dodržet minimální vyměřovací základ, případně jeho poměrnou část. Jestliže pracovněprávní vztahy na sebe plynule (tj. bez přerušení) navazují, pak zaměstnavatel žádné oznámení neprovádí. Při zaměstnávání osob ze států postupujících podle koordinačních nařízení Evropské unie je důležité, zda je při souběhu zaměstnání ve dvou státech doručen českému zaměstnavateli zahraniční formulář A1.

Zaměstnavatel, malé s. r. o, nemá odbory a nyní nemá zakázky. Zaměstnává 2 zaměstnance a od 1. 10. 2024 by jim chtěl dát 60 % mzdy, protože nemá práci, ale od ledna 2025 by jí zase měl mít. Zaměstnanci pracovat nebudou. Jeden má ale ještě OSVČ, jako vedlejší činnost. Jak to bude v měsíci 10 + 11 + 12/2024, když nebude mu sraženo na sociálku aspoň z minimální mzdy? Bude mít tyto měsíce OSVČ jako hlavní činnost?

Zaměstnavatel by chtěl zaměstnancům proplácet parkovné před místem pracoviště, kde jsou zóny. Dalo by se to nazvat jakýmsi benefit od firmy. Je to možné? Pokud ano, jak by to bylo na straně zaměstnavatele a na straně zaměstnance? 

Příspěvková organizace města, základní škola, dostává peníze na platy od MŠMT UZ 33353, kde jsou rozděleny jednotlivé položky: hrubé mzdy, odvody, FKSP, ONIV, případně OON. Platí i do roku 2024, že z ONIV budou hrazeny náhrady za nemoc nebo již náhrady budou hrazeny z hrubých mezd? Je zde nějaká změna oproti roku 2024?

Podle koordinačních nařízení Evropské unie č. 883/2004 a 987/2009 postupují občané a instituce ze států Evropské unie, Evropského hospodářského prostoru (Norsko, Island, Lichtenštejnsko), ze Švýcarska a případně také ze Spojeného království (u všech těchto států budeme v dalším textu používat pojem „členský stát“). Při zaměstnávání osob ze členského státu je aplikován jeden z důležitých principů těchto nařízení, a sice pojištění ve státě výkonu výdělečné činnosti.

ČKAIT (Česká komora autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě) přistoupila k ověřování pdf dokumentů autorizovanými osobami digitálně, tedy časovým razítkem. Tato časová razítka jsou logicky vždy vydána pro konkrétní osobu. Jedná o zaměstnance, který si časová razítka pořídil výhradně pro autorizování dokumentů, které zpracoval jako zaměstnanec pro zaměstnavatele. Potřebuji vědět, jak má k těmto platbám přistoupit firma. Za daných podmínek - v rámci výkonu závislé práce - by mělo být daňově uznatelné. Můžeme zaměstnanci tyto náklady proplatit jako daňově uznatelné, i když na dokladech bude jméno konkrétního zaměstnance?

Společnost se sídlem v EU má zřízen v ČR svůj odštěpný závod , který je zapsán v obchodním rejstříku, je registrován k DPH, DPPO, dani ze závislé činnosti. Zřizovatel se rozhodl do tohoto odštěpného závodu přidělit zaměstnance na dobu cca 2 let. Zaměstnanec bude mít v dopise o vyslání uvedenu práci v prostorách OZ v ČR a bude úkolován management z OZ; zaměstnanec bude mít nadále bydliště mimo ČR. Tomuto zaměstnanci bude po dobu přidělení plně hrazeno ubytování v bytě. Přestavuje hrazené ubytování nepeněžní příjem zaměstnance, nebo jej lze podřadit pod § 177 zákoníku práce?

Jak zjistím výši obvyklého úroku? Konkrétně bych potřebovala vědět rok 2021 a 2022. Jde o dopočítání úroku z půjčky společníkovi. Existuje někde nějaká evidence nebo něco takového, kde by se výše úroku dala zpětně dohledat? 

V 5/2024 nám zemřel zaměstnanec. Výplatu dostával vždy v hotovosti . V době smrti žil ve společné domácnosti pouze s družkou. Jak máme nyní a komu vyplatit výplatu za květen?

Pracovní poměr zaměstnance byl ukončen dohodou ke dni 29. 5. 2024. Zaměstnanec v měsíci květnu odpracoval 4 dny, 2 dny byly svátek, za který se měsíční mzda nekrátí, 4 dny měl neplacené volno,1 den čerpal sick day to vše do 15. 5. 2024, od 16.5.24 je v dočasné pracovní neschopnosti nejen do 29. 5. 2024 , ale i dále. Hrubá mzda včetně odměn činí 9 635 Kč, náhrada při dočasné PN do 29. 5. 2024 činí 6.254 Kč, stravenkový paušál 400 Kč. Nyní bylo zjištěno, že zaměstnanec přečerpal dovolenou o 31 hodin , za kterou mu byly v minulosti vyplaceny náhrady mzdy ve výši 4685 Kč. Hrubá mzda tedy po odečtu těchto náhrad činí 9.635-4.685 = 4.950 Kč. Jaká má být nyní výše odvodů na sociální pojištění, zdravotní pojištění a daně.

Jak je to v následujících případech používání služebního vozidla zaměstnance: 1. Započtení 1 % vozidla do příjmů: bude hodnota uvedená v účetnictví, pokud byla DPH, pak včetně DPH a včetně ostatní pořiz. nákladů a nákladů za přepis vozidla, za podmínky, že tyto náklady jsou zahrnuty do pořizovací účetní hodnoty? 2. Technický průkaz služebního vozidla neobsahuje údaj o spotřebě, jak doložit nebo jaký způsob výpočtu použít? 3. Pohonné hmoty: hodnota PHM spotřebovaných zaměstnancem, které bude společnosti platit, nebo bude jeho benefitem, pokud platit nebude/musí být stanovena dle dokladů za pořízení v daném měsíci, nebo je možné použít vyhláškovou cenu PHM a pracovat s ní při výpočtu i při odvodu DPH dokladem o použití?

Může zaměstnanec, který pracuje současně pro více zaměstnanců, podepsat prohlášení střídavě: dva měsíce u jednoho zaměstnavatele a další dva měsíce u druhého a pak zase u prvního? 

Nyní máme zaměstnance ze zemí mimo EU - studenti. Všichni tito zaměstnanci mají povolení k pobytu v režimu studenta (kód 23,24). Dle § 98 písm. j) mají volný vstupu na trh práce. Všichni zaměstnanci studují v prezenční formě studia, v akreditovaném studijním programu. Zaměstnavatel by rád zaměstnal dalšího studenta ( DPP) ze třetí země - ukrajinské národnosti. Přinesl nám potvrzení o studiu (akreditovaný studijní program), vízum s kódem D/VC/99 a dále potvrzení o podání žádosti o vydání povolení k dlouhodobému pobytu - studium. Má tento student také volný vstup na trh práce, přestože nemá ještě uděleno povolení k pobytu v režimu studenta (kód 23,24)? 

Pokud oprávněný zaměstnanec použije k nákupu firemní platební kartu a ztratí doklad - jak přistupovat k výdaji? Mám na mysli nákupy související s dosažením zisku - různé (PHM na pracovní cestě, spotřební materiál): a) nejpřísněji - dát k úhradě zaměstnanci, b) firma nechá „na sobě“, ale o výdaji účtuje nedaňově, c) na základě čestného prohlášení firma zaúčtuje „normálně“ do daňových výdajů, jakoby doklad měla?

Od 1. 1. 2024 je účinná novela zákona zaměstnanosti, která přináší některé změny v oblasti zprostředkovávání zaměstnávání agenturami práce. Asi nejvíce zájemci o povolení pocítí zpřísnění podmínek pro jeho získání. Žadatel o vydání povolení musí nově prokazovat svou bezdlužnost, bezúhonnost nebo také odbornou způsobilost, či dokonce v některých případech skládat kauci. Tato pravidla se ovšem dotknou i stávajících agentur. Pojďme se nyní společně podívat na nejdůležitější novinky.

Kam zaúčtovat dlužné pojistné ve výši 61434 Kč za zaměstnance, které nám OSSZ doměřil? Pokud na účet 426, lze ho mít na konci roku v rozvaze mínusem a musím to uvést do účetní uzávěrky? 

Zaměstnanec má exekuci, ale "vlastní" družstevní byt. Když byt není zapsán v katastru nemovitostí najde jej exekutor? Mám obavu, zda exekutor může po zaměstnanci požadovat prodej členského podílu v družstvu, ve kterém vlastní byt.

Je možné zaměstnanci, který využívá v rámci své obchodní činnosti automobil, tento vůz nabídnout i k pronájmu pro jeho soukromé cesty? Zaměstnanec vůz využívá v pracovní dny výhradně na služební cesty. O víkendu bychom se s ním domluvili na možném denním pronájmu v přiměřené výši odpovídající pronájmům vozidel nabízeným na internetu. Nejednalo by se o pronájem na všechny dny víkendu, ale třeba na 4–5 víkendových dní v měsíci. Je to takto možné realizovat, nebo to, pokud se jedná o zaměstnance na HPP, takto nelze dělat? Firma by pronájem účtovala do výnosů a zaměstnanci by se o částku pronájmu ponížila čistá mzda vyplácená měsíčně.