Závazky

Plátce DPH, OSVČ, vede daňovou evidenci (dále jen DE). Vozidlo této OSVČ havarovalo, bylo odtaženo a následně opraveno (toto neodepsané vozidlo je zavedeno plně v majetku/v podnikání OSVČ). Pojišťovna z pojistky OSVČ uznala krycím dopisem náklady na odtah (faktura č. 1 od odtahové spol.: ZD 5.896 + 21% DPH 1.238,16 = 7.134,16 Kč) - tento odtah za OSVČ pojišťovna včetně DPH uhradila přímo odtahové společnosti. Následně pojišťovna požádala OSVČ o vratku DPH (1.238,16 Kč), které za OSVČ uhradila odtahové společnosti, toto DPH pojišťovně přes b.ú. OSVČ vrátila, neboť si částku DPH z faktury č. 1 standardně nárokovala (viz bod č. 3 níže). Pojišťovna dále na opravu vozidla uznala krycím dopisem poj. plnění ve výši 113.219,- Kč a ustanovila spoluúčast OSVČ ve výši 10.000,- Kč. Uznané poj. plnění (113.219,- Kč) pojišťovna poukázala na podnikatelský b.ú. OSVČ. OSVČ následně nechala opravit vozidlo u autoservisu (faktura č. 2: ZD 123.219 + 21% DPH 28.875,99 = 149.094,99 Kč), tuto fakturu OSVČ zaplatila ze svého b.ú. (z finančních prostředků zaslaných pojišťovnou + OSVČ zaslala 10.000,- Kč navíc, aby srovnala fakturaci autoopravně/svoji spoluúčast). V rámci DE účtuje OSVČ v úč. programu Pohoda. Je následující postup řešení shora uvedeného případu v DE správný? 1.) Částky z faktury č. 1 (konečná suma: 7.134,16 Kč vč. 21% DPH) zadá OSVČ v úč. programu jakožto závazek (přijatá faktura od odtahové služby), následně stejnou, konečnou částku jako u faktury č. 1 (7.134,16 Kč) zadá jakožto pohledávku za pojišťovnou. Poté v programu Pohoda proběhne v interních dokladech postupná „likvidace výběrem“ shora uvedeného závazku a pohledávky. Nejedná se zde o zápočet v pravém slova smyslu, neboť u zápočtu jde o dvojstranný akt (zde by figurovaly strany tři, tj. OSVČ, pojišťovna a odtahová společnost). Software Pohoda dle našeho názoru proto zápočet v pravém slova smyslu nenabízí? Resp. zápočet zobrazuje jakožto nesprávné řešení. Chápeme tedy správně, že je zde vhodné zvolit postupnou likvidaci závazku a pohledávky a nikoliv zápočet? Po shora popsané “likvidaci výběrem“ se pohledávka i závazek „vynulují“ a z pohledávky za pojišťovnou se v peněžním deníku stane „příjem zvyšující základ daně“ a ze závazku za odtahovou službou „výdaj snižující základ daně“. Následně bude nutno částku, tj. 7.134,16 Kč zohlednit v daňovém přiznání k dani z příjmů fyzických osob do zdanitelných příjmů a daňově účinných výdajů (jak mj. dle našeho názoru správně vyplývá z úč. programu). Rozdíl příjmů a výdajů se touto operací nezmění. Je shora popisovaný postup řešení správný? 2.) Shora uvedený způsob v bodě 1.) lze dle našeho názoru provést i jinak, tzn. lze pohledávku za pojišťovnou do účetního programu vůbec nezadávat. Nutné by do úč. programu Pohoda bylo pouze zadat přijatou fakturu od odtahové služby (mj. kvůli uplatnění DPH) a zlikvidovat takovou fakturu v programu Pohoda "bez vazby“. Následně by se opakoval postup viz bod č. 1.). Tzn. přičetla/odečetla by se stejná částka v rámci daňového přiznání fyzických osob. Ovšem zde bychom tedy přičítali a odečítali pouze základ daně z přijaté faktury č. 1, což je 5.896,- Kč? Nebo opět by se přičítala/odečítala částka včetně DPH, tj. 7.134,16 Kč? Víme, že se tímto celkový základ daně v rámci daňového přiznání fyzických osob nezmění (nebude touto operací ovlivněn), přesto by nás to zajímalo. Mj. jsme např. kvůli vratce DPH od OSVČ pojišťovně přes b.ú. (viz bod č. 3 níže) zkoušeli vymyslet i různé jiné operace, aby se co nejlépe celý případ propojil, nicméně v úč. programu bylo následně zpracováno nelogicky, tedy všechny ostatní způsoby řešení kromě bodu 1+2 jsme tedy vyloučili. 3.) DPH (1.238,16 Kč) za odtah v rámci faktury č. 1 si OSVČ standardně nárokovala z přijaté faktury od dodavatele – odtahové společnosti. Jak bylo uvedeno, tuto částku (DPH) zaplatila za OSVČ odtahové společnosti pojišťovna. Následně tedy vratka OSVČ na b.ú. pojišťovny (za uhrazené DPH), byla zavedena v DE jakožto nedaňový výdaj, a to pouze na b.ú. Tedy rekapitulujeme, že částka 1.238,16 Kč = daňově neúčinný výdaj, zohledněný pouze na b.ú. OSVČ. Nevytvářeli jsme žádný závazek v agendě „ostatních závazků“, ani nečinili jiné operace. Je celkové řešení bodu č. 3.) zde v pořádku? 4.) Částka, resp. základ daně přijaté faktury č. 2 (123.219,- Kč) byl zadán do závazků a po úhradě skrz b.ú. promítnut do daňově účinných výdajů, včetně spoluúčasti 10 tis. Dále - DPH (28.875,99 Kč) z této faktury bylo nárokováno standardně. 5.) Krycí dopis od pojišťovny byl zadán jakožto pohledávka za pojišťovnou (113.219,- Kč). Po úhradě pojišťovnou a proúčtování skrz b.ú. OSVČ je v peněžním deníku promítnuta částka 113.219,- Kč jakožto zdanitelný příjem. Ze shora uvedeného zjednodušeně sděleno vyplývá, že DPH z obou přijatých dvou faktur bude standardně znárokováno/vypořádáno a v rámci daně z příjmů fyzických osob, resp. do daňového přiznání fyzické osoby se shora uvedené příjmy a výdaje "vynulují", kromě částky 10 tis., která bude daňově účinným výdajem (spoluúčast). Pokud není postup správný, prosíme o korekci shora uvedených bodů.

Jednatelé mi dodávají do pokladny doklady, které platili svojí platební kartou. Mohu je do pokladny zaúčtovat a proplatit je? 

Plátci zdravotního pojištění jsou zaměstnavatelé, osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ) a osoby bez zdanitelných příjmů, přičemž stát hradí pojistné za tzv. státní pojištěnce. Zaměstnavatelé musí odvádět pojistné do 20. dne následujícího měsíce, zatímco OSVČ a osoby bez zdanitelných příjmů mají povinnost provádět platby do 8. dne následujícího měsíce. OSVČ mimoto ještě hradí po podání Přehledu o výši daňového základu doplatek pojistného, pokud to bude povinností podle dosaženého daňového základu a při případně zaplacených zálohách. Zdravotní pojišťovny jsou povinny vymáhat dlužné pojistné a penále v případě opožděných nebo nesprávných plateb. Pro vymáhání nedoplatků i vracení přeplatků platí ve zdravotním pojištění desetiletá promlčecí doba. Prominutí penále je možné po uhrazení dlužného pojistného a včasným podáním žádosti, přičemž pojistné nelze prominout, toto musí být v plné výši uhrazeno.

Developerská společnost v současné době dokončuje poslední etapu výstavby určené pro pronájem prostor k podnikatelských účelům. V rámci výstavby objednala od dodavatele geotermální vrty pro tepelné čerpadlo do země pro účely rozvodu tepla, chladu do prostor. Náklady na tepelné čerpadlo vč. těchto vrtných prací bude společnost přeúčtovávat na společnost, která toto zařízení bude vlastnit a přeúčtovávat nám teplo a chlad do prostor. My poskytneme „pouze“ prostory k pronájmu, kde toto zařízení bude umístěno. Jak účtovat o těchto nákladech, které budou posléze přeúčtovány?

Dodavatel se dostal do insolvence. Informoval nás, že původní účet je zablokovaný. Máme k němu dluh. Máme čekat na výzvu k úhradě dluhu od insolvenčního správce, na jaký účet máme hradit, nebo se o to máme aktivně zajímat, abychom neplatili úroky z prodlení?

Dluhy po splatnosti jsou běžnou součástí podnikání. Pro firmy a podnikatele je však důležité vědět, jak je správně účtovat a zdanit, aby se vyhnuli zbytečným komplikacím a sankcím.

Soud schválil smír účastníků v souladu § 99 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řádu. V roce 2020 vznikly společnosti s ručením omezeným závazky 800 000 Kč a pohledávky 923 000 Kč mezi společností o obchodním partnerem. K 31. 12. 2022 došlo k zápočtu a částečně neuhrazena zůstala pouze pohledávka 123 000 Kč. V roce 2023 se odběratel soudně zpochybnil oprávněnost vystavených faktur. Soudní jednání nakonec vedlo ke schválení smíru v tomto znění: s. r. o. vrátí ve splátkách odběrateli částku 500 000 Kč. K pohledávce 123 000 Kč byla vytvořena opravná položka dle § 8a ZoR ve výši 50 %. Je potřeba vystavit opravný danový doklad k vydaným fakturám? Jak zaúčtovat v roce 2023 tento smír?

Osoba koupí 100% podíl v s. r. o. Převezme s ním veškerý majetek, závazky atd. V účetnictví na účtu 365 je závazek vůči společníkovi, jedná se tedy o kdysi vložené zdaněné finanční prostředky pro fungování společnosti. Může si nový společník společnosti tento závazek postupně vyplatit, aniž by ho musel danit?

Společnost A se dostala do potíží a nesplácí své závazky. Společnost B (se stejným jednatelem) na základě dohody o přistoupení k dluhu tyto závazky přebrala. Jak je toto řešeno daňově? Ve společnosti A daňový náklad ? Některé závazky jsou v nákladech již roku 2022. Ve společnosti B jako nedaňový náklad nebo jako pohledávka za jednatelem? Děkuji

Při objednání stravenek na měsíc leden vycházíme z docházky za měsíc prosinec a srážku zaměstnancům provádíme ve mzdě za měsíc prosinec. Stravenky zaměstnanci dostanou až v lednu. Tudíž máme k 31. 12. záporný zůstatek na účtu 335 (pohledávky za zaměstnanci). Máme tento záporný zůstatek na konci roku přeúčtovat na 333 (závazek vůči zaměstnancům)? 

Jednatel své manželce platí přes účet větší mzdu, než je předpis na úhradu mzdy, protože některý měsíc mzdu neuhradí. Jaký je správný postup zaúčtování? Jak správně spárovat výše uvedený přeplatek s nedoplatkem na mzdě? Na jaký účet si mám tento přeplatek zaúčtovat, abych případně tento přeplatek mohla proúčtovat s nedoplatkem?

Jak správně interpretovat v rozvaze závazky se záporným znaménkem (obvykle jsou závazky vykázány v pasivech v kladných číslech). Konkrétně se jedná o položku ř. 146: C. II Krátkodobé závazky ve výši: - 210 a dále závazky ke společníkům - 180 (ř. C. II. 8.1.) a závazky ke státu (ř. C. II. 8. 5.) - 80 (firma není plátce DPH). O jaké konkrétní věci se může jednat například? Rozvaha je k 31. 12. zpracovaná s těmito zápornými čísly - budou mít nějaký vliv tyto záporná čísla na výsledek hospodaří a základ daně, resp. úpravu základu daně nebo se tyto záporné částky vůbec výsledku hospodaří, resp. základu daně z příjmů právnických osob nedotýkají - neovlivní ho či ho ovlivnily již při samotném výpočtu výsledovky, která je již také zpracována?

Jak postupovat v případě, kdy zaměstnanec omylem zaplatí svoji osobní kartou náklad (nákup) pro zaměstnavatele? Je nutné doložit jeho bankovní výpis či prohlášení? Máme takový náklad proplatit na účet, nebo raději v hotovosti? Účtovat budeme jako závazek vůči zaměstnanci?

Faktura přijatá vystavená dne 2. 1. 2024 s DUZP patří do salda dnem vystavení - 2. 1. 2024, do nákladů se vztahuje k období r. 2023. Do nákladů vždy proúčtováváme interním dokladem. Takto je to dle mého názoru v pořádku. Je nějaká možnost tuto situaci vyřešit jiným způsobem? Pro účely vedení sledujeme náklady z pohledu manažerského, tudíž by potřebovali, aby faktura byla v období se kterým souvisí, tzn. v r. 2023. Dle mého názoru by zde být neměla, závazek vzniká dnem vystavení faktury tedy v r. 2024. 

Sociální podnik (podnikající fyzická osoba nezapsaná v obchodním rejstříku) v letošním roce čerpá tzv. provozní úvěr v programu S-podnik od Národní rozvojové banky. Tento úvěr je bezúročný a čerpá se postupně na základě zaslaných daňových dokladů. Jedná se o faktury za materiál, který souvisí s projektem, na jehož základě byl úvěr schválený. Splácení poskytnutého úvěru pak bude probíhat v pravidelných měsíčních splátkách. Zahrnuje se tento provozní úvěr při čerpání do příjmů podléhajících dani?

Společnost A uzavřela smlouvu o dílo se společností B. Společnost B zaštiťuje celou zakázku společně se svými nasmlouvanými subdodavateli. Protože si v průběhu realizace stěžují subdodavatelé společnosti A, že společnost B jim neplatí, uzavře se dodatek ke smlouvě (mezi společnostmi A a B), že po dokončení konkrétní fáze díla bude vystavena faktura s jiným platebním místem (platba bude probíhat přímo na konkrétní účet subdodavatele – uvedeného na faktuře, která bude stále vystavována společností B). Před finálním dokončením a předáním díla (na které je vázána i poslední faktura s platebním místem konkrétního subdodavatele) padne společnost B do insolvence, je vydáno rozhodnutí o úpadku, ustanoven správce. Nedojde tedy k protokolárnímu předání díla a nemůže být vystavena zmíněná faktura. Insolvenční správce odmítá jakoukoli spolupráci, přestože je dílo fakticky hotové, mohlo by být předáno a vyfakturováno. Subdodavatel se obrací na společnost A se žádostí o úhradu faktury, protože své plnění splnil. Má společnost A nějakou možnost uhradit částku dle smlouvy přímo subdodavateli (bez vystavené faktury společnosti B) tak, aby to bylo z daňového hlediska v pořádku? Pokud ano, na základě jakého dokladu? Stačí pouze uzavřená smlouva se společností B a její dodatek o změně platebního místa? Nebo je nutné uzavřít smlouvu jinou? Na jakém základě by pak mohla být vyčísleno DPH na vstupu i výstupu (jedná se o přenesenou daňovou povinnost). Nemůže toto pak napadnout insolvenční správce, že se jedná o upřednostňování věřitele, přestože byl dodatek o změně platebního místa podepsán ještě před úpadkem? Společnost A je zprostředkovatelem díla pro mateřskou společnost, tudíž se nejedná o investici společnosti A, ta si potřebuje tento výdaj uplatnit jako daňový náklad. Existuje nějaká možnost vyřešit efektivně celou záležitost dříve, než bude ukončeno insolvenční řízení společnosti B, aby bylo řešení v souladu s daňovými zákony?

Jsme s. r. o. a plátci DPH. Na faktuře, v hlavičce u odběratele, vždy uvádíme jméno nebo název společnosti, adresu a příp. DIČ. IČO odběratele na fakturách neuvádíme. Máme za to, že občanský zákoník ukládá povinnost uvedení IČO pouze dodavateli. Pokud je povinnost uvádět také IČO odběratele, prosím o odkaz na konkrétní paragraf.

V účetnictví vedeme dlouhodobé závazky vůči oprávněným osobám z restitučních nároků. Při inventarizaci účtu 479 je rozdíl mezi skutečností a stavem tohoto účtu ( promlčené závazky, odkup za 40 % atd.) . Kam zaúčtovat rozdíl a jak vyřešit daňově? 

TJ Sokol uzavřela s městem smlouvu o zápůjčce, splatnost 5 let. Na jaký účet v účtové osnově tuto půjčku zaúčtovat? Obec půjčila jednotě. Půjčka je bezúročná. 

Firma koupila nový klasifikátor. Starý, který má v majetku, si prodávající firma vzala na protiúčet (smlouva není). Na faktuře je napsáno Klasifikátor 150 000 Kč, protiúčet starý klasifikátor - 50 000 Kč, zaplatit 100 000 Kč. Jak správně zaúčtovat samotnou fakturu a hodnotu majetku? Stačí pouze fakturu zaúčtovat za 50 000 Kč, závazek uhradím a hodnota nového klasifikátoru v majetku bude 50 000 Kč a starý pouze vyřadit na základě této faktury? Nebo musím fakturu přijatou rozúčtovat na majetek za 150 000 Kč a dále hodnotu protiúčtu 50. Vyřadit starý majetek prodejem za 50, doúčtovat interním dokladem výnos z prodeje a provést„zápočet“?