Zjednodušený daňový doklad

jednatel firmy koupil za 2.000,- Kč šrouby na opravu plotu firemní nemovitosti. Doklad, který mu v obchodě vystavili zní "železářské zboží". Není zde zmínka o počtu kusů ani specifikovaný typ šroubů. Ostatní náležitosti jako Cena bez DPH, DPH a údaje o dodavateli doklad obsahuje. Lze tento doklad akceptovat jako daňově uznatelný nebo je potřeba, aby obchod vystavil doklad s přesně rozepsanou položkou?

Může e-shop, plátce DPH, který prodává jen v ČR: 1) Vystavovat zjednodušené doklady? 2) DPH za dopravu bude shodné s hlavní věcí? 3) Jaké bude DPH na dopravě, pokud je na dokladu zboží v sazbě 15 % i 21 %? 4) Má nějaký vliv na typ dokladu to zda prodává jen „občanům“ nebo i firmám? 5) Jak by to bylo s doklady a DPH, pokud by začal prodávat mimo ČR? 

Společnost objednala z eshopu zboží, ale pro možnost případného vrácení uvedla v objednávce jméno zaměstnance společnosti, neboť eshop neumožňuje vracet zboží právnickým osobám. Může si společnost nárokovat DPH z tohoto dokladu pokud k názvu příjemce zboží doplní ručně IČ, DIČ a název spol. (na dokladu od dodavatele je uvedeno pouze jméno zaměstnance a adresa společnosti, jedná se o doklad do 10tis.Kč) ? Pokud si nemůže nárokovat DPH, jak je to z pohledu daně z příjmů, je tento náklad daňově účinný i vč. DPH?

Není na závadu, když u zjednodušených daňových dokladů není razítko a podpis? Podstatné je, že z dokladu vyplývá co bylo pořízeno, kdy, od koho a za jakou cenu, sazba DPH. Je to takto v pořádku?

Je pravda, že pokud obdržím zjednodušený daňový doklad (např. nákup PHM), kde je rozpočítán základ daně a daň + zaokrouhlení, musím tento doklad takto zaúčtovat a nemůžu jej zaúčtovat v programu v celkové částce a program sám dopočítá základ daně, daň a zaokrouhlení tím vyruší? Příklad na dokladu je ZD 1385,21 + DPH 290,89 + 0,1 v nulov sazbě = celkem 1676 Kč. Musím to takto zaúčtovat, nebo můžu 1676,00 /1,21= 1385,12 + 290,88? Platilo pravidlo, že u zjednodušeného daňového dokladu ručí za výpočet odběratel. Prosím kde najdu v zákoně tento postup?

I v tomto letním vydání pokračujeme seriálem věnovaným DPH u tuzemských obchodních transakcí. Tentokráte se věnujeme ustanovení o daňových dokladech, která jsou sice obsáhlá, ale myšlenkově nenáročná. Jsou tak vhodná i ke čtení u bazénu nebo někde na pláži pod slunečníkem.

Ve druhé části příspěvku věnovaného daňovým dokladům podle zákona č. 235/2004 Sb. , o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZDPH “), se zaměřujeme podrobněji na jednotlivé typy daňových dokladů, jejich náležitosti ve vztahu k uplatňování odpočtu daně a také ve vazbě na kontrolní hlášení, a nakonec zmíníme pravidla pro uchovávání a zajištění věrohodnosti obsahu daňových dokladů.