Zprostředkovatel

Firma a.s. (plátce DPH) se rozhodla využívat služeb zprostředkovatele (plátce umístěn v EU – Irsko – irská VAT)) a uzavřela s tímto zprostředkovatelem smlouvu. Zprostředkovatel přeprodává služby firmy a.s. dalším klientům. Jedná se o službu – využívání online platformy. Zprostředkovatel bude vystavovat faktury klientům jeho jménem za firmu a.s. a odvádět tak daně v dané zemi klienta. Původní kontrakt s klientem je podepsán s firmou a.s., avšak v právních podmínkách je uvedeno, že klient souhlasí s tím, že fakturu obdrží od zprostředkovatele, který „přefakturuje“ služby firmy a.s. Situace je složitější v tom, že ve většině případech se bude u firmy a.s. fakturovat „předplatba“ služby tedy čerpání služby dopředu např. kvartálně/ročně dopředu na určité období. Bude tedy známa částka a perioda poskytování služby (např. Kontrakt bude podepsán začátkem ledna, start poskytování služby bude stanoven např. na periodu 18.1.2024 - 17.4.2024 apod.). Zprostředkovatel bude vystavovat firmě a.s. měsíční report vždy v 15. dnu za uskutečněné transakce měsíc zpětně. Zároveň bude posílat firmě a.s. 15. den v měsíci platby, které obdrží od klientů v předcházejícím měsíci ponížené o servisní poplatek 2 % (provize za zprostředkovaný výnos). Firma a.s. nyní přemýšlí nad správným zaúčtováním celé situace a nastavení systému účtování do budoucna a kdy správně vykázat plnění v přiznání DPH/SH v Česku. Faktury firma a.s. (plátce DPH) bude vystavovat zprostředkovateli (režim EU – Irsko) v režimu reverse-charge. Zprostředkovatel si vyhrazuje právo vystavovat faktury klientům z různých entit (Velká Británie, Irsko, USA), avšak smluvně bylo dohodnuto, že firma a.s. bude vystavovat fakturu zprostředkovateli na irskou pobočku (režim EU - IE VAT). Zprostředkovatel bude vystavovat firmě a.s. vždy 15. den v měsíci zúčtovací fakturu za veškeré proběhnuté transakce měsíc zpětně. Fakturu vystaví firma a.s. ve stejný moment, kdy vystaví fakturu i zprostředkovatel klientovi nebo ji bude vystavovat až v momentě vyúčtování/obdržení platby od zprostředkovatele na účet? Podle interní směrnice firmy a.s. je nutné účtovat o daných výnosech v měsíci poskytnutí služby klientovi. Jak postupovat se servisním poplatkem (provizí) 2 %? Servisní poplatek se váže ke zprostředkování plateb firmě a.s. na bankovní účet, ne k fakturaci klienta ze strany zprostředkovatele. Jak celou tuto situaci prosím správně promítnout do účetnictví? Návrh účtování u firmy a.s.: Př. Kontrakt uzavřen 5.1.2024 na periodu 18.1.2024-17.4.2024; 16.1.2024 Ostrá faktura 311/384 (Vykázána v DPH/SH) firma a.s. vystavuje fakturu zprostředkovateli (plátce EU – reverse chargé), celý výnos; 16.1.2024 Zprostředkovatel vystavil klientovi fakturu; 16.1.2024 Časové rozlišení 384/602 (leden 2024) 384/602 (únor 2024) 384/602 (březen 2024) 384/602 (duben 2024); 15.2.2024/Datum přijetí platby Interní doklad 2 % provize 518/311; 15.2.2024 Příchozí platba (zprostředkovatel) platba od klienta 221/311.

Klientka pracuje ve finanční oblasti, tudíž má příjmy osvobozené od DPH. Zároveň jí do toho má příjmy za krátkodobé nájmy (její kolegové si pronajmou třeba na hodinu kancelář). Za celý rok osvobozené příjmy dělají třeba 2 miliony, nájmy od kolegů jsou okolo 80 000 Kč. Několikrát jsem slyšela, že pokud neosvobozené příjmy od DPH (v tomto případě právě krátkodobý nájem kanceláře) dosahují v podílu s celkovými příjmy max. 5 % nebo do 100 000 Kč, nemusí se z nich odvádět DPH? Jak to reálně je? Existuje nějaká výše podílu z celkových osvobozených příjmů, kdy se neosvobozené příjmy nemusí řešit? 

Pojišťovací zprostředkovatel ukončil svoji aktivní činnost (provozováno na základě živnostenského listu) a uzavřel smlouvu o převzetí správy pojistného kmene a o převodu práv a povinností ze smlouvy o obchodním zastoupení s jiným pojišťovacím zprostředkovatelem, který v této činnosti bude nadále pokračovat. Na základě této smlouvy přijal jednorázovou úplatu 700 000 Kč. Jak správně zdanit uvedenou přijatou úplatu? Domnívám se, že se jedná o klasický příjem podle § 7 ZDP. Při aktivní činnosti z tohoto kmene přicházely pravidelné provize od pojišťovny (kterou zastupoval) a nyní bylo vyplaceno jednorázově od postupníka, který v této činnosti bude pokračovat. Nebo to lze řešit i jinak?

Jak správně zaúčtuji platbu 2 mil. Kč za přenechání/převod pronajaté věci na nového nájemce (z pozice tohoto nájemce)? Jde o platbu mezi nájemci. Původní nájemce si pronajal nemovitost od města a dále jí pronajímá novému nájemci a za tento převod požaduje 2 mil Kč. Vše je ošetřeno smluvně. 

Jak řešit časové rozlišení nákladů a výnosů u realitní kanceláře s. r. o.? Realitní kancelář osloví zájemce o prodej nemovitosti v červnu, platí reklamu, prohlídky se zájemci, nájem kanceláře, advokátní úschovu, odměnu jednatele a další náklady. V prosinci sežene zájemce o koupi nemovitosti, zájemce uhradí rezervační depozitum a vyřizuje si hypotéku. V červnu dalšího roku je prodej dokončen a zapsán na katastru a realitní kancelář vystaví fakturu na přijaté depozitum. Je postup ohledně zahrnutí depozita do výnosů správný? A jak řešit časové rozlišení nákladů, které realitní kanceláři mezitím vznikají?

Společnost s r. o. má zprostředkovatele, který pro ni zprostředkovává obchody, což činí v rámci živnostenského oprávnění, a zhruba pětkrát v měsíci po dohodě jede podepsat obchodní smlouvu. Aktuálně se sešly dva podpisy, které jsou na druhé straně republiky, jeden večer a druhý den ráno, zprostředkovatel se proto domluvil se společností s r. o., že v místě podpisu přespí a náklady hrazené za ubytování uhradí společnost s r. o. Je možné jako daňový náklad uznat fakturu za ubytování, na níž je uvedené jméno zprostředkovatele, jelikož se nejedná o zaměstnance společnosti?

Článek představuje koncept prodeje zboží na dálku včetně zjednodušení správy daně, která se k tomuto způsobu prodeje váže. Tímto zjednodušením je využití režimů jednoho správního místa. Pro zboží z dovozu si představíme i roli elektronického rozhraní, které může usnadnit prodej dovezeného zboží na dálku.

Následující článek se věnuje místu zdanění v případě, kdy bylo zboží dovezeno do Evropské unie bez celního řízení, dále možnosti získání nároku na odpočet u dovozu pomocí fikce dodání a daňovému řešení dovozu do jiného členského státu, než je Česká republika. Posledním tématem je dovozní režim a dovoz zboží nízké hodnoty.

V posuzované věci se přitom nejednalo o řetězec subjektů, v němž by docházelo k několikerému přeprodávání totožné služby, neboť správcem daně vymezený řetězec sestával toliko z dodavatele nájemních ploch, společnosti PAMBROKE a společnosti D. D. D. SERVIS, tj. odběratele. Za těchto okolností má soud za to, že o žádném řetězci ve skutečnosti ani hovořit nelze, neboť se v základních obrysech jedná o běžný obchodní model, přičemž žalovaný na žádné nestandardní okolnosti, vyjma navýšení ceny, v napadeném rozhodnutí neupozornil.

Kasační soud tedy neshledává nic nestandardního na tom, pokud společnost D. D. D. SERVIS nepoptala reklamu přímo u dotčených sportovních areálů, ale k provedení reklamy uzavřela smlouvu se zprostředkovatelem. Jedná se o naprosto běžný postup, což by měly při stanovení referenčního vzorku zohlednit i daňové orgány. Proto by pro účely stanovení ceny obvyklé měly vycházet právě z cen, které by byly v běžných obchodních vztazích sjednány mezi odběratelem reklamy a zprostředkovatelem reklamy, nikoliv jejím konečným poskytovatelem. Vzhledem k tomu, že v daném případě tak správce daně neučinil, neodráží jím zjištěná cena obvyklá konkrétní podmínky posuzované obchodní transakce. Je totiž zjevné, že ceny zprostředkovatele se budou od cen přímého dodavatele lišit (budou zpravidla vyšší). Není však povinností daňového subjektu vyhledávat cenově nejvýhodnější nabídku a žalovaný tedy nemůže po stěžovateli, respektive společnosti D. D. D. SERVIS spravedlivě požadovat, aby smlouvu uzavřela přímo s dotčenými sportovními areály, neboť je otázkou její svobodné volby, jakým způsobem si reklamní služby zajistí, tj. zda přímo nebo skrze zprostředkovatele. Důraz na řádné stanovení referenčního vzorku, tj. na zahrnutí cen od zprostředkovatelů (nikoliv konečných poskytovatelů), případně na odpovídající úpravu zjištěné ceny s přihlédnutím k odlišnosti od obchodní transakce mezi společnostmi D. D. D. SERVIS a PAMBROKE je přitom o to silnější, že zjištěný rozdíl cen nebyl v posuzované věci příliš výrazný (335 % ceny obvyklé). V případě odpovídající úpravy referenčního vzorku tak nelze vyloučit, že by rozdíl mezi cenou sjednanou a cenou obvyklou byl spíše zanedbatelný. Nejvyšší správní soud shledal tedy důvodnou i námitkou stěžovatele stran nesprávného stanovení referenčního vzorku pro účely srovnání cen.