Zvláštní režim DPH

Obdrželi jsme v poslední době několik dokladů od zahraničních e-shopů zaměřující se na B2B tak B2C zákazníky, zaměstnanec, který objednával neuvedl naše DIČ, tyto doklady jsou v režimu OSS a obsahují české DPH. Většinou se jedná o drobné nákupy do 10 000 Kč, jsme PO. Můžeme si z těchto nákupů odpočítat DPH? Pokud ne, je to celé náklad? Reverse charge k těmto dokladům asi nelze. Druhý případ je že máme na dokladech uvedené zahraniční DPH, jak máme postupovat u takovýchto dokladů? Zahrnout v celkové částce do nákladů a zahrnout do KH a DPH v režimu reverse charge?

Může si identifikovaná osoba koupit od plátce z EU 2 ojeté vozy v režimu použitého zboží, nebo musí DPH vyměřit? Automobily jsou určeny k podnikání v taxislužbě. 

Plátce DPH, obchodník s ojetými vozidly, zakoupil vozidlo uvedené do provozu, ale dosud splňující definici nového dopravního prostředku, od osoby neplátce DPH [dle § 90 odst. 2 zákona o DPH]. Může toto vozidlo prodat v tuzemsku ve zvláštním režimu dle § 90 zákona o DPH? Případně musí počkat, až vozidlo [přestane být] novým dopravním prostředkem? Nebo zvláštní režim nemůže použít vůbec? 

Autobazar koupí od občana použitý automobil. Dále je zjištěno, že tento automobil již není uplně vhodný k provozu na silnici a je prodán na náhradní díly - autobazar tento prodej fakturuje s textem Soubor náhradních dílů (i když tento automobil má stále SPZ, není vyřazen z registru, nebyl nijak změněn). Je možné v tomto případě použít také zvláštní režim DPH pro obchodníky s použitým zbožím?

S.r.o. - začala v 5/2024 prostřednictvím e-shopu prodávat součástky a náhradní díly (i použité) občanům v ČR i v EU. Předměty nakupovala z ČR, v červnu začala nakupovat i od firem z EU. Od června se tudíž stala z důvodu přijetí faktury za zboží z EU identifikovanou osobou. V 7/2024 se stala dobrovolným plátcem DPH. Do limitu 10.000 EUR za kalendářní rok vystavuje firma veškeré faktury s českým DPH 21%, musí však sledovat překročení tohoto limitu z faktur občanům do EU, aby se po jeho překročení zaregistrovala k plátcovství na FÚ v rámci OSS. 1) Od jaké chvíle se sleduje limit? Od chvíle, kdy firma vystavila první fakturu občanovi do EU bez ohledu na to, že v tu chvíli plátcem DPH nebyla? 2) Je správná domněnka, že limit 10.000 EUR se počítá z účtu 604 (s.r.o. vede tento účet s analytikou pro faktury občanům z EU) 3) V případě, že by firma limit překročila určitou vystavenou fakturou, musí ještě před jejím vystavením provést registraci OSS, nebo tuto fakturu vystaví ještě s českým DPH a hned poté registraci provede?

Firma nakupuje z EU drahé kovy - slitky, mince apod. Faktura obsahuje jak zlato (od DPH osvobozené), tak stříbro. V případě vyměření DPH firma vyměří z faktury pouze částku za stříbro, je to tak v pořádku? A když je účtována doprava, má tuto částku také vyměřit nebo se bere podle toho, čeho je fakturováno více?

Jsem plátce DPH, koupím mobilní telefon za 20 000 Kč vč. DPH, kterou si odečtu, a následně mobil prodám do bazaru za 18 000 Kč. Musím odvádět z prodeje DPH nebo se jedná o zvláštní režim dle § 90 zákona o DPH?

OSVČ, plátce DPH, obchodník s použitým zboží nakoupil ojetý automobil od soukromé osoby (neplátce DPH) a naskytla se mu příležitost prodat tento automobil soukromé osobě v Německu (cena 23 tis. EUR). Jaké to bude mít dopady v souvislosti s DPH? Je rozdíl pokud si kupující přijede převzít automobil do ČR a pokud mu bude automobil dovezen (na vleku) do Německa?

Nákup „ojetého“ vozidla od osoby nepovinné k dani z Velké Británie, sem do tuzemska osobou povinnou k dani neplátcem DPH. Jaké povinnosti budou vznikat z pohledu tuzemské osoby ve smyslu DPH a cla? Bude mít na situaci nějaký vliv skutečnost, kdo bude zajišťovat dopravu do ČR? 

Naše společnost je plátcem DPH. Obdrželi jsme daňový doklad (též plátci DPH) za pronájem stavebního výtahu v RPDP. Domníváme se, že samotný pronájem stavebního výtahu do RPDP nespadá. A pokud by se jednalo o pronájem vč. zprovoznění (montáže) st. výtahu, v jakém režimu by měl být daňový doklad vystaven? 

Společnost s r. o. koupila v roce 2018 osobní automobil z bazaru, který uplatnil zvláštní režim. Auto bylo tedy nakoupeno bez DPH a s. r. o. si neuplatnila nárok na odpočet. První registrace auta byla v r. 2013. Nyní bude s. r. o. auto prodávat. Předpokládáme, že se jedná již o běžný režim a prodej bude zatížen 21% DPH. Je naše úvaha správná?

Česká společnost s r. o. plánuje poskytovat služby fyzickým osobám na internetu celému světu (ČR, členské státy, Ameriky, Čína, Japonsko atd.). Jakým způsobem společnost bude platit DPH? Má povinnost se registrovat k DPH po celému světu? Jakým způsobem se společnost dozví o tom, ve kterých státech bude muset podávat přiznání k DPH, a kde nemusí? Podle čísla karty není možné zjistit, rezidentem kterého státu je fyzická osoba. 

Vládní konsolidační balíček přinesl vydavatelům a prodejcům knih dárek v podobě osvobození od daně z přidané hodnoty u dodání knih při zachování nároku na odpočet. Za stejných podmínek je možné od ledna prodávat i audioknihy. Dopady této novinky do konkrétních ustanovení zákona jsou stěžejní částí tohoto článku.

Česká společnost, neplátce DPH má dva typy mincí, které se rozhodla v jednom měsíci prodat. (1) Jedna část mincí jsou zlaté mince, na které se vztahuje osvobození od DPH dle § 92 odst. 2. Na druhou část mincí se vztahuje zvláštní režim dle § 90 ZDPH. Potřebujeme zjistit, co se počítá do obratu pro DPH z důvodu případné registrace. Máme za to, že mince osvobozené dle §92 (1) se do obratu pro registraci k DPH nepočítají vůbec a u sběratelských mincí (2) se do obratu počítá pouze přirážka jako uskutečněné plnění? Příklad: Společnost prodá zlaté mince v hodnotě 2 mi.l Kč (osvobozené dle § 92 - nespadá do obratu) a zároveň prodá sběratelské mince za 2,1 mil., které pořídila za 2 mil. Kč. Přirážka je tedy 100 tis. Kč (dle našeho názoru do obratu vstupuje pouze tato přirážka). Musí se tato společnost registrovat k dani z přidané hodnoty? 

Eshop plátce DPH má v sortimentu i použité zboží, na který používá zvláštní režim dle par. 90. Eshop prodává dárkové poukazy a zdaňuje je jako víceúčelový poukaz (protože v momentě prodeje neví, zda bude využito na použité zboží nebo prodej na SK v režimu OSS). Kromě prodeje dárkových poukazů občas dá zdarma obdobný poukaz (slevový kupon) zákazníkovi z důvodu jeho nespokojenosti s objednávkou, aby se předešlo negativní recenzi. Někdy takový kupon dá zákazníkovi i v rámci marketingové akce např. za příspěvek/like na facebooku (marketingové oddělení takto motivuje potencionální zákazníky sledovat eshop). Jak s takovým kompenzačním kuponem za 500 Kč naložit? Může se to brát jako v obou případech jako sleva ceny - zákazník pak při uplatnění udělá objednávku na nákup zboží za 2000 Kč a použitím takového poukazu 500 Kč se celková cena sníží na 1500 Kč. Tzn. v případě, že nakoupí nové zboží (které není ve zvláštní režimu) zaúčtuje základ daně 1240 Kč zaúčtuje na 604 a DPH 21% 260 Kč (500 Kč sníží ZD o 413 Kč a dph o 86 Kč) . V případě uplatnění za použité zboží zaúčtuje 1500 Kč na 604. A poté počítá přirážku jako rozdíl mezi prodejní 1500 Kč (nikoliv 2000 Kč) a nákupní cenou. Je tato metodika v pořádku?

OSVČ zaslala účetní firmě fakturu, kde dodavatel byla americká firma s EU OSS VAT EU. Nemáme ponětí co s tím. Můžete nás informovat, jak postupovat, kde se registrovat? Předmět transakce bylo zboží, OSVČ je odběratel a australská firma je dodavatel Jedna se o australskou firmu a účetní firma potřebuje vědět, jak tuto fakturu zpracovat.

Společnost s.r.o. (plátce DPH), chce nakupovat použité zboží od FO, bez faktury jen na smlouvu. A pak toto použité zboží prodávat. Prodávat dal jak FO tak i pro PO. Také zda je nějaký režim pokud budou nakupovat to použité zboží v EU a popřípadě i prodávat do EU nebo do třetích zemí. Jsou nějaké omezení v nákupu takového použitého zboží cenově nebo množství?

Články 312 a 315, jakož i čl. 317 první pododstavec směrnice Rady 2006/112/ES ze dne 28. listopadu 2006 o společném systému daně z přidané hodnoty musí být vykládány v tom smyslu, že daň z přidané hodnoty odvedená obchodníkem povinným k dani z pořízení uměleckého díla uvnitř Společenství, jehož dodání, které následně uskuteční, podléhá režimu ziskové přirážky podle čl. 316 odst. 1 této směrnice, je součástí základu daně tohoto dodání.

Dobrý den, potřebovala bych poradit s problematikou DPH - máme firmu, která obchoduje s použitým zbožím (autobazar) dle § 90 zákona o DPH. Firma začala pořizovat použité zboží také od osob povinných k dani - plátců DPH z jiných členských států EU. Chci se zeptat, zda toto pořízení zboží my uvádíme někde do DPH a musíme uplatnit systém reverse charge (domnívám se, že bychom neměli, jelikož u použitého zboží není nárok na odpočet DPH). A dále, když použité zboží prodáváme do EU osobě povinné k dani - též plátci DPH, zda se toto plnění vykazuje v přiznání k DPH a do souhrnného hlášení? Tady se zase domnívám, že by mělo jít jen do ř. 26, ale do souhrnného hlášení nikoliv...

Rozsudek Soudního dvora Evropské unie ze dne 29. 6. 2023 ve věci C-108/22 Dyrektor Krajowej Informacji Skarbowej versus C. sp. z o.o.