Důvodová zpráva
I. Obecná část
Problematiku penzijního připojištění upravuje zákon č.
42/1994 Sb., o penzijním připojištění se
státním příspěvkem a o změnách některých zákonů souvisejících s jeho zavedením, ve znění zákona č.
61/1996 Sb., o některých opatřeních proti
legalizaci výnosů z trestné činnosti a doplnění souvisejících zákonů a zákona č.
15/1998 Sb., o Komisi pro cenné papíry a o
změně a doplnění dalších zákonů.
Zákon umožnil vznik zcela nového systému penzijního připojištění jako zdroje doplňkového příjmu
k důchodu ze základního systému. Stal se především soustavou pravidel pro vytvoření systému
penzijního připojištění, včetně založení penzijních fondů. Podrobněji je propracován především z
hlediska účastníka penzijního připojištění, jeho vztahu vůči penzijnímu fondu, zabezpečení
pravidelného toku příspěvků účastníka a státu, výplaty penzijních dávek apod.
V menší míře zákon vyhovuje z hlediska zabezpečení zdravého hospodaření penzijních fondů při
zhodnocování prostředků účastníků, zejména v dlouhodobějším horizontu, a z hlediska vytvoření
adekvátních podmínek pro efektivní výkon státního dozoru, kterým bylo pověřeno Ministerstvo
financí.
Z více než dvouletých praktických zkušeností státního dozoru Ministerstva financí vyplynula
potřeba nezbytně nutných úprav zákona zejména v oblasti zvýšení
kompetence
dozoru pro případné jeho
zásahy do činnosti penzijních fondů z hlediska obezřetnosti při hospodaření s možností spolehlivě
hodnotit schopnost penzijních fondů splnit v plné míře závazky vůči účastníkům penzijního
připojištění a s možností rázného zakročení při ohrožení jejich zájmů. Nanejvýš nutné se jeví i
přesnější vymezení investičních aktivit penzijních fondů, a to jak ve směru bezpečnosti portfolia
penzijních fondů, tak i v možnosti posuzování a hodnocení aktivit fondů z pozice zájmů účastníků
penzijního připojištění, nikoliv z pozice zájmů akcionářů fondů či dokonce třetích osob. V zájmu
maximální racionality a stability struktury penzijního připojištění se jeví jako užitečné podpořit
i zřetelně se projevující tendence k větší koncentraci účastníků do m