Důvodová zpráva k zákonu č. 84/2015 Sb., změna zákona o investičních
pobídkách
Mgr.
Bohuslav
Sobotka
předseda vlády
Ing.
Jan
Mládek
CSc.
ministr průmyslu a obchodu
I. Obecná část
V souladu s Plánem legislativních prací vlády na rok 2014, schváleným
usnesením vlády č. 165 ze dne 12. března 2014, vypracovalo Ministerstvo průmyslu a obchodu návrh
zákona, kterým se mění zákon č. 72/2000 Sb., o
investičních pobídkách a o změně některých zákonů (zákon o investičních pobídkách), ve znění
pozdějších předpisů, a další související zákony.
Návrh novely byl vypracován v návaznosti na změnu evropských předpisů pro
oblast veřejné podpory, zejména pak v návaznosti na přijetí nového obecného nařízení o blokových
výjimkách, které je přímo použitelným předpisem k zákonu o investičních pobídkách, a na schválení
nové mapy regionální podpory na období 1.7.2014–31.12.2020, která snižuje přípustné intenzity
veřejné podpory ve všech regionech České republiky (s výjimkou Prahy, kde není regionální podpora
povolena).
Cílem materiálu je zajistit soulad poskytování podpory s relevantními
předpisy Evropské unie a udržet konkurenceschopnost systému investičních pobídek v mezinárodní
soutěži s okolními státy. Navrhovaná změna zákona o investičních pobídkách zajišťuje implementaci
předpisu EU, konkrétně adaptaci nového obecného nařízení o blokových výjimkách - nařízení Komise
(EU) č. 651/2014 ze dne 17. června 2014, kterým se v souladu s články 107 a 108 Smlouvy prohlašují
určité kategorie podpory za slučitelné s vnitřním trhem, do právního řádu České republiky. Úprava
současně zajistí v České republice atraktivní investiční prostředí, které přispěje k udržení
mezinárodní konkurenceschopnosti země v přílivu zahraničních investic a zvýší její úspěšnost v
soutěži o kvalitní zahraniční investice s vysokou přidanou hodnotou.
Navrhovaná úprava systému investičních pobídek vyžaduje změnu těchto
zákonů:
zákona č. 72/2000 Sb., o
investičních pobídkách a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů,
zákona č. 586/1992 Sb., o
daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů,
zákona č. 435/2004 Sb., o
zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů,
zákona č. 338/1992 Sb., o dani
z nemovitých věcí, ve znění pozdějších předpisů.
Dále se předpokládá novelizace nařízení vlády č.
596/2006 Sb., kterým se stanoví přípustná míra veřejné
podpory v regionech soudržnosti České republiky, ve znění pozdějších předpisů, a nařízení vlády č.
515/2004 Sb., o hmotné podpoře na vytváření nových
pracovních míst a hmotné podpoře rekvalifikace nebo školení zaměstnanců v rámci investičních
pobídek, ve znění pozdějších předpisů.
Ministerstvo průmyslu a obchodu provede prostřednictvím Úřadu pro ochranu
hospodářské soutěže oznámení novely zákona o investičních pobídkách Evropské komisi.
A. Závěrečná zpráva z hodnocení dopadů regulace podle obecných
zásad
SHRNUTÍ ZÁVĚREČNÉ ZPRÁVY RIA 1. Základní identifikační údaje I----------------------------------------------------------------------------I I Název návrhu zákona: Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 72/2000 Sb., I I o investičních pobídkách a o změně některých zákonů (zákon o investičních I I pobídkách), ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony I I------------------------------------------I---------------------------------I I Zpracovatel / zástupce předkladatele: I Předpokládaný termín nabytí I I I účinnosti, v případě dělené I I Ministerstvo průmyslu a obchodu I účinnosti rozveďte I I I 1. ledna 2015, s výjimkou části I I I třetí, která nabývá účinnosti I I I dnem 2. ledna 2015 I I------------------------------------------I---------------------------------I I Implementace práva EU: Ano; (pokud zvolíte Ano): I I - uveďte termín stanovený pro implementaci: I I - uveďte, zda jde návrh nad rámec požadavků stanovených předpisem EU?: Ano I I----------------------------------------------------------------------------I I 2. Cíl návrhu zákona I I----------------------------------------------------------------------------I I Zajistit soulad poskytování veřejné podpory formou investiční pobídky s I I relevantními předpisy Evropské unie a udržet konkurenceschopnost I I systému investičních pobídek v mezinárodní soutěži s okolními státy. I I----------------------------------------------------------------------------I I 3. Agregované dopady návrhu zákona I I----------------------------------------------------------------------------I I 3.1 Dopady na státní rozpočet a ostatní veřejné rozpočty: Ano I I----------------------------------------------------------------------------I I Přijetím navrhovaných opatření dojde ke zvýšení závazků vůči státnímu I I rozpočtu na cca 11,6 mld. Kč ročně. Z této částky se očekává reálné I I čerpání ve výši cca 6 mld. Kč ročně. Při povinnosti zachování investice po I I minimální dobu 5 let fiskální přínos z nově vytvořených pracovních míst I I vyčíslené závazky převýší. Viz str. 25 - 31, 34 - 39 a 47 - 56. I I----------------------------------------------------------------------------I I 3.2 Dopady na podnikatelské subjekty: Ano I I----------------------------------------------------------------------------I I Dopady na podnikatelské subjekty budou pozitivní. Návrhem zákona dojde ke I I snížení administrativní zátěže žadatelů, zmírnění některých sankcí a I I zvýšení právní jistoty příjemců investiční pobídky. Investorům bude I I umožněno vyšší čerpání přislíbené podpory. Viz str. 31 a 40. I I----------------------------------------------------------------------------I I 3.3 Dopady na územní samosprávné celky (obce, kraje) Ano I I----------------------------------------------------------------------------I I Dojde ke zvýšení dopadů na obce v podobě zavedení nové formy pobídky I I osvobození od daně z nemovitých věcí ve zvýhodněných průmyslových zónách I I - viz str. 32 a 42. I I----------------------------------------------------------------------------I I 3.4 Sociální dopady: Ne I I----------------------------------------------------------------------------I I I I----------------------------------------------------------------------------I I 3.5 Dopady na životní prostředí: Ne I I----------------------------------------------------------------------------I I I I----------------------------------------------------------------------------I
1. DŮVOD PŘEDLOŽENÍ A CÍLE
1.1 Název
Návrh zákona, kterým se mění zákon č.
72/2000 Sb., o investičních pobídkách a o změně
některých zákonů (zákon o investičních pobídkách), ve znění pozdějších předpisů, a další související
zákony
1.2 Definice problému
Změna evropských předpisů pro oblast regionální investiční
podpory
Hlavní bariérou při poskytování investičních pobídek v kontextu Evropské
unie je obecný zákaz veřejné podpory. Tento zákaz platí pro všechny členské státy a jeho cílem je
zajistit rovné soutěžní podmínky na trhu a zabránit tržním deformacím. Současně však existuje
možnost využít výjimek ze zákazu podporovat soukromé subjekty z veřejných finančních prostředků a za
tímto účelem byl vytvořen celý komplex právních norem, které stanovují podmínky slučitelnosti
veřejné podpory s vnitřním trhem Evropské unie.
Do vstupu České republiky do Evropské unie byl zákon o investičních
pobídkách i žádosti o podporu projektů v oblasti strategických služeb a technologických center v
souladu se zákonem č. 59/2000 Sb., o veřejné podpoře,
ve znění pozdějších předpisů, posuzovány Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže, a to za účelem
povolení výjimky ze zákazu poskytnutí veřejné podpory. Od 1. května 2004 je veřejná podpora dle
zákona o investičních pobídkách poskytována v souladu s
evropskými pravidly pro oblast veřejné podpory na základě oznámení Evropské komisi.
Zákon o investičních pobídkách byl Evropské komisi
oznámen jako program podpory pod číslem N 259/2004, novelizace zákona o investičních pobídkách pak
pod číslem XR 32/2007, XR 137/2007, SA.32823(2011/X) a SA.35162 (2012/X).
Investiční pobídky se v současné době řídí režimem blokové (skupinové)
výjimky, která za určitých podmínek umožňuje členským státům poskytovat podporu bez nutnosti
posuzovat každý jednotlivý případ Evropskou komisí, a do 30. června 2014 byly investiční pobídky
poskytovány v souladu s Nařízením Komise (ES) č. 800/2008 ze dne 6. srpna 2008, kterým se v souladu
s čl. 87 a 88 Smlouvy prohlašují určité kategorie podpory za slučitelné se společným trhem (obecné
nařízení o blokových výjimkách).
V roce 2012 zahájila Evropská komise rozsáhlou reformu za účelem modernizace
pravidel veřejné podpory, jejíž součástí je i revize řady předpisů upravujících poskytování veřejné
podpory.
Dne 19. června 2013 Evropská komise přijala Pokyny k regionální státní
podpoře na období 2014 – 2020 (2013/C 209/01) (dále jen „Pokyny k regionální státní podpoře“), které
mají přispět k umírněnému využívání regionální investiční podpory a omezit její případné negativní
účinky na společný trh. Pokyny k regionální státní podpoře konkrétně a podrobně stanovují podmínky
slučitelnosti podpory s vnitřním trhem Evropské unie a vytvářejí tak celou řadu překážek v
poskytování podpory jak na straně poskytovatele, tak na straně případných žadatelů o podporu. Např.
k režimu podpory musí být provedena rozsáhlá analýza vlivu podpory na společný trh Evropské unie,
žadatelé spolu s žádostí o podporu musejí vypracovat a doložit kontrafaktuální scénář realizace
investiční akce, musí být podrobně zkoumán motivační účinek podpory ad.
Vedle Pokynů k regionální státní podpoře bylo revidováno i obecné nařízení o
blokových výjimkách. Jeho revidovaná podoba, stejně jako výše uvedené Pokyny k regionální státní
podpoře, nabyly účinnosti dne 1. července 2014. Nové obecné nařízení o blokových výjimkách
racionalizuje a zjednodušuje právní úpravu poskytování veřejné podpory a v systému investičních
pobídek přinese nová úprava některá věcná zpřesnění a doplnění. Zásadní změnou však je, že v oblasti
regionální investiční podpory došlo k omezení použitelnosti blokové výjimky bez dalšího posuzování
Evropskou komisí pouze na režimy podpory s objemem veřejné podpory do 150 mil. EUR ročně. Důvodem
pro zavedení tohoto limitu byla snaha omezit skupinové vynětí rozsáhlejších režimů podpory, u nichž
je větší potenciál narušení hospodářské soutěže. V případě nadlimitních režimů podpory, tj. s
objemem veřejné podpory nad 150 mil. EUR, je použití blokové výjimky možné pouze pod podmínkou
provádění hodnocení podpory na základě Evropskou komisí schváleného plánu hodnocení. Bez schváleného
plánu hodnocení mohou nadlimitní režimy podpory využít blokovou výjimku pouze na období 6
měsíců.
Jsou-li splněny podmínky obecného nařízení o blokových výjimkách, není nutno
režim podpory podrobit notifikační povinnosti podle článku 108 odst. 3 Smlouvy o fungování Evropské
unie. Není-li možné poskytovat podporu podle některé z blokových výjimek, posoudí Evropská komise
slučitelnost oznámené veřejné podpory podle Pokynů k regionální státní podpoře. Ty dosud pouze
podrobněji upravovaly zásady vycházející z obecného nařízení o blokových výjimkách a vytvářely tak
jeho doplňující rámec. Nyní však představují samostatný nástroj posuzování přípustnosti veřejné
podpory.
Zákon o investičních pobídkách
tak musí být v souladu s jedním z těchto dvou dokumentů. Největším úskalím platformy, na základě
které se rozhoduje o slučitelnosti režimu podpory buď na základě blokové výjimky, nebo podle Pokynů
k regionální státní podpoře, je zásadní nepoměr v podmínkách plynoucích pro režim podpory z těchto
dvou dokumentů. Při poskytování veřejné podpory podle blokové výjimky totiž stát nemusí zadávat
analýzu vhodnosti zvolených forem podpory, jejich přiměřenosti, apod., ani podrobněji posuzovat
motivační účinek na žadatele. Z hlediska zákona o investičních pobídkách i samotných příjemců je tak
režim blokové výjimky přijatelnější, jednodušší a v případě ročního objemu veřejné podpory do limitu
150 mil. EUR poskytuje jistotu v poskytování podpory (pokud jsou splněny předepsané podmínky, je
režim podpory automaticky považován za slučitelný s vnitřním trhem). Roční limit podpory 150 mil.
EUR by však poskytování investičních pobídek omezil.
V případě
notifikace
systému podle Pokynů k regionální státní podpoře jsou
podmínky slučitelnosti daleko přísnější, režim podpory však není omezován žádným ročním limitem.
Proces notifikace
je ovšem časově náročný, bez záruky udělení výjimky ze zákazu veřejné
podpory.Nová mapa regionální podpory na období 1.7.2014 – 31.12.2020
Investiční pobídky spadají do kategorie regionální investiční podpory a
maximální výše přiznané veřejné podpory se proto musí řídit tzv. mapou regionální podpory. Ta
stanoví v jednotlivých regionech NUTS 2 nejvyšší možné intenzity podpory, které jsou vyjádřeny jako
procento ze způsobilých nákladů a nesmějí být poskytovatelem podpory překročeny.
Regionální podpora je povolena v oblastech, které jsou oproti průměru
Evropské unie méně rozvinuté, a veřejná podpora tak může napomoci jejich ekonomickému rozvoji. V
regionech, kde HDP na obyvatele nedosahuje úrovně 75% unijního průměru, je možné poskytovat veřejnou
podporu dle čl. 107 odst. 3 písm. a) Smlouvy o fungování Evropské unie (tj. takovou podporu, která
má napomáhat hospodářskému rozvoji oblastí s mimořádně nízkou životní úrovní nebo s vysokou
nezaměstnaností). Do této kategorie spadá celá Česká republika s výjimkou regionu NUTS 2
Praha.
Do 30. června 2014 se řídily přípustné intenzity veřejné podpory pro Českou
republiku Národní mapou regionální podpory na období 1.1.2007–31.12.2013 (N 510/2006), která byla
schválena dne 24. října 2006. Vzhledem k tomu, že ke konci roku 2013 nebyla ještě dokončena
modernizace evropských pravidel pro oblast veřejné podpory, schválila Evropská komise prodloužení
použitelnosti této mapy regionální podpory až do 30. června 2014. Jedním z prioritních zájmů České
republiky bylo zachovat dosavadní intenzity veřejné podpory až do roku 2020. V rámci veřejné
konzultace se však nepodařilo požadavek prosadit.
Pro období 2014-2020 Evropská komise odsouhlasila plošné snížení přípustných
intenzit veřejné podpory, které je zakotveno v Pokynech k regionální státní podpoře. Vzhledem k
tomu, že regiony České republiky navíc postoupily i mezi vyspělejší oblasti s vyšším HDP na
obyvatele (tj. mezi regiony s HDP na obyvatele mezi 60-75% unijního průměru), došlo od 1. července
2014 ve všech regionech NUTS 2 (tedy s výjimkou Prahy) ke snížení míry veřejné podpory na 25%
způsobilých nákladů. Novou mapu regionální podpory pro Českou republiku Evropská komise schválila
rozhodnutím číslo SA.37553 (2013/N) ze dne 4. února 2014. Rozhodnutí vydaná na základě
zákona o investičních pobídkách od 1. července 2014 již
musí respektovat snížené intenzity veřejné podpory.
V následující tabulce jsou do přehledu shrnuty přípustné intenzity veřejné
podpory pro velké podniky v regionech NUTS 2.
Tabulka 1 I-----------------------------------------------I--------------I-------------I I regiony NUTS 2 I do 30.6.2014 I od 1.7.2014 I I-----------------------------------------------I--------------I-------------I I v regionu soudržnosti Moravskoslezsko I 40% I 25% I I-----------------------------------------------I--------------I-------------I I v regionu soudržnosti Střední Čechy I 40% I 25% I I-----------------------------------------------I--------------I-------------I I v regionu soudržnosti Severozápad I 40% I 25% I I-----------------------------------------------I--------------I-------------I I v regionu soudržnosti Střední Morava I 40% I 25% I I-----------------------------------------------I--------------I-------------I I v regionu soudržnosti Severovýchod I 40% I 25% I I-----------------------------------------------I--------------I-------------I I v regionu soudržnosti Jihovýchod I 40% I 25% I I-----------------------------------------------I--------------I-------------I I v regionu soudržnosti Jihozápad I 30% I 25% I I-----------------------------------------------I--------------I-------------I I v regionu soudržnosti Praha I 0 I 0 I I--------------------------------------------I--I--------------I-------------I I Uvedené míry platí pro velké podniky. U I I středně velkých podniků se míry zvyšují o I I 10 procentních bodů a u malých podniků o I I 20 procentních bodů I I--------------------------------------------I
Podle Pokynů k regionální státní podpoře nesmějí od 1. července 2014
maximální intenzity podpory v oblastech podle čl. 107 odst. 3 písm. a) Smlouvy o fungování Evropské
unie překročit:
a)
50% hrubého grantového ekvivalentu v regionech NUTS 2, jejichž HDP na
obyvatele činí 45% průměru EU-27 nebo je nižší;
b)
35% hrubého grantového ekvivalentu v regionech NUTS 2, jejichž HDP na
obyvatele je v rozmezí 45% a 60% průměru EU-27;
c)
25% hrubého grantového ekvivalentu v regionech NUTS 2, jejichž HDP na
obyvatele je vyšší než 60% (a do 75%) průměru EU-27.
Všech 7 regionů České republiky, které jsou způsobilé k poskytování
regionální podpory, spadá mezi regiony, jejichž HDP na obyvatele je vyšší než 60% unijního průměru.
V některých regionech sousedních států je však podíl HDP na obyvatele nižší, a tudíž mohou tyto
státy nabízet i vyšší intenzity podpory. Pro srovnání uvádíme výběr regionů okolních zemí
podporovaných taktéž v souladu s článkem 107 odst. 3 písm. a) Smlouvy o fungování Evropské unie v
rozdělení podle Pokynů k regionální státní podpoře:
Bulharsko:
Území Bulharska je rozčleněno na 6 regionů NUTS 2, z nichž 5 spadá mezi
regiony, kde je povelena intenzita podpory až 50% způsobilých nákladů.
Maďarsko:
Pro období 2014 – 2020 sem patří 6 oblastí NUTS 2, z nichž
4 oblasti spadají mezi regiony s maximální intenzitou podpory
50%,
1 oblast spadá mezi regiony s maximální intenzitou podpory 35%,
1 oblast spadá mezi regiony s maximální intenzitou podpory 25%.
Polsko:
V Polsku je podle čl. 107 odst. 3 písm. a) Smlouvy o fungování Evropské unie
podporováno 15 regionů NUTS 2, z nichž
4 oblasti spadají mezi regiony s maximální intenzitou podpory
50%,
8 oblastí spadá mezi regiony s maximální intenzitou podpory 35%,
3 oblasti spadají mezi regiony s maximální intenzitou podpory
25%.
Rumunsko:
Zde je v této kategorii podporováno 7 regionů NUTS 2, z nichž 6 dosahuje na
intenzitu podpory až 50% způsobilých nákladů a 1 region na intenzitu podpory 35%.
Slovensko:
Západní Slovensko náleží k regionům, které mají povolenu intenzitu podpory
25%. Regiony NUTS 2 Střední Slovensko a Východní Slovensko mají HDP na obyvatele do 60%, ale nad 45%
unijního průměru, takže intenzita podpory může činit až 35% způsobilých nákladů.
S ohledem na snížení intenzity veřejné podpory v regionech České republiky
oproti některým okolním státům je třeba kompenzovat toto znevýhodnění odstraněním co nejvíce
limitujících podmínek ze systému investičních pobídek a nabídnout dodatečné stimuly, které se však i
nadále musejí držet na hranici přípustné míry veřejné podpory.
1.3 Popis existujícího právního stavu v dané oblasti
Investiční pobídky jsou v České republice poskytovány od roku 1998 za účelem
podpory hospodářského rozvoje a vytváření nových pracovních míst. Proces udělování investičních
pobídek byl započat usnesením vlády č. 298/1998, kterým vláda odsouhlasila poskytování této
investiční podpory pro investory v České republice, tehdy ještě v tzv. „předzákonném režimu“. Jako
hlavní důvody pro zavedení investičních pobídek byly uváděny zejména:
eliminování rozdílů mezi zaostalými a rozvinutými regiony v zemi,
snižování rozdílů v míře nezaměstnanosti v jednotlivých regionech
prostřednictvím tvorby nových pracovních míst,
zvýšení konkurenceschopnosti České republiky v oblasti přílivu zahraničních
investic vůči ekonomikám dalších středoevropských států aj.
Zákonem jsou investiční pobídky upraveny od roku 2000, konkrétně od 1.
května 2000, kdy nabyl účinnosti zákon č. 72/2000 Sb.,
o investičních pobídkách a o změně některých zákonů (dále jen „zákon o investičních pobídkách“). Ten
stanovuje formy investičních pobídek, všeobecné podmínky pro jejich poskytování, postup při jejich
poskytování a výkon státní správy s tím související. Tvoří tak základní právní normu celého systému
investičních pobídek. Mimo zákon o investičních
pobídkách tvoří systém investičních pobídek i další právní normy, a to především:
zákon č. 586/1992 Sb., o
daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů,
zákon č. 435/2004 Sb., o
zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů,
nařízení vlády č. 515/2004
Sb., o hmotné podpoře na vytváření nových pracovních míst a hmotné podpoře rekvalifikace nebo
školení zaměstnanců v rámci investičních pobídek, ve znění pozdějších předpisů,
nařízení vlády č. 596/2006
Sb., kterým se stanoví přípustná míra veřejné podpory v regionech soudržnosti České
republiky, ve znění pozdějších předpisů.
Investičními pobídkami podle zákona se dosud rozumí:
sleva na daních z příjmů,
převod pozemků včetně související infrastruktury za zvýhodněnou
cenu,
hmotná podpora vytváření nových pracovních míst,
hmotná podpora rekvalifikace nebo školení zaměstnanců,
hmotná podpora pořízení dlouhodobého hmotného a nehmotného majetku pro
strategické investiční akce.
Zákon o investičních pobídkách
byl za svou existenci několikrát novelizován, naposledy zákonem č.
192/2012 Sb., s účinností od 12. července 2012. Tato
novela přinesla některé změny ve stávající podpoře výroby ve zpracovatelském průmyslu a nově
rozšířila zákonnou úpravu investičních pobídek i na nevýrobní činnosti, především na projekty z
oblasti technologických center a center strategických služeb. Podpora těchto projektů, tj. projektů
z oblasti průmyslového výzkumu, vývoje a inovací a z oblasti strategických služeb úzce spjatých s
rozvojem informačních technologií byla do systému investičních pobídek začleněna již v roce 2002,
ale pouze na úrovni rámcových programů, později sloučených do jednoho tzv. Rámcového programu pro
podporu technologických center a center strategických služeb (dále jen „Rámcový program“). Kvůli
problémům se zajištěním financování však došlo dne 10. července 2008 na základě rozhodnutí Správce
programu – Ministerstva průmyslu a obchodu – k zastavení příjmu nových žádostí do tohoto
programu.
V souvislosti s novelou zákona o investičních pobídkách z roku 2012 tak
došlo zejména k těmto změnám:
zpřístupnění investičních pobídek i pro investiční akce v oblasti
technologických center a center strategických služeb,
prodloužení doby čerpání slevy na daních z příjmů na 10 let,
zavedení mzdových nákladů jako volitelných způsobilých nákladů pro
poskytnutí investiční pobídky za předpokladu, že byly vynaloženy na nová pracovní místa v období 2
let,
zavedení institutu strategického investora, kterému může být udělena přímá
kapitálová podpora na základě schválení vládou,
zmírnění sankcí v oblasti hmotné podpory vytváření nových pracovních
míst,
snížení předepsaného podílu strojního zařízení na celkové
investici,
zkrácení schvalovacího procesu pro reinvestice.
Touto novelou se tak podařilo
eliminovat
některé největší nevýhody, které
do té doby český systém investičních pobídek ve srovnání s okolními zeměmi měl.Níže je uveden přehled dosavadního fungování systému investičních pobídek
od jeho zákonné úpravy v roce 2000.
Tabulka 2 I------I---------I-----------I-----------I--------------I------------------------------I I Rok I Počet I Plánovaná I Plánovaný I Legislativní I Investiční pobídky I I I žádostí I výše I počet PM I úprava I I I I I investice I I I (výběr hlavních forem) I I I I (v mil. I I I I I I I Kč) I I I I I------I---------I-----------I-----------I--------------I------------------------------I I 2000 I 41 I 47 624 I 8 484 I 1. 5. 2000 I sleva na daních z příjmů I I------I---------I-----------I-----------I I I I 2001 I 66 I 81 072 I 21 254 I I dle § 35a - 10 let I I------I---------I-----------I-----------I I I I 2002 I 47 I 39 712 I 11 650 I I dle § 35b - 5 let I I------I---------I-----------I-----------I I I I 2003 I 45 I 64 659 I 11 584 I I hmotná podpora PM I I I I I I I I I I I I I I region A 200 tis. Kč I I I I I I I I I I I I I I region B 120 tis. Kč I I I I I I I I I I I I I I region C 80 tis. Kč I I I I I I I I I I I I I I hmotná podpora rekvalifikace I I I I I I I I I I I I I I regiony A, B, C I I------I---------I-----------I-----------I--------------I------------------------------I I 2004 I 73 I 48 410 I 9 573 I 1. 5. 2004 I sleva na daních z příjmů I I------I---------I-----------I-----------I I I I 2005 I 81 I 59 195 I 11 424 I I dle § 35a - 10 let I I------I---------I-----------I-----------I I I I 2006 I 106 I 122 601 I 28 944 I I dle § 35b - 10 let I I------I---------I-----------I-----------I I I I 2007 I 108 I 69 295 I 22 842 I I hmotná podpora PM I I I I I I I I I I I I I I region A 200 tis. Kč I I I I I I I I I I I I I I region B 100 tis. Kč I I I I I I I I I I I I I I region C 0 Kč I I I I I I I I I I I I I I hmotná podpora rekvalifikace I I I I I I I I I I I I I I regiony A, B, C I I I I I I--------------I------------------------------I I I I I I 2. 7. 2007 I sleva na daních z příjmů I I------I---------I-----------I-----------I I I I 2008 I 61 I 24 209 I 5 965 I I dle § 35a - 5 let I I------I---------I-----------I-----------I I I I 2009 I 26 I 15 005 I 2 852 I I dle § 35b - 5 let I I------I---------I-----------I-----------I I I I 2010 I 19 I 9 908 I 3 062 I I od 29. 2. 2008 I I------I---------I-----------I-----------I I I I 2011 I 45 I 24 331 I 5 514 I I hmotná podpora PM I I I I I I I I I I I I I I region A 50 tis. Kč I I I I I I