Dočasná finanční výpomoc společníka jeho s. r. o.
Bezúročná zápůjčka od společníka
Nejjednodušší, nejrychlejší a nejčastější způsob, jak dostat peníze od společníka dočasně do jeho s. r. o., je forma peněžité zápůjčky. Od roku 2014 totiž už smlouvu o půjčce v (novém) zákoně č.
89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění p. p. (dále jen „
“), nenajdeme. Její místo zastoupila
smlouva o zápůjčce
, kterou staronově upravují § 2390-2394
OZ. Tato smlouva
nemusí být písemná
a vznikne,
přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc
tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu. K čemuž dále zákon dodává, že
při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky
, z čehož logicky vyplývá, že zápůjčka tedy může být i bezúročná.
Smlouva o zápůjčce je tzv. reálným (naturálním) obchodem, pročež
nabývá účinnosti až skutečným předáním a převzetím zapůjčené jistiny
, nikoli již jejím přislíbením. Na což se občas zapomíná a lze se tak zejména u menších firem setkat s pohledávkou z titulu dosud neposkytnuté zápůjčky od společníka (věřitel) jeho s. r. o. (dlužník), kterou má tento společník snahu započíst na nejrůznější dluhy vůči této své obchodní společnosti (např. z nesplacené části peněžitého vkladu apod.). Proto je vhodné ještě jednou zdůraznit, že pohledávka věřitele ze zápůjčky vzniká až poskytnutím peněžních prostředků, ať už v hotovosti, nebo převodem na účet.
S ohledem na snahu společníka zápůjčkou podpořit finance své firmy bývá
nejčastěji zvolena forma bezúročné zápůjčky
. Úroky by totiž znamenaly jen další „jalový“ výdaj v době, kdy s. r. o. potřebuje na provoz nebo investice každou korunu. Navíc společník ví, že ani při bezúročné zápůjčce netratí. Pokud jeho pomoc pomůže a firma se rozjede, může si nepřímo vybrat odměnu v o to vyšších podílech na zisku, případně prodejem zhodnoceného podílu. Neuplatněný úrok ale zajímá daně, obecně jde totiž o
majetkové zvýhodnění dlužníka
…
Daňový přístup se v nedávné minulosti dvakrát měnil.
Do konce roku 2013
toto majetkové zvýhodnění dlužníka – spočívající v ušetřených výdajích za úroky – představovalo obecně jeho
majetkový prospěch, který byl předmětem daně darovací
.
Dani darovací ale nepodléhaly bezúročné půjčky právě od společníků
jejich obchodním společnostem (nejčastěji právě s. r. o.), jelikož, jak bylo předesláno, si takto nepřímo - úsporou nákladů za úroky - zhodnocovali majetkové podíly a jejich potenciálním protiplněním mohl být o to vyšší podíl na zisku.
V roce 2014
se daňové posouzení bezúročných zápůjček od společníků s. r. o. změnilo. Mohlo za to začlenění (inkorporace) předmětu zrušené daně darovací do rámce daní z příjmů. Přitom se ale do
§ 18 odst. 2 písm. f) bodu 1 ZDP dostalo vstřícné ustanovení o tom, že
předmětem daně
z příjmů právnických osob
nebyl majetkový prospěch vydlužitele (dlužníka) při bezúročné zápůjčce, a to zcela bez jakéhokoli omezení
.
Takto široce pojatá nezdanitelná výjimka se finanční správě nelíbila, proto došlo, diplomaticky řečeno, k úpravě daňového režimu, čemuž je třeba v našich končinách správně rozumět tak, že pro poplatníky (zde s. r. o.) se situace zhoršila.
Od roku 2015
se tento majetkový prospěch stal předmětem daně z příjmů, většinou ale naštěstí ani nadále nebude zdaněn díky
osvobození od daně
. Nově je ovšem toto nezdanění podmíněno tím, že
roční úhrn majetkového prospěchu z bezúročné zápůjčky od téže osoby nepřesáhne 100 000 Kč
, a to včetně bezúplatného „fiktivního“ příjmu z titulu
výpůjčky a výprosy
