Daňový subjekt je v rámci daňového řízení pokutován v případě, že poruší určité povinnosti. Řada pokut, jako například úrok z prodlení, pokuta za opožděné tvrzení daně a penále, přitom vzniká přímo ze zákona a nezávisí na rozhodnutí správce daně, protože sankce je stanovena automaticky v důsledku porušení určité povinnosti. Penále je sankcí, která je stanovena v případě, že dojde k doměření daně ve vyšší výši, než byla daň stanovena oproti poslední známé dani, což je typicky při doměření daně po daňové kontrole. Penále lze případně částečně promíjet, za předpokladu, že daňový subjekt naplní dané podmínky pro promíjení. Článek popisuje situace, kdy se ukládá penále, a řeší také možnosti promíjení této sankce, přičemž k daným zásadním pravidlům jsou v článku uvedeny praktické příklady.
Penále v daňovém řízení
Vydáno:
14 minut čtení
Penále v daňovém řízení
Mgr. Ing.
Alena
Wágner Dugová
Jak se penále ukládá?
Penále patří mezi příslušenství daně a sleduje osud dané daně. Obecná pravidla pro ukládání penále jsou obsažena zejména v zákoně č. 280/2009 Sb., daňový řád (dále jen „daňový řád“), ale speciální pravidla jsou také obsažena v jiných daňových zákonech. Je to například speciální pravidlo ustanovení § 38p zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů (dále jen „ZDP“), obsahující zvláštní ustanovení o penále stanovující, že pro účely výpočtu penále se vychází z částky daně tak, jak by byla stanovena oproti poslední známé dani, pokud by nebyly v rámci postupu vedoucího k doměření této daně z moci úřední dodatečně uplatněny vyšší částky odčitatelných položek podle § 34 ZDP. Penále uložené správcem daně pak není podle § 25 odst. 1 písm. f) ZDP daňově uznatelným nákladem.
Podle § 251 daňového řádu platí, že daňovému subjektu vzniká povinnost uhradit pená