V žebříčku současných zaměstnaneckých benefitů se do popředí dostávají příspěvky související s tzv. home office (práce z domova), benefity související s péčí o zdraví, příspěvky na penzijní a soukromé pojištění a rovněž poskytování stravenek a stravenkového paušálu. K žádaným benefitům patří i nadále bezplatné poskytování služebního auta i pro soukromé účely (manažerské auto) a ve stávající tíživé finanční situaci domácností z důvodu inflace a extrémních cen energií jsou to i zvýhodněné zápůjčky poskytnuté zaměstnancům. V současném období se při získávání nových pracovníků dostává u některých firem do popředí poskytování různě vysokého náborového příspěvku. My se zde však zaměříme na daňové řešení benefitů, o kterých se sice moc nemluví, ale přitom jejich poskytnutí zaměstnavatelem vždy zaměstnance potěší.
|
Získejte na 10 dní ZDARMA
|
Daňové řešení méně častých benefitů zaměstnance
Ing.
Ivan
Macháček
Sleva z ceny při prodeji zboží nebo poskytnutí služby zaměstnancům
Jednou ze zaměstnaneckých výhod je rovněž prodej zboží, vyrobených výrobků či poskytnutí služeb zaměstnavatelem jeho zaměstnancům se slevou. Jedná se o prodej výrobků a služeb za nižší ceny, než jsou ceny obvyklé. Půjde o případy:
–
zaměstnavatel nakoupí zboží od svých dodavatelů, které prodává rovněž se slevou svým zaměstnancům,
–
zaměstnavatel prodává se slevou svým zaměstnancům vyrobené výrobky, které prodává za tržní cenu svým odběratelům,
–
zaměstnavatel poskytuje se slevou služby (nakoupené služby či služby poskytované zaměstnavatelem) svým zaměstnancům,
–
zaměstnavatel odprodá svým zaměstnancům použitý majetek zahrnutý v obchodním majetku nebo v majetku firmy za výhodnější ceny.
Daňové řešení u zaměstnance
Daňové řešení u zaměstnance vychází z § 6 odst. 3 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů (dále jen „ZDP“). Z tohoto ustanovení vyplývá, že příjmem zaměstnance ze závislé činnosti se rozumí rovněž částka, o kterou je úhrada zaměstnance zaměstnavateli za poskytnuté plnění nižší, než je cena určená podle zákona č. 151/1997 Sb., o oceňování majetku (dále jen „zákon o oceňování majetku“), nebo cena, kterou účtuje zaměstnavatel jiným osobám.
Podle § 2 odst. 1 zákona o oceňování majetku se majetek a služba oceňují obvyklou cenou. Obvyklou cenou se rozumí cena, která by byla dosažena při prodejích stejného, popřípadě obdobného majetku nebo při poskytování stejné nebo obdobné služby v obvyklém obchodním styku v tuzemsku ke dni ocenění. Přitom se zvažují všechny okolnosti, které mají na cenu vliv, avšak do její výše se nepromítají vlivy mimořádných okolností trhu, osobních poměrů prodávajícího nebo kupujícího ani vliv zvláštní obliby. Mimořádnými okolnostmi trhu se rozumějí např. stav tísně prodávajícího nebo kupujícího, důsledky přírodních či jiných kalamit. Osobními poměry se rozumějí zejména vztahy majetkové, rodinné nebo jiné osobní vztahy mezi prodávajícím a kupujícím. Zvláštní oblibou se rozumí zvláštní hodnota přikládaná majetku nebo službě vyplývající z osobního vztahu k nim.
Poskytnutá sleva představuje zdanitelný příjem u zaměstnance, a to ve výši rozdílu mezi cenou obvyklou a cenou, kterou platí zaměstnanec. Částka, která je u zaměstnance zdanitelným příjmem, vstupuje rovněž do vyměřovacího základu pro pojistné na sociální a zdravotní pojištění.
Zdanění proběhne u zaměstnance současně se zdaněním z hrubé mzdy v měsíci, kdy je sleva zaměstnanci z ceny poskytnuta.Výjimkou z výše uvedeného je
prodej objektu bydlení zaměstnanci.
Podle § 6 odst. 3 ZDP není příjmem ze závislé činnosti zvýhodněný prodej jednotky, která nezahrnuje nebytový prostor jiný než garáž, sklep nebo komoru, dále bytu nebo rodinného domu zaměstnanci se slevou, pokud v něm měl zaměstnanec bydliště po dobu dvou let bezprostředně před jeho koupí.
Daňové řešení u zaměstnavatele
U zaměstnavatele budou daňově uznatelnými výdaji (náklady) v souladu s § 24 odst. 1 ZDP
výrobní náklady na zhotovení výrobků prodaných za nižší ceny zaměstnancům, rovněž náklady spojené s poskytnutím služeb zaměstnancům, dále nákupní cena zboží poskytnutého se slevou zaměstnancům, popřípadě daňová zůstatková cena hmotného majetku prodaného se slevou zaměstnancům. Povinné pojistné na sociální a zdravotní pojištění hrazené zaměstnavatelem ze zdanitelného příjmu zaměstnance bude u zaměstnavatele podle znění § 24 odst. 2 písm. f) ZDP daňovým výdajem.Příklad 1
Firma vyrábí ledničky a prodává je za obvyklou prodejní cenu 12 500 Kč. Výrobní náklady činí 9 400 Kč. Zaměstnavatel umožňuje svým zaměstnancům nákup ledniček za výrobní náklady, tedy za částku 9 400 Kč.
Zdanitelným příjmem zaměstnance bude částka 12 500 Kč – 9 400 Kč = 3 100 Kč. Tento zdanitelný příjem bude připočten k měsíční mzdě zaměstnance v měsíci, kdy výrobek zakoupil. Rovněž se zvýší pojistné na sociální a zdravotní pojištění u zaměstnance o částku 3 100 Kč x 0,11 = 341 Kč.
U zaměstnavatele budou výrobní náklady na zhotovení ledničky 9 400 Kč daňově uznatelnými náklady. Rovněž tak bude daňovým nákladem povinné pojistné na sociální a zdravotní pojištění, které je povinen odvést ze zdanitelného příjmu zaměstnance 3 100 Kč x 0,338 = 1 048 Kč.
Příklad 2
Společnost s r. o. vyřadí ze svého majetku již odepsaný nákladní automobil, který hodlá prodat na základě inzerátu za částku 215 000 Kč. O vozidlo projeví zájem zaměstnanec, který podniká kromě svého zaměstnání ve stavební výrobě na základě živnostenského oprávnění. Zaměstnavatel mu jej prodá za benefitní sníženou cenu 115 000 Kč.
U zaměstnance půjde o zdanitelný příjem ve výši rozdílu mezi oficiální prodejní cenou a zaplacenou cenou zaměstnancem, tedy o částku 215 000 Kč – 115 000 Kč = 100 000 Kč. Tento zdanitelný příjem bude připočten ke zdanitelné mzdě v příslušném kalendářním měsíci, kdy dochází k realizaci prodeje nákladního automobilu zaměstnanci. Bude rovněž připočten k vyměřovacímu základu ke stanovení pojistného na sociální a zdravotní pojištění.
U zaměstnavatele bude daňovým výdajem povinné pojistné na sociální a zdravotní pojištění, které je povinen odvést ze zdanitelného příjmu zaměstnance 100 000 Kč x 0,338 = 33 800 Kč a zdanitelným příjmem je částka získaná od zaměstnance 115 000 Kč.
Příklad 3
Zaměstnanec bydlí s rodinou v podnikovém bytě od roku 2018. Zaměstnavatel se rozhodne po dohodě se zaměstnancem v rámci jeho stabilizace poskytnout mu benefit ve formě prodeje tohoto bytu v roce 2022 za zvýhodněnou cenu 1 100 000 Kč. Tržní cena obdobného bytu (cena obvyklá) je 2 800 000 Kč.
S ohledem na znění § 6 odst. 3 ZDP poskytnutá sleva v ceně za prodej jednotky, která nezahrnuje nebytový prostor jiný než garáž, sklep nebo komoru, do vlastnictví zaměstnance se nepovažuje za jeho zdanitelný příjem, protože zaměstnanec měl v bytě bydliště po dobu více než dva roky bezprostředně před koupí jednotky.
Příklad 4
Zaměstnavatel získal vysoce kvalifikovaného zaměstnance ze vzdálené obce, kterého potřeboval. Poskytl mu po jeho nástupu do zaměstnání a uzavření pracovní smlouvy benefit formou prodeje podnikového bytu 2+KK za sníženou cenu ve výši 1 800 000 Kč. Obvyklá cena obdobného bytu na realitním trhu činí 2 600 000 Kč.
S ohledem na § 6 odst. 3 ZDP se považuje sleva v ceně za prodej jednotky, která nezahrnuje nebytový prostor jiný než garáž, sklep nebo komoru, do vlastnictví zaměstnance za jeho zdanitelný příjem, protože zaměstnanec neměl v jednotce bydliště po dobu dvou let bezprostředně před koupí jednotky. V měsíci, kdy zaměstnanec uhradí cenu bytu, je jeho zdanitelným příjmem částka 2 600 000 Kč – 1 800 000 Kč = 800 000 Kč, tato částka rovněž vstupuje do vyměřovacího základu pro odvod pojistného na sociální a zdravotní pojištění. I když zaměstnanec získá byt za zvýhodněnou cenu 1 800 000 Kč, stojí ho to na dani z příjmů a pojistném navíc 800 000 Kč x 0,23 + 800 000 Kč x 0,11 = 272 000 Kč. Ve výpočtu předpokládáme zaměstnance s nadstandardní mzdou, takže nepeněžní příjem je zdaňován vyšší sazbou daně 23 %.
Pro obě strany by bylo výhodnější, pokud by v prvních dvou letech po nastěhování do bytu platil zaměstnanec svému zaměstnavateli obvyklou výši nájmu z pronájmu bytu a k realizaci prodeje by došlo až po dvou letech. V tomto případě by byla splněna podmínka stanovená v § 6 odst. 3 ZDP a zvýhodněný prodej jednotky zaměstnanci by nebyl předmětem daně z příjmů ze závislé činnosti.
Přechodné ubytování u nových zaměstnanců
Za účelem získání kvalifikovaných zaměstnanců poskytují někteří zaměstnavatelé zaměstnancům, kteří pocházejí ze vzdálenějších lokalit jejich trvalého bydliště, přechodné ubytování v místě firmy. Toto přechodné ubytování formou nepeněžního nebo peněžního plnění může být poskytnuto zaměstnanci i bezplatně.
Daňové řešení u zaměstnance
Podle § 6 odst. 9 písm. i) ZDP je hodnota přechodného ubytování poskytnutého zaměstnavatelem u zaměstnance osvobozena od daně z příjmů ze závislé činnosti, a to tehdy, pokud:
–
jde o nepeněžní plnění
zaměstnavatelem zaměstnanci v souvislosti s výkonem práce,–
nejde o ubytování při pracovní cestě,
–
obec přechodného ubytování zaměstnance není shodná s obcí, kde má zaměstnanec bydliště,
–
a to
maximálně do výše 3 500 Kč měsíčně.
Toto osvobození od daně z příjmů ze závislé činnosti do limitní výše 3 500 Kč měsíčně platí bez ohledu na skutečnost, zda je zaměstnanec přechodně ubytován v ubytovně, hotelu či v pronajatém rodinném domku nebo v pronajatém bytu. Hodnota poskytnutého přechodného ubytování nad tento limit bude zahrnuta do základu daně pro výpočet měsíční zálohy na daň z příjmů ze závislé činnosti jako nepeněžní příjem a současně je zahrnuta do vyměřovacího základu pro odvod pojistného na sociální a zdravotní pojištění. Pokud však zaměstnavatel poskytne zaměstnanci
peněžní příspěvek na přechodné ubytování zaměstnance,
bude plná výše příspěvku podléhat u zaměstnance zdanění daní z příjmů a rovněž bude součástí vyměřovacího základu pro odvod pojistného na sociální a zdravotní pojištění.Pokud by však šlo o
příspěvky zaměstnavatele na bydlení zaměstnance
v místě jeho bydliště v bytové jednotce nebo v rodinném domku, ustanovení § 6 odst. 9 písm. i) ZDP se na tyto případy nevztahuje a plná výše příspěvku zaměstnavatele na bydlení zaměstnance v místě jeho bydliště bude podléhat u zaměstnance zdanění daní z příjmů ze závislé činnosti a rovněž bude součástí vyměřovacího základu pro odvod pojistného na sociální a zdravotní pojištění.Daňové řešení u zaměstnavatele
Zaměstnavatel může plně využít § 24 odst. 2 písm. j) bod 5 ZDP
a veškeré výdaje spojené s přechodným ubytováním zaměstnanců mohou být na straně zaměstnavatele daňově uznatelným výdajem (nákladem). Podmínkou však je, že toto plnění zaměstnavatele je dohodnuto v kolektivní smlouvě nebo stanoveno ve vnitřním předpisu, popř. přímo v pracovní nebo jiné smlouvě uzavřené se zaměstnancem
(např. v manažerské smlouvě nebo ve smlouvě o výkonu funkce uzavřené dle § 59 zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních korporacích ).V případě, že nejde o přechodné ubytování zaměstnance, ale zaměstnavatel poskytuje
peněžní příspěvky zaměstnanci na trvalé bydlení
v jeho vlastní nebo pronajaté bytové jednotce nebo v rodinném domku v místě bydliště zaměstnance, mohou být tyto peněžní příspěvky zaměstnavatele na bydlení zaměstnance u zaměstnavatele rovněž daňově uznatelným výdajem (nákladem), pokud však zaměstnavatel splní podmínky uvedené v § 24 odst. 2 písm. j) bod 5 ZDP.Příklad 5
Podnikatel zajistil pro rozšíření své firmy zaměstnance z různých míst ČR a poskytne jim bezplatné přechodné ubytování v ubytovně v souladu se zněním vnitřního předpisu. Platba za jednoho zaměstnance činí 5 000 Kč měsíčně.
Poskytnuté nepeněžní plnění zaměstnavatele v částce 3 500 Kč měsíčně je u zaměstnance osvobozeno od daně z příjmů ze závislé činnosti. Částka 1 500 Kč bude jako nepeněžní příjem podléhat zdanění a rovněž bude tato částka připočtena k vyměřovacímu základu pro stanovení pojistného na sociální a zdravotní pojištění. Daňově uznatelným výdajem zaměstnavatele je celá částka 5 000 Kč za jednoho zaměstnance měsíčně, protože zaměstnavatel postupuje v souladu s § 24 odst. 2 písm. j) bod 5 ZDP. Daňovým nákladem zaměstnavatele bude rovněž podle § 24 odst. 2 písm. f) ZDP povinné pojistné na sociální a zdravotní pojištění hrazené zaměstnavatelem za sebe sama (částka 1 500 Kč x 0,338 = 507 Kč).
Příklad 6
Zaměstnavatel se sídlem firmy v Brně zajistí vysoce kvalifikovaného zaměstnance s trvalým bydlištěm v Českém Těšíně a do doby zakoupení vlastního bytu a přestěhování zaměstnance s rodinou do Brna hradí zaměstnavatel novému zaměstnanci ubytování v hotelu, za které zaplatí zaměstnavatel částku 16 000 Kč za měsíc. Toto přechodné ubytování poskytuje zaměstnanci bezplatně v souladu se zněním pracovní smlouvy.
U zaměstnance je částka nepeněžního příjmu ve výši 3 500 Kč měsíčně osvobozena od daně z příjmů ze závislé činnosti. Nadlimitní částka ve výši 12 500 Kč měsíčně bude jako nepeněžní příjem podléhat zdanění současně s vyplacenou mzdou a bude zahrnuta do vyměřovacího základu zaměstnance pro odvod pojistného na sociální a zdravotní pojištění. Poskytnutí bezplatného přechodného ubytování tak přijde zaměstnance na dani z příjmů na 12 500 Kč x 0,15 = 1 875 Kč měsíčně a na pojistném na 12 500 Kč x 0,11 = 1 375 Kč.
Daňově uznatelným výdajem zaměstnavatele je celá částka 16 000 Kč měsíčně, protože zaměstnavatel postupuje v souladu s § 24 odst. 2 písm. j) bod 5 ZDP. Daňovým nákladem zaměstnavatele bude rovněž podle § 24 odst. 2 písm. f) ZDP povinné pojistné na sociální a zdravotní pojištění hrazené zaměstnavatelem za sebe sama (částka 12 500 Kč x 0,338 = 4 225 Kč).
Příklad 7
Zaměstnavatel zajistil novému zaměstnanci přechodné ubytování (1 místnost s příslušenstvím) v pronajatém rodinném domku. Zaměstnanec hradí částku 6 600 Kč měsíčně pronajímateli, přičemž tuto částku zaměstnavatel proplácí zaměstnanci na základě dokladu o zaplacení nájmu. Bezplatné přechodné ubytování poskytuje zaměstnavatel zaměstnanci v souladu se zněním pracovní smlouvy, a to do doby, než si nový zaměstnanec sežene a zakoupí vlastní byt.
Vzhledem k tomu, že se jedná o peněžní plnění zaměstnavatele, bude částka 6 600 Kč v plné výši jako peněžní příjem podléhat zdanění u zaměstnance současně s jeho mzdou a částka bude zahrnuta do vyměřovacího základu zaměstnance pro odvod pojistného na sociální a zdravotní pojištění. Měsíční záloha na daň z příjmů ze závislé činnosti se tak navýší o částku 6 600 Kč x 0,15 = 990 Kč a pojistné hrazené zaměstnancem o částku 6 600 Kč x 0,11 = 726 Kč.
Daňově uznatelným výdajem zaměstnavatele je celá částka 6 600 Kč měsíčně, protože zaměstnavatel postupuje v souladu s § 24 odst. 2 písm. j) bod 5 ZDP. Daňovým nákladem zaměstnavatele bude rovněž podle § 24 odst. 2 písm. f) ZDP povinné pojistné na sociální a zdravotní pojištění hrazené zaměstnavatelem za sebe sama (částka 6 600 Kč x 0,338 = 2 231 Kč).
Příklad 8
Zaměstnavatel přispívá v roce 2022 zaměstnanci částkou 4 000 Kč měsíčně na provozní výdaje spojené s bydlením v bytě, který si zaměstnanec před uzavřením pracovní smlouvy v roce 2022 zakoupil a do kterého se s rodinou přestěhoval. K tomuto závazku se zaměstnavatel zavázal v pracovní smlouvě při zajištění pracovníka ze vzdálené lokality.
V daném případě nejde o zajištění přechodného ubytování. Na straně zaměstnance je měsíčně částka 4 000 Kč peněžního příspěvku na bydlení jeho zdanitelným příjmem současně s jeho mzdou. Měsíční záloha na daň z příjmů ze závislé činnosti se tak navýší o částku 4 000 Kč x 0,15 = 600 Kč a pojistné hrazené zaměstnancem o částku 4 000 Kč x 0,11 = 440 Kč.
I když se nejedná o příspěvek na řešení přechodného ubytování zaměstnance, ale jde o trvalé řešení jeho bytové situace, je daňově uznatelným výdajem zaměstnavatele celá částka 4 000 Kč měsíčně, protože zaměstnavatel postupuje v souladu s § 24 odst. 2 písm. j) bod 5 ZDP. Daňovým výdajem zaměstnavatele bude rovněž podle § 24 odst. 2 písm. f) ZDP povinné pojistné na sociální a zdravotní pojištění hrazené zaměstnavatelem za sebe sama (částka 4 000 Kč x 0,338 = 1 352 Kč).
Příspěvky na dopravu do zaměstnání a ze zaměstnání
Jedná se o případy, kdy zaměstnavatelé zajišťují formou nepeněžního plnění bezplatně svým zaměstnancům dopravu do zaměstnání a ze zaměstnání, popřípadě hradí zaměstnancům dopravu do zaměstnání a ze zaměstnání veřejnými dopravními prostředky nebo vlastním osobním automobilem zaměstnance formou peněžního plnění poskytovaného zaměstnavatelem.
Daňové řešení u zaměstnance
Z § 6 odst. 9 písm. e) ZDP vyplývá, že od daně z příjmů ze závislé činnosti je osvobozeno pouze zvýhodnění poskytované zaměstnavatelem provozujícím veřejnou dopravu osob, který svým zaměstnancům a jejich rodinným příslušníkům přispívá na dopravu formou bezplatných nebo zlevněných jízdenek. Pro ostatní skupiny zaměstnanců nenalezneme v ZDP ustanovení o možném osvobození poskytnutého plnění zaměstnavatelem formou zajištění dopravy do a ze zaměstnání nebo úhrady této dopravy od daně z příjmů ze závislé činnosti. Proto se bude na tyto zaměstnanecké výhody u zaměstnance plně vztahovat jednak § 3 odst. 2 a odst. 3 písm. a) ZDP, kde se uvádí, že příjmem fyzické osoby se rozumí příjem peněžní i nepeněžní, přičemž nepeněžní příjem se pro účely daně z příjmů fyzických osob oceňuje podle zákona o oceňování majetku, a dále také § 6 odst. 3 ZDP.
Pokud zaměstnavatel
poskytuje dopravu zaměstnanci do zaměstnání a ze zaměstnání bezplatně, a tudíž nepožaduje úhradu za poskytnutou službu, jedná se na straně zaměstnance o nepeněžní příjem ve výši ceny obvyklé,
kterou by zaplatil při použití veřejné dopravy. V měsíci, kdy byla zaměstnavatelem zaměstnanci poskytnuta bezplatně doprava do a ze zaměstnání, bude cena obvyklá za dopravu připočtena v rámci stanovení zálohy na daň ke zdanitelné mzdě a současně tento nepeněžní příjem bude součástí vyměřovacího základu pro odvod pojistného na sociální a zdravotní pojištění. Pokud zaměstnavatel požaduje částečnou úhradu od zaměstnance, bude výše zdanitelného příjmu u zaměstnance rovna ceně obvyklé snížené o úhradu zaměstnance.V případě, že
zaměstnavatel hradí zaměstnanci výdaje za spotřebované pohonné hmoty v souvislosti s cestou do a ze zaměstnání soukromým motorovým vozidlem zaměstnance na základě předložených paragonů o nákupu PHM,
bude tento peněžní příjem zaměstnance předmětem zdanění
a proplacená částka bude připočtena u zaměstnance k jeho zdanitelné mzdě a bude součástí vyměřovacího základu pro odvod pojistného na sociální a zdravotní pojištění.Daňové řešení u zaměstnavatele
Zaměstnavatel může u tohoto zaměstnaneckého benefitu
plně využít § 24 odst. 2 písm. j) bod 5
ZDP a veškeré výdaje na poskytovanou nebo hrazenou dopravu zaměstnancům do a ze zaměstnání uplatnit jako daňově uznatelné výdaje (náklady). Podmínkou daňové uznatelnosti těchto výdajů (nákladů) však je, že toto nepeněžní nebo peněžní plnění zaměstnavatele je dohodnuto v kolektivní smlouvě nebo stanoveno ve vnitřním předpisu, popř. přímo v pracovní nebo jiné smlouvě uzavřené se zaměstnancem.
Zaměstnavatel tak může při splnění výše uvedených podmínek dle § 24 odst. 2 písm. j) bod 5 ZDP uplatnit jako daňový výdaj (náklad) jak úhradu dopravy zaměstnance do a ze zaměstnání osobním automobilem (soukromým, resp. služebním, motorovým vozidlem, které je bezplatně poskytnuto zaměstnanci k použití pro služební a soukromé účely), tak proplácené jízdné zaměstnancům veřejným hromadným dopravním prostředkem za cesty do a ze zaměstnání (autobusové a vlakové jízdenky). Daňovým výdajem (nákladem) jsou rovněž výdaje spojené se zajištěním dopravy zaměstnanců do a ze zaměstnání zaměstnavatelem při splnění podmínek uvedených v § 24 odst. 2 písm. j) bod 5 ZDP.
Příklad 9
Ve vnitřním předpisu má zaměstnavatel stanoveno, že bude zajišťovat bezplatně dopravu zaměstnanců z okolních obcí do sídla firmy a následně zpět do místa bydliště zaměstnanců. Doprava je zajištěna smlouvou uzavřenou s provozovatelem autodopravy.
U zaměstnance je nutno zvýšit základ daně pro výpočet měsíční zálohy na daň z příjmů o bezplatně poskytnutou dopravu do a ze zaměstnání, a to v ceně obvyklé (ve výši ceny jízdenky za použití veřejné dopravy). Tento nepeněžní příjem vstupuje rovněž do vyměřovacího základu zaměstnance pro odvod pojistného na sociální a zdravotní pojištění.
Zaměstnavatel postupuje podle § 24 odst. 2 písm. j) bod 5 ZDP a náklady vynaložené na dopravu zaměstnanců jsou u něho daňově uznatelné. Daňovým nákladem zaměstnavatele bude rovněž podle § 24 odst. 2 písm. f) ZDP povinné pojistné na sociální a zdravotní pojištění hrazené zaměstnavatelem za sebe sama ze zdanitelného nepeněžního příjmu zaměstnance.
Příklad 10
Obsahem pracovní smlouvy uzavřené s novým zaměstnancem při nástupu do zaměstnání je i závazek zaměstnavatele, že mu bude do doby, než si zajistí byt v sídle firmy, hradit výdaje za spotřebu PHM související s dopravou jeho soukromým motorovým vozidlem z místa bydliště do a ze zaměstnání. Za listopad 2022 předloží zaměstnanec zaměstnavateli doklady o nákupu PHM na částku 3 900 Kč, kterou zaměstnavatel uhradí.
U zaměstnance se jedná o zdanitelný příjem ze závislé činnosti, který vchází do vyměřovacího základu zaměstnance pro odvod pojistného na sociální a zdravotní pojištění. Při stanovení zálohy na daň za měsíc listopad 2022 bude připočten příjem 3 900 Kč k hrubé mzdě zaměstnance.
Vzhledem k tomu, že se zaměstnavatel zavázal v pracovní smlouvě k zajištění tohoto benefitu pro zaměstnance, budou podle § 24 odst. 2 písm. j) bod 5 ZDP náklady vynaložené na dopravu zaměstnance daňově uznatelné. Daňovým nákladem zaměstnavatele bude rovněž podle § 24 odst. 2 písm. f) ZDP povinné pojistné na sociální a zdravotní pojištění hrazené zaměstnavatelem za sebe sama (za měsíc listopad částka 3 900 Kč x 0,338 = 1 318 Kč).
Příklad 11
Zaměstnavatel proplácí svým zaměstnancům dopravu do a ze zaměstnání na základě předložených jízdenek autobusových a vlakových spojů. Tato skutečnost však není podchycena v žádné smlouvě se zaměstnanci ani v interním předpisu zaměstnavatele.
U zaměstnance je nutno o proplacené jízdenky zvýšit zdanitelnou mzdu při výpočtu měsíční zálohy na daň z příjmů ze závislé činnosti. Výše zdanitelného příjmu vchází do vyměřovacího základu zaměstnance pro odvod pojistného na sociální a zdravotní pojištění.
Vzhledem k tomu, že poskytování tohoto benefitu zaměstnancům nevychází z kolektivní smlouvy nebo z vnitropodnikového předpisu ani není součástí pracovní smlouvy, zaměstnavatel nemůže postupovat podle § 24 odst. 2 písm. j) bod 5 ZDP. Proplácené jízdenky zaměstnancům za cestu do a ze zaměstnání jsou u zaměstnavatele daňově neuznatelné. Daňovým nákladem zaměstnavatele však bude podle § 24 odst. 2 písm. f) ZDP povinné pojistné na sociální a zdravotní pojištění hrazené zaměstnavatelem ze zdanitelného peněžního příjmu zaměstnance.
|
Získejte na 10 dní ZDARMA • Přístup ke všem článkům s příklady
|