Ostatní příjmy fyzických osob

Ostatní příjmy jsou v případě fyzických osob určitou „zbytkovou“ kategorií, a to v tom smyslu, že do této skupiny příjmů budou příjmy zahrnuty až poté, co vyloučíme možnost, že by se jednalo o příjmy podle § 6–9 ZDP. To znamená, že zařazení příjmů mezi příjmy § 6 až 9 ZDP má vždy přednost, a aby se jednalo o příjem podle § 10 ZDP, musí platit to, že daný příjem nevyhovuje podmínkám pro zařazení do žádného z předchozích druhů příjmů.

Aby se jednalo o ostatní příjem, který bude zařazen do § 10 ZDP, musí tímto příjmem docházet ke zvýšení majetku. Pokud by tato podmínka nebyla splněna a ke zvýšení majetku by nedocházelo, potom by se o ostatní příjem nejednalo a vzhledem k nezařazení mezi příjmy § 6–9 ZDP by se nejednalo o příjem, který by byl u tohoto poplatníka předmětem daně z příjmů fyzických osob. Ovšem jedná se o podmínku značně problematickou, která je v praxi často předmětem mnoha sporů. Stačí tuto skutečnost dokumentovat na jednoduchém případu, kdy poplatník prodává osobní automobil, přičemž nesplnil časový test pro osvobození od daně, automobil nakoupil před několika měsíci za částku 450 000 Kč a nyní jej prodává za částku nižší, např. 260 000 Kč, protože se vozidlo ukázalo jako poruchové, nespolehlivé, a poplatník je rád, že se jej zbavil, byť za nižší cenu. I v tomto případě by mohlo být diskutabilní, zda je splněna podmínka zvýšení majetku poplatníka, nicméně praxe je taková, že se o příjem podle § 10 ZDP i v takovémto případě jedná.

Mnohem horší na posouzení bude ale případ, kdy např. člen spolku, případně i fyzická osoba, která ke spolku nemá žádný právní vztah (např. rodič dítěte, které ve spolku sportuje), obdrží od spolku „cestovní náhrady“ ve výši, které pokryjí vynaložené výdaje spojené s cestou. V takovém případě jsou praxe i výklady nejednoznač