Pracovní úrazy jsou nepříjemnou součástí pracovního provozu a mohou představovat dramatický zásah nejen do životů konkrétních zaměstnanců a zaměstnankyň. Právní úprava této problematiky ošetřená zákoníkem práce , která je předmětem následujícího textu, zakotvuje zejména povinnosti zaměstnavatele při předcházení i řešení pracovních úrazů a oproti občanskému zákoníku obsahuje speciální úpravu náhrady škody v případě, že k pracovnímu úrazu dojde.
Pracovní úrazy
Mgr.
Šárka
Homfray,
právnička, II. místopředsedkyně Odborového svazu státních orgánů a organizací
Kdy se jedná o pracovní úraz
Pracovním úrazem se ve smyslu ustanovení § 271k zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákoník práce“) rozumí poškození zdraví nebo smrt zaměstnance, došlo-li k nim nezávisle na jeho vůli krátkodobým, náhlým a násilným působením zevních vlivů při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním. Jako pracovní úraz se posuzuje též úraz, který zaměstnanec utrpěl pro plnění pracovních úkolů, ale pracovním úrazem není úraz, který se zaměstnanci přihodil na cestě do zaměstnání a zpět. Na rozdíl od nemocí z povolání není okruh možných pracovních úrazů stanoven zvláštním právním předpisem, je tedy vždy nutné zkoumat naplnění výše uvedených charakteristik, tedy poškození zdraví úrazovým dějem, skutečnost, že se tak stalo nezávisle na vůli zaměstnance, a souvislost s plněním pracovních úkolů.
Zda tyto předpoklady byly naplněny, posuzuje z