Vzhledem k tomu, že se v současné době zaměstnavatelé snaží, případně i prostřednictvím dalších subjektů, poskytovat zaměstnancům různé benefity, stojí za zamyšlení i otázka zdanění takových plnění. V článku je poukázáno na poměrně široké pojetí příjmů ze závislé činnosti. V nedávné době byla tato problematika řešena Nejvyšším správním soudem v rozsudku čj. 10 Afs 61/2022-41. V tomto rozsudku Nejvyšší správní soud odkazuje i na své dřívější rozsudky čj. 7 Afs 29/2005-91 , čj. 5 Afs 38/2014-37 a čj. 1 Afs 162/2018-39 .
Odměny poskytované zaměstnancům v souvislosti s výkonem závislé činnosti
Ing.
Monika
Sušánková
Finanční úřad pro Plzeňský kraj
1. Právní rámec odměn poskytovaných zaměstnancům v souvislosti s výkonem závislé činnosti
Je třeba připomenout, že zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o daních z příjmů“), v § 6 odst. 1 vymezuje příjmy ze závislé činnosti poměrně široce. Obzvláště důležité je pak vymezení příjmů uvedených v tomto ustanovení pod písm. d). Jedná se o příjmy plynoucí v souvislosti se současným, budoucím nebo dřívějším výkonem činnosti, ze které plynou příjmy podle písm. a) až c), bez ohledu na to, zda plynou od plátce, u kterého poplatník vykonává činnost, z níž plyne příjem ze závislé činnosti, nebo od plátce, u kterého poplatník tuto činnost nevykonává. Tady se právě skrývají různé benefity, které nejsou přímo mzdou či odměnou za vykonanou práci, ale plynou poplatníkovi právě z toho důvodu, že závislou činnost vykonává. Bez toho by tento příjem neobdržel. A tyto benefity
mohou plynout jednak přímo od plátce, pro kterého poplatník závislou činnost vykonává, či od jiného plátce, ale plynou mu právě v souvislosti s jím vykonávanou závislou činností
. Pokud pro příslušné benefity nenajdeme osvobození od daně, ať už v § 4, § 4a či § 6 odst. 9 zákona o daních z příjmů, jedná se o zdanitelné příjmy, z nichž má povinnost srazit zálohu na daň či daň vybíranou srážkou p