Často nemá podnikatel k rozvoji svého podnikání dostatek finančních prostředků, přičemž úvěr od banky je drahý, anebo ho nemůže získat. Možným řešením dané situace je využití institutu tiché společnosti ve smyslu znění § 2747 až § 2755 zákona č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ObčZ “). Jedná se skutečně o „tiché“ řešení, protože tichý společník se neúčastní na podnikání druhé osoby přímo, ale jen pasivně, a to pouze poskytnutím svého vkladu do podnikání jiné osoby. V článku si ukážeme jak právní, tak daňové řešení této „pomoci“ při podnikání druhé osoby.
Podnikání v rámci tiché společnosti
Ing.
Ivan
Macháček
Základní principy tiché společnosti dle ustanovení ObčZ
–
Smlouvou o tiché společnosti se tichý společník zavazuje k vkladu, kterým se bude podílet po celou dobu trvání tiché společnosti na výsledcích podnikání podnikatele.
Na druhé straně se podnikatel ve smlouvě o tiché společnosti zavazuje platit tichému společníkovi podíl na zisku (část čistého zisku z jeho podnikání), který odpovídá podílu tichého společníka na výsledku podnikání. Smlouva o tiché společnosti nemá občanským zákoníkem povinně předepsanou písemnou formu.–
Předmětem vkladu tichého společníka může být určitá peněžní částka, určitá věc, určité právo popřípadě jiná majetková hodnota využitelná podnikatelem k podnikání
. Tichý společník předá podnikateli předmět vkladu bez zbytečného odkladu po vzniku tiché společnosti, nebo mu s ním umožní nakládat. Z § 2748 odst. 2 ObčZ vyplývá, že
je-li předmětem vkladu nemovitá věc, nabývá k ní podnikatel na dobu trvání tiché společnosti užívací a požívací právo. Je-li předmětem vkladu něco jiného, má se za to, že podnikatel nabyl k předmětu vznikem tiché společnosti vlastnické právo.
–
Tichým společníkem může být jak fyzická osoba (podnikatel či nepodnikatel), tak i právnická osoba
. Tichý společník nemá vliv na rozhodování o obchodních a dalších záležitostech podnikatelského subjektu.
Jméno osoby tichého společníka zůstává navenek neznámo,
tichý společník se nezapisuje ani v obchodním rejstříku v případě, že jde o tichého společníka podílejícího se na podnikání fyzické nebo právnické osoby zapsané v obchodním rejstříku, ani se nezapisuje v živnostenském rejstříku, ani nedochází k jeho registraci u finančního úřadu.
Práva a povinnosti vůči třetím osobám z podnikání vznikají pouze podnikateli.
–
Pokud je
smlouva o tiché společnosti uzavřena s obchodní korporací
, vztahuje se na její podnikání a organizaci i zákon č. 90/2012 Sb., o obchodních korporacích, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZOK“). Proto je třeba zohlednit i ustanovení § 34 odst. 1 ZOK, kde je stanoveno, že na základě účetní závěrky schválené nejvyšším orgánem obchodní
korporace
lze
zisk a jiné vlastní zdroje
obchodní
korporace
rozdělit toliko mezi společníky, ledaže společenská smlouva určí jinak.
Je-li jednou ze stran smlouvy o tichém společenství kapitálová společnost, vyžaduje se k její platnosti
schválení nejvyšším orgánem společnosti,
to je valnou hromadou. Pro společnost s r. o. to vyplývá ze znění § 190 odst. 2 písm. j) ZOK a pro akciovou společnost to vyplývá ze znění § 421 odst. 2 písm. o) ZOK. U osobních společností musí smlouvu schválit všichni společníci.–
Smlouva může být uzavřena na dobu určitou i neurčitou
. Z § 2754 ObčZ vyplývá, že nebyla-li tichá společnost ujednána na určitou dobu, lze ji vypovědět nejpozději 6 měsíců před koncem účetního období. Tichá společnost se dále zrušuje v případech:
a)
dosáhne-li podíl tichého společníka na ztrátě výše jeho vkladu, ledaže uhradí podíl na ztrátě nebo doplní vklad,
b)
ukončí-li se podnikání, kterého se týká tichá společnost,
c)
bylo-li rozhodnuto o úpadku podnikatele nebo tichého společníka, zrušením konkursu po splnění rozvrhového usnesení, zrušením konkursu proto, že majetek je zcela nepostačující, anebo zamítnutím insolvenčního návrhu pro nedostatek majetku.
–
Po zániku tiché společnosti vydá dle § 2755 ObčZ podnikatel tichému společníkovi bez zbytečného odkladu vklad upravený o podíl na výsledku svého podnikání podle stavu ke dni zániku tiché společnosti.
Práva a povinnosti tichého společníka
–
Tichý společník má dle znění § 2749 ObčZ právo nahlížet do obchodních dokladů a účetních záznamů týkajících se podnikání, na němž se účastní, a proto je oprávněn požadovat stejnopis účetní závěrky.
–
Tichý společník se dle § 2751 ObčZ podílí na zisku nebo na ztrátě podnikatele v ujednané výši, jinak ve výši určené vzhledem k výši jeho vkladu
a zavedené praxi stran, popřípadě vzhledem k zvyklostem. Výše podílu tichého společníka se určí z čistého zisku. Vytváří-li podnikatel fond, se kterým nesmí libovolně nakládat, odečte se z čistého zisku zákonný příděl do takového fondu. Podíl na zisku vyplatí podnikatel do třiceti dnů po vyhotovení účetní závěrky a jejím případném schválení, je-li vyžadováno.–
Vklad tichého společníka se podle znění § 2752 ObčZ nezvyšuje o jeho podíl na zisku, který nevybere.
–
Tichý společník neručí za dluhy podnikatele
, za tyto dluhy odpovídá podnikatel. Ve stanovených případech v § 2750 ObčZ však za dluhy podnikatele tichý společník ručí, a to ve dvou případech:
–
jestliže je jeho jméno obsaženo ve jménu, popřípadě v obchodní firmě podnikatele,
–
jestliže prohlásí osobě, s níž jedná podnikatel o uzavření smlouvy, že oba podnikají společně (v tomto případě ručí za dluhy podnikatele vyplývající z uzavřené smlouvy).
–
V případě, že v rámci podnikání vznikne podnikateli ztráta, v souladu se zněním § 2753 ObčZ
se na ztrátě podílí tichý společník stejně jako na zisku
– v občanském zákoníku se výslovně uvádí, že k opačnému ujednání se nepřihlíží.
O podíl tichého společníka na ztrátě se jeho vklad snižuje, přičemž tichý společník není povinen vklad o podíl na ztrátě doplnit
. Pokud byl tichému společníkovi vyplacen podíl na zisku, není povinen jej při pozdější ztrátě vracet.Příklad 1
Syn vypomůže svému otci, který provozuje živnostenské podnikání a v současné době se potýká s nedostatkem finančních prostředků, a to poskytnutím potřebné peněžní částky na základě uzavření smlouvy o tiché společnosti.
Ve smlouvě o tiché společnosti bude uvedena výše peněžního vkladu tichého společníka a rovněž určen podíl tichého společníka na zisku podnikatele. K výplatě části zisku vyplývajícího z podílu tichého společníka na výsledku podnikání se tedy musí podnikatelský subjekt zavázat ve smlouvě o tichém společenství.
Příklad 2
Otec jako tichý společník poskytl svému synovi k rozvoji jeho podnikání peněžitý vklad. V uzavřené smlouvě o tiché společnosti je uvedena výše peněžitého vkladu tichého společníka 200 000 Kč, přičemž podíl tichého společníka na výsledcích podnikání podnikatele činí 25 %. Za rok 2022 dosáhnul podnikatel z podnikatelské činnosti čistý zisk ve výši 500 000 Kč, ale za rok 2023 však vykáže podnikatel ztrátu ve výši 200 000 Kč především v důsledku omezení prodeje vyráběných výrobků v důsledku celostátní ekonomické situace a vysoké inflace.
Podíl tichého společníka na zisku dosáhnul za rok 2022 výše 125 000 Kč. Za rok 2023 se pak podílí tichý společník na ztrátě ve výši 50 000 Kč a o tuto částku se sníží jeho vklad na tiché společnosti a to na výši vkladu 150 000 Kč.
Tichý společník není povinen svůj vklad o podíl na ztrátě doplnit.
Daňové řešení peněžního a nepeněžního vkladu
Peněžní vklad tichého společníka
nemá žádný daňový dopad ani u tichého společníka, ani u podnikatele. U tichého společníka se z hlediska ZDP nejedná o výdaj na dosažení, zajištění a udržení příjmu a u podnikatele není přijatý vklad zdanitelným příjmem.V případě, že je
předmětem nepeněžního vkladu tichého společníka hmotný movitý majetek, který je součástí jeho obchodního majetku a tichý společník jej daňově odpisuje,
pak se pro účely daně z příjmů postupuje u tichého společníka a podnikatele následovně:–
Podle znění § 26 odst. 7 písm. a) bod 1 ZDP
se uplatní u tichého společníka
ve zdaňovacím období, ve kterém dochází k vyřazení hmotného movitého majetku před koncem zdaňovacího období z důvodu vkladu hmotného movitého majetku tichého společníka,
a to pokud je hmotný movitý majetek evidován u poplatníka na počátku příslušného zdaňovacího období. Po dobu trvání tiché společnosti vložený hmotný movitý majetek tichý společník neodpisuje, protože
vkladem tohoto majetku do tiché společnosti pozbývá vlastnická práva k vloženému majetku
; nemůže rovněž uplatnit jako daňový výdaj zůstatkovou cenu vloženého majetku.–
Podle znění § 26 odst. 7 písm. b) ZDP uplatní
podnikatelský subjekt odpis ve výši jedné poloviny ročního odpisu z hmotného movitého majetku nabytého vkladem od tichého společníka v průběhu zdaňovacího období
a evidovaného u podnikatelského subjektu na konci zdaňovacího období, u něhož poplatník pokračuje v odpisování započatém původním odpisovatelem podle § 30 odst. 10 ZDP.–
Podle znění § 30 odst. 10 písm. c) ZDP
poplatník u hmotného movitého majetku nabytého vkladem tichého společníka
s bydlištěm nebo sídlem na území ČR
spolu s nabytím vlastnických práv k tomuto majetku, pokračuje v odpisování započatém původním odpisovatelem
, pokud tichý společník měl před uskutečněním vkladu tento majetek zahrnut v obchodním majetku; to znamená, ž poplatník odpisuje ze vstupní ceny, ze které odpisoval původní odpisovatel při zachování zůsobu odpisování.–
Po ukončení smlouvy o tichém společenství
a vrácení majetku tichému společníkovi
pokračuje tichý společník
podle § 30 odst. 10 písm. d) ZDP
v odpisování u hmotného movitého majetku nabytého vrácením jeho vkladu
, pokud nabyl vlastnická práva k tomuto majetku.Výše uvedené se vztahuje pouze na majetek, u kterého podnikatel nabyl vlastnických práv k tomuto majetku, tedy pouze na movitý majetek vložený jako vklad tichého společníka.
Pouze u movitého majetku dochází k tomu, že podnikatel se stává vlastníkem tohoto vloženého majetku, pokud smlouva o tiché společnosti nestanoví jinak.
Pokud tichý společník vloží jako vklad do tiché společnosti nemovitou věc, zůstává tichý společník vlastníkem tohoto majetku
a podnikatel nabývá k nemovité věci pouze na dobu trvání tiché společnosti užívací a požívací právo. V tomto případě nemůže podnikatel odpisovat vloženou nemovitou věc tichým společníkem.
V případě, že je
předmětem nepeněžního vkladu tichého společníka hmotný movitý majetek, který není součástí jeho obchodního majetku
, pak se pro účely odpisování u podnikatele
vkládaný majetek ocení
reprodukční pořizovací cenou
podle zákona o oceňování majetku a to zpravidla na základě zpracování odborného posudku soudním znalcem. Jedná se o obvyklou cenu, kterou se podle znění § 2 odst. 1 zákona o oceňování majetku rozumí cena, která by byla dosažena při prodejích stejného, popřípadě obdobného majetku nebo při poskytování stejné nebo obdobné služby v obvyklém obchodním styku v tuzemsku ke dni ocenění; přitom se zvažují všechny okolnosti, které mají na cenu vliv, avšak do její výše se nepromítají vlivy mimořádných okolností trhu, osobních poměrů prodávajícího nebo kupujícího ani vliv zvláštní obliby.PŘÍKLAD 3
Syn–podnikatel uzavře smlouvu o tiché společnosti se společností s r. o., kterou založil jeho otec, který je jediným společníkem této společnosti, a vloží ke dni 1. 10. 2023 jako vklad tichého společníka do společnosti nákladní automobil. Tento automobil má syn zařazen ve svém obchodním majetku a odpisuje jej ze vstupní ceny 800 000 Kč zrychleným způsobem od roku 2021. V roce 2025 dojde ke zrušení smlouvy o tiché společnosti a vklad je navrácen podnikateli.
Stanovení daňových odpisů nákladního automobilu
[podle § 32 odst. 2 písm. a) bod 3 ZDP]|
Zdaňovací období
|
Fyzická osoba – podnikatel
|
Společnost s r. o.
|
|
2021
|
800 000 Kč / 5 + 800 000 Kč × 0,1 = 240 000 Kč
|
|
|
2022
|
2 × 560 000 Kč / (6 - 1) = 224 000 Kč
|
|
|
2023
|
0,5 × 2 × 336 000 Kč / (6 - 2) = 84 000 Kč
|
0,5 × 2 × 336 000 Kč / (6 - 2) = 84 000 Kč
|
|
2024
|
2 × 168 000 Kč / (6 - 3) = 112 000 Kč
|
|
|
2025
|
0,5 × 2 × 56 000 Kč / (6 - 4) = 28 000 Kč
|
0,5 × 2 × 56 000 Kč / (6 - 4) = 28 000 Kč
|
Podnikatel si uplatní ve třetím roce odpisování, kdy dochází ke vkladu nákladního automobilu, poloviční výši ročního daňového odpisu v částce 84 000 Kč a společnost s r.o. bude pokračovat v započatém odpisování, takže si uplatní rovněž poloviční výši ročního daňového odpisu 84 000 Kč. Ke dni 1. 10. 2023, kdy dochází ke vkladu nákladního automobilu do tiché společnosti, činí zůstatková cena vozidla 252 000 Kč, což je současně výše vkladu tichého společníka do společnosti.
Vzhledem k tomu, že v průběhu 5. roku odpisování vozidla je ukončena smlouva o tichém společenství a automobil je navrácen tichému společníkovi, uplatní společnost s r.o. v tomto zdaňovacím období poloviční roční odpis ve výši 28 000 Kč, a podnikatel rovněž poloviční roční odpis 28 000 Kč.
PŘÍKLAD 4
Nepodnikající fyzická osoba vloží v říjnu 2023 používaný osobní automobil v soukromém vlastnictví jako vklad tichého společníka do podnikání svého strýce. Vklad je oceněn soudním znalcem na částku 420 000 Kč, což je současně výše vkladu tichého společníka do tiché společnosti. Podnikající fyzická osoba po převzetí osobního automobilu od tichého společníka zahájí daňové odpisování hmotného majetku zrychleným způsobem. V roce 2025 dojde ke zrušení smlouvy o tiché společnosti a vklad je navrácen fyzické osobě.
Podnikatel po převzetí automobilu od tichého společníka zahájí jeho odpisování na základě svého rozhodnutí zrychleným způsobem ze vstupní ceny stanovené odhadcem a po dobu trvání tiché společnosti uplatní do daňových výdajů následující výši daňových odpisů:
|
Zdaňovací období
|
Daňové odpisy u podnikatele
|
|
2023
|
420 000 Kč / 5 = 84 000 Kč
|
|
2024
|
2 × 336 000 Kč / (6 - 1) = 134 400 Kč
|
|
2025
|
0,5 × 2 × 201 600 Kč / (6 - 2) = 50 400 Kč
|
Zdanění podílu na zisku tichého společníka ze zdrojů na území ČR
Podíl na zisku vyplácený tichému společníkovi z účasti na podnikání je u poplatníka daně z příjmů fyzických osob
zdaňován podle § 8 odst. 1 písm. b) ZDP jako příjem z kapitálového majetku a podléhá zdanění
dle § 36 odst. 2 písm. d) ZDP zvláštní sazbou daně (srážková daň)
ve výši 15 %
z podílu na zisku.Vzhledem k tomu, že podíl na zisku tichého společníka je zdaňován srážkovou daní, tichý společník již neuvádí čistý podíl na zisku do daňového přiznání k dani z příjmů fyzických osob.
–
Fyzická osoba (tichý společník) je podnikatel a vede daňovou evidenci nebo uplatňuje paušální výdaje
přijatý čistý podíl na zisku tichého společníka je příjmem poplatníka, který není zahrnován poplatníkem do daňového přiznání k dani z příjmů fyzických osob.–
Fyzická osoba (tichý společník) je podnikatel a vede účetnictví
tichý společník, který vede účetnictví, zaúčtuje přijatý podíl na zisku do výnosů a v rámci úpravy základu daně sníží v daňovém přiznání k dani z příjmů fyzických osob dosažený výsledek hospodaření o výši přijatého čistého podílu na zisku tichého společníka, protože zdanění podílu na zisku již provedl srážkovou daní plátce.–
Fyzická osoba (tichý společník) je nepodnikající osobou
fyzická osoba nezahrnuje přijatý čistý podíl na zisku tichého společníka do daňového přiznání ani se nepromítá do ročního zúčtování daně u poplatníka s příjmy ze závislé činnosti, který učinil u zaměstnavatele prohlášení k dani.Příklad 5
Podnikající fyzická osoba vloží ze svých podnikatelských prostředků v roce 2023 peněžitý vklad jako tichý společník do podnikání svého otce. V rámci svého podnikání uplatňuje paušální výdaje. Za zdaňovací období roku 2023 obdrží v březnu roku 2024 čistý podíl na zisku tichého společníka ve výši 76 500 Kč.
Vyplacený podíl na zisku tichého společníka ve výši 76 500 Kč je čistým podílem na zisku, který je již zdaněn srážkovou daní ve výši 15 %, kterou odvádí plátce. Proto se tato částka neprojeví žádným způsobem v daňovém přiznání k dani z příjmů fyzických osob za rok 2023. Otec jakožto plátce daně z vypláceného podílu na zisku odvede z hrubého podílu na zisku tichého společníka ve výši 90 000 Kč srážkovou daň ve výši 13 500 Kč.
V případě, že
tichým společníkem je právnická osoba, pak podíl na zisku tichého společníka podléhá rovněž zdanění
podle § 36 odst. 2 písm. d) ZDP zvláštní sazbou daně (srážková daň)
ve výši 15 %
z podílu na zisku.Poplatník daně z příjmů právnických osob, který v průběhu zdaňovacího období obdrží podíl na zisku tichého společníka a tento zaúčtuje ve svém účetnictví jako výnos, sníží v rámci úpravy výsledku hospodaření na základ daně v daňovém přiznání k dani z příjmů právnických osob dosažený výsledek hospodaření o výši přijatého čistého podílu na zisku tichého společníka, jehož zdanění již provedl srážkovou daní plátce.
Tichý společník není českým daňovým rezidentem
Za příjem ze zdrojů na území ČR se u poplatníků daně z příjmů fyzických a právnických osob, kteří nejsou českými rezidenty, považuje dle § 22 odst. 1 písm. g) bod 3 ZDP rovněž část zisku po zdanění vyplácená tichému společníkovi. Z tohoto podílu na zisku se provede
srážka daně ve výši 15 % podle § 36 odst. 1 písm. b) bod 1. ZDP
. To vše platí v případě, pokud není ve smlouvě o zamezení dvojího zdanění uvedeno jinak.Postup plátce daně
Ve všech výše uvedených případech platí povinnost srazit daň podnikatelským subjektem (plátcem daně) při výplatě, poukázání nebo připsání úhrady ve prospěch poplatníka v souladu se zněním § 38d odst. 1 ZDP
. Plátce daně je povinen dle § 38d odst. 3 ZDP sraženou daň odvést svému místně příslušnému správci daně do konce kalendářního měsíce následujícího po kalendářním měsíci, ve kterém byl povinen provést srážku.Zdanění podílu na zisku plynoucí tichému společníkovi ze zdrojů ze zahraničí
Fyzická osoba může být i tichým společníkem podnikatelského subjektu se sídlem v zahraničí. V tomto případě
zdanění podílu na zisku tichého společníka – fyzické osoby ze zdrojů ze zahraničí proběhne podle § 8 odst. 4 ZDP.
Z tohoto ustanovení vyplývá, že podíl na zisku nesnížený o výdaje tvoří dílčí základ daně dle § 8 (příjmy z kapitálového majetku) a bude zdaněn v daňovém přiznání fyzické osoby spolu s ostatními příjmy.Pokud bude tichým společníkem právnická osoba, která se svým vkladem podílí na podnikání subjektu se sídlem v zahraničí,
tvoří podíl na zisku ze
zahraničí ve výši včetně daně sražené v zahraničí samostatný základ daně
podle § 20b odst. 1 ZDP a zdaní se podle § 21 odst. 4 ZDP sazbou daně 15 % ze samostatného základu daně zaokrouhleného na celé tisícikoruny dolů.