Daňová odčitatelná položka na podporu výzkumu a vývoje je i nadále středem zájmu daňových kontrol. Daňové subjekty, které uvažují o jejím využití, se tak musí mít na pozoru a přípravu souvisejících podkladů v nejmenším nepodceňovat.
Aktuální judikatura na téma odčitatelné položky na výzkum a vývoj
Mgr. Ing.
Tomáš
Jirásek,
daňový poradce Rödl & Partner
Právní úpravu odpočtu na výzkum a vývoj nalezneme především v § 34–34e zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZDP“). Tato část ZDP doznala v roce 2019 významných změn. Jednalo se zejména o okamžik, od kterého se výdaje daňového subjektu považují za způsobilé pro uplatnění odpočtu, a také o okamžik, ke kterému musí být schválená projektová dokumentace. Zatímco před 1. 4. 2019 měl daňový subjekt (dále také „DS“) povinnost schválit formální projekt výzkumu a vývoje předtím, než s výzkumnou činností započal, nově je v souladu s ustanovením § 34ba ZDP povinen podat tzv. „Oznámení o záměru odečíst od základu daně odpočet na podporu výzkumu a vývoje“. Od okamžiku jeho podání lze vynaložené náklady na výzkum a vývoj odečíst od základu daně prostřednictvím odčitatelné položky. Projektová dokumentace musí být nově schválena až ve lhůtě pro podání řádného přiznání k dani z příjmů právnických osob pro zdaňovací období, ve kterém DS hodlá odpočet uplatnit. Tyto změny byly výrazně ku prospěchu daňových poplatníků.
Dalšími právními prameny, ve kterých nalezneme pravidla pro uplatňování odčitatelné položky na výzkum a vývoj, jsou pokyn Ministerstva financí MF-17 platný od 1. 4. 2019, který nahradil pokyn D-288. Starší pokyn se uplatní pouze na odpočet uplatňovaný dle právní úpravy platné do 1. 4. 2019. Důležitým právním pramenem je samozřejmě
judikatura
a také Koordinační výbory, komory daňovýc