Otázky a odpovědi: Náklady činnosti jednatele-rezidentem Nizozemí

Vydáno: 10 minut čtení

Máme společnost s ručením omezeným se sídlem v ČR s většinovým vlastníkem právnickou osobou z Nizozemí s obchodním podílem 95 % (A) a menšinovým vlastníkem fyzickou osobou s daňovým domicilem v ČR s obchodním podílem 5 % (B). V současné době je jediným jednatelem společník fyzická osoba (B), která vykonává funkci jednatele bez nároku na odměnu. Souběžně má tato fyzická osoba se společností uzavřený pracovní poměr na funkci výkonného ředitele. Záměrem většinového vlastníka je ustanovit další osobu do funkce jednatele, a to právnickou osobu se sídlem v Nizozemí (A). Jak bude zdaněna odměna za výkon funkce jednatele právnické osoby (A), které ustanovení kterého právního předpisu režim zdanění upravuje? Jaké ustanovení smlouvy o zamezení dvojího zdanění případně zdanění modifikuje a jak? Lze náklady, odměnu za výkon funkce jednatele právnické osoby (A), zahrnout do nákladů považovaných za náklady na dosažení, zajištění a udržení příjmů (tzv. daňově uznatelné)? Jak má být stanovena výše odměny za výkon funkce jednatele právnické osoby (A)? Existují limity? Vztahuje se na výkon funkce jednatele ustanovení o cenách sjednaných v běžných obchodních vztazích („cena obvyklá“)? Mezi právnickou osobou jednatele (A) a naší společností jde o spojené osoby. Pokud ano, jak tuto cenu stanovit? [Pozn.: jednatel fyzická osoba (B) nemá za výkon funkce jednatele žádnou odměnu]. Doplnění k jednateli a související daňové otázky: A) Fyzická osoba vystupující za právnickou osobu vykonávající funkci jednatele je rezidentem Nizozemí a práci bude vykonávat z Nizozemí. B) FO – rezident Nizozemí bude vykonávat činnost v tuzemsku, tj. v ČR a bude mít uzavřen pracovní poměr s jednatelem právnickou osobou (společníkem) se sídlem v Nizozemí.

Otázky a odpovědi: Náklady činnosti jednatele-rezidentem Nizozemí
Ing.
Vlastimil
Bachor
Úvodem je vhodné připomenout, že zákon č. 89/2009 Sb., občanský zákoník (dále jen „obč. zák.“ nebo „občanský zákoník“), a spolu s ním i zákon č. 90/2012 Sb., o obchodních korporacích (dále jen „zákon o obchodních korporacích“ nebo „ZOK“), výslovně připouští a upravují obecné právní pravidlo, podle kterého se členem voleného orgánu právnické osoby může stát
jiná právnická osoba
.
Právnická osoba
může být obecně členem voleného orgánu
jakékoliv obchodní
korporace
, pokud to zákon nevyloučí. Jedná se tedy především o pozici „jednatele“ ve společnosti s ručením omezeným nebo osoby na pozici „představenstva“ či „dozorčí rady“ v ak