Následně vám přinášíme dokončení příspěvku z minulého čísla časopisu UNES č. 12/2023, jenž si klade za cíl poskytnout komplexní pohled na právní úpravu, kterou zákon o registru smluv přináší a zodpovědět tak alespoň většinu otázek, se kterými se lze v praxi setkat.
Registr smluv – komplexní pohled na aktuální právní úpravu – dokončení
Mgr.
Slávka
Kopačková
Výjimky z povinnosti uveřejnění smluv
Zákonodárce při stanovení povinnosti v registru smluv zvažoval rovněž rizika a omezení spojená s tímto krokem. Tato zohlednil v dalším z klíčových ustanovení zákona č. 340/2015 Sb., o registru smluv, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o registru smluv“), a při stanovení výjimek ze zveřejňování. Pokud tedy povinný subjekt uzavře některý ze zákonem stanovených druhů smluv, která by měla podléhat zveřejnění v registru smluv, nemusí k tomuto kroku dojít, pokud se uplatní některé z poměrně velkého rozsahu zákonem stanovených výjimek. Jejich přehled a upřesnění přinášíme níže:
–
Informace, které nelze poskytnout podle zákona o svobodném přístupu k informacím
Zákon o registru smluv vychází ze zákona o svobodném přístupu k informacím a z povinnosti zveřejnění v registru smluv vyjímá ty informace, které se žadateli neposkytují ani podle zákona o svobodném přístupu k informacím. Výjimka z povinnosti zveřejnění se tedy nevztahuje na smlouvu jako celek, vyloučeny budou pouze některé informace ze smluv. Jedná se o osobní a citlivé údaje, informace o utajovaných informacích, informace chráněné obchodním tajemstvím, informace chráněné z důvodu ochrany průmyslového vlastnictví, poštovní a listovní tajemství, bankovního tajemství, ochrana důvěrnosti majetkových poměrů a některé další důvody, které jsou v