Skrytá daňová kontrola

Vydáno: 43 minut čtení

Správní judikatura dospěla v nedávné době v několika případech k závěru o tom, že určité úkony formálně prováděné správcem daně v rámci vyhledávací činnosti mohou věcně překročit hranici vyhledávací činnosti. Fakticky se pak již jedná o úkony typické pro daňovou kontrolu. V takovém případě se hovoří o tzv. skryté či zastřené daňové kontrole. Tento příspěvek se zamýšlí nad možnou reakcí správce daně na předmětnou judikaturu. Je namístě uvážit riziko vyprázdnění vyhledávací činnosti a příklon k daňové kontrole, která je však pro daňový subjekt spojena v porovnání s jinými, méně intrusivními kroky správce daně se značným nepohodlím. Důsledky očekávatelného vývoje lze do určité míry též kvantifikovat.

Skrytá daňová kontrola
Ing.
Jiří
Pšenčík,
Ph.D.
 
Formální a faktické zahájení daňové kontroly
Daňová kontrola je dle § 87 odst. 1 zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „daňový řád“) zahájena doručením oznámení o zahájení daňové kontroly daňovému subjektu. V oznámení je pak vymezen předmět a rozsah daňové kontroly. Podle § 87 odst. 2 daňového řádu pak správce daně začne spolu se zahájením daňové kontroly nebo bez zbytečného odkladu po tomto zahájení zjišťovat daňové povinnosti nebo prověřovat tvrzení daňového subjektu nebo jiné okolnosti rozhodné pro správné zjištění a stanovení daně. V praxi mezi formálním (administrativním) zahájením daňové kontroly (tj. okamžik doručení oznámení o zahájení daňové kontroly) a faktickým zahájením daňové kontroly (skutečné prověřování daňové povinnosti například předložením relevantních daňových a účetních dokladů, rozhodných účetních knih, daňových evidencí, obchodní dokumentace a dalších listin) není žádný zásadní časový rozdíl. Z praxe je mi známo, že správci daně v oznámení o zahájení daňové kontroly zpravidla rovnou žádají daňový subjekt o předložení relevantních písemností. Je zcela běžné, že daňový subjekt na tuto žádost reaguje, rozhodné písemnosti připraví a elektronicky správci daně doručí, popřípadě dohodne se správcem daně místo a čas jejich předložení. Ačkoli tedy mezi doručením oznámení o zahájení daňové kontroly a předložením relevantních důkazních prostředků může uplynout kratší časový úsek, platí, že se nejedná o pasivitu správce daně a daňová kontrola je za takových okolností skutečně zahájena dnem doručení oznámení o zahájení daňové kontroly daňovému subjektu.
Okamžik zahájení daňové kontroly je přitom podstatný, a to jednak proto, že daňovému subjektu, u kterého je prováděna daňová kontrola, jsou v rámci daňové kontroly přiznána jistá práva, zároveň však jej tíží určité povinnosti. Krom toho ode dne zahájení daňové kontroly běží nová tříletá lhůta pro stanovení daně. Pokud by správce daně nestihl formálně zahájit daňovou kontrolu nebo by ji ve lhůtě pro stanovení daně zahájil pouze formálně (k faktickému zahájení daňové kontroly by došlo až po uplynutí této lhůty), nebyl by již logicky oprávněn stanovit daň (tedy vydat dodatečný platební výměr), daňová kontrola by za takových okolností byla zcela bezúčelným a toliko daňový subjekt zatěžujícím postupem a byla by nezákonným zásahem.
Správci daně o tomto legislativním stavu ví, a proto se stává zcela výjimečně, že by daňová kontrola nebyla zahájena formálně i fakticky včas, tj. ještě za běhu lhůty pro stanovení daně.
Judikatura
Nejvyššího správního soudu ve věci tzv. skryté daňové kontroly
V poslední době vydal Nejvyšší správní soud několik rozsudků, ve kterých dospěl k závěru, že v konkrétních posuzovaných případech byla daňová kontrola fakticky zahájena ještě předtím, než došlo k jejímu formálnímu zahájení. Zjednodušeně lze takový stav popsat tak, že v konkrétních případech úkony prováděné správcem daně formálně v rámci vyhledávací činnosti fakticky přesáhly rozsah vyhledávací činnosti. Jednalo se pak o úkony, kterými věcně došlo k dokazování typickému pro daňovou kontrolu a správce daně pak fakticky (nikoli formálně) prováděl daňovou kontrolu. Pro takový stav se vžilo úsloví „skrytá daňová kontrola“.
Vyhledávací činnost
upravuje § 78 daňového řádu, podle kterého správce daně vyhledává důkazní prostředky a daňové subjekty a zjišťuje plnění jejich povinností při správě daní před zahájením řízení i v jeho průběhu. Vyhledávací činnost provádí správce daně přitom i bez součinnosti s daňovým subjektem. V rámci vyhledávací činnosti pak správce daně:
a)
ověřuje úplnost evidence či registrace daňových subjektů,
b)
zjišťuje údaje týkající se příjmů, majetkových poměrů a dalších skutečností rozhodných pro správné zjištění, stanovení a placení daně,
c)
shromažďuje a zpracovává informace a využívá informační systémy v rozsahu podle § 9 odst. 3,
d)
opatřuje nezbytná vysvětlení,
e)
provádí místní šetření.
Daňová kontrola
je upravena v § 85 odst. 1 daňového řádu, podle kterého jsou předmětem daňové kontroly daňové povinnosti, tvrzení daňového subjektu nebo jiné okolnosti rozhodné pro správné zjištění a stanovení daně vztahující se k jednomu daňovému řízení. Podle § 87 odst.