Konec účetního období je obvykle spojen se sestavením řádné účetní závěrky. Následující článek se proto věnuje souvisejícím činnostem, jimiž jsou přípravné práce, provedení řádné inventarizace majetku a závazků, zaúčtování závěrkových operací, uzavření účtů, sestavení účetní závěrky, její ověření auditorem, schválení k tomu příslušným orgánem, zveřejnění a archivace. V části závěrkových operací jsou zmíněny také příklady konkrétních účetních transakcí.
Účetní závěrka neziskových organizací – 1. část
Ing.
Marek
Jošt,
Ph.D.
Přípravné práce
Před započetím prací na samotné účetní závěrce je třeba provést přípravné práce zahrnující rovněž plán veškerých závěrkových prací tak, aby byly provedeny řádně a včas. Jde zejména o rozdělení činností a úkolů mezi jednotlivé odpovědné osoby a stanovení termínů jejich provedení. Klíčovou roli hraje obvykle inventarizace majetku, v rámci níž je třeba stanovit členy inventarizační komise, a u aktiv, která mají fyzickou povahu (zejména dlouhodobý hmotný majetek a zásoby) přepočítat jejich stavy, což může být u větších účetních jednotek časově náročný úkol.
Inventarizace majetku a závazků
Podle § 29 a § 30 zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o účetnictví“), mají nestátní neziskové organizace povinnost provést inventarizaci majetku a závazků, jejímž cílem je zjistit, zda skutečné stavy odpovídají stavům zachyceným v účetnictví. Zákon rozeznává periodickou inventarizaci prováděnou k okamžiku sestavení řádné či mimořádné účetní závěrky a průběžnou inventarizaci prováděnou během účetního období. Průběžná inventarizace přichází v úvahu u zásob účtovaných podle druhů nebo míst jejich uložení nebo hmotně odpovědných osob a dále u dlouhodobého hmotného movitého majetku, který vzhledem ke své funkci, již plní v účetní jednotce, je v soustavném pohybu a nemá stálé místo, kam náleží. Termín této inventarizace si stanoví sama účetní jednotka. Každý druh zásob a zmíněného majetku musí být inventarizován alespoň jedenkrát za účetní období.
Účetní jednotky mají povinnost prokázat provedení inventury veškerého majetku a závazků po dobu 5 let po jejím provedení.
Skutečné stavy majetku a závazků mohou účetní jednotky zjišťovat fyzickou inventurou (u majetku, u něhož lze zjistit jeho existenci vizuálně) nebo dokladovou inventurou (u majetku, u něhož nelze zjistit jeho existenci vizuálně, a to včetně jiných aktiv, jiných pasiv a skutečností účtovaných v knize podrozvahových účtů) a tyto stavy zaznamenávají v inventurních soupisech.
Při průběžné a periodické inventarizaci mohou účetní jednotky při zjišťování skutečného stavu stanovit den, k němuž skutečný stav zjišťují a který předchází rozvahovému dni, a mohou dokončit zjišťování skutečného stavu podle účetních záznamů, které prokazují přírůstky a úbytky majetku a závazků, které nastaly mezi tímto dnem a rozvahovým dnem.
Při periodické inventarizaci mohu účetní jednotky zahájit inventuru nejdříve 4 měsíce před rozvahovým dnem a ukončit ji nejpozději 2 měsíce po rozvahovém dni.
Inventurní soupisy jako průkazné účetní zápisy musí obsahovat popis/identifikaci majetku a závazků dle § 30 odst. 1 zákona o účetnictví, podpisový záznam osoby odpovědné za zjištění skutečností podle § 30 odst. 7 písm. a) zákona o účetnictví a osoby odpovědné za provedení inventury, způsob zjišťování skutečných stavů, ocenění majetku a závazků při periodické inventarizaci k rozvahovému dni nebo i k rozhodnému dni, pokud jej účetní jednotka stanovila, ocenění majetku při průběžné inventarizaci ke dni ukončení inventury nebo i k rozhodnému dni, pokud jej účetní jednotka stanovila, okamžik, k němuž se sestavuje účetní závěrka, rozhodný den, byl-li stanoven, okamžik zahájení a okamžik ukončení inventury. Při průběžné inventarizaci mohou být inventurní soupisy nahrazeny průkazným účetním záznamem o provedení fyzické inventury a o vyúčtování inventarizačních rozdílů.
Inventarizačními rozdíly se rozumí rozdíly mezi skutečnými stavy a stavy uvedenými v účetnictví a jsou jimi manko/schodek (skutečný stav je nižší než stav v účetnictví) nebo přebytek (skutečný stav je vyšší než stav v účetnictví). Tyto rozdíly musí být zaúčtovány do účetního období, jehož se týkají.
Závěrkové operace
Dlouhodobý majetek
V rámci závěrkových operací v oblasti dlouhodobého majetku je třeba provést následující úkoly:
–
prověřit, zda byly řádně proúčtovány a zdokumentovány přírůstky a úbytky dlouhodobého majetku, včetně oprávek u odpisovaného dlouhodobého nehmotného a hmotného majetku,
–
zaúčtovat roční odpisy dlouhodobého nehmotného a hmotného majetku,
–
zaúčtovat u dlouhodobého nehmotného a hmotného majetku pořízeného z daru nebo
dotace
rozpuštění jmění do jiných ostatních výnosů ve výši podílu přijaté
dotace
či daru (čitatel) a pořizovací ceny (jmenovatel) a součinu vypočtených ročních odpisů,–
prověřit, zda dosud nezařazený dlouhodobý nehmotný a hmotný majetek nemá být již zařazen do užívání,
–
prověřit, zda poskytnuté zálohy na dlouhodobý nehmotný a hmotný majetek neměly být již zúčtovány,
–
zaúčtovat změny reálné hodnoty u majetkových cenných papírů oceňovaných reálnou hodnotou (cenné papíry neurčené k obchodování – realizovatelné cenné papíry přeceňované v rámci účtové skupiny 92 – Oceňovací rozdíly) a provést přecenění majetkových účastí oceňovaných ekvivalencí proti účtové skupině 92 – Oceňovací rozdíly, zaúčtovat umoření diskontu/prémie do výsledku hospodaření u dluhových cenných papírů držených do splatnosti, zaúčtovat úroky plynoucí z dluhopisů,
–
zaúčtovat nevyfakturované dodávky dlouhodobého nehmotného a hmotného majetku,
–
provést fyzickou a dokladovou inventuru dlouhodobého majetku a proúčtovat inventarizační rozdíly.
Tabulka 1: Příklady závěrkových operací v oblasti dlouhodobého majetku
|
Účetní operace
|
MD
|
D
|
|
Odpisy dlouhodobého nehmotného a hmotného majetku
|
551
|
07x, 08x
|
|
Rozpuštění jmění do výnosů ve výši součinu odpisů a podílu přijatého daru/dotace na pořízení dlouhodobého nehmotného a hmotného majetku a pořizovací ceny tohoto majetku
|
901
|
649
|
|
Manko na odpisovaném dlouhodobém nehmotném a hmotném majetku – zaúčtování zůstatkové ceny
|
548
|
07x, 08x
|
|
Přebytek na odpisovaném dlouhodobém nehmotném a hmotném majetku
|
01x, 02x
|
07x, 08x
|
|
Manko na neodpisovaném dlouhodobém majetku – zaúčtování zůstatkové ceny
|
548
|
03x
|
|
Přebytek na neodpisovaném dlouhodobém majetku
|
03x
|
901
|
|
Nevyfakturované dodávky dlouhodobého nehmotného a hmotného majetku k rozvahovému dni
|
04x
|
389
|
|
Zvýšení ocenění dlouhodobého finančního majetku (realizovatelné cenné papíry)
|
06x
|
92x
|
|
Snížení ocenění dlouhodobého finančního majetku (realizovatelné cenné papíry)
|
92x
|
06x
|
Zdroj: Vlastní zpracování.
Zásoby
V rámci závěrkových operací v oblasti zásob je třeba provést následující úkoly:
–
při účtování o nakupovaných a vyráběných zásobách způsobem B zaúčtovat počáteční stav do nákladů a konečný stav zjištěný na základě inventarizace k rozvahovému dni,
–
zaúčtovat nevyfakturované dodávky a zásoby na cestě (způsob A i B),
–
provést fyzickou inventuru zásob a zaúčtovat inventarizační rozdíly (způsob A i B).
Tabulka 2: Příklady závěrkových operací v oblasti zásob
|
Účetní operace
|
MD
|
D
|
|
Zásoby materiálu na cestě k rozvahovému dni (způsob A)
|
119
|
111
|
|
Zásoby materiálu na cestě k rozvahovému dni (způsob B)
|
119
|
501
|
|
Zásoby zboží na cestě k rozvahovému dni (způsob A)
|
139
|
131
|
|
Zásoby zboží na cestě k rozvahovému dni (způsob B)
|
139
|
504
|
|
Nevyfakturované dodávky materiálu k rozvahovému dni (způsob A)
|
111
|
389
|
|
Nevyfakturované dodávky materiálu k rozvahovému dni (způsob B)
|
501
|
389
|
|
Nevyfakturované dodávky zboží k rozvahovému dni (způsob A)
|
131
|
389
|
|
Nevyfakturované dodávky zboží k rozvahovému dni (způsob B)
|
504
|
389
|
|
Počáteční stav nakupovaných zásob materiálu/zboží zaúčtovaný k rozvahovému dni (způsob B) do nákladů
|
501
504
|
112
132
|
|
Konečný stav nakupovaných zásob materiálu/zboží zaúčtovaný k rozvahovému dni (způsob B) na základě inventury
|
112
132
|
501
504
|
|
Počáteční stav vyráběných zásob zaúčtovaný k rozvahovému dni (způsob B) do nákladů
|
56x
|
12x
|
|
Konečný stav vyráběných zásob zaúčtovaný k rozvahovému dni (způsob B) na základě inventury
|
12x
|
56x
|
|
Ztráty v rámci norem přirozených úbytků nakupovaných zásob materiálu/zboží (způsob A)
|
501
504
|
112
132
|
|
Manko na nakupovaných zásobách materiálu/zboží nad normu přirozených úbytků (způsob A)
|
548
|
112, 132
|
|
Přebytek na nakupovaných zásobách materiálu/zboží (způsob A) (příp. do nákladů, pokud vznikl chybným vyskladněním)
|
112, 132
|
649 (50x)
|
|
Ztráty v rámci norem přirozených úbytků vyráběných zásob (způsob A)
|
56x
|
12x
|
|
Manko nad normu přirozených úbytků vyráběných zásob (způsob A)
|
548
|
12x
|
|
Přebytek na vyráběných zásobách (způsob A)
|
12x
|
56x
|
|
Přebytek na vyráběných zásobách (způsob B)
|
12x
|
56x
|
|
Přebytek na nakupovaných zásobách materiálu/zboží (způsob B) (příp. do nákladů, pokud vznikl chybným vyskladněním)
|
112, 132
|
649 (501, 504)
|
|
Manko na nakupovaných zásobách materiálu/zboží (způsob B)
|
548
|
112, 132
|
|
Manko na vyráběných zásobách (způsob B)
|
548
|
12x
|
Zdroj: Vlastní zpracování.
Pohledávky
V rámci závěrkových operací v oblasti pohledávek je třeba provést následující úkoly:
–
zaúčtovat případný odpis nedobytných pohledávek,
–
zaúčtovat tvorbu/zvýšení a snížení/zrušení daňově uznatelných opravných položek k pohledávkám dle zákona č. 593/1992 Sb., o rezervách pro zjištění základu daně z příjmů, ve znění pozdějších předpisů – dále jen „zákon o rezervách“ (§ 8 až § 8c), tak jak to stanovuje vyhláška č. 504/2002 Sb. v § 37 odst. 1, podle něhož účetní jednotky vyjmenované v § 2 vyhlášky opravné položky upravené v § 26 odst. 3 zákona o účetnictví nevytvářejí a ani o nich neúčtují, s výjimkou uvedenou v § 37 odst. 2 vyhlášky, jenž uvádí, že účetní jednotky uvedené v § 2 vyhlášky účtují o opravných položkách, u kterých jsou tvorba a použití stanoveny podle zákona upravujícího rezervy pro zjištění základu daně z příjmů, a to pouze v případech, pokud jsou tvořeny v souvislosti s činností účetní jednotky podléhající dani z příjmů,
–
přecenit cizoměnové pohledávky kurzem ČNB k rozvahovému dni,
–
provést dokladovou inventuru.
Tabulka 3: Příklady závěrkových operací v oblasti pohledávek
|
Účetní operace
|
MD
|
D
|
|
Tvorba či zvýšení daňové opravné položky k pohledávkám
|
559
|
391
|
|
Zrušení či snížení daňové opravné položky k pohledávkám
|
391
|
559
|
|
Přijatá úhrada odepsané pohledávky v hotovosti / na bankovní účet
|
211, 221
|
643
|
|
Odpis nedobytné pohledávky
|
543
|
3xx
|
|
Kurzové zisky k rozvahovému dni
|
3xx
|
645
|
|
Kurzové ztráty k rozvahovému dni
|
545
|
3xx
|
Zdroj: Vlastní zpracování.
Krátkodobý finanční majetek
V rámci závěrkových operací v oblasti krátkodobého finančního majetku je třeba provést následující úkoly:
–
přecenit majetkové a dluhové cenné papíry určené k obchodování na reálnou hodnotu do výsledku hospodaření, případně prověřit správnost ocenění ostatních neobchodovaných cenných papírů, zaúčtovat případné úroky u dluhových cenných papírů,
–
přecenit cizoměnové pokladny a bankovní účty a zaúčtovat kurzové rozdíly,
–
zkontrolovat, zda se rovnají zůstatky sbírkových bankovních účtů souvisejícím účtům fondů ve vlastních zdrojích k rozvahovému dni, zda byla veřejná sbírka realizována v souladu se zákonem č. 117/2001 Sb., o veřejných sbírkách a o změně některých zákonů (zákon o veřejných sbírkách), ve znění pozdějších předpisů a zda vyúčtování veřejné sbírky podané krajskému úřadu (v Praze Magistrátu hlavního města Prahy) odpovídá údajům v účetnictví,
–
zkontrolovat v případě politických stran a hnutí, zda bylo správně nakládáno s prostředky na bankovních účtech dle zákona č. 424/1991 Sb., o sdružování v politických stranách a politických hnutích, ve znění pozdějších předpisů,
–
provést dokladovou inventuru prostředků na bankovních účtech a zaknihovaných cenných papírů a zaúčtovat inventarizační rozdíly,
–
provést fyzickou inventuru cenin, prostředků v pokladnách a cenných papírů v listinné podobě a zaúčtovat inventarizační rozdíly.
Schodek u pokladní hotovosti a cenin se účtuje jako pohledávka vůči hmotně odpovědné osobě, pokud byla uzavřena dohoda o hmotné odpovědnosti.
V případě chybějících cenných papírů je třeba úbytek z tohoto titulu uvést na oddělených analytických účtech „Cenné papíry v umořovacím řízení“ a zahájit umořovací řízení.
Tabulka 4: Příklady závěrkových operací v oblasti krátkodobého finančního majetku
|
Účetní operace
|
MD
|
D
|
|
Manko na pokladní hotovosti a ceninách předepsané hmotně odpovědné osobě
|
335
|
649
|
|
Úhrada manka na pokladní hotovosti a ceninách hmotně odpovědnou osobou do pokladny
|
211
|
335
|
|
Manko na pokladní hotovosti a ceninách nepředepsané hmotně odpovědné osobě
|
548
|
211, 213
|
|
Manko na bankovních účtech
|
548
|
221
|
|
Přebytek na ceninách, pokladnách a bankovních účtech
|
211, 213, 221
|
649
|
|
Kurzové zisky na pokladnách a bankovních účtech
|
545
|
211, 221
|
|
Kurzové ztráty na pokladnách a bankovních účtech
|
211, 221
|
645
|
|
Zvýšení ocenění majetkových cenných papírů určených k obchodování z titulu přecenění na reálnou hodnotu
|
251
|
649
|
|
Snížení ocenění majetkových cenných papírů určených k obchodování z titulu přecenění na reálnou hodnotu
|
549
|
251
|
Zdroj: Vlastní zpracování.
Časové rozlišení v aktivech
V rámci závěrkových operací v oblasti časového rozlišení v aktivech je třeba provést následující úkoly:
–
zaúčtovat účetní operace týkající se nákladů příštích období, příjmů příštích období a dohadných účtů aktivních,
–
přecenit cizoměnové dohadné účty aktivní a příjmy příštích období k rozvahovému dni kurzem ČNB,
–
provést dokladovou inventuru účtů časového rozlišení v aktivech a zaúčtovat inventarizační rozdíly.
Tabulka 5: Příklady účetních operací v oblasti časového rozlišení v aktivech
|
Účetní operace
|
MD
|
D
|
|
Manko na účtech časového rozlišení v aktivech
|
548
|
38x
|
|
Přebytek na účtech časového rozlišení v aktivech
|
38x
|
649
|
|
Kurzový zisk na účtech dohadných účtů aktivních a příjmů příštích období
|
385, 388
|
645
|
|
Kurzová ztráta na účtech dohadných účtů aktivních a příjmů příštích období
|
545
|
385, 388
|
Zdroj: Vlastní zpracování.
Vlastní zdroje
Během závěrkových operací v oblasti vlastních zdrojů je třeba provést dokladovou inventuru účtů vlastních zdrojů, tedy vlastního jmění, fondů a oceňovacích rozdílů z přecenění finančního majetku a závazků a zaúčtovat případné inventarizační rozdíly. Rovněž by účetní jednotka neměla zapomenout vypořádat výsledek hospodaření ve schvalovacím řízení, tedy zisk nebo ztrátu za předchozí účetní období, a to na základě rozhodnutí příslušného orgánu.
Vlastní jmění obsahuje hodnotu dobrovolného nebo povinného vkladu zakladatele zapsanou do veřejného rejstříku,
dotace
a účelové dary přijaté na pořízení dlouhodobého nehmotného a hmotného majetku, hodnotu bezúplatně nabytého dlouhodobého nehmotného a hmotného majetku odpisovaného sníženou o oprávky, hodnotu bezúplatně nabytého neodpisovaného majetku určeného pro hlavní činnost účetní jednotky, hodnotu nově zjištěného, v účetnictví dosud nezachyceného, neodpisovaného dlouhodobého majetku a zdroje převedené z fondů.Ve fondech vykazují účetní jednotky účelové zdroje vytvořené ze zisků po zdanění dosažených v předchozích účetních obdobích, zdroje bezúplatně přijaté od jiných osob, část výtěžku veřejných sbírek určenou k použití na předem stanovený účel, hodnotu bezúplatně nabytých zásob, zdroje účetní jednotky vytvářené podle zvláštních právních předpisů, stanov, statutů, zřizovacích listin, zakladatelských listin, interních předpisů účetní jednotky nebo na základě rozhodnutí oprávněného orgánu účetní jednotky.
Oceňovací rozdíly z přecenění finančního majetku a závazků obsahují oceňovací rozdíly při uplatnění reálné hodnoty a ocenění ekvivalencí cenných papírů a podílů a oceňovací rozdíly při uplatnění reálné hodnoty derivátu zajišťujícího očekávané peněžní toky.
Rezervy
Nestátní neziskové organizace účtují pouze o daňově uznatelných rezervách, jak vyplývá z vyhlášky č. 504/2002 Sb. § 40 odst. 1, jenž uvádí, že účetní jednotky uvedené v § 2 vyhlášky nevytvářejí rezervy stanovené v § 26 odst. 3 zákona o účetnictví a ani o nich neúčtují, s výjimkou stanovenou v § 40 odst. 2, p.odle něhož účetní jednotky uvedené v § 2 vyhlášky účtují o rezervách, u kterých jsou tvorba a použití stanoveny zákonem upravujícím rezervy pro zjištění základu daně z příjmů, a to pouze v případech, kdy jsou stanoveny zákonem o daních z příjmů. V této oblasti je třeba vytvořit/zvýšit či zrušit/snížit rezervy, provést dokladovou inventuru a zaúčtovat inventarizační rozdíly. Nejčastěji půjde o rezervu na opravy dlouhodobého majetku upravenou v § 9 zákona o rezervách a tvořenou k dlouhodobému majetku zařazenému ve 2. až 6. odpisové skupině. Maximální doba tvorby rezervy se pohybuje od 3 do 10 zdaňovacích období podle odpisové skupiny daného majetku. Účetní jednotka má povinnost nejpozději ke dni podání daňového přiznání zajistit, aby měla ve výši rezervy peněžní prostředky na zvláštním bankovním účtu rezervy. Pokud je tento účet veden v eurech, musí tato částka odpovídat ekvivalentu českých korun, v nichž je vytvořena rezerva. Účetní jednotka musí proúčtovat rovněž případné kurzové rozdíly k rozvahovému dni. Bankovní účet rezervy může být spojen také s připsanými úroky a bankovními poplatky, na jejichž zaúčtování nesmí účetní jednotka zapomenout. O stržené bankovní poplatky musí dorovnat zůstatek účtu na částku vytvořené rezervy.
Tabulka 6: Příklady závěrkových operací v oblasti rezerv
|
Účetní operace
|
MD
|
D
|
|
Tvorba/zvýšení daňově uznatelné rezervy
|
556
|
941
|
|
Zrušení/snížení daňově uznatelné rezervy
|
941
|
556
|
|
Úbytek prostředků z provozního bankovního účtu a jejich převod na bankovní účet rezervy ve výši vytvořené rezervy
|
261
|
221P
|
|
Příjem prostředků na bankovní účet rezervy převodem z provozního bankovního účtu
|
221R
|
261
|
Zdroj: Vlastní zpracování.
Dlouhodobé a krátkodobé závazky
Tradiční členění závazků na dlouhodobé a krátkodobé je v rozvaze nestátních neziskových organizací zachováno. V oblasti závazků je tedy třeba závazky správně rozdělit do obou skupin, a to podle doby do splatnosti, která zbývá k rozvahovému dni. Dále je třeba přecenit cizoměnové závazky k rozvahovém dni kurzem ČNB. U půjček a úvěrů musí být rovněž proúčtovány související úroky.
Časové rozlišení v pasivech
V rámci závěrkových operací v oblasti časového rozlišení v pasivech je třeba provést následující práce:
–
zaúčtovat účetní operace týkající se výnosů příštích období, výdajů příštích období a dohadných účtů pasivních,
–
přecenit cizoměnové dohadné účty pasivní a výdaje příštích období k rozvahovému dni kurzem ČNB,
–
provést dokladovou inventuru účtů časového rozlišení v pasivech a zaúčtovat inventarizační rozdíly.
Tabulka 7: Příklady účetních operací v oblasti časového rozlišení v pasivech
|
Účetní operace
|
MD
|
D
|
|
Manko na účtech časového rozlišení v pasivech
|
548
|
38x
|
|
Přebytek na účtech časového rozlišení v pasivech
|
38x
|
649
|
|
Kurzový zisk na účtech dohadných účtů pasivních a výdajů příštích období
|
383, 389
|
645
|
|
Kurzová ztráta na účtech dohadných účtů pasivních a výdajů příštích období
|
545
|
383, 389
|
Zdroj: Vlastní zpracování.
Účetní uzávěrka
Podle § 17 odst. 2 písm. b) zákona o účetnictví uzavírají účetní jednotky účetní knihy k poslednímu dni účetního období.
Uzavření účtů upravuje Český účetní standard pro účetní jednotky, u kterých hlavním předmětem činnosti není podnikání, č. 402 Otevírání a uzavírání účetních knih v bodě 2.3.4. Podle něho jde o činnost, při níž se:
–
zjišťují obraty stran Má dáti a Dal jednotlivých syntetických účtů (příp. při vedení účetnictví ve zjednodušeném rozsahu obraty účtových skupin),
–
zjišťují konečné zůstatky účtů aktiv a pasiv a konečné stavy nákladů a výnosů (příp. při vedení účetnictví ve zjednodušeném rozsahu zůstatky a stavy účtových skupin),
–
zjistí základ daně z příjmů a splatná daňová povinnost za účetní období, výsledek hospodaření převodem nákladových účtů na vrub příslušného účtu účtové skupiny 93 – Výsledek hospodaření a výnosových účtů ve prospěch tohoto účtu,
–
uzavře účetnictví převodem zůstatků rozvahových účtů a zůstatku příslušného účtu účtové skupiny 93 – Výsledek hospodaření na konečný účet rozvažný.
Před uzavřením účtů musí nestátní nezisková organizace zaúčtovat případnou splatnou daň z příjmů. Oproti podnikatelům se může nestátní nezisková organizace ocitnout v jednom ze tří možných režimů zdanění. Pokud splňuje definici veřejně prospěšného poplatníka uvedenou v § 17a odst. 1 zákona o daních z příjmů, uplatní buď tzv. úzký režim zdanění, kdy rozlišuje jednotlivé druhy činností (hlavní/vedlejší) a vylučuje ze základu daně ztrátové nepodnikatelské činnosti (jde např. o nadace, nadační fondy, spolky), nebo uplatní tzv. široký základ daně a do předmětu daně spadají všechny její činnosti s výjimkou investičních dotací (jde o veřejné vysoké školy, veřejné výzkumné instituce, poskytovatele zdravotních služeb, jenž má oprávnění k poskytování zdravotních služeb podle zákona upravujícího zdravotní služby, obecně prospěšnou společnost nebo ústav). Nesplňuje-li nestátní nezisková organizace definici veřejně prospěšného poplatníka, pak uplatní standardní režim zdanění jako podnikatelé. V oblasti zdanění, stejně jako v oblasti účetnictví existují i další specifika, ale ta už jdou nad rámec tématu tohoto článku.
Tabulka 8: Příklady účetních operací v oblasti účetní uzávěrky
|
Účetní operace
|
MD
|
D
|
|
Zaúčtování splatné daňové povinnosti
|
591
|
341
|
|
Převod nákladových účtů na účet výsledku hospodaření
|
963
|
5xx
|
|
Převod výnosových účtů na účet výsledku hospodaření
|
6xx
|
963
|
|
Převod aktivních účtů na konečný účet rozvažný
|
962
|
Aktivní účty
|
|
Převod pasivních účtů na konečný účet rozvažný
|
Pasivní účty
|
962
|
|
Převod výsledku hospodaření (zisku) na konečný účet rozvažný
|
963
|
962
|
|
Převod výsledku hospodaření (ztráty) na konečný účet rozvažný
|
962
|
963
|
Zdroj: Vlastní zpracování.
Článek byl zpracován s využitím prostředků institucionální podpory na dlouhodobý koncepční rozvoj vědy a výzkumu na FFÚ VŠE č. IP 100040.
|
Poznámka redakce:
V příštím čísle časopisu UNES č. 3/2023 se můžete těšit na pokračování příspěvku.
|