Stravování zaměstnanců v roce 2024

Podle ustanovení § 236 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce (dále jen „ZP“), je zaměstnavatel povinen umožnit zaměstnancům ve všech směnách stravování, přičemž tuto povinnost nemá vůči zaměstnancům vyslaným na pracovní cestu. Zaměstnavatel tedy nemá povinnost zajistit stravování svých zaměstnanců, má jen povinnost umožnit zaměstnancům stravování. Poskytování stravování zaměstnancům lze dohodnout v kolektivní smlouvě nebo stanovit ve vnitřním předpisu zaměstnavatele. Zároveň mohou být dohodnuty nebo stanoveny další podmínky pro vznik práva na toto stravování a výše finančního příspěvku zaměstnavatele, jakož i bližší vymezení okruhu zaměstnanců, kterým se stravování poskytuje, organizace stravování, způsob jeho provádění a financování zaměstnavatelem, pokud tyto záležitosti nejsou upraveny pro určený okruh zaměstnavatelů zvláštním právním předpisem. V extrémní situaci může zaměstnavatel krýt veškeré výdaje spojené se zajištěním závodního stravování. Tím nejsou dotčeny daňové předpisy.

V § 236 odst. 3 ZP se uvádí, že bylo-li to dohodnuto v kolektivní smlouvě nebo stanoveno ve vnitřním předpisu, může být cenově zvýhodněné stravování poskytováno:

Rovněž tak není zákonem stanoveno, za jakou částku z nominální hodnoty stravenky bude tato stravenka poskytována zaměstnancům. Poskytnutou stravenku může zaměstnanec použít nejen k zakoupení hlavního jídla (obědu) ve veřejném stravovacím zařízení, ale velmi často zaměstnanec libovolně dle svého uvážení stravenkou platí nákup v prodejnách potravin, supermarketech apod., tedy všude tam, kde se dá stravenkou platit za příslušný nákup.

příjem zaměstnance ve formě příspěvku na stravování poskytnutého zaměstnavatelem za jednu směnu podle jiného právního předpisu (zákoníku práce),

Obdobně v případě zaměstnance vykonávajícího činnost, ze které plyne příjem ze závislé činnosti, jejíž výkon není rozvržen na směny podle jiného právního předpisu (zákoníku práce), je příjem ve formě příspěvku na stravování poskytnutého zaměstnavatelem od daně z příjmů osvobozen, pokud během kalendářního dne zaměstnanec vykonával práci alespoň 3 hodiny a nevznikl mu během tohoto dne nárok na stravné v rámci cestovních náhrad podle jiného právního předpisu (zákoníku práce) ani na stravné v rámci cestovních náhrad na základě smlouvy, a to v úhrnu do výše 70 % horní hranice stravného, které lze poskytnout zaměstnancům odměňovaným platem při pracovní cestě trvající 5 až 12 hodin a v úhrnu do výše 70 % této hranice, je-li příspěvek poskytnut jako další příspěvek v rámci stejného kalendářního dne, pokud během tohoto dne zaměstnanec vykonával práci alespoň 11 hodin.

Poznámka autora: Směnou se podle § 78 odst. 1 písm. c) ZP rozumí část týdenní pracovní doby bez práce přesčas, kterou je zaměstnanec povinen na základě předem stanoveného rozvrhu pracovní směny odpracovat. Směna může trvat max. 12 hodin.

Pro rok 2024 činí na základě vyhlášky MPSV č. 398/2023 Sb. horní limit stravného při pracovní cestě trvající 5 až 12 hodin 166 Kč, takže v roce 2024 dochází (stravenkový paušál) až do výše 70 % z částky 166 Kč za jednu směnu, tedy . Část poskytnutého nepeněžního i peněžitého příspěvku nad výše uvedený limit příspěvku na stravování bude u zaměstnance jeho zdanitelným příjmem, který rovněž vstupuje do vyměřovacího základu zaměstnance pro odvod pojistného na zdravotní a sociální pojištění.

Na rozdíl od roku 2023 se osvobození od daně z příjmů u zaměstnance nově vztahuje i na poskytnutí dalšího peněžního příspěvku na stravování v úhrnu je-li poskytnut jako další příspěvek v rámci stejné směny, pokud její délka v úhrnu s přestávkou v práci povinně poskytovanou zaměstnavatelem podle jiného právního předpisu

Zákon č. 349/2023 Sb. zcela ruší text dosavadního ustanovení § 24 odst. 2 písm. j) bod 4 ZDP, ve kterém byly dosud stanoveny podmínky pro uplatnění daňově uznatelných výdajů, a to na provoz vlastního stravovacího zařízení, příspěvky na stravování zajišťované prostřednictvím jiných subjektů a poskytované jako nepeněžní plnění a na peněžitý příspěvek na stravování.

Do nového znění § 24 odst. 2 písm. j) bod 4 byl převzat doplněný text z dosavadního bodu 5 tohoto ustanovení. Zaměstnavatel bude při zajišťování stravování zaměstnanců postupovat dle nového znění § 24 odst. 2 písm. j) bod 4 ZDP, tj. že výdaji (náklady) podle § 24 odst. 1 ZDP jsou také:

„Práva zaměstnanců vyplývající z kolektivní smlouvy, vnitřního předpisu zaměstnavatele, pracovní nebo jiné smlouvy, pokud tento nebo zvláštní zákon nestanoví jinak; to platí i pro výdaje vynaložené na sociální podmínky nebo péči o zdraví rodinného příslušníka zaměstnance, jedná-li se o práva zaměstnanců vyplývající z kolektivní smlouvy, vnitřního předpisu zaměstnavatele, pracovní nebo jiné smlouvy“.

V Metodické informaci GFŘ ke zdaňování benefitů a jiných plnění poskytovaných zaměstnavateli zaměstnancům od 1. 1. 2024 se uvádí, že eškeré příspěvky zaměstnavatele na stravování poskytnuté od 1. 1. 2024 představují daňově uznatelné náklady, pokud splňují podmínky § 24 odst. 2 písm. j) bod 4 ZDP, tj. jako práva zaměstnanců vyplývající z kolektivní smlouvy, vnitřního předpisu zaměstnavatele, pracovní nebo jiné smlouvy. Tento přístup se uplatní i na případy stanovené v § 236 odst. 3 písm. a), b) a c) ZP, tedy poskytování cenově zvýhodněného stravování bývalým zaměstnancům po odchodu do starobního nebo invalidního důchodu, zaměstnancům po dobu čerpání dovolené nebo dočasné pracovní neschopnosti. Bude-li příspěvek na stravování se zaměstnancem odpovídajícím způsobem sjednán, bude takto vzniklý náklad na straně zaměstnavatele daňově uznatelný bez dalších limitací. V případě vlastního stravovacího zařízení (typicky v případě závodních jídelen) nebude aplikována limitace nákladů dle § 25 odst. 1 písm. k) ZDP.

(převzato z tabulky č. 1 Metodická informace GFŘ)

Benefit	Do roku 2023 u zaměstnance	Do roku 2023 u zaměstnavatele	Od 1. 1. 2024 u zaměstnance	Od 1. 1. 2024 u zaměstnavatele
Nepeněžní plnění – závodní stravování	Osvobozeno dle § 6 odst. 9 písm. b) ZDP	Daňový náklad (kromě hodnoty potravin) dle § 24 odst. 2 písm. j) bod 4 ZDP	Osvobozeno do limitu 70 % dle § 6 odst. 9 písm. b) ZDP	Daňový náklad plně (podmínka sjednání se zaměstnancem) dle § 24 odst. 2 písm. j) bod 4 ZDP
Nepeněžní plnění – stravenky, stravenkové karty	Osvobozeno dle § 6 odst. 9 písm. b) ZDP	Daňový náklad do limitu dle § 24 odst. 2 písm. j) bod 4 ZDP	Osvobozeno do limitu 70 % dle § 6 odst. 9 písm. b) ZDP
Peněžitý příspěvek – stravenkový paušál	Osvobozen do limitu dle § 6 odst. 9 písm. b) ZDP	Daňový náklad plně dle § 24 odst. 2 písm. j) bod 4 ZDP	Osvobozeno do limitu 70 % dle § 6 odst. 9 písm. b) ZDP
Další příspěvek na stravování při směně delší než 11 hodin – nepeněžní plnění, např. stravenka	Osvobozeno dle § 6 odst. 9 písm. b) ZDP	Daňový náklad do limitu dle § 24 odst. 2 písm. j) bod 4 ZDP	Osvobozeno do limitu 70 % dle § 6 odst. 9 písm. b) ZDP	Daňový náklad plně (podmínka sjednání se zaměstnancem) dle § 24 odst. 2 písm. j) bod 4 ZDP
Další příspěvek na stravování při směně delší než 11 hodin – peněžitý příspěvek	Osvobozen do limitu v součtu příspěvků na stravování za jednu směnu dle § 6 odst. 9 písm. b) ZDP Nad stanovený limit – příjem dle § 6 odst. 1 písm. d) ZDP	Daňový náklad plně dle § 24 odst. 2 písm. j) bod 4. ZDP	Osvobozeno do limitu 70 % dle § 6 odst. 9 písm. b) ZDP

Pokud zaměstnavatel poskytuje zaměstnanci plnění v podobě jídla či nápojů, je třeba se vždy pro účely daňového posouzení u zaměstnance zabývat účelem tohoto poskytnutí. Může jít o případ, kdy poskytnutí jídla či nápoje je prostředkem pro možnost realizace pracovního úkolu, resp. výkon práce příslušného zaměstnance a dosažení stanovených cílů zaměstnavatele, nebo o případ poskytnutí drobného občerstvení v rámci pracovních porad nebo v přiměřeném rozsahu potravin či nápojů, které jsou volně k dispozici zaměstnancům na pracovišti v průběhu pracovní směny, resp. v rámci výkonu závislé činnosti zaměstnance pro zaměstnavatele. Odlišným případem je stravování zaměstnance v podobě plnohodnotného jídla povahy snídaně, oběda či večeře, ať už je poskytované zaměstnavatelem zaměstnanci jako nepeněžní plnění ke spotřebě na pracovišti nebo v rámci stravování zajišťovaného prostřednictvím jiného subjektu. K daňovému řešení těchto situací nalezneme řešení nejen v příslušných ustanoveních ZDP, ale zejména pak v nové

V této skupině plnění je zařazeno poskytnutí jídel a nápojů v rámci setkání s obchodními partnery zaměstnavatele, klienty apod. za účelem možné spolupráce, rozšíření spolupráce, navázání kontaktů, vyhodnocení spolupráce atd. Do této skupiny patří jakákoli jídla zkonzumovaná v rámci takových obchodních jednání včetně jídel, která představují plnohodnotnou alternativu hlavního jídla – tj. snídaně, oběda či večeře.

Jedná se o společenskou, ale především pracovní záležitost, při které dochází k upevnění vzájemné důvěry mezi obchodními partnery a řešení stávající či budoucí pracovní spolupráce. Při poskytnutí plnění zaměstnanci ve formě pracovního oběda z povahy věci převažuje zájem zaměstnavatele, na straně zaměstnance je takové plnění spotřebováno za účelem plnění pracovních úkolů a . Odůvodnění přijaté novely ZDP uvádí, že obdrží-li vymezená plnění i jiné osoby (typicky obchodní partner), lze v tomto případě připustit použití obecného konceptu deklarovaného u zaměstnanců.

; je-li plnění poskytováno v podobě paušální částky na náhradu nákladů spojených s výkonem práce z jiného místa dohodnutého se zaměstnavatelem, než je pracoviště zaměstnavatele, nepovažuje se za příjem a není předmětem daně do výše paušální částky, kterou lze poskytnout zaměstnancům odměňovaným platem.

V Metodické informaci GFŘ se uvádí

, tzn. o jakého obchodního partnera se jedná, jak často jsou realizovány pracovní obědy, jaká je kultura fungování podniku apod. Hodnota či podoba pracovního oběda musí odpovídat lokalitě, ve které se pracovní oběd uskutečňuje, neměla by vybočovat z obvyklé formy pohoštění poskytované příslušným zaměstnavatelem v rámci kontaktu s jeho obchodními partnery či obvyklé frekvence takových plnění, měla by zohledňovat druh či způsob podnikání zaměstnavatele, příležitost, při které je pracovní oběd uskutečňován, a další charakteristiky, z nichž lze dovodit přiměřenost poskytovaného plnění. . Správce daně bude přiměřenost poskytovaných plnění posuzovat při provádění daňových kontrol v rámci zjišťování, zda nedochází ke zneužívání či zakrývání výdajů za účelem soukromé spotřeby.

Pokud se jedná o pracovní oběd uskutečněný v rámci pracovní cesty zaměstnance, pro účely cestovních náhrad je nutné vzít v úvahu znění § 163 odst. 2 ZP. Zaměstnanci při pracovní cestě vznikne nárok na stravné, které však . Plnění, které vzniká zaměstnanci ve formě pracovního oběda, není předmětem daně a zkrácené stravné do limitu dle ZP není předmětem daně podle § 6 odst. 7 písm. a) ZDP.

Jedná se o občerstvení poskytované zaměstnavatelem zaměstnanci na pracovišti formou poskytnutí , resp. stravování ve smyslu § 163 odst. 2 ZP nebo § 6 odst. 9 písm. b) ZDP. Rovněž se může jednat o zajištěné občerstvení, které nemá povahu hlavního jídla a je poskytováno v rámci pracovních porad, seminářů, workshopů a podobných pracovních událostí.

V Metodické informaci GFŘ se k tomu uvádí, že lze mít za to, že .

Vlastní konzumace poskytnutého občerstvení ze strany zaměstnanců neslouží přímo k výkonu práce, ale je z pohledu zaměstnavatele poskytována zaměstnancům z důvodu, aby měla (nepřímý) pozitivní vliv na výkon jejich pracovních aktivit. Toto .

V Metodické informaci GFŘ se uvádí

různé jídlo z ledničky“ (jogurty, mléko atd.), ovoce, malé občerstvení na pracovních poradách (chlebíčky, zákusky, koláče, wrapy, saláty atd.), bagety, firemní svačinky, občerstvení na školeních nebo pracovních schůzkách apod.

Pokud však bude (formou bufetu nebo objednaného jídla), pak se jedná o plnohodnotnou formu hlavního jídla obdobně jako pro účely § 163 odst. 2 ZP, které spadá do kategorie příspěvku na stravování poskytovaného zaměstnavatelem ve smyslu § 6 odst. 9 písm. b) ZDP a (70 % horní hranice stravného, které lze poskytnout zaměstnancům odměňovaným platem při tuzemské pracovní cestě trvající 5 až 12 hodin).

Daňový režim nákladů zaměstnavatele v souvislosti s poskytováním nepeněžního plnění v podobě zajištění pracovních obědů a dále potravin a nápojů, které jsou v přiměřeném rozsahu zaměstnancům k dispozici na pracovišti a nemají podobu plnohodnotného jídla, je nutno posuzovat podle následujících ustanovení ZDP:

(výběr převzatý z tabulky č. 1 Metodická informace GFŘ)

Benefit	do 31. 12. 2023 u zaměstnance	do 31. 12. 2023 u zaměstnavatele	od 1. 1. 2024 u zaměstnance	od 1. 1. 2024 u zaměstnavatele
Pracovní oběd	Osvobozeno dle § 6 odst. 9 písm. b) ZDP	Nedaňový náklad dle § 25 odst. 1 písm. t) ZDP	Není předmětem daně dle § 6 odst. 7 písm. e) ZDP	Nedaňový náklad dle § 25 odst. 1 písm. t) ZDP Pokud je takto zaměstnavatelem deklarována snídaně či oběd pro zaměstnance mohou mít povahu příspěvku na stravování, potom: jde o daňový náklad při naplnění podmínek dle § 24 odst. 2 písm. j) bod 4 ZDP
Společná snídaně formou bufetu pro zaměstnance	Osvobozeno dle § 6 odst. 9 písm. b) ZDP		Osvobozeno do limitu 70 % dle § 6 odst. 9 písm. b) ZDP (v úhrnu za všechny formy stravování)
Společná snídaněs klientem v rámci pracovního jednání	Osvobozeno dle § 6 odst. 9 písm. b) ZDP		Není předmětem daně dle § 6 odst. 7 písm. e) ZDP
Ovoce, jídlo v kuchyňce, jídlo na poradách atd.	Osvobozeno dle § 6 odst. 9 písm. b) ZDP		Není předmětem daně dle § 6 odst. 7 písm. e) ZDP
Organizovaný oběd zaměstnavatelem (např. rautem, objednáním jídla atd.)	Osvobozeno dle § 6 odst. 9 písm. b) ZDP		Osvobozeno do limitu 70 % dle § 6 odst. 9 písm. b) ZDP
Poskytnutí nealko nápojů (káva, čaj, minerální voda, limonády, džusy)	Osvobozeno dle § 6 odst. 9 písm. c) ZDP	Nedaňový náklad dle § 25 odst. 1 písm. zm) ZDP	Osvobozeno dle § 6 odst. 9 písm. c) ZDP	Nedaňový náklad dle § 25 odst. 1 písm. zm) ZDP
Poskytnutí pitné vody na pracovišti	Není předmětem daně dle § 6 odst. 7 písm. e) ZDP	Daňový náklad dle § 24 odst. 1 ZDP, popř. § 24 odst. 2 písm. j) ZDP	Není předmětem daně dle § 6 odst. 7 písm. e) ZDP	Daňový náklad dle § 24 odst. 1 ZDP, resp. § 24 odst. 2 písm. p) ZDP