Zákon č. 349/2023 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s konsolidací veřejných rozpočtů

Schválený: 08.11.2023

349/2023 Sb.

ZÁKON

ze dne 8. listopadu 2023,

kterým se mění některé zákony v souvislosti s konsolidací veřejných rozpočtů

Změna: 163/2024 Sb.

Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:

ČÁST PRVNÍ

Změna trestního řádu

Čl.I

Zákon č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění zákona č. 57/1965 Sb., zákona č. 58/1969 Sb., zákona č. 149/1969 Sb., zákona č. 48/1973 Sb., zákona č. 29/1978 Sb., zákona č. 43/1980 Sb., zákona č. 159/1989 Sb., zákona č. 178/1990 Sb., zákona č. 303/1990 Sb., zákona č. 558/1991 Sb., zákona č. 25/1993 Sb., zákona č. 115/1993 Sb., zákona č. 292/1993 Sb., zákona č. 154/1994 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 214/1994 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 8/1995 Sb., zákona č. 152/1995 Sb., zákona č. 150/1997 Sb., zákona č. 209/1997 Sb., zákona č. 148/1998 Sb., zákona č. 166/1998 Sb., zákona č. 191/1999 Sb., zákona č. 29/2000 Sb., zákona č. 30/2000 Sb., zákona č. 227/2000 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 77/2001 Sb., zákona č. 144/2001 Sb., zákona č. 265/2001 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 424/2001 Sb., zákona č. 200/2002 Sb., zákona č. 226/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 218/2003 Sb., zákona č. 279/2003 Sb., zákona č. 237/2004 Sb., zákona č. 257/2004 Sb., zákona č. 283/2004 Sb., zákona č. 539/2004 Sb., zákona č. 587/2004 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 45/2005 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 239/2005 Sb., zákona č. 394/2005 Sb., zákona č. 413/2005 Sb., zákona č. 79/2006 Sb., zákona č. 112/2006 Sb., zákona č. 113/2006 Sb., zákona č. 115/2006 Sb., zákona č. 165/2006 Sb., zákona č. 253/2006 Sb., zákona č. 321/2006 Sb., zákona č. 170/2007 Sb., zákona č. 179/2007 Sb., zákona č. 345/2007 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 90/2008 Sb., zákona č. 121/2008 Sb., zákona č. 129/2008 Sb., zákona č. 135/2008 Sb., zákona č. 177/2008 Sb., zákona č. 274/2008 Sb., zákona č. 301/2008 Sb., zákona č. 384/2008 Sb., zákona č. 457/2008 Sb., zákona č. 480/2008 Sb., zákona č. 7/2009 Sb., zákona č. 41/2009 Sb., zákona č. 52/2009 Sb., zákona č. 218/2009 Sb., zákona č. 272/2009 Sb., zákona č. 306/2009 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 163/2010 Sb., zákona č. 197/2010 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 219/2010 Sb., zákona č. 150/2011 Sb., zákona č. 181/2011 Sb., zákona č. 207/2011 Sb., zákona č. 330/2011 Sb., zákona č. 341/2011 Sb., zákona č. 348/2011 Sb., zákona č. 357/2011 Sb., zákona č. 459/2011 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 43/2012 Sb., zákona č. 193/2012 Sb., zákona č. 273/2012 Sb., zákona č. 390/2012 Sb., zákona č. 45/2013 Sb., zákona č. 105/2013 Sb., zákona č. 141/2014 Sb., zákona č. 77/2015 Sb., zákona č. 86/2015 Sb., zákona č. 150/2016 Sb., zákona č. 163/2016 Sb., zákona č. 243/2016 Sb., zákona č. 264/2016 Sb., zákona č. 298/2016 Sb., zákona č. 301/2016 Sb., zákona č. 455/2016 Sb., zákona č. 55/2017 Sb., zákona č. 56/2017 Sb., zákona č. 57/2017 Sb., zákona č. 58/2017 Sb., zákona č. 59/2017 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 204/2017 Sb., zákona č. 178/2018 Sb., zákona č. 287/2018 Sb., zákona č. 111/2019 Sb., zákona č. 203/2019 Sb., zákona č. 255/2019 Sb., zákona č. 315/2019 Sb., zákona č. 114/2020 Sb., zákona č. 165/2020 Sb., zákona č. 333/2020 Sb., zákona č. 418/2021 Sb., zákona č. 220/2021 Sb., zákona č. 130/2022 Sb., zákona č. 422/2022 Sb., zákona č. 173/2023 Sb. a zákona č. 326/2023 Sb., se mění takto:

1. V § 12 odst. 2 písm. d) se na konci textu bodu 3 doplňují slova "nebo daň z hazardních her".

2. § 156 zní:

"§ 156

O povinnosti k náhradě nákladů stanovených paušální částkou [§ 152 odst. 1 písm. f) a § 153 odst. 1] rozhodne po právní moci rozsudku předseda senátu soudu prvního stupně.".

3. V § 343 odstavec 4 zní:

"(4) Při správě placení peněžitého trestu se postupuje podle daňového řádu, s výjimkou ustanovení o posečkání daně a rozložení její úhrady na splátky. Peněžitý trest vymáhá celní úřad.".

4. Za § 343 se vkládá nový § 343a, který zní:

"§ 343a

(1) Předseda senátu zašle po marném uplynutí lhůty uvedené v § 343 odst. 1 celnímu úřadu opis rozsudku, jímž byl uložen peněžitý trest, a nařízení jeho vymáhání. Předseda senátu zároveň vyrozumí celní úřad o majetku odsouzeného, který je zajištěn pro účely výkonu peněžitého trestu, a uvede, zda se jedná o majetkovou trestní sankci podle zákona o použití peněžních prostředků z majetkových trestních sankcí.

(2) Předseda senátu neprodleně vyrozumí celní úřad o všech skutečnostech podstatných pro placení peněžitého trestu, zejména o upuštění od jeho výkonu a o přeměně peněžitého trestu nebo jeho zbytku v trest odnětí svobody.

(3) Celní úřad neprodleně vyrozumí soud o tom, že

a) peněžitý trest byl vymožen,

b) po přeměně peněžitého trestu v nepodmíněný trest odnětí svobody byla část peněžitého trestu zaplacena,

c) vymáhání peněžitého trestu by mohlo být zmařeno a z jakých důvodů,

d) došlo ke zpeněžení majetku odsouzeného zajištěného za účelem výkonu peněžitého trestu,

e) průběh vymáhání ukazuje, že výtěžek, kterého jím bude dosaženo, nepostačí ani ke krytí jeho nákladů, nebo

f) nedoplatek peněžitého trestu byl odepsán.".

5. Na konci textu § 361 se doplňují slova " ; tyto pořádkové pokuty vymáhá celní úřad".

6. V § 361a se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a doplňují se odstavce 2 a 3, které znějí:

"(2) Pohledávky podle odstavce 1 vymáhá celní úřad.

(3) Soud předá celnímu úřadu k vymáhání pohledávku uvedenou v § 152 odst. 1 písm. b), c), e) nebo f) pouze tehdy, pokud k jejímu uhrazení nepostačují prostředky z peněžité záruky.".

Čl.II

Přechodná ustanovení

1. Příslušnost k vymáhání pohledávek podle zákona č. 141/1961 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, které vznikly přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona a u kterých se ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona při správě jejich placení postupuje podle daňového řádu, se řídí dosavadními právními předpisy, pokud byly předány k vymáhání soudnímu exekutorovi, uplatněny v insolvenčním řízení nebo přihlášeny do veřejné dražby.

2. Příslušnost k vymáhání pohledávek podle zákona č. 141/1961 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jejichž správa placení se řídí daňovým řádem a které vznikly přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, a nebyly předány k vymáhání soudnímu exekutorovi, uplatněny v insolvenčním řízení nebo přihlášeny do veřejné dražby, se řídí dosavadními právními předpisy do dne předání podkladů k jejich vymáhání celnímu úřadu.

3. Orgán příslušný podle zákona č. 141/1961 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, k vymáhání pohledávek uvedených v bodu 2 předá podklady k vymáhání těchto pohledávek celnímu úřadu nejpozději do 30. června 2024, pokud nebyla pro tyto pohledávky přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona nařízena daňová exekuce; jinak je předá do 31. prosince 2024.

4. Náklady stanovené paušální částkou podle zákona č. 141/1961 Sb. lze zaplatit kolkovou známkou vydanou přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, pokud platba bude učiněna nejpozději dne 31. prosince 2024. V případě zaplacení nákladů stanovených paušální částkou kolkovou známkou se i ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona použije ustanovení § 156 zákona č. 141/1961 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.

ČÁST DRUHÁ

Změna občanského soudního řádu

Čl.III

Zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění zákona č. 36/1967 Sb., zákona č. 158/1969 Sb., zákona č. 49/1973 Sb., zákona č. 20/1975 Sb., zákona č. 133/1982 Sb., zákona č. 180/1990 Sb., zákona č. 328/1991 Sb., zákona č. 519/1991 Sb., zákona č. 263/1992 Sb., zákona č. 24/1993 Sb., zákona č. 171/1993 Sb., zákona č. 117/1994 Sb., zákona č. 152/1994 Sb., zákona č. 216/1994 Sb., zákona č. 84/1995 Sb., zákona č. 118/1995 Sb., zákona č. 160/1995 Sb., zákona č. 238/1995 Sb., zákona č. 247/1995 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 31/1996 Sb., zákona č. 142/1996 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 269/1996 Sb., zákona č. 202/1997 Sb., zákona č. 227/1997 Sb., zákona č. 15/1998 Sb., zákona č. 91/1998 Sb., zákona č. 165/1998 Sb., zákona č. 326/1999 Sb., zákona č. 360/1999 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 2/2000 Sb., zákona č. 27/2000 Sb., zákona č. 30/2000 Sb., zákona č. 46/2000 Sb., zákona č. 105/2000 Sb., zákona č. 130/2000 Sb., zákona č. 155/2000 Sb., zákona č. 204/2000 Sb., zákona č. 220/2000 Sb., zákona č. 227/2000 Sb., zákona č. 367/2000 Sb., zákona č. 370/2000 Sb., zákona č. 120/2001 Sb., zákona č. 137/2001 Sb., zákona č. 231/2001 Sb., zákona č. 271/2001 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 276/2001 Sb., zákona č. 317/2001 Sb., zákona č. 451/2001 Sb., zákona č. 491/2001 Sb., zákona č. 501/2001 Sb., zákona č. 151/2002 Sb., zákona č. 202/2002 Sb., zákona č. 226/2002 Sb., zákona č. 309/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 476/2002 Sb., zákona č. 88/2003 Sb., zákona č. 120/2004 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 153/2004 Sb., zákona č. 237/2004 Sb., zákona č. 257/2004 Sb., zákona č. 340/2004 Sb., zákona č. 436/2004 Sb., zákona č. 501/2004 Sb., zákona č. 554/2004 Sb., zákona č. 555/2004 Sb., zákona č. 628/2004 Sb., zákona č. 59/2005 Sb., zákona č. 170/2005 Sb., zákona č. 205/2005 Sb., zákona č. 216/2005 Sb., zákona č. 342/2005 Sb., zákona č. 377/2005 Sb., zákona č. 383/2005 Sb., zákona č. 413/2005 Sb., zákona č. 56/2006 Sb., zákona č. 57/2006 Sb., zákona č. 79/2006 Sb., zákona č. 112/2006 Sb., zákona č. 113/2006 Sb., zákona č. 115/2006 Sb., zákona č. 133/2006 Sb., zákona č. 134/2006 Sb., zákona č. 135/2006 Sb., zákona č. 189/2006 Sb., zákona č. 216/2006 Sb., zákona č. 233/2006 Sb., zákona č. 264/2006 Sb., zákona č. 267/2006 Sb., zákona č. 308/2006 Sb., zákona č. 315/2006 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 104/2008 Sb., zákona č. 123/2008 Sb., zákona č. 126/2008 Sb., zákona č. 129/2008 Sb., zákona č. 259/2008 Sb., zákona č. 274/2008 Sb., zákona č. 295/2008 Sb., zákona č. 305/2008 Sb., zákona č. 384/2008 Sb., zákona č. 7/2009 Sb., zákona č. 198/2009 Sb., zákona č. 218/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 285/2009 Sb., zákona č. 286/2009 Sb., zákona č. 420/2009 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 48/2010 Sb., zákona č. 347/2010 Sb., zákona č. 409/2010 Sb., zákona č. 69/2011 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 80/2011 Sb., zákona č. 139/2011 Sb., zákona č. 186/2011 Sb., zákona č. 188/2011 Sb., zákona č. 218/2011 Sb., zákona č. 355/2011 Sb., zákona č. 364/2011 Sb., zákona č. 420/2011 Sb., zákona č. 458/2011 Sb., zákona č. 470/2011 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 147/2012 Sb., zákona č. 167/2012 Sb., zákona č. 202/2012 Sb., zákona č. 334/2012 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 369/2012 Sb., zákona č. 396/2012 Sb., zákona č. 399/2012 Sb., zákona č. 401/2012 Sb., zákona č. 404/2012 Sb., zákona č. 45/2013 Sb., zákona č. 241/2013 Sb., zákona č. 293/2013 Sb., zákona č. 252/2014 Sb., zákona č. 87/2015 Sb., zákona č. 139/2015 Sb., zákona č. 164/2015 Sb., zákona č. 205/2015 Sb., zákona č. 375/2015 Sb., zákona č. 377/2015 Sb., zákona č. 298/2016 Sb., zákona č. 222/2017 Sb., zákona č. 258/2017 Sb., zákona č. 291/2017 Sb., zákona č. 296/2017 Sb., zákona č. 365/2017 Sb., zákona č. 287/2018 Sb., zákona č. 307/2018 Sb., zákona č. 111/2019 Sb., zákona č. 277/2019 Sb., zákona č. 191/2020 Sb., zákona č. 588/2020 Sb., zákona č. 38/2021 Sb., zákona č. 192/2021 Sb., zákona č. 218/2021 Sb., zákona č. 286/2021 Sb., zákona č. 214/2022 Sb., zákona č. 105/2023 Sb. a zákona č. 172/2023 Sb., se mění takto:

1. V § 53 odst. 3 se věta druhá zrušuje.

2. V § 53 se doplňuje odstavec 4, který zní:

"(4) Při správě placení pořádkové pokuty se postupuje podle daňového řádu. Pořádkovou pokutu vymáhá celní úřad.".

3. V § 148 odstavec 3 zní:

"(3) Při správě placení pohledávek uvedených v odstavcích 1 a 2 se postupuje podle daňového řádu. Tyto pohledávky vymáhá celní úřad.".

4. V § 148 se odstavec 4 zrušuje.

5. V § 299 odst. 1 písm. f) se slova " , podpora při rekvalifikaci a kompenzace" nahrazují slovy "a podpora při rekvalifikaci".

6. V § 351 se doplňuje odstavec 3, který zní:

"(3) Při správě placení pokut podle odstavce 1 se postupuje podle daňového řádu. Pokuty vymáhá celní úřad.".

Čl.IV

Přechodná ustanovení

1. Příslušnost k vymáhání pořádkových pokut podle § 53 odst. 1 a pohledávek podle § 148 odst. 1 a 2 zákona č. 99/1963 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, které byly uloženy nebo vznikly přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se řídí dosavadními právními předpisy, pokud byly předány k vymáhání soudnímu exekutorovi, uplatněny v insolvenčním řízení nebo přihlášeny do veřejné dražby.

2. Příslušnost k vymáhání pořádkových pokut podle § 53 odst. 1 a pohledávek podle § 148 odst. 1 a 2 zákona č. 99/1963 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, které byly uloženy nebo vznikly přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, a nebyly předány k vymáhání soudnímu exekutorovi, uplatněny v insolvenčním řízení nebo přihlášeny do veřejné dražby, se řídí dosavadními právními předpisy do dne předání podkladů k jejich vymáhání celnímu úřadu.

3. Orgán příslušný podle zákona č. 99/1963 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, k vymáhání pohledávek uvedených v bodu 2 předá podklady k vymáhání těchto pohledávek celnímu úřadu nejpozději do 30. června 2024, pokud nebyla pro tyto pohledávky přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona nařízena daňová exekuce vydáním exekučního příkazu; jinak je předá do 31. prosince 2024.

4. Příslušnost k vymáhání pokut podle § 351 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, které byly uloženy přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se řídí dosavadními právními předpisy.

5. Při správě placení pokut podle § 351 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, které byly uloženy přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se postupuje podle dosavadních právních předpisů.

ČÁST TŘETÍ

Změna zákona o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České republiky

Čl.V

V § 4 odst. 1 zákona č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České republiky, ve znění zákona č. 135/1996 Sb., zákona č. 15/1998 Sb., zákona č. 63/2000 Sb., zákona č. 421/2004 Sb., zákona č. 57/2006 Sb., zákona č. 70/2006 Sb., zákona č. 295/2009 Sb., zákona č. 399/2012 Sb., zákona č. 377/2015 Sb., zákona č. 188/2016 Sb. a zákona č. 24/2017 Sb., se slova "příspěvek ke stavebnímu spoření" nahrazují slovy "státní podporu stavebního spoření".

ČÁST ČTVRTÁ

Změna horního zákona

Čl.VI

Zákon č. 44/1988 Sb., o ochraně a využití nerostného bohatství (horní zákon), ve znění zákona č. 541/1991 Sb., zákona č. 10/1993 Sb., zákona č. 168/1993 Sb., zákona č. 132/2000 Sb., zákona č. 258/2000 Sb., zákona č. 366/2000 Sb., zákona č. 315/2001 Sb., zákona č. 61/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 150/2003 Sb., zákona č. 3/2005 Sb., zákona č. 386/2005 Sb., zákona č. 186/2006 Sb., zákona č. 313/2006 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 157/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 85/2012 Sb., zákona č. 350/2012 Sb., zákona č. 498/2012 Sb., zákona č. 257/2013 Sb., zákona č. 89/2016 Sb., zákona č. 264/2016 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 225/2017 Sb., zákona č. 403/2020 Sb., zákona č. 609/2020 Sb., zákona č. 88/2021 Sb., zákona č. 261/2021 Sb., zákona č. 284/2021 Sb. a zákona č. 152/2023 Sb., se mění takto:

1. V § 33d odst. 2 se číslo "1 000" nahrazuje číslem "1 500".

2. § 33n včetně nadpisu zní:

"§ 33n

Rozpočtové určení úhrady

(1) Část výnosu úhrady z vydobytých nerostů ve výši

a) dílčí úhrady z hnědého uhlí dobývaného povrchovým způsobem je z

1. 40 % příjmem rozpočtu obce, na jejímž území bylo dobývání hnědého uhlí povrchově prováděno,

2. 40 % příjmem státního rozpočtu a

3. 20 % příjmem rozpočtu kraje,

b) dílčích úhrad z uhlí dobývaného hlubinným způsobem, ropy nebo hořlavého zemního plynu je z

1. 64 % příjmem rozpočtu obce, na jejímž území bylo dobývání uhlí, ropy nebo hořlavého zemního plynu prováděno,

2. 15 % příjmem státního rozpočtu a

3. 21 % příjmem rozpočtu kraje, nebo

c) ostatní dílčí úhrady jsou z

1. 40 % příjmem rozpočtu obce, na jejímž území bylo dobývání ostatních nerostů prováděno,

2. 50 % příjmem státního rozpočtu a

3. 10 % příjmem rozpočtu kraje.

(2) Pokud bylo dobývání nerostů prováděno na území více obcí nebo krajů, a místo dobývání není možné určit, je část výnosu úhrady z vydobytých nerostů odpovídající dílčí úhradě příslušející obcím příjmem rozpočtu obcí a krajů v poměru ploch částí dobývacího prostoru na území jednotlivých obcí podle stavu jejich území k 31. prosinci příslušného kalendářního roku. Obdobně se postupuje v případě vyhrazených nerostů získaných při provádění ložiskového průzkumu ve stanoveném průzkumném území.

(3) Příslušenství sledující osud úhrady z vydobytých nerostů je příjmem státního rozpočtu.".

3. V § 33o se doplňuje odstavec 3, který zní:

"(3) Část výnosu úhrady z vydobytých nerostů, která je příjmem rozpočtu kraje, může být použita pouze k odstranění přímých i nepřímých škod způsobených v důsledku dobývání ložisek vyhrazených i nevyhrazených nerostů a jejich přepravou, dále na revitalizaci pozemků a ke zvýšení kvality života obyvatel a kvality prostředí obcí nacházejících se mimo dobývací prostor. Tyto peněžní prostředky nelze použít na financování činností, na které je organizací vytvářena finanční rezerva na vypořádání důlních škod.".

ČÁST PÁTÁ

Změna zákona, kterým se stanoví některé další předpoklady pro výkon některých funkcí ve státních orgánech a organizacích České a Slovenské Federativní Republiky, České republiky a Slovenské republiky

Čl.VII

V § 8 odst. 2 zákona č. 451/1991 Sb., kterým se stanoví některé další předpoklady pro výkon některých funkcí ve státních orgánech a organizacích České a Slovenské Federativní Republiky, České republiky a Slovenské republiky, se slova "kolkovou známkou v hodnotě 200 Kčs a" zrušují.

Čl.VIII

Přechodné ustanovení

Kolkovou známkou vydanou přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona lze opatřit žádost o vydání osvědčení, pokud bude učiněna nebo podána k poštovní přepravě nejpozději dne 31. prosince 2023. Pro daňové povinnosti podle zákona č. 451/1991 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i pro práva a povinnosti s nimi související, se použije zákon č. 451/1991 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.

ČÁST ŠESTÁ

Změna zákona o soudních poplatcích

Čl.IX

Zákon č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění zákona č. 271/1992 Sb., zákona č. 273/1994 Sb., zákona č. 36/1995 Sb., zákona č. 118/1995 Sb., zákona č. 160/1995 Sb., zákona č. 151/1997 Sb., zákona č. 209/1997 Sb., zákona č. 227/1997 Sb., zákona . 103/2000 Sb., zákona č. 155/2000 Sb., zákona č. 241/2000 Sb., zákona č. 255/2000 Sb., zákona č. 451/2001 Sb., zákona č. 151/2002 Sb., zákona č. 309/2002 Sb., zákona č. 192/2003 Sb., zákona č. 555/2004 Sb., zákona č. 628/2004 Sb., zákona č. 357/2005 Sb., zákona č. 72/2006 Sb., zákona č. 112/2006 Sb., zákona č. 115/2006 Sb., zákona č. 159/2006 Sb., zákona č. 189/2006 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 123/2008 Sb., zákona č. 216/2008 Sb., zákona č. 7/2009 Sb., zákona č. 217/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 427/2010 Sb., zákona č. 218/2011 Sb., zákona č. 303/2011 Sb., zákona č. 457/2011 Sb., zákona č. 458/2011 Sb., zákona č. 19/2012 Sb., zákona č. 202/2012 Sb., zákona č. 396/2012 Sb., zákona č. 404/2012 Sb., zákona č. 45/2013 Sb., zákona č. 167/2013 Sb., zákona č. 293/2013 Sb., zákona č. 335/2014 Sb., zákona č. 87/2015 Sb., zákona č. 161/2016 Sb., zákona č. 258/2016 Sb., zákona č. 368/2016 Sb., zákona č. 460/2016 Sb., zákona č. 296/2017 Sb., zákona č. 303/2017 Sb., zákona č. 182/2018 Sb., zákona č. 255/2019 Sb., zákona č. 527/2020 Sb., zákona č. 297/2021 Sb., zákona č. 416/2022 Sb. a zákona č. 285/2023 Sb., se mění takto:

1. V § 8 odstavec 1 zní:

"(1) Ke správě placení poplatků je příslušný soud nebo správa soudu podle § 3. Poplatky vymáhá celní úřad.".

2. V § 8 odst. 3 se za slovo "Poplatky" vkládají slova "vybírané soudem nebo správou soudu".

3. V § 8 se odstavec 4 zrušuje.

4. V § 10 odst. 1 se věta třetí zrušuje.

Čl.X

Přechodná ustanovení

1. Příslušnost k vymáhání pohledávek podle zákona č. 549/1991 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, které vznikly přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se řídí dosavadními právními předpisy, pokud byly předány k vymáhání soudnímu exekutorovi, uplatněny v insolvenčním řízení nebo přihlášeny do veřejné dražby.

2. Příslušnost k vymáhání soudních poplatků podle zákona č. 549/1991 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, které vznikly přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, a nebyly předány k vymáhání soudnímu exekutorovi, uplatněny v insolvenčním řízení nebo přihlášeny do veřejné dražby, se řídí dosavadními právními předpisy do dne předání podkladů k jejich vymáhání celnímu úřadu.

3. Orgán příslušný podle zákona č. 549/1991 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, k vymáhání pohledávek uvedených v bodu 2 předá podklady k vymáhání těchto pohledávek celnímu úřadu nejpozději do 30. června 2024, pokud nebyla pro tyto pohledávky přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona nařízena daňová exekuce; jinak je předá do 31. prosince 2024.

4. Zaplatit soudní poplatek kolkovou známkou vydanou přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona lze v případech podle § 8 odst. 4 zákona č. 549/1991 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, pokud podání opatřené kolkovou známkou bude učiněno nebo podáno k poštovní přepravě nejpozději dne 31. prosince 2024.

ČÁST SEDMÁ

Změna zákona o organizaci a provádění sociálního zabezpečení

Čl.XI

Zákon č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění zákona č. 590/1992 Sb., zákona č. 37/1993 Sb., zákona č. 160/1993 Sb., zákona č. 307/1993 Sb., zákona č. 241/1994 Sb., zákona č. 118/1995 Sb., zákona č. 160/1995 Sb., zákona č. 134/1997 Sb., zákona č. 306/1997 Sb., zákona č. 93/1998 Sb., zákona č. 225/1999 Sb., zákona č. 356/1999 Sb., zákona č. 360/1999 Sb., zákona č. 18/2000 Sb., zákona č. 29/2000 Sb., zákona č. 132/2000 Sb., zákona č. 133/2000 Sb., zákona č. 155/2000 Sb., zákona č. 159/2000 Sb., zákona č. 220/2000 Sb., zákona č. 238/2000 Sb., zákona č. 258/2000 Sb., zákona č. 411/2000 Sb., zákona č. 116/2001 Sb., zákona č. 353/2001 Sb., zákona č. 151/2002 Sb., zákona č. 263/2002 Sb., zákona č. 265/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 518/2002 Sb., zákona č. 362/2003 Sb., zákona č. 424/2003 Sb., zákona č. 425/2003 Sb., zákona č. 453/2003 Sb., zákona č. 53/2004 Sb., zákona č. 167/2004 Sb., zákona č. 281/2004 Sb., zákona . 359/2004 Sb., zákona č. 436/2004 Sb., zákona č. 501/2004 Sb., zákona č. 168/2005 Sb., zákona č. 361/2005 Sb., zákona č. 381/2005 Sb., zákona č. 413/2005 Sb., zákona č. 24/2006 Sb., zákona č. 70/2006 Sb., zákona č. 81/2006 Sb., zákona č. 109/2006 Sb., zákona č. 112/2006 Sb., zákona č. 161/2006 Sb., zákona č. 189/2006 Sb., zákona č. 214/2006 Sb., zákona č. 342/2006 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 405/2006 Sb., zákona č. 585/2006 Sb., zákona č. 152/2007 Sb., zákona č. 181/2007 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 270/2007 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákon č. 305/2008 Sb., zákona č. 306/2008 Sb., zákona č. 382/2008 Sb., zákona č. 479/2008 Sb., zákona č. 41/2009 Sb., zákona č. 158/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 303/2009 Sb., zákona č. 326/2009 Sb., zákona č. 347/2010 Sb., zákona č. 73/2011 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 177/2011 Sb., zákona č. 180/2011 Sb., zákona č. 220/2011 Sb., zákona č. 263/2011 Sb., zákona č. 329/2011 Sb., zákona č. 341/2011 Sb., zákona č. 348/2011 Sb., zákona č. 364/2011 Sb., zákona č. 365/2011 Sb., zákona č. 366/2011 Sb., zákona č. 367/2011 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 428/2011 Sb., zákona č. 458/2011 Sb., zákona č. 470/2011 Sb., zákona č. 167/2012 Sb., zákona č. 399/2012 Sb., zákona č. 401/2012 Sb., zákona č. 403/2012 Sb., zákona č. 274/2013 Sb., zákona č. 303/2013 Sb., zákona č. 313/2013 Sb., zákonného opatření Senátu č. 344/2013 Sb., zákona č. 64/2014 Sb., zákona č. 136/2014 Sb., zákona č. 250/2014 Sb., zákona č. 251/2014 Sb., zákona č. 267/2014 Sb., zákona č. 332/2014 Sb., zákona č. 131/2015 Sb., zákona č. 317/2015 Sb., zákona č. 377/2015 Sb., zákona č. 47/2016 Sb., zákona č. 137/2016 Sb., zákona č. 190/2016 Sb., zákona č. 213/2016 Sb., zákona č. 298/2016 Sb., zákona č. 24/2017 Sb., zákona č. 99/2017 Sb., zákona č. 148/2017 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 195/2017 Sb., zákona č. 203/2017 Sb., zákona č. 259/2017 Sb., zákona č. 310/2017 Sb., zákona č. 92/2018 Sb., zákona č. 335/2018 Sb., zákona č. 111/2019 Sb., zákona č. 164/2019 Sb., zákona č. 228/2019 Sb., zákona č. 315/2019 Sb., zákona č. 255/2020 Sb., zákona č. 540/2020 Sb., zákona č. 261/2021 Sb., zákona č. 270/2021 Sb., zákona č. 323/2021 Sb., zákona č. 330/2021 Sb., zákona č. 216/2022 Sb., zákona č. 221/2022 Sb., zákona č. 366/2022 Sb., zákona č. 423/2022 Sb. a zákona č. 455/2022 Sb., se mění takto:

zrušen

2. V § 104g odst. 1 písm. a) a b) se slovo "zaměstnavatele" nahrazuje slovy "plátce pojistného".

3. V § 104g odst. 1 písm. b) se slovo "zaměstnavatelem" nahrazuje slovy "plátcem pojistného".

4. V § 104g odst. 3 se slovo "zaměstnavatel" nahrazuje slovy "plátce pojistného".

zrušen

ČÁST OSMÁ

Změna zákona o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích

Čl.XII

V § 54 odst. 2 zákona č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích, ve znění zákona č. 492/2000 Sb., zákona č. 229/2001 Sb., zákona č. 320/2001 Sb., zákona č. 501/2001 Sb., zákona č. 202/2002 Sb., zákona č. 280/2002 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 476/2002 Sb., zákona č. 88/2003 Sb., zákona č. 354/2003 Sb., zákona č. 480/2003 Sb., zákona č. 41/2004 Sb., zákona č. 218/2004 Sb., zákona č. 217/2005 Sb., zákona č. 359/2005 Sb., zákona č. 22/2006 Sb., zákona č. 140/2006 Sb., zákona č. 342/2006 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 139/2008 Sb., zákona č. 274/2008 Sb., zákona č. 457/2008 Sb., zákona č. 153/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 457/2011 Sb., zákona č. 18/2012 Sb., zákona č. 239/2012 Sb., zákona č. 407/2012 Sb., zákona č. 503/2012 Sb., zákona č. 311/2013 Sb., zákona č. 86/2015 Sb., zákona č. 320/2015 Sb., zákona č. 375/2015 Sb., zákona č. 51/2016 Sb., zákona č. 135/2016 Sb., zákona č. 185/2016 Sb., zákona č. 192/2016 Sb., zákona č. 264/2016 Sb., zákona č. 55/2017 Sb., zákona . 65/2017 Sb., zákona č. 104/2017 Sb., zákona . 118/2020 Sb., zákona č. 261/2021 Sb., zákona . 225/2022 Sb., zákona č. 362/2022 Sb. a zákona . 422/2022 Sb., se za slovo "(založit)" vkládají slova "nebo stávající rozdělit", slova " ; to platí rovněž pro rozhodování o rozdělení, sloučení, splynutí a jiných změnách organizace" se zrušují a za větu druhou se vkládají věty "Ke sloučení nebo splynutí organizace dochází na základě rozhodnutí organizační složky vykonávající zřizovatelskou (zakladatelskou) funkci. Pokud zvláštní právní předpis nestanoví jinak, organizace zaniká dnem, který tato organizační složka určí. Tato organizační složka současně vydá zřizovací listinu nově vznikající organizace nebo dodatek zřizovací listiny. S majetkem, s nímž slučovaná organizace hospodařila nebo s nímž hospodařila organizace, která splývá s jinou organizací, dále hospodaří organizace, kterou organizační složka vykonávající zřizovatelskou (zakladatelskou) funkci určí. Tato organizační složka může případně rozhodnout, že hospodaření s takovým majetkem převezme sama. Závazky, jejichž nositelem byla slučovaná organizace, nebo organizace, která splývá s jinou organizací, přecházejí na organizaci, kterou organizační složka vykonávající zřizovatelskou (zakladatelskou) funkci určí. Tato organizační složka může případně rozhodnout, že takové závazky převezme sama. Pro práva a povinnosti z pracovněprávních vztahů platí předchozí ustanovení obdobně. Sloučení nebo splynutí organizace oznamuje organizační složka vykonávající zřizovatelskou (zakladatelskou) funkci v Ústředním věstníku České republiky do 30 dnů ode dne, kdy k uvedené skutečnosti došlo. Oznámení obsahuje označení zřizovatele organizace, její název, sídlo, identifikační číslo a den, měsíc a rok sloučení nebo splynutí.".

ČÁST DEVÁTÁ

Změna zákona o dani z nemovitých věcí

Čl.XIII

Zákon č. 338/1992 Sb., o dani z nemovitých věcí, ve znění zákona č. 315/1993 Sb., zákona č. 242/1994 Sb., zákona č. 248/1995 Sb., zákona č. 65/2000 Sb., zákona č. 492/2000 Sb., zákona č. 239/2001 Sb., zákona č. 483/2001 Sb., zákona č. 576/2002 Sb., zákona č. 237/2004 Sb., zákona č. 669/2004 Sb., zákona č. 179/2005 Sb., zákona č. 217/2005 Sb., zákona č. 342/2005 Sb., zákona č. 545/2005 Sb., zákona č. 112/2006 Sb., zákona č. 186/2006 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 1/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 362/2009 Sb., zákona č. 199/2010 Sb., zákona č. 30/2011 Sb., zákona č. 212/2011 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 457/2011 Sb., zákona č. 350/2012 Sb., zákona č. 503/2012 Sb., zákonného opatření Senátu č. 344/2013 Sb., zákona č. 23/2015 Sb., zákona č. 84/2015 Sb., zákona č. 225/2017 Sb., zákona č. 364/2019 Sb., zákona č. 283/2020 Sb., zákona č. 299/2020 Sb., zákona č. 609/2020 Sb., zákona č. 36/2021 Sb., zákona č. 284/2021 Sb. a zákona č. 251/2023 Sb., se mění takto:

1. Za úvodní větu zákona se vkládá označení části první, které včetně nadpisu zní:

"ČÁST PRVNÍ

OBECNÁ USTANOVENÍ".

Dosavadní části první až sedmá se označují jako části druhá až osmá.

2. V § 1 se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a doplňuje se odstavec 2, který zní:

"(2) Daňová povinnost k dani z nemovitých věcí vzniká samostatně za obvod územní působnosti jednotlivého správce daně z nemovitých věcí.".

3. Za § 1 se vkládá nový § 1a, který včetně nadpisu zní:

"§ 1a

Druh pozemku a způsob využití nemovité věci

(1) Pro účely daně z nemovitých věcí se rozumí

a) budovou garáže zdanitelná stavba se způsobem využití garáž,

b) budovou pro rodinnou rekreaci zdanitelná stavba se způsobem využití stavba pro rodinnou rekreaci, budova rodinného domu užívaná pro rodinnou rekreaci a objekt k bydlení užívaný pro rodinnou rekreaci,

c) lesním pozemkem pozemek druhu lesní pozemek,

d) ostatní plochou pozemek druhu ostatní plocha,

e) pozemkem orné půdy pozemek druhu orná půda,

f) pozemkem chmelnic pozemek druhu chmelnice,

g) pozemkem vinic pozemek druhu vinice,

h) pozemkem zahrad pozemek druhu zahrada,

i) pozemkem ovocných sadů pozemek druhu ovocný sad,

j) pozemkem trvalých travních porostů pozemek druhu trvalý travní porost,

k) stavebním pozemkem pozemek nebo jeho část, které jsou určené podle pravomocného povolení stavby podle stavebního zákona k zastavění zdanitelnou stavbou, a to v rozsahu výměry pozemku v m

odpovídající zastavěné ploše nadzemní části stavby,

l) vodní plochou pozemek druhu vodní plocha,

m) zastavěnou plochou a nádvořím pozemek druhu zastavěná plocha a nádvoří,

n) zemědělským pozemkem zemědělský pozemek podle katastrálního zákona,

o) zpevněnou plochou pozemku pozemek nebo jeho část, které jsou užívány k podnikání nebo které má podnikatel zařazeny v obchodním majetku podle zákona upravujícího daně z příjmů, jejichž povrch je zpevněn stavbou podle stavebního zákona bez svislé nosné konstrukce, včetně plochy vlečky, bazénu nebo nádrže, pokud tyto nejsou zdanitelnou stavbou.

(2) Stavebním pozemkem podle odstavce 1 písm. k) není pozemek určený k zastavění zdanitelnou stavbou, která bude alespoň z části osvobozena podle § 9 odst. 1 písm. g), i) nebo j). Je-li stavebním pozemkem pouze část pozemku, hledí se na ni a na zbývající část pozemku pro účely daně z nemovitých věcí jako na dva samostatné pozemky. Pozemek přestane být stavebním pozemkem, pokud se zdanitelná stavba nebo všechny jednotky v ní stanou předmětem daně ze staveb a jednotek, nebo pokud toto povolení stavby pozbude platnosti.

(3) Je-li zpevněnou plochou pozemku pouze část pozemku, hledí se na ni a na zbývající část pozemku pro účely daně z nemovitých věcí jako na dva samostatné pozemky.

(4) Pro účely daně z nemovitých věcí se druhem pozemku rozumí druh pozemku

a) evidovaný v katastru nemovitostí bez ohledu na to, zda odpovídá skutečnému stavu, nebo

b) podle katastrálního zákona nejblíže odpovídající skutečnému stavu pozemku, není-li o pozemku v katastru nemovitostí evidován žádný druh pozemku.

(5) Pro účely daně z nemovitých věcí se způsobem využití nemovité věci rozumí způsob využití

a) evidovaný v katastru nemovitostí bez ohledu na to, zda odpovídá skutečnému stavu, nebo

b) podle právních předpisů upravujících katastr nemovitostí nejblíže odpovídající skutečnému způsobu využití nemovité věci, není-li u nemovité věci znám žádný způsob využití nebo není-li nemovitá věc evidována v katastru nemovitostí.".

4. V § 2 odst. 2 písm. b) se slova " , na nichž se nacházejí lesy ochranné a lesy zvláštního určení" nahrazují slovy "v rozsahu, v němž jsou lesy ochrannými nebo lesy zvláštního určení podle lesního zákona".

5. V § 2 odst. 2 písmeno c) zní:

"c) vodní plochy,".

6. V § 3 odst. 3 písm. b) se slovo "příslušný" nahrazuje slovem "příslušná" a slova "Státní pozemkový úřad nebo" se zrušují.

7. V § 3 odstavec 4 zní:

"(4) Uživatel je poplatníkem daně z pozemků, pokud

a) vlastník pozemku není znám, nebo

b) s pozemkem je příslušný hospodařit Státní pozemkový úřad nebo Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových.".

8. V § 4 odst. 1 písmeno b) zní:

"b) pozemky

1. ve vlastnictví té obce, na jejímž území se nacházejí, nebo

2. zatížené právem stavby, pokud je stavebníkem obec, na jejímž území se nacházejí,".

9. V § 4 odst. 1 se na konci písmene g) doplňují body 9 až 11, které znějí:

"9. spolku zdravotně postižených občanů,

10. zařízení služby péče o dítě v dětské skupině podle zákona upravujícího poskytování služby péče o dítě v dětské skupině,

11. sociálnímu družstvu,".

10. V § 4 odst. 1 písm. h) se body 1 až 6 zrušují.

Dosavadní body 7 až 12 se označují jako body 1 až 6.

11. V § 4 odst. 1 písm. j) se za slovo "přírodní" vkládají slova "nebo zóny přírodě blízké".

12. V § 4 odst. 1 písm. k) se na konci bodu 1 vkládá slovo "nebo" a slovo "nebo" na konci bodu 2 a bod 3 se zrušují.

13. V § 4 odst. 1 písmeno l) zní:

"l) pozemky v rozsahu, v jakém se na nich nachází

1. veřejné prostranství,

2. veřejně přístupné sportoviště, nebo

3. veřejně přístupná účelová komunikace jiná než podle písmene o), zpravidla lesní nebo polní cesta,".

14. V § 4 odst. 1 písm. p) se slova "pozemků v lesích, vyčleněné" nahrazují slovy "lesních pozemků v rozsahu vyčleněném".

15. V § 4 odst. 1 písm. s) se slova "pozemky určené k plnění funkcí lesa, na nichž se nacházejí lesy hospodářské pod vlivem imisí," nahrazují slovy "lesní pozemky v rozsahu, ve kterém se na nich nacházejí lesy pod vlivem imisí podle lesního zákona".

16. V § 4 odst. 1 písm. v) se slova "pozemky orné půdy, chmelnic, vinic, ovocných sadů a trvalých travních porostů" nahrazují slovy "zemědělské pozemky", slova "stavebního zákona obce" se nahrazují slovy "stavebního zákona" a slova "jejich parcelním číslem s uvedením názvu katastrálního území, ve kterém leží" se nahrazují slovy "a označí je způsobem podle § 12e odst. 1; na pozemek, který v obecně závazné vyhlášce není označen způsobem podle § 12e odst. 1, se hledí, jako by nebyl vyloučen z osvobození".

17. V § 4 odst. 1 písm. x) se za slovo "jestliže" vkládají slova "obecně závaznou vyhláškou", za slovo "pozemky" se vkládají slova "označené způsobem podle § 12e odst. 1" a slova "zóně obecně závaznou vyhláškou." se nahrazují slovy "zóně; na pozemek, který v obecně závazné vyhlášce není označen způsobem podle § 12e odst. 1, se hledí, jako by nebyl osvobozen,".

18. V § 4 odst. 1 se doplňují písmena y) a z), která znějí:

"y) pozemky tvořící jeden funkční celek se stavbou podle stavebního zákona sloužící výlučně nebo pozemky samy o sobě sloužící výlučně k asanaci kontaminovaných pozemků, podzemních vod a objektů,

z) ostatní plochy s následujícím způsobem využití, jestliže tak obec stanoví obecně závaznou vyhláškou:

1. neplodná půda,

2. zamokřená plocha,

3. mez, stráň,

4. zeleň,

5. jiná plocha.".

19. V § 4 odst. 2 se za slova "celek se" vkládají slova "stavbou podle stavebního zákona," a za slovo "této" se vkládá slovo "stavby,".

20. V § 4 odst. 3 se slova "uvedené v odstavci" nahrazují slovy "osvobozené podle odstavce", slova "až g)" se nahrazují slovy "až f)" a slova "a t)" se nahrazují slovy "bodu 1 a písm. t)".

21. V § 4 odst. 4 se slova "až x)" nahrazují slovy " , w) a y)".

22. V § 4 odstavec 5 zní:

"(5) Pokud podmínky osvobození podle odstavce 1 splňuje pouze část pozemku, je od daně z pozemků osvobozena pouze tato část. Pokud podmínky pro vyloučení jednotlivého osvobození podle odstavce 3 splňuje pouze část pozemku, je z tohoto osvobození vyloučena pouze tato část.".

23. V § 4 se doplňuje odstavec 6, který zní:

"(6) V obecně závazné vyhlášce vydané podle odstavce 1 písm. z) obec zároveň stanoví, na které způsoby využití pozemku se osvobození vztahuje. Pokud obec v obecně závazné vyhlášce nestanoví způsob využití pozemku, na který se toto osvobození vztahuje, platí, že se osvobození vztahuje na všechny pozemky podle odstavce 1 písm. z) bodů 1 až 4.".

24. V § 5 odst. 1 se slova "pozemků orné půdy, chmelnic, vinic, zahrad, ovocných sadů a trvalých travních porostů" nahrazují slovy "zemědělského pozemku".

25. V § 5 odst. 2 se slova "pozemků hospodářských lesů a rybníků s intenzivním a průmyslovým chovem ryb" nahrazují slovy "lesního pozemku".

26. V § 5 odst. 2 se slova "cena pozemku zjištěná podle platných cenových předpisů k 1. lednu zdaňovacího období nebo" zrušují a za text "m

" se vkládají slova "zjištěné k 1. lednu zdaňovacího období".

27. V § 5 odst. 3 se slova "ostatních pozemků" nahrazují slovy "ostatní plochy, zastavěné plochy a nádvoří, stavebního pozemku a zpevněné plochy pozemku".

28. Za § 5 se vkládá nový § 5a, který včetně nadpisu zní:

"§ 5a

Skupiny pozemků

(1) Pro účely daně z nemovitých věcí tvoří skupinu

a) vybraných zemědělských pozemků pozemky orné půdy, chmelnic, vinic, zahrad nebo ovocných sadů,

b) trvalých travních porostů pozemky trvalých travních porostů,

c) lesních pozemků lesní pozemky,

d) zemědělských zpevněných ploch pozemku zpevněné plochy pozemku

1. užívané k podnikání pro zemědělskou prvovýrobu, lesní hospodářství nebo vodní hospodářství nebo

2. zařazené do obchodního majetku podle zákona upravujícího daně z příjmů, je-li poplatníkem daně podnikatel převážně podnikající v některé z oblastí podnikání podle bodu 1, pokud tyto zpevněné plochy nejsou současně užívány pro jinou oblast podnikání,

e) ostatních zpevněných ploch pozemku zpevněné plochy pozemku jiné než podle písmene d),

f) stavebních pozemků stavební pozemky,

g) nevyužitelných ostatních ploch ostatní plochy se způsobem využití neplodná půda, zamokřená plocha, mez, stráň nebo zeleň,

h) jiných ploch ostatní plochy se způsobem využití jiná plocha,

i) vybraných ostatních ploch ostatní plochy jiné než podle písmen g) a h),

j) zastavěných ploch a nádvoří zastavěné plochy a nádvoří.

(2) Je-li zpevněná plocha pozemku užívána k různým druhům podnikání a nelze-li vymezit její části užívané k jednotlivým druhům podnikání, zahrnuje se do skupiny ostatních zpevněných ploch pozemku.".

29. § 6 včetně nadpisu zní:

"§ 6

Sazba daně

(1) Sazba daně činí u pozemků zařazených ve skupině

a) vybraných zemědělských pozemků                                      1,35 %, 
b) trvalých travních porostů                                           0,45 %, 
c) lesních pozemků                                                     0,45 %.

(2) Sazba daně činí za každý 1 m

u pozemků zařazených ve skupině

a) zemědělských zpevněných ploch pozemku                              1,80 Kč, 
b) ostatních zpevněných ploch pozemku                                 9,00 Kč, 
c) stavebních pozemků                                                 3,50 Kč, 
d) nevyužitelných ostatních ploch                                     0,08 Kč, 
e) jiných ploch                                                       0,35 Kč, 
f) vybraných ostatních ploch                                          0,35 Kč, 
g) zastavěných ploch a nádvoří                                        0,35 Kč.

(3) Sazba daně podle odstavce 2 písm. c) se násobí koeficientem

a) 1,0 v obci do 1 000 obyvatel,

b) 1,4 v obci nad 1 000 obyvatel do 6 000 obyvatel,

c) 1,6 v obci nad 6 000 obyvatel do 10 000 obyvatel,

d) 2,0 v obci nad 10 000 obyvatel do 25 000 obyvatel,

e) 2,5 v obci nad 25 000 obyvatel do 50 000 obyvatel,

f) 3,5 v obci nad 50 000 obyvatel, ve statutárním městě a ve Františkových Lázních, Luhačovicích, Mariánských Lázních a Poděbradech,

g) 4,5 v Praze.

(4) Obec může obecně závaznou vyhláškou koeficient podle odstavce 3 zvýšit o jednu kategorii nebo snížit o jednu až tři kategorie podle členění koeficientů pro všechny pozemky podle odstavce 2 písm. c) na území jednotlivé části obce. Koeficient 4,5 lze takto zvýšit na koeficient 5,0. Neodpovídá-li takto upravená výše koeficientu podmínkám podle vět první a druhé, hledí se na koeficient podle odstavce 3, jako kdyby nebyl upraven.".

30. V § 6 odst. 4 se slova "nebo snížit o jednu až tři kategorie" zrušují a slova "jednotlivé části obce" se nahrazují slovy "jednotlivého katastrálního území nebo jednotlivého městského obvodu nebo jednotlivé městské části".

31. V § 8 odstavec 3 zní:

"(3) Poplatníkem daně ze staveb a jednotek je vždy nájemce nebo pachtýř u pronajaté nebo propachtované zdanitelné jednotky, která zahrnuje nebytový prostor jiný než sklep nebo komoru, nebo zdanitelné stavby, s výjimkou budovy obytného domu,

a) je-li s nimi příslušná hospodařit Správa státních hmotných rezerv, nebo

b) jsou-li převedené na základě rozhodnutí o privatizaci na Ministerstvo financí.".

32. V § 8 odst. 3 úvodní části ustanovení se slova " , která zahrnuje nebytový prostor jiný než sklep nebo komoru," a slova " , s výjimkou budovy obytného domu" zrušují.

33. V § 8 se doplňuje odstavec 4, který zní:

"(4) Uživatel je poplatníkem daně ze staveb a jednotek u zdanitelné jednotky, která zahrnuje nebytový prostor jiný než sklep nebo komoru, nebo zdanitelné stavby, s výjimkou budovy obytného domu, pokud

a) vlastník zdanitelné stavby nebo zdanitelné jednotky není znám, nebo

b) je se zdanitelnou stavbou nebo zdanitelnou jednotkou příslušný hospodařit Státní pozemkový úřad nebo Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových.".

34. V § 8 odst. 4 úvodní části ustanovení se slova "u zdanitelné jednotky, která zahrnuje nebytový prostor jiný než sklep nebo komoru, nebo zdanitelné stavby, s výjimkou budovy obytného domu" zrušují.

35. V § 9 odst. 1 písmeno g) zní:

"g) zdanitelné stavby nebo zdanitelné jednotky přenosové, přepravní nebo distribuční soustavy nebo rozvodného tepelného zařízení podle energetického zákona,".

36. V § 9 odst. 1 písm. i) se bod 4 zrušuje.

37. V § 9 odst. 1 se na konci písmene k) tečka nahrazuje čárkou a doplňují se body 10 a 11, které znějí:

"10. zařízení služby péče o dítě v dětské skupině podle zákona upravujícího poskytování služby péče o dítě v dětské skupině,

11. sociálním družstvům,".

38. V § 9 odst. 1 písm. m) se body 1 a 2 zrušují.

Dosavadní body 3 až 11 se označují jako body 1 až 9.

39. V § 9 odst. 1 písm. m) se body 2 až 4 zrušují.

Dosavadní body 5 až 9 se označují jako body 2 až 6.

40. V § 9 odst. 1 písm. w) se za slovo "jestliže" vkládají slova "obecně závaznou vyhláškou", za slova "osvobodí zdanitelné stavby" se vkládají slova "označené způsobem podle § 12e odst. 2 nebo 3" a slova "zóně obecně závaznou vyhláškou" se nahrazují slovy "zóně; na zdanitelnou stavbu, která v obecně závazné vyhlášce není označena tímto způsobem, se hledí, jako by nebyla osvobozena".

41. V § 9 odstavce 2 a 3 znějí:

"(2) Pokud podmínky osvobození podle odstavce 1 splňuje pouze část zdanitelné stavby nebo zdanitelné jednotky, je od daně ze staveb a jednotek osvobozena pouze tato část; v případě zdanitelné stavby podle odstavce 1 písm. i) nebo j) je osvobozena celá zdanitelná stavba. Pokud podmínky pro vyloučení jednotlivého osvobození podle odstavce 4 splňuje pouze část zdanitelné stavby nebo zdanitelné jednotky, je z tohoto osvobození vyloučena pouze tato část.

(3) Pokud část zdanitelné stavby nebo zdanitelné jednotky není osvobozena, zjistí se nárok na osvobození od daně ze staveb a jednotek z poměru, v jakém je podlahová plocha nadzemní části zdanitelné stavby nebo podlahová plocha zdanitelné jednotky podléhající osvobození k celkové podlahové ploše nadzemních částí zdanitelné stavby nebo podlahové ploše zdanitelné jednotky.".

42. V § 9 odst. 4 se slova "uvedené v odstavci" nahrazují slovy "osvobozené podle odstavce" a slova "uvedené v ustanovení" se nahrazují slovy "osvobozené podle".

43. V § 9 odst. 4 se za větu druhou vkládá věta "Zdanitelné stavby osvobozené podle odstavce 1 písm. j) jsou osvobozeny od daně ze staveb a jednotek, nejsou-li užívány k podnikání v jiné oblasti než veřejná doprava nebo pronajímány anebo propachtovány za jiným účelem než k zajišťování veřejné dopravy.".

44. V § 9 odst. 5 se slova "až w)" nahrazují slovy "a v)".

45. V § 10 se za odstavec 3 vkládá nový odstavec 4, který zní:

"(4) Podlahovou plochou zdanitelné jednotky se pro účely daně z nemovitých věcí rozumí podlahová plocha

a) evidovaná v katastru nemovitostí, bez ohledu na to, zda odpovídá skutečnému stavu,

b) uvedená v prohlášení vlastníka, bez ohledu na to, zda odpovídá skutečnému stavu, pokud podlahová plocha není v katastru nemovitostí u zdanitelné jednotky evidována,

c) odpovídající skutečnému stavu zdanitelné jednotky, pokud podlahová plocha není v katastru nemovitostí u zdanitelné jednotky evidována ani není uvedena v prohlášení vlastníka.".

Dosavadní odstavec 4 se označuje jako odstavec 5.

46. Za § 10 se vkládá nový § 10a, který včetně nadpisu zní:

"§ 10a

Skupiny staveb a jednotek

(1) Pro účely daně z nemovitých věcí tvoří skupinu

a) obytných budov budovy obytných domů a ostatní budovy s výjimkou budovy garáže, pokud tyto ostatní budovy tvoří příslušenství k budově obytného domu,

b) rekreačních budov budovy pro rodinnou rekreaci a budovy s výjimkou budovy garáže, které plní doplňkovou funkci k rekreačním budovám,

c) garáží budovy garáže a zdanitelné jednotky, jejichž převažující část podlahové plochy je užívána jako garáž,

d) zdanitelných staveb a zdanitelných jednotek pro podnikání v zemědělské prvovýrobě, lesním nebo vodním hospodářství zdanitelné stavby a zdanitelné jednotky, jejichž převažující část podlahové plochy nadzemní části zdanitelné stavby nebo, nemá-li podlahovou plochu, zastavěné plochy zdanitelné stavby nebo podlahové plochy zdanitelné jednotky je užívána k podnikání v zemědělské prvovýrobě, lesním nebo vodním hospodářství,

e) zdanitelných staveb a zdanitelných jednotek pro podnikání v průmyslu, stavebnictví, dopravě, energetice nebo ostatní zemědělské výrobě zdanitelné stavby a zdanitelné jednotky, jejichž převažující část podlahové plochy nadzemní části zdanitelné stavby nebo, nemá-li podlahovou plochu, zastavěné plochy zdanitelné stavby nebo podlahové plochy zdanitelné jednotky je užívána k podnikání v průmyslu, stavebnictví, dopravě, energetice nebo ostatní zemědělské výrobě,

f) zdanitelných staveb a zdanitelných jednotek pro ostatní druhy podnikání zdanitelné stavby a zdanitelné jednotky, jejichž převažující část podlahové plochy nadzemní části zdanitelné stavby nebo, nemá-li podlahovou plochu, zastavěné plochy zdanitelné stavby nebo podlahové plochy zdanitelné jednotky je užívána k podnikání v jiném druhu podnikání než podle písmen d) a e),

g) ostatních zdanitelných staveb zdanitelné stavby jiné než podle písmen a) až f),

h) ostatních zdanitelných jednotek zdanitelné jednotky jiné než podle písmen c) až f).

(2) Zdanitelná jednotka se zařadí do skupiny odpovídající převažujícímu účelu jejího užívání. Nelze-li z důvodu stejného poměru podlahových ploch užívaných k různým účelům určit, do které skupiny má být zdanitelná jednotka zařazena, zařadí se do skupiny s nejvyšší sazbou daně.

(3) Zdanitelná stavba podle odstavce 1 písm. a) až c) nebo g), jejichž převažující část podlahové plochy nadzemní části nebo, nemá-li podlahovou plochu, zastavěné plochy je užívána k podnikání, se vždy zařadí do odpovídající skupiny podle odstavce 1 písm. d) až f). Zdanitelná jednotka podle odstavce 1 písm. c) nebo h), jejichž převažující část podlahové plochy je užívána k podnikání, se vždy zařadí do odpovídající skupiny podle odstavce 1 písm. d) až f).

(4) Zdanitelná stavba a zdanitelná jednotka, které má podnikatel zařazené v obchodním majetku podle zákona upravujícího daně z příjmů, s výjimkou budovy podle odstavce 1 písm. a), zdanitelné jednotky podle odstavce 1 písm. c) a zdanitelné jednotky podle odstavce 1 písm. h), která nezahrnuje jiný nebytový prostor než garáž, sklep nebo komoru, se vždy zařadí do odpovídající skupiny podle odstavce 1 písm. d) až f).

(5) Nelze-li určit, do které skupiny podle odstavce 1 písm. d) až f) má být zdanitelná stavba nebo zdanitelná jednotka zařazena, zařadí se do skupiny zdanitelných staveb a zdanitelných jednotek pro ostatní druhy podnikání.".

47. § 11 včetně nadpisu zní:

"§ 11

Sazba daně

(1) Sazba daně činí za každý 1 m

a) budovy obytného domu zařazené ve skupině obytných budov            3,50 Kč, 
b) jiné budovy zařazené ve skupině obytných budov než budovy 
   obytného domu, a to z výměry přesahující 16 m2 zastavěné 
   plochy,                                                            3,50 Kč, 
c) budovy pro rodinnou rekreaci zařazené ve skupině 
   rekreačních budov                                                 11,00 Kč, 
d) jiné budovy zařazené ve skupině rekreačních budov než 
   budovy pro rodinnou rekreaci                                       3,50 Kč, 
e) zdanitelné stavby a zdanitelné jednotky, které jsou zařazeny 
   ve skupině garáží,                                                14,50 Kč, 
f) zdanitelné stavby a zdanitelné jednotky, které jsou zařazeny 
   ve skupině zdanitelných staveb a zdanitelných jednotek pro 
   podnikání v zemědělské prvovýrobě, lesním nebo vodním 
   hospodářství,                                                      3,50 Kč, 
g) zdanitelné stavby a zdanitelné jednotky, které jsou zařazeny 
   ve skupině zdanitelných staveb a zdanitelných jednotek pro 
   podnikání v průmyslu, stavebnictví, dopravě, energetice nebo 
   ostatní zemědělské výrobě,                                        18,00 Kč, 
h) zdanitelné stavby a zdanitelné jednotky, které jsou zařazeny 
   ve skupině zdanitelných staveb a zdanitelných jednotek pro 
   ostatní druhy podnikání,                                          18,00 Kč, 
i) zdanitelné stavby zařazené ve skupině ostatních zdanitelných 
   staveb                                                            11,00 Kč, 
j) zdanitelné jednotky zařazené ve skupině ostatních zdanitelných 
   jednotek                                                           3,50 Kč.

(2) Sazba daně za 1 m

zastavěné plochy se zvyšuje o 1,40 Kč za každé další nadzemní podlaží, jestliže zastavěná plocha nadzemního podlaží přesahuje

a) dvě třetiny zastavěné plochy, jde-li o zdanitelnou stavbu podle odstavce 1 písm. a) až e) nebo i),

b) jednu třetinu zastavěné plochy, jde-li o zdanitelnou stavbu podle odstavce 1 písm. f) až h).

(3) Pro účely daně ze staveb a jednotek se rozumí

a) zastavěnou plochou nadzemního podlaží zastavěná plocha nadzemním podlažím ohraničená pravoúhlými průměty vnějšího líce obvodových konstrukcí tohoto podlaží do vodorovné roviny,

b) prvním nadzemním podlažím každé konstrukční podlaží, které má úroveň podlahy nebo i její části do 0,80 m pod nejnižším bodem přilehlého terénu, není-li v projektové dokumentaci stanoveno jinak,

c) dalším nadzemním podlažím každé podlaží umístěné nad prvním nadzemním podlažím včetně ustoupeného podlaží a účelově určeného podkroví.

(4) Sazba daně podle odstavce 1 písm. a), b) a j), případně zvýšená u zdanitelné stavby podle odstavce 2, se násobí koeficientem

a) 1,0 v obci do 1 000 obyvatel,

b) 1,4 v obci nad 1 000 obyvatel do 6 000 obyvatel,

c) 1,6 v obci nad 6 000 obyvatel do 10 000 obyvatel,

d) 2,0 v obci nad 10 000 obyvatel do 25 000 obyvatel,

e) 2,5 v obci nad 25 000 obyvatel do 50 000 obyvatel,

f) 3,5 v obci nad 50 000 obyvatel, ve statutárním městě a ve Františkových Lázních, Luhačovicích, Mariánských Lázních a Poděbradech,

g) 4,5 v Praze.

(5) Obec může obecně závaznou vyhláškou koeficient podle odstavce 4 zvýšit o jednu kategorii nebo snížit o jednu až tři kategorie podle členění koeficientů pro všechny zdanitelné stavby zařazené ve skupině obytných budov a všechny zdanitelné jednotky zařazené ve skupině ostatních zdanitelných jednotek na území jednotlivé části obce. Koeficient 4,5 lze takto zvýšit na koeficient 5,0. Neodpovídá-li takto upravená výše koeficientu podmínkám podle vět první a druhé, hledí se na koeficient podle odstavce 4, jako kdyby nebyl upraven.

(6) Obec může obecně závaznou vyhláškou stanovit, že se jednotlivá sazba daně podle odstavce 1 písm. c) až h), případně zvýšená podle odstavce 2, v celé obci násobí koeficientem 1,5.

(7) U zdanitelné stavby zařazené ve skupině rekreačních budov umístěné v národním parku nebo v zóně I. chráněné krajinné oblasti se koeficientem 2,0 násobí

a) sazba daně podle odstavce 1 písm. c) a d), případně zvýšená podle odstavce 2, nebo

b) koeficient podle odstavce 6, stanovila-li jej obec v obecně závazné vyhlášce.".

48. V § 11 odst. 5 se slova "nebo snížit o jednu až tři kategorie" zrušují a slova "jednotlivé části obce" se nahrazují slovy "jednotlivého katastrálního území, jednotlivého městského obvodu nebo jednotlivé městské části".

49. V § 11 se odstavec 6 zrušuje.

Dosavadní odstavec 7 se označuje jako odstavec 6.

50. V § 11 odstavec 6 zní:

"(6) U zdanitelné stavby zařazené ve skupině rekreačních budov umístěné v národním parku nebo v zóně I. chráněné krajinné oblasti se sazba daně podle odstavce 1 písm. c) a d), případně zvýšená podle odstavce 2, násobí koeficientem 2,0.".

51. V § 11a odst. 1 úvodní části ustanovení se slova "Daň ze staveb a jednotek se" nahrazují slovy "Zvýšení daně ze staveb a jednotek" a slova "zvyšuje o" se nahrazují slovy "lesním nebo vodním hospodářství, nebo s místností využívanou k podnikání v oboru ubytování, s výjimkou místnosti, která je osvobozenou částí budovy, činí".

52. V § 11a odst. 1 písm. a) se za slovo "prostoru" vkládají slova "nebo této místnosti".

53. V § 11a odst. 1 písmeno b) zní:

"b) 3,50 Kč.".

54. V § 11a odst. 2 úvodní části ustanovení se slova "Daň ze staveb a jednotek se" nahrazují slovy "Zvýšení daně ze staveb a jednotek" a slova "zvyšuje o" se nahrazují slovy "nebo která zahrnuje místnost využívanou k podnikání v oboru ubytování, s výjimkou místnosti, která je osvobozenou částí budovy, činí".

55. V § 11a odst. 2 písm. a) se za slovo "prostoru" vkládají slova "nebo této místnosti".

56. V § 11a se doplňuje odstavec 3, který zní:

"(3) Odstavec 1 se nepoužije na zdanitelnou stavbu, na kterou se použije sazba daně podle § 11 odst. 1 písm. f) až h).".

57. Za část třetí se vkládá nová část čtvrtá, která včetně nadpisu zní:

"ČÁST ČTVRTÁ

VÝPOČET DANĚ

§ 11b

Výpočtový list

(1) Výpočet daně z nemovitých věcí se provádí po jednotlivých výpočtových listech.

(2) Nemovitá věc nebo podíl na ní se uvádí na výpočtovém listu, jsou-li předmětem daně. Nemovitá věc a podíl na ní se uvádí pouze na jednom výpočtovém listu. Na výpočtovém listu se uvádí více nemovitých věcí nebo podílů na nich, mají-li srovnatelné vlastnosti. Podrobnosti rozdělení nemovitých věcí a podílů na nich do jednotlivých výpočtových listů stanoví vyhláška upravující vzor daňového přiznání k dani z nemovitých věcí.

§ 11c

Daň z pozemků za výpočtový list

(1) Výchozí daň z pozemků za výpočtový list činí součin zaokrouhlený na celé koruny nahoru z

a) kladného rozdílu zaokrouhleného na celé koruny nahoru ze

1. součinu zaokrouhleného na celé koruny nahoru z úhrnu základů daně za pozemky zahrnuté na tomto výpočtovém listě zaokrouhleného na celé koruny nebo m

nahoru a sazby pro tyto pozemky a

2. úhrnu nároků na osvobození pro pozemky zahrnuté na tomto výpočtovém listě a

b) inflačního koeficientu.

(2) V případě, že jsou na výpočtovém listu zahrnuty pozemky náležející do spoluvlastnictví, činí výchozí daň z pozemků za výpočtový list součin zaokrouhlený na celé koruny nahoru z

a) výchozí daně z pozemků za tento výpočtový list vypočtené a zaokrouhlené podle odstavce 1 a

b) výše spoluvlastnického podílu.

(3) Daň z pozemků za výpočtový list činí součin výchozí daně z pozemků za tento výpočtový list a místního koeficientu pro pozemky zahrnuté na tomto výpočtovém listu zaokrouhlený na celé koruny nahoru.

§ 11d

Daň ze staveb a jednotek za výpočtový list

(1) Výchozí daň ze staveb a jednotek před úpravami za výpočtový list činí součin zaokrouhlený na celé koruny nahoru

a) z úhrnu základů daně ze staveb a jednotek zahrnutých na tomto výpočtovém listě zaokrouhleného na celé koruny nahoru a

b) ze sazby pro nemovité věci zahrnuté na tomto výpočtovém listě.

(2) Výchozí daň ze staveb a jednotek před inflačním koeficientem za výpočtový list činí výchozí daň ze staveb a jednotek před úpravami za tento výpočtový list

a) zvýšenou o úhrn zvýšení daně pro zdanitelné stavby a zdanitelné jednotky zahrnuté na tomto výpočtovém listě a

b) sníženou o úhrn nároků na osvobození pro zdanitelné stavby a zdanitelné jednotky zahrnuté na tomto výpočtovém listě.

(3) Výchozí daň ze staveb a jednotek za výpočtový list činí součin zaokrouhlený na celé koruny nahoru z

a) výchozí daně ze staveb a jednotek před inflačním koeficientem za tento výpočtový list zaokrouhlené na celé koruny nahoru a

b) inflačního koeficientu.

(4) V případě, že jsou na výpočtovém listu zahrnuty nemovité věci náležející do spoluvlastnictví, činí výchozí daň ze staveb a jednotek za výpočtový list součin zaokrouhlený na celé koruny nahoru z

a) výchozí daně ze staveb a jednotek za tento výpočtový list vypočtené a zaokrouhlené podle odstavce 3 a

b) výše spoluvlastnického podílu.

(5) Daň ze staveb a jednotek za výpočtový list činí součin zaokrouhlený na celé koruny nahoru z

a) výchozí daně ze staveb a jednotek za tento výpočtový list a

b) místního koeficientu pro zdanitelné stavby a zdanitelné jednotky zahrnuté na tomto výpočtovém listě.

§ 11e

Výpočet daně

(1) Daň z nemovitých věcí činí součet

a) daně z pozemků a

b) daně ze staveb a jednotek.

(2) Daň z pozemků činí úhrn daní z pozemků za všechny výpočtové listy.

(3) Daň ze staveb a jednotek činí úhrn daní ze staveb a jednotek za všechny výpočtové listy.".

Dosavadní části čtvrtá až osmá se označují jako části pátá až devátá.

58. Za nadpis části páté se vkládá nový § 11f, který včetně nadpisu zní:

"§ 11f

Inflační koeficient

(1) Inflační koeficient platný ve zdaňovacím období činí podíl bazického úhrnného indexu spotřebitelských cen za domácnosti celkem za květen kalendářního roku bezprostředně předcházejícího tomuto zdaňovacímu období a čísla 100, nejméně však inflační koeficient platný v bezprostředně předcházejícím zdaňovacím období.

(2) Pokud je inflační koeficient podle odstavce 1 alespoň o jednu pětinu vyšší než inflační koeficient platný v bezprostředně předcházejícím zdaňovacím období, platí, že inflační koeficient platný v tomto zdaňovacím období je o jednu pětinu vyšší než inflační koeficient platný v bezprostředně předcházejícím zdaňovacím období.

(3) Inflační koeficient se zaokrouhluje na 1 desetinné místo dolů.

(4) Dojde-li ve srovnání s bezprostředně předcházejícím zdaňovacím obdobím ke zvýšení inflačního koeficientu, Ministerstvo financí jej na základě údajů Českého statistického úřadu vyhlásí sdělením uveřejněným ve Sbírce zákonů a mezinárodních smluv do 30. června kalendářního roku bezprostředně předcházejícího zdaňovacímu období.

(5) Základem pro bazický úhrnný index spotřebitelských cen za domácnosti celkem podle odstavce 1 je bazický úhrnný index spotřebitelských cen za domácnosti celkem vypočtený na základě údajů Českého statistického úřadu tak, že úrovni cenové hladiny v měsíci květnu kalendářního roku 2023 odpovídá hodnota 100.

(6) Inflační koeficient pro zemědělský pozemek činí vždy 1,0.".

59. § 12 včetně nadpisu zní:

"§ 12

Místní koeficient

(1) Obec může obecně závaznou vyhláškou stanovit jeden místní koeficient ve výši v rozmezí 0,5 až 5,0 pro všechny nemovité věci s výjimkou pozemku zařazeného ve skupině vybraných zemědělských pozemků, trvalých travních porostů nebo nevyužitelných ostatních ploch nacházející se na území

a) celé obce, nebo

b) jednotlivé části obce.

(2) Obec může obecně závaznou vyhláškou stanovit místní koeficient ve výši v rozmezí 0,5 až 1,5 pro všechny pozemky nacházející se na území celé obce zařazené ve skupině vybraných zemědělských pozemků, trvalých travních porostů nebo nevyužitelných ostatních ploch nacházející se na území celé obce. Pro každou takovou skupinu může obec zavést pouze jeden místní koeficient. Neuvede-li obec v obecně závazné vyhlášce skupinu, pro kterou je tento místní koeficient zaveden, hledí se na něj, jako by zaveden nebyl.

(3) Místní koeficienty podle odstavců 1 a 2 se stanoví s přesností na jedno desetinné místo.

(4) Místní koeficient pro nemovitou věc, pro kterou obec nestanoví místní koeficient, činí 1,0.".

60. § 12 včetně nadpisu zní:

"§ 12

Místní koeficient

(1) Místní koeficient ve výši od 0,5 do 5,0, a to s přesností nejvýše na jedno desetinné místo, může obec stanovit

a) obecně závaznou vyhláškou v případě místního koeficientu pro

1. obec,

2. jednotlivé katastrální území,

3. jednotlivý městský obvod nebo jednotlivou městskou část,

4. jednotlivou skupinu nemovitých věcí, nebo

b) opatřením obecné povahy vydaným zastupitelstvem obce v případě místního koeficientu pro vymezené nemovité věci.

(2) Místní koeficient pro jednotlivou skupinu lze zavést pouze ve výši od 0,5 do 1,5, jde-li o skupinu vybraných zemědělských pozemků, trvalých travních porostů nebo nevyužitelných ostatních ploch.

(3) Místní koeficient pro nemovitou věc, pro kterou obec nestanoví místní koeficient podle odstavce 1, činí 1,0.

(4) Pokud se na nemovitou věc vztahuje vedle místního koeficientu pro vymezené nemovité věci také jiný místní koeficient, použije se na tuto nemovitou věc pouze místní koeficient pro vymezené nemovité věci.

(5) Pokud se na nemovitou věc vztahuje vedle místního koeficientu pro obec také jiný místní koeficient než podle odstavce 1 písm. a) bodu 1, místní koeficient pro obec se na ni nepoužije.

(6) Pokud se na nemovitou věc vztahuje vedle místního koeficientu pro jednotlivé katastrální území také místní koeficient pro jednotlivý městský obvod nebo jednotlivou městskou část, místní koeficient pro katastrální území se na ni nepoužije.

(7) Pokud se na nemovitou věc vztahuje vedle místního koeficientu pro jednotlivou skupinu nemovitých věcí také místní koeficient pro jednotlivé katastrální území, použije se vyšší z nich.

(8) Pokud se na nemovitou věc vztahuje vedle místního koeficientu pro jednotlivou skupinu nemovitých věcí také místní koeficient pro jednotlivý městský obvod nebo jednotlivou městskou část, použije se vyšší z nich, nestanoví-li obec v obecně závazné vyhlášce jinak.".

61. § 12a se včetně nadpisu zrušuje.

62. § 12a včetně nadpisu zní:

"§ 12a

Požadavky na označení územních jednotek a nemovitých věcí

(1) Pokud má katastrální území stejný název jako městský obvod nebo městská část a z obecně závazné vyhlášky nevyplývá, zda je místní koeficient stanoven pro katastrální území nebo pro městský obvod nebo městskou část, má se za to, že je stanoven pro městský obvod nebo pro městskou část.

(2) Pozemek, zdanitelná stavba nebo zdanitelná jednotka, na které se vztahuje místní koeficient pro vymezené nemovité věci, musí být v opatření obecné povahy označeny způsobem podle § 12e. V opačném případě se na ně hledí, jako by pro ně opatřením obecné povahy nebyl místní koeficient pro vymezené nemovité věci stanoven.".

63. Za § 12a se vkládá nový § 12ab, který včetně nadpisu zní:

"§ 12ab

Vymezení místních koeficientů

(1) Místní koeficient pro obec se vztahuje na všechny nemovité věci na území celé obce.

(2) Místní koeficient pro jednotlivé katastrální území se vztahuje na všechny nemovité věci na území daného katastrálního území.

(3) Místní koeficient pro jednotlivý městský obvod nebo jednotlivou městskou část se vztahuje na všechny nemovité věci na území daného městského obvodu nebo dané městské části podle zákona upravujícího územní samosprávu.

(4) Místní koeficient pro jednotlivou skupinu nemovitých věcí se vztahuje na všechny nemovité věci dané skupiny nemovitých věcí na území celé obce.

(5) Místní koeficient pro vymezené nemovité věci se vztahuje na dané seskupení nemovitých věcí nebo danou nemovitou věc.

(6) Místní koeficienty podle odstavců 1 až 3 a 5 se nevztahují na pozemek zařazený do skupiny vybraných zemědělských pozemků, trvalých travních porostů nebo nevyužitelných ostatních ploch.".

64. V § 12d odst. 3 se slova "jejich parcelním číslem s uvedením katastrálního území, ve kterém leží" nahrazují slovy "a označí je způsobem podle § 12e odst. 1. Na pozemek, který v obecně závazné vyhlášce není označen tímto způsobem, se hledí, jako by nebyl osvobozen".

65. § 12e včetně nadpisu zní:

"§ 12e

Označení nemovité věci

(1) Stanoví-li tak tento zákon, označuje se pro účely daně z nemovitých věcí pozemek parcelním číslem

a) s uvedením názvu katastrálního území, ve kterém leží, a v případě, že jsou v katastrálním území pozemky vedeny ve dvou číselných řadách a jde o stavební parcelu, též údajem o této skutečnosti, jinak se má za to, že jde o pozemkovou parcelu, nebo

b) podle dřívější pozemkové evidence s uvedením, zda se jedná o parcelní číslo podle pozemkového katastru, přídělového operátu, scelovacího operátu nebo evidence nemovitostí, s uvedením názvu katastrálního území, ve kterém leží, a s uvedením názvu původního katastrálního území, pokud byl pozemek dotčen změnou hranice katastrálního území, je-li evidován zjednodušeným způsobem podle katastrálního zákona.

(2) Stanoví-li tak tento zákon, označuje se pro účely daně z nemovitých věcí zdanitelná stavba označením pozemku, na kterém se zdanitelná stavba nachází, způsobem podle odstavce 1 a

a) číslem popisným nebo evidenčním a příslušností zdanitelné stavby k části obce, pokud je název části obce odlišný od názvu katastrálního území, v němž se nachází zdanitelná stavba, nebo

b) skupinou, ve které je zařazena zdanitelná stavba, pokud jí není přiděleno číslo popisné ani evidenční; toto označení se vztahuje na všechny zdanitelné stavby, kterým není přiděleno číslo popisné ani evidenční, zařazené v této skupině a nacházející se na tomto pozemku.

(3) Zdanitelnou stavbu lze pro účely daně z nemovitých věcí označit také pouze označením pozemku způsobem podle odstavce 1. V takovém případě se toto označení vztahuje na všechny zdanitelné stavby nacházející se na tomto pozemku, pokud je současně uvedeno, že se jedná o označení zdanitelné stavby.

(4) Stanoví-li tak tento zákon, označuje se pro účely daně z nemovitých věcí zdanitelná jednotka číslem jednotky a označením stavby způsobem podle odstavce 2.

(5) Zdanitelnou jednotku lze pro účely daně z nemovitých věcí označit také pouze označením

a) pozemku způsobem podle odstavce 1, nebo

b) zdanitelné stavby způsobem podle odstavce 2.

(6) Je-li zdanitelná jednotka označena způsobem podle odstavce 5, vztahuje se toto označení na všechny zdanitelné jednotky na daném pozemku nebo v dané zdanitelné stavbě, pokud je současně uvedeno, že se jedná o označení zdanitelné jednotky.".

66. Za § 12e se vkládá nový § 12f, který včetně nadpisu zní:

"§ 12f

Počet obyvatel obce

Pro účely daně z nemovitých věcí je rozhodující počet obyvatel obce podle posledního sčítání lidu.".

67. V § 12f se slova "posledního sčítání lidu" nahrazují slovy "vyhlášky k provedení zákona o rozpočtovém určení daní, ve znění účinném k prvnímu dni zdaňovacího období".

68. V § 13a odst. 2 písm. a) se slova "sazeb daně" nahrazují slovy "výše sazby daně pro nemovitou věc; to platí pouze, pokud se na ni použije sazba podle stejného ustanovení tohoto zákona, jako v předchozím zdaňovacím období".

69. V § 13a odst. 2 písm. c) se slova "§ 6 odst. 4, § 11 odst. 3 a 4 nebo podle § 12" nahrazují slovy "§ 6 odst. 3 nebo 4 nebo podle § 11 odst. 4 až 7, inflačního koeficientu nebo místního koeficientu".

70. V § 13a odst. 2 písm. c) se číslo "7" nahrazuje číslem "6".

71. V § 13a odst. 2 se za písmeno c) vkládá nové písmeno d), které zní:

"d) ke vzniku osvobození od daně podle § 4 odst. 1 písm. v), x) nebo z) nebo podle § 9 odst. 1 písm. w),".

Dosavadní písmena d) a e) se označují jako písmena e) a f).

72. V § 13a odst. 2 písmeno e) zní:

"e) k zániku osvobození od daně uplynutím zákonem stanovené lhůty nebo uplynutím lhůty stanovené obecně závaznou vyhláškou nebo opatřením obecné povahy podle § 17a a předmět daně není ani částečně osvobozen od daně z jiného důvodu nebo".

73. V § 13a odst. 2 závěrečné části ustanovení se text "e)" nahrazuje textem "f)".

74. V § 13a odst. 6 větě druhé se slova "pátého pracovního" nahrazují slovem "čtvrtého".

75. V § 13a odst. 7 se za slovo "dani" vkládají slova "přiznané podle odstavce 5 nebo".

76. V § 15 odst. 1 písm. a) se slova "a chov ryb" zrušují.

77. V § 15 odst. 3 se částka "30 Kč" nahrazuje částkou "50 Kč".

78. V § 15 odst. 4 se částka "50 Kč" nahrazuje částkou "90 Kč".

79. V § 15 se doplňuje odstavec 6, který zní:

"(6) Potvrzení podání podle § 71 odst. 3 daňového řádu může poplatník, který je fyzickou osobou, v případě žádosti o zaslání informace pro placení daně z nemovitých věcí učinit také pomocí elektronické kopie dokumentu opatřeného vlastnoručním podpisem, zaslané na elektronickou adresu zveřejněnou správcem daně. Pokud je žádost o zaslání informace pro placení daně z nemovitých věcí podána poplatníkem, který je fyzickou osobou, ve formě elektronické kopie dokumentu opatřeného vlastnoručním podpisem, považuje se za potvrzenou podle § 71 odst. 3 daňového řádu.".

80. Část sedmá včetně nadpisu zní:

"ČÁST SEDMÁ

OBECNĚ ZÁVAZNÉ VYHLÁŠKY A OPATŘENÍ OBECNÉ POVAHY

§ 16a

Obecně závazné vyhlášky

(1) Pro účely daně z nemovitých věcí se ve zdaňovacím období nepřihlíží k obecně závazné vyhlášce, která nabyla platnosti po 1. říjnu kalendářního roku bezprostředně předcházejícího tomuto zdaňovacímu období.

(2) Odstavec 1 se nepoužije na obecně závaznou vyhlášku, která nabyla platnosti do 17. prosince kalendářního roku bezprostředně předcházejícího zdaňovacímu období podle odstavce 1, pokud se na základě výzvy ke zjednání nápravy nebo na základě rozhodnutí o pozastavení účinnosti obecně závazné vyhlášky touto obecně závaznou vyhláškou zjednala náprava obecně závazné vyhlášky podle odstavce 1.

(3) K ustanovení obecně závazné vyhlášky vztahujícímu se ke zdaňovacímu období, které započalo přede dnem nabytí účinnosti tohoto ustanovení obecně závazné vyhlášky, se pro účely daně z nemovitých věcí ve vztahu k tomuto zdaňovacímu období nepřihlíží. To platí obdobně i pro změnu takového ustanovení.

(4) Ministerstvo vnitra bez zbytečného odkladu vyrozumí správce daně, v jehož obvodu územní působnosti se nachází dotčená obec, o vydání výzvy ke zjednání nápravy obecně závazné vyhlášky nebo rozhodnutí o pozastavení účinnosti obecně závazné vyhlášky a o tom, že nově vydanou obecně závaznou vyhláškou byla zjednána náprava obecně závazné vyhlášky podle odstavce 1.

(5) Odstavce 1 až 3 se nepoužijí na obecně závaznou vyhlášku podle § 17a.

§ 16b

Opatření obecné povahy

(1) Obec je povinna elektronicky zaslat stejnopis opatření obecné povahy vydaného podle tohoto zákona správci daně nejpozději do 30. června kalendářního roku bezprostředně předcházejícího zdaňovacímu období. K opožděně zaslanému opatření obecné povahy se v tomto zdaňovacím období pro účely daně z nemovitých věcí nepřihlíží.

(2) K výroku opatření obecné povahy vydanému podle tohoto zákona vztahujícímu se ke zdaňovacímu období, které započalo přede dnem nabytí jeho účinnosti, se pro účely daně z nemovitých věcí ve vztahu k tomuto zdaňovacímu období nepřihlíží. To platí obdobně i pro změnu takového výroku.

(3) Odstavce 1 a 2 se nepoužijí na opatření obecné povahy podle § 17a.".

81. § 17a včetně nadpisu zní:

"§ 17a

Osvobození při mimořádné události

(1) Obec může při řešení důsledků mimořádné, zejména živelní, události nejdéle na dobu 5 let zcela nebo částečně osvobodit od daně z nemovitých věcí na svém území nemovité věci dotčené mimořádnou událostí, a to

a) obecně závaznou vyhláškou, jde-li o nemovitou věc podle odstavce 5 písm. a) nebo b), nebo

b) opatřením obecné povahy vydaným zastupitelstvem obce, jde-li o nemovitou věc podle odstavce 5 písm. c).

(2) Osvobození od daně z nemovitých věcí lze přijmout též pro již uplynulé zdaňovací období.

(3) Obecně závazná vyhláška nebo opatření obecné povahy podle odstavce 1 musí být vydány tak, aby nabyly účinnosti do 31. března roku následujícího po zdaňovacím období, v němž k mimořádné události došlo. Částečné osvobození se vyjádří procentem.

(4) Poplatník uplatní nárok na osvobození podle odstavce 1 v dodatečném daňovém přiznání, uplatňuje-li tento nárok za již uplynulé zdaňovací období nebo uplatňuje-li jej na zdaňovací období po lhůtě pro podání daňového přiznání.

(5) Obec může osvobodit podle odstavce 1

a) všechny nemovité věci, všechny pozemky nebo všechny zdanitelné stavby a zdanitelné jednotky na celém území obce,

b) všechny nemovité věci, všechny pozemky nebo všechny zdanitelné stavby a zdanitelné jednotky v katastrálním území dotčeném mimořádnou událostí, nebo

c) pozemek, zdanitelnou stavbu nebo zdanitelnou jednotku dotčené mimořádnou událostí, jsou-li označeny způsobem podle § 12e; na nemovitou věc, která v opatření obecné povahy není označena tímto způsobem, se hledí, jako by nebyla osvobozena.".

Čl.XIV

Přechodná ustanovení

1. Pro daňové povinnosti u daně z nemovitých věcí na zdaňovací období započatá přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i pro práva a povinnosti s nimi související se použije zákon č. 338/1992 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.

2. Ustanovení § 13a odst. 2 zákona č. 338/1992 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se v prvním zdaňovacím období započatém ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona použije také na

a) vynětí z předmětu daně podle § 2 odst. 2 písm. c) zákona č. 338/1992 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona,

b) změnu vyplývající ze zrušení osvobození podle § 4 odst. 1 písm. h) bodů 1 až 5, § 9 odst. 1 písm. m) bodů 1, 2 a 4 až 6, ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona,

c) změnu vyplývající z rozdělení výše sazby pro pozemky druhu ostatní plocha podle § 6 odst. 2 písm. d) nebo e) zákona č. 338/1992 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona,

d) změnu vyplývající ze zařazení zdanitelné stavby do sazby podle § 11 odst. 1 písm. c) nebo d) zákona č. 338/1992 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona,

e) změnu vyplývající ze zvýšení částky podle § 11a odst. 1 písm. b) nebo § 15 odst. 4 zákona č. 338/1992 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.

3. Ustanovení § 13a odst. 2 zákona č. 338/1992 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti čl. XIII bodu 12, se v prvním zdaňovacím období započatém ode dne nabytí účinnosti čl. XIII bodu 12 použije také na zánik osvobození podle § 4 odst. 1 písm. k) zákona č. 338/1992 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti čl. XIII bodu 12.

4. Nevyplývá-li z daňového přiznání podaného k dani z nemovitých věcí na zdaňovací období započaté ode dne nabytí účinnosti čl. XIII bodu 14 něco jiného, platí, že osvobození podle § 4 odst. 1 písm. p) zákona č. 338/1992 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti čl. XIII bodu 14, je na zdaňovací období započaté ode dne nabytí účinnosti čl. XIII bodu 14 uplatněno v rozsahu, v jakém je na zdaňovací období bezprostředně předcházející dni nabytí účinnosti čl. XIII bodu 14 uplatněno v jemu odpovídajícím rozsahu osvobození podle § 4 odst. 1 písm. p) zákona č. 338/1992 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti čl. XIII bodu 14.

5. Nevyplývá-li z daňového přiznání podaného k dani z nemovitých věcí na zdaňovací období započaté ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona něco jiného, platí, že osvobození podle § 4 odst. 1 písm. y) zákona č. 338/1992 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, je na zdaňovací období započaté ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona uplatněno v rozsahu, v jakém je na zdaňovací období bezprostředně předcházející dni nabytí účinnosti tohoto zákona uplatněno v jemu odpovídajícím rozsahu osvobození podle § 4 odst. 1 písm. h) bodu 3 zákona č. 338/1992 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.

6. Na obecně závaznou vyhlášku, která byla schválena přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se použije § 4 odst. 1 písm. v), § 4 odst. 1 písm. x), § 9 odst. 1 písm. w), § 12d odst. 3 nebo § 17a odst. 4 písm. c) zákona č. 338/1992 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.

7. Na místní koeficient podle obecně závazné vyhlášky, která byla schválena přede dnem nabytí účinnosti čl. XIII bodu 60, vydané podle § 12 zákona č. 338/1992 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti čl. XIII bodu 60, vztahující se na

a) území celé obce se hledí jako na místní koeficient pro obec podle § 12 odst. 1 písm. a) bodu 1 zákona č. 338/1992 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti čl. XIII bodu 60,

b) území celého katastrálního území se hledí jako na místní koeficient pro toto katastrální území podle § 12 odst. 1 písm. a) bodu 2 zákona č. 338/1992 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti čl. XIII bodu 60, pokud se současně nevztahuje na území celého městského obvodu nebo městské části,

c) území celého městského obvodu nebo městské části se hledí jako na místní koeficient pro tento městský obvod nebo tuto městskou část podle § 12 odst. 1 písm. a) bodu 3 zákona č. 338/1992 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti čl. XIII bodu 60,

d) všechny pozemky nacházející se na území celé obce zařazené ve skupině vybraných zemědělských pozemků, trvalých travních porostů nebo nevyužitelných ostatních ploch se hledí jako na místní koeficient pro tuto skupinu podle § 12 odst. 1 písm. a) bodu 4 zákona č. 338/1992 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti čl. XIII bodu 60.

8. Ustanovení § 12a odst. 1 zákona č. 338/1992 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti čl. XIII bodu 62, se na bod 7 písm. b) a c) použije obdobně.

9. Inflační koeficient platný ve zdaňovacím období roku 2024 činí 1,0.

10. Na zvýšení nebo snížení koeficientu podle § 6 odst. 4 písm. b) zákona č. 338/1992 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, stanovené v obecně závazné vyhlášce, která byla vydána přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se hledí jako na zvýšení nebo snížení koeficientu podle § 6 odst. 4 zákona č. 338/1992 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.

11. Na zvýšení nebo snížení koeficientu podle § 11 odst. 3 písm. a) zákona č. 338/1992 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, stanovené v obecně závazné vyhlášce, která byla vydána přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se hledí jako na zvýšení nebo snížení koeficientu podle § 11 odst. 5 zákona č. 338/1992 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.

12. Na zavedení koeficientu podle § 11 odst. 3 písm. b) zákona č. 338/1992 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, v obecně závazné vyhlášce, která byla vydána přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se hledí jako na zavedení koeficientu podle § 11 odst. 6 zákona č. 338/1992 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, nestanoví-li obec v obecně závazné vyhlášce jinak.

13. Pokud obec přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona obecně závaznou vyhláškou snížila koeficient podle § 6 odst. 3 zákona č. 338/1992 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, použije se toto snížení naposledy pro zdaňovací období roku 2024.

14. Pokud obec přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona obecně závaznou vyhláškou snížila koeficient podle § 11 odst. 4 zákona č. 338/1992 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, použije se toto snížení naposledy pro zdaňovací období roku 2024.

15. Pokud obec přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona obecně závaznou vyhláškou zavedla koeficient podle § 11 odst. 6 zákona č. 338/1992 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, použije se tento koeficient naposledy pro zdaňovací období roku 2024.

ČÁST DESÁTÁ

Změna zákona o daních z příjmů

Čl.XV

Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění zákona č. 35/1993 Sb., zákona č. 96/1993 Sb., zákona č. 157/1993 Sb., zákona č. 196/1993 Sb., zákona č. 323/1993 Sb., zákona č. 42/1994 Sb., zákona č. 85/1994 Sb., zákona č. 114/1994 Sb., zákona č. 259/1994 Sb., zákona č. 32/1995 Sb., zákona č. 87/1995 Sb., zákona č. 118/1995 Sb., zákona č. 149/1995 Sb., zákona č. 248/1995 Sb., zákona č. 316/1996 Sb., zákona č. 18/1997 Sb., zákona č. 151/1997 Sb., zákona č. 209/1997 Sb., zákona č. 210/1997 Sb., zákona č. 227/1997 Sb., zákona č. 111/1998 Sb., zákona č. 149/1998 Sb., zákona č. 168/1998 Sb., zákona č. 333/1998 Sb., zákona č. 63/1999 Sb., zákona č. 129/1999 Sb., zákona č. 144/1999 Sb., zákona č. 170/1999 Sb., zákona č. 225/1999 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 3/2000 Sb., zákona č. 17/2000 Sb., zákona č. 27/2000 Sb., zákona č. 72/2000 Sb., zákona č. 100/2000 Sb., zákona č. 103/2000 Sb., zákona č. 121/2000 Sb., zákona č. 132/2000 Sb., zákona č. 241/2000 Sb., zákona č. 340/2000 Sb., zákona č. 492/2000 Sb., zákona č. 117/2001 Sb., zákona č. 120/2001 Sb., zákona č. 239/2001 Sb., zákona č. 453/2001 Sb., zákona č. 483/2001 Sb., zákona č. 50/2002 Sb., zákona č. 128/2002 Sb., zákona č. 198/2002 Sb., zákona č. 210/2002 Sb., zákona č. 260/2002 Sb., zákona č. 308/2002 Sb., zákona č. 575/2002 Sb., zákona č. 162/2003 Sb., zákona č. 362/2003 Sb., zákona č. 438/2003 Sb., zákona č. 19/2004 Sb., zákona č. 47/2004 Sb., zákona č. 49/2004 Sb., zákona č. 257/2004 Sb., zákona č. 280/2004 Sb., zákona č. 359/2004 Sb., zákona č. 360/2004 Sb., zákona č. 436/2004 Sb., zákona č. 562/2004 Sb., zákona č. 628/2004 Sb., zákona č. 669/2004 Sb., zákona č. 676/2004 Sb., zákona č. 179/2005 Sb., zákona č. 217/2005 Sb., zákona č. 342/2005 Sb., zákona č. 357/2005 Sb., zákona č. 441/2005 Sb., zákona č. 530/2005 Sb., zákona č. 545/2005 Sb., zákona č. 552/2005 Sb., zákona č. 56/2006 Sb., zákona č. 57/2006 Sb., zákona č. 109/2006 Sb., zákona č. 112/2006 Sb., zákona č. 179/2006 Sb., zákona č. 189/2006 Sb., zákona č. 203/2006 Sb., zákona č. 223/2006 Sb., zákona č. 245/2006 Sb., zákona č. 264/2006 Sb., zákona č. 267/2006 Sb., zákona č. 29/2007 Sb., zákona č. 67/2007 Sb., zákona č. 159/2007 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 362/2007 Sb., zákona č. 126/2008 Sb., zákona č. 306/2008 Sb., zákona č. 482/2008 Sb., zákona č. 2/2009 Sb., zákona č. 87/2009 Sb., zákona č. 216/2009 Sb., zákona č. 221/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 289/2009 Sb., zákona č. 303/2009 Sb., zákona č. 304/2009 Sb., zákona č. 326/2009 Sb., zákona č. 362/2009 Sb., zákona č. 199/2010 Sb., zákona č. 346/2010 Sb., zákona č. 348/2010 Sb., zákona č. 73/2011 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 119/2011 Sb., zákona č. 188/2011 Sb., zákona č. 329/2011 Sb., zákona č. 353/2011 Sb., zákona č. 355/2011 Sb., zákona č. 370/2011 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 420/2011 Sb., zákona č. 428/2011 Sb., zákona č. 458/2011 Sb., zákona č. 466/2011 Sb., zákona č. 470/2011 Sb., zákona č. 192/2012 Sb., zákona č. 399/2012 Sb., zákona č. 401/2012 Sb., zákona č. 403/2012 Sb., zákona č. 428/2012 Sb., zákona č. 500/2012 Sb., zákona č. 503/2012 Sb., zákona č. 44/2013 Sb., zákona č. 80/2013 Sb., zákona č. 105/2013 Sb., zákona č. 160/2013 Sb., zákona č. 215/2013 Sb., zákona č. 241/2013 Sb., zákonného opatření Senátu č. 344/2013 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 162/2014 Sb., zákona č. 247/2014 Sb., zákona č. 267/2014 Sb., zákona č. 332/2014 Sb., zákona č. 84/2015 Sb., zákona č. 127/2015 Sb., zákona č. 221/2015 Sb., zákona č. 375/2015 Sb., zákona č. 377/2015 Sb., zákona č. 47/2016 Sb., zákona č. 105/2016 Sb., zákona č. 113/2016 Sb., zákona č. 125/2016 Sb., zákona č. 148/2016 Sb., zákona č. 188/2016 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 271/2016 Sb., zákona č. 321/2016 Sb., zákona č. 454/2016 Sb., zákona č. 170/2017 Sb., zákona č. 200/2017 Sb., zákona č. 225/2017 Sb., zákona č. 246/2017 Sb., zákona č. 254/2017 Sb., zákona č. 293/2017 Sb., zákona č. 92/2018 Sb., zákona č. 174/2018 Sb., zákona č. 306/2018 Sb., zákona č. 32/2019 Sb., zákona č. 80/2019 Sb., zákona č. 125/2019 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 303/2019 Sb., zákona č. 364/2019 Sb., zákona č. 299/2020 Sb., zákona č. 343/2020 Sb., zákona č. 386/2020 Sb., zákona č. 450/2020 Sb., zákona č. 540/2020 Sb., zákona č. 543/2020 Sb., zákona č. 588/2020 Sb., zákona č. 609/2020 Sb., zákona č. 39/2021 Sb., zákona č. 251/2021 Sb., zákona č. 284/2021 Sb., zákona č. 285/2021 Sb., zákona č. 286/2021 Sb., zákona č. 297/2021 Sb., zákona č. 324/2021 Sb., zákona č. 329/2021 Sb., zákona č. 353/2021 Sb., zákona č. 142/2022 Sb., zákona č. 244/2022 Sb., zákona č. 366/2022 Sb., zákona č. 432/2022 Sb., zákona č. 458/2022 Sb., zákona č. 281/2023 Sb. a zákona č. 285/2023 Sb., se mění takto:

1. V § 4 odst. 1 se písmeno f) zrušuje.

Dosavadní písmena g) až zm) se označují jako písmena f) až zl).

2. V § 4 odst. 1 písm. h) se za slovo "předpisů" vkládají slova "s výjimkou státní podpory podle zákona upravujícího stavební spoření".

3. V § 4 odst. 1 písm. j) se bod 4 zrušuje.

4. V § 4 odst. 1 se písmeno o) zrušuje.

Dosavadní písmena p) až zl) se označují jako písmena o) až zk).

5. V § 4 odst. 1 se písmeno r) zrušuje.

Dosavadní písmena s) až zk) se označují jako písmena r) až zj).

6. V § 4 odst. 1 písm. t) se slova "a příjmy z podílů připadajících na podílové listy při zrušení podílového fondu" zrušují a za částku "100 000 Kč" se vkládají slova " , a příjem z podílů připadajících na podílové listy při zrušení podílového fondu, pokud výše tohoto příjmu nepřesáhne 100 000 Kč".

7. V § 4 odst. 1 se písmeno zb) zrušuje.

Dosavadní písmena zc) až zj) se označují jako písmena zb) až zi).

8. V § 4 odstavec 3 zní:

"(3) Pokud úhrn všech příjmů osvobozených podle odstavce 1 písm. q) a příjmů z úplatného převodu cenného papíru osvobozených podle odstavce 1 písm. u) přesahuje 40 000 000 Kč ve zdaňovacím období, příjem osvobozený podle odstavce 1 písm. q) nebo příjem z úplatného převodu cenného papíru osvobozený podle odstavce 1 písm. u) není osvobozen v poměrné části vypočítané podle podílu části úhrnu těchto příjmů převyšující 40 000 000 Kč a úhrnu těchto příjmů.".

9. V § 4a se písmeno o) zrušuje.

Dosavadní písmena p) a q) se označují jako písmena o) a p).

10. V § 6 odst. 3 úvodní části ustanovení větě druhé se slova "d) a e) poskytnuté" nahrazují slovy "e) a g), plnění ve formě podle odstavce 9 písm. d) a jiné plnění na sociální podmínky nebo péči o zdraví vyplývající z kolektivní smlouvy, vnitřního předpisu zaměstnavatele nebo pracovní nebo jiné smlouvy poskytnutá".

11. V § 6 odst. 3 úvodní části ustanovení větě třetí se slova " , kromě jednotky, která nezahrnuje nebytový prostor jiný než garáž, sklep nebo komoru, bytu nebo rodinného domu, v němž měl zaměstnanec bydliště po dobu 2 let bezprostředně před jeho koupí," zrušují.

12. V § 6 odst. 4 písm. a) se částka "10 000 Kč" nahrazuje slovy "rozhodnou pro účast zaměstnanců činných na základě dohody o provedení práce na nemocenském pojištění, která je stanovena pro zaměstnání vykonávaná na základě těchto dohod u téhož zaměstnavatele".

13. V § 6 odstavec 6 zní:

"(6) Poskytuje-li zaměstnavatel zaměstnanci bezplatně silniční motorové vozidlo k používání pro služební i soukromé účely, považuje se za příjem zaměstnance částka ve výši určeného procenta vstupní ceny tohoto vozidla za každý i započatý kalendářní měsíc poskytnutí vozidla. Jde-li o silniční motorové vozidlo najaté nebo pořízené na finanční leasing, vychází se ze vstupní ceny tohoto vozidla u původního vlastníka, a to i v případě, že dojde k následné koupi vozidla. Pokud ve vstupní ceně není zahrnuta daň z přidané hodnoty, pro účely tohoto ustanovení se o tuto daň zvýší. Je-li částka, která se posuzuje jako příjem zaměstnance za každý i započatý kalendářní měsíc poskytnutí silničního motorového vozidla, nižší než 1 000 Kč, považuje se za příjem zaměstnance částka ve výši 1 000 Kč. Poskytne-li zaměstnavatel zaměstnanci bezplatně v průběhu kalendářního měsíce postupně za sebou více silničních motorových vozidel k používání pro služební i soukromé účely, považuje se za příjem zaměstnance částka ve výši určeného procenta z nejvyšší vstupní ceny silničního motorového vozidla. Poskytne-li zaměstnavatel zaměstnanci bezplatně pro služební i soukromé účely v průběhu kalendářního měsíce více silničních motorových vozidel současně, považuje se za příjem zaměstnance úhrn částek odpovídajících výši určeného procenta vstupní ceny každého současně poskytnutého vozidla. Určeným procentem se pro účely tohoto ustanovení rozumí

a) 0,25 %, jedná-li se o bezemisní vozidlo,

b) 0,5 %, jedná-li se o nízkoemisní vozidlo,

c) 1 %, jedná-li se o silniční motorové vozidlo, které není nízkoemisním ani bezemisním vozidlem.".

14. V § 6 odst. 7 písm. e) se slovo "povinná" a slova "stanovená právním předpisem" zrušují.

15. V § 6 odst. 9 písmeno b) zní:

"b) příjem zaměstnance ve formě příspěvku na stravování poskytnutého zaměstnavatelem za jednu směnu podle jiného právního předpisu, pokud během této směny zaměstnanec vykonával práci alespoň 3 hodiny a nevznikl mu během této směny nárok na stravné v rámci cestovních náhrad podle jiného právního předpisu, a to v úhrnu do výše 70 % horní hranice stravného, které lze poskytnout zaměstnancům odměňovaným platem při pracovní cestě trvající 5 až 12 hodin, a v úhrnu do výše 70 % této hranice, je-li příspěvek poskytnut jako další příspěvek v rámci stejné směny, pokud její délka v úhrnu s přestávkou v práci povinně poskytovanou zaměstnavatelem podle jiného právního předpisu je delší než 11 hodin; v případě zaměstnance vykonávajícího činnost, ze které plyne příjem ze závislé činnosti, jejíž výkon není rozvržen na směny podle jiného právního předpisu, je příjem ve formě příspěvku na stravování poskytnutého zaměstnavatelem od daně osvobozen, pokud během kalendářního dne zaměstnanec vykonával práci alespoň 3 hodiny a nevznikl mu během tohoto dne nárok na stravné v rámci cestovních náhrad podle jiného právního předpisu ani na stravné v rámci cestovních náhrad na základě smlouvy, a to v úhrnu do výše 70 % horní hranice stravného, které lze poskytnout zaměstnancům odměňovaným platem při pracovní cestě trvající 5 až 12 hodin, a v úhrnu do výše 70 % této hranice, je-li příspěvek poskytnut jako další příspěvek v rámci stejného kalendářního dne, pokud během tohoto dne zaměstnanec vykonával práci alespoň 11 hodin; příspěvkem na stravování se pro účely daní z příjmů rozumí

1. stravování poskytované jako nepeněžní plnění ke spotřebě na pracovišti zaměstnance nebo v rámci stravování zajišťovaného prostřednictvím jiného subjektu než zaměstnavatele a

2. peněžitý příspěvek na stravování,".

16. V § 6 odst. 9 písm. d) úvodní části ustanovení se za slovo "příjmů," vkládají slova "v úhrnu do výše poloviny průměrné mzdy za zdaňovací období".

17. V § 6 odst. 9 písm. d) bodě 1 se slova "předpis a" nahrazují slovem "předpis," a slova " ; při poskytnutí rekreace a zájezdu je u zaměstnance z hodnoty nepeněžního plnění od daně osvobozena v úhrnu nejvýše částka 20 000 Kč za zdaňovací období" se nahrazují slovy "nebo poskytnutí rekreace nebo zájezdu".

18. V § 6 odst. 9 písmeno g) zní:

"g) příjmy plynoucí z účasti zaměstnance nebo jeho rodinného příslušníka na sportovní nebo kulturní akci pořádané zaměstnavatelem pro omezený okruh účastníků, pokud vzhledem k její povaze je pořádání takové akce zaměstnavateli obvyklé a její forma a rozsah jsou přiměřené,".

19. V § 6 odst. 9 se písmeno j) včetně poznámky pod čarou č. 6d zrušuje.

Dosavadní písmena k) až w) se označují jako písmena j) až u).

20. V § 6 odst. 9 se písmena m) a n) včetně poznámky pod čarou č. 65 zrušují.

Dosavadní písmena o) až u) se označují jako písmena m) až s).

21. V § 6 odst. 9 se na konci textu písmene n) doplňují slova "a bývalému prezidentu republiky podle zákona upravujícího zabezpečení prezidenta republiky po skončení funkce".

22. V § 6 odst. 10 písm. a) se slova " , s výjimkou platu náležejícího prezidentu republiky a náhrad spojených s výkonem jeho funkce" nahrazují slovy "a zákona upravujícího zabezpečení prezidenta republiky po skončení funkce".

23. V § 10 odst. 1 úvodní části ustanovení se slova "jsou zejména" nahrazují slovy "a jednotlivými druhy příjmu jsou".

24. V § 10 odst. 1 písm. c) se slova "účasti na" nahrazují slovy "podílu ve", slovo "omezeným," se nahrazuje slovy "omezeným nebo podílu" a za slova "komanditní společnosti" se vkládají slova " , které nejsou představovány cenným papírem,".

25. V § 10 odst. 1 písm. h) úvodní části ustanovení se slova "hazardních her; v případě výher z hazardních her jsou jednotlivým druhem příjmů výhry z" zrušují.

26. V § 10 se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje čárkou a doplňují se písmena p) a q), která znějí:

"p) příjem, který vznikl jako důsledek porušení podmínek uplatnění nezdanitelné části základu daně,

q) ostatní příjem, který není příjmem uvedeným v písmenech a) až p).".

27. V § 10 odst. 3 písmena a) a b) znějí:

"a) ostatní příjmy spadající do jednotlivého druhu příjmu jiného než podle odstavce 1 písm. b) nebo c), odstavce 1 písm. f) bodu 2, odstavce 1 písm. h) bodů 2 až 6 nebo odstavce 1 písm. m), n) nebo p), pokud úhrn příjmů spadajících do tohoto druhu příjmu nepřesáhne ve zdaňovacím období 50 000 Kč; je-li tento ostatní příjem samostatným základem daně pro daň vybíranou srážkou podle zvláštní sazby daně nebo příjmem zahrnovaným do samostatného základu daně zdaňovaného sazbou daně podle § 16a, je od daně osvobozen, pokud výše tohoto příjmu nepřesahuje 50 000 Kč,

b) výhry z hazardních her, které jsou jednotlivým druhem příjmu podle odstavce 1 písm. h) bodů 2 až 6, pokud rozdíl mezi úhrnem výher spadajících do tohoto druhu příjmu a úhrnem vkladů do hazardních her v rámci tohoto druhu příjmu za zdaňovací období nepřesahuje 50 000 Kč,".

28. V § 10 odst. 3 písm. c) bodě 5 se částka "15 000 Kč" nahrazuje částkou "50 000 Kč".

29. V § 10 odst. 4 se za větu první vkládá věta "Je-li příjem zahrnut do základu daně jen zčásti z důvodu, že je zčásti od daně osvobozen, výdaje podle věty první snižují příjem jen v části odpovídající poměru, v jakém tento příjem není od daně osvobozen.".

30. V § 10 se na konci odstavce 4 doplňují věty "Příjmem poplatníka, kterému plyne příjem podle odstavce 1 písm. a) z chovu včel a u kterého nepřekročí ve zdaňovacím období počet včelstev 50, je částka 1 000 Kč na jedno včelstvo. Příjmem podle odstavce 1 písm. q) je také kursový zisk při směně peněz z účtu vedeného v cizí měně, nejedná-li se o účet zahrnutý v obchodním majetku, s výjimkou kursového zisku při směně peněz z účtu vedeného v cizí měně na evropském regulovaném trhu nebo na obdobném zahraničním regulovaném trhu, na kterém se obchody s těmito měnami uskutečňují.".

31. V § 10 se na konci odstavce 5 doplňuje věta "U příjmů podle odstavce 1 písm. q) je výdajem také kursová ztráta při směně peněz z účtu vedeného v cizí měně, nejedná-li se o účet zahrnutý v obchodním majetku, s výjimkou kursové ztráty při směně peněz z účtu vedeného v cizí měně na evropském regulovaném trhu nebo na obdobném zahraničním regulovaném trhu, na kterém se obchody s těmito měnami uskutečňují.".

32. V § 10 odstavec 9 zní:

"(9) Je-li příjem z úplatného převodu cenného papíru nebo podílu v obchodní korporaci, který není představován cenným papírem, zahrnut do základu daně jen zčásti z důvodu použití postupu podle § 4 odst. 3 a byl-li tento cenný papír nebo podíl nabytý poplatníkem do 31. prosince 2024, mohou být namísto výdajů podle odstavce 5 nebo 6 výdaji

a) tržní hodnota tohoto cenného papíru nebo podílu určená podle zákona upravujícího oceňování majetku

1. k 31. prosinci 2024, nebo

2. ke dni úplatného převodu tohoto cenného papíru nebo podílu, pokud se tento úplatný převod uskutečnil před 31. prosincem 2024, a

b) výdaje související s uskutečněním úplatného převodu tohoto cenného papíru a platby za obchodování na trhu s cennými papíry při pořízení cenného papíru, jde-li o příjem z úplatného převodu cenného papíru.".

33. V § 15 se odstavce 7 a 8 včetně poznámek pod čarou č. 82 a 82a zrušují.

Dosavadní odstavec 9 se označuje jako odstavec 7.

34. V § 15 odst. 7 větě první se číslo "8" nahrazuje číslem "6".

35. V § 16 odst. 1 písm. a) se slovo "48násobku" nahrazuje slovem "36násobku".

36. V § 16 odst. 1 písm. b) se slovo "48násobek" nahrazuje slovem "36násobek".

37. V § 17c se doplňuje odstavec 9, který zní:

"(9) Výše kritéria rozhodných příjmů pro daň z neočekávaných zisků posuzovaného ve zdaňovacím období nebo období, za které se podává daňové přiznání, která alespoň částečně spadají do období uplatnění daně z neočekávaných zisků, se v případě poplatníka, jehož měnou účetnictví je cizí měna, přepočte na tuto cizí měnu kurzem pro přepočet daně pro poslední den bezprostředně předcházejícího zdaňovacího období nebo období, za které se podává daňové přiznání; takto přepočtená výše se zaokrouhlí na celá čísla.".

38. V § 19 odst. 1 písmeno zd) zní:

"zd) příjem plynoucí z výnosu dluhopisu podle zákona upravujícího dluhopisy nebo z práva na splacení dluhopisu vydaných v zahraničí poplatníkem se sídlem v České republice, pokud plynou daňovému nerezidentovi, který není kapitálově spojenou osobou s emitentem dluhopisu, ani s ním nevytvořil právní vztah převážně za účelem snížení základu daně nebo zvýšení daňové ztráty,".

Poznámka pod čarou č. 12a se zrušuje.

39. V § 19 odst. 1 se konci písmene zl) čárka nahrazuje tečkou a písmeno zm) se zrušuje.

40. V § 21 odst. 1 větě první se číslo "19" nahrazuje číslem "21".

41. V § 21b se doplňují odstavce 6 a 7, které znějí:

"(6) Nízkoemisním vozidlem se pro účely daní z příjmů rozumí silniční motorové vozidlo, které je nízkoemisním vozidlem podle zákona upravujícího podporu nízkoemisních vozidel prostřednictvím zadávání veřejných zakázek a veřejných služeb v přepravě cestujících a není bezemisním vozidlem.

(7) Bezemisním vozidlem se pro účely daní z příjmů rozumí silniční motorové vozidlo, které používá jako palivo výlučně elektrickou energii nebo vodík, nebo jiné silniční motorové vozidlo, jehož provoz nemá žádné emise CO

.".

42. V § 23 odst. 17 se slova "na české koruny použijí kursy devizového trhu vyhlášené Českou národní bankou" se nahrazují slovy "na českou měnu použije kurz pro přepočet daně" a na konci textu věty první se doplňují slova " ; pokud je poplatník účetní jednotkou podle zákona upravujícího účetnictví a jedná se o položku pro výpočet daně, o které se účtuje, použije se pro tento přepočet na měnu účetnictví kurz použitý v účetnictví, a pokud se jedná o majetek, dluhy, rezervy vytvářené pro daňové účely a jiné položky evidované v měně účetnictví, použije se pro tento přepočet na měnu účetnictví obecný kurz podle zákona upravujícího účetnictví".

43. V § 23e se za odstavec 4 vkládá nový odstavec 5, který zní:

"(5) Ve zdaňovacím období nebo období, za které se podává daňové přiznání, ve kterých se upraví výsledek hospodaření o kursové rozdíly podle § 23i odst. 4 nebo 5, se nadměrné výpůjční výdaje upraví o tyto kursové rozdíly související se závazkem podle odstavce 3 písm. a) až d).".

Dosavadní odstavce 5 až 8 se označují jako odstavce 6 až 9.

44. V § 23g odst. 5 písm. a) a b) se slova "kurzem devizového trhu vyhlášeným Českou národní bankou pro den přeřazení" nahrazují slovy "na měnu účetnictví obecným kurzem podle zákona upravujícího účetnictví pro den přeřazení, není-li tato cena v měně účetnictví".

45. V § 23g odst. 5 písm. c) a d) se slova "kurzem devizového trhu vyhlášeným Českou národní bankou pro den přeřazení" nahrazují slovy "na měnu účetnictví obecným kurzem podle zákona upravujícího účetnictví pro den přeřazení, není-li tato cena v měně účetnictví,".

46. Za § 23h se vkládají nové § 23i a 23j, které včetně nadpisů znějí:

"§ 23i

Kursový rozdíl

(1) Kursový rozdíl se nezahrnuje do základu daně ve zdaňovacím období nebo období, za které se podává daňové přiznání, ve kterých

a) kursový rozdíl není realizován a

b) poplatník je poplatníkem v režimu vylučování kursových rozdílů.

(2) Poplatníkem v režimu vylučování kursových rozdílů je od prvního dne rozhodného zdaňovacího období nebo období, za které se podává daňové přiznání, poplatník, který

a) je účetní jednotkou s výjimkou poplatníka, který účtuje v soustavě jednoduchého účetnictví,

b) není dlužníkem, vůči němuž bylo zahájeno insolvenční řízení,

c) není v likvidaci a

d) podá správci daně oznámení o vstupu do režimu vylučování kursových rozdílů.

(3) Poplatník přestává být poplatníkem v režimu vylučování kursových rozdílů uplynutím

a) druhého zdaňovacího období nebo období, za které se podává daňové přiznání, následujících po zdaňovacím období nebo období, za které se podává daňové přiznání, ve kterých správci daně oznámí vystoupení z režimu vylučování kursových rozdílů,

b) období, za které se podává daňové přiznání, podle § 38ma odst. 1 písm. a), b) a d) až f), nebo zdaňovacího období, které končí stejným dnem jako takové období,

c) zdaňovacího období nebo části zdaňovacího období, za kterou se podává daňové přiznání, které uplynuly přede dnem

1. vstupu poplatníka do likvidace,

2. účinnosti rozhodnutí o úpadku poplatníka,

3. zániku poplatníka, který je zrušen bez likvidace, nebo

4. skončení řízení o pozůstalosti,

d) posledního zdaňovacího období nebo období, za které se podává daňové přiznání, před přechodem na vedení jednoduchého účetnictví,

e) posledního zdaňovacího období poplatníka daně z příjmů fyzických osob před

1. přechodem na vedení daňové evidence,

2. přechodem na vedení záznamů o příjmech a výdajích,

3. změnou způsobu uplatňování výdajů podle § 24 na způsob podle § 7 odst. 7 nebo § 9 odst. 4 nebo

4. zdaňovacím obdobím, za které je jeho daň rovna paušální dani, a

f) zdaňovacího období, ve kterém poplatník daně z příjmů fyzických osob

1. ukončil činnost, ze které plyne příjem ze samostatné činnosti, nebo nájem, nebo

2. přerušil činnost, ze které plyne příjem ze samostatné činnosti, nebo nájem, pokud tuto činnost nebo nájem znovu nezahájí do lhůty pro podání daňového přiznání za zdaňovací období, ve kterém tuto činnost nebo nájem přerušil.

(4) Ve zdaňovacím období nebo období, za které se podává daňové přiznání, ve kterých je poplatník poplatníkem v režimu vylučování kursových rozdílů a kursový rozdíl je realizován, se výsledek hospodaření upraví o kursové rozdíly související se stejným majetkem nebo závazkem nezahrnuté do základu daně v předcházejících zdaňovacích obdobích a obdobích, za která se podává daňové přiznání.

(5) Ve zdaňovacím období, části zdaňovacího období nebo období, za které se podává daňové přiznání, k jejichž konci poplatník přestává být poplatníkem v režimu vylučování kursových rozdílů, se výsledek hospodaření upraví o kursové rozdíly nezahrnuté do základu daně ve zdaňovacích obdobích nebo obdobích, za která se podává daňové přiznání, ve kterých byl poplatníkem v režimu vylučování kursových rozdílů, o které nebyl upraven výsledek hospodaření podle odstavce 4.

(6) V případech podle odstavce 3 písm. e) bodů 3 a 4 se na poplatníka hledí, jako by nebyl v prodlení, pokud podá dodatečné daňové přiznání a zaplatí daň nejpozději do dne, kdy je povinen podat daňové přiznání za zdaňovací období, ve kterém došlo ke skutečnostem podle odstavce 3 písm. e) bodů 3 a 4.

§ 23j

Oznámení v souvislosti s režimem vylučování kursových rozdílů

(1) Oznámení o vstupu do režimu vylučování kursových rozdílů může poplatník podat správci daně do 3 měsíců od prvního dne rozhodného zdaňovacího období nebo období, za které se podává daňové přiznání. Pokud je rozhodné zdaňovací období nebo období, za které se podává daňové přiznání, kratší než 3 měsíce, může poplatník oznámení správci daně podat do konce tohoto období.

(2) Oznámení o vstupu do režimu vylučování kursových rozdílů podané po lhůtě podle odstavce 1 je neúčinné. Tyto lhůty nelze navrátit v předešlý stav. Oznámení o vstupu do režimu vylučování kursových rozdílů lze měnit nebo vzít zpět do uplynutí lhůty pro jeho podání.

(3) V oznámení o vstupu do režimu vylučování kursových rozdílů poplatník uvede zdaňovací období nebo období, za které se podává daňové přiznání, od jejichž počátku se stává poplatníkem v režimu vylučování kursových rozdílů.

(4) Oznámení o vystoupení z režimu vylučování kursových rozdílů nelze vzít zpět.

(5) Pokud poplatník přestane být poplatníkem v režimu vylučování kursových rozdílů z důvodu uvedeného v § 23i odst. 3 písm. b) až f), podá správci daně oznámení o ukončení režimu vylučování kursových rozdílů ve lhůtě pro podání daňového přiznání.

(6) V oznámení o ukončení režimu vylučování kursových rozdílů poplatník uvede zdaňovací období, část zdaňovacího období nebo období, za které se podává daňové přiznání, jehož uplynutím přestává být poplatníkem v režimu vylučování kursových rozdílů, a důvod podle § 23i odst. 3 písm. b) až f), který vedl k ukončení tohoto režimu.".

47. V § 24 odst. 2 písm. j) se bod 4 včetně poznámek pod čarou č. 23b a 110a zrušuje.

Dosavadní bod 5 se označuje jako bod 4.

48. V § 24 odst. 2 písm. j) se na konci textu bodu 4 doplňují slova " ; to platí i pro výdaje vynaložené na sociální podmínky nebo péči o zdraví rodinného příslušníka zaměstnance, jedná-li se o práva zaměstnanců vyplývající z kolektivní smlouvy, vnitřního předpisu zaměstnavatele, pracovní nebo jiné smlouvy".

49. V § 24 odst. 2 písmeno zo) zní:

"zo) převod prostředků z garančního fondu do fondu zábrany škod,".

50. V § 24 odst. 2 písmeno zs) zní:

"zs) výdaje v podobě

1. výdajů na provoz vlastního zařízení péče o děti předškolního věku nebo mateřské školy, nebo

2. příspěvku na provoz zařízení péče o děti předškolního věku nebo mateřské školy zajišťovaný jinými subjekty pro děti vlastních zaměstnanců,".

51. V § 24 odst. 2 se na konci písmene zv) čárka nahrazuje tečkou a písmeno zz) se zrušuje.

52. V § 24 se na konci odstavce 6 doplňuje věta "U vozidel kategorie M

, u kterých byla úplata u finančního leasingu během doby finančního leasingu výdajem na dosažení, zajištění a udržení zdanitelných příjmů pouze v poměrné části podle § 30f odst. 1, se poměrná část podle věty první počítá z poměrné části úplaty u finančního leasingu, která byla výdajem na dosažení, zajištění a udržení zdanitelných příjmů podle § 30f odst. 1.".

53. V § 25 odst. 1 písm. h) úvodní části ustanovení se za slovo "zaměstnanci" vkládají slova " , pokud je toto plnění u zaměstnance osvobozeno od daně, a to".

54. V § 25 odst. 1 písm. t) se slova "s výjimkou tichého vína" zrušují.

55. V § 28 se na konci odstavce 6 doplňuje věta "U vozidel kategorie M

, technického zhodnocení provedeného na tomto vozidle, které je jiným majetkem, a výdajů hrazených uživatelem vynaložených na takové vozidlo, které je předmětem finančního leasingu, které jsou jiným majetkem, se poměrná část podle vět první a druhé počítá z poměrné části odpisů vozidla vypočítané podle poměru částky omezení výdajů a úhrnu výdajů vynaložených na toto vozidlo, pokud je tento poměr nižší než 1.".

56. V § 29 odst. 2 se za číslo "6" vkládají slova " , 30e odst. 1 nebo 5 nebo § 30f odst. 5".

57. V § 29 odst. 3 větě druhé se číslo "5" nahrazuje číslem "3".

58. V § 30a se odstavec 1 zrušuje.

Dosavadní odstavce 2 až 5 se označují jako odstavce 1 až 4.

59. V § 30a odst. 1 větě první se slova "zařazený v odpisové skupině 2 podle přílohy č. 1 k tomuto zákonu" nahrazují slovy " , který je bezemisním vozidlem,", číslo "2020" se nahrazuje číslem "2024" a číslo "2023" se nahrazuje číslem "2028".

60. V § 30a odst. 2 větě první se slova "odstavců 1 a 2" nahrazují slovy "odstavce 1".

61. V § 30a se odstavec 3 zrušuje.

Dosavadní odstavec 4 se označuje jako odstavec 3.

62. V § 30a odst. 3 větě první se slova "odstavců 1 a 2" nahrazují slovy "odstavce 1".

63. Za § 30d se vkládají nové § 30e až 30g, které včetně nadpisů a poznámky pod čarou č. 142 znějí:

"§ 30e

Odpisování vozidla kategorie M

(1) Při odpisování vozidla kategorie M

se do výdajů k zajištění zdanitelného příjmu zahrnuje pouze poměrná část odpisu vypočítaná podle poměru částky omezení výdajů u vozidla kategorie M

a úhrnu výdajů vynaložených na vozidlo kategorie M

(2) Částka omezení výdajů u vozidla kategorie M

činí 2 000 000 Kč a úhrn výdajů vynaložených na vozidlo kategorie M

se rovná jeho vstupní ceně.

(3) Pokud je na vozidle kategorie M

provedeno technické zhodnocení, je od okamžiku, kdy je technické zhodnocení dokončeno a uvedeno do stavu způsobilého obvyklému užívání,

a) částka omezení výdajů u tohoto vozidla rovna rozdílu mezi částkou 2 000 000 Kč a úhrnem částí odpisů, které byly výdajem na dosažení, zajištění a udržení zdanitelných příjmů, a

b) úhrn výdajů vynaložených na toto vozidlo roven součtu zůstatkové ceny v daném okamžiku a výdajů na technické zhodnocení.

(4) Pokud dojde ke zvýšení nebo snížení vstupní ceny již odpisovaného vozidla kategorie M

z jiného důvodu než technického zhodnocení, je od tohoto okamžiku

b) úhrn výdajů vynaložených na toto vozidlo roven zůstatkové ceně v daném okamžiku upravené o částku, o kterou byla zvýšena nebo snížena vstupní cena.

(5) Při odpisování technického zhodnocení vozidla kategorie M

odpisovaného podle § 30a se do výdajů k zajištění zdanitelného příjmu zahrnuje pouze poměrná část odpisu vypočítaná podle stejného poměru jako u vozidla, na kterém bylo technické zhodnocení provedeno. Pokud je na takovém vozidle provedeno další technické zhodnocení, je od okamžiku, kdy je další technické zhodnocení dokončeno a uvedeno do stavu způsobilého obvyklému užívání,

a) částka omezení výdajů u tohoto vozidla i u technického zhodnocení rovna rozdílu mezi částkou 2 000 000 Kč a úhrnem částí odpisů vozidla, které byly výdajem na dosažení, zajištění a udržení zdanitelných příjmů, a částí odpisů technického zhodnocení, které byly výdajem na dosažení, zajištění a udržení zdanitelných příjmů, a

b) úhrn výdajů vynaložených na toto vozidlo i na technické zhodnocení roven součtu zůstatkové ceny vozidla v daném okamžiku, zůstatkové ceny technického zhodnocení v daném okamžiku a výdajů na další technické zhodnocení.

(6) V případě spoluvlastnického podílu na vozidlu kategorie M

a) částka omezení výdajů u tohoto podílu rovna poměrné části částky 2 000 000 Kč vypočítané podle výše spoluvlastnického podílu a

b) úhrn výdajů vynaložených na tento podíl roven jeho vstupní ceně.

(7) Pokud je zvýšen spoluvlastnický podíl na vozidlu kategorie M

, je od tohoto okamžiku

a) částka omezení výdajů u tohoto podílu rovna rozdílu mezi poměrnou částí částky 2 000 000 Kč vypočítanou podle nové výše spoluvlastnického podílu a úhrnem poměrných částí odpisů, které byly výdajem na dosažení, zajištění a udržení zdanitelných příjmů, vypočítaných podle poměru nové výše spoluvlastnického podílu a původní výše spoluvlastnického podílu a

b) úhrn výdajů vynaložených na tento podíl roven součtu zůstatkové ceny v daném okamžiku a vstupní ceny nově nabývaného spoluvlastnického podílu.

(8) Pokud je snížen spoluvlastnický podíl na vozidlu kategorie M

, je od tohoto okamžiku

b) úhrn výdajů vynaložených na tento podíl roven zůstakové ceně nové výše spoluvlastnického podílu.

(9) Pokud je na vozidle kategorie M

, které je ve spoluvlastnictví, provedeno technické zhodnocení, je od okamžiku, kdy je technické zhodnocení dokončeno a uvedeno do stavu způsobilého obvyklému užívání, u spoluvlastnického podílu

a) částka omezení výdajů rovna rozdílu mezi poměrnou částí částky 2 000 000 Kč vypočítanou podle výše spoluvlastnického podílu a úhrnem částí odpisů, které byly výdajem na dosažení, zajištění a udržení zdanitelných příjmů, a

b) úhrn výdajů vynaložených na tento podíl roven součtu zůstatkové ceny v daném okamžiku a části výdajů na technické zhodnocení připadající na tento podíl.

(10) Pokud dojde ke zvýšení nebo snížení vstupní ceny již odpisovaného vozidla kategorie M

, které je ve spoluvlastnictví, z jiného důvodu než technického zhodnocení, je od tohoto okamžiku

b) úhrn výdajů vynaložených na tento podíl roven součtu zůstatkové ceny v daném okamžiku upravené o část částky, o kterou byla zvýšena nebo snížena vstupní cena, připadající na tento podíl.

§ 30f

Vozidlo kategorie M

pořízené na finanční leasing

(1) Pokud je vozidlo kategorie M

předmětem finančního leasingu, je úplata u finančního leasingu výdajem na dosažení, zajištění a udržení zdanitelných příjmů pouze v poměrné části vypočítané podle poměru částky 2 000 000 Kč a úhrnu úplat. Pokud poplatníkovi vznikne v souvislosti s vozidlem podle věty první jiný majetek, použije se pro účely věty první poměrná část vypočítaná pro tento jiný majetek.

(2) Pokud je vozidlo kategorie M

nabyto jako předmět finančního leasingu, je

b) úhrn výdajů vynaložených na toto vozidlo roven jeho vstupní ceně.

(3) Pokud je na vozidle kategorie M

, které bylo nabyto jako předmět finančního leasingu, provedeno technické zhodnocení, je od okamžiku, kdy je technické zhodnocení dokončeno a uvedeno do stavu způsobilého obvyklému užívání,

a) částka omezení výdajů u tohoto vozidla rovna rozdílu mezi částkou 2 000 000 Kč a úhrnem částí úplat u finančního leasingu, které byly výdajem na dosažení, zajištění a udržení zdanitelných příjmů, a částí odpisů, které byly výdajem na dosažení, zajištění a udržení zdanitelných příjmů, a

b) úhrn výdajů vynaložených na toto vozidlo roven součtu zůstatkové ceny v daném okamžiku a výdajů na technické zhodnocení.

(4) Pokud dojde ke zvýšení nebo snížení vstupní ceny již odpisovaného vozidla kategorie M

, které bylo nabyto jako předmět finančního leasingu, z jiného důvodu než technického zhodnocení, je od tohoto okamžiku

b) úhrn výdajů vynaložených na toto vozidlo roven zůstatkové ceně v daném okamžiku upravené o částku, o kterou byla zvýšena nebo snížena vstupní cena.

(5) Při odpisování technického zhodnocení provedeného na vozidle kategorie M

, které je předmětem finančního leasingu, které je jiným majetkem, a při odpisování výdajů hrazených uživatelem vynaložených na takové vozidlo, které jsou jiným majetkem, se do výdajů k zajištění zdanitelného příjmu zahrnuje pouze poměrná část odpisu vypočítaná podle poměru částky omezení výdajů u tohoto jiného majetku a úhrnu výdajů vynaložených na tento jiný majetek.

(6) U jiného majetku podle odstavce 5 je

b) úhrn výdajů vynaložených na tento jiný majetek roven součtu úplat u finančního leasingu, které ještě nebyly výdajem, a vstupní ceny jiného majetku.

(7) Pokud je na vozidle kategorie M

podle odstavce 5 provedeno další technické zhodnocení, je u jiného majetku podle odstavce 5 od okamžiku, kdy je další technické zhodnocení dokončeno a uvedeno do stavu způsobilého obvyklému užívání,

a) částka omezení výdajů rovna rozdílu mezi částkou 2 000 000 Kč a úhrnem částí úplat u finančního leasingu, které byly výdajem na dosažení, zajištění a udržení zdanitelných příjmů, a částí odpisů jiného majetku, které byly výdajem na dosažení, zajištění a udržení zdanitelných příjmů, a

b) úhrn výdajů vynaložených na tento jiný majetek roven součtu úplat u finančního leasingu, které ještě nebyly výdajem, zůstatkové ceny jiného majetku v tomto okamžiku a výdajů na další technické zhodnocení.

(8) Pokud je nabyto vozidlo kategorie M

podle odstavce 5 jako předmět finančního leasingu, je u jiného majetku podle odstavce 5 od tohoto okamžiku

b) úhrn výdajů vynaložených na tento jiný majetek roven součtu zůstatkové ceny jiného majetku v tomto okamžiku a kupní ceny vozidla.

§ 30g

Společná ustanovení pro vozidlo kategorie M

(1) Vozidlem kategorie M

se pro účely daní z příjmů rozumí vozidlo kategorie M

podle nařízení Evropského parlamentu a Rady upravujícího schvalování motorových vozidel a jejich přípojných vozidel¹⁴²⁾.

(2) Pro účely § 30e a 30f se za odpisy, které byly výdajem na dosažení, zajištění a udržení zdanitelných příjmů, a úplaty u finančního leasingu, které byly výdajem na dosažení, zajištění a udržení zdanitelných příjmů, považují i odpisy, které byly výdajem na dosažení, zajištění a udržení zdanitelných příjmů u poplatníka, od kterého bylo vozidlo kategorie M

nabyto některým ze způsobů podle § 30 odst. 10, a úplaty u finančního leasingu, které byly výdajem na dosažení, zajištění a udržení zdanitelných příjmů u poplatníka, od kterého bylo vozidlo kategorie M

nabyto některým ze způsobů podle § 30 odst. 10.

(3) Zůstatková cena vozidla kategorie M

podle § 29 odst. 2 pro jiné účely než pro stanovování odpisů se určí tak, jako by bylo toto vozidlo odpisováno bez přerušení po minimální dobu odpisování způsobem, který poplatník pro odpisování zvolil. Pokud u vozidla nebyly odpisy stanovovány, ačkoli mohly být, platí pro účely věty první, že poplatník zvolil rovnoměrné odpisování bez zvýšení odpisu v prvním roce odpisování.

(4) Pokud je zůstatková cena vozidla kategorie M

uplatněna jako výdaj na dosažení, zajištění a udržení zdanitelných příjmů, § 23 odst. 4 písm. e) se nepoužije v části, ve které výdaje nebyly uznány jako výdaje na dosažení, zajištění a udržení zdanitelných příjmů z důvodu použití postupu podle § 30e odst. 1 a 5 a § 30f odst. 1 a 5.

(5) Ustanovení § 30e odst. 1 a 5 a § 30f odst. 1 a 5 se nepoužijí, pokud je poměr, podle kterého se počítá poměrná část odpisů nebo úplaty u finančního leasingu, která je výdajem na dosažení, zajištění a udržení zdanitelných příjmů, 1 nebo vyšší. Odstavec 3 se nepoužije, pokud byl poměr, podle kterého se počítá poměrná část odpisů nebo úplaty u finančního leasingu, u vozidla kategorie M

u poplatníka po celou dobu 1 nebo vyšší.

(6) Ustanovení § 28 odst. 6 věty druhé, § 30e odst. 1 a 5 a § 30f odst. 1 a 5 se nepoužijí na vozidlo kategorie M

, které je sanitním nebo pohřebním automobilem nebo je využíváno k provozování silniční motorové dopravy na základě koncese, ani na vozidlo kategorie M

poplatníka, který ho poskytuje jako předmět finančního leasingu, a to i v případě, že je finanční leasing ukončen před uplynutím minimální doby finančního leasingu nebo nedojde k převodu vlastnického práva na uživatele. Pokud vozidlo kategorie M

v průběhu doby odpisování přestane být vozidlem podle věty první, určí se poměr, podle kterého se počítá poměrná část odpisů nebo úplaty u finančního leasingu, která je výdajem na dosažení, zajištění a udržení zdanitelných příjmů, jako by nebylo vozidlem podle věty první od začátku odpisování. Odstavec 3 se nepoužije, pokud vozidlo kategorie M

bylo u poplatníka po celou dobu vozidlem podle věty první.

142) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/858 ze dne 30. května 2018 o schvalování motorových vozidel a jejich přípojných vozidel, jakož i systémů, konstrukčních částí a samostatných technických celků určených pro tato vozidla a o dozoru nad trhem s nimi, o změně nařízení (ES) č. 715/2007 a č. 595/2009 a o zrušení směrnice 2007/46/ES, v platném znění.".

64. V § 35a odst. 1 úvodní části ustanovení se za slovo "příjmů" vkládají slova " , pokud je poplatníkem daně z příjmů právnických osob".

65. V § 35b odst. 1 písm. b) větě druhé se za slovo "poplatníka" vkládají slova "daně z příjmů právnických osob".

66. V § 35b odst. 1 písm. b) se za větu druhou vkládá věta "U poplatníka daně z příjmů fyzických osob, který vykonává činnost, která je zdrojem příjmů ze samostatné činnosti, po dobu kratší než 3 zdaňovací období, se vypočítá aritmetický průměr částek daně za zdaňovací období, ve kterých vykonával tuto činnost.".

67. V § 35ba odst. 1 písmeno b) zní:

"b) slevu na manžela,".

68. V § 35ba odst. 1 se na konci písmene e) čárka nahrazuje tečkou a písmena f) a g) se zrušují.

69. V § 35ba odst. 2 se slova "částky uvedené" nahrazují slovy "výši slev uvedených" a slova "písm. g) a" se zrušují.

70. V § 35ba odst. 3 se slova "snížení daně" nahrazují slovy "slevu na dani" a text "f)" se nahrazuje textem "e)".

71. § 35bb včetně nadpisu zní:

"§ 35bb

Sleva na manžela

(1) Výše slevy na manžela činí 24 840 Kč. Výše slevy se zvyšuje na dvojnásobek, pokud je sleva uplatňována na manžela, kterému je přiznán nárok na průkaz ZTP/P.

(2) Slevu na manžela lze uplatnit pouze tehdy, pokud

a) poplatník žije ve společně hospodařící domácnosti s manželem a vyživovaným dítětem poplatníka, které nedovršilo věku 3 let, a

b) manžel poplatníka nemá vlastní příjem přesahující za zdaňovací období 68 000 Kč.

(3) Pro účely slevy na manžela se za vyživované dítě poplatníka nepovažuje vlastní vnuk nebo vnuk druhého z manželů, není-li v péči těchto osob, která nahrazuje péči rodičů.

(4) Do vlastního příjmu manžela pro účely slevy na manžela se nezahrnují

a) dávky osobám se zdravotním postižením, pomoci v hmotné nouzi, státní sociální podpory a pěstounské péče s výjimkou odměny pěstouna,

b) příspěvky na péči a na sociální služby,

c) státní příspěvky na penzijní připojištění se státním příspěvkem podle zákona upravujícího penzijní připojištění se státním příspěvkem, státní příspěvky na doplňkové penzijní spoření podle zákona upravujícího doplňkové penzijní spoření a státní podpory podle zákona upravujícího stavební spoření,

d) stipendia poskytovaná studujícím soustavně se připravujícím na budoucí povolání,

e) příjmy plynoucí z důvodu péče o blízkou nebo jinou osobu, která má nárok na příspěvek na péči podle zákona upravujícího sociální služby, který je od daně osvobozen,

f) příjmy, které vznikly jako důsledek porušení podmínek osvobození příjmu nebo uplatnění nezdanitelné části základu daně, a

g) příjmy, které plynou druhému z manželů nebo se pro účely daně z příjmů považují za příjem druhého z manželů v případě manželů, kteří mají společné jmění manželů.".

72. V § 35c odstavec 8 zní:

"(8) Uzavře-li dítě uvedené v odstavci 6 manželství a žije-li ve společně hospodařící domácnosti s manželem, může uplatnit manžel slevu na manžela při splnění podmínek pro její uplatnění. Nemá-li manžel dostatečné příjmy, z nichž by mohl uplatnit slevu na manžela při splnění podmínek pro její uplatnění, může daňové zvýhodnění uplatnit rodič dítěte nebo poplatník, u něhož jde ve vztahu k dítěti o péči nahrazující péči rodičů, pokud dítě a vyživované dítě tohoto dítěte vymezené pro uplatnění slevy na manžela s ním žije ve společně hospodařící domácnosti.".

73. V § 35d odst. 1 a v § 35d odst. 2 větě první se text "f)" nahrazuje textem "e)".

74. V § 36 odst. 5 úvodní části ustanovení se číslo "19" nahrazuje číslem "21".

75. V § 38 se vkládá nadpis, který zní:

"Přepočet měny pro výpočet daní z příjmů".

76. V § 38 odstavec 1 zní:

"(1) Přepočet cizí měny na českou měnu provede poplatník, který

a) je účetní jednotkou podle zákona upravujícího účetnictví,

1. kurzem použitým v účetnictví, pokud se jedná o položku pro výpočet daně, o které se účtuje, a měnou účetnictví poplatníka je česká měna,

2. kurzem pro přepočet daně pro poslední den zdaňovacího období, období, za které se podává daňové přiznání, nebo části zdaňovacího období, za kterou se podává daňové přiznání, pokud se jedná o položku pro výpočet daně, o které se neúčtuje,

b) není účetní jednotkou podle zákona upravujícího účetnictví,

1. kurzem pro přepočet daně pro den vzniku příjmu, výdaje nebo jiné položky pro výpočet daně, nebo

2. jednotným kurzem.".

77. V § 38 odst. 2 větě první se slova "směnný kurz vyhlášený Českou národní bankou ke dni" nahrazují slovy "pro přepočet na českou měnu kurz pro přepočet daně pro den".

78. V § 38 odst. 3 větě první se slova "uvedené v § 22 zákona" nahrazují slovy "plynoucí v cizí měně" a slova " , který má sídlo nebo bydliště na území České republiky, kurz uplatněný v účetnictví. ²⁰⁾" se nahrazují slovy "pro přepočet na českou měnu kurz použitý v účetnictví nebo kurz pro přepočet daně, není-li kurz použitý v účetnictví uplatnitelný pro přepočet toho příjmu na českou měnu".

79. V § 38 odst. 3 věta druhá zní: "Obdobně se postupuje při přepočtu příjmu plynoucího v cizí měně, ze kterého se sráží zajištění daně, na českou měnu.".

80. V § 38 odst. 4 se slova "směnný kurz stanovený Českou národní bankou" nahrazují slovy "kurz pro přepočet daně".

81. V § 38 se doplňují odstavce 5 až 8, které znějí:

"(5) Kurzem pro přepočet daně se pro účely daní z příjmů rozumí kurz devizového trhu vyhlášený Českou národní bankou.

(6) Není-li k cizí měně Českou národní bankou vyhlašován kurz devizového trhu, za kurz pro přepočet daně se považuje kurz

a) ostatních měn vyhlášený Českou národní bankou k cizí měně, nebo

b) vyhlášený k euru nebo americkému dolaru centrální bankou příslušnou pro cizí měnu, přepočítaný na českou měnu kurzem devizového trhu vyhlášeným Českou národní bankou k euru nebo americkému dolaru.

(7) Jednotným kurzem se pro účely daní z příjmů rozumí kurz určený průměrem kurzů devizového trhu vyhlášených Českou národní bankou pro poslední den každého započatého kalendářního měsíce zdaňovacího období, období, za které se podává daňové přiznání, nebo části zdaňovacího období, za kterou se podává daňové přiznání. V rámci zdaňovacího období nebo období, za které se podává daňové přiznání, nelze použít kurz pro přepočet daně a jednotný kurz současně.

(8) Poplatník daně z příjmů právnických osob, který je účetní jednotkou podle zákona upravujícího účetnictví a jehož měnou účetnictví je cizí měna, provede přepočet

a) jiné měny na měnu účetnictví kurzem použitým v účetnictví, pokud se jedná o položku pro výpočet daně, o které se účtuje,

b) položky pro výpočet daně podle písmene a), která se uvádí v daňovém přiznání, na českou měnu kurzem pro přepočet daně pro poslední den zdaňovacího období, období, za které se podává daňové přiznání, nebo části zdaňovacího období, za kterou se podává daňové přiznání, a

c) majetku, dluhů, rezerv vytvářených pro daňové účely a jiných položek evidovaných v měně účetnictví na měnu účetnictví obecným kurzem podle zákona upravujícího účetnictví.".

82. Za § 38b se vkládají nové § 38ba až 38bc, které včetně nadpisů znějí:

"§ 38ba

Položky evidované v měně účetnictví

(1) Majetek, dluhy, rezervy vytvářené pro daňové účely a jiné položky, jejichž způsob tvorby nebo uplatnění je upraven zákonem upravujícím daně z příjmů, se u poplatníka daně z příjmů právnických osob, který je účetní jednotkou podle zákona upravujícího účetnictví, evidují v měně účetnictví.

(2) Při změně měny účetnictví se položky uvedené v odstavci 1 přepočtou na měnu účetnictví obecným kurzem podle zákona upravujícího účetnictví pro poslední den zdaňovacího období nebo období, za které se podává daňové přiznání, bezprostředně předcházejícího zdaňovacímu období nebo období, za které se podává daňové přiznání, ve kterých došlo ke změně měny účetnictví.

§ 38bb

Přepočet kritérií v české měně

(1) Kritérium uvedené v české měně v tomto zákoně, v jiném právním předpisu nebo v rozhodnutí orgánu veřejné moci, které se posuzuje pro účely daní z příjmů a vztahuje se k položce pro výpočet daně, o které se účtuje, se v případě, že měnou účetnictví poplatníka je cizí měna, přepočte na měnu účetnictví kurzem pro přepočet daně pro poslední den bezprostředně předcházejícího zdaňovacího období nebo období, za které se podává daňové přiznání.

(2) Částka přepočtená podle odstavce 1 se

a) nezaokrouhluje, pokud je přepočítávaná částka uvedena s přesností na celé stokoruny, desetikoruny nebo koruny nebo haléře,

b) zaokrouhluje na celá čísla, pokud je přepočítávaná částka uvedena s přesností na celé tisícikoruny.

(3) Pro posouzení splnění kritérií uvedených v české měně v rozhodnutí orgánu veřejné moci pro účely uplatnění slevy na dani podle § 35a nebo 35b poplatníka, jehož měnou účetnictví je cizí měna, se posuzované položky přepočtou na českou měnu kurzem pro přepočet daně pro poslední den zdaňovacího období, období, za které se podává daňové přiznání, nebo části zdaňovacího období, za kterou se podává daňové přiznání, ve kterých má být tato sleva uplatněna.

§ 38bc

Měna přenositelných daňových položek pro jejich uplatnění

(1) Přenositelnou daňovou položkou se pro účely daní z příjmů rozumí

a) částka, o kterou lze snížit výsledek hospodaření nebo rozdíl mezi příjmy a výdaji podle § 23e odst. 6,

b) částka, o kterou lze snížit výsledek hospodaření nebo rozdíl mezi příjmy a výdaji podle § 38fa odst. 8, a

c) výše skutečně vynaložených způsobilých nákladů za zdaňovací období nebo období, za které se podává daňové přiznání pro účely slevy na dani podle § 35a nebo 35b, výše uplatnění této slevy za toto období a částky daně pro účely výpočtu S2.

(2) Výše přenositelné daňové položky, která vznikla ve zdaňovacím období nebo období, za které se podává daňové přiznání, ve kterých byla měnou účetnictví cizí měna, pro účely jejího uplatnění nebo jiného zohlednění v jiném zdaňovacím období nebo období, za které se podává daňové přiznání, než ve kterých vznikla, odpovídá výši přenositelné daňové položky v měně účetnictví ve zdaňovacím období nebo období, za které se podává daňové přiznání, ve kterých tato položka vznikla, přepočtené na českou měnu kurzem pro přepočet daně pro poslední den tohoto období.".

83. V § 38d se odstavec 10 včetně poznámky pod čarou č. 39g zrušuje.

Dosavadní odstavce 11 a 12 se označují jako odstavce 10 a 11.

84. V § 38da odst. 1 se slova

"a to i v případě, že je tento příjem od daně osvobozen nebo o něm mezinárodní smlouva stanoví, že nepodléhá zdanění v České republice, je povinen tuto skutečnost oznámit správci daně" nahrazují slovy "je povinen správci daně podat oznámení o tomto příjmu; to platí i pro takový příjem, který je od daně osvobozen nebo o němž mezinárodní smlouva stanoví, že nepodléhá zdanění v České republice, jedná-li se o příjem

a) v podobě licenčního poplatku, nebo

b) podle § 22 odst. 1 písm. g) bodu 3 nebo 4.".

85. V § 38da odstavec 3 zní:

"(3) Oznámení podle odstavce 1 je formulářovým podáním.".

86. V § 38da se odstavec 4 zrušuje.

Dosavadní odstavce 5 až 7 se označují jako odstavce 4 až 6.

87. V § 38da odstavec 4 zní:

"(4) V oznámení podle odstavce 1 je plátce daně povinen kromě obecných náležitostí formulářového podání uvést také údaje týkající se příjmu podle odstavce 1 a daně sražené nebo vybrané z tohoto příjmu.".

88. V § 38da odst. 5 písm. a) se za slovo "příjmech" vkládají slova "podle § 22 odst. 1 písm. g) bodu 4" a slova "stejného druhu" se zrušují.

89. V § 38g odst. 2 větě čtvrté se slova "a g)" zrušují.

90. V § 38h odst. 2 větě první se slovo "4násobku" nahrazuje slovem "3násobku" a slovo "4násobek" se nahrazuje slovem "3násobek".

91. V § 38h odst. 6 a 13 se slova "a g)" zrušují.

92. V § 38h se odstavec 14 zrušuje.

93. V § 38k odst. 5 úvodní části ustanovení se slova "a g)" zrušují.

94. V § 38k odst. 5 písmeno c) zní:

"c) že pro účely uplatnění slevy na manžela

1. manžel poplatníka neměl v uplynulém zdaňovacím období vlastní příjem přesahující 68 000 Kč a

2. poplatník žije ve společně hospodařící domácnosti s manželem a vyživovaným dítětem poplatníka vymezeným pro účely slevy na manžela,".

95. V § 38k odst. 5 se písmena h) až j) zrušují.

Dosavadní písmeno k) se označuje jako písmeno h).

96. V § 38l odst. 1 se na konci písmene i) čárka nahrazuje tečkou a písmena j) a k) se zrušují.

97. V § 38l odst. 2 písm. a) se slova "manželky (manžela)" nahrazují slovy "manžela a totožnost a věk vyživovaného dítěte poplatníka", slova "dani podle § 35ba odst. 1 písm. b)" se nahrazují slovem "manžela," a slova "manželka (manžel)" se nahrazují slovem "manžel".

98. V § 38l odst. 2 se písmena e) a f) zrušují.

Dosavadní písmeno g) se označuje jako písmeno e).

99. V § 38l odst. 4 se slova "poplatník nebo" a slova "na uplatnění slevy na dani podle § 35ba odst. 1 písm. f) nebo" zrušují.

100. § 38lb se včetně nadpisu zrušuje.

101. V § 38lc odstavec 4 zní:

"(4) Oznámení o vstupu do paušálního režimu je formulářovým podáním.".

102. V § 38lc odst. 5 úvodní části ustanovení se za slovo "náležitostí" vkládá slovo "formulářového".

103. V § 38lc odst. 5 se písmeno a) zrušuje.

Dosavadní písmena b) až d) se označují jako písmena a) až c).

104. V § 38t odst. 1 úvodní části ustanovení se slova "nebo správci daně příslušnému jejich plátcově pokladně" zrušují.

105. V § 38t se doplňují odstavce 4 až 6, které znějí:

"(4) Poplatník daně z příjmů fyzických osob, kterému nevznikla ve zdaňovacím období daňová povinnost, oznámí správci daně tuto skutečnost ve lhůtě pro podání daňového přiznání za toto zdaňovací období, pokud je daňovým

a) rezidentem České republiky a v tomto nebo bezprostředně předcházejícím zdaňovacím období vykonával činnost, která je zdrojem příjmů ze samostatné činnosti, nebo

b) nerezidentem a v tomto nebo bezprostředně předcházejícím zdaňovacím období vykonával na území České republiky činnost, která je zdrojem příjmů ze samostatné činnosti.

(5) Povinnost podle odstavce 4 nevzniká poplatníkovi, kterému v tomto i bezprostředně předcházejícím zdaňovacím období plynuly pouze příjmy,

a) které nejsou předmětem daně,

b) které jsou osvobozené od daně, nebo

c) z nichž je daň vybírána srážkou podle zvláštní sazby daně.

(6) Poplatník, který byl v tomto nebo bezprostředně předcházejícím zdaňovacím období plátcem příjmu, ze kterého je daň vybírána srážkou podle zvláštní sazby daně nebo se sráží úhrada na zajištění daně, a kterému nevznikla v tomto zdaňovacím období daňová povinnost, oznámí správci daně tuto skutečnost ve lhůtě pro podání vyúčtování za toto zdaňovací období.".

106. § 39 včetně nadpisu zní:

"§ 39

Registrační povinnost plátce příjmu ze závislé činnosti

Plátce daně, který je plátcem příjmu ze závislé činnosti, je povinen podat přihlášku k registraci k dani z příjmů fyzických nebo právnických osob u příslušného správce daně nejpozději do 8 dnů ode dne, kdy mu vznikla povinnost vykonávat tímto zákonem stanovené úkony plátce daně.".

107. § 39b se včetně nadpisu zrušuje.

Čl.XVI

Přechodná ustanovení

1. Pro daňové povinnosti u daně z příjmů za zdaňovací období započaté přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i pro práva a povinnosti s nimi související se použije zákon č. 586/1992 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.

2. Na jednotku, která nezahrnuje nebytový prostor jiný než garáž, sklep nebo komoru, byt a rodinný dům, ve kterých měl zaměstnanec bydliště přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona použije § 6 odst. 3 úvodní část ustanovení věta třetí zákona č. 586/1992 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.

3. Na stravování poskytované zaměstnavatelem zaměstnanci jako nepeněžní plnění ke spotřebě na pracovišti zaměstnance nebo v rámci stravování zajišťovaného prostřednictvím jiného poplatníka než zaměstnavatele a na peněžitý příspěvek na stravování poskytovaný zaměstnavatelem zaměstnanci, dojde-li k jejich poskytnutí ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona použije § 6 odst. 9 písm. b) a § 24 odst. 2 písm. j) bod 4 zákona č. 586/1992 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona; v případě, že právo na poskytnutí těchto příspěvků vzniklo za kalendářní měsíc skončený přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, použije se na tyto příspěvky § 6 odst. 9 písm. b) a § 24 odst. 2 písm. j) bod 4 zákona č. 586/1992 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.

4. Na nepeněžní plnění ve formě podle § 6 odst. 9 písm. d) zákona č. 586/1992 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, poskytnuté zaměstnavatelem zaměstnanci ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona se ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona použije § 6 odst. 9 písm. d) a § 25 odst. 1 písm. h) zákona č. 586/1992 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.

5. Na nepeněžní plnění ve formě podle § 6 odst. 9 písm. g) zákona č. 586/1992 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, poskytnuté zaměstnavatelem zaměstnanci ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona se ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona

a) použije § 24 odst. 2 písm. j) bod 4 zákona č. 586/1992 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, a

b) nepoužije § 6 odst. 9 písm. g) zákona č. 586/1992 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.

6. Na příjem vyplacený ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona podle vyhlášky č. 19/1991 Sb., ve znění účinném před 1. prosincem 2003, se ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona použije § 6 odst. 9 písm. j) nebo § 6 odst. 9 písm. n) zákona č. 586/1992 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.

7. Na příjem prezidenta republiky a bývalého prezidenta republiky vyplacený nebo poskytnutý do 31. ledna 2024 se použije zákon č. 586/1992 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, pokud právo na jeho vyplacení vzniklo přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.

8. Na ostatní příjem plynoucí ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, který je samostatným základem daně pro daň vybíranou srážkou podle zvláštní sazby daně, se ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona použije zákon č. 586/1992 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.

9. Na hmotný majetek pořízený od 1. ledna 2020 do 31. prosince 2023 a odpisovaný podle § 30a zákona č. 586/1992 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, a na technické zhodnocení tohoto hmotného majetku se použije § 30a zákona č. 586/1992 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.

10. Na vozidlo kategorie M

podle nařízení Evropského parlamentu a Rady upravujícího schvalování motorových vozidel a jejich přípojných vozidel, které není sanitním ani pohřebním automobilem ani není využíváno k provozování silniční motorové dopravy na základě koncese, ani na vozidlo kategorie M

podle nařízení Evropského parlamentu a Rady upravujícího schvalování motorových vozidel a jejich přípojných vozidel poplatníka, který ho poskytuje jako předmět finančního leasingu ve stavu způsobilém obvyklému užívání, uvedené do stavu způsobilého obvyklému užívání u poplatníka nebo přenechané jako předmět finančního leasingu ve stavu způsobilém obvyklému užívání před prvním dnem prvního zdaňovacího období započatého ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona a na technické zhodnocení tohoto vozidla se nepoužijí § 28 odst. 6 věta druhá a § 30e až 30g zákona č. 586/1992 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. Obdobně se postupuje u jiného majetku, kterým jsou výdaje hrazené uživatelem vynaložené na takové vozidlo, které je předmětem finančního leasingu.

11. Na příjmy z úrokového příjmu z účtu a vkladu u bank a spořitelních a úvěrních družstev plynoucí ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona se použije § 36 odst. 5 zákona č. 586/1992 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.

12. Ustanovení § 38da zákona č. 586/1992 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se použije na příjem, ze kterého byl plátce daně povinen vybrat nebo srazit daň nebo ze kterého by byl povinen vybrat nebo srazit daň, kdyby daný příjem nebyl od daně osvobozen a podléhal by zdanění v České republice, ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. Na příjem, který je od daně osvobozen nebo o němž mezinárodní smlouva stanoví, že nepodléhá zdanění v České republice, a ze kterého by byl plátce daně povinen vybrat nebo srazit daň, kdyby daný příjem nebyl od daně osvobozen a podléhal by zdanění v České republice, v roce 2023, lze použít § 38da zákona č. 586/1992 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.

13. Pro účely § 38da zákona č. 586/1992 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se § 71 odst. 1 písm. c) a d) zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád, ve znění pozdějších předpisů, v letech 2024 a 2025 nepoužije.

ČÁST JEDENÁCTÁ

Změna zákona o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti

Čl.XVII

Zákon č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění zákona č. 10/1993 Sb., zákona č. 160/1993 Sb., zákona č. 307/1993 Sb., zákona č. 42/1994 Sb., zákona č. 241/1994 Sb., zákona č. 59/1995 Sb., zákona č. 118/1995 Sb., zákona č. 149/1995 Sb., zákona č. 160/1995 Sb., zákona č. 113/1997 Sb., zákona č. 134/1997 Sb., zákona č. 306/1997 Sb., zákona č. 18/2000 Sb., zákona č. 29/2000 Sb., zákona č. 118/2000 Sb., zákona č. 132/2000 Sb., zákona č. 220/2000 Sb., zákona č. 238/2000 Sb., zákona č. 492/2000 Sb., zákona č. 353/2001 Sb., zákona č. 263/2002 Sb., zákona č. 309/2002 Sb., zákona č. 362/2003 Sb., zákona č. 424/2003 Sb., zákona č. 425/2003 Sb., zákona č. 437/2003 Sb., zákona č. 186/2004 Sb., zákona č. 281/2004 Sb., zákona č. 359/2004 Sb., zákona č. 436/2004 Sb., zákona č. 168/2005 Sb., zákona č. 253/2005 Sb., zákona č. 361/2005 Sb., zákona . 377/2005 Sb., zákona č. 62/2006 Sb., zákona č. 189/2006 Sb., zákona č. 264/2006 Sb., zákona č. 585/2006 Sb., zákona č. 153/2007 Sb., zákona č. 181/2007 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 305/2008 Sb., zákona č. 306/2008 Sb., zákona č. 2/2009 Sb., zákona č. 41/2009 Sb., zákona č. 158/2009 Sb., zákona č. 221/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 285/2009 Sb., zákona č. 303/2009 Sb., zákona č. 362/2009 Sb., zákona č. 347/2010 Sb., zákona č. 73/2011 Sb., zákona č. 263/2011 Sb., zákona č. 341/2011 Sb., zákona č. 364/2011 Sb., zákona č. 365/2011 Sb., zákona č. 428/2011 Sb., zákona č. 458/2011 Sb., zákona č. 470/2011 Sb., zákona č. 399/2012 Sb., zákona č. 401/2012 Sb., zákona č. 503/2012 Sb., zákona č. 11/2013 Sb., zákonného opatření Senátu č. 344/2013 Sb., zákona č. 250/2014 Sb., zákona č. 267/2014 Sb., zákona č. 332/2014 Sb., zákona č. 131/2015 Sb., zákona č. 377/2015 Sb., zákona č. 47/2016 Sb., zákona č. 190/2016 Sb., zákona č. 24/2017 Sb., zákona č. 99/2017 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 259/2017 Sb., zákona č. 310/2017 Sb., zákona č. 92/2018 Sb., zákona č. 32/2019 Sb., zákona č. 315/2019 Sb., zákona č. 255/2020 Sb., zákona č. 285/2020 Sb., zákona č. 540/2020 Sb., zákona č. 286/2021 Sb., zákona č. 216/2022 Sb., zákona č. 366/2022 Sb. a zákona č. 455/2022 Sb., se mění takto:

1. V § 3 odst. 3 se za slovo "poplatníky" vkládají slova "pojistného na nemocenské pojištění a", slova "důchodového pojištění podle předpisů o důchodovém pojištění a zároveň jsou účastni" a slova "důchodovém a" se zrušují.

2. V § 5 odst. 1 větě první se slova "pro pojistné na důchodové pojištění" zrušují.

zrušen

4. V § 5b odst. 1 větě první se za slova "50 % daňového základu" vkládají slova "před rokem 2024 a od roku 2024 55 % daňového základu".

5. V § 5b odst. 2 písm. a) a c) se za slova "věty první" vkládají slova "nebo druhé".

6. V § 5b odst. 2 písm. b) a c) se slova "věty druhé" nahrazují slovy "věty třetí".

7. V § 7 odst. 1 písmeno c) zní:

"c) u zaměstnance 7,1 % z vyměřovacího základu, z toho 0,6 % na nemocenské pojištění a 6,5 % na důchodové pojištění,".

8. V § 7 odst. 1 písm. d) bodě 2 a písm. f) se číslo "2,1" nahrazuje číslem "2,7".

zrušen

10.

zrušen

11. Za § 9 se vkládá nový § 9a, který zní:

"§ 9a

(1) Zaměstnavatel je povinen do dvacátého dne kalendářního měsíce, který následuje po kalendářním měsíci, ve kterém zaměstnával zaměstnance činné na základě dohody o provedení práce, předložit příslušné okresní správě sociálního zabezpečení na předepsaném tiskopisu údaje o těchto zaměstnancích; těmito údaji se rozumí jméno a příjmení, rodné číslo nebo datum a místo narození, nebylo-li rodné číslo přiděleno, datum nástupu tohoto zaměstnance do zaměstnání a datum skončení zaměstnání a výše příjmů, které těmto zaměstnancům za příslušný kalendářní měsíc zúčtoval. U příjmů, které zaměstnavatel těmto zaměstnancům zúčtoval po skončení zaměstnání vykonávaného na základě dohody o provedení práce, uvede zaměstnavatel též kalendářní měsíc, ve kterém toto zaměstnání skončilo.

(2) Je-li u zaměstnance činného na základě dohody o provedení práce dosaženo za příslušný kalendářní měsíc rozhodné částky podle § 7a odst. 2 písm. b) zákona o nemocenském pojištění, oznámí tuto skutečnost okresní správa sociálního zabezpečení všem zaměstnavatelům, kteří tohoto zaměstnance v příslušném kalendářním měsíci zaměstnávali na základě dohody o provedení práce. Není-li dále stanoveno jinak, zaměstnavatel je povinen za tento kalendářní měsíc odvést pojistné do 30 dnů od doručení oznámení podle věty první.

(3) Zaměstnavatel je povinen ve lhůtě podle odstavce 2 věty druhé předložit příslušné okresní správě sociálního zabezpečení na předepsaném tiskopisu přehled o výši

a) vyměřovacích základů všech zaměstnanců činných na základě dohody o provedení práce v příslušném kalendářním měsíci, u kterých bylo dosaženo rozhodné částky podle § 7a odst. 2 písm. b) zákona o nemocenském pojištění, a za které je plátcem pojistného, a

b) pojistného, které je povinen odvést z úhrnu vyměřovacích základů stanovených podle písmene a).

(4) Je-li zaměstnanec činný na základě dohody o provedení práce povinen odvést pojistné podle § 8 odst. 5, oznámí okresní správa sociálního zabezpečení tuto skutečnost tomuto zaměstnanci spolu s výší pojistného, které je zaměstnanec povinen zaplatit, obdobím, za které má být pojistné zaplaceno, platebními údaji pro zaplacení pojistného a lhůtou splatnosti pojistného. Pojistné je splatné do 30 dní od doručení oznámení podle věty první.".

12. V § 14 odst. 2 se text "50 %" nahrazuje textem "55 %".

13. V § 14 odst. 3 písm. b) se částka "25 500 Kč" nahrazuje částkou "28 050 Kč".

14. V § 14 odst. 3 písm. c) se částka "39 000 Kč" nahrazuje částkou "42 900 Kč".

15. V § 14 odstavec 5 zní:

"(5) Měsíční vyměřovací základ osoby samostatně výdělečně činné vykonávající hlavní samostatnou výdělečnou činnost činí nejméně 30 % průměrné mzdy v roce 2024, 35 % průměrné mzdy v roce 2025 a 40 % průměrné mzdy od roku 2026. V kalendářním roce, v němž osoba samostatně výdělečně činná vykonávající hlavní samostatnou výdělečnou činnost zahájila samostatnou výdělečnou činnost, a v bezprostředně následujících 2 kalendářních letech činí měsíční vyměřovací základ této osoby samostatně výdělečně činné nejméně 25 % průměrné mzdy; to však neplatí, pokud osoba samostatně výdělečně činná v období 20 kalendářních let před kalendářním rokem, v němž zahájila samostatnou výdělečnou činnost, již byla osobou samostatně výdělečně činnou. Měsíční vyměřovací základ osoby samostatně výdělečně činné, která se pro účely placení záloh považuje za osobu vykonávající vedlejší samostatnou výdělečnou činnost (§ 13a odst. 7 a 8), činí nejméně 11 % průměrné mzdy.".

16. V § 14 odst. 6 se slova "2 až 5" nahrazují slovy "2 a 4" a věta poslední se zrušuje.

17. V § 14 odst. 9, § 14a odst. 2 a § 22a odst. 6 se slova "2 až 5" nahrazují slovy "2, 4 a 5".

18.

zrušen

19. V § 25d odst. 1 písm. b) se za slova "§ 9 odst. 2 nebo 3" vkládají slova "nebo § 9a odst. 3, anebo údaje podle § 9a odst. 1".

Čl.XVIII

Přechodná ustanovení

1. Pro placení pojistného na důchodové pojištění a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti osobami samostatně výdělečně činnými za období před 1. lednem 2024 se postupuje podle zákona č. 589/1992 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.

2. Vyměřovací základ osoby samostatně výdělečně činné pro pojistné na důchodové pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti za období před rokem 2024 se stanoví podle zákona č. 589/1992 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.

ČÁST DVANÁCTÁ

Změna zákona o dani silniční

Čl.XIX

Zákon č. 16/1993 Sb., o dani silniční, ve znění zákona č. 302/1993 Sb., zákona č. 243/1994 Sb., zákona č. 143/1996 Sb., zákona č. 61/1998 Sb., zákona č. 241/2000 Sb., zákona č. 303/2000 Sb., zákona č. 492/2000 Sb., zákona č. 493/2001 Sb., zákona č. 207/2002 Sb., zákona . 102/2004 Sb., zákona č. 635/2004 Sb., zákona č. 545/2005 Sb., zákona č. 270/2007 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 246/2008 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 199/2010 Sb., zákona č. 30/2011 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákonného opatření Senátu č. 344/2013 Sb., zákona č. 267/2014 Sb., zákona č. 63/2017 Sb., zákona č. 299/2020 Sb., zákona č. 142/2022 Sb. a zákona č. 432/2022 Sb., se mění takto:

1. V § 2 odst. 3 se vkládá nové písmeno a), které zní:

"a) vyřazené z provozu na základě rozhodnutí o žádosti vlastníka zdanitelného vozidla podle zákona upravujícího podmínky provozu vozidel na pozemních komunikacích,".

Dosavadní písmena a) až c) se označují jako písmena b) až d).

2. V § 2 odst. 4 se za slovo "něj" vkládá slovo "vůbec".

3. V § 2 se za odstavec 4 vkládá nový odstavec 5, který zní:

"(5) Zdanitelné vozidlo, u něhož dojde ke změně poplatníka, je v daném kalendářním měsíci předmětem daně pouze u nového poplatníka. Dojde-li k více změnám poplatníka, je v daném kalendářním měsíci předmětem daně pouze u posledního z nich.".

Dosavadní odstavce 5 a 6 se označují jako odstavce 6 a 7.

4. V § 2 odst. 6 se za slovo "vozidla" vkládají slova " , jeho podkategorií" a za slovo "kategorie" se vkládá slovo " , podkategorie".

5. V § 2 odst. 7 se za slovo "číslice" vkládají slova " , podkategorii vozidla" a za slova "vozidlo, které má v registru silničních vozidel uvedenu kategorii vozidla" se vkládají slova " , podkategorii vozidla".

6. V § 3 odst. 1 písm. a) se slova "zvláštním zvukovým výstražným zařízením doplněným" zrušují a slovo "zapsaným" se nahrazuje slovy " , případně doplněným zvláštním zvukovým výstražným zařízením, pokud jsou tyto skutečnosti zapsány".

7. V § 5 se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a doplňují se odstavce 2 a 3, které znějí:

"(2) Výše daně za zdanitelné vozidlo se určí přednostně podle údajů uvedených v registru silničních vozidel, bez ohledu na to, zda odpovídají skutečnému stavu, platných

a) na začátku zdaňovacího období nebo

b) při první registraci tohoto zdanitelného vozidla v registru silničních vozidel v České republice, pokud k první registraci došlo v průběhu zdaňovacího období.

(3) Dojde-li v průběhu zdaňovacího období k přestavbě zdanitelného vozidla, určí se jedna dvanáctina výše daně za jednotlivý kalendářní měsíc podle údajů uvedených v registru silničních vozidel, bez ohledu na to, zda odpovídají skutečnému stavu, platných

a) na začátku tohoto kalendářního měsíce nebo

b) při první registraci tohoto zdanitelného vozidla v registru silničních vozidel v České republice, pokud k první registraci došlo v průběhu tohoto kalendářního měsíce.".

8. V § 12a odst. 2 písm. a) se slova " , případně snížená o jednu dvanáctinu za každý kalendářní měsíc, ve kterém vozidlo není předmětem daně nebo je od této daně osvobozeno," zrušují.

9. V § 12a se doplňuje odstavec 3, který zní:

"(3) Pokud zdanitelné vozidlo po část zdaňovacího období není předmětem daně, je osvobozeno nebo je v průběhu zdaňovacího období přestavěno tak, že tato přestavba má vliv na výši daně, vypočte se dílčí daň za jednotlivé zdanitelné vozidlo jako rozdíl

a) úhrnu jedné dvanáctiny výše daně za každý kalendářní měsíc, ve kterém toto zdanitelné vozidlo je předmětem daně, případně snížený o úhrn jedné dvanáctiny výše daně za každý kalendářní měsíc, kdy je vozidlo osvobozeno, a

b) uplatněné slevy na dani za toto zdanitelné vozidlo.".

10. V § 14 se slova "rozpočtu Státního fondu dopravní infrastruktury" nahrazují slovy "státního rozpočtu".

11. § 14a se včetně nadpisu zrušuje.

Čl.XX

Přechodné ustanovení

Pro daňové povinnosti u daně silniční na zdaňovací období započatá přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i pro práva a povinnosti s nimi související se použije zákon č. 16/1993 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.

ČÁST TŘINÁCTÁ

Změna zákona o stavebním spoření a státní podpoře stavebního spoření

Čl.XXI

Zákon č. 96/1993 Sb., o stavebním spoření a státní podpoře stavebního spoření, ve znění zákona č. 83/1995 Sb., zákona č. 423/2003 Sb., zákona č. 292/2005 Sb., zákona č. 161/2006 Sb., zákona č. 342/2006 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 348/2010 Sb., zákona č. 263/2011 Sb., zákona č. 353/2011 Sb., zákona č. 303/2013 Sb., zákona č. 64/2014 Sb., zákona č. 135/2014 Sb., zákona č. 104/2016 Sb., zákona č. 258/2016 Sb., zákona č. 298/2016 Sb., zákona č. 461/2016 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 296/2017 Sb., zákona č. 371/2017 Sb., zákona č. 307/2018 Sb., zákona č. 111/2019 Sb., zákona č. 261/2021 Sb. a zákona č. 353/2021 Sb., se mění takto:

1. V § 1 písmeno c) zní:

"c) v možnosti získání státní podpory fyzickými osobami, pokud jsou tyto osoby účastníky stavebního spoření.".

Poznámka pod čarou č. 2 se zrušuje.

2. V § 2 odst. 1 větě druhé se slova "stavební spoření a další činnosti podle tohoto zákona (§ 9)" nahrazují slovy "poskytování stavebního spoření a výkon dalších činností podle § 9" a věta třetí se zrušuje.

3. V § 2 odst. 2 se za slovo "činnosti" doplňují slova "podle odstavce 1".

4. Za § 2 se vkládá nový § 2a, který zní:

"§ 2a

Stavební spořitelna nesmí vykonávat jiné podnikatelské činnosti než ty, které má povoleny v bankovní licenci; stavební spořitelna může bez povolení obsaženého v bankovní licenci dále vykonávat

a) působnost kontaktního místa veřejné správy, je-li držitelem autorizace podle zvláštního zákona, a

b) poradenskou a další činnost související s žádostmi fyzických nebo právnických osob o poskytnutí peněžních prostředků ze státního rozpočtu, státních finančních aktiv, státních fondů, od územních samosprávných celků, Národního fondu a Evropské unie poskytované v oblasti udržitelného bydlení, hospodaření s přírodními zdroji a využití obnovitelných zdrojů.".

5. V § 3 se za slova "Označení "stavební spoření"" vkládají slova "nebo jeho překlady" a slova "jejich překlady," se nahrazují slovy "jejich překlady".

6. V § 5 odst. 3 se věta poslední zrušuje.

7. V § 6 odst. 1 se za písmeno j) vkládá nové písmeno k), které zní:

"k) realizace opatření na podporu udržitelného bydlení, hospodaření s přírodními zdroji nebo využití obnovitelných zdrojů,".

Dosavadní písmeno k) se označuje jako písmeno l).

8. V § 6 odst. 1 písm. l) se slova "a) až j)" nahrazují slovy "a) až k)".

9. V § 6 odst. 2 se slova "písm. a) až f) a i)" nahrazují slovy "písm. a) až f), i) a k)".

10. V § 9 odst. 1 úvodní části ustanovení se za slovo "může" doplňují slova "na základě bankovní licence".

11. V § 9 odst. 2 se za slova "v odstavci 1" vkládají slova "a v § 5 odst. 5".

12. V § 9 odst. 3 se slova " , v roce 2012 nejvýše 25 %" a slova " , v roce 2012 30 % tohoto součtu" zrušují.

13. V § 9 odst. 3 větě druhé se číslo "20" nahrazuje číslem "40".

14. V § 9 odst. 5 větě první se slova "a poboček zahraničních finančních institucí" nahrazují slovy " , poboček zahraničních finančních institucí, státu včetně státních fondů, územních samosprávných celků a Evropské unie".

15. V § 9 odst. 5 větě druhé se číslo "10" nahrazuje číslem "20".

16. V § 9a odst. 1 závěrečné části ustanovení se slova "podle zvláštního právního předpisu upravujícího informační systémy veřejné správy, 10a)" nahrazují slovy "podle zákona upravujícího informační systémy veřejné správy,".

Poznámka pod čarou č. 10a se zrušuje.

17. V § 10 odst. 2 se číslo "10" nahrazuje číslem "5".

18. V § 16a odst. 1 písm. b) se za slova "uvedených v" vkládají slova "§ 5 odst. 5 nebo".

19. V § 16a odst. 1 písm. f) se číslo "10" nahrazuje číslem "20".

20. V § 16aa odst. 1 písm. a) se za slova "označení "stavební spoření"" vkládají slova "nebo jeho překlady".

21. V § 16aa odst. 1 písmeno b) zní:

"b) v rozporu s § 3 používá slova "stavební spořitelna", jejich překlady nebo slova od nich odvozená ve své obchodní firmě.".

Čl.XXII

Přechodné ustanovení

Ustanovení § 10 zákona č. 96/1993 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se použije na smlouvu o stavebním spoření bez ohledu na datum, kdy byla smlouva uzavřena. Tím nejsou dotčeny nároky na státní podporu vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.

ČÁST ČTRNÁCTÁ

Změna zákona o Ústavním soudu

Čl.XXIII

V § 61 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, odstavec 2 zní:

"(2) Při správě placení pořádkové pokuty se postupuje podle daňového řádu. Pořádkovou pokutu vymáhá celní úřad.".

Poznámka pod čarou č. 3 se zrušuje.

Čl.XXIV

Přechodná ustanovení

1. Příslušnost k vymáhání pořádkových pokut podle § 61 odst. 1 zákona č. 182/1993 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, které byly uloženy přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se řídí dosavadními právními předpisy.

2. Při správě placení pořádkových pokut podle § 61 odst. 1 zákona č. 182/1993 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, které byly uloženy přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se postupuje podle dosavadních právních předpisů.

ČÁST PATNÁCTÁ

Změna zákona o státním zastupitelství

Čl.XXV

Zákon č. 283/1993 Sb., o státním zastupitelství, ve znění zákona č. 261/1994 Sb., zákona č. 201/1997 Sb., zákona č. 169/1999 Sb., zákona č. 11/2001 Sb., zákona č. 14/2002 Sb., zákona č. 151/2002 Sb., zákona č. 310/2002 Sb., zákona č. 192/2003 Sb., zákona č. 630/2004 Sb., zákona č. 381/2005 Sb., zákona č. 413/2005 Sb., zákona č. 79/2006 Sb., zákona č. 342/2006 Sb., zákona č. 121/2008 Sb., zákona č. 129/2008 Sb., zákona č. 314/2008 Sb., zákona č. 7/2009 Sb., zákona č. 218/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 286/2009 Sb., zákona č. 303/2011 Sb., zákona č. 459/2011 Sb., zákona č. 105/2013 Sb., zákona č. 293/2013 Sb., zákona č. 64/2017 Sb., zákona č. 222/2017 Sb., zákona č. 325/2017 Sb., zákona č. 111/2019 Sb., zákona č. 315/2019 Sb., zákona č. 218/2021 Sb. a zákona č. 261/2021 Sb., se mění takto:

1. V § 13b se odstavec 4 zrušuje.

2. V § 16 odst. 4 se za větu první vkládají věty "Při správě placení pořádkové pokuty se postupuje podle daňového řádu. Pořádkovou pokutu vymáhá celní úřad.".

Čl.XXVI

Přechodná ustanovení

1. Příslušnost k vymáhání pohledávek podle zákona č. 283/1993 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, které vznikly přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se řídí dosavadními právními předpisy, pokud byly předány k vymáhání soudnímu exekutorovi nebo přihlášeny do veřejné dražby.

2. Příslušnost k vymáhání pohledávek podle zákona č. 283/1993 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, které vznikly přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, a nebyly předány k vymáhání soudnímu exekutorovi nebo přihlášeny do veřejné dražby, se řídí dosavadními právními předpisy do dne předání podkladů k jejich vymáhání celnímu úřadu.

3. Orgán příslušný podle zákona č. 283/1993 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, k vymáhání pohledávek uvedených v bodu 2 předá podklady k vymáhání těchto pohledávek celnímu úřadu nejpozději do 30. června 2024, pokud nebyla pro tyto pohledávky přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona nařízena daňová exekuce; jinak je předá do 31. prosince 2024.

ČÁST ŠESTNÁCTÁ

Změna zákona o výkonu vazby

Čl.XXVII

Zákon č. 293/1993 Sb., o výkonu vazby, ve znění zákona č. 208/2000 Sb., zákona č. 258/2000 Sb., zákona č. 3/2002 Sb., zákona č. 218/2003 Sb., zákona č. 52/2004 Sb., zákona č. 539/2004 Sb., zákona č. 7/2009 Sb., zákona č. 41/2009 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 105/2013 Sb., zákona č. 276/2013 Sb., zákona č. 204/2015 Sb., zákona č. 377/2015 Sb., zákona č. 57/2017 Sb., zákona č. 58/2017 Sb., zákona č. 203/2019 Sb., zákona č. 165/2020 Sb. a zákona č. 220/2021 Sb., se mění takto:

1. V § 21a se odstavec 3 zrušuje.

2. V § 21b se odstavec 2 zrušuje a zároveň se zrušuje označení odstavce 1.

3. Za § 21b se vkládá nový § 21c, který včetně nadpisu zní:

"§ 21c

Společná ustanovení

(1) Náklady výkonu vazby, náklady spojené s výkonem vazby a náhrada škody podle § 21b se po dobu výkonu vazby vymáhají srážkami z pracovní odměny, peněz uložených ve věznici nebo přikázáním pohledávky.

(2) Byl-li trest vykonán vazbou nebo nenastoupil-li obviněný výkon trestu bezprostředně po výkonu vazby, vymáhá náklady výkonu vazby, náklady spojené s výkonem vazby a náhradu škody podle § 21b celní úřad. Vězeňská služba předá po ukončení výkonu vazby celnímu úřadu nezbytné údaje o uložení nebo vzniku těchto platebních povinností, včetně stejnopisů rozhodnutí s vyznačením právní moci a přehledu předávaných rozhodnutí.

(3) Při správě placení nákladů výkonu vazby, nákladů spojených s výkonem vazby a náhrady škody podle § 21b se postupuje podle daňového řádu. Po dobu výkonu vazby lhůta pro jejich placení neběží.".

Čl.XXVIII

Přechodná ustanovení

1. Příslušnost k vymáhání pohledávek podle zákona č. 293/1993 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, které vznikly přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se řídí dosavadními právními předpisy, pokud byly předány k vymáhání soudnímu exekutorovi, uplatněny v insolvenčním řízení nebo přihlášeny do veřejné dražby.

2. Příslušnost k vymáhání pohledávek podle zákona č. 293/1993 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, které vznikly přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, a nebyly předány k vymáhání soudnímu exekutorovi, uplatněny v insolvenčním řízení nebo přihlášeny do veřejné dražby, se řídí dosavadními právními předpisy do dne předání podkladů k jejich vymáhání celnímu úřadu.

3. Orgán příslušný podle zákona č. 293/1993 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, k vymáhání pohledávek uvedených v bodu 2 předá podklady k vymáhání těchto pohledávek celnímu úřadu nejpozději do 30. června 2024, pokud nebyla pro tyto pohledávky přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona nařízena daňová exekuce; jinak je předá do 31. prosince 2024.

ČÁST SEDMNÁCTÁ

Změna zákona o platu a dalších náležitostech spojených s výkonem funkce představitelů státní moci a některých státních orgánů a soudců a poslanců Evropského parlamentu

Čl.XXIX

V § 3 zákona č. 236/1995 Sb., o platu a dalších náležitostech spojených s výkonem funkce představitelů státní moci a některých státních orgánů a soudců a poslanců Evropského parlamentu, ve znění zákona č. 309/2002 Sb., zákona č. 425/2010 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 181/2012 Sb., zákona č. 11/2013 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 161/2014 Sb., zákona č. 359/2014 Sb., zákona č. 316/2018 Sb., zákona č. 277/2019 Sb., zákona č. 587/2020 Sb. a zákona č. 18/2022 Sb., odstavec 3 zní:

"(3) Platová základna pro soudce činí od 1. ledna do 31. prosince kalendářního roku 2,822násobek průměrné hrubé měsíční nominální mzdy na přepočtené počty zaměstnanců v národním hospodářství dosažené podle zveřejněných údajů Českého statistického úřadu za předminulý kalendářní rok; platová základna pro představitele činí od 1. ledna do 31. prosince kalendářního roku 83,3 % platové základny pro soudce. Platová základna se zaokrouhluje na celé koruny nahoru. Výši platové základny pro příslušný kalendářní rok vyhlašuje Ministerstvo práce a sociálních věcí ve Sbírce zákonů a mezinárodních smluv sdělením¹⁾.".

ČÁST OSMNÁCTÁ

Změna zákona o advokacii

Čl.XXX

Zákon č. 85/1996 Sb., o advokacii, ve znění zákona č. 210/1999 Sb., zákona č. 120/2001 Sb., zákona č. 6/2002 Sb., zákona č. 228/2002 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 349/2002 Sb., zákona č. 192/2003 Sb., zákona č. 237/2004 Sb., zákona č. 284/2004 Sb., zákona č. 555/2004 Sb., zákona č. 205/2005 Sb., zákona č. 79/2006 Sb., zákona č. 312/2006 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 254/2008 Sb., zákona č. 314/2008 Sb., zákona č. 219/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 214/2011 Sb., zákona č. 193/2012 Sb., zákona č. 202/2012 Sb., zákona č. 303/2013 Sb., zákona č. 258/2017 Sb., zákona č. 94/2018 Sb., zákona č. 111/2019 Sb., zákona č. 277/2019 Sb., zákona č. 527/2020 Sb., zákona č. 261/2021 Sb. a nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 38/2023 Sb., se mění takto:

1. V § 18c odst. 2 se na konci textu věty první doplňují slova " , jehož vzor stanoví Ministerstvo spravedlnosti vyhláškou".

2. V § 18c odst. 4 větě první se za slova "K žádosti" vkládají slova "o určení advokáta k poskytnutí právní služby bezplatně" a slova "být přiloženy" se nahrazují slovy "žadatel přiložit".

3. V § 18c odst. 4 větě druhé se slova "včetně vzoru jejího formuláře" zrušují a za slovo "žadatele" se vkládají slova "v případě žádosti o poskytnutí právní služby bezplatně".

4. V § 18c se na začátek odstavce 5 vkládá věta "Komora určí advokáta k poskytnutí právní služby bezplatně žadateli, jehož příjmové a majetkové poměry to odůvodňují.".

5. V § 18c odst. 6 větě první se za slovo "Komora" vkládají slova "určí, zda advokát poskytne právní služby bezplatně,".

6. V § 18c odst. 7 větě první se za slovo "advokáta" vkládají slova "k poskytnutí právní služby bezplatně".

7. V § 18c odst. 7 větě druhé se za slovo "advokáta" vkládají slova "k poskytnutí právní služby bezplatně" a za slova "že poskytnutí právních služeb" se vkládá slovo "bezplatně".

8. V § 18c odst. 8 se za slovo "Komorou" vkládají slova "k poskytnutí právní služby bezplatně" a na konci textu odstavce se doplňují slova " , nedohodne-li se advokát s klientem jinak".

9. V § 18c odst. 9 se za slovo "žadatele," vkládají slova "kterému byl určen advokát k poskytnutí právní služby bezplatně," a za slovo "je" se vkládá slovo "žadatel".

10. V § 23 odst. 3 větě první se slovo "spočívající" nahrazuje slovy "bezplatně a spočívá-li právní služba".

11. V § 23 odst. 3 větě druhé se za text "§ 18c" vkládají slova "k poskytnutí právní služby bezplatně".

12. V § 23 odst. 4 větě první se za slova "§ 18a nebo" vkládají slova "§ 18b anebo".

13. V § 23 se doplňuje odstavec 5, který zní:

"(5) Byl-li advokát určen podle § 18c k poskytnutí právní služby za úplatu, hradí jeho odměnu klient podle právního předpisu upravujícího mimosmluvní odměnu, nedohodne-li se advokát s klientem jinak.".

Čl.XXXI

Přechodné ustanovení

Žádost o určení advokáta podaná podle § 18c zákona č. 85/1996 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se v řízení zahájeném podle § 18c zákona č. 85/1996 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, které nebylo skončeno přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, posoudí a toto řízení se dokončí podle zákona č. 85/1996 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.

ČÁST DEVATENÁCTÁ

Změna zákona o pozemních komunikacích

Čl.XXXII

Zákon č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění zákona č. 102/2000 Sb., zákona č. 132/2000 Sb., zákona č. 489/2001 Sb., zákona č. 256/2002 Sb., zákona č. 259/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 358/2003 Sb., zákona č. 186/2004 Sb., zákona č. 80/2006 Sb., zákona č. 186/2006 Sb., zákona č. 311/2006 Sb., zákona č. 342/2006 Sb., zákona č. 97/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 347/2009 Sb., zákona č. 152/2011 Sb., zákona č. 288/2011 Sb., zákona č. 329/2011 Sb., zákona č. 341/2011 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 18/2012 Sb., zákona č. 119/2012 Sb., zákona č. 196/2012 Sb., zákona č. 64/2014 Sb., zákona č. 268/2015 Sb., zákona č. 243/2016 Sb., zákona č. 319/2016 Sb., zákona č. 370/2016 Sb., zákona č. 151/2017 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 225/2017 Sb., zákona č. 169/2018 Sb., zákona č. 193/2018 Sb., zákona č. 227/2019 Sb., zákona č. 162/2020 Sb., zákona č. 403/2020 Sb., zákona č. 543/2020 Sb., zákona č. 609/2020 Sb., zákona č. 261/2021 Sb., zákona č. 284/2021 Sb., zákona č. 365/2021 Sb., zákona č. 374/2021 Sb., zákona č. 418/2021 Sb., zákona č. 178/2022 Sb., zákona č. 217/2022 Sb., zákona č. 432/2022 Sb., zákona č. 152/2023 Sb. a zákona č. 184/2023 Sb., se mění takto:

1. Na konci poznámky pod čarou č. 1 se na samostatný řádek doplňuje věta "Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2022/362 ze dne 24. února 2022, kterou se mění směrnice 1999/62/ES, 1999/37/ES a (EU) 2019/520, pokud jde o výběr poplatků pro vozidla za užívání určitých pozemních komunikací.".

2. V § 12 odst. 3 větě první se za slovo "sedimentačních" vkládají slova "nebo retenčních".

3. V § 18a se slova "(dále jen "koncesionář") vybranou postupem podle zákona o schvalování veřejných zakázek. ^2b)" nahrazují slovy "vybranou k uzavření koncesionářské smlouvy postupem podle zákona o zadávání veřejných zakázek (dále jen "koncesionář") ^2b).".

Poznámka pod čarou č. 2b zní:

"2b) Zákon č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů.".

4. V § 20a odst. 1 se na konci textu písmene n) doplňují slova "nebo koncesionáře".

5. V § 20a odst. 1 písmeno o) zní:

"o) používajícím jako palivo výlučně elektrickou energii nebo vodík, činí-li největší povolená hmotnost vozidla nejvýše 4,25 tuny,".

6. V § 21 odst. 2 úvodní části ustanovení se slova "nebo na 10 dnů" nahrazují slovy " , na 10 dnů nebo na 1 den".

7. V § 21 odst. 2 písm. b) se slova "3 měsíce" nahrazují slovy "30 dnů".

8. V § 21 odstavec 3 zní:

"(3) Sazba časového poplatku na 1 rok v roce 2024 činí 2 300 Kč a v každém následujícím kalendářním roce činí sazba časového poplatku na 1 rok součin sazby časového poplatku na 1 rok platné v bezprostředně předcházejícím kalendářním roce a změnového koeficientu pro daný kalendářní rok; změnový koeficient pro kalendářní rok činí součet

a) koeficientu 1,

b) procentuálního přírůstku nebo poklesu úhrnného průměrného ročního indexu spotřebitelských cen za domácnosti celkem zjištěného Českým statistickým úřadem, ke kterému došlo v období 12 kalendářních měsíců bezprostředně předcházejících červenci kalendářního roku, který bezprostředně předchází danému kalendářnímu roku, vyjádřeného jako desetinné číslo, nejvýše však 0,1, a

c) procentuální změny délky dálnic v provozu v období podle písmene b) vyjádřené jako desetinné číslo; dálnicemi v provozu se rozumí jejich úseky, jejichž užívání bylo povoleno kolaudačním rozhodnutím nebo u nichž byl povolen nebo nařízen zkušební provoz.".

9. V § 21 se doplňují odstavce 4 až 7, které znějí:

"(4) Sazba časového poplatku na

a) 30 dnů činí 19 % sazby časového poplatku na 1 rok,

b) 10 dnů činí 12 % sazby časového poplatku na 1 rok a

c) 1 den činí 9 % sazby časového poplatku na 1 rok.

(5) Jde-li o vozidlo v systému časového zpoplatnění používající jako palivo elektrickou energii nebo vodík v kombinaci s jiným palivem, je-li hodnota emisí CO

v kombinovaném provozu nejvýše 50 g/km, činí sazba časového poplatku na příslušné časové období 25 % sazby časového poplatku podle odstavce 3 nebo 4.

(6) Jde-li o vozidlo v systému časového zpoplatnění poháněné zemním plynem nebo biometanem, činí sazba časového poplatku na příslušné časové období 50 % sazby časového poplatku podle odstavce 3 nebo 4.

(7) Sazby časového poplatku podle odstavců 3 až 6 se zaokrouhlují na celé desetikoruny dolů. Ministerstvo dopravy vyhlásí každoročně ve Sbírce zákonů a mezinárodních smluv nejpozději do 30. listopadu sdělení o

a) délce dálnic, které byly ke dni 30. června daného kalendářního roku v provozu, a její procentuální změně oproti délce dálnic, které byly v provozu ke dni 30. června bezprostředně předcházejícího kalendářního roku,

b) výši změnového koeficientu pro bezprostředně následující kalendářní rok a

c) sazbách časového poplatku podle odstavců 3 až 6 platných v bezprostředně následujícím kalendářním roce.".

10. V § 21 se doplňuje odstavec 8, který zní:

"(8) Časový poplatek se hradí ve výši sazby platné v kalendářním roce, ve kterém je provedena jeho úhrada.".

11. V § 21a odst. 4 písm. d) se slova "je vozidlo poháněno zemním plynem nebo biometanem" nahrazují slovy "jde o vozidlo podle § 21 odst. 5 nebo 6".

12. V § 21b odst. 1 větě poslední se slova "má-li přidělenu registrační značku elektrického vozidla" nahrazují slovy "je-li registrováno v České republice".

13. V § 21b odst. 3 písm. a) se slova "a není-li vozidlo registrováno v České republice" zrušují.

14. V § 22 odst. 1 úvodní části ustanovení se slovo "nákladů" zrušuje.

15. V § 22 odst. 1 se na začátek písmene a) vkládá slovo "nákladů".

16. V § 22 odst. 1 se na konci písmene a) čárka nahrazuje slovem "a".

17. V § 22 odst. 1 písmeno b) zní:

"b) externích nákladů, jimiž se rozumí náklady vyvolané při provozu vozidel v systému elektronického mýtného na zpoplatněných pozemních komunikacích

1. znečištěním ovzduší,

2. hlukem a

3. emisemi CO

.".

18. V § 22 odst. 1 se písmeno c) zrušuje.

19. V § 22 odst. 2 písm. a) se za slovo "třídy" vkládá slovo "EURO" a za text "písm. b)" se vkládají slova "bodu 1".

20. V § 22 odst. 2 písmeno b) zní:

"b) emisní třídy CO

vozidla, jde-li o část mýtného ukládanou za účelem dosažení návratnosti nákladů podle odstavce 1 písm. b) bodu 3.".

21. V § 22 odst. 4 větě druhé se slova " , registrační značku elektrického vozidla" zrušují.

22. V § 22c odst. 1 se za písmeno b) vkládá nové písmeno c), které zní:

"c) určit emisní třídu CO

vozidla v systému elektronického mýtného a zapsat ji v evidenci údajů o mýtném,".

Dosavadní písmena c) až i) se označují jako písmena d) až j).

23. V § 22c odst. 1 písm. e) se slova "písmene e)" nahrazují slovy "písmene g)".

24. V § 22c odst. 1 se za písmeno e) vkládá nové písmeno f), které zní:

"f) vydat v elektronické podobě provozovateli vozidla v systému elektronického mýtného nebo jím zmocněné osobě doklad, v němž jsou uvedeny alespoň emisní třída CO

vozidla v systému elektronického mýtného, celkově vyúčtované mýtné, část mýtného ukládaná za účelem dosažení návratnosti nákladů podle § 22 odst. 1 písm. a) a část mýtného ukládaná za účelem dosažení návratnosti nákladů podle § 22 odst. 1 písm. b); to neplatí,

1. uvede-li provozovatel vozidla v systému elektronického mýtného nebo jím zmocněná osoba, že vydání dokladu nepožaduje, nebo

2. jde-li o vozidlo v systému elektronického mýtného, ohledně kterého uzavřel provozovatel tohoto vozidla smlouvu s poskytovatelem evropského mýtného podle § 22b odst. 3, a jehož elektronické zařízení není evidováno jako zablokované,".

Dosavadní písmena f) až j) se označují jako písmena g) až k).

25. V § 22c odst. 1 písm. g) se slova "písmene g)" nahrazují slovy "písmene i)".

26. V § 22c odst. 1 písm. i) se slova "písmene f)" nahrazují slovy "písmene h)".

27. V § 22c odst. 1 písm. j) se slova "písmene g)" nahrazují slovy "písmene i)".

28. V § 22c odst. 3 se za větu první vkládá věta "Provozovatel systému elektronického mýtného zajistí dálkový a nepřetržitý přístup k údajům podle odstavce 2 písm. a) a b) z evidence údajů o mýtném silničním správním úřadům, Policii České republiky, Bezpečnostní informační službě a Celní správě České republiky v rozsahu nezbytném pro výkon jejich působnosti.".

29. V § 22c odst. 3 větě třetí se za slovo "údaje" vkládají slova "podle odstavce 2 písm. c) až f)" a slova "působnosti podle tohoto zákona a Centrálnímu systému dopravních informací" se nahrazují slovy "jejich působnosti".

30. V § 22c odst. 4 písm. b) se text "písm. e)" nahrazuje textem "písm. g)".

31. V § 22c odst. 7 se slovo "Výši" nahrazuje slovy "Způsob určení emisní třídy CO

vozidla v systému elektronického mýtného a výši".

32. V § 22e odst. 2 se na konci písmene c) slovo "a" nahrazuje čárkou.

33. V § 22e odst. 2 se za písmeno c) vkládá nové písmeno d), které zní:

"d) vydat v elektronické podobě provozovateli vozidla, jemuž na základě smlouvy poskytuje evropskou službu elektronického mýtného, doklad, v němž jsou uvedeny alespoň emisní třída CO

Dosavadní písmeno d) se označuje jako písmeno e).

34. V § 22h odst. 1 se text "písm. g)" nahrazuje textem "písm. i)".

35. V § 24 odst. 5 písm. d) se slova "přepravy zvlášť těžkých nebo rozměrných předmětů, jde-li o uzavírku pozemní komunikace používané k tomuto druhu přepravy" nahrazují slovy "zvláštní užívání pozemních komunikací nadměrnými vozidly podle § 25 odst. 6 písm. a)".

36. V § 25 odst. 1 větě druhé se slova "a odstavce 6 písm. d)" zrušují.

37. V § 25 odst. 6 písm. a) se slova "přeprava zvlášť těžkých nebo rozměrných předmětů a užívání vozidel, jejichž rozměry nebo hmotnost přesahují míru stanovenou zvláštními předpisy, ¹⁰⁾" nahrazují slovy "užití dálnice, silnice nebo místní komunikace vozidly nebo jízdními soupravami, jejichž hmotnost, rozměry včetně nákladu nebo rozložení hmotnosti na nápravy, skupiny náprav, kola nebo skupiny kol překračují hodnoty stanovené zákonem o silničním provozu (dále jen "nadměrné vozidlo"),".

38. V § 25 odst. 6 písm. c) se na konci bodu 3 doplňují slova "nepodléhají-li povolení záměru podle stavebního zákona,".

39. Za § 25 se vkládá nový § 25a, který včetně nadpisu a poznámky pod čarou č. 44 zní:

"§ 25a

Zvláštní užívání dálnic, silnic a místních komunikací nadměrnými vozidly

(1) Silniční správní úřad povolí zvláštní užívání dálnice, silnice nebo místní komunikace nadměrným vozidlem, nedojde-li tím k ohrožení bezpečnosti provozu na pozemních komunikacích ani stavu pozemní komunikace nad únosnou míru. Povolit lze

a) opakované zvláštní užívání dálnic a silnic a dále místních komunikací I. a II. třídy na území hlavního města Prahy v rozsahu uveřejněném Ministerstvem dopravy způsobem umožňujícím dálkový přístup nadměrným vozidlem po dobu 1 roku, nepřesahuje-li jeho

1. délka 22 metrů, šířka 3,2 metrů, výška 4,5 metrů a hmotnost 60 tun,

2. délka 25,25 metrů, šířka 2,6 metrů, výška 4,5 metrů a hmotnost 48 tun a jde-li o jízdní soupravu tvořenou tažným vozidlem, přívěsem a návěsem nebo tažným vozidlem a 2 přívěsy, nebo

3. délka 22 metrů, šířka 3,5 metrů, výška 4,5 metrů a hmotnost 60 tun a jde-li o vozidlo Armády České republiky nebo ozbrojených sil jiného členského státu Organizace Severoatlantické smlouvy, nebo

b) jednorázové zvláštní užívání dálnice, silnice nebo místní komunikace nadměrným vozidlem.

(2) Žádost o povolení obsahuje

a) údaje o žadateli a o provozovateli vozidla, je-li odlišný od žadatele, jimiž se rozumí jeho

1. jméno, popřípadě jména, a příjmení, obchodní firma nebo název,

2. datum narození nebo identifikační číslo,

3. adresa pobytu nebo sídla,

b) údaje o nadměrném vozidle, kterými jsou jeho státní poznávací značka, tovární značka, obchodní označení, označení typu a technické parametry, a

c) v případě povolení

1. podle odstavce 1 písm. a) počátek doby, po kterou má být opakované zvláštní užívání pozemních komunikací povoleno, nebo

2. podle odstavce 1 písm. b) období, které není delší než 10 dnů, v němž má být jednorázově užita pozemní komunikace na základě povolení, a vymezení této pozemní komunikace.

(3) Překročí-li hmotnost nadměrného vozidla včetně nákladu 90 tun, k žádosti o povolení podle odstavce 1 písm. b) se přiloží

a) nákres obrysu nadměrného vozidla s vyznačením rozměrů a umístění nákladu a

b) statický posudek ověřující zatížitelnost mostů a únosnost vozovek na pozemních komunikacích, jejichž zvláštní užívání má být povoleno, který není starší než 6 měsíců.

(4) Povolením podle odstavce 1 písm. a) lze povolit opakované zvláštní užívání i jiné místní komunikace, pokud o to žadatel požádá. V takovém případě musí být tato místní komunikace v žádosti vymezena a k žádosti musí být přiložen souhlas jejího vlastníka. K žádosti o povolení podle odstavce 1 písm. b) podané Ministerstvu dopravy, kterým má být povoleno rovněž zvláštní užívání místní komunikace, musí být přiložen souhlas jejího vlastníka.

(5) Je-li žadatelem právnická nebo podnikající fyzická osoba, lze Ministerstvu dopravy žádost podat pouze způsobem umožňujícím dálkový přístup prostřednictvím uživatelského rozhraní stanoveného Ministerstvem dopravy; v tomto případě musí být žadatel ztotožněn prostřednictvím prostředků elektronické identifikace podle právních předpisů upravujících elektronickou identifikaci⁴⁴⁾.

(6) Účastníky řízení jsou žadatel a vlastník dotčené pozemní komunikace.

(7) Silniční správní úřad požádá vlastníka pozemní komunikace o vyjádření a Ministerstvo vnitra nebo Policii České republiky o vydání závazného stanoviska, vyžaduje-li se jejich souhlas se zvláštním užíváním a nemá-li jej silniční správní úřad k dispozici. Nevyjádří-li se vlastník pozemní komunikace nebo nevydá-li Ministerstvo vnitra nebo Policie České republiky závazné stanovisko do 5 pracovních dnů, platí, že se zvláštním užíváním souhlasí bez podmínek.

(8) Ministerstvo dopravy požádá vlastníka pozemní komunikace o vyjádření a Ministerstvo vnitra nebo Policii České republiky o vydání závazného stanoviska za podmínek podle odstavce 7 způsobem umožňujícím dálkový přístup prostřednictvím uživatelského rozhraní stanoveného Ministerstvem dopravy. Vyjádření a závazné stanovisko lze Ministerstvu dopravy doručit pouze tímto způsobem.

(9) Silniční správní úřad může v rozhodnutí stanovit podmínky nezbytné k tomu, aby zvláštním užíváním pozemní komunikace nadměrným vozidlem nedošlo k ohrožení bezpečnosti provozu na pozemních komunikacích ani stavu pozemní komunikace nad únosnou míru. Silniční správní úřad v rozhodnutí vždy stanoví, že nadměrným vozidlem nelze užít pozemní komunikaci v případě, že překročení hodnoty hmotnosti, rozměru nebo rozložení hmotnosti na nápravy, skupiny náprav, kola nebo skupiny kol stanovené zákonem o silničním provozu lze předejít rozdělením nákladu.

(10) S výjimkou vyžádání vyjádření nebo závazného stanoviska podle odstavce 7 může být vydání rozhodnutí prvním úkonem silničního správního úřadu v řízení. Odvolání proti rozhodnutí nemá odkladný účinek.

(11) Technické parametry vozidla uváděné v žádosti stanoví prováděcí právní předpis.

44) Zákon č. 250/2017 Sb., o elektronické identifikaci, ve znění pozdějších předpisů.

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 910/2014 ze dne 23. července 2014 o elektronické identifikaci a službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce na vnitřním trhu a o zrušení směrnice 1999/93/ES, v platném znění.".

40. V § 29a odst. 7 písm. e) se slova "přepravy zvlášť těžkých nebo rozměrných předmětů, jde-li o uzavírku pozemní komunikace používané k tomuto druhu přepravy" nahrazují slovy "zvláštní užívání pozemních komunikací nadměrnými vozidly".

41. V § 30 odst. 2 písm. a) se číslo "100" nahrazuje číslem "50".

42. V § 30 odst. 3 úvodní části ustanovení, ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se slova "Souvisle zastavěným" nahrazují slovem "Zastavěným" a slova "(dále jen "území")" se zrušují.

43. V § 30 odst. 3 písm. b), ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se slovo "území" nahrazuje slovy "zastavěné území obce".

44. V § 30 odst. 4 se slova "ze 100" nahrazují slovy "z 50".

45. V § 38a odst. 3 písmeno a) zní:

"a) zajišťuje v součinnosti s Policií České republiky nebo s celními úřady vlastník pozemní komunikace nebo jím pověřená osoba, nebo".

46. V § 38a odstavec 4 zní:

"(4) Vysokorychlostní kontrolní vážení zajišťuje vlastník pozemní komunikace nebo jím pověřená osoba.".

47. V § 38a odst. 7 se slova "a kraje" zrušují.

48. V § 38d odst. 2 se slova "nebo kraj, zajišťuje-li vážení podle § 38a odst. 4 písm. a), nebo jimi" nahrazují slovy "nebo jím".

49. V § 40 odst. 2 písmeno d) zní:

"d) povoluje

1. opakované zvláštní užívání dálnic, silnic a místních komunikací I. a II. třídy na území hlavního města Prahy, popřípadě jiných místních komunikací, nadměrným vozidlem po dobu 1 roku,

2. jednorázové zvláštní užívání silnic nadměrným vozidlem, týká-li se povolení silnic v územních obvodech více krajů, a

3. jednorázové zvláštní užívání silnic nebo místních komunikací, je-li předmětem povolení rovněž zvláštní užívání dálnice nebo zvláštní užívání podle bodu 2,".

50. V § 40 odst. 3 písmeno a) zní:

"a) povoluje

1. jednorázové zvláštní užívání silnic II. a III. třídy nadměrným vozidlem, týká-li se povolení silnic II. a III. třídy v územním obvodu pouze jednoho kraje, a

2. jednorázové zvláštní užívání místních komunikací, je-li předmětem povolení rovněž zvláštní užívání silnice I. třídy nebo zvláštní užívání podle bodu 1,".

51. V § 40 odst. 4 písm. c) se za slova "přestupků podle" vkládá text "§ 42a odst. 1 písm. r),".

52. V § 42a odst. 1 písm. n) a v § 42b odst. 1 písm. n) se slova "terénní úpravy" nahrazují slovy "nestavební záměr" a slova "silničního správního" se nahrazují slovem "stavebního".

53. V § 42a odst. 1 písm. p) se slovo " , nebo" nahrazuje čárkou.

54. V § 42a se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje slovem " , nebo" a doplňuje se písmeno r), které zní:

"r) jako provozovatel vozidla nebo jízdní soupravy provozuje vozidlo nebo jízdní soupravu, u nichž bylo kontrolním vážením zjištěno nedodržení hodnot nebo podmínek stanovených zákonem o silničním provozu.".

55. V § 42a odst. 8 písm. a) se za text "písm. a), b)" vkládají slova "a r)".

56. V § 42a odst. 8 písm. k) se slova "v příkazním řízení" nahrazují slovem "příkazem".

57. V § 43 odst. 1 větě první a v § 43 odst. 3 větě druhé se za slovo "podle" vkládají slova "§ 42a odst. 1 písm. r) nebo".

58. V § 43 se na konci odstavce 1 doplňuje věta "Výměra pokuty ukládané příkazem za přestupek podle § 42a odst. 1 písm. r) nebo § 42b odst. 1 písm. u) činí polovinu výměry pokuty podle věty první nebo druhé.".

59. V § 43 odst. 3 větě druhé se text "45 %" nahrazuje textem "30 %" a text "15 %" se nahrazuje textem "30 %".

60. V § 43 odst. 3 větě třetí se za slova "pokutu podle" vkládají slova "§ 42a odst. 1 písm. r) nebo".

61. V § 43a odst. 1 písm. b) se za slova "uvedeného v" vkládá text "§ 42a odst. 1 písm. r),".

62. V § 43a odst. 2 písm. b) se za slova "uvedeného v" vkládají slova "§ 42a odst. 1 písm. r) a".

63. V § 46 odst. 1 větě první se slova "výši časových poplatků podle § 21 odst. 3 a" zrušují.

64. V § 46 odst. 2 se za text "§ 25 odst. 15," vkládá text "§ 25a odst. 11,".

65. V § 46 se odstavec 3 zrušuje.

Čl.XXXIII

Přechodná ustanovení

1. Řízení zahájená do 29. února 2024 se dokončí a práva a povinnosti s nimi související se posoudí podle zákona č. 13/1997 Sb., ve znění účinném do 29. února 2024.

2. Časový poplatek uhrazený do 29. února 2024 se považuje za řádně uhrazený, byl-li uhrazen ve výši stanovené podle zákona č. 13/1997 Sb., ve znění účinném do 29. února 2024.

3. Sazba časového poplatku, který bude podle zákona č. 13/1997 Sb., ve znění účinném od 1. března 2024, uhrazen od 1. března 2024 do 31. prosince 2024, činí na

a) 1 rok 2 300 Kč,

b) 30 dnů 430 Kč,

c) 10 dnů 270 Kč a

d) 1 den 200 Kč.

4. Jde-li o vozidlo v systému časového zpoplatnění používající jako palivo elektrickou energii nebo vodík v kombinaci s jiným palivem, je-li hodnota emisí CO

v kombinovaném provozu nejvýše 50 g/km, činí sazba časového poplatku, který bude podle zákona č. 13/1997 Sb., ve znění účinném od 1. března 2024, uhrazen od 1. března 2024 do 31. prosince 2024, na

a) 1 rok 570 Kč,

b) 30 dnů 100 Kč,

c) 10 dnů 60 Kč a

d) 1 den 50 Kč.

5. Jde-li o vozidlo v systému časového zpoplatnění poháněné zemním plynem nebo biometanem, činí sazba časového poplatku, který bude podle zákona č. 13/1997 Sb., ve znění účinném od 1. března 2024, uhrazen od 1. března 2024 do 31. prosince 2024, na

a) 1 rok 1 150 Kč,

b) 30 dnů 210 Kč,

c) 10 dnů 130 Kč a

d) 1 den 100 Kč.

6. Je-li ke dni 29. února 2024 vozidlo zaevidováno do systému elektronického mýtného, provozovatel systému elektronického mýtného je povinen uložit část mýtného ukládanou za účelem dosažení návratnosti nákladů podle § 22 odst. 1 písm. b) bodu 3 zákona č. 13/1997 Sb., ve znění účinném od 1. března 2024, podle emisní třídy CO

vozidla v systému elektronického mýtného, které splňuje nejméně přísnou emisní úroveň. Provozovatel systému elektronického mýtného je povinen určit emisní třídu CO

vozidla v systému elektronického mýtného, zapsat ji v evidenci údajů o mýtném a podle této třídy uložit část mýtného ukládanou za účelem dosažení návratnosti nákladů podle § 22 odst. 1 písm. b) bodu 3 zákona č. 13/1997 Sb., ve znění účinném od 1. března 2024,

a) do 5 pracovních dnů ode dne, kdy mu provozovatel nebo řidič vozidla v systému elektronického mýtného anebo poskytovatel evropského mýtného poskytne údaje potřebné k určení emisní třídy CO

vozidla, nebo

b) nejpozději do 31. srpna 2024; to neplatí, jde-li o vozidlo, které není zapsáno v registru silničních vozidel.

ČÁST DVACÁTÁ

Změna zákona o státním podniku

Čl.XXXIV

Zákon č. 77/1997 Sb., o státním podniku, ve znění zákona č. 30/2000 Sb., zákona č. 220/2000 Sb., zákona č. 103/2001 Sb., zákona č. 77/2002 Sb., zákona č. 202/2002 Sb., zákona č. 480/2003 Sb., zákona č. 110/2007 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 213/2013 Sb., zákona č. 319/2015 Sb., zákona č. 253/2016 Sb. a zákona č. 471/2022 Sb., se mění takto:

1. V § 19 odstavec 3 zní:

"(3) Fond kulturních a sociálních potřeb podnik tvoří a užívá v souladu s tímto zákonem.".

Poznámka pod čarou č. 14 se zrušuje.

2. § 23 zní:

"§ 23

(1) Státní podnik tvoří fond kulturních a sociálních potřeb

a) základním přídělem ze zisku ve výši 1 % z ročního objemu nákladů zúčtovaných na mzdy, náhrady mzdy a odměny za pracovní pohotovost a

b) dalšími příděly ze zisku.

(2) Nelze-li z důvodu ztráty nebo nedostatku zisku využít ke krytí základního přídělu do fondu postup podle ustanovení § 19 zákona o státním podniku, nebo jsou-li prostředky rezervního fondu nedostačující, vytvoří státní podnik fond i v nižší výši, kterou umožňuje výše zisku nebo zůstatek rezervního fondu.

(3) Nejméně 50 % ze základního přídělu podle odstavce 1 písm. a) nebo peněžních prostředků podle odstavce 2 se použije na příspěvky na produkty spoření na stáří zaměstnanců, které jsou osvobozeny od daně z příjmů fyzických osob.

(4) Zdrojem fondu kulturních a sociálních potřeb jsou i splátky zápůjček poskytnutých z fondu kulturních a sociálních potřeb, náhrada škod a pojistná plnění od pojišťovny vztahující se k majetku pořízenému z fondu kulturních a sociálních potřeb a peněžní dary poskytnuté do fondu kulturních a sociálních potřeb.

(5) Použití fondu kulturních a sociálních potřeb stanoví právní předpis, kolektivní smlouva, kolektivní dohoda nebo vnitřní předpis.

(6) Na plnění z fondu kulturních a sociálních potřeb není právní nárok.".

Čl.XXXV

Přechodné ustanovení

Peněžní prostředky, které byly vedeny na účtu fondu kulturních a sociálních potřeb přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se použijí podle zákona č. 77/1997 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.

ČÁST DVACÁTÁ PRVNÍ

Změna zákona o vysokých školách

Čl.XXXVI

Zákon č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách), ve znění zákona č. 210/2000 Sb., zákona č. 147/2001 Sb., zákona č. 362/2003 Sb., zákona č. 96/2004 Sb., zákona č. 121/2004 Sb., zákona č. 436/2004 Sb., zákona č. 473/2004 Sb., zákona č. 562/2004 Sb., zákona č. 342/2005 Sb., zákona č. 552/2005 Sb., zákona č. 161/2006 Sb., zákona č. 165/2006 Sb., zákona č. 310/2006 Sb., zákona č. 624/2006 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 189/2008 Sb., zákona č. 110/2009 Sb., zákona č. 419/2009 Sb., zákona č. 159/2010 Sb., zákona č. 365/2011 Sb., zákona č. 420/2011 Sb., zákona č. 48/2013 Sb., zákona č. 64/2014 Sb., zákona č. 137/2016 Sb., zákona č. 230/2016 Sb., zákona č. 24/2017 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 200/2017 Sb., zákona č. 303/2017 Sb., zákona č. 168/2018 Sb., zákona č. 32/2019 Sb., zákona č. 111/2019 Sb., zákona č. 403/2020 Sb., zákona č. 495/2020 Sb., zákona č. 609/2020 Sb. a zákona č. 153/2021 Sb., se mění takto:

1. V § 18 odst. 12 se číslo "2" nahrazuje číslem "1".

2. V § 18 se na konci odstavce 12 doplňuje věta "Nejméně 50 % ze základního přídělu podle věty první se použije na příspěvky na produkty spoření na stáří zaměstnanců, které jsou osvobozeny od daně z příjmů fyzických osob.".

Čl.XXXVII

Přechodné ustanovení

Peněžní prostředky, které byly vedeny na účtu sociálního fondu přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se použijí podle zákona č. 111/1998 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.

ČÁST DVACÁTÁ DRUHÁ

Změna zákona o výkonu trestu odnětí svobody

Čl.XXXVIII

Zákon č. 169/1999 Sb., o výkonu trestu odnětí svobody a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění zákona č. 359/1999 Sb., zákona č. 3/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 218/2003 Sb., zákona č. 52/2004 Sb., zákona č. 539/2004 Sb., zákona č. 109/2006 Sb., zákona č. 346/2007 Sb., zákona č. 306/2008 Sb., zákona č. 7/2009 Sb., zákona č. 41/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 341/2010 Sb., zákona č. 181/2011 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 399/2012 Sb., zákona č. 276/2013 Sb., zákona č. 204/2015 Sb., zákona č. 377/2015 Sb., zákona č. 188/2016 Sb., zákona č. 58/2017 Sb., zákona č. 165/2020 Sb., zákona č. 220/2021 Sb. a nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 305/2021 Sb., se mění takto:

1. V § 35 se odstavce 3 až 5 zrušují.

2. V § 36 se odstavce 4 až 6 zrušují.

3. Za § 36 se vkládá nový § 36a, který včetně nadpisu zní:

"§ 36a

Společná ustanovení

(1) Při správě placení nákladů výkonu trestu, neuhrazených nákladů spojených s výkonem vazby předcházející tomuto výkonu trestu a dalších nákladů spojených s výkonem trestu se postupuje podle daňového řádu. Po dobu výkonu trestu lhůta pro jejich placení neběží.

(2) Další náklady spojené s výkonem trestu a neuhrazené náklady spojené s výkonem vazby předcházející tomuto výkonu trestu se po dobu výkonu trestu vymáhají srážkami z pracovní odměny, peněz uložených ve věznici nebo přikázáním pohledávky.

(3) Po odsouzeném, který byl propuštěn z výkonu trestu, vymáhá náklady výkonu trestu, neuhrazené náklady spojené s výkonem vazby předcházející tomuto výkonu trestu a další náklady spojené s výkonem trestu celní úřad. Vězeňská služba předá po propuštění odsouzeného z výkonu trestu celnímu úřadu nezbytné údaje o uložení nebo vzniku této platební povinnosti, včetně stejnopisu rozhodnutí s vyznačením právní moci a přehledu předávaných rozhodnutí.".

4. V § 39a odstavec 3 zní:

"(3) Při správě placení náhrady škody podle odstavce 1 se použije obdobně § 36a.".

5. V § 39a se odstavec 4 zrušuje.

Čl.XXXIX

Přechodná ustanovení

1. Příslušnost k vymáhání pohledávek podle zákona č. 169/1999 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, které vznikly přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se řídí dosavadními právními předpisy, pokud byly předány k vymáhání soudnímu exekutorovi, uplatněny v insolvenčním řízení nebo přihlášeny do veřejné dražby.

2. Příslušnost k vymáhání pohledávek podle zákona č. 169/1999 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, které vznikly přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, a nebyly předány k vymáhání soudnímu exekutorovi, uplatněny v insolvenčním řízení nebo přihlášeny do veřejné dražby, se řídí dosavadními právními předpisy do dne předání podkladů k jejich vymáhání celnímu úřadu.

3. Orgán příslušný podle zákona č. 169/1999 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, k vymáhání pohledávek uvedených v bodu 2 předá podklady k vymáhání těchto pohledávek celnímu úřadu nejpozději do 30. června 2024, pokud nebyla pro tyto pohledávky přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona nařízena daňová exekuce; jinak je předá do 31. prosince 2024.

ČÁST DVACÁTÁ TŘETÍ

Změna zákona o Státním fondu dopravní infrastruktury

Čl.XL

Zákon č. 104/2000 Sb., o Státním fondu dopravní infrastruktury, ve znění zákona č. 482/2004 Sb., zákona č. 179/2005 Sb., zákona č. 80/2006 Sb., zákona č. 152/2011 Sb., zákona č. 196/2012 Sb., zákona č. 239/2012 Sb., zákona č. 250/2014 Sb., zákona č. 129/2016 Sb., zákona č. 308/2018 Sb., zákona č. 227/2019 Sb., zákona č. 190/2021 Sb., zákona č. 261/2021 Sb. a zákona č. 184/2023 Sb., se mění takto:

1. V § 4 odst. 1 se písmeno a) včetně poznámky pod čarou č. 9 zrušuje.

Dosavadní písmena b) až l) se označují jako písmena a) až k).

2. V poznámce pod čarou č. 10 se slova "písm. b)" zrušují.

ČÁST DVACÁTÁ ČTVRTÁ

Změna rozpočtových pravidel

Čl.XLI

Zákon č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), ve znění zákona č. 493/2000 Sb., zákona č. 141/2001 Sb., zákona č. 187/2001 Sb., zákona č. 320/2001 Sb., zákona č. 450/2001 Sb., zákona č. 202/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 479/2003 Sb., zákona č. 186/2004 Sb., zákona č. 257/2004 Sb., zákona č. 436/2004 Sb., zákona č. 482/2004 Sb., zákona č. 1/2005 Sb., zákona č. 127/2005 Sb., zákona č. 361/2005 Sb., zákona č. 377/2005 Sb., zákona č. 546/2005 Sb., zákona č. 112/2006 Sb., zákona č. 130/2006 Sb., zákona č. 138/2006 Sb., zákona č. 140/2006 Sb., zákona č. 230/2006 Sb., zákona č. 267/2006 Sb., zákona č. 174/2007 Sb., zákona č. 218/2007 Sb., zákona č. 270/2007 Sb., zákona č. 26/2008 Sb., zákona č. 306/2008 Sb., zákona č. 109/2009 Sb., zákona č. 154/2009 Sb., zákona č. 214/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 417/2009 Sb., zákona č. 421/2009 Sb., zákona č. 139/2010 Sb., zákona č. 199/2010 Sb., zákona č. 427/2010 Sb., zákona č. 30/2011 Sb., zákona č. 73/2011 Sb., zákona č. 366/2011 Sb., zákona č. 370/2011 Sb., zákona č. 428/2011 Sb., zákona č. 456/2011 Sb., zákona č. 457/2011 Sb., zákona č. 458/2011 Sb., zákona č. 465/2011 Sb., zákona č. 171/2012 Sb., zákona č. 407/2012 Sb., zákona č. 501/2012 Sb., zákona č. 303/2013 Sb., zákonného opatření Senátu č. 344/2013 Sb., zákona č. 250/2014 Sb., zákona č. 25/2015 Sb., zákona č. 320/2015 Sb., zákona č. 357/2015 Sb., zákona č. 128/2016 Sb., zákona č. 135/2016 Sb., zákona č. 264/2016 Sb., zákona č. 24/2017 Sb., zákona č. 59/2017 Sb., zákona č. 203/2017 Sb., zákona č. 367/2017 Sb., zákona č. 92/2018 Sb., zákona č. 367/2019 Sb., zákona č. 214/2020 Sb., zákona č. 484/2020 Sb., zákona č. 527/2020 Sb., zákona č. 609/2020 Sb., zákona č. 251/2021 Sb., zákona č. 177/2023 Sb. a zákona č. 184/2023 Sb., se mění takto:

1. V § 3 písm. h) bodu 10 se slova "a účtech Ředitelství silnic a dálnic s. p." zrušují.

2. V § 8b odst. 1 písm. c) se slova "a předloží jej vládě do 31. května běžného roku; vláda jej projedná a po případných úpravách jej jakožto předběžný návrh schválí do 20. června téhož roku" zrušují.

3. V § 13 odst. 2 písm. a) se částka "5 000 000 000 Kč" nahrazuje slovy "rovna částce stanovené prováděcím právním předpisem".

4. V § 13 odst. 2 písm. b) se částka "5 000 000 000 Kč" nahrazuje slovy "částka stanovená prováděcím právním předpisem".

5. V § 13 odst. 3 písm. a) a c) se částka "300 000 000 Kč" nahrazuje slovy "částka stanovená prováděcím právním předpisem".

6. V § 13 se doplňuje odstavec 7, který zní:

"(7) Vláda vydá nařízení k provedení § 13 odst. 2 písm. a) a b) a § 13 odst. 3 písm. a) a c).".

7. V § 14d odst. 3 se za slovo "osob" vkládají slova " , právnických osob podle zákona o církvích a náboženských společnostech".

8. V § 48 odst. 8 větě první se za slovo "státu" vkládají slova "ve výši 1 %" a za větu první se vkládá věta "Nejméně 50 % z rozpočtovaného základního přídělu k 1. lednu rozpočtového roku podle věty první se použije na příspěvky na produkty spoření na stáří zaměstnanců, které jsou osvobozeny od daně z příjmů fyzických osob.".

9. V § 48 odst. 8 se věta poslední zrušuje.

10. Poznámka pod čarou č. 26a se zrušuje, a to včetně odkazu na poznámku pod čarou.

11. V § 49 odst. 2 se na konci textu věty třetí doplňují slova " , pokud ze zvláštního právního předpisu nevyplývá jiná doba".

12. V § 49 se odstavec 11 včetně poznámek pod čarou č. 12a, 12b a 34 zrušuje.

13. V § 56 odst. 2 písmeno a) zní:

"a) do fondu odměn do výše 20 % zlepšeného hospodářského výsledku příspěvkové organizace, nejvýše však do výše 10 % limitu prostředků na platy nebo přípustného objemu prostředků na platy,".

14. V § 56 odst. 2 písm. b) se číslo "25" nahrazuje číslem "80".

15. V § 58 se doplňuje odstavec 5, který zní:

"(5) Příspěvková organizace může s předchozím písemným souhlasem zřizovatele posílit fond reprodukce majetku z prostředků na provoz hlavní činnosti. Při postupu podle věty první se nepoužije ustanovení § 54 odst. 2 věty druhé.".

16. V § 60 větě první se za slovo "organizace" vkládají slova "ve výši 1 %" a za větu první se vkládá věta "Nejméně 50 % z rozpočtovaného základního přídělu k 1. lednu rozpočtového roku podle věty první se použije na příspěvky na produkty spoření na stáří zaměstnanců, které jsou osvobozeny od daně z příjmů fyzických osob.".

17. V § 60 se věta poslední zrušuje.

18. V § 62 odstavec 3 zní:

"(3) Příspěvková organizace nesmí přijímat zápůjčky, poskytovat úvěry a vystavovat směnky. Příspěvková organizace může poskytovat zápůjčky pouze z fondu kulturních a sociálních potřeb. Příspěvková organizace může přijímat se souhlasem ministerstva úvěry pouze na financování výdajových investičních akcí. Příspěvková organizace, která je zdravotnickým zařízením, může přijímat také úvěry, které slouží k překlenutí dočasného nedostatku peněžních prostředků, pokud je tento nedostatek způsoben opožděnými úhradami zdravotnických výkonů od zdravotních pojišťoven.".

19. V § 62 se odstavec 4 zrušuje.

20. Za § 64 se vkládá nový § 65, který včetně nadpisu zní:

"§ 65

Společná ustanovení k fondu kulturních a sociálních potřeb

(1) Zdrojem fondu kulturních a sociálních potřeb jsou i splátky zápůjček poskytnutých z fondu kulturních a sociálních potřeb, náhrada škod a pojistná plnění od pojišťovny vztahující se k majetku pořízenému z fondu kulturních a sociálních potřeb a peněžní dary poskytnuté do fondu kulturních a sociálních potřeb.

(2) Použití fondu kulturních a sociálních potřeb stanoví právní předpis, kolektivní smlouva, kolektivní dohoda nebo vnitřní předpis.

(3) U příspěvkových organizací jsou příjmem fondu kulturních a sociálních potřeb také příjmy z pronájmu rekreačních a sportovních zařízení, na jejichž provoz příspěvková organizace přispívá z fondu kulturních a sociálních potřeb.

(4) Na plnění z fondu kulturních a sociálních potřeb není právní nárok.".

21. V § 69 odstavec 4 zní:

"(4) Odstavec 1 se nepoužije, poskytuje-li organizační složka státu ze svého rozpočtu nebo příspěvková organizace na vrub nákladů své hlavní činnosti zaměstnanci v pracovním poměru, státnímu zaměstnanci podle zákona o státní službě, příslušníkovi bezpečnostního sboru ve služebním poměru, vojákovi z povolání nebo soudci v pracovním vztahu peněžitý příspěvek na stravování. Jeden peněžitý příspěvek na stravování za den náleží zaměstnanci v pracovním poměru, státnímu zaměstnanci podle zákona o státní službě, příslušníkovi bezpečnostního sboru ve služebním poměru, vojákovi z povolání nebo soudci, odpracoval-li alespoň 3 hodiny v tomto dni v místě výkonu práce sjednaném v pracovní smlouvě, v místě služebního působiště nebo v místě výkonu funkce soudce. Peněžitý příspěvek na stravování za den se poskytuje do výše 70 % horní hranice stravného, které lze poskytnout zaměstnancům odměňovaným platem při pracovní cestě trvající 5 až 12 hodin. Nejvýše 45 % peněžitého příspěvku na stravování může být hrazeno příspěvkem z fondu kulturních a sociálních potřeb. Při výplatě peněžitého příspěvku na stravování nebo jeho části z rozpočtu organizační složky státu se postupuje podle § 46 obdobně.".

22. V § 69 se za odstavec 4 vkládá nový odstavec 5, který zní:

"(5) Umožňuje-li to kolektivní smlouva, kolektivní dohoda nebo vnitřní předpis, může organizační složka státu nebo příspěvková organizace poskytnout za podmínek podle odstavce 4 v daném dni další peněžitý příspěvek na stravování, odpracoval-li zaměstnanec v pracovním poměru, státní zaměstnanec podle zákona o státní službě, příslušník bezpečnostního sboru ve služebním poměru, voják z povolání nebo soudce déle než 11 hodin v daném dni. Do odpracované doby se započítává přestávka v práci, kterou je organizační složka státu nebo příspěvková organizace povinna poskytnout podle jiného právního předpisu osobám podle věty první.".

Dosavadní odstavce 5 až 7 se označují jako odstavce 6 až 8.

23. V § 69 odst. 8 se číslo "5" nahrazuje číslem "6" a číslo "6" se nahrazuje číslem "7".

24. V § 74 se slovo "závazky" nahrazuje slovem "dluhy".

Čl.XLII

Přechodná ustanovení

1. Do nabytí účinnosti nařízení vlády vydaného podle § 13 odst. 7 zákona č. 218/2000 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se postupuje podle ustanovení § 13 odst. 2 písm. a) a b) a § 13 odst. 3 písm. a) a c) zákona č. 218/2000 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.

2. Peněžní prostředky, které byly vedeny na účtu fondu kulturních a sociálních potřeb přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se použijí podle zákona č. 218/2000 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.

ČÁST DVACÁTÁ PÁTÁ

Změna zákona o rozpočtovém určení daní

Čl.XLIII

Zákon č. 243/2000 Sb., o rozpočtovém určení výnosů některých daní územním samosprávným celkům a některým státním fondům (zákon o rozpočtovém určení daní), ve znění zákona č. 492/2000 Sb., zákona č. 483/2001 Sb., zákona č. 387/2004 Sb., zákona č. 1/2005 Sb., zákona č. 377/2007 Sb., zákona č. 370/2011 Sb., zákona č. 458/2011 Sb., zákona č. 295/2012 Sb., zákona č. 500/2012 Sb., zákonného opatření Senátu č. 344/2013 Sb., zákona č. 267/2014 Sb., zákona č. 391/2015 Sb., zákona č. 24/2017 Sb., zákona č. 260/2017 Sb., zákona č. 540/2020 Sb. a zákona č. 609/2020 Sb., se mění takto:

1. V § 1 se slovo "příjmů," nahrazuje slovy "příjmů a" a slova "a daně silniční" se zrušují.

2. V § 3 odst. 1 písm. b) až g) se číslo "9,78" nahrazuje číslem "9,76".

3. V § 3 odst. 1 písm. b) až g) se číslo "9,76" nahrazuje číslem "9,45".

4. V § 4 odst. 1 písm. b) až f) a i) se číslo "25,84" nahrazuje číslem "24,92".

5. V § 4 odst. 1 písm. b) až f) a i) se číslo "24,92" nahrazuje číslem "24,16".

6. V § 4 odst. 2 se na konci textu písmene c) doplňují slova "přičemž do počtu dětí a žáků se nezapočítávají individuálně vzdělávané děti, žáci plnící povinnou školní docházku ve škole mimo území České republiky, ve škole zřízené při diplomatické misi nebo konzulárním úřadu České republiky, v zahraniční škole uskutečňující na území České republiky vzdělávání podle zahraničního vzdělávacího programu, v níž ministerstvo povolilo plnění povinné školní docházky, a v evropské škole působící na základě Úmluvy o statutu Evropských škol,".

7. V § 4 odst. 5 se na konci textu písmene c) doplňují slova "přičemž do počtu dětí a žáků se nezapočítávají individuálně vzdělávané děti, žáci plnící povinnou školní docházku ve škole mimo území České republiky, ve škole zřízené při diplomatické misi nebo konzulárním úřadu České republiky, v zahraniční škole uskutečňující na území České republiky vzdělávání podle zahraničního vzdělávacího programu, v níž ministerstvo povolilo plnění povinné školní docházky, a v evropské škole působící na základě Úmluvy o statutu Evropských škol,".

8. § 5 včetně nadpisu zní:

"§ 5

Daňové příjmy Státního fondu dopravní infrastruktury

Daňové příjmy Státního fondu dopravní infrastruktury tvoří 9,1 % z celostátního hrubého výnosu spotřební daně z minerálních olejů.".

Čl.XLIV

Přechodná ustanovení

1. Pro stanovení podílů krajů na daňových příjmech a převodu daňových příjmů, na které vznikl krajům nárok podle zákona č. 243/2000 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, a které nebyly převedeny do rozpočtů krajů přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se použije zákon č. 243/2000 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.

2. Pro stanovení podílů obcí na daňových příjmech a převodu daňových příjmů, na které vznikl obcím nárok podle zákona č. 243/2000 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, a které nebyly převedeny do rozpočtů obcí přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se použije zákon č. 243/2000 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.

3. Pro stanovení podílů krajů na daňových příjmech a převodu daňových příjmů, na které vznikl krajům nárok podle zákona č. 243/2000 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti čl. XLIII bodu 3 tohoto zákona, a které nebyly převedeny do rozpočtů krajů přede dnem nabytí účinnosti čl. XLIII bodu 3 tohoto zákona, se použije zákon č. 243/2000 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti čl. XLIII bodu 3 tohoto zákona.

4. Pro stanovení podílů obcí na daňových příjmech a převodu daňových příjmů, na které vznikl obcím nárok podle zákona č. 243/2000 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti čl. XLIII bodu 5 tohoto zákona, a které nebyly převedeny do rozpočtů obcí přede dnem nabytí účinnosti čl. XLIII bodu 5 tohoto zákona, se použije zákon č. 243/2000 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti čl. XLIII bodu 5 tohoto zákona.

5. Pro stanovení podílu Státního fondu dopravní infrastruktury na daňových příjmech a převodu daňových příjmů, na které vznikl Státnímu fondu dopravní infrastruktury nárok podle zákona č. 243/2000 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, a který nebyl převeden do rozpočtu Státního fondu dopravní infrastruktury přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se použije zákon č. 243/2000 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.

ČÁST DVACÁTÁ ŠESTÁ

Změna zákona o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů

Čl.XLV

Zákon č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, ve znění zákona č. 450/2001 Sb., zákona č. 320/2001 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 421/2004 Sb., zákona č. 557/2004 Sb., zákona č. 562/2004 Sb., zákona č. 635/2004 Sb., zákona č. 342/2005 Sb., zákona č. 245/2006 Sb., zákona č. 138/2006 Sb., zákona č. 140/2006 Sb., zákona č. 270/2007 Sb., zákona č. 27/2008 Sb., zákona č. 306/2008 Sb., zákona č. 477/2008 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 421/2009 Sb., zákona č. 465/2011 Sb., zákona č. 466/2011 Sb., zákona č. 458/2011 Sb., zákona č. 171/2012 Sb., zákona č. 303/2013 Sb., zákona č. 24/2015 Sb., zákona č. 192/2016 Sb., zákona č. 24/2017 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 609/2020 Sb., zákona č. 527/2020 Sb., zákona č. 484/2020 Sb. a zákona č. 251/2021 Sb., se mění takto:

1. V § 32 odstavec 1 zní:

"(1) Fond odměn je tvořen ze zlepšeného výsledku hospodaření příspěvkové organizace, a to do výše jeho 20 %, nejvýše však do výše 10 % objemu prostředků na platy stanoveného zřizovatelem nebo zvláštním právním předpisem, a peněžními dary účelově určenými na platy.".

2. V § 33 odst. 1 se za slovo "organizace" vkládají slova "ve výši 1 %" a za větu první se doplňuje věta "Nejméně 50 % z rozpočtovaného základního přídělu k 1. lednu rozpočtového roku podle věty první se použije na příspěvky na produkty spoření na stáří zaměstnanců, které jsou osvobozeny od daně z příjmů fyzických osob.".

3. V § 33 odstavec 4 zní:

"(4) Zdrojem fondu kulturních a sociálních potřeb jsou i splátky zápůjček poskytnutých z fondu kulturních a sociálních potřeb, náhrada škod a pojistná plnění od pojišťovny vztahující se k majetku pořízenému z fondu, příjmy z pronájmu rekreačních a sportovních zařízení, na jejichž provoz příspěvková organizace přispívá z fondu, a peněžní dary poskytnuté do fondu kulturních a sociálních potřeb.".

4. V § 33 se doplňují odstavce 5 a 6, které znějí:

"(5) Použití fondu kulturních a sociálních potřeb stanoví právní předpis, kolektivní smlouva, kolektivní dohoda nebo vnitřní předpis.

(6) Na plnění z fondu kulturních a sociálních potřeb není právní nárok.".

ČÁST DVACÁTÁ SEDMÁ

Změna zákona o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích

Čl.XLVI

Zákon č. 56/2001 Sb., o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích, ve znění zákona č. 478/2001 Sb., zákona č. 175/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 193/2003 Sb., zákona č. 103/2004 Sb., zákona č. 186/2004 Sb., zákona č. 237/2004 Sb., zákona č. 411/2005 Sb., zákona č. 226/2006 Sb., zákona č. 311/2006 Sb., zákona č. 342/2006 Sb., zákona č. 170/2007 Sb., zákona č. 124/2008 Sb., zákona č. 137/2008 Sb., zákona č. 383/2008 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 297/2009 Sb., zákona č. 347/2009 Sb., zákona č. 30/2011 Sb., zákona č. 152/2011 Sb., zákona č. 341/2011 Sb., zákona č. 457/2011 Sb., zákona č. 18/2012 Sb., zákona č. 169/2013 Sb., zákona č. 239/2013 Sb., zákona č. 243/2016 Sb., zákona č. 298/2016 Sb., zákona č. 63/2017 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 193/2018 Sb., zákona č. 227/2019 Sb., zákona č. 52/2020 Sb., zákona č. 337/2020 Sb., zákona č. 543/2020 Sb., zákona č. 261/2021 Sb., zákona č. 418/2021 Sb., zákona č. 178/2022 Sb., zákona č. 217/2022 Sb., zákona č. 432/2022 Sb. a zákona č. 326/2023 Sb., se mění takto:

1. V § 4 odst. 3 se na začátek písmene j) vkládají slova "počet náprav a poháněných náprav,".

2. V § 5 odst. 5 písmeno a) zní:

"a) podle § 4 odst. 2 písm. a) a d), § 4 odst. 3 písm. b), f), g), h), i), j) a k) a § 4 odst. 4 písm. a) provozovateli systému elektronického mýtného pro účely určení emisní třídy CO

vozidla v systému elektronického mýtného, zaevidování vozidla do systému elektronického mýtného a vymáhání dlužného mýtného,".

3. V § 5 odst. 5 písm. d) úvodní části ustanovení se slova "a i)" nahrazují slovy "i) a k)".

4. V § 5 odst. 5 písm. d) bodě 1 se za slovo "údajů" vkládají slova "rozhodných pro určení výše časového poplatku, pro účely identifikace vozidla v případě změny jeho registrační značky anebo pro účely ověřování údajů uvedených".

5. V § 5 odst. 5 se na konci písmene d) slovo "a" nahrazuje čárkou.

6. V § 5 se na konci odstavce 5 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno f), které zní:

"f) podle § 4 odst. 2 písm. a), b) a g) a § 4 odst. 3 písm. a) až e), g) až j) a m) ministerstvu, krajským úřadům, obecním úřadům obcí s rozšířenou působností a obecním úřadům pro účely vedení řízení o povolení zvláštního užívání dálnice, silnice nebo místní komunikace nadměrným vozidlem podle zákona o pozemních komunikacích.".

7. V § 5 odst. 8 písm. a) se slova "a k)" nahrazují slovy "a i) až k)".

ČÁST DVACÁTÁ OSMÁ

Změna exekučního řádu

Čl.XLVII

Zákon č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů, ve znění zákona č. 6/2002 Sb., zákona č. 279/2003 Sb., zákona č. 360/2003 Sb., zákona č. 53/2004 Sb., zákona č. 257/2004 Sb., zákona č. 284/2004 Sb., zákona č. 499/2004 Sb., zákona č. 501/2004 Sb., zákona č. 377/2005 Sb., zákona č. 57/2006 Sb., zákona č. 70/2006 Sb., zákona č. 79/2006 Sb., zákona č. 133/2006 Sb., zákona č. 253/2006 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 347/2007 Sb., zákona č. 254/2008 Sb., zákona č. 259/2008 Sb., zákona č. 274/2008 Sb., zákona č. 301/2008 Sb., zákona č. 7/2009 Sb., zákona č. 41/2009 Sb., zákona č. 183/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 285/2009 Sb., zákona č. 286/2009 Sb., zákona č. 409/2010 Sb., zákona č. 188/2011 Sb., zákona č. 428/2011 Sb., zákona č. 89/2012 Sb., zákona č. 396/2012 Sb., zákona č. 45/2013 Sb., zákona č. 170/2013 Sb., zákona č. 256/2013 Sb., zákona č. 303/2013 Sb., zákonného opatření Senátu č. 340/2013 Sb., zákonného opatření Senátu č. 344/2013 Sb., zákona č. 139/2015 Sb., zákona č. 164/2015 Sb., zákona č. 375/2015 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 258/2017 Sb., zákona č. 298/2017 Sb., zákona č. 94/2018 Sb., zákona č. 31/2019 Sb., zákona č. 588/2020 Sb., zákona č. 38/2021 Sb., zákona č. 218/2021 Sb., zákona č. 286/2021 Sb. a zákona č. 255/2023 Sb., se mění takto:

1. V § 125 se na konci odstavce 4 doplňuje věta "Komora zřídí Ministerstvu financí dálkový a nepřetržitý přístup do veřejné části centrální evidence exekucí za účelem poskytování údajů potřebných pro vedení rejstříku fyzických osob vyloučených z účasti na hazardních hrách podle zákona o hazardních hrách.".

2. V § 125 se na konci odstavce 9 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno c), které zní:

"c) za poskytnutí údajů potřebných pro vedení rejstříku fyzických osob vyloučených z účasti na hazardních hrách podle zákona o hazardních hrách Ministerstvu financí.".

ČÁST DVACÁTÁ DEVÁTÁ

Změna zákona o podnikání na kapitálovém trhu

Čl.XLVIII

Zákon č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu, ve znění zákona č. 635/2004 Sb., zákona č. 179/2005 Sb., zákona č. 377/2005 Sb., zákona č. 56/2006 Sb., zákona č. 57/2006 Sb., zákona č. 62/2006 Sb., zákona č. 70/2006 Sb., zákona č. 159/2006 Sb., zákona č. 120/2007 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 29/2008 Sb., zákona č. 104/2008 Sb., zákona č. 126/2008 Sb., zákona č. 216/2008 Sb., zákona č. 230/2008 Sb., zákona č. 7/2009 Sb., zákona č. 223/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 230/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 420/2009 Sb., zákona č. 156/2010 Sb., zákona č. 160/2010 Sb., zákona č. 409/2010 Sb., zákona č. 41/2011 Sb., zákona č. 139/2011 Sb., zákona č. 188/2011 Sb., zákona č. 420/2011 Sb., zákona č. 428/2011 Sb., zákona č. 37/2012 Sb., zákona č. 172/2012 Sb., zákona č. 254/2012 Sb., zákona č. 134/2013 Sb., zákona č. 241/2013 Sb., zákona č. 303/2013 Sb., zákona č. 135/2014 Sb., zákona č. 336/2014 Sb., zákona č. 375/2015 Sb., zákona č. 148/2016 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 204/2017 Sb., zákona č. 307/2018 Sb., zákona č. 111/2019 Sb., zákona č. 204/2019 Sb., zákona č. 119/2020 Sb., zákona č. 298/2021 Sb., zákona č. 353/2021 Sb., zákona č. 91/2022 Sb. a zákona č. 96/2022 Sb., se mění takto:

1. V § 118 odst. 2 písmeno c) zní:

"c) prohlášení odpovědných osob emitenta, spolu s uvedením jejich jmen a funkcí, že podle jejich nejlepšího vědomí

1. účetní závěrka a konsolidovaná účetní závěrka, má-li emitent povinnost ji sestavovat, vypracovaná v souladu s platným souborem účetních standardů, podává věrný a poctivý obraz o majetku, závazcích, finanční situaci a výsledku hospodaření emitenta a jednotek zahrnutých do konsolidace jako celku,

2. výroční zpráva podle zákona upravujícího účetnictví nebo konsolidovaná výroční zpráva podle zákona upravujícího účetnictví obsahuje věrný přehled vývoje a výsledků emitenta a postavení emitenta a jednotek zahrnutých do konsolidace jako celku, spolu s popisem hlavních rizik a nejistot, kterým čelí, a

3. zpráva o udržitelnosti nebo konsolidovaná zpráva o udržitelnosti, má-li emitent povinnost ji vyhotovovat, je vyhotovena v souladu se standardy pro podávání zpráv o udržitelnosti přijatými Evropskou komisí a požadavky stanovenými na základě čl. 8 odst. 4 přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího rámec pro usnadnění udržitelných investic⁷⁴⁾.".

2. V § 118 odst. 4 písm. h) úvodní části ustanovení se slova "například na" nahrazují slovy "na pohlaví a další kritéria, jako jsou například" a slovo "pohlaví," se nahrazuje slovy "zdravotního postižení".

3. V § 118 odst. 4 písm. h) bodě 3 se slovo "a" zrušuje.

4. V § 118 se na konci odstavce 4 tečka nahrazuje slovem " , a" a doplňuje se písmeno j), které zní:

"j) namísto informací podle písmene h) a i) informaci o tom, že tyto informace jsou uvedeny ve zprávě o udržitelnosti, jsou-li tyto informace jejím obsahem.".

ČÁST TŘICÁTÁ

Změna zákona o akciové společnosti České dráhy a státní organizaci Správa železnic

Čl.XLIX

Zákon č. 77/2002 Sb., o akciové společnosti České dráhy, státní organizaci Správa železnic a o změně zákona č. 266/1994 Sb., o dráhách, ve znění pozdějších předpisů, a zákona č. 77/1997 Sb., o státním podniku, ve znění pozdějších předpisů, ve znění zákona č. 179/2003 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 83/2003 Sb., zákona č. 293/2004 Sb., zákona č. 179/2008 Sb., zákona č. 194/2010 Sb., zákona č. 319/2016 Sb. a zákona č. 367/2019 Sb., se mění takto:

1. V § 11 odst. 2 se číslo "2" nahrazuje číslem "1".

2. V § 11 se na konci odstavce 2 doplňuje věta "Nejméně 50 % z přídělu podle věty první se použije na příspěvky na produkty spoření na stáří zaměstnanců, které jsou osvobozeny od daně z příjmů fyzických osob.".

Čl.L

Přechodné ustanovení

Peněžní prostředky, které byly vedeny na účtu sociálního fondu přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se použijí podle zákona č. 77/2002 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.

ČÁST TŘICÁTÁ PRVNÍ

Změna soudního řádu správního

Čl.LI

Zákon č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění zákona č. 192/2003 Sb., zákona č. 22/2004 Sb., zákona č. 237/2004 Sb., zákona č. 436/2004 Sb., zákona č. 555/2004 Sb., zákona č. 127/2005 Sb., zákona č. 350/2005 Sb., zákona č. 357/2005 Sb., zákona č. 413/2005 Sb., zákona č. 79/2006 Sb., zákona č. 112/2006 Sb., zákona č. 159/2006 Sb., zákona č. 165/2006 Sb., zákona č. 189/2006 Sb., zákona č. 216/2008 Sb., zákona č. 301/2008 Sb., zákona č. 314/2008 Sb., zákona č. 7/2009 Sb., zákona č. 320/2009 Sb., zákona č. 118/2010 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 294/2010 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 130/2011 Sb., zákona č. 303/2011 Sb., zákona č. 275/2012 Sb., zákona č. 396/2012 Sb., zákona č. 250/2014 Sb., zákona č. 87/2015 Sb., zákona č. 375/2015 Sb., zákona č. 298/2016 Sb., zákona č. 322/2016 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 222/2017 Sb., zákona č. 225/2017 Sb., zákona č. 365/2017 Sb., zákona č. 38/2019 Sb., zákona č. 111/2019 Sb., zákona č. 176/2019 Sb., zákona č. 77/2021 Sb., zákona č. 218/2021 Sb., zákona č. 284/2021 Sb., zákona č. 152/2023 Sb. a zákona č. 173/2023 Sb., se mění takto:

1. V § 44 odstavec 2 zní:

"(2) Při správě placení pořádkové pokuty se postupuje podle daňového řádu. Pořádkovou pokutu vymáhá celní úřad.".

Poznámka pod čarou č. 9 se zrušuje.

2. V § 60 odstavec 9 zní:

"(9) Při správě placení pohledávek státu vzniklých z důvodu práva na náhradu nákladů řízení vůči osobám uvedeným v odstavcích 4 a 6 ve výši státem placených nákladů řízení se postupuje podle daňového řádu. Tyto pohledávky vymáhá celní úřad.".

3. V § 60 se odstavec 10 zrušuje.

Čl.LII

Přechodná ustanovení

1. Příslušnost k vymáhání pořádkových pokut podle § 44 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, které byly uloženy přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se řídí dosavadními právními předpisy.

2. Při správě placení pořádkových pokut podle § 44 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, které byly uloženy přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se postupuje podle dosavadních právních předpisů.

3. Příslušnost k vymáhání pohledávek uvedených v § 60 odst. 9 zákona č. 150/2002 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, které vznikly přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se řídí dosavadními právními předpisy, pokud byly předány k vymáhání soudnímu exekutorovi, uplatněny v insolvenčním řízení nebo přihlášeny do veřejné dražby.

4. Příslušnost k vymáhání pohledávek uvedených v § 60 odst. 9 zákona č. 150/2002 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, které vznikly přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, a nebyly předány k vymáhání soudnímu exekutorovi, uplatněny v insolvenčním řízení nebo přihlášeny do veřejné dražby, se řídí dosavadními právními předpisy do dne předání podkladů k jejich vymáhání celnímu úřadu.

5. Orgán příslušný podle zákona č. 150/2002 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, k vymáhání pohledávek uvedených v bodu 4 předá podklady k vymáhání těchto pohledávek celnímu úřadu nejpozději do 30. června 2024, pokud nebyla pro tyto pohledávky přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona nařízena daňová exekuce; jinak je předá do 31. prosince 2024.

ČÁST TŘICÁTÁ DRUHÁ

Změna zákona, kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím stavebního zákona

Čl.LIII

V čl. XVI zákona č. 284/2021 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím stavebního zákona, se body 1, 4, 5, 7 a 9 zrušují.

ČÁST TŘICÁTÁ TŘETÍ

Změna zákona o spotřebních daních

Čl.LIV

Zákon č. 353/2003 Sb., o spotřebních daních, ve znění zákona č. 479/2003 Sb., zákona č. 237/2004 Sb., zákona č. 313/2004 Sb., zákona č. 558/2004 Sb., zákona č. 693/2004 Sb., zákona č. 179/2005 Sb., zákona č. 217/2005 Sb., zákona č. 377/2005 Sb., zákona č. 379/2005 Sb., zákona č. 545/2005 Sb., zákona č. 310/2006 Sb., zákona č. 575/2006 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 270/2007 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 37/2008 Sb., zákona č. 124/2008 Sb., zákona č. 245/2008 Sb., zákona č. 309/2008 Sb., zákona č. 87/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 292/2009 Sb., zákona č. 362/2009 Sb., zákona č. 59/2010 Sb., zákona č. 95/2011 Sb., zákona č. 221/2011 Sb., zákona č. 420/2011 Sb., zákona č. 457/2011 Sb., zákona č. 458/2011 Sb., zákona č. 18/2012 Sb., zákona č. 407/2012 Sb., zákona č. 500/2012 Sb., zákona č. 308/2013 Sb., zákonného opatření Senátu č. 344/2013 Sb., zákona č. 201/2014 Sb., zákona č. 331/2014 Sb., zákona č. 157/2015 Sb., zákona č. 315/2015 Sb., zákona č. 382/2015 Sb., zákona č. 188/2016 Sb., zákona č. 243/2016 Sb., zákona č. 453/2016 Sb., zákona č. 65/2017 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 4/2019 Sb., zákona č. 80/2019 Sb., zákona č. 277/2019 Sb., zákona č. 364/2019 Sb., zákona č. 229/2020 Sb., zákona č. 299/2020 Sb., zákona č. 343/2020 Sb., zákona č. 584/2020 Sb., zákona č. 609/2020 Sb., zákona č. 93/2022 Sb., zákona č. 131/2022 Sb., zákona č. 179/2022 Sb., zákona č. 286/2022 Sb. a zákona č. 234/2023 Sb., se mění takto:

1. V § 1 odst. 1 písm. a) se za slova "tabákových výrobků" vkládají slova " , ostatních tabákových výrobků, výrobků souvisejících s tabákovými výrobky".

2. V § 1 odst. 3 se na konci písmene f) slovo "a" nahrazuje čárkou a vkládají se nová písmena g) a h), která znějí:

"g) daň z ostatních tabákových výrobků,

h) daň z výrobků souvisejících s tabákovými výrobky a".

Dosavadní písmeno g) se označuje jako písmeno i).

3. V § 3 odst. 1 se písmeno m) zrušuje.

Dosavadní písmena n) až x) se označují jako písmena m) až w).

4. V § 4 odst. 1 písm. c) se číslo "55" nahrazuje číslem "56".

5. V § 11 odst. 1 písm. e) až g) se slova "pro hlavní město Prahu" nahrazují slovy "v Praze".

6. V § 49 odstavec 1 zní:

"(1) Od daně jsou osvobozeny minerální oleje uvedené v § 45 odst. 1, 2 a 6 používané pro jiné účely, než je pohon motorů nebo výroba tepla. Od daně takto nejsou osvobozeny ostatní benziny.".

7. V § 49 se odstavce 3 a 4 zrušují.

Dosavadní odstavce 5 až 13 se označují jako odstavce 3 až 11.

8. V § 49 odst. 4 se slova "leteckou dopravu, letecké práce, zkoušení, opravu nebo údržbu letadel, s výjimkou minerálních olejů používaných" nahrazují slovy "jiný druh letů než" a na konci odstavce se doplňuje věta "Toto osvobození se týká výhradně minerálních olejů použitých pro lety mezi daňovým územím České republiky a daňovým územím jiného členského státu nebo třetí zemí.".

9. V § 50 odst. 2 se slova "6 a 8" nahrazují slovy "4 a 6" a text "odst. 5 písm. a)" se nahrazuje číslem "5".

10. V § 52 odst. 1 se číslo "5" nahrazuje číslem "3".

11. V § 52a odst. 4 se slova "10, 12 nebo 13" nahrazují slovy "8, 10 nebo 11".

12. V § 53 odst. 1 se slova "5, 6 a 8" nahrazují slovy "3, 4 a 6".

13. § 55 se včetně nadpisu zrušuje.

14. V § 56 odst. 1 větě druhé se slova " , 15a nebo 55" nahrazují slovy "nebo 15a".

15. V § 56 odst. 2 se věta poslední zrušuje.

16. V § 57 se na konci textu odstavce 9 doplňují slova " ; tyto doklady je osoba uvedená v odstavci 1 povinna předložit správci daně na jeho výzvu".

17. V § 57 odst. 13 větě první se za slovo "prvovýrobu" vkládají slova "spočívající v rybníkářství podle zákona upravujícího rybářství", na konci textu věty se doplňují slova " ; tuto evidenci je osoba uvedená v odstavci 1 povinna předložit správci daně na jeho výzvu" a ve větě druhé se slova "rostlinné výroby nebo chovu hospodářských zvířat lze spotřebu prokázat" nahrazují slovy "ostatních druhů zemědělské prvovýroby se spotřeba minerálních olejů prokazuje".

18. V § 57 se odstavec 14 zrušuje.

Dosavadní odstavce 15 až 23 se označují jako odstavce 14 až 22.

19. V § 57 odst. 14 písm. b) se za slovo "prvovýrobu" vkládají slova "spočívající v rybníkářství podle zákona upravujícího rybářství".

20. V § 70 odst. 1 se částka "32 250 Kč" nahrazuje částkou "35 500 Kč" a částka "16 200 Kč" se nahrazuje částkou "17 800 Kč".

21. V § 70 odst. 1 se částka "35 500 Kč" nahrazuje částkou "39 100 Kč" a částka "17 800 Kč" se nahrazuje částkou "19 600 Kč".

22. V § 70 odst. 1 se částka "39 100 Kč" nahrazuje částkou "41 050 Kč" a částka "19 600 Kč" se nahrazuje částkou "20 550 Kč".

23. V § 77 odst. 1 se částka "40 000 000 Kč" nahrazuje částkou "50 000 000 Kč".

24. V § 77 odst. 2 se částka "120 000 000 Kč" nahrazuje částkou "150 000 000 Kč".

25. V § 101 odst. 2 se slova "daně z tabákových výrobků" nahrazují slovy "spotřebních daní".

26. V § 101 odst. 3 písm. c) bodu 2 se slovo "nebo" zrušuje.

27. V § 101 se na konci odstavce 3 tečka nahrazuje slovem " , nebo" a doplňuje se bod 4, který zní:

"4. tabák do vodní dýmky.".

28. V § 101 odst. 4 a 6 se číslo "8" nahrazuje číslem "9".

29. V § 101 se za odstavec 7 vkládá nový odstavec 8, který zní:

"(8) Tabákem do vodní dýmky se pro účely spotřebních daní rozumí tabák, který lze užívat pouze za použití vodní dýmky, a to tak, že uvolňované emise prochází před vdechnutím kapalinou.".

Dosavadní odstavec 8 se označuje jako odstavec 9.

30. V § 101 odst. 9 se slova "České republiky" zrušují.

31. V § 104 odst. 1 se částka "1,97 Kč" nahrazuje částkou "2,17 Kč", částka "3,52 Kč" se nahrazuje částkou "4,22 Kč", částka "2,29 Kč" se nahrazuje částkou "2,52 Kč" a částka "3 000 Kč" se nahrazuje částkou "3 300 Kč".

32. V § 104 odstavec 1 zní:

"(1) Sazby daně jsou stanoveny takto:

I------------I---------------------------------------------------------------I
I    Text    I                          Sazba daně                           I
I            I----------------I-------------I-------------I------------------I
I            I      Druh      I  Procentní  I  Pevná část I     Minimální    I
I            I                I    část     I             I                  I
I------------I----------------I-------------I-------------I------------------I
I cigarety   I                I    30 %     I 2,17 Kč/kus I celkem nejméně   I
I            I                I             I             I však 4,22 Kč/kus I
I------------I----------------I-------------I-------------I------------------I
I doutníky,  I                I             I 2,52 Kč/kus I                  I
I cigarillos I                I             I             I                  I
I------------I----------------I-------------I-------------I------------------I
I tabák ke   I základní sazba I             I 3 300 Kč/kg I                  I
I kouření    I----------------I-------------I-------------I------------------I
I            I snížená sazba  I             I   594 Kč/kg I                  I
I            I  pro tabák do  I             I             I                  I
I            I  vodní dýmky   I             I             I                  I
I------------I----------------I-------------I-------------I------------------I
                                                                          .".

33. V § 104 odst. 1 se částka "2,17 Kč" nahrazuje částkou "2,28 Kč", částka "4,22 Kč" se nahrazuje částkou "4,44 Kč", částka "2,52 Kč" se nahrazuje částkou "2,65 Kč", částka "3 300 Kč" se nahrazuje částkou "3 470 Kč" a částka "594 Kč" se nahrazuje částkou "623 Kč".

34. V § 104 odst. 1 se částka "2,28 Kč" nahrazuje částkou "2,39 Kč", částka "4,44 Kč" se nahrazuje částkou "4,66 Kč", částka "2,65 Kč" se nahrazuje částkou "2,78 Kč", částka "3 470 Kč" se nahrazuje částkou "3 650 Kč" a částka "623 Kč" se nahrazuje částkou "654 Kč".

35. V § 104 odst. 1 se částka "2,39 Kč" nahrazuje částkou "2,51 Kč", částka "4,66 Kč" se nahrazuje částkou "4,89 Kč", částka "2,78 Kč" se nahrazuje částkou "2,92 Kč", částka "3 650 Kč" se nahrazuje částkou "3 830 Kč" a částka "654 Kč" se nahrazuje částkou "687 Kč".

36. V § 130 odstavec 1 zní:

"(1) Zahřívaným tabákovým výrobkem se pro účely spotřebních daní rozumí výrobek,

a) který obsahuje tabák,

b) jehož zahříváním prostřednictvím zahřívacího zařízení nebo obdobným způsobem se uvolňují emise určené k vdechování,

c) který není předmětem daně z tabákových výrobků a

d) který není jako náplň do elektronické cigarety předmětem daně z výrobků souvisejících s tabákovými výrobky.".

37. V § 130 se za odstavec 1 vkládají nové odstavce 2 a 3, které znějí:

"(2) Zahřívaným tabákovým výrobkem se pro účely spotřebních daní rozumí také výrobek, který obsahuje zcela nebo částečně i jiné látky než tabák a který splňuje podmínky uvedené v odstavci 1 písm. b) až d).

(3) Za zahřívaný tabákový výrobek se nepovažuje výrobek, který

a) neobsahuje tabák a splňuje podmínky uvedené v odstavci 1 písm. b) až d) nebo odstavci 2, a

b) se používá výlučně k lékařským účelům a potvrzení o této skutečnosti vydá Ministerstvo zdravotnictví nebo jím pověřená instituce.".

Dosavadní odstavce 2 a 3 se označují jako odstavce 4 a 5.

38. V § 130a se slova "tabák obsažený" nahrazují slovy "náplň obsažená".

39. V § 130b odst. 1 se slova "tabáku obsaženého" nahrazují slovy "náplně obsažené".

40. V § 130b odst. 2 se slovo "tabáku" nahrazuje slovem "náplně".

41. V § 130c odst. 1 se částka "3 Kč" nahrazuje částkou "3,45 Kč".

42. V § 130c odst. 1 se částka "3,45 Kč" nahrazuje částkou "3,97 Kč".

43. V § 130c odst. 1 se částka "3,97 Kč" nahrazuje částkou "4,57 Kč".

44. V § 130c odst. 1 se částka "4,57 Kč" nahrazuje částkou "5,26 Kč".

45. V § 130d odst. 2 písm. b) se slova "tabáku obsaženého" nahrazují slovy "náplně obsažené".

46. V nadpisu § 130f se za slovo "o" vkládá slovo "zahřívaných".

47. V § 130f se za slovo "Za" vkládá slovo "zahřívaný".

48. V § 130g se slovo "tabák" nahrazuje slovem "náplň".

49. V části třetí se za hlavu VI vkládají nové hlavy VII a VIII, které včetně nadpisů znějí:

"HLAVA VII

DAŇ Z OSTATNÍCH TABÁKOVÝCH VÝROBKŮ

§ 130h

Ostatní tabákový výrobek

(1) Ostatním tabákovým výrobkem se pro účely spotřebních daní rozumí výrobek obsahující tabák určený k lidské spotřebě,

a) jehož prostřednictvím lze jednoduchou neprůmyslovou manipulací vstřebat nikotin do lidského organismu nebo který takové vstřebání umožňuje a

b) který není předmětem daně z tabákových výrobků ani daně ze zahřívaných tabákových výrobků.

(2) Ostatním tabákovým výrobkem se pro účely spotřebních daní rozumí také výrobek, který obsahuje částečně i jiné látky než tabák a který splňuje ostatní podmínky uvedené v odstavci 1.

(3) Na ostatní tabákový výrobek se použijí obdobně ustanovení o tabákových výrobcích, které jsou předmětem daně z tabákových výrobků.

(4) Na ostatní tabákový výrobek se hledí jako na vybraný výrobek.

§ 130i

Předmět daně z ostatních tabákových výrobků

Předmětem daně z ostatních tabákových výrobků je ostatní tabákový výrobek.

§ 130j

Základ daně z ostatních tabákových výrobků

(1) Základem daně z ostatních tabákových výrobků je množství výrobku v jednotkovém balení určeném pro přímou spotřebu vyjádřené v gramech zaokrouhlené na 1 desetinné místo.

(2) Pro stanovení množství výrobku podle odstavce 1 je rozhodující hmotnost výrobku v okamžiku vzniku povinnosti daň přiznat a zaplatit.

§ 130k

Sazba a výpočet daně z ostatních tabákových výrobků

(1) Sazba daně z ostatních tabákových výrobků se stanoví ve výši 0,4 Kč/g.

(2) Daň z ostatních tabákových výrobků se vypočte jako součin základu daně a sazby daně z ostatních tabákových výrobků.

§ 130l

Doprava ostatních tabákových výrobků

Na dopravu ostatních tabákových výrobků se ustanovení o dopravě vybraných výrobků použijí přiměřeně.

§ 130m

Zvláštní ustanovení o ostatních tabákových výrobcích značených nesprávným způsobem

Za ostatní tabákový výrobek značený nesprávným způsobem se nepovažuje rovněž ostatní tabákový výrobek, který je značen tabákovou nálepkou odpovídající staré sazbě daně a který byl v době uvedení do volného daňového oběhu značen v souladu s tímto zákonem a prováděcím právním předpisem.

§ 130n

Množství ostatních tabákových výrobků pro osobní spotřebu

Za množství ostatních tabákových výrobků pro osobní spotřebu se považuje takové množství ostatních tabákových výrobků, které nepřesahuje 500 g.

HLAVA VIII

DAŇ Z VÝROBKŮ SOUVISEJÍCÍCH S TABÁKOVÝMI VÝROBKY

§ 130o

Výrobek související s tabákovými výrobky

(1) Výrobkem souvisejícím s tabákovými výrobky se pro účely spotřebních daní rozumí

a) náplň do elektronické cigarety,

b) nikotinový sáček a

c) ostatní nikotinový výrobek.

(2) Výrobkem souvisejícím s tabákovými výrobky není výrobek podle odstavce 1, který je předmětem daně z tabákových výrobků nebo daně ze zahřívaných tabákových výrobků.

(3) Za výrobek související s tabákovými výrobky se nepovažuje výrobek uvedený v odstavci 1, který se používá výlučně k lékařským účelům a potvrzení o této skutečnosti vydá Ministerstvo zdravotnictví nebo jím pověřená instituce.

(4) Na výrobek související s tabákovými výrobky se použijí obdobně ustanovení o tabákových výrobcích, které jsou předmětem daně z tabákových výrobků.

(5) Na výrobek související s tabákovými výrobky se hledí jako na vybraný výrobek.

§ 130p

Náplň do elektronické cigarety

(1) Náplní do elektronické cigarety se pro účely spotřebních daní rozumí tekutina

a) obsahující nikotin, která může být použita v elektronické cigaretě nebo k jejímu doplnění, nebo

b) neobsahující nikotin, která je určena k použití v elektronické cigaretě nebo k jejímu doplnění.

(2) Elektronickou cigaretou se pro účely spotřebních daní rozumí zařízení, které

a) lze použít pro užívání výparů prostřednictvím náustku, nebo jakákoli součást tohoto zařízení včetně zásobníku, nádržky i zařízení bez nádržky nebo zásobníku a

b) může být jednorázové nebo opětovně naplnitelné pomocí náhradní náplně nebo nádržky nebo opakovaně použitelné pomocí jednorázových zásobníků.

§ 130q

Nikotinový sáček

Nikotinovým sáčkem se pro účely spotřebních daní rozumí výrobek pro orální použití, který

a) neobsahuje tabák,

b) obsahuje nikotin, který je smíchán s rostlinnými vlákny nebo obdobným materiálem, a

c) je nabízen v sáčkových porcích, porézních sáčcích nebo obdobném balení.

§ 130r

Ostatní nikotinový výrobek

Ostatním nikotinovým výrobkem se pro účely spotřebních daní rozumí výrobek, který

a) neobsahuje tabák,

b) obsahuje nikotin a

c) není náplní do elektronické cigarety ani nikotinovým sáčkem.

§ 130s

Předmět daně z výrobků souvisejících s tabákovými výrobky

Předmětem daně z výrobků souvisejících s tabákovými výrobky je výrobek související s tabákovými výrobky.

§ 130t

Základ daně z výrobků souvisejících s tabákovými výrobky

(1) Základem daně z výrobků souvisejících s tabákovými výrobky je u

a) náplně do elektronické cigarety množství náplně do elektronické cigarety v jednotkovém balení určeném pro přímou spotřebu vyjádřené v mililitrech zaokrouhlené na 1 desetinné místo,

b) nikotinového sáčku a ostatního nikotinového výrobku množství výrobku obsažené v jednotkovém balení určeném pro přímou spotřebu vyjádřené v gramech zaokrouhlené na 1 desetinné místo.

(2) Pro stanovení množství výrobku podle odstavce 1 je rozhodující množství výrobku v okamžiku vzniku povinnosti daň přiznat a zaplatit.

§ 130u

Sazba a výpočet daně z výrobků souvisejících s tabákovými výrobky

(1) Sazby daně z výrobků souvisejících s tabákovými výrobky jsou stanoveny takto:

I-------------------------------------I--------------------------------------I
I                                     I              sazba daně              I
I-------------------------------------I--------------------------------------I
I náplně do elektronických cigaret    I              2,5 Kč/ml               I
I-------------------------------------I--------------------------------------I
I nikotinové sáčky                    I               0,4 Kč/g               I
I-------------------------------------I--------------------------------------I
I ostatní nikotinové výrobky          I               0,4 Kč/g               I
I-------------------------------------I--------------------------------------I

(2) Daň z výrobků souvisejících s tabákovými výrobky se vypočte jako součin základu daně a sazby daně z výrobků souvisejících s tabákovými výrobky.

§ 130v

Doprava výrobků souvisejících s tabákovými výrobky

Na dopravu výrobků souvisejících s tabákovými výrobky se ustanovení o dopravě vybraných výrobků použijí přiměřeně.

§ 130w

Zvláštní ustanovení o výrobcích souvisejících s tabákovými výrobky značených nesprávným způsobem

Za výrobek související s tabákovými výrobky značený nesprávným způsobem se nepovažuje rovněž výrobek související s tabákovými výrobky, který je značen tabákovou nálepkou odpovídající staré sazbě daně a který byl v době uvedení do volného daňového oběhu značen v souladu s tímto zákonem a prováděcím právním předpisem.

§ 130x

Množství výrobků souvisejících s tabákovými výrobky pro osobní spotřebu

Za množství výrobků souvisejících s tabákovými výrobky pro osobní spotřebu se považuje takové množství, které nepřesahuje u

a) náplní do elektronických cigaret 80 ml,

b) nikotinových sáčků 500 g,

c) ostatních nikotinových výrobků 500 g.".

Dosavadní hlava VII se označuje jako hlava IX.

50. V § 130k se částka "0,4 Kč" nahrazuje částkou "0,8 Kč".

51. V § 130k se částka "0,8 Kč" nahrazuje částkou "1,2 Kč".

52. V § 130k se částka "1,2 Kč" nahrazuje částkou "1,7 Kč".

53. V § 130u se částka "2,5 Kč" nahrazuje částkou "5 Kč" a částka "0,4 Kč" se nahrazuje částkou "0,8 Kč".

54. V § 130u se částka "5 Kč" nahrazuje částkou "7,5 Kč" a částka "0,8 Kč" se nahrazuje částkou "1,2 Kč".

55. V § 130u se částka "7,5 Kč" nahrazuje částkou "10 Kč" a částka "1,2 Kč" se nahrazuje částkou "1,7 Kč".

56. V § 134b odst. 2 písm. b) a c) a v § 134f písm. c) se číslo "8" nahrazuje číslem "6".

57. V nadpisu § 135 se slovo "vybraného" zrušuje.

58. V § 135 odst. 1 se za slovo "výrobek" vkládají slova " , zahřívaný tabákový výrobek, ostatní tabákový výrobek nebo výrobek související s tabákovými výrobky" a slovo "vybraných" se nahrazuje slovem "těchto".

59. V § 135a odst. 1 se za slovo "výrobky" vkládají slova " , zahřívané tabákové výrobky, ostatní tabákové výrobky nebo výrobky související s tabákovými výrobky".

60. V § 135b odst. 1 se na konci textu písmene b) doplňují slova " , zahřívaných tabákových výrobků, ostatních tabákových výrobků nebo výrobků souvisejících s tabákovými výrobky".

61. V nadpisu § 135c se slova "proti elektronickému průvodnímu dokladu" a slova "vybraných výrobků" zrušují.

62. V § 135c se za odstavec 1 vkládá nový odstavec 2, který zní:

"(2) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako příjemce zahřívaných tabákových výrobků, ostatních tabákových výrobků nebo výrobků souvisejících s tabákovými výrobky dopravovaných v režimu podmíněného osvobození od daně na daňovém území České republiky dopustí přestupku tím, že

a) ve stanovené lhůtě nepředloží oznámení o přijetí těchto výrobků pomocí elektronického systému správci daně místně příslušnému místu přijetí těchto výrobků, nebo

b) v oznámení o přijetí těchto výrobků neuvede ztráty a znehodnocení, ke kterým došlo v průběhu dopravy.".

Dosavadní odstavec 2 se označuje jako odstavec 3.

63. V § 135c odst. 3 se slova "odstavce 1" nahrazují slovy "odstavců 1 a 2".

64. V nadpisu § 135d se slovo "vybraných" zrušuje.

65. V § 135d odst. 1 se za slovo "výrobky" vkládají slova " , zahřívané tabákové výrobky, ostatní tabákové výrobky nebo výrobky související s tabákovými výrobky" a slovo "vybraných" se zrušuje.

66. V nadpisu § 135e se slovo "vybraných" zrušuje.

67. V § 135e odst. 1 se za slova "zasílání vybraných výrobků" vkládají slova " , zahřívaných tabákových výrobků, ostatních tabákových výrobků nebo výrobků souvisejících s tabákovými výrobky" a slova "odesláním vybraných" se nahrazují slovy "odesláním těchto".

68. V § 135g odst. 1 se slova "6 nebo 8" nahrazují slovy "4 nebo 6".

69. V části deváté nadpisu hlavy IV se slovo "A" nahrazuje čárkou a na konci textu nadpisu se doplňují slova " , DANĚ Z OSTATNÍCH TABÁKOVÝCH VÝROBKŮ A DANĚ Z VÝROBKŮ SOUVISEJÍCÍCH S TABÁKOVÝMI VÝROBKY".

70. V § 135m odst. 1 písm. a) se za slovo "výrobky" vkládají slova " , zahřívané tabákové výrobky, ostatní tabákové výrobky nebo výrobky související s tabákovými výrobky".

71. V § 135m odst. 1 písm. b) se za slovo "výrobky" vkládají slova " , zahřívanými tabákovými výrobky, ostatními tabákovými výrobky nebo výrobky souvisejícími s tabákovými výrobky".

72. V § 135m odst. 2 se za slovo "výrobky" vkládají slova " , zahřívané tabákové výrobky, ostatní tabákové výrobky nebo výrobky související s tabákovými výrobky".

73. V nadpisu § 135n se slovo "tabákových" zrušuje.

74. V § 135n odst. 1 se za slovo "výrobky" vkládají slova " , zahřívané tabákové výrobky, ostatní tabákové výrobky nebo výrobky související s tabákovými výrobky" a slovo "tabákových" se nahrazuje slovem "těchto".

75. V nadpisu § 135p se slovo "tabákovými" zrušuje.

76. V § 135p odst. 2 písm. a) se za slovo "výrobků" vkládají slova " , neznačených zahřívaných tabákových výrobků, neznačených ostatních tabákových výrobků nebo neznačených výrobků souvisejících s tabákovými výrobky".

77. V § 135p odst. 2 se na konci textu písmene b) doplňují slova " , zahřívaných tabákových výrobků značených nesprávným způsobem, ostatních tabákových výrobků značených nesprávným způsobem nebo výrobků souvisejících s tabákovými výrobky značených nesprávným způsobem".

78. V § 135q odst. 1 se za slovo "výrobky" vkládají slova " , zahřívané tabákové výrobky, ostatní tabákové výrobky nebo výrobky související s tabákovými výrobky".

79. V § 135q odst. 2 úvodní části ustanovení se za slovo "výrobky" vkládají slova " , zahřívané tabákové výrobky, ostatní tabákové výrobky nebo výrobky související s tabákovými výrobky".

80. V § 135q odst. 2 písm. c) se slovo "tabákové" nahrazuje slovem "tyto".

81. V části deváté hlava IX včetně nadpisu zní:

"HLAVA IX

PROPADNUTÍ A ZABRÁNÍ NEZNAČENÝCH VÝROBKŮ A VÝROBKŮ ZNAČENÝCH NESPRÁVNÝM ZPŮSOBEM

§ 135zf

Propadnutí neznačených výrobků a výrobků značených nesprávným způsobem

Jsou-li splněny podmínky pro uložení propadnutí věci, její propadnutí se uloží, a to i v případě, že její hodnota je v nápadném nepoměru k povaze přestupku, pokud jde o

a) neznačený tabákový výrobek, neznačený zahřívaný tabákový výrobek, neznačený ostatní tabákový výrobek nebo neznačený výrobek související s tabákovými výrobky, nebo

b) tabákový výrobek značený nesprávným způsobem, zahřívaný tabákový výrobek značený nesprávným způsobem, ostatní tabákový výrobek značený nesprávným způsobem nebo výrobek související s tabákovými výrobky značený nesprávným způsobem.

§ 135zg

Zabrání neznačených výrobků a výrobků značených nesprávným způsobem

Jsou-li splněny podmínky pro rozhodnutí o zabrání věci, o jejím zabrání se rozhodne, a to i v případě, že její hodnota je v nápadném nepoměru k povaze přestupku, pokud jde o

a) neznačený tabákový výrobek, neznačený zahřívaný tabákový výrobek, neznačený ostatní tabákový výrobek nebo neznačený výrobek související s tabákovými výrobky, nebo

§ 135zh

Společná ustanovení o propadnutí a zabrání

(1) Generální ředitelství cel výrobky propadlé podle § 135zf nebo zabrané podle § 135zg zničí. Na zničení dohlíží tříčlenná komise složená z úředních osob správce daně.

(2) Pachateli přestupku, kterému bylo uloženo propadnutí výrobků podle § 135zf, nebo osobě, u které byly výrobky podle § 135zg zajištěny, se uloží povinnost nahradit státu náklady spojené s jejich správou a zničením.

(3) Proti rozhodnutí o zabrání výrobků podle § 135zg nebo o povinnosti nahradit státu náklady spojené s jejich správou a zničením se nelze odvolat.".

82. V § 135zi odst. 2 písm. a) úvodní části ustanovení a v § 135zi odst. 3 úvodní části ustanovení se slova "a daně ze zahřívaných tabákových výrobků" nahrazují slovy " , daně ze zahřívaných tabákových výrobků, daně z ostatních tabákových výrobků a daně z výrobků souvisejících s tabákovými výrobky".

83. V § 135zi odst. 2 písm. a) bodu 3 a v § 135zi odst. 3 písm. c) se slovo "tabákovými" zrušuje.

84. V § 135zi odst. 4 se slova "proti nakládání s tabákovými výrobky" nahrazují slovy "na úseku správy daně z tabákových výrobků, daně ze zahřívaných tabákových výrobků, daně z ostatních tabákových výrobků a daně z výrobků souvisejících s tabákovými výrobky, a to o přestupcích proti nakládání s výrobky".

Čl.LV

Oznámení

Tato část byla oznámena v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/1535 ze dne 9. září 2015 o postupu při poskytování informací v oblasti technických předpisů a předpisů pro služby informační společnosti.

Čl.LVI

Přechodná ustanovení

1. Pro daňové povinnosti u spotřebních daní za zdaňovací období přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i pro práva a povinnosti s nimi související se použije zákon č. 353/2003 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.

2. Zajištění daně poskytnutá podle zákona č. 353/2003 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, pro daňový sklad lihu nebo oprávněným příjemcem pro opakované přijímání lihu se považují za zajištění daně poskytnutá v souladu se zákonem č. 353/2003 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, a to do posledního dne třetího kalendářního měsíce následujícího po dni nabytí účinnosti tohoto zákona.

3. Zajištění daně poskytnutá podle zákona č. 353/2003 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti čl. LIV bodů 31 a 41, pro daňový sklad tabákových výrobků nebo zahřívaných tabákových výrobků se považují za zajištění daně poskytnutá v souladu se zákonem č. 353/2003 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti čl. LIV bodů 31 a 41, a to do posledního dne třetího kalendářního měsíce následujícího po dni nabytí účinnosti čl. LIV bodů 31 a 41.

4. Pokud osoba, které v průběhu 12 kalendářních měsíců předcházejících dni nabytí účinnosti tohoto zákona vznikl nárok na vrácení daně podle § 55 zákona č. 353/2003 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, a která v důsledku přijetí tohoto zákona splní nově podmínky pro vydání povolení k přijímání a užívání minerálních olejů osvobozených od daně, podá do 30 dnů ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona návrh na vydání povolení k přijímání a užívání minerálních olejů osvobozených od daně k účelům podle § 49 odst. 1 zákona č. 353/2003 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, hledí se do dne předcházejícího dni pravomocného ukončení řízení o tomto návrhu na tento návrh jako na povolení k přijímání a užívání minerálních olejů osvobozených od daně k účelům podle § 49 odst. 1 zákona č. 353/2003 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.

5. V případě, že správce daně návrh podle bodu 4 zamítne, vznikne osobě podle bodu 4 dnem zamítnutí návrhu povinnost přiznat a zaplatit daň z minerálních olejů, které na základě návrhu přijala bez daně. Daňové přiznání je tato osoba povinna podat ve lhůtě do 15 dnů ode dne právní moci rozhodnutí o zamítnutí návrhu; tato daň je splatná ve lhůtě pro podání daňového přiznání.

6. Ustanovení § 70 odst. 1 zákona č. 353/2003 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se nepoužije pro líh, u něhož povinnost daň přiznat a zaplatit vznikla ve zdaňovacím období započatém přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.

7. Ustanovení § 70 odst. 1 zákona č. 353/2003 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti čl. LIV bodu 21, se nepoužije pro líh, u něhož povinnost daň přiznat a zaplatit vznikla ve zdaňovacím období započatém přede dnem nabytí účinnosti čl. LIV bodu 21.

8. Ustanovení § 70 odst. 1 zákona č. 353/2003 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti čl. LIV bodu 22, se nepoužije pro líh, u něhož povinnost daň přiznat a zaplatit vznikla ve zdaňovacím období započatém přede dnem nabytí účinnosti čl. LIV bodu 22.

9. Ustanovení § 104 odst. 1 a § 130c odst. 1 zákona č. 353/2003 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti čl. LIV bodů 31 a 41, se nepoužijí pro

a) tabákové výrobky nebo zahřívané tabákové výrobky, u nichž povinnost daň přiznat a zaplatit vznikla přede dnem nabytí účinnosti čl. LIV bodů 31 a 41,

b) surový tabák, u něhož daňová povinnost vznikla přede dnem nabytí účinnosti čl. LIV bodů 31 a 41.

10. Ustanovení § 104 odst. 1, § 130c odst. 1, § 130k odst. 1 a § 130u odst. 1 zákona č. 353/2003 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti čl. LIV bodů 33, 42, 50 a 53, se nepoužijí pro

a) tabákové výrobky, zahřívané tabákové výrobky, ostatní tabákové výrobky nebo výrobky související s tabákovými výrobky, u nichž povinnost daň přiznat a zaplatit vznikla přede dnem nabytí účinnosti čl. LIV bodů 33, 42, 50 a 53,

b) surový tabák, u něhož daňová povinnost vznikla přede dnem nabytí účinnosti čl. LIV bodů 33, 42, 50 a 53.

11. Ustanovení § 104 odst. 1, § 130c odst. 1, § 130k odst. 1 a § 130u odst. 1 zákona č. 353/2003 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti čl. LIV bodů 34, 43, 51 a 54, se nepoužijí pro

b) surový tabák, u něhož daňová povinnost vznikla přede dnem nabytí účinnosti čl. LIV bodů 34, 43, 51 a 54.

12. Ustanovení § 104 odst. 1, § 130c odst. 1, § 130k odst. 1 a § 130u odst. 1 zákona č. 353/2003 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti čl. LIV bodů 35, 44, 52 a 55, se nepoužijí pro

b) surový tabák, u něhož daňová povinnost vznikla přede dnem nabytí účinnosti čl. LIV bodů 35, 44, 52 a 55.

13. Při změně sazby spotřební daně podle § 104 odst. 1 a § 130c odst. 1 zákona č. 353/2003 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti čl. LIV bodů 31 a 41, činí lhůta podle

a) § 118a odst. 1 zákona č. 353/2003 Sb., ve znění pozdějších předpisů, 4 týdny přede dnem nabytí účinnosti čl. LIV bodů 31 a 41,

b) § 118b odst. 1 zákona č. 353/2003 Sb., ve znění pozdějších předpisů, 4 týdny před prvním odběrem tabákové nálepky odpovídající nové sazbě daně.

14. Zajištění daně poskytnuté pro dopravu lihu zahájenou přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se považuje za zajištění daně poskytnuté v souladu se zákonem č. 353/2003 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.

15. Zajištění daně poskytnuté pro dopravu tabákových výrobků nebo zahřívaných tabákových výrobků zahájenou přede dnem nabytí účinnosti čl. LIV bodů 31 a 41 se považuje za zajištění daně poskytnuté v souladu se zákonem č. 353/2003 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti čl. LIV bodů 31 a 41.

16. Zajištění daně poskytnuté pro dopravu lihu, tabákových výrobků, zahřívaných tabákových výrobků, ostatních tabákových výrobků nebo výrobků souvisejících s tabákovými výrobky zahájenou přede dnem nabytí účinnosti čl. LIV bodů 21, 33, 42, 50 a 53 se považuje za zajištění daně poskytnuté v souladu se zákonem č. 353/2003 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti čl. LIV bodů 21, 33, 42, 50 a 53.

17. Zajištění daně poskytnuté pro dopravu lihu, tabákových výrobků, zahřívaných tabákových výrobků, ostatních tabákových výrobků nebo výrobků souvisejících s tabákovými výrobky zahájenou přede dnem nabytí účinnosti čl. LIV bodů 22, 34, 43, 51 a 54 se považuje za zajištění daně poskytnuté v souladu se zákonem č. 353/2003 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti čl. LIV bodů 22, 34, 43, 51 a 54.

18. Zajištění daně poskytnuté pro dopravu tabákových výrobků, zahřívaných tabákových výrobků, ostatních tabákových výrobků nebo výrobků souvisejících s tabákovými výrobky zahájenou přede dnem nabytí účinnosti čl. LIV bodů 35, 44, 52 a 55 se považuje za zajištění daně poskytnuté v souladu se zákonem č. 353/2003 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti čl. LIV bodů 35, 44, 52 a 55.

19. Ustanovení § 101 a 104 zákona č. 353/2003 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti čl. LIV bodů 26 až 29 a 32, se nepoužijí pro tabák do vodní dýmky, u něhož povinnost daň přiznat a zaplatit vznikla ve zdaňovacím období započatém přede dnem nabytí účinnosti čl. LIV bodů 26 až 29 a 32.

20. Tabák do vodní dýmky, u něhož povinnost daň přiznat a zaplatit vznikla ve zdaňovacím období započatém přede dnem nabytí účinnosti čl. LIV bodů 26 až 29 a 32 a který je značen tabákovou nálepkou v souladu se zákonem č. 353/2003 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti čl. LIV bodů 26 až 29 a 32, se nepovažuje za tabákový výrobek značený nesprávným způsobem.

21. Tabák do vodní dýmky, který přede dnem nabytí účinnosti čl. LIV bodů 26 až 29 a 32 nebyl předmětem daně z tabáku ke kouření, vyrobený, dopravený z jiného členského státu nebo dovezený na daňové území České republiky přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se považuje za zdaněný a uvedený do volného daňového oběhu dnem nabytí účinnosti čl. LIV bodů 26 až 29 a 32.

22. Tabák do vodní dýmky, který přede dnem nabytí účinnosti čl. LIV bodů 26 až 29 a 32 nebyl předmětem daně z tabáku ke kouření, vyrobený, dopravený z jiného členského státu nebo dovezený na daňové území České republiky nemusí být po dobu 3 měsíců ode dne nabytí účinnosti čl. LIV bodů 26 až 29 a 32 uváděn do volného daňového oběhu s tabákovou nálepkou; dnem uvedení tohoto tabáku bez tabákové nálepky do volného daňového oběhu se tento tabák považuje za zdaněný.

23. S tabákem do vodní dýmky, který přede dnem nabytí účinnosti čl. LIV bodů 26 až 29 a 32 nebyl předmětem daně z tabáku ke kouření, bez tabákové nálepky podle bodů 22 a 23 lze nakládat po dobu 6 měsíců ode dne nabytí účinnosti čl. LIV bodů 26 až 29 a 32; po tuto dobu se tento tabák nepovažuje za neznačený.

24. Osoba, která přede dnem nabytí účinnosti čl. LIV bodů 26 až 29 a 32 na daňovém území České republiky vyrobila, na daňové území České republiky dovezla nebo dopravila z jiného členského státu tabák do vodní dýmky, který přede dnem nabytí účinnosti čl. LIV bodů 26 až 29 a 32 nebyl předmětem daně z tabáku ke kouření, a není držitelem povolení k provozování daňového skladu tabáku ke kouření nebo povolení pro opakované přijímání tabáku ke kouření podle zákona č. 353/2003 Sb., ve znění účinném do dne nabytí účinnosti čl. LIV bodů 26 až 29 a 32, se považuje za držitele povolení k provozování daňového skladu tabáku ke kouření nebo povolení pro opakované přijímání tabáku ke kouření podle zákona č. 353/2003 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti čl. LIV bodů 26 až 29 a 32, a to po dobu 3 měsíců ode dne nabytí účinnosti čl. LIV bodů 26 až 29 a 32.

25. Osoba, která přede dnem nabytí účinnosti čl. LIV bodů 26 až 29 a 32 na daňovém území České republiky vyrobila, na daňové území České republiky dovezla nebo dopravila z jiného členského státu tabák do vodní dýmky, který přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona nebyl předmětem daně z tabáku ke kouření, a není držitelem povolení k provozování daňového skladu tabáku ke kouření nebo povolení pro opakované přijímání tabáku ke kouření podle zákona č. 353/2003 Sb., ve znění účinném do dne nabytí účinnosti čl. LIV bodů 26 až 29 a 32, se do dne předcházejícího dni pravomocného ukončení řízení o návrhu na vydání povolení nebo řízení o žádosti o změnu povolení považuje za držitele povolení k provozování daňového skladu tabáku ke kouření nebo povolení pro opakované přijímání tabáku ke kouření podle zákona č. 353/2003 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti čl. LIV bodů 26 až 29 a 32, pokud podá do 3 měsíců ode dne nabytí účinnosti čl. LIV bodů 26 až 29 a 32

a) návrh na vydání povolení k provozování daňového skladu tabáku ke kouření nebo povolení pro opakované přijímání tabáku ke kouření, nebo

b) žádost o změnu povolení k provozování daňového skladu tabákových výrobků nebo povolení pro opakované přijímání tabákových výrobků rozšiřující tato povolení o tabák ke kouření.

26. Jednotkové balení zahřívaných tabákových výrobků určené k přímé spotřebě nakoupené za účelem dalšího prodeje s tabákovou nálepkou odpovídající sazbě daně podle zákona č. 353/2003 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti čl. LIV bodu 41, nelze skladovat ani prodávat po uplynutí posledního dne pátého kalendářního měsíce následujícího po měsíci, v němž nabyl účinnosti čl. LIV bod 41.

27. Jednotkové balení zahřívaných tabákových výrobků určené k přímé spotřebě nakoupené za účelem dalšího prodeje s tabákovou nálepkou odpovídající sazbě daně podle zákona č. 353/2003 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti čl. LIV bodu 42, nelze skladovat ani prodávat po uplynutí posledního dne pátého kalendářního měsíce následujícího po měsíci, v němž nabyl účinnosti čl. LIV bod 42.

28. Jednotkové balení zahřívaných tabákových výrobků určené k přímé spotřebě nakoupené za účelem dalšího prodeje s tabákovou nálepkou odpovídající sazbě daně podle zákona č. 353/2003 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti čl. LIV bodu 43, nelze skladovat ani prodávat po uplynutí posledního dne pátého kalendářního měsíce následujícího po měsíci, v němž nabyl účinnosti čl. LIV bod 43.

29. Jednotkové balení zahřívaných tabákových výrobků určené k přímé spotřebě nakoupené za účelem dalšího prodeje s tabákovou nálepkou odpovídající sazbě daně podle zákona č. 353/2003 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti čl. LIV bodu 44, nelze skladovat ani prodávat po uplynutí posledního dne pátého kalendářního měsíce následujícího po měsíci, v němž nabyl účinnosti čl. LIV bod 44.

30. Jednotkové balení zahřívaných tabákových výrobků, které nelze podle bodů 26 až 29 skladovat ani prodávat, se považuje za tabákový výrobek značený nesprávným způsobem.

31. Na jednotkové balení zahřívaných tabákových výrobků určené k přímé spotřebě s tabákovou nálepkou odpovídající sazbě daně podle zákona č. 353/2003 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti čl. LIV bodu 41, se použije § 122a zákona č. 353/2003 Sb., ve znění pozdějších předpisů, obdobně s tím, že lhůta podle

a) § 122a odst. 1 písm. b) zákona č. 353/2003 Sb., ve znění pozdějších předpisů, končí dnem, po jehož uplynutí nelze skladovat ani prodávat takové jednotkové balení,

b) § 122a odst. 1 písm. d) a doba podle § 122a odst. 2 zákona č. 353/2003 Sb., ve znění pozdějších předpisů, končí posledním dnem druhého kalendářního měsíce následujícího po dni, po jehož uplynutí nelze skladovat ani prodávat takové jednotkové balení.

32. Na jednotkové balení zahřívaných tabákových výrobků určené k přímé spotřebě s tabákovou nálepkou odpovídající sazbě daně podle zákona č. 353/2003 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti čl. LIV bodu 42, se použije § 122a zákona č. 353/2003 Sb., ve znění pozdějších předpisů, obdobně s tím, že lhůta podle

a) § 122a odst. 1 písm. b) zákona č. 353/2003 Sb., ve znění pozdějších předpisů, končí dnem, po jehož uplynutí nelze skladovat ani prodávat takové jednotkové balení,

33. Na jednotkové balení zahřívaných tabákových výrobků určené k přímé spotřebě s tabákovou nálepkou odpovídající sazbě daně podle zákona č. 353/2003 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti čl. LIV bodu 43, se použije § 122a zákona č. 353/2003 Sb., ve znění pozdějších předpisů, obdobně s tím, že lhůta podle

a) § 122a odst. 1 písm. b) zákona č. 353/2003 Sb., ve znění pozdějších předpisů, končí dnem, po jehož uplynutí nelze skladovat ani prodávat takové jednotkové balení,

34. Na jednotkové balení zahřívaných tabákových výrobků určené k přímé spotřebě s tabákovou nálepkou odpovídající sazbě daně podle zákona č. 353/2003 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti čl. LIV bodu 44, se použije § 122a zákona č. 353/2003 Sb., ve znění pozdějších předpisů, obdobně s tím, že lhůta podle

a) § 122a odst. 1 písm. b) zákona č. 353/2003 Sb., ve znění pozdějších předpisů, končí dnem, po jehož uplynutí nelze skladovat ani prodávat takové jednotkové balení,

35. Zahřívané tabákové výrobky, které přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona nebyly předmětem daně ze zahřívaných tabákových výrobků, ostatní tabákové výrobky a výrobky související s tabákovými výrobky vyrobené, dopravené z jiného členského státu nebo dovezené na daňové území České republiky přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se považují za zdaněné a uvedené do volného daňového oběhu dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.

36. Zahřívané tabákové výrobky, které přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona nebyly předmětem daně ze zahřívaných tabákových výrobků, ostatní tabákové výrobky a výrobky související s tabákovými výrobky vyrobené, dopravené z jiného členského státu nebo dovezené na daňové území České republiky nemusí být po dobu 3 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona uváděny do volného daňového oběhu s tabákovou nálepkou; dnem uvedení tohoto výrobku bez tabákové nálepky do volného daňového oběhu se tento výrobek považuje za zdaněný.

37. Se zahřívanými tabákovými výrobky, které přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona nebyly předmětem daně ze zahřívaných tabákových výrobků, ostatními tabákovými výrobky a výrobky souvisejícími s tabákovými výrobky bez tabákové nálepky podle bodů 35 a 36 lze nakládat po dobu 9 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona; po tuto dobu se tyto výrobky nepovažují za neznačené.

38. Osoba, která přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona na daňovém území České republiky vyrobila, na daňové území České republiky dovezla nebo dopravila z jiného členského státu zahřívané tabákové výrobky, které přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona nebyly předmětem daně ze zahřívaných tabákových výrobků, a není ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona držitelem povolení k provozování daňového skladu zahřívaných tabákových výrobků nebo povolení pro opakované přijímání zahřívaných tabákových výrobků podle zákona č. 353/2003 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se považuje za držitele povolení k provozování daňového skladu zahřívaných tabákových výrobků nebo povolení pro opakované přijímání zahřívaných tabákových výrobků podle zákona č. 353/2003 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, a to po dobu 3 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.

39. Osoba, která přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona na daňovém území České republiky vyrobila, na daňové území České republiky dovezla nebo dopravila z jiného členského státu zahřívané tabákové výrobky, které přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona nebyly předmětem daně ze zahřívaných tabákových výrobků, a není držitelem povolení k provozování daňového skladu zahřívaných tabákových výrobků nebo povolení pro opakované přijímání zahřívaných tabákových výrobků podle zákona č. 353/2003 Sb., ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se do dne předcházejícího dni pravomocného ukončení řízení o návrhu na vydání povolení nebo řízení o žádosti o změnu povolení považuje za držitele povolení k provozování daňového skladu zahřívaných tabákových výrobků nebo povolení pro opakované přijímání zahřívaných tabákových výrobků podle zákona č. 353/2003 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, pokud podá do 3 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona

a) návrh na vydání povolení k provozování daňového skladu zahřívaných tabákových výrobků nebo povolení pro opakované přijímání zahřívaných tabákových výrobků, nebo

b) žádost o změnu povolení k provozování daňového skladu tabákových výrobků nebo povolení pro opakované přijímání tabákových výrobků rozšiřující tato povolení o zahřívané tabákové výrobky.

40. Osoba, která přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona na daňovém území České republiky vyrobila, na daňové území České republiky dovezla nebo dopravila z jiného členského státu ostatní tabákové výrobky nebo výrobky související s tabákovými výrobky, se považuje za držitele povolení k provozování daňového skladu těch výrobků, které vyrobila nebo dopravila, nebo povolení pro opakované přijímání těchto výrobků podle zákona č. 353/2003 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, a to po dobu 3 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.

41. Osoba, která přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona na daňovém území České republiky vyrobila, na daňové území České republiky dovezla nebo dopravila z jiného členského státu ostatní tabákové výrobky nebo výrobky související s tabákovými výrobky, se do dne předcházejícího dni pravomocného ukončení řízení o návrhu na vydání povolení nebo řízení o žádosti o změnu povolení považuje za držitele povolení k provozování daňového skladu těch výrobků, které takto vyrobila nebo dopravila, nebo povolení pro opakované přijímání těchto výrobků podle zákona č. 353/2003 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, pokud podá do 3 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona

a) návrh na vydání povolení k provozování daňového skladu těchto výrobků nebo povolení pro opakované přijímání těchto výrobků, nebo

b) žádost o změnu povolení k provozování daňového skladu tabákových výrobků nebo povolení pro opakované přijímání tabákových výrobků rozšiřující tato povolení o tyto výrobky.

ČÁST TŘICÁTÁ ČTVRTÁ

Změna zákona o nakládání se surovými diamanty, o podmínkách jejich dovozu, vývozu a tranzitu

Čl.LVII

V § 2 písm. f) zákona č. 440/2003 Sb., o nakládání se surovými diamanty, o podmínkách jejich dovozu, vývozu a tranzitu a o změně některých zákonů, ve znění zákona č. 60/2005 Sb., zákona č. 18/2012 Sb. a zákona č. 243/2016 Sb., se slova "Praha Ruzyně" nahrazují slovy "v Praze".

ČÁST TŘICÁTÁ PÁTÁ

Změna zákona o účetnictví

Čl.LVIII

Zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění zákona č. 117/1994 Sb., zákona č. 227/1997 Sb., zákona č. 492/2000 Sb., zákona č. 353/2001 Sb., zákona č. 575/2002 Sb., zákona č. 437/2003 Sb., zákona č. 257/2004 Sb., zákona č. 669/2004 Sb., zákona č. 179/2005 Sb., zákona č. 495/2005 Sb., zákona č. 57/2006 Sb., zákona č. 81/2006 Sb., zákona č. 230/2006 Sb., zákona č. 264/2006 Sb., zákona č. 69/2007 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 348/2007 Sb., zákona č. 126/2008 Sb., zákona č. 304/2008 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 230/2009 Sb., zákona č. 410/2010 Sb., zákona č. 188/2011 Sb., zákona č. 355/2011 Sb., zákona č. 428/2011 Sb., zákona č. 167/2012 Sb., zákona č. 239/2012 Sb., zákona č. 503/2012 Sb., zákonného opatření Senátu č. 344/2013 Sb., zákona č. 221/2015 Sb., zákona č. 377/2015 Sb., zákona č. 298/2016 Sb., zákona č. 462/2016 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 33/2020 Sb., zákona č. 609/2020 Sb. a zákona č. 251/2021 Sb., se mění takto:

1. Poznámka pod čarou č. 1 zní:

"1) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/34/EU ze dne 26. června 2013 o ročních účetních závěrkách, konsolidovaných účetních závěrkách a souvisejících zprávách některých forem podniků, o změně směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/43/ES a o zrušení směrnic 78/660/EHS a 83/349/EHS.

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/95/EU ze dne 22. října 2014, kterou se mění směrnice 2013/34/EU, pokud jde o uvádění nefinančních informací a informací týkajících se rozmanitosti některými velkými podniky a skupinami.

Směrnice Rady 2014/102/EU ze dne 7. listopadu 2014 o úpravě směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/34/EU o ročních účetních závěrkách, konsolidovaných účetních závěrkách a souvisejících zprávách některých forem podniků v důsledku přistoupení Chorvatské republiky.

Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/2101 ze dne 24. listopadu 2021, kterou se mění směrnice 2013/34/EU, pokud jde o zveřejňování informací o dani z příjmů některými podniky a pobočkami.

Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2022/2464 ze dne 14. prosince 2022, kterou se mění nařízení (EU) č. 537/2014, směrnice 2004/109/ES, směrnice 2006/43/ES a směrnice 2013/34/EU, pokud jde o podávání zpráv podniků o udržitelnosti.".

2. V § 1 se doplňuje odstavec 5, který zní

"(5) Na stát tvořící Evropský hospodářský prostor se pro účely účetnictví hledí jako na členský stát Evropské unie.".

3. V § 1a písm. d) se slovo "nebo" zrušuje.

4. V § 1a se na konci písmene e) tečka nahrazuje slovem " , nebo" a doplňuje se písmeno f), které zní:

"f) systémově významným obchodníkem.".

5. V § 1d odstavec 2 zní:

"(2) Čistým obratem se pro účely účetnictví rozumí výše výnosů z prodeje výrobků a zboží a z poskytování služeb za účetní období. Ročním úhrnem čistého obratu se pro účely účetnictví rozumí čistý obrat vydělený počtem započatých měsíců, po které trvalo účetní období, a vynásobený 12.".

6. V § 1d se za odstavec 2 vkládají nové odstavce 3 až 5, které znějí:

"(3) Čistým obratem se v případě

a) banky, spořitelního a úvěrního družstva a systémově významného obchodníka a jejich zahraničních obdob rozumí součet výše položek 1, 3, 4, 6 a 7 uvedených v příloze č. 2 vyhlášky č. 501/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro účetní jednotky, které jsou bankami a jinými finančními institucemi, ve znění pozdějších předpisů, a

b) pojišťovny a zajišťovny rozumí součet výše položky I. 1.a) a položky II. 1. a) uvedených v příloze č. 2 vyhlášky č. 502/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro účetní jednotky, které jsou pojišťovnami, ve znění pozdějších předpisů.

(4) Čistým obratem banky, spořitelního a úvěrního družstva, systémově významného obchodníka, pojišťovny a zajišťovny, kteří pro účtování a sestavení účetní závěrky používají mezinárodní účetní standardy³⁵⁾ upravené právem Evropské unie (dále jen "mezinárodní účetní standardy"), se rozumí součet položek odpovídajících položkám uvedeným v odstavci 3 písm. a) a b).

(5) Čistým obratem účetní jednotky, u které hlavním předmětem činnosti není podnikání, se rozumí výše výnosů za účetní období.".

Dosavadní odstavec 3 se označuje jako odstavec 6.

7. V § 4 se na konci odstavce 8 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno y), které zní:

"y) způsob určení funkční měny a postup při změně měny účetnictví.".

8. V § 4 odst. 12 větě první se slova "české měny" nahrazují slovy "měny účetnictví".

9. V § 4 se na konci odstavce 12 doplňuje věta "Cizí měnou se pro účely účetnictví rozumí jiná měna než měna účetnictví.".

10. V § 19a odst. 1 se slova "upravené právem Evropské unie 35) (dále jen "mezinárodní účetní standardy")" zrušují.

11. V § 21 se za odstavec 2 vkládá nový odstavec 3, který zní:

"(3) Výroční zpráva obsahuje také informace o nehmotných zdrojích, na kterých zásadně závisí obchodní model účetní jednotky a které jsou pro ni zdrojem tvorby hodnoty, a to včetně vysvětlení, jak jsou tyto nehmotné zdroje pro její obchodní model zásadní a jakým způsobem jsou pro ni zdrojem tvorby hodnoty, jedná-li se o účetní jednotku, která

a) je obchodní společnost,

b) je subjektem veřejného zájmu,

c) by byla velkou účetní jednotkou, i kdyby nebyla subjektem veřejného zájmu, a

d) k rozvahovému dni překročila kritérium průměrného počtu 500 zaměstnanců za účetní období.".

Dosavadní odstavce 3 až 8 se označují jako odstavce 4 až 9.

12. V § 21 se na konci odstavce 4 doplňuje věta "Účetní jednotka, která v souladu s tímto zákonem vyhotovila zprávu o udržitelnosti nebo konsolidovanou zprávu o udržitelnosti, není povinna uvádět ve výroční zprávě informace podle odstavce 3.".

13. V § 21 odst. 8 se za slovo "zprávy" vkládají slova "a zprávy o udržitelnosti".

14. V § 21 se doplňuje odstavec 10, který zní:

"(10) Výroční zpráva účetní jednotky, která vyhotovuje zprávu o udržitelnosti, se vyhotovuje ve formátu Extensible Hypertext Markup Language (přípona xhtml).".

15. V § 21a odst. 8 se slova "uvádění nefinančních informací podle § 32h písm. a)" nahrazují slovy "zprávu o daních z příjmů a konsolidovanou zprávu o daních z příjmů podle části deváté".

16. V § 22aa odst. 1 úvodní části ustanovení se slova "jiná konsolidující účetní jednotka" nahrazují slovy "jiná konsolidující osoba z Evropské unie".

17. V § 22aa odst. 2 písm. a) se slova "jiné konsolidující účetní jednotky" nahrazují slovy "jiné konsolidující osoby z Evropské unie".

18. V § 22aa odst. 2 písm. b) se slova "jiná konsolidující účetní jednotka" nahrazují slovy "jiná konsolidující osoba z Evropské unie".

19. V § 22aa odst. 2 písm. d) se slova "jiné konsolidující účetní jednotky" nahrazují slovy "jiné konsolidující osoby z Evropské unie".

20. V § 24 se odstavce 6 až 9 zrušují.

21. Za § 24 se vkládají nové § 24a až 24d, které včetně nadpisů znějí:

"§ 24a

Měna účetnictví

(1) Měnou účetnictví může být

a) česká měna, nebo

b) jiná měna, pokud je funkční měnou účetní jednotky a jedná se o

1. euro,

2. americký dolar, nebo

3. britskou libru.

(2) Funkční měnou se rozumí měna primárního ekonomického prostředí, ve kterém účetní jednotka působí.

(3) Měnou účetnictví vybrané účetní jednotky a účetní jednotky vedoucí jednoduché účetnictví je česká měna.

(4) Měnu účetnictví lze změnit pouze k prvnímu dni účetního období. Pokud je měnou účetnictví jiná než česká měna, nelze změnit měnu účetnictví na českou měnu, ledaže tato jiná měna přestane být funkční měnou.

§ 24b

Přepočet účetních limitů na jinou měnu

(1) Účetní kritérium uvedené v české měně v tomto zákoně nebo v jiném právním předpise se v případě, že měnou účetnictví účetní jednotky není česká měna, přepočte na měnu účetnictví kurzem devizového trhu vyhlášeným Českou národní bankou k měně účetnictví pro poslední den bezprostředně předcházejícího účetního období.

(2) Částky přepočtené podle odstavce 1 se

a) nezaokrouhlují, pokud je přepočítávaná částka uvedena s přesností na celé stokoruny, desetikoruny, koruny nebo haléře,

b) zaokrouhlují na celá čísla, pokud je přepočítávaná částka uvedena s přesností na celé tisícikoruny.

§ 24c

Okamžik přepočtu cizí měny na měnu účetnictví

(1) Majetek a závazky vyjádřené v cizí měně účetní jednotka přepočítává na měnu účetnictví obecným kurzem, a to k okamžiku ocenění

a) podle § 24 odst. 2 písm. a), nebo

b) podle § 24 odst. 2 písm. b), a to pouze majetek a závazky uvedené v § 4 odst. 12.

(2) K okamžiku ocenění podle § 24 odst. 2 písm. a) lze pro přepočet na měnu účetnictví použít pevný kurz.

§ 24d

Kurzy přepočtu cizí měny na měnu účetnictví

(1) Obecným kurzem se pro účely účetnictví rozumí kurz vyhlášený k cizí měně centrální bankou příslušnou pro měnu účetnictví pro den přepočtu, je-li kurz vyhlašován každý pracovní den nebo každý týden.

(2) Není-li kurz k cizí měně centrální bankou příslušnou pro měnu účetnictví vyhlašován každý pracovní den nebo každý týden, za obecný kurz se považuje také

a) kurz mezibankovního trhu cizí měny k euru nebo americkému dolaru pro den přepočtu, přepočítaný, není-li měnou účetnictví euro nebo americký dolar, na měnu účetnictví kurzem uvedeným v odstavci 1 pro den přepočtu, nebo

b) kurz vyhlášený k cizí měně centrální bankou příslušnou pro měnu účetnictví pro den přepočtu.

(3) Za kurz pro den přepočtu lze považovat také kurz vyhlášený pro předcházející den.

(4) Pevným kurzem se pro účely účetnictví rozumí obecný kurz uvedený v odstavci 1 vyhlášený pro první den zvoleného období používání pevného kurzu. Zvolené období používání pevného kurzu určí účetní jednotka na základě vnitřního předpisu a končí nejpozději posledním dnem účetního období. Zvolené období používání pevného kurzu končí také dnem předcházejícím dni,

a) ve kterém došlo k devalvaci nebo revalvaci měny účetnictví,

b) pro který byl vyhlášen kurz, kterým účetní jednotka vnitřním předpisem nahrazuje dosud používaný pevný kurz, nebo

c) od kterého účetní jednotka vnitřním předpisem přestane používat pevný kurz.

(5) Obecný kurz uvedený v odstavci 2 písm. b) a pevný kurz nepoužije účetní jednotka, která

a) k výkonu činnosti potřebuje podle jiných právních předpisů

1. bankovní licenci,

2. povolení k výkonu činnosti obchodníka s cennými papíry,

3. povolení ke vzniku investiční společnosti nebo investičního fondu,

4. povolení ke vzniku a činnosti penzijního fondu,

5. povolení k činnosti penzijní společnosti nebo povolení působit jako družstevní záložna,

6. povolení k provozování pojišťovací nebo zajišťovací činnosti,

b) je Českou národní bankou,

c) je Českou kanceláří pojistitelů, nebo

d) je zdravotní pojišťovnou.

(6) V případě nákupu nebo prodeje peněžních prostředků cizí měny za měnu účetnictví může být přepočet v okamžiku podle § 24 odst. 2 písm. a) proveden kurzem použitým při uskutečnění tohoto nákupu nebo prodeje.".

22. V § 25 odst. 1 písm. k) se text "1 Kč" nahrazuje slovy "jedné jednotky měny účetnictví".

23. V § 32a odst. 2 se slova "české měny" nahrazují slovy "měny účetnictví".

24. Název části osmé zní: "ZPRÁVA O UDRŽITELNOSTI".

25. § 32f až 32i včetně nadpisů a poznámek pod čarou č. 43 až 47 znějí:

"§ 32f

Povinnost vyhotovovat zprávu o udržitelnosti

(1) Zprávu o udržitelnosti vyhotovuje účetní jednotka, která

a) je obchodní korporací,

b) je subjektem veřejného zájmu,

c) by byla velkou účetní jednotkou, i kdyby nebyla subjektem veřejného zájmu, a

d) k rozvahovému dni překročila kritérium průměrného počtu 500 zaměstnanců za účetní období.

(2) Účetní jednotka podle odstavce 1 s výjimkou účetní jednotky podle § 32g odst. 1 informuje zástupce zaměstnanců a projedná s nimi informace o udržitelnosti včetně prostředků pro jejich získávání a ověření postupem podle zákoníku práce. Tato účetní jednotka také zajistí předání stanoviska zástupců zaměstnanců k informacím podle věty první příslušným orgánům účetní jednotky.

§ 32g

Výjimka z povinnosti vyhotovovat zprávu o udržitelnosti

(1) Zprávu o udržitelnosti není povinna vyhotovovat účetní jednotka, která je

a) malou a nepříliš složitou institucí podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího obezřetnostní požadavky na úvěrové instituce⁴³⁾,

b) kaptivní pojišťovnou nebo kaptivní zajišťovnou podle zákona upravujícího pojišťovnictví, nebo

c) investičním fondem.

(2) Zprávu o udržitelnosti není povinna vyhotovovat také účetní jednotka, pokud

a) není emitentem investičních cenných papírů přijatých k obchodování na evropském regulovaném trhu,

b) je konsolidovanou účetní jednotkou zahrnutou včetně všech svých konsolidovaných účetních jednotek do konsolidačního celku jiné konsolidující osoby z Evropské unie,

c) konsolidovaná výroční zpráva nebo konsolidovaná zpráva vedení jiné konsolidující osoby z Evropské unie

1. obsahuje informace o této účetní jednotce a všech jejích konsolidovaných účetních jednotkách a

2. je vyhotovena v souladu s právními předpisy právního řádu členského státu Evropské unie, podle jehož právního řádu byla ustavena, a

d) výroční zpráva této účetní jednotky obsahuje

1. název a sídlo jiné konsolidující osoby z Evropské unie, v jejímž konsolidačním celku je tato účetní jednotka zahrnuta,

2. odkaz na internetové stránky, na kterých je uveřejněna konsolidovaná výroční zpráva nebo konsolidovaná zpráva vedení jiné konsolidující osoby z Evropské unie a zpráva o ověření zprávy o udržitelnosti, výroční zprávy nebo zprávy vedení, a

3. informaci o tom, že tato účetní jednotka není povinna vyhotovovat zprávu o udržitelnosti.

(3) Zprávu o udržitelnosti není povinna vyhotovovat také účetní jednotka, pokud

a) není emitentem investičních cenných papírů přijatých k obchodování na evropském regulovaném trhu,

b) je konsolidovanou účetní jednotkou zahrnutou včetně všech svých konsolidovaných účetních jednotek do konsolidačního celku konsolidující zahraniční osoby, která je ustavena podle právního řádu jiného státu než členského státu Evropské unie (dále jen "jiná konsolidující osoba ze třetí země"),

c) konsolidovaná zpráva o udržitelnosti jiné konsolidující osoby ze třetí země

1. obsahuje informace o této účetní jednotce a všech jejích konsolidovaných účetních jednotkách,

2. je vyhotovena v souladu se standardy pro podávání zpráv o udržitelnosti přijatými Evropskou komisí, nebo způsobem rovnocenným těmto standardům podle prováděcího opatření Evropské komise o rovnocennosti standardů pro podávání zpráv o udržitelnosti,

3. obsahuje informace podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího rámec pro usnadnění udržitelných investic⁴⁴⁾ ve vztahu k činnosti této účetní jednotky a k činnostem všech jejích konsolidovaných účetních jednotek, nejsou-li tyto informace součástí výroční zprávy této účetní jednotky,

4. je vyhotovena ve formátu Extensible Hypertext Markup Language (přípona xhtml) a značkována v souladu s nařízením Evropské komise vydaným v přenesené pravomoci upravujícím jednotný elektronický formát pro podávání zpráv⁴⁵⁾,

5. je ověřena v souladu s pravidly právního řádu státu, podle kterých byla jiná konsolidující osoba ze třetí země ustavena, a

6. je společně se zprávou o jejím ověření zveřejněna ve veřejném rejstříku, v němž je zapsána tato účetní jednotka, a

d) výroční zpráva této účetní jednotky obsahuje

1. název a sídlo jiné konsolidující osoby ze třetí země, v jejímž konsolidačním celku je tato účetní jednotka zahrnuta,

2. odkaz na internetové stránky, na kterých je uveřejněna konsolidovaná zpráva o udržitelnosti jiné konsolidující osoby ze třetí země a zpráva o jejím ověření,

3. informaci o tom, že tato účetní jednotka není povinna vyhotovovat zprávu o udržitelnosti, a

4. informace podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího rámec pro usnadnění udržitelných investic⁴⁴⁾ ve vztahu k činnosti této účetní jednotky a k činnostem všech jejích konsolidovaných účetních jednotek, nejsou-li tyto informace součástí konsolidované zprávy o udržitelnosti jiné konsolidující osoby ze třetí země.

(4) Zprávu o udržitelnosti není povinna vyhotovovat účetní jednotka, která vyhotovila v souladu s tímto zákonem konsolidovanou zprávu o udržitelnosti.

§ 32h

Vymezení zprávy o udržitelnosti

(1) Zpráva o udržitelnosti je samostatným oddílem výroční zprávy.

(2) Účelem zprávy o udržitelnosti je poskytnout informace potřebné k pochopení dopadů činnosti účetní jednotky na udržitelnost a k pochopení vlivu udržitelnosti na vývoj, výkonnost a postavení účetní jednotky. Udržitelností se pro účely účetnictví rozumí otázky

a) životního prostředí,

b) sociální,

c) lidských práv a jejich dodržování,

d) správy a řízení,

e) zaměstnanecké a

f) boje proti korupci a úplatkářství.

(3) Zpráva o udržitelnosti obsahuje

a) stručný popis obchodního modelu a strategie účetní jednotky včetně

1. popisu odolnosti obchodního modelu a strategie účetní jednotky vůči rizikům spojeným s udržitelností,

2. příležitostí pro účetní jednotku vztahujících se k udržitelnosti,

3. plánů účetní jednotky včetně opatření přijatých k jejich zavedení a souvisejících finančních a investičních plánů, které mají zajistit, aby obchodní model a strategie účetní jednotky byly slučitelné s přechodem na udržitelné hospodářství a s omezením globálního oteplování na 1,5 °C v souladu s Pařížskou dohodou⁴⁶⁾ a s cílem dosáhnout klimatické neutrality do roku 2050 podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího evropský právní rámec pro klima⁴⁷⁾,

4. informace, jak je účetní jednotka vystavena činnostem souvisejícím s uhlím, ropou a plynem, je-li těmto činnostem vystavena,

5. způsobu, jakým obchodní model a strategie účetní jednotky zohledňují zájmy jejích zúčastněných stran a dopady účetní jednotky na udržitelnost a

6. popisu, jak je strategie účetní jednotky s ohledem na udržitelnost zaváděna,

b) popis časově vymezených cílů souvisejících s udržitelností, které si účetní jednotka určila, případně také absolutních cílů snížení emisí skleníkových plynů alespoň pro roky 2030 a 2050, včetně

1. popisu pokroku, jakého účetní jednotka při plnění těchto cílů dosáhla, a

2. prohlášení o tom, zda jsou tyto cíle účetní jednotky týkající se otázek životního prostředí založeny na přesvědčivých vědeckých důkazech,

c) popis úlohy příslušných orgánů účetní jednotky s ohledem na udržitelnost, včetně popisu jejich odborných znalostí a dovedností ve vztahu k plnění této úlohy či přístupu k těmto odborným znalostem a dovednostem,

d) informace o existenci systémů pobídek spojených s udržitelností, které jsou nabízeny členům orgánů účetní jednotky,

e) popis politik účetní jednotky ve vztahu k udržitelnosti,

f) popis postupu náležité péče, který účetní jednotka uplatňuje ve vztahu k udržitelnosti a případně také dodržování požadavků Evropské unie na uplatňování postupů náležité péče,

g) popis hlavních skutečných nebo potenciálních nepříznivých dopadů spojených s vlastní provozní činností účetní jednotky, s jejím hodnotovým řetězcem, produkty a službami, obchodními vztahy a dodavatelským řetězcem,

h) popis opatření přijatých účetní jednotkou k identifikaci a sledování dopadů podle písmene

g) a dalších nepříznivých dopadů, které musí účetní jednotka identifikovat podle požadavků Evropské unie na uplatňování postupů náležité péče,

i) popis opatření přijatých účetní jednotkou, která mají skutečným nebo potenciálním nepříznivým dopadům podle písmene g) předcházet, zmírnit je, napravit je nebo je odstranit, a to včetně popisu výsledků uplatňování těchto opatření, a

j) popis hlavních rizik pro účetní jednotku spojených s udržitelností, včetně popisu

1. hlavních závislostí účetní jednotky na těchto otázkách a

2. způsobu, jakým účetní jednotka tato rizika řídí.

(4) Zpráva o udržitelnosti obsahuje také ukazatele vztahující se k informacím uvedeným ve zprávě o udržitelnosti a postup použitý pro určení těchto informací.

(5) Informace o udržitelnosti se ve zprávě o udržitelnosti uvádějí z krátkodobého, střednědobého nebo dlouhodobého časového hlediska tak, aby byl naplněn účel zprávy o udržitelnosti.

(6) Zpráva o udržitelnosti obsahuje také informace o vlastní činnosti účetní jednotky a jejím hodnotovém řetězci, včetně informací o jejích produktech a službách, obchodních vztazích a dodavatelském řetězci. Pokud nezbytné informace o hodnotovém řetězci nelze získat, namísto těchto informací se ve zprávě o udržitelnosti uvede

a) vysvětlení úsilí vynaloženého účetní jednotkou za účelem získání těchto informací,

b) důvody, proč tyto informace nebylo možné získat, a

c) způsoby, jakými budou tyto informace získány v budoucích účetních obdobích.

(7) Vztahují-li se informace uvedené v jiných částech výroční zprávy nebo částky uvedené v účetní závěrce k informacím obsaženým ve zprávě o udržitelnosti, účetní jednotka uvede ve zprávě o udržitelnosti k těmto údajům dodatečné vysvětlení a na tyto údaje odkáže.

(8) Zpráva o udržitelnosti nemusí ve výjimečných případech a na základě odůvodněného rozhodnutí příslušných orgánů účetní jednotky obsahovat informace týkající se budoucího vývoje účetní jednotky nebo právě projednávaných záležitostí, pokud by uvedení těchto informací ve zprávě o udržitelnosti mohlo výrazně poškodit obchodní postavení této účetní jednotky, ledaže by neuvedení těchto informací znemožnilo naplnit účel zprávy o udržitelnosti.

(9) Zpráva o udržitelnosti se vyhotovuje v souladu se standardy pro podávání zpráv o udržitelnosti přijatými Evropskou komisí.

(10) Zpráva o udržitelnosti je značkována podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího jednotný elektronický formát pro podávání zpráv⁴⁵⁾.

§ 32i

Povinnost vyhotovovat konsolidovanou zprávu o udržitelnosti

(1) Konsolidovanou zprávu o udržitelnosti vyhotovuje konsolidující účetní jednotka, která je

a) subjektem veřejného zájmu a

b) konsolidující účetní jednotkou velké skupiny účetních jednotek, která na konsolidovaném základě překročila kritérium průměrného počtu 500 zaměstnanců za účetní období.

(2) Povinnosti podle § 32f odst. 2 platí obdobně i pro konsolidující účetní jednotku podle odstavce 1 s výjimkou konsolidující účetní jednotky podle § 32j odst. 1.

(3) Pro účely zprávy o udržitelnosti a konsolidované zprávy o udržitelnosti se za konsolidující účetní jednotku považuje i účetní jednotka, která je družstvem a je ovládající osobou s výjimkou ovládajících osob, které vykonávají společný vliv.

43) Čl. 4 odst. 1 bod 145 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 ze dne 26. června 2013, o obezřetnostních požadavcích na úvěrové instituce a o změně nařízení (EU) č. 648/2012.

44) Čl. 8 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2020/852 ze dne 18. června 2020 o zřízení rámce pro usnadnění udržitelných investic a o změně nařízení (EU) 2019/2088.

45) Nařízení Komise v přenesené působnosti (EU) 2019/815 ze dne 17. prosince 2018, kterým se doplňuje směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/109/ES, pokud jde o regulační technické normy specifikace jednotného elektronického formátu pro podávání zpráv.

46) Pařížská dohoda přijatá v Paříži dne 12. prosince 2015, vyhlášená pod č. 64/2017 Sb. m. s.

47) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/1119 ze dne 30. června 2021, kterým se stanoví rámec pro dosažení klimatické neutrality a mění nařízení (ES) č. 401/2009 a nařízení (EU) 2018/1999 ("evropský právní rámec pro klima").".

26. Za § 32i se vkládají nové § 32j až 32l, které včetně nadpisů znějí:

"§ 32j

Výjimky z povinnosti vyhotovovat konsolidovanou zprávu o udržitelnosti

(1) Konsolidovanou zprávu o udržitelnosti není povinna vyhotovovat účetní jednotka, která je investičním fondem.

(2) Konsolidovanou zprávu o udržitelnosti není povinna vyhotovovat konsolidující účetní jednotka, pokud

a) není emitentem investičních cenných papírů přijatých k obchodování na evropském regulovaném trhu,

b) není velkou účetní jednotkou nebo by nebyla velkou účetní jednotkou, kdyby nebyla subjektem veřejného zájmu,

c) je konsolidovanou účetní jednotkou zahrnutou včetně všech svých konsolidovaných účetních jednotek do konsolidačního celku jiné konsolidující osoby z Evropské unie,

d) konsolidovaná výroční zpráva nebo konsolidovaná zpráva vedení jiné konsolidující osoby z Evropské unie

1. obsahuje informace o této konsolidující účetní jednotce a všech jejích konsolidovaných účetních jednotkách a

2. je vyhotovena v souladu s právními předpisy právního řádu členského státu Evropské unie, podle jehož právního řádu byla ustavena, a

e) výroční zpráva této konsolidující účetní jednotky obsahuje

1. název a sídlo jiné konsolidující osoby z Evropské unie, v jejímž konsolidačním celku je tato konsolidující účetní jednotka zahrnuta,

2. odkaz na internetové stránky, na kterých je uveřejněna konsolidovaná výroční zpráva nebo konsolidovaná zpráva vedení jiné konsolidující osoby z Evropské unie a zpráva o ověření konsolidované zprávy o udržitelnosti, konsolidované výroční zprávy nebo konsolidované zprávy vedení, a

3. informaci o tom, že tato konsolidovaná účetní jednotka není povinna vyhotovovat konsolidovanou zprávu o udržitelnosti.

(3) Konsolidovanou zprávu o udržitelnosti není povinna vyhotovovat také konsolidující účetní jednotka, pokud

a) není emitentem investičních cenných papírů přijatých k obchodování na evropském regulovaném trhu,

b) není velkou účetní jednotkou nebo by nebyla velkou účetní jednotkou, kdyby nebyla subjektem veřejného zájmu,

c) je konsolidovanou účetní jednotkou zahrnutou včetně všech svých konsolidovaných účetních jednotek do konsolidačního celku jiné konsolidující osoby ze třetí země,

d) konsolidovaná zpráva o udržitelnosti jiné konsolidující osoby ze třetí země

1. obsahuje informace o této konsolidující účetní jednotce a všech jejích konsolidovaných účetních jednotkách,

3. obsahuje informace podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího rámec pro usnadnění udržitelných investic⁴⁴⁾ ve vztahu k činnosti konsolidované účetní jednotky zahrnuté do konsolidačního celku této konsolidující účetní jednotky, která není povinna vyhotovovat zprávu o udržitelnosti podle § 32g odst. 3, nejsou-li tyto informace součástí zprávy o udržitelnosti této konsolidující účetní jednotky,

5. je ověřena v souladu s pravidly právního řádu státu, podle kterých byla jiná konsolidující osoba ze třetí země ustavena, a

6. je společně se zprávou o jejím ověření zveřejněna ve veřejném rejstříku, v němž je zapsána tato konsolidující účetní jednotka, a

e) výroční zpráva této konsolidující účetní jednotky obsahuje

1. název a sídlo jiné konsolidující osoby ze třetí země, v jejímž konsolidačním celku je tato konsolidující účetní jednotka zahrnuta,

2. odkaz na internetové stránky, na kterých je uveřejněna konsolidovaná zpráva o udržitelnosti jiné konsolidující osoby ze třetí země a zpráva o jejím ověření,

3. informaci o tom, že tato konsolidující účetní jednotka není povinna vyhotovovat konsolidovanou zprávu o udržitelnosti, a

4. v rámci zprávy o udržitelnosti informace podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího rámec pro usnadnění udržitelných investic⁴⁴⁾ ve vztahu k činnosti konsolidované účetní jednotky zahrnuté do konsolidačního celku této konsolidující účetní jednotky, která není povinna vyhotovovat zprávu o udržitelnosti podle § 32g odst. 3, nejsou-li součástí konsolidované zprávy o udržitelnosti jiné konsolidující osoby ze třetí země, v jejímž konsolidačním celku je tato konsolidující účetní jednotka zahrnuta.

§ 32k

Vymezení konsolidované zprávy o udržitelnosti

(1) Konsolidovaná zpráva o udržitelnosti je samostatným oddílem konsolidované výroční zprávy.

(2) Účelem konsolidované zprávy o udržitelnosti je poskytnout informace potřebné k pochopení dopadů činnosti skupiny účetních jednotek na udržitelnost a k pochopení vlivu udržitelnosti na vývoj, výkonnost a postavení skupiny účetních jednotek.

(3) Ustanovení § 32h odst. 3 až 10 se pro konsolidovanou zprávu o udržitelnosti použijí obdobně.

(4) Jsou-li významné rozdíly mezi nepříznivými dopady podle § 32h odst. 3 písm. g) u skupiny účetních jednotek a u jedné nebo více konsolidovaných účetních jednotek patřících do této skupiny účetních jednotek, konsolidovaná zpráva o udržitelnosti obsahuje také informaci o nepříznivých dopadech podle § 32h odst. 3 písm. g) ve vztahu ke konsolidovaným účetním jednotkám, kterých se významné rozdíly v těchto dopadech týkají.

(5) Jsou-li významné rozdíly mezi hlavními riziky spojenými s udržitelností pro skupinu účetních jednotek a pro jednu nebo více konsolidovaných účetních jednotek patřících do této skupiny účetních jednotek, konsolidovaná zpráva o udržitelnosti obsahuje také informaci o hlavních rizicích spojených s otázkami udržitelnosti pro konsolidované účetní jednotky, kterých se významné rozdíly v těchto rizicích týkají.

(6) Konsolidovaná zpráva o udržitelnosti obsahuje také seznam konsolidovaných účetních jednotek zahrnutých do konsolidačního celku konsolidující účetní jednotky vyhotovující tuto zprávu, které nevyhotovují zprávu o udržitelnosti podle § 32g odst. 2 nebo 3 nebo konsolidovanou zprávu o udržitelnosti podle § 32j odst. 2 nebo 3.

(7) Skupinou účetních jednotek se pro účely konsolidované zprávy o udržitelnosti rozumí skupina tvořená konsolidující účetní jednotkou a všemi jejími konsolidovanými účetními jednotkami.

§ 32l

Konsolidovaná účetní jednotka v případě pojišťoven a zajišťoven

Pro účely zprávy o udržitelnosti a konsolidované zprávy o udržitelnosti se za konsolidovanou účetní jednotku považuje také účetní jednotka, která je pojišťovnou nebo zajišťovnou, pokud

a) je součástí skupiny podle zákona upravujícího pojišťovnictví,

b) podléhá dohledu nad skupinou podle zákona upravujícího pojišťovnictví a

c) není ovládanou osobou pojišťovací holdingové osoby se smíšenou činností podle zákona upravujícího pojišťovnictví.".

27. Za část osmou se vkládá nová část devátá, která včetně nadpisu zní:

"ČÁST DEVÁTÁ

ZPRÁVA O DANÍCH Z PŘÍJMŮ

§ 32m

Povinnost sestavit a zpřístupnit zprávu o daních z příjmů

(1) Zprávu o daních z příjmů za účetní období sestavuje samostatná účetní jednotka, která je obchodní společností a má v účetním období zahraniční pobočku nebo zahraniční stálou provozovnu, poprvé za druhé ze dvou po sobě následujících účetních období, ve kterých její roční úhrn čistého obratu dosáhne 19 000 000 000 Kč, a naposledy za první ze dvou po sobě následujících účetních období, ve kterých její roční úhrn čistého obratu nedosáhne 19 000 000 000 Kč.

(2) Zprávu o daních z příjmů za účetní období zpřístupňuje samostatná účetní jednotka ustavená podle právního řádu jiného státu než členského státu Evropské unie, která má formu srovnatelnou s obchodní společností a má v účetním období pobočku na území České republiky, prostřednictvím této pobočky poprvé za druhé ze dvou po sobě následujících účetních období, ve kterých roční úhrn čistého obratu pobočky dosáhne 200 000 000 Kč a výnosy účetní jednotky dosáhnou částky odpovídající částce 750 000 000 EUR, a naposledy za první ze dvou po sobě následujících účetních období, ve kterých roční úhrn čistého obratu pobočky nedosáhne 200 000 000 Kč, nebo za první ze dvou po sobě následujících účetních období, ve kterých výnosy účetní jednotky nedosáhnou částky odpovídající částce 750 000 000 EUR. Zpřístupnění se provede podle § 32q.

(3) Pro účely zprávy o daních z příjmů se

a) samostatnou účetní jednotkou rozumí účetní jednotka, která není ovládající ani ovládanou osobou s výjimkou ovládání na základě společného vlivu, a

b) výnosy účetní jednotky ustavené podle právního řádu jiného státu než členského státu Evropské unie rozumí její výnosy podle účetních předpisů použitých pro sestavení její účetní závěrky.

(4) Kritérium výnosu účetní jednotky ustavené podle právního řádu jiného státu než členského státu Evropské unie se pro účely zprávy o daních z příjmů přepočítá na měnu účetní závěrky této účetní jednotky kurzem vyhlášeným Evropskou centrální bankou pro 21. prosinec 2021 se zaokrouhlením na celé tisíce.

(5) Pokud není k dispozici zpráva o daních z příjmů, která by mohla být zpřístupněna podle odstavce 2, namísto této povinnosti vzniká povinnost ji sestavit a zpřístupnit osobě pověřené jednáním za pobočku účetní jednotky na území České republiky. Nemá-li tato osoba všechny údaje potřebné k sestavení této zprávy, požádá o ně tuto účetní jednotku. Pokud tato osoba neobdrží všechny potřebné údaje, sestaví zprávu na základě údajů, které má k dispozici, a její součástí je prohlášení o tom, že účetní jednotka neposkytla všechny potřebné údaje. Ve vztahu ke zprávě o daních z příjmů se tato osoba pověřená jednáním za pobočku účetní jednotky na území České republiky považuje za osobu odpovědnou za vedení účetnictví.

§ 32n

Obsah zprávy o daních z příjmů

(1) Ve zprávě o daních z příjmů se uvede

a) název účetní jednotky a účetní období, za které se zpráva sestavuje,

b) měna použitá ve zprávě, kterou je měna používaná pro sestavení účetní závěrky účetní jednotky v daném účetním období,

c) stručný popis povahy činnosti účetní jednotky,

d) počet zaměstnanců v přepočtu na plné pracovní úvazky,

e) celkové výnosy účetní jednotky s vyloučením úprav hodnot,

f) výsledek hospodaření před zdaněním účetní jednotky,

g) výše nákladu na splatnou daň z příjmů účetní jednotky nebo ve vztahu k její pobočce v příslušné daňové jurisdikci za dané účetní období,

h) výše uhrazené daně z příjmů účetní jednotky nebo ve vztahu k její pobočce v příslušné daňové jurisdikci během daného účetního období včetně částek srážkové daně odvedených z jejich příjmů a

i) výše kumulovaných výsledků hospodaření účetní jednotky na konci daného účetního období.

(2) Zpráva o daních z příjmů může být sestavena na základě pokynů pro vyplňování zprávy podle zemí uvedených ve vyhlášce upravující vzor zprávy podle zemí a pokyny k jejímu vyplnění pro účely automatické výměny informací s jiným státem v rámci mezinárodní spolupráce při správě daní. Ve zprávě se uvede, zda byla tato možnost využita.

(3) Údaje ve zprávě o daních z příjmů se uspořádají podle společného vzoru a v elektronickém formátu podle přímo použitelného předpisu Evropské unie.

(4) Údaje ve zprávě o daních z příjmů jsou uváděné na základě usazení, existence stálé provozovny nebo trvalé podnikatelské činnosti, které jsou rozhodné pro určení, ve které daňové jurisdikci daná činnost podléhá dani,

a) odděleně za každý členský stát Evropské unie bez ohledu na to, zda je tvořen více daňovými jurisdikcemi,

b) odděleně za každý stát, který je k 1. březnu kalendářního roku, do kterého spadá rozvahový den, uveden na unijním seznamu jurisdikcí nespolupracujících v daňové oblasti schváleném Radou Evropské unie,

c) odděleně za každý stát, který je k 1. březnu kalendářního roku, do kterého spadá poslední den daného účetního období, i k 1. březnu předcházejícího kalendářního roku uveden na seznamu současného stavu spolupráce s Evropskou unií, pokud jde o závazky učiněné spolupracujícími jurisdikcemi v zájmu uplatňování zásad řádné správy v oblasti daní, schváleném Radou Evropské unie, a

d) souhrnně za daňové jurisdikce neuvedené v písmenech a) až c).

(5) Údaje o určité činnosti uvedené ve zprávě o daních z příjmů nemohou být uvedeny u více než jedné daňové jurisdikce.

(6) Zpráva o daních z příjmů nemusí obsahovat informace, jejichž uvedení by mohlo závažně poškodit obchodní postavení účetní jednotky a které se netýkají daňové jurisdikce uvedené v odstavci 4 písm. b) nebo c). Využije-li se tato možnost, uvede se to ve zprávě spolu s vysvětlením důvodů a neuvedené informace jsou obsahem některé zprávy o daních z příjmů sestavené za některé následující účetní období započaté do 5 let od rozvahového dne účetního období, za které došlo k neuvedení těchto informací.

(7) Zpráva o daních z příjmů může obsahovat vysvětlení významných nesrovnalostí mezi výší splatné daně z příjmů a výší daně z příjmů zaplacené na hotovostním základě. Toto vysvětlení může zohlednit tyto částky za předcházející účetní období.

§ 32o

Konsolidovaná zpráva o daních z příjmů

(1) Konsolidovanou zprávu o daních z příjmů za účetní období sestavuje konsolidující účetní jednotka, která je nejvyšší konsolidující osobou a jejíž konsolidační celek netvoří pouze účetní jednotky ustavené podle právního řádu České republiky, které v účetním období nemají zahraniční pobočku ani stálou provozovnu, poprvé za druhé ze dvou po sobě následujících účetních období, ve kterých roční úhrn čistého obratu na konsolidovaném základě dosáhne 19 000 000 000 Kč, a naposledy za první ze dvou po sobě následujících účetních období, ve kterých roční úhrn čistého obratu na konsolidovaném základě nedosáhne 19 000 000 000 Kč.

(2) Konsolidovanou zprávu o daních z příjmů za účetní období sestavují střední účetní jednotka a velká účetní jednotka, která by byla velkou nebo střední účetní jednotkou, i kdyby nebyla subjektem veřejného zájmu, pokud jsou obchodní společností a jejich nejvyšší konsolidující osoba je ustavena podle právního řádu jiného státu než členského státu Evropské unie, poprvé za druhé ze dvou po sobě následujících účetních období, ve kterých konsolidované výnosy v konsolidované účetní závěrce této nejvyšší konsolidující osoby dosáhnou částky odpovídající 750 000 000 EUR, a naposledy za první ze dvou po sobě následujících účetních období, ve kterých konsolidované výnosy v konsolidované účetní závěrce této nejvyšší konsolidující osoby nedosáhnou částky odpovídající 750 000 000 EUR.

(3) Konsolidovanou zprávu o daních z příjmů za účetní období zpřístupňuje účetní jednotka ustavená podle právního řádu jiného státu než členského státu Evropské unie, která má v účetním období pobočku na území České republiky, má právní formu srovnatelnou s obchodní společností a je nejvyšší konsolidující osobou, pokud neovládá žádnou osobu ustavenou podle právního řádu členského státu Evropské unie splňující kritéria pro střední nebo velkou účetní jednotku s výjimkou ovládání na základě společného vlivu, prostřednictvím své pobočky poprvé za druhé ze dvou po sobě následujících účetních období, ve kterých roční úhrn čistého obratu pobočky dosáhne 200 000 000 Kč a konsolidované výnosy v konsolidované účetní závěrce této nejvyšší konsolidující osoby dosáhnou částky odpovídající částce 750 000 000 EUR, a naposledy za první ze dvou po sobě následujících účetních období, ve kterých roční úhrn čistého obratu pobočky nedosáhne 200 000 000 Kč, nebo za první ze dvou po sobě následujících účetních období, ve kterých konsolidované výnosy v konsolidované účetní závěrce této nejvyšší konsolidující osoby nedosáhnou částky odpovídající částce 750 000 000 EUR. Zpřístupnění se provede podle § 32q.

(4) Konsolidovanou zprávu o daních z příjmů za účetní období zpřístupňuje účetní jednotka ustavená podle právního řádu jiného státu než členského státu Evropské unie, která má v účetním období pobočku na území České republiky, má právní formu srovnatelnou s obchodní společností a má nejvyšší konsolidující osobu ustavenou podle právního řádu jiného státu než členského státu Evropské unie, pokud tato nejvyšší konsolidující osoba v účetním období není účetní jednotkou podle tohoto zákona a neovládá žádnou osobu ustavenou podle právního řádu členského státu Evropské unie splňující kritéria pro střední nebo velkou účetní jednotku s výjimkou ovládání na základě společného vlivu, prostřednictvím své pobočky poprvé za druhé ze dvou po sobě následujících účetních období, ve kterých roční úhrn čistého obratu pobočky dosáhne 200 000 000 Kč a konsolidované výnosy v konsolidované účetní závěrce nejvyšší konsolidující osoby dosáhnou částky odpovídající částce 750 000 000 EUR, a naposledy za první ze dvou po sobě následujících účetních období, ve kterých roční úhrn čistého obratu pobočky nedosáhne 200 000 000 Kč, nebo za první ze dvou po sobě následujících účetních období, ve kterých konsolidované výnosy v konsolidované účetní závěrce nejvyšší konsolidující osoby nedosáhnou částky odpovídající částce 750 000 000 EUR. Zpřístupnění se provede podle § 32q.

(5) Pro účely konsolidované zprávy o daních z příjmů se

a) nejvyšší konsolidující osobou rozumí konsolidující účetní jednotka nebo konsolidující zahraniční osoba, která není ovládanou osobou, nejedná-li se o ovládání na základě společného vlivu, zahrnutou do konsolidačního celku jiné konsolidující účetní jednotky nebo konsolidující zahraniční osoby, a

b) konsolidovanými výnosy účetní jednotky ustavené podle právního řádu jiného státu než členského státu Evropské unie rozumí její konsolidované výnosy podle účetních předpisů použitých pro sestavení její konsolidované účetní závěrky.

(6) Kritérium konsolidovaných výnosů v konsolidované účetní závěrce nejvyšší konsolidující osoby ustavené podle právního řádu jiného státu než členského státu Evropské unie se pro účely zprávy o daních z příjmů přepočítá na měnu konsolidované účetní závěrky této osoby kurzem vyhlášeným Evropskou centrální bankou pro 21. prosinec 2021 se zaokrouhlením na celé tisíce.

(7) Pokud účetní jednotka podle odstavce 2 nemá údaje potřebné k sestavení konsolidované zprávy o daních z příjmů, požádá o poskytnutí těchto údajů nejvyšší konsolidující osobu. Pokud neobdrží všechny potřebné údaje, sestaví zprávu na základě údajů, které má k dispozici, a její součástí je prohlášení o tom, že jí tato osoba neposkytla všechny potřebné údaje.

(8) Pokud není k dispozici konsolidovaná zpráva o daních z příjmů, která by mohla být zpřístupněna podle odstavce 3 nebo 4, namísto této povinnosti vzniká povinnost ji sestavit a zpřístupnit osobě pověřené jednáním za pobočku účetní jednotky na území České republiky. Nemá-li tato osoba všechny údaje potřebné k sestavení této zprávy, požádá o ně tuto účetní jednotku. Pokud tato osoba neobdrží všechny potřebné údaje, sestaví zprávu na základě údajů, které má k dispozici, a její součástí je prohlášení o tom, že účetní jednotka neposkytla všechny potřebné údaje. Ve vztahu ke konsolidované zprávě o daních z příjmů se tato osoba pověřená jednáním za pobočku účetní jednotky na území České republiky považuje za osobu odpovědnou za vedení účetnictví.

§ 32p

Obsah konsolidované zprávy o daních z příjmů

(1) V konsolidované zprávě o daních z příjmů se uvedou údaje o nejvyšší konsolidující osobě a všech ovládaných osobách, nejedná-li se o ovládání na základě společného vlivu, zahrnutých v konsolidované účetní závěrce nejvyšší konsolidující osoby, které by se uváděly ve zprávě o daních z příjmů jednotlivých entit, s tím, že

a) se uvede také seznam všech ovládaných osob, nejedná-li se o ovládání na základě společného vlivu, usazených v členském státě Evropské unie nebo ve státě, který je uveden na unijním seznamu jurisdikcí nespolupracujících v daňové oblasti schváleném Radou Evropské unie nebo na seznamu současného stavu spolupráce s Evropskou unií, pokud jde o závazky učiněné spolupracujícími jurisdikcemi v zájmu uplatňování zásad řádné správy v oblasti daní, schválených Radou Evropské unie,

b) měnou použitou ve zprávě je měna používaná pro sestavení konsolidované účetní závěrky nejvyšší konsolidující osoby,

c) pokud zprávu sestavuje účetní jednotka jiná než nejvyšší konsolidující osoba, je měnou použitou ve zprávě měna používaná pro sestavení účetní závěrky účetní jednotky, a

d) pro uvedení celkových výnosů se vylučují dividendy obdržené od ovládaných osob, nejedná-li se o ovládání na základě společného vlivu.

(2) Ustanovení § 32n odst. 2 až 7 se pro konsolidovanou zprávu o daních z příjmů použijí obdobně.

§ 32q

Zpřístupnění

(1) Účetní jednotka, která má povinnost sestavit zprávu o daních z příjmů nebo konsolidovanou zprávu o daních z příjmů, ji zveřejní způsobem podle § 21a.

(2) Účetní jednotka, která má povinnost sestavit zprávu o daních z příjmů nebo konsolidovanou zprávu o daních z příjmů, uveřejní na svých internetových stránkách odkaz na veřejný rejstřík, ve kterém je tato zpráva zveřejněna, a oznámení o skutečnosti, že nemá povinnost tuto zprávu uveřejnit na svých internetových stránkách. Uveřejnění se provede do 12 měsíců od rozvahového dne na dobu alespoň 5 let.

(3) V případě zprávy o daních z příjmů nebo konsolidované zprávy o daních z příjmů sestavených nebo zpřístupněných z důvodu existence pobočky na území České republiky se zveřejnění provede uložením do sbírky listin veřejného rejstříku, ve kterém je pobočka zapsána, a uveřejnění se provede na internetových stránkách účetní jednotky nebo její pobočky na území České republiky.

(4) Účetní jednotka, která nemá povinnost sestavit nebo zpřístupnit zprávu o daních z příjmů nebo konsolidovanou zprávu o daních z příjmů z důvodu uveřejnění zprávy s informacemi o daních z příjmů rovnocenné zprávě o daních z příjmů nebo konsolidované zprávě o daních z příjmů, zajistí uveřejnění této zprávy po dobu alespoň 5 let.

§ 32r

Kritéria rovnocennosti

(1) Účetní jednotka uvedená v § 32m odst. 1 není povinna sestavit zprávu o daních z příjmů, pokud podává zprávu podle čl. 89 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/36/EU, která zahrnuje údaje o veškerých jejích činnostech.

(2) Účetní jednotka uvedená v § 32m odst. 2 není povinna zpřístupnit zprávu o daních z příjmů, pokud

a) sestavila zprávu s informacemi o daních z příjmů rovnocennou zprávě o daních z příjmů,

b) zpráva podle písmene a) obsahuje název a adresu pobočky na území České republiky, a

c) do 12 měsíců od rozvahového dne je její překlad do českého nebo anglického jazyka zveřejněn uložením do sbírky listin veřejného rejstříku, ve kterém je zapsána pobočka účetní jednotky, a bezplatně a v elektronickém strojově čitelném formátu uveřejněn na internetových stránkách účetní jednotky.

(3) Účetní jednotka uvedená v § 32o odst. 1 není povinna sestavit konsolidovanou zprávu o daních z příjmů, pokud ona nebo její konsolidovaná účetní jednotka podávají zprávu podle čl. 89 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/36/EU, která zahrnuje údaje o veškerých činnostech konsolidující účetní jednotky a všech konsolidovaných účetních jednotek zahrnutých v konsolidované účetní závěrce, za které by se konsolidovaná zpráva o daních z příjmů sestavovala.

(4) Účetní jednotka uvedená v § 32o odst. 2, 3 nebo 4 není povinna sestavit nebo zpřístupnit konsolidovanou zprávu o daních z příjmů, pokud

a) nejvyšší konsolidující osoba sestavila za osoby, za které by se zpráva sestavovala, zprávu s informacemi o daních z příjmů rovnocennou konsolidované zprávě o daních z příjmů,

b) zpráva podle písmene a) obsahuje název a sídlo účetní jednotky ustavené podle právního řádu České republiky, kterou ovládá nejvyšší konsolidující osoba, nebo název a adresu pobočky na území České republiky, a

c) do 12 měsíců od rozvahového dne je její překlad do českého nebo anglického jazyka zveřejněn uložením do sbírky listin veřejného rejstříku, ve kterém je účetní jednotka nebo pobočka účetní jednotky zapsána, a bezplatně a v elektronickém strojově čitelném formátu uveřejněn na internetových stránkách nejvyšší konsolidující osoby.".

Dosavadní část devátá se označuje jako část desátá.

28. V § 37 odst. 1 písm. d) se slova "až 6" nahrazují slovy " , 2, 4 až 7 nebo 9".

29. V § 37 odst. 1 písm. i) se číslo "7" nahrazuje číslem "8".

30. V § 37a odst. 1 písm. d) se slova "až 6" nahrazují slovy "až 7, 9 nebo 10 nebo § 32h odst. 1".

31. V § 37a odst. 1 se za písmeno e) vkládají nová písmena f) a g), která znějí:

"f) nevyhotoví zprávu o udržitelnosti podle § 32h odst. 2 až 10,

g) nesestaví zprávu o daních z příjmů podle § 32n nebo konsolidovanou zprávu o daních z příjmů podle § 32p,".

Dosavadní písmena f) až s) se označují jako písmena h) až u).

32. V § 37a odst. 1 písm. m) se číslo "7" nahrazuje číslem "8".

33. V § 37a odst. 1 písmena p) a q) znějí:

"p) nezveřejní nebo neuveřejní zprávu o daních z příjmů nebo konsolidovanou zprávu o daních z příjmů podle § 32q odst. 1 až 3,

q) nezajistí uveřejnění zprávy s informacemi o daních z příjmů rovnocenné zprávě o daních z příjmů nebo konsolidované zprávě o daních z příjmů podle § 32q odst. 4,".

34. V § 37a odst. 1 písm. t) se slovo "nebo" zrušuje.

35. V § 37a se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje slovem "nebo" a doplňuje se písmeno v), které zní:

"v) neinformuje zástupce zaměstnanců nebo s nimi neprojedná informace o udržitelnosti podle § 32f odst. 2.".

36. V § 37a odst. 2 se na konci textu písmene c) doplňují slova "nebo § 32n odst. 1".

37. V § 37a odst. 2 písmena e) a f) znějí:

"e) nevyhotoví konsolidovanou zprávu o udržitelnosti podle § 32k odst. 2 až 6,

f) nesestaví konsolidovanou zprávu o daních z příjmů podle § 32p,".

38. V § 37a odst. 2 písm. k) se slovo "nebo" zrušuje.

39. V § 37a odst. 2 se za písmeno k) vkládají nová písmena l) a m), která znějí:

"l) nezveřejní nebo neuveřejní konsolidovanou zprávu o daních z příjmů podle § 32q odst. 1 až 3,

m) nezajistí uveřejnění zprávy s informacemi o daních z příjmů rovnocenné konsolidované zprávě o daních z příjmů podle § 32q odst. 4,".

Dosavadní písmeno l) se označuje jako písmeno n).

40. V § 37a se na konci odstavce 2 tečka nahrazuje slovem "nebo" a doplňuje se písmeno o), které zní:

"o) neinformuje zástupce zaměstnanců nebo s nimi neprojedná informace o udržitelnosti podle § 32i odst. 2.".

41. V § 37a odst. 4 písm. a) se text "i)" nahrazuje textem "k)".

42. V § 37a odst. 4 písm. b) se slova "h) nebo j) až q)" nahrazují slovy "j), l) až s) nebo v)".

43. V § 37a odst. 4 písm. d) se slova "r) nebo s)" nahrazují slovy "t) nebo u)".

Čl.LIX

Přechodná ustanovení

1. Pro účetní období započaté přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se použije zákon č. 563/1991 Sb. a právní předpisy jej provádějící, ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.

2. Ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, upravující zprávu o daních z příjmů a konsolidovanou zprávu o daních z příjmů se nepoužijí na účetní období započaté před 22. červnem 2024.

ČÁST TŘICÁTÁ ŠESTÁ

Změna zákona o dani z přidané hodnoty

Čl.LX

Zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění zákona č. 635/2004 Sb., zákona č. 669/2004 Sb., zákona č. 124/2005 Sb., zákona č. 215/2005 Sb., zákona č. 217/2005 Sb., zákona č. 377/2005 Sb., zákona č. 441/2005 Sb., zákona č. 545/2005 Sb., zákona č. 109/2006 Sb., zákona č. 230/2006 Sb., zákona č. 319/2006 Sb., zákona č. 172/2007 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 270/2007 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 124/2008 Sb., zákona č. 126/2008 Sb., zákona č. 302/2008 Sb., zákona č. 87/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 362/2009 Sb., zákona č. 489/2009 Sb., zákona č. 120/2010 Sb., zákona č. 199/2010 Sb., zákona č. 47/2011 Sb., zákona č. 370/2011 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 457/2011 Sb., zákona č. 18/2012 Sb., zákona č. 167/2012 Sb., zákona č. 333/2012 Sb., zákona č. 500/2012 Sb., zákona č. 502/2012 Sb., zákona č. 241/2013 Sb., zákonného opatření Senátu č. 344/2013 Sb., zákona č. 196/2014 Sb., zákona č. 262/2014 Sb., zákona č. 360/2014 Sb., zákona č. 377/2015 Sb., zákona č. 113/2016 Sb., zákona č. 188/2016 Sb., zákona č. 243/2016 Sb., zákona č. 298/2016 Sb., zákona č. 33/2017 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 40/2017 Sb., zákona č. 170/2017 Sb., zákona č. 225/2017 Sb., zákona č. 371/2017 Sb., zákona č. 283/2018 Sb., zákona č. 6/2019 Sb., zákona č. 80/2019 Sb., zákona č. 256/2019 Sb., zákona č. 283/2020 Sb., zákona č. 299/2020 Sb., zákona č. 343/2020 Sb., zákona č. 527/2020 Sb., zákona č. 609/2020 Sb., zákona č. 284/2021 Sb., zákona č. 355/2021 Sb., zákona č. 363/2021 Sb., zákona č. 371/2021 Sb., zákona č. 93/2022 Sb., zákona č. 366/2022 Sb., zákona č. 432/2022 Sb., zákona č. 251/2023 Sb. a zákona č. 285/2023 Sb., se mění takto:

1. Na konci poznámky pod čarou č. 1 se na samostatný řádek doplňuje věta "Směrnice Rady (EU) 2022/542 ze dne 5. dubna 2022, kterou se mění směrnice 2006/112/ES a (EU) 2020/285, pokud jde o sazby daně z přidané hodnoty.".

2. V § 13 odst. 4 písm. b) se číslo "6" nahrazuje číslem "8".

3. V § 37 písm. b) bodě 2 se slova " , 1,15 v případě první snížené sazby daně nebo 1,10 v případě druhé snížené sazby daně" nahrazují slovy "nebo 1,12 v případě snížené sazby daně".

4. V § 47 odst. 1 se na konci písmene a) doplňuje slovo "nebo".

5. V § 47 odst. 1 písm. b) se slovo "první" zrušuje a slova "15 %, nebo" se nahrazují textem "12 %.".

6. V § 47 odst. 1 se písmeno c) zrušuje.

7. V § 47 odst. 3 se za slova "v příloze č. 3" vkládají slova " , tepla a chladu" a slovo "první" a věta třetí se zrušují.

8. V § 47 odst. 4 se slovo "první" a věta třetí zrušují.

9. V § 47 odst. 5 se slovo "první" zrušuje.

10. V § 47 odst. 6 se slova "knih, brožur, letáků, prospektů, novin, časopisů, periodik, obrázkových knih, předloh ke kreslení, omalovánek, hudebnin a kartografických výrobků, které by byly zbožím, na jehož dodání se uplatňuje druhá" nahrazují slovy "novin, časopisů a periodik, na jejichž dodání by se uplatnila" a slovo "druhá" se zrušuje.

11. V § 47 odst. 7 se slova "nejvyšší z těchto sazeb" nahrazují slovy "základní sazba daně".

12. V § 47 se odstavec 8 zrušuje.

Dosavadní odstavce 9 a 10 se označují jako odstavce 8 a 9.

13. V § 47 odst. 8 se slova "nejvyšší z těchto sazeb" nahrazují slovy "základní sazba daně".

14. V § 47a se slova " , první nebo druhé" nahrazují slovem "nebo".

15. V § 48 odst. 1 a v § 49 se slova "První snížená" nahrazují slovem "Snížená".

16. V § 56a odst. 1 písm. b) se číslo "2008" nahrazuje číslem "2015".

17. V § 62 odst. 2 se číslo "4" nahrazuje číslem "6".

18. V § 63 odst. 1 úvodní části ustanovení se text "71h" nahrazuje textem "71i".

19. V § 63 se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno l), které zní:

"l) dodání knihy a poskytnutí obdobné služby (§ 71i).".

20. V § 71c odst. 1 se na konci písmene c) doplňuje slovo "nebo".

21. V § 71c odst. 1 se na konci písmene d) slovo " , nebo" nahrazuje tečkou a písmeno e) se zrušuje.

22. V § 71c se za odstavec 1 vkládá nový odstavec 2, který zní:

"(2) Dovoz zboží cestujícím v případě, že se jedná o dovoz zahřívaných tabákových výrobků, ostatních tabákových výrobků a výrobků souvisejících s tabákovými výrobky podle zákona upravujícího spotřební daně, je v tuzemsku osvobozen od daně nejvýše v rozsahu

a) 100 g zahřívaných tabákových výrobků,

b) 100 g ostatních tabákových výrobků,

c) 20 ml náplní do elektronických cigaret,

d) 100 g nikotinových sáčků,

e) 100 g ostatních nikotinových výrobků.".

Dosavadní odstavce 2 a 3 se označují jako odstavce 3 a 4.

23. V § 71c odst. 4 se slova "a 2" nahrazují slovy "až 3".

24. Za § 71h se vkládají nové § 71i až 71k, které včetně nadpisů znějí:

"§ 71i

Osvobození od daně při dodání knihy a poskytnutí obdobné služby

(1) Knihou se pro účely daně z přidané hodnoty rozumí kniha, obrázková kniha, předloha ke kreslení, omalovánka, brožura, hudebnina nebo kartografický výrobek, včetně zvukového záznamu přednesu jejich obsahu, pokud se jedná o zboží,

a) které je uvedeno pod kódem nomenklatury celního sazebníku, ve znění platném k 1. lednu 2018, v čísle 4901, 4903 až 4905, 4911 nebo 8523,

b) u kterého reklama podle zákona upravujícího regulaci reklamy nepředstavuje více než 50 % jeho obsahu a

c) které výlučně nebo převážně nesestává z hudebního zvukového nebo audiovizuálního obsahu.

(2) Službou obdobnou dodání knihy se pro účely daně z přidané hodnoty rozumí

a) elektronicky poskytovaná služba spočívající v poskytnutí knihy, jejíž dodání by bylo osvobozeno od daně, pokud by byla obsažena na hmotném nosiči, včetně jejího zpřístupnění v rámci veřejných knihovnických a informačních nebo dalších služeb poskytovaných podle knihovního zákona nebo obdobných služeb poskytovaných podle jiného právního předpisu,

b) půjčování nebo nájem knihy, pokud se jedná o veřejné knihovnické a informační nebo další služby poskytované podle knihovního zákona nebo obdobné služby poskytované podle jiného právního předpisu.

(3) Osvobození od daně s nárokem na odpočet daně při dodání knihy se na dodání zboží uplatní, pokud nelze na takové dodání uplatnit osvobození od daně bez nároku na odpočet nebo osvobození od daně s nárokem na odpočet podle § 64, 66 anebo § 71h.

§ 71j

Předmět závazného posouzení pro uplatnění osvobození od daně s nárokem na odpočet při dodání knihy a poskytnutí obdobné služby

Předmětem závazného posouzení je určení, zda je dodání zboží nebo poskytnutí služby osvobozeno od daně s nárokem na odpočet při dodání knihy a poskytnutí obdobné služby podle § 71i.

§ 71k

Žádost o závazné posouzení pro uplatnění osvobození od daně s nárokem na odpočet při dodání knihy a poskytnutí obdobné služby

(1) Generální finanční ředitelství vydá na žádost osoby rozhodnutí o závazném posouzení o uplatnění osvobození od daně s nárokem na odpočet při dodání knihy a poskytnutí obdobné služby podle § 71i na určitá dodání zboží nebo poskytnutí služby.

(2) V žádosti o vydání rozhodnutí podle odstavce 1 osoba uvede

a) popis zboží nebo služby, jichž se žádost o vydání rozhodnutí o závazném posouzení týká; v žádosti lze uvést jednu položku zboží nebo služby,

b) návrh výroku rozhodnutí o závazném posouzení.".

25. V § 72 se za odstavec 2 vkládají nové odstavce 3 a 4, které znějí:

"(3) U pořízení vybraného osobního automobilu, který je dlouhodobým majetkem plátce, se pro účely daně z přidané hodnoty za částku daně na vstupu považuje

a) částka 420 000 Kč, pokud daň na vstupu podle odstavce 2 je u pořízení tohoto automobilu nejméně 420 000 Kč, nebo

b) daň na vstupu podle odstavce 2, pokud není částka daně na vstupu určena podle písmene a).

(4) U technického zhodnocení vybraného osobního automobilu, který je dlouhodobým majetkem, podle § 4 odst. 4 písm. d) bodu 4 se pro účely daně z přidané hodnoty za částku daně na vstupu považuje

a) částka 0 Kč, pokud součet daně na vstupu podle odstavce 2 u pořízení vybraného osobního automobilu, u něhož bylo technické zhodnocení provedeno, a daně na vstupu podle odstavce 2 u předcházejících technických zhodnocení je nejméně 420 000 Kč,

b) daň na vstupu podle odstavce 2 v případě kladného nebo nulového rozdílu mezi

1. částkou 420 000 Kč a

2. součtem daně na vstupu podle odstavce 2 u pořízení vybraného osobního automobilu, u něhož bylo technické zhodnocení provedeno, a daně na vstupu podle odstavce 2 u předcházejících technických zhodnocení a u tohoto technického zhodnocení, nebo

c) daň na vstupu podle odstavce 2 snížená o absolutní hodnotu rozdílu určeného postupem podle písmene b), pokud se rozdíl určený postupem podle písmene b) stane po provedení daného technického zhodnocení záporným.".

Dosavadní odstavce 3 až 6 se označují jako odstavce 5 až 8.

26. V § 72 se doplňuje odstavec 9, který včetně poznámky pod čarou č. 78 zní:

"(9) Vybraným osobním automobilem se pro účely daně z přidané hodnoty rozumí vozidlo kategorie M

podle nařízení Evropského parlamentu a Rady upravujícího schvalování motorových vozidel a jejich přípojných vozidel⁷⁸⁾, které není sanitním ani pohřebním automobilem, ani není pořízeno za účelem provozování silniční motorové dopravy na základě koncese.

78) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/858 ze dne 30. května 2018 o schvalování motorových vozidel a jejich přípojných vozidel, jakož i systémů, konstrukčních částí a samostatných technických celků určených pro tato vozidla a o dozoru nad trhem s nimi, o změně nařízení (ES) č. 715/2007 a č. 595/2009 a o zrušení směrnice 2007/46/ES, v platném znění.".

27. Za § 77 se vkládá nový § 77a, který včetně nadpisu zní:

"§ 77a

Snížení odpočtu daně v případě vybraného osobního automobilu

U vybraného osobního automobilu, který při pořízení nebyl dlouhodobým majetkem a stane se dlouhodobým majetkem, je plátce povinen snížit uplatněný odpočet daně o část odpočtu daně převyšující odpočet daně, na který by měl nárok, pokud by byl tento automobil při pořízení dlouhodobým majetkem, a to za zdaňovací období, ve kterém se tento automobil stal dlouhodobým majetkem.".

28. V § 82 odst. 1 a 4 se číslo "6" nahrazuje číslem "8".

29. V § 90 se doplňuje odstavec 17, který zní:

"(17) U knihy, která je zbožím podle odstavce 1 písm. a) nebo b), se ustanovení upravující zvláštní režim použijí obdobně.".

30. Příloha č. 2 zní:

"Příloha č. 2 k zákonu č. 235/2004 Sb.

Seznam služeb podléhajících snížené sazbě daně

CZ-CPA
Popis služby

36.00.2 Úprava a rozvod vody prostřednictvím sítí.

37 Odvádění a čištění odpadních vod včetně ostatních služeb souvisejících
s těmito činnostmi.

49 Pozemní hromadná doprava osob a jejich zavazadel; osobní doprava
lyžařskými vleky.

50 Vodní hromadná doprava osob a jejich zavazadel.

55 Ubytovací služby.

56 Stravovací služby s výjimkou podávání nápojů jiných než pitné vody
a vybraných nápojů; podávání pitné vody a vybraných nápojů.

59.14, 90, 91, Poskytnutí oprávnění ke vstupu na představení, do divadel, do cirkusů,
93 do zábavních parků, na koncerty, do muzeí, do zoologických zahrad, do
kin, na výstavy a na podobné kulturní události nebo do podobných
kulturních zařízení; poskytnutí oprávnění ke vstupu do botanických
zahrad, přírodních rezervací a národních parků.

77, 85, 91 Půjčování nebo nájem novin, časopisů a periodik, na jejichž dodání se
uplatňuje snížená sazba daně, pokud se jedná o veřejné knihovnické
a informační nebo další služby poskytované podle knihovního zákona nebo
obdobné služby poskytované podle jiného právního předpisu.

86 Zdravotní péče.

87 Sociální péče.

88.10, 88.91 Domácí péče o děti, staré, nemocné nebo zdravotně postižené občany.

93.11, 93.12, Poskytnutí oprávnění ke vstupu na sportovní události; použití krytých
93.13, 93.29.11, i nekrytých sportovních zařízení ke sportovním činnostem; služby
související
93.29.19 s provozem rekreačních parků a pláží; provoz lyžařských
svahů.

96.03 Pohřební a související služby mimo pohřebních služeb pro zvířata.

96.04 Služby tureckých lázní, saun, parních lázní a solných jeskyní.

Snížené sazbě daně podléhají služby, které odpovídají současně číselnému kódu klasifikace produkce CZ-CPA, ve znění platném k 1. lednu 2015, a výslovně uvedenému slovnímu popisu k tomuto kódu v textové části této přílohy.

Kódem nomenklatury celního sazebníku se rozumí kód popisu vybraných výrobků uvedený v celním sazebníku, ve znění platném k 1. lednu 2018.

Hromadnou dopravou osob se pro účely daně z přidané hodnoty rozumí přeprava osob po stanovených trasách, kdy cestující nastupují a vystupují na předem určených zastávkách nebo místech podle předem stanovených jízdních řádů schválených podle zákona č. 266/1994 Sb., o dráhách, ve znění pozdějších předpisů, nebo zákona č. 114/1995 Sb., o vnitrozemské plavbě, ve znění pozdějších předpisů, a přeprava osob, která je linkovou osobní dopravou nebo příležitostnou osobní silniční dopravou podle zákona č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě, ve znění pozdějších předpisů.

Pitnou vodou se pro účely daně z přidané hodnoty rozumí voda splňující požadavky pro pitnou vodu stanovené zákonem č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, dodávaná odběratelům vodovodem a teplá voda splňující podmínky pro teplou vodu podle zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, dodávaná odběratelům potrubím nebo vnitřním vodovodem, které jsou konstrukčně propojeny směšovací baterií s vodovodním potrubím pitné vody.

Vodovodem se pro účely daně z přidané hodnoty rozumí provozně samostatný soubor staveb a zařízení zahrnující vodovodní řady a vodárenské objekty, jimiž jsou zejména stavby pro jímání a odběr povrchové nebo podzemní vody, její úpravu a shromažďování.

Vnitřním vodovodem se pro účely daně z přidané hodnoty rozumí potrubí určené pro rozvod vody po pozemku nebo stavbě, které navazuje na konec vodovodní přípojky.

Vybraným nápojem se pro účely daně z přidané hodnoty rozumí nealkoholický nápoj, pokud jde o

a) mléko a tekuté mléčné výrobky uvedené pod kódy nomenklatury celního sazebníku v kapitole 4,

b) nápoje uvedené pod kódy nomenklatury celního sazebníku 2202 99 11 a 2202 99 15,

c) mléko a tekuté mléčné výrobky podle písmene a) a nápoje podle písmene b) obsahující přidaný cukr nebo jiné sladidlo, přísadu nebo jinou potravinu, pokud si zachovávají podstatný charakter mléka nebo tekutých mléčných výrobků podle písmene a) nebo nápojů podle písmene b).

Nealkoholickým nápojem se pro účely daně z přidané hodnoty rozumí nápoj jiný než alkoholický nápoj podle zákona č. 65/2017 Sb., o ochraně zdraví před škodlivými účinky návykových látek, ve znění pozdějších předpisů.".

31. Příloha č. 2a se zrušuje.

32. Příloha č. 3 včetně poznámek pod čarou č. 79 a 80 zní:

"Příloha č. 3 k zákonu č. 235/2004 Sb.

Seznam zboží podléhajícího snížené sazbě daně

Kód nomenklatury       Název zboží 
celního sazebníku 
 
01-05, 07-23, 25       - Potraviny; krmiva pro zvířata; živá zvířata, semena, rostliny 
                         a přísady, obvykle určené k přípravě potravin; výrobky obvykle 
                         používané jako doplněk nebo náhražka potravin. 
                         Mimo nápojů a vody; to neplatí pro vybrané nápoje. 
                       
2201                   - Pitná voda. 
                       
0601, 0602             - Živé dřeviny a jiné rostliny; cibule, kořeny a podobné. 
                       
07-12                  - Rostliny a semena. 
                       
28-30                  - Sorbit pro diabetiky, aspartam, sacharin a jeho soli, antibiotika, 
                         farmaceutické výrobky - jen určené pro zdravotní služby, prevenci 
                         nemocí a léčbu pro humánní lékařské účely; radiofarmaka, očkovací 
                         látky, léky, kontrastní prostředky pro rentgenová vyšetření, 
                         diagnostické reagencie určené k podávání pacientům, chemické 
                         antikoncepční přípravky na hormonálním základě - určené pro zdravotní 
                         a veterinární služby, prevenci nemocí a léčbu pro humánní a veterinární 
                         lékařské účely. 
                       
4902, 8523             - Noviny, časopisy a periodika, včetně zvukového záznamu přednesu jejich 
                         obsahu, pokud nejde o zboží, 
                         - u kterého reklama podle zákona upravujícího regulaci reklamy 
                           představuje více než 50 % obsahu, nebo 
                         - které výlučně nebo převážně sestává z hudebního zvukového nebo 
                           audiovizuálního obsahu. 
 
01-96                  - Zdravotnické prostředky podle nařízení Evropského parlamentu a Rady 
                         upravujícího zdravotnické prostředky ⁷⁹⁾ (dále jen "nařízení 
                         o zdravotnických prostředcích") a jejich příslušenství podle tohoto  
                         nařízení a diagnostické zdravotnické prostředky in vitro podle nařízení 
                         Evropského parlamentu a Rady upravujícího diagnostické zdravotnické 
                         prostředky in vitro ⁸⁰⁾ (dále jen "nařízení o diagnostických 
                         zdravotnických prostředcích in vitro") a jejich příslušenství podle 
                         tohoto nařízení, které lze zařadit do 
                         - úhradové skupiny v tabulce č. 1 oddílu C přílohy č. 3 k zákonu 
                           o veřejném zdravotním pojištění, pokud se nejedná o zdravotnické 
                           prostředky, které lze zařadit do úhradové skupiny "Nekategorizované 
                           zdravotnické prostředky", vatu buničitou nebo náplast s výjimkou 
                           hypoalergenní náplasti, 
                         - přílohy č. 4 k zákonu o veřejném zdravotním pojištění. 
 
01-96                  - Zdravotnické  prostředky podle nařízení o zdravotnických prostředcích 
                         a jejich příslušenství podle tohoto nařízení, pokud jsou zhotovené 
                         podle předpisu kvalifikovaného zdravotnického pracovníka, kterým tento 
                         pracovník vydává individuální návrh charakteristik zdravotnického 
                         prostředku určeného k použití pouze pro jednoho konkrétního pacienta. 
 
01-96                  - Zdravotnické prostředky podle nařízení o zdravotnických prostředcích 
                         a jejich příslušenství podle tohoto nařízení a diagnostické 
                         zdravotnické prostředky in vitro podle nařízení o diagnostických 
                         zdravotnických prostředcích in vitro, které jsou určené pro jedno 
                         použití. 
 
9001 30                - Kontaktní čočky, které jsou zdravotnickými prostředky podle nařízení 
                         o zdravotnických prostředcích. 
 
9001 40                - Brýlové čočky ze skla, které jsou zdravotnickými prostředky podle 
                         nařízení o zdravotnických prostředcích. 
 
9001 50                - Brýlové čočky z ostatních materiálů, které jsou zdravotnickými 
                         prostředky podle nařízení o zdravotnických prostředcích. 
 
9003                   - Obruby a obroučky pro brýle, pro ochranné brýle nebo pro podobné 
                         výrobky, a jejich části a součásti, které jsou zdravotnickými  
                         prostředky podle nařízení o zdravotnických prostředcích, a jejich 
                         příslušenství podle tohoto nařízení. 
 
9004                   - Brýle korekční, ochranné nebo jiné a podobné výrobky, které jsou 
                         zdravotnickými prostředky podle nařízení o zdravotnických prostředcích. 
 
9018 31,                       - Injekční stříkačky, jehly, katétry (cévky), kanyly a podobné výrobky,  
9018 32,                 které jsou zdravotnickými prostředky podle nařízení o zdravotnických  
9018 39 00               prostředcích. 
 
9019                   - Přístroje pro mechanoterapii; masážní přístroje; psychotechnické 
                         přístroje; přístroje pro léčbu ozonem, kyslíkem, aerosolem, dýchací 
                         oživovací přístroje nebo jiné léčebné dýchací přístroje. Pouze pokud 
                         se jedná o zdravotnické prostředky podle nařízení o zdravotnických 
                         prostředcích. Příslušenství těchto zdravotnických prostředků podle 
                         tohoto nařízení.  
 
9020 00 00             - Ostatní dýchací přístroje a plynové masky, kromě ochranných masek bez 
                         mechanických částí a vyměnitelných filtrů, které jsou zdravotnickými  
                         prostředky podle nařízení o zdravotnických prostředcích, a jejich 
                         příslušenství podle tohoto nařízení. 
 
9021                   - Ortopedické pomůcky a přístroje, včetně berlí, chirurgických pásů 
                         a kýlních pásů; dlahy a jiné prostředky k léčbě zlomenin; umělé části  
                         těla; pomůcky pro nedoslýchavé a jiné prostředky nošené v ruce nebo na 
                         těle anebo implantované v organismu ke kompenzování následků nějaké 
                         vady nebo neschopnosti. Pouze pokud se jedná o zdravotnické prostředky  
                         podle nařízení o zdravotnických prostředcích. Příslušenství těchto 
                         zdravotnických prostředků podle tohoto nařízení. 
 
9025                   - Teploměry, které jsou zdravotnickými prostředky podle nařízení 
                         o zdravotnických prostředcích. 
 
9026                   - Přístroje a zařízení na měření hladiny, tlaku nebo jiných proměnných 
                         charakteristik kapalin nebo plynů, které jsou zdravotnickými prostředky 
                         podle nařízení o zdravotnických prostředcích, a jejich příslušenství  
                         podle tohoto nařízení. 
 
48, 64, 66, 84,        - Zboží pro osobní používání nemocnými nebo zdravotně postiženými  
85, 87, 90, 91           k léčení nemoci nebo zdravotního postižení nebo ke zmírnění jejich 
                         důsledků, jež není zdravotnickým prostředkem nebo příslušenstvím 
                         zdravotnických prostředků podle právního předpisu upravujícího  
                         zdravotnické prostředky, a to: 
                         - Braille papír 
                         - Osobní a kuchyňské váhy s hlasovým výstupem pro nevidomé a částečně 
                           vidící osoby 
                         - Psací stroje a stroje na zpracování textu (slovní procesory) upravené 
                           k používání nevidomými a částečně vidícími osobami nebo osobami  
                           s amputovanou nebo ochrnutou horní končetinou 
                         - Elektronické kalkulačky s hlasovým nebo hmatovým výstupem pro 
                           nevidomé a částečně vidící osoby a elektronické počítací stroje 
                           s hlasovým nebo hmatovým výstupem pro nevidomé a částečně vidící 
                           osoby 
                         - Počítače speciálně upravené pro nevidomé a částečně vidící osoby 
                           s hlasovým nebo hmatovým výstupem nebo hardwarovým adaptérem pro 
                           zvětšování písma a obrazu, a jejich jednotky a přídavná zařízení  
                           s hlasovým nebo hmatovým výstupem nebo hardwarovým adaptérem pro 
                           zvětšování písma a obrazu 
                         - Braillská počítačová tiskárna pro nevidomé a částečně vidící osoby, 
                           klávesnice pro nevidomé a částečně vidící osoby a jiné výstupní 
                           a vstupní jednotky počítače pro zpracování hmatového písma 
                         - Jednotky počítačů a přídavná zařízení k počítačům umožňující jejich 
                           ovládání osobami se sníženou jemnou motorikou nebo amputovanými 
                           končetinami 
                         - Telefony a videotelefony konstruované pro použití neslyšícími osobami 
                         - Zvětšovače televizního obrazu pro nevidomé a částečně vidící osoby 
                         - Speciální akustické nebo vizuální přístroje pro neslyšící, nevidomé 
                           a částečně vidící osoby 
                         - Ruční ovládání nožních pedálů, ruční páky, včetně řadicí páky, pro 
                           tělesně postižené osoby 
                         - Hodinky pro nevidomé a částečně vidící osoby s hmatovým nebo hlasovým 
                           výstupem s pouzdrem jiným než z drahých kovů a vibrační a světelné 
                           hodinky pro neslyšící osoby   
                         - Vibrační a světelné budíky pro neslyšící osoby a budíky s hlasovým 
                           nebo hmatovým výstupem pro nevidomé a částečně vidící osoby 
                         - Části a součásti těchto výrobků, u kterých je čestným prohlášením 
                           doloženo, že zboží náleží k určitému výše uvedenému druhu zboží. 
 
94                     - Dětské sedačky do automobilů.

Kódem nomenklatury celního sazebníku se rozumí kód popisu vybraných výrobků uvedený v celním sazebníku ve znění platném k 1. lednu 2018.

Snížené sazbě daně podléhá zboží, které odpovídá současně kódu nomenklatury celního sazebníku a výslovně uvedenému slovnímu popisu k tomuto kódu v textové části této přílohy.

"79) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 2017/745 ze dne 5. dubna 2017 o zdravotnických prostředcích, změně směrnice 2001/83/ES, nařízení (ES) č. 178/2002 a nařízení (ES) č. 1223/2009 a o zrušení směrnic Rady 90/385/EHS a 93/42/EHS, v platném znění.

80) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 2017/746 ze dne 5. dubna 2017 o diagnostických zdravotnických prostředcích in vitro a o zrušení směrnice 98/79/ES a rozhodnutí Komise 2010/227/EU, v platném znění.".

33. Příloha č. 3a se zrušuje.

Čl.LXI

Přechodná ustanovení

1. Pokud přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona vznikla povinnost přiznat daň z úplaty přijaté před uskutečněním dodání knihy nebo poskytnutí obdobné služby podle § 71i zákona č. 235/2004 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, postupuje se při uskutečnění takového plnění, které nastalo ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, podle § 37a zákona č. 235/2004 Sb., ve znění pozdějších předpisů, s tím, že postupem pro určení sazby daně a kurzu pro přepočet cizí měny na českou měnu se určí i podmínky pro uplatnění osvobození od daně.

2. Pro uplatnění nároku na odpočet daně u vybraného osobního automobilu se použijí § 72 odst. 3, 4 a 9 a § 77a zákona č. 235/2004 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, pokud první okamžik podle § 72 odst. 3 zákona č. 235/2004 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, nastane ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.

ČÁST TŘICÁTÁ SEDMÁ

Změna zákona o zaměstnanosti

Čl.LXII

Zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění zákona č. 168/2005 Sb., zákona č. 202/2005 Sb., zákona č. 253/2005 Sb., zákona č. 350/2005 Sb., zákona č. 382/2005 Sb., zákona č. 413/2005 Sb., zákona č. 428/2005 Sb., zákona č. 444/2005 Sb., zákona č. 495/2005 Sb., zákona č. 109/2006 Sb., zákona č. 112/2006 Sb., zákona č. 115/2006 Sb., zákona č. 161/2006 Sb., zákona č. 165/2006 Sb., zákona č. 214/2006 Sb., zákona č. 264/2006 Sb., zákona č. 159/2007 Sb., zákona č. 181/2007 Sb., zákona č. 213/2007 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 362/2007 Sb., zákona č. 379/2007 Sb., zákona č. 57/2008 Sb., zákona č. 124/2008 Sb., zákona č. 129/2008 Sb., zákona č. 306/2008 Sb., zákona č. 382/2008 Sb., zákona č. 479/2008 Sb., zákona č. 158/2009 Sb., zákona č. 223/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 326/2009 Sb., zákona č. 362/2009 Sb., zákona č. 149/2010 Sb., zákona č. 347/2010 Sb., zákona č. 427/2010 Sb., zákona č. 73/2011 Sb., zákona č. 364/2011 Sb., zákona č. 365/2011 Sb., zákona č. 367/2011 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 420/2011 Sb., zákona č. 470/2011 Sb., zákona č. 1/2012 Sb., zákona č. 401/2012 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 437/2012 Sb., zákona č. 505/2012 Sb., zákona č. 303/2013 Sb., zákona č. 306/2013 Sb., zákona č. 64/2014 Sb., zákona č. 101/2014 Sb., zákona č. 136/2014 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 219/2014 Sb., zákona č. 250/2014 Sb., zákona č. 84/2015 Sb., zákona č. 131/2015 Sb., zákona č. 203/2015 Sb., zákona č. 314/2015 Sb., zákona č. 317/2015 Sb., zákona č. 88/2016 Sb., zákona č. 137/2016 Sb., zákona č. 190/2016 Sb., zákona č. 24/2017 Sb., zákona č. 93/2017 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 205/2017 Sb., zákona č. 206/2017 Sb., zákona č. 222/2017 Sb., zákona č. 327/2017 Sb., zákona č. 176/2019 Sb., zákona č. 210/2019 Sb., zákona č. 277/2019 Sb., zákona č. 365/2019 Sb., zákona č. 33/2020 Sb., zákona č. 161/2020 Sb., zákona č. 285/2020 Sb., zákona č. 248/2021 Sb., zákona č. 261/2021 Sb., zákona č. 274/2021 Sb., zákona č. 216/2022 Sb., zákona č. 75/2023 Sb. a zákona č. 125/2023 Sb., se mění takto:

1. § 44a a 44b se včetně poznámek pod čarou č. 73 a 74 zrušují.

2. V § 48 větách první a druhé se číslo "3" nahrazuje číslem "6".

3. V § 48 větě druhé se slovo "měsíce" nahrazuje slovem "měsíců".

4. V § 49 odst. 1 větě první a odstavci 2 se číslo "6" nahrazuje číslem "9".

Čl.LXIII

Přechodné ustanovení

Řízení o podpoře v nezaměstnanosti a řízení o poskytnutí kompenzace pravomocně neskončená přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se dokončí podle zákona č. 435/2004 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.

ČÁST TŘICÁTÁ OSMÁ

Změna školského zákona

Čl.LXIV

Zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění zákona č. 383/2005 Sb., zákona č. 112/2006 Sb., zákona č. 158/2006 Sb., zákona č. 161/2006 Sb., zákona č. 165/2006 Sb., zákona č. 179/2006 Sb., zákona č. 342/2006 Sb., zákona č. 624/2006 Sb., zákona č. 217/2007 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 343/2007 Sb., zákona č. 58/2008 Sb., zákona č. 126/2008 Sb., zákona č. 189/2008 Sb., zákona č. 242/2008 Sb., zákona č. 243/2008 Sb., zákona č. 306/2008 Sb., zákona č. 384/2008 Sb., zákona č. 49/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 378/2009 Sb., zákona č. 427/2010 Sb., zákona č. 73/2011 Sb., zákona č. 331/2011 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 420/2011 Sb., zákona č. 472/2011 Sb., zákona č. 53/2012 Sb., zákona č. 333/2012 Sb., zákona č. 370/2012 Sb., zákona č. 241/2013 Sb., zákonného opatření Senátu č. 344/2013 Sb., zákona č. 64/2014 Sb., zákona č. 250/2014 Sb., zákona č. 82/2015 Sb., zákona č. 178/2016 Sb., zákona č. 230/2016 Sb., zákona č. 101/2017 Sb., zákona č. 222/2017 Sb., zákona č. 167/2018 Sb., zákona č. 46/2019 Sb., zákona č. 284/2020 Sb., zákona č. 349/2020 Sb., zákona č. 403/2020 Sb., zákona č. 94/2021 Sb., zákona č. 261/2021 Sb., zákona č. 152/2023 Sb. a zákona č. 183/2023 Sb., se mění takto:

1. V § 138 odst. 1 se za slova "svazkem obcí" vkládají slova "ve výši 1 %" a na konci odstavce se doplňuje věta "Nejméně 50 % ze základního přídělu podle věty první se použije na příspěvky na produkty spoření na stáří zaměstnanců, které jsou osvobozeny od daně z příjmů fyzických osob.".

2. V § 138 odstavec 9 zní:

"(9) Zdrojem fondu kulturních a sociálních potřeb jsou i splátky zápůjček poskytnutých z fondu kulturních a sociálních potřeb, náhrada škod a pojistná plnění od pojišťovny vztahující se k majetku pořízenému z fondu kulturních a sociálních potřeb a peněžní dary poskytnuté do fondu kulturních a sociálních potřeb.".

Poznámka pod čarou č. 33 se zrušuje.

3. V § 138 se doplňují odstavce 10 a 11, které znějí:

"(10) Použití fondu kulturních a sociálních potřeb stanoví právní předpis, kolektivní smlouva, kolektivní dohoda nebo vnitřní předpis.

(11) Na plnění z fondu kulturních a sociálních potřeb není právní nárok.".

Čl.LXV

Přechodné ustanovení

Peněžní prostředky, které byly vedeny na účtu fondu kulturních a sociálních potřeb přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se použijí podle zákona č. 561/2004 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.

ČÁST TŘICÁTÁ DEVÁTÁ

Změna zákona o správních poplatcích

Čl.LXVI

Zákon č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění zákona č. 217/2005 Sb., zákona č. 228/2005 Sb., zákona č. 357/2005 Sb., zákona č. 361/2005 Sb., zákona č. 444/2005 Sb., zákona č. 545/2005 Sb., zákona č. 553/2005 Sb., zákona č. 48/2006 Sb., zákona č. 56/2006 Sb., zákona č. 57/2006 Sb., zákona č. 81/2006 Sb., zákona č. 109/2006 Sb., zákona č. 112/2006 Sb., zákona č. 130/2006 Sb., zákona č. 136/2006 Sb., zákona č. 138/2006 Sb., zákona č. 161/2006 Sb., zákona č. 179/2006 Sb., zákona č. 186/2006 Sb., zákona č. 215/2006 Sb., zákona č. 226/2006 Sb., zákona č. 227/2006 Sb., zákona č. 235/2006 Sb., zákona č. 312/2006 Sb., zákona č. 575/2006 Sb., zákona č. 106/2007 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 269/2007 Sb., zákona č. 374/2007 Sb., zákona č. 379/2007 Sb., zákona č. 38/2008 Sb., zákona č. 130/2008 Sb., zákona č. 140/2008 Sb., zákona č. 182/2008 Sb., zákona č. 189/2008 Sb., zákona č. 230/2008 Sb., zákona č. 239/2008 Sb., zákona č. 254/2008 Sb., zákona č. 296/2008 Sb., zákona č. 297/2008 Sb., zákona č. 301/2008 Sb., zákona č. 309/2008 Sb., zákona č. 312/2008 Sb., zákona č. 382/2008 Sb., zákona č. 9/2009 Sb., zákona č. 141/2009 Sb., zákona č. 197/2009 Sb., zákona č. 206/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 291/2009 Sb., zákona č. 301/2009 Sb., zákona č. 346/2009 Sb., zákona č. 420/2009 Sb., zákona č. 132/2010 Sb., zákona č. 148/2010 Sb., zákona č. 153/2010 Sb., zákona č. 160/2010 Sb., zákona č. 343/2010 Sb., zákona č. 427/2010 Sb., zákona č. 30/2011 Sb., zákona č. 105/2011 Sb., zákona č. 133/2011 Sb., zákona č. 134/2011 Sb., zákona č. 152/2011 Sb., zákona č. 188/2011 Sb., zákona č. 245/2011 Sb., zákona č. 249/2011 Sb., zákona č. 255/2011 Sb., zákona č. 262/2011 Sb., zákona č. 300/2011 Sb., zákona č. 308/2011 Sb., zákona č. 329/2011 Sb., zákona č. 344/2011 Sb., zákona č. 349/2011 Sb., zákona č. 350/2011 Sb., zákona č. 357/2011 Sb., zákona č. 367/2011 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 428/2011 Sb., zákona č. 457/2011 Sb., zákona č. 458/2011 Sb., zákona č. 472/2011 Sb., zákona č. 19/2012 Sb., zákona č. 37/2012 Sb., zákona č. 53/2012 Sb., zákona č. 119/2012 Sb., zákona č. 169/2012 Sb., zákona č. 172/2012 Sb., zákona č. 202/2012 Sb., zákona č. 221/2012 Sb., zákona č. 225/2012 Sb., zákona č. 274/2012 Sb., zákona č. 350/2012 Sb., zákona č. 359/2012 Sb., zákona č. 399/2012 Sb., zákona č. 407/2012 Sb., zákona č. 428/2012 Sb., zákona č. 496/2012 Sb., zákona č. 502/2012 Sb., zákona č. 503/2012 Sb., zákona č. 69/2013 Sb., zákona č. 50/2013 Sb., zákona č. 102/2013 Sb., zákona č. 185/2013 Sb., zákona č. 241/2013 Sb., zákona č. 281/2013 Sb., zákona č. 306/2013 Sb., zákona č. 186/2013 Sb., zákona č. 232/2013 Sb., zákona č. 257/2013 Sb., zákona č. 273/2013 Sb., zákona č. 279/2013 Sb., zákona č. 313/2013 Sb., zákonného opatření Senátu č. 344/2013 Sb., zákona č. 170/2013 Sb., zákona č. 239/2013 Sb., zákona č. 101/2014 Sb., zákona č. 127/2014 Sb., zákona č. 187/2014 Sb., zákona č. 249/2014 Sb., zákona č. 257/2014 Sb., zákona č. 259/2014 Sb., zákona č. 264/2014 Sb., zákona č. 268/2014 Sb., zákona č. 331/2014 Sb., zákona č. 81/2015 Sb., zákona č. 103/2015 Sb., zákona č. 204/2015 Sb., zákona č. 206/2015 Sb., zákona č. 224/2015 Sb., zákona č. 268/2015 Sb., zákona č. 314/2015 Sb., zákona č. 318/2015 Sb., zákona č. 113/2016 Sb., zákona č. 126/2016 Sb., zákona č. 137/2016 Sb., zákona č. 148/2016 Sb., zákona č. 188/2016 Sb., zákona č. 229/2016 Sb., zákona č. 243/2016 Sb., zákona č. 258/2016 Sb., zákona č. 264/2016 Sb., zákona č. 298/2016 Sb., zákona č. 319/2016 Sb., zákona č. 324/2016 Sb., zákona č. 369/2016 Sb., zákona č. 63/2017 Sb., zákona č. 170/2017 Sb., zákona č. 194/2017 Sb., zákona č. 195/2017 Sb., zákona č. 199/2017 Sb., zákona č. 202/2017 Sb., zákona č. 204/2017 Sb., zákona č. 206/2017 Sb., zákona č. 222/2017 Sb., zákona č. 225/2017 Sb., zákona č. 251/2017 Sb., zákona č. 261/2017 Sb., zákona č. 289/2017 Sb., zákona č. 295/2017 Sb., zákona č. 299/2017 Sb., zákona č. 302/2017 Sb., zákona č. 304/2017 Sb., zákona č. 371/2017 Sb., zákona č. 90/2018 Sb., zákona č. 171/2018 Sb., zákona č. 193/2018 Sb., zákona č. 286/2018 Sb., zákona č. 307/2018 Sb., zákona č. 135/2019 Sb., zákona č. 176/2019 Sb., zákona č. 209/2019 Sb., zákona č. 255/2019 Sb., zákona č. 277/2019 Sb., zákona č. 279/2019 Sb., zákona č. 364/2019 Sb., zákona č. 368/2019 Sb., zákona č. 369/2019 Sb., zákona č. 12/2020 Sb., zákona č. 115/2020 Sb., zákona č. 117/2020 Sb., zákona č. 119/2020 Sb., zákona č. 334/2020 Sb., zákona č. 336/2020 Sb., zákona č. 337/2020 Sb., zákona č. 501/2020 Sb., zákona č. 524/2020 Sb., zákona č. 543/2020 Sb., zákona č. 13/2021 Sb., zákona č. 14/2021 Sb., zákona č. 90/2021 Sb., zákona č. 261/2021 Sb., zákona č. 270/2021 Sb., zákona č. 284/2021 Sb., zákona č. 300/2021 Sb., zákona č. 362/2021 Sb., zákona č. 366/2021 Sb., zákona č. 371/2021 Sb., zákona č. 374/2021 Sb., zákona č. 426/2021 Sb., zákona č. 91/2022 Sb., zákona č. 96/2022 Sb., zákona č. 217/2022 Sb., zákona č. 225/2022 Sb., zákona č. 246/2022 Sb., zákona č. 314/2022 Sb., zákona č. 372/2022 Sb., zákona č. 376/2022 Sb., zákona č. 431/2022 Sb., zákona č. 432/2022 Sb., zákona č. 458/2022 Sb., zákona č. 88/2023 Sb., zákona č. 149/2023 Sb., zákona č. 173/2023 Sb., zákona č. 185/2023 Sb., zákona č. 271/2023 Sb. a zákona č. 277/2023 Sb., se mění takto:

1. V § 6 odst. 8 se věty první a druhá nahrazují větou "Poplatky se platí na zvláštní účet státního rozpočtu s výjimkou poplatků vyměřovaných a vybíraných orgány územních samosprávných celků, Českou národní bankou, českými zastupitelskými úřady a poplatků vyměřovaných a vybíraných na českých hraničních přechodech.".

2. V § 6 se doplňuje odstavec 9, který zní:

"(9) U českého zastupitelského úřadu nelze poplatek platit bezhotovostním převodem, neurčí-li tento úřad jinak. Český zastupitelský úřad postupem podle daňového řádu určí a zveřejní poplatky, které lze platit bezhotovostním převodem, a podmínky, které je nutné při těchto platbách dodržet, včetně případného omezení okruhu platebních služeb, které lze při tom použít.".

3. V § 7 odst. 5 se věty druhá a poslední zrušují.

4. V příloze položce 3 se doplňuje písmeno i), které zní:

"i) Přijetí žádosti o vydání osvědčení podle zákona, kterým 
   se stanoví některé další předpoklady pro výkon některých 
   funkcí ve státních orgánech a organizacích České a Slovenské 
   Federativní Republiky, České republiky a Slovenské republiky           Kč           200".

5. V příloze položce 21 se doplňuje písmeno e), které zní:

"e) odstranění tvrdosti zákona při vracení přeplatku z kauce
    podle zákona o hazardních hrách                                       Kč         1 000".

6. V příloze položka 35 zní:

Položka 35

Přijetí žádosti o povolení zvláštního užívání dálnice, silnice nebo místní komunikace nadměrným vozidlem podle zákona o pozemních komunikacích, jde-li o

a) jednorázové zvláštní užívání pozemní komunikace nadměrným 
   vozidlem o hmotnosti nejvýše 60 tun                                    Kč         4 500 
b) jednorázové zvláštní užívání pozemní komunikace nadměrným 
   vozidlem o hmotnosti nad 60 tun a nejvýše 150 tun                      Kč        11 500 
c) jednorázové zvláštní užívání pozemní komunikace nadměrným 
   vozidlem o hmotnosti nad 150 tun                                       Kč        25 000 
d) opakované zvláštní užívání pozemních komunikací nadměrným 
   vozidlem o hmotnosti nejvýše 48 tun                                    Kč        22 000 
e) opakované zvláštní užívání pozemních komunikací nadměrným 
   vozidlem o hmotnosti nad  48 tun                                       Kč        32 000

Osvobození

Od poplatku je osvobozeno přijetí žádosti o povolení zvláštního užívání dálnice, silnice nebo místní komunikace nadměrným vozidlem v souvislosti se sezónními pracemi v zemědělství.".

Čl.LXVII

Přechodná ustanovení

1. Zaplatit poplatek kolkovou známkou vydanou přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona lze v případech podle § 6 odst. 8 věty první zákona č. 634/2004 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, pokud podání opatřené kolkovou známkou bude učiněno nebo podáno k poštovní přepravě nejpozději dne 31. prosince 2024. V případě zaplacení poplatku kolkovou známkou se i ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona použije ustanovení § 7 odst. 5 vět druhé a poslední zákona č. 634/2004 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.

2. Kolkovou známkou podle bodu 1 nelze platit správní poplatek podle zákona č. 496/2012 Sb., o audiovizuálních dílech a podpoře kinematografie a o změně některých zákonů (zákon o audiovizi), ve znění pozdějších předpisů.

ČÁST ČTYŘICÁTÁ

Změna zákona o veřejných výzkumných institucích

Čl.LXVIII

Zákon č. 341/2005 Sb., o veřejných výzkumných institucích, ve znění zákona č. 533/2006 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 379/2007 Sb., zákona č. 110/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 427/2010 Sb., zákona č. 396/2012 Sb., zákona č. 24/2017 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 176/2019 Sb. a zákona č. 277/2019 Sb., se mění takto:

1. V § 2 odst. 6 se slovo "obchodním" nahrazuje slovem "občanským".

2. Nadpis části druhé zní:

"ZŘÍZENÍ A VZNIK VEŘEJNÉ VÝZKUMNÉ INSTITUCE A ZMĚNA JEJÍHO ZŘIZOVATELE".

3. V § 6 se na konci textu odstavce 1 doplňují slova "a uveřejňuje jej způsobem umožňujícím dálkový přístup".

4. V § 6 odst. 4 větě první se za slovo "listiny," vkládají slova "změny označení a sídla organizační složky státu vykonávající funkci zřizovatele,".

5. V § 6 se odstavec 6 včetně poznámky pod čarou č. 6 zrušuje.

6. V § 9 se odstavec 3 zrušuje.

Dosavadní odstavce 4 a 5 se označují jako odstavce 3 a 4.

7. V § 9 odstavec 4 zní:

"(4) Údaje rejstříku veřejných výzkumných institucí včetně sbírky listin jsou veřejně přístupné v listinné a elektronické podobě, a to i způsobem umožňujícím dálkový přístup a na Portálu veřejné správy. Každý má právo do rejstříku veřejných výzkumných institucí nahlížet a pořizovat si z něj kopie nebo výpisy. Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy vydá na požádání úředně ověřený úplný nebo částečný opis zápisu nebo listiny uložené ve sbírce listin, výpis nebo potvrzení o určitém zápisu nebo o tom, že v rejstříku veřejných výzkumných institucí tento zápis není.".

8. Za § 9 se vkládá nový § 9a, který včetně nadpisu zní:

"§ 9a

Změna zřizovatele veřejné výzkumné instituce

(1) Organizační složka státu vykonávající funkci zřizovatele veřejné výzkumné instituce se může dohodnout s jinou organizační složkou státu, že bude nově plnit funkci zřizovatele tato jiná organizační složka státu, a to ode dne, který si organizační složky státu v dohodě ujednají. Je-li dotčenou organizační složkou státu Akademie věd České republiky, vyžaduje se ke změně zřizovatele schválení Akademickým sněmem a předchozí souhlas rady instituce, které se změna týká.

(2) Organizační složka státu, která nově plní funkci zřizovatele veřejné výzkumné instituce na základě dohody podle odstavce 1, upraví do 3 dnů ode dne, kdy začala plnit funkci zřizovatele, zřizovací listinu a v této lhůtě podá návrh na zápis změny zřizovací listiny a označení a sídla organizační složky státu vykonávající funkci zřizovatele Ministerstvu školství, mládeže a tělovýchovy. K návrhu se přiloží dohoda podle odstavce 1, která se zakládá do sbírky listin.".

9. V § 11 odst. 2, 4 a 6 a v § 12 odst. 1 se slova "s předchozím souhlasem nebo na návrh rady" nahrazují slovy "po projednání s radou".

10. V § 11 odst. 2 se na konci textu věty první doplňují slova " ; plní-li funkci zřizovatele Akademie věd České republiky, vyžaduje se ke sloučení předchozí souhlas rady každé z veřejných výzkumných institucí, které se sloučení účastní, a schválení Akademickým sněmem".

11. V § 11 odst. 4 se na konci textu věty první doplňují slova " ; plní-li funkci zřizovatele Akademie věd České republiky, vyžaduje se ke splynutí předchozí souhlas rady každé z veřejných výzkumných institucí, které se splynutí účastní, a schválení Akademickým sněmem".

12. V § 11 odst. 6 se na konci textu věty první doplňují slova " ; plní-li funkci zřizovatele Akademie věd České republiky, vyžaduje se k rozdělení předchozí souhlas rady instituce a schválení Akademickým sněmem".

13. V § 12 se na konci textu odstavce 1 doplňují slova " ; plní-li funkci zřizovatele Akademie věd České republiky, vyžaduje se ke zrušení předchozí souhlas rady instituce a schválení Akademickým sněmem".

14. V § 15 se na konci textu písmene i) doplňují slova "a u veřejné výzkumné instituce, u níž plní funkci zřizovatele ministerstvo nebo jiný ústřední orgán státní správy nebo jejímž zřizovatelem je územní samosprávný celek, externí členy rady instituce".

15. V § 15 písm. l) se za slovo "odvolání" vkládá slovo "voleného".

16. V § 17 odst. 1 písm. e) se slova "radou instituce" nahrazují slovy "dozorčí radou".

17. V § 17 se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno j), které zní:

"j) vydává vnitřní předpisy podle § 20 odst. 1 písm. c) až e).".

18. V § 17 odstavec 2 zní:

"(2) Ředitele jmenuje zřizovatel na základě výběrového řízení. Členy výběrové komise jmenuje zřizovatel, z toho nejméně polovinu na návrh rady instituce nebo z řad jejích členů. Ředitele může zřizovatel odvolat na návrh rady instituce nebo dozorčí rady nebo z vlastního rozhodnutí. Před jmenováním nebo odvoláním ředitele zřizovatel projedná svůj záměr s radou instituce a s dozorčí radou. V případě, že ředitel přestane splňovat podmínky pro výkon funkce stanovené tímto zákonem, navrhne rada instituce zřizovateli odvolání ředitele bez zbytečného odkladu poté, co se o této skutečnosti dozví.".

19. V § 18 odst. 2 písm. a) se slova "zřízena, na uplatnění" nahrazují slovy "zřízena, a na uplatnění" a slova "a na její řádné hospodaření" se zrušují.

20. V § 18 odst. 2 písmeno c) zní:

"c) projednává návrh rozpočtu veřejné výzkumné instituce, návrh změn rozpočtu a návrh střednědobého výhledu rozpočtu,".

21. V § 18 odst. 2 písm. d) se slova "až e)" nahrazují slovy "a b)".

22. V § 18 odst. 2 písmeno e) zní:

"e) projednává návrh výroční zprávy, účetní závěrku a vnitřní předpisy veřejné výzkumné instituce uvedené v § 20 odst. 1 písm. c) až e),".

23. V § 18 odst. 2 písmena g) a h) znějí:

"g) projednává návrh postupu zřizovatele podle § 10 odst. 2 písm. a) a b), popřípadě k takovému postupu dává v případech stanovených v § 11 odst. 2, 4 a 6 a v § 12 odst. 1 předchozí souhlas, a v případě stanoveném v § 9a odst. 1 větě druhé dává předchozí souhlas ke změně zřizovatele,

h) navrhuje členy výběrové komise a odvolání ředitele podle § 17 odst. 2 a projednává záměr zřizovatele jmenovat nebo odvolat ředitele podle § 17 odst. 2,".

24. V § 18 odst. 2 písmeno j) zní:

"j) projednává návrhy na sjednání smluv o spolupráci veřejné výzkumné instituce.".

25. V § 18 odst. 4 větě první se slovo "a" zrušuje a za slovo "výzkumu" se vkládají slova ",a plní-li funkci zřizovatele ministerstvo nebo jiný ústřední orgán státní správy nebo je-li zřizovatelem územní samosprávný celek, též 1 zástupce zřizovatele".

26. V § 18 odst. 5 větě první se za slova "s výjimkou" vkládají slova "zástupce zřizovatele, kterého jmenuje zřizovatel, a ostatních" a slova "za podmínek podle odstavce 4 spolupracujícími výzkumnými organizacemi" se nahrazují slovy "zřizovatelem na základě návrhů podávaných jinými právnickými osobami nebo organizačními složkami státu, zabývajícími se výzkumem nebo vývojem, popřípadě dalšími představiteli odborné veřejnosti".

27. V § 18 odst. 5 se věta čtvrtá zrušuje.

28. V § 18 odstavec 12 zní:

"(12) V případě, že se rada instituce po dobu 6 měsíců nesejde tak, aby byla schopna se usnášet, ač byla po celou tuto dobu rada instituce ustavena, končí funkční období všech členů rady instituce uplynutím 6 měsíců od posledního zasedání, na kterém byla rada schopna se usnášet. Noví členové rady instituce jsou voleni nebo jmenováni postupem podle odstavců 4 a 5. Jestliže volení členové rady instituce nebudou zvoleni do 2 měsíců od skončení funkčního období všech členů rady instituce podle věty první, jmenuje tyto členy rady instituce zřizovatel, a to na dobu, než budou volení členové rady instituce řádně zvoleni.".

29. V § 18 se doplňuje odstavec 13, který zní:

"(13) Nevyjádří-li se rada instituce podle odstavce 2 písm. c) nebo e) až j) do 30 dnů ode dne doručení návrhu nebo záměru, platí, že návrh nebo záměr byl radou instituce projednán.".

30. V § 19 odst. 1 písm. a) se za slova "dozorčí rady" vkládají slova " , popřípadě i bez tohoto rozhodnutí, není-li dozorčí rada schopna plnit své funkce,".

31. V § 19 odst. 1 se na konci textu písmene c) doplňují slova "a projednává záměr zřizovatele jmenovat nebo odvolat ředitele podle § 17 odst. 2".

32. V § 19 odst. 1 písmeno i) zní:

"i) schvaluje výroční zprávu,".

33. V § 19 se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje čárkou a doplňují se písmena m) až o), která znějí:

"m) určuje auditora pro účely ověření účetní závěrky,

n) projednává návrhy na změny zřizovací listiny,

o) poskytuje zřizovateli nezbytné informace o činnosti a hospodaření veřejné výzkumné instituce.".

34. V § 22 odst. 4 se slova "radou instituce" nahrazují slovem "ředitelem".

35. V § 27 odst. 1 větě první se číslo "2" nahrazuje číslem "1".

36. V § 27 odst. 1 se za větu první vkládá věta "Nejméně 50 % ze základního přídělu podle věty první se použije na příspěvky na produkty spoření na stáří zaměstnanců, které jsou osvobozeny od daně z příjmů fyzických osob.".

37. V § 27 odst. 1 větě poslední se slova "Jeho užití" nahrazují slovy "Užití sociálního fondu".

38. V § 30 odst. 1 se slova "radou instituce" nahrazují slovy "dozorčí radou".

Čl.LXIX

Přechodná ustanovení

1. Peněžní prostředky, které byly vedeny na účtu sociálního fondu přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se použijí podle zákona č. 341/2005 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.

2. Zřizovatel jmenuje svého zástupce v radě instituce způsobem podle § 18 odst. 5 zákona č. 341/2005 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, na místo externího člena, které se jako první uvolní po nabytí účinnosti tohoto zákona.

ČÁST ČTYŘICÁTÁ PRVNÍ

Změna insolvenčního zákona

Čl.LXX

V § 418l zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění zákona č. 183/2017 Sb., se odstavec 2 zrušuje a zároveň se zrušuje označení odstavce 1.

Čl.LXXI

Přechodná ustanovení

1. Příslušnost k vymáhání pohledávek podle zákona č. 182/2006 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, které vznikly přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se řídí dosavadními právními předpisy, pokud byly předány k vymáhání soudnímu exekutorovi nebo přihlášeny do veřejné dražby.

2. Příslušnost k vymáhání pokut uložených za přestupky podle § 418j a 418k zákona č. 182/2006 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, které byly uloženy přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, a nebyly předány k vymáhání soudnímu exekutorovi nebo přihlášeny do veřejné dražby, se řídí dosavadními právními předpisy do dne předání podkladů k jejich vymáhání celnímu úřadu.

3. Orgán příslušný podle zákona č. 182/2006 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, k vymáhání pohledávek uvedených v bodu 2 předá podklady k vymáhání těchto pohledávek celnímu úřadu nejpozději do 30. června 2024, pokud nebyla pro tyto pohledávky přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona nařízena daňová exekuce; jinak je předá do 31. prosince 2024.

ČÁST ČTYŘICÁTÁ DRUHÁ

Změna zákona o nemocenském pojištění

Čl.LXXII

Zákon č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, ve znění zákona č. 585/2006 Sb., zákona č. 181/2007 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 239/2008 Sb., zákona č. 305/2008 Sb., zákona č. 306/2008 Sb., zákona č. 479/2008 Sb., zákona č. 2/2009 Sb., zákona č. 41/2009 Sb., zákona č. 158/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 302/2009 Sb., zákona č. 303/2009 Sb., zákona č. 362/2009 Sb., zákona č. 157/2010 Sb., zákona č. 166/2010 Sb., zákona č. 347/2010 Sb., zákona č. 73/2011 Sb., zákona č. 180/2011 Sb., zákona č. 263/2011 Sb., zákona č. 341/2011 Sb., zákona č. 364/2011 Sb., zákona č. 365/2011 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 458/2011 Sb., zákona č. 470/2011 Sb., zákona č. 1/2012 Sb., zákona č. 167/2012 Sb., zákona č. 169/2012 Sb., zákona č. 396/2012 Sb., zákona č. 401/2012 Sb., zákona č. 303/2013 Sb., zákonného opatření Senátu č. 344/2013 Sb., zákona č. 64/2014 Sb., zákona č. 250/2014 Sb., zákona č. 267/2014 Sb., zákona č. 332/2014 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 14/2015 Sb., zákona č. 131/2015 Sb., zákona č. 204/2015 Sb., zákona č. 317/2015 Sb., zákona č. 47/2016 Sb., zákona č. 190/2016 Sb., zákona č. 298/2016 Sb., zákona č. 24/2017 Sb., zákona č. 99/2017 Sb., zákona č. 148/2017 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 195/2017 Sb., zákona č. 259/2017 Sb., zákona č. 310/2017 Sb., zákona č. 92/2018 Sb., zákona č. 335/2018 Sb., zákona č. 111/2019 Sb., zákona č. 164/2019 Sb., zákona č. 277/2019 Sb., zákona č. 315/2019 Sb., zákona č. 255/2020 Sb., zákona č. 300/2020 Sb., zákona č. 438/2020 Sb., zákona č. 540/2020 Sb., zákona č. 248/2021 Sb., zákona č. 261/2021 Sb., zákona č. 270/2021 Sb., zákona č. 326/2021 Sb., zákona č. 330/2021 Sb., zákona č. 417/2021 Sb., zákona č. 358/2022 Sb., zákona č. 423/2022 Sb. a zákona č. 75/2023 Sb., se mění takto:

1. V § 3 písm. e), § 18 odst. 2 větách první a třetí, § 19 odst. 9 a v § 97 odst. 4 větě první se za slova "pojistné na" vkládají slova "nemocenské a".

zrušen

5. V § 85 odst. 1 písm. d) se za slova "zaměstnané osoby" vkládají slova " , zaměstnance činné na základě dohody o provedení práce, nejsou-li účastni pojištění,".

6. V § 85 odst. 1 se na konci textu písmene e) doplňují slova "nebo zaměstnance činné na základě dohody o provedení práce, nejsou-li účastni pojištění".

7. V § 93 odst. 1 větě první se za slovo "osoby" vkládají slova "nebo zaměstnance činné na základě dohody o provedení práce, nejsou-li účastni pojištění.".

8. V § 93 odst. 1 větě třetí se slova "nebo zaměstnáním na základě dohody o provedení práce" zrušují.

9. V § 94 odst. 1 se na konci textu věty první doplňují slova " ; to neplatí, jde-li o zaměstnance činného na základě dohody o provedení práce".

10. V § 94 odst. 1 větě třetí se slova "a zaměstnance činného na základě dohody o provedení práce, u kterých" nahrazují slovy "u kterého" a slova "a § 7a odst. 2 části věty za středníkem" se zrušují.

11. V § 95 se doplňuje odstavec 4, který zní:

"(4) Zaměstnavatel je povinen vést evidenci o svých zaměstnancích činných na základě dohody o provedení práce, která obsahuje údaje podle odstavce 1.".

12.

zrušen

13. V § 116 odst. 3 větě druhé se slova "orgánům poskytujícím podporu v nezaměstnanosti" nahrazují slovy "Státnímu úřadu inspekce práce, oblastním inspektorátům práce a Úřadu práce České republiky pro účely jejich činnosti" a slova "potřebné pro přiznání a poskytování podpory v nezaměstnanosti" se zrušují.

14. V § 120 se na konci textu odstavce 1 doplňují slova "nebo zaměstnancích činných na základě dohody o provedení práce, nejsou-li účastni pojištění".

15. V § 122 odst. 3 úvodní části ustanovení se za slovo "pojištěncích" vkládají slova "a zaměstnancích činných na základě dohody o provedení práce, nejsou-li účastni pojištění,".

Čl.LXXIII

Přechodná ustanovení

zrušen

2. Zaměstnavatel, který zaměstnával zaměstnance činného na základě dohody o provedení práce přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, je povinen, trvá-li toto zaměstnání na základě této dohody o provedení práce i ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, přihlásit se do registru zaměstnavatelů podle § 93 zákona č. 187/2006 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, nejpozději do 30 dnů ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, není-li již do registru zaměstnavatelů přihlášen.

ČÁST ČTYŘICÁTÁ TŘETÍ

Změna zákona o insolvenčních správcích

Čl.LXXIV

V § 36c zákona č. 312/2006 Sb., o insolvenčních správcích, ve znění zákona č. 185/2013 Sb. a zákona č. 183/2017 Sb., se odstavec 2 zrušuje a zároveň se zrušuje označení odstavce 1.

Čl.LXXV

Přechodná ustanovení

1. Příslušnost k vymáhání pohledávek podle zákona č. 312/2006 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, které vznikly přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se řídí dosavadními právními předpisy, pokud byly předány k vymáhání soudnímu exekutorovi nebo přihlášeny do veřejné dražby.

2. Příslušnost k vymáhání pokut uložených za přestupky podle zákona č. 312/2006 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, které byly uloženy přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, a nebyly předány k vymáhání soudnímu exekutorovi nebo přihlášeny do veřejné dražby, se řídí dosavadními právními předpisy do dne předání podkladů k jejich vymáhání celnímu úřadu.

3. Orgán příslušný podle zákona č. 312/2006 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, k vymáhání pohledávek uvedených v bodu 2 předá podklady k vymáhání těchto pohledávek celnímu úřadu nejpozději do 30. června 2024, pokud nebyla pro tyto pohledávky přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona nařízena daňová exekuce; jinak je předá do 31. prosince 2024.

ČÁST ČTYŘICÁTÁ ČTVRTÁ

Změna zákona o stabilizaci veřejných rozpočtů

Čl.LXXVI

Zákon č. 261/2007 Sb., o stabilizaci veřejných rozpočtů, ve znění zákona č. 2/2009 Sb., zákona č. 206/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 282/2009 Sb., zákona č. 292/2009 Sb., zákona č. 199/2010 Sb., zákona č. 329/2011 Sb., zákona č. 366/2011 Sb., zákona č. 420/2011 Sb., zákona č. 167/2012 Sb., zákona č. 463/2012 Sb., zákona č. 313/2013 Sb., zákonného opatření Senátu č. 340/2013 Sb., zákonného opatření Senátu č. 344/2013 Sb., zákona č. 182/2014 Sb., zákona č. 234/2014 Sb., zákona č. 331/2014 Sb., zákona č. 131/2015 Sb., zákona č. 382/2015 Sb., zákona č. 298/2016 Sb. a zákona č. 183/2017 Sb., se mění takto:

1. V části čtyřicáté páté čl. LXXII § 2 odst. 1 se písmena e) až g) zrušují.

Dosavadní písmena h) a i) se označují jako písmena e) a f).

2. V části čtyřicáté páté čl. LXXII § 8 odst. 1 se na konci písmene d) doplňuje slovo "nebo" a písmena e) a f) se zrušují.

Dosavadní písmeno g) se označuje jako písmeno e).

3. V části čtyřicáté páté čl. LXXII § 8 odst. 2 a 3 a v § 16 odst. 1 se text "g)" nahrazuje textem "e)".

4. V části čtyřicáté šesté čl. LXXIII § 2 odst. 1 se písmena e) až g) zrušují.

Dosavadní písmena h) a i) se označují jako písmena e) a f).

5. V části čtyřicáté šesté čl. LXXIII § 8 odst. 1 se písmena e) a f) zrušují.

Dosavadní písmena g) až i) se označují jako písmena e) až g).

6. V části čtyřicáté sedmé čl. LXXIV § 2 odst. 1 se písmena e) až g) zrušují.

Dosavadní písmena h) a i) se označují jako písmena e) a f).

7. V části čtyřicáté sedmé čl. LXXIV § 8 odst. 2 se na konci písmene d) doplňuje slovo "nebo".

8. V části čtyřicáté sedmé čl. LXXIV § 8 odst. 2 písm. e) se slova "nebo metalurgických procesech, nebo" nahrazují slovem "procesech.".

9. V části čtyřicáté sedmé čl. LXXIV § 8 odst. 2 se písmeno f) zrušuje.

Čl.LXXVII

Přechodné ustanovení

Pro daňové povinnosti u daně ze zemního plynu a některých dalších plynů, daně z pevných paliv a daně z elektřiny za zdaňovací období započatá přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i pro práva a povinnosti s nimi související se použije zákon č. 261/2007 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.

ČÁST ČTYŘICÁTÁ PÁTÁ

Změna zákona o výkonu zabezpečovací detence

Čl.LXXVIII

Zákon č. 129/2008 Sb., o výkonu zabezpečovací detence a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění zákona č. 7/2009 Sb., zákona č. 41/2009 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 204/2015 Sb., zákona č. 250/2016 Sb., zákona č. 111/2019 Sb. a zákona č. 269/2021 Sb., se mění takto:

1. V § 18 odst. 5 se věta poslední nahrazuje větou "Podání stížnosti má odkladný účinek.".

2. V § 18 se doplňuje odstavec 6, který zní:

"(6) Při správě placení náhrady škody podle odstavce 5 se použije obdobně § 36a zákona o výkonu trestu odnětí svobody.".

Čl.LXXIX

Přechodná ustanovení

1. Příslušnost k vymáhání pohledávek podle zákona č. 129/2008 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, které vznikly přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se řídí dosavadními právními předpisy, pokud byly předány k vymáhání soudnímu exekutorovi, uplatněny v insolvenčním řízení nebo přihlášeny do veřejné dražby.

2. Příslušnost k vymáhání pohledávek podle § 18 odst. 5 zákona č. 129/2008 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, které vznikly přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, a nebyly předány k vymáhání soudnímu exekutorovi, uplatněny v insolvenčním řízení nebo přihlášeny do veřejné dražby, se řídí dosavadními právními předpisy do dne předání podkladů k jejich vymáhání celnímu úřadu.

3. Orgán příslušný podle zákona č. 129/2008 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, k vymáhání pohledávek uvedených v bodu 2 předá podklady k vymáhání těchto pohledávek celnímu úřadu nejpozději do 30. června 2024, pokud nebyla pro tyto pohledávky přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona nařízena daňová exekuce; jinak je předá do 31. prosince 2024.

ČÁST ČTYŘICÁTÁ ŠESTÁ

Změna daňového řádu

Čl.LXXX

Zákon č. 280/2009 Sb., daňový řád, ve znění zákona č. 30/2011 Sb., zákona č. 458/2011 Sb., zákona č. 167/2012 Sb., zákonného opatření Senátu č. 344/2013 Sb., zákona č. 267/2014 Sb., zákona č. 375/2015 Sb., zákona č. 298/2016 Sb., zákona č. 368/2016 Sb., zákona č. 170/2017 Sb., zákona č. 94/2018 Sb., zákona č. 80/2019 Sb., zákona č. 111/2019 Sb., zákona č. 337/2019 Sb., zákona č. 283/2020 Sb., zákona č. 527/2020 Sb. a zákona č. 366/2022 Sb., se mění takto:

1. V § 131 se doplňuje odstavec 3, který zní:

"(3) Rozhodnutí podle odstavců 1 a 2 se použije také pro změnu místní příslušnosti daňového subjektu v případě daně, k níž se daňový subjekt neregistruje, pokud se změna podmínek pro určení místní příslušnosti současně týká této daně.".

2. V § 155a odst. 2 písm. b) se za slovo "poukazem," vkládají slova "nejedná-li se o vrácení vratitelného přeplatku právnické osobě nebo podnikající fyzické osobě,".

3. V § 163 odst. 3 se písmeno c) zrušuje.

Dosavadní písmeno d) se označuje jako písmeno c).

4. V § 163 odstavec 4 zní:

"(4) V případech podle odstavce 3 písm. b) bodů 2, 4 a 5 lze platit daň v hotovosti také v cizí měně, pokud pro ni vyhlašuje Česká národní banka kurz devizového trhu, a jedná-li se o druh daně, v jehož případě správce daně zveřejnil způsobem umožňujícím dálkový přístup skutečnost, že daň lze platit v hotovosti také v této cizí měně, a podmínky, které je při těchto platbách nutné dodržet.".

5. V § 163 se doplňují odstavce 5 a 6, které znějí:

"(5) Je-li daň podle odstavce 4 uhrazena v cizí měně, zaeviduje ji správce daně na osobní daňový účet daňového subjektu v české měně. Při přepočtu měny se použije kurz devizového trhu vyhlášený Českou národní bankou pro den, který předchází dni platby daně.

(6) Vznikne-li nedoplatek nebo přeplatek pouze v důsledku kurzového rozdílu nebo zaokrouhlení při přepočtu měny, tento

a) nedoplatek zaniká,

b) přeplatek zaniká a stává se příjmem rozpočtu, ze kterého je hrazena činnost správce daně, který jej evidoval.".

6. V § 263 se text " , § 163 odst. 4" zrušuje.

Čl.LXXXI

Přechodné ustanovení

Na kolkovou známku vydanou přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se použijí zákon č. 280/2009 Sb. a vyhláška č. 383/2010 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, a to do dne 31. prosince 2024, nebo i po tomto dni, pokud bylo touto kolkovou známkou opatřeno podání, které bylo učiněno nebo podáno k poštovní přepravě nejpozději dne 31. prosince 2024.

ČÁST ČTYŘICÁTÁ SEDMÁ

Změna zákona o Celní správě České republiky

Čl.LXXXII

Zákon č. 17/2012 Sb., o Celní správě České republiky, ve znění zákona č. 407/2012 Sb., zákona č. 164/2013 Sb., zákona č. 308/2013 Sb., zákonného opatření Senátu č. 344/2013 Sb., zákona č. 243/2016 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 225/2017 Sb., zákona č. 80/2019 Sb., zákona č. 111/2019 Sb., zákona č. 206/2019 Sb., zákona č. 283/2020 Sb., zákona č. 609/2020 Sb., zákona č. 284/2021 Sb., zákona č. 418/2021 Sb. a zákona č. 458/2022 Sb., se mění takto:

1. § 6 včetně nadpisu zní:

"§ 6

Územní působnost a sídlo

(1) Celními úřady jsou

a) Celní úřad v Praze se sídlem v Praze, vykonávající působnost ve správním obvodu hlavního města Prahy,

b) Celní úřad pro Středočeský kraj se sídlem v Praze, vykonávající působnost ve správním obvodu Středočeského kraje,

c) Celní úřad v Plzni se sídlem v Plzni, vykonávající působnost ve správním obvodu Jihočeského kraje, Karlovarského kraje a Plzeňského kraje,

d) Celní úřad v Liberci se sídlem v Liberci, vykonávající působnost ve správním obvodu Královéhradeckého kraje, Libereckého kraje, Pardubického kraje a Ústeckého kraje,

e) Celní úřad v Brně se sídlem v Brně, vykonávající působnost ve správním obvodu Jihomoravského kraje a Kraje Vysočina,

f) Celní úřad v Ostravě se sídlem v Ostravě, vykonávající působnost ve správním obvodu Moravskoslezského kraje, Olomouckého kraje a Zlínského kraje.

(2) Celní úřad vykonává vybranou působnost na celém území České republiky.

(3) Dojde-li ke změně území správních obvodů krajů, změní se stejně i územní působnost celních úřadů, a to od prvního dne kalendářního roku následujícího po dni, kdy nabyl účinnosti zákon, kterým se mění hranice správních obvodů krajů, ledaže by nabyl účinnosti prvního dne kalendářního roku.".

2. V § 8 odst. 6 písm. a) se slova " ; celní prostor Celního úřadu Praha Ruzyně lze stanovit pouze se souhlasem generálního ředitele" zrušují.

3. V § 8 odst. 7 se na konci písmene a) slovo "nebo" zrušuje.

4. V § 8 se na konci odstavce 7 tečka nahrazuje čárkou a doplňují se písmena c) a d), která znějí:

"c) vymáhání peněžitých plnění spravovaných celním úřadem, včetně peněžitých plnění v rámci dělené správy, nebo

d) doručování písemností.".

5. V § 9 odstavec 1 zní:

"(1) Celní úřad v Ostravě

a) vydává na základě žádosti rozhodnutí týkající se závazné informace podle přímo použitelného předpisu Evropské unie a tato rozhodnutí zrušuje nebo prohlašuje za neplatná,

b) rozhoduje o povolení pro přístup k systému TIR.".

6. V § 9 odst. 2 úvodní části ustanovení se slova "pro Jihomoravský kraj" nahrazují slovy "v Brně".

7. V § 9 odst. 3 úvodní části ustanovení se slova "pro Jihočeský kraj" nahrazují slovy "v Plzni".

8. V § 9 odst. 4 se slova "pro hlavní město Prahu" nahrazují slovy "v Praze".

9. V § 9 se odstavec 5 zrušuje.

Dosavadní odstavec 6 se označuje jako odstavec 5.

10. V § 10 odst. 1 se slova "pro hlavní město Prahu" nahrazují slovy "v Plzni".

11. V § 10 se doplňuje odstavec 4, který zní:

"(4) Vymáhání nedoplatku na peněžitém plnění spravovaném celním úřadem, včetně nedoplatku na peněžitém plnění v rámci dělené správy, provede celní úřad, který jej zahájil nejdříve.".

Čl.LXXXIII

Přechodná ustanovení

1. Zrušují se celní úřady zřízené podle zákona č. 17/2012 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti čl. LXXXII bodů 1, 2 a 5 až 10.

2. Spisy celních úřadů zřízených podle zákona č. 17/2012 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti čl. LXXXII bodů 1, 2 a 5 až 10, převezmou celní úřady příslušné ode dne nabytí účinnosti čl. LXXXII bodů 1, 2 a 5 až 10.

3. Jsou-li v rozhodnutích nebo osvědčeních vydaných při správě daní nebo ve správním řízení uvedeny celní úřady zřízené podle zákona č. 17/2012 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti čl. LXXXII bodů 1, 2 a 5 až 10, rozumí se jimi celní úřady příslušné ode dne nabytí účinnosti čl. LXXXII bodů 1, 2 a 5 až 10.

4. Jsou-li v rozhodnutích o delegaci nebo v pověřeních vydaných při správě daní nebo ve správním řízení uvedeny celní úřady zřízené podle zákona č. 17/2012 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti čl. LXXXII bodů 1, 2 a 5 až 10, rozumí se jimi celní úřady zřízené podle zákona č. 17/2012 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti čl. LXXXII bodů 1, 2 a 5 až 10, součástí jejichž správních obvodů jsou správní obvody v rozhodnutích uvedených celních úřadů zřízených podle zákona č. 17/2012 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti čl. LXXXII bodů 1, 2 a 5 až 10.

5. Jsou-li v plných mocech nebo pověřeních uplatněných u celních úřadů zřízených podle zákona č. 17/2012 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti čl. LXXXII bodů 1, 2 a 5 až 10, uvedeny celní úřady zřízené podle zákona č. 17/2012 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti čl. LXXXII bodů 1, 2 a 5 až 10, rozumí se jimi celní úřady příslušné ode dne nabytí účinnosti čl. LXXXII bodů 1, 2 a 5 až 10.

6. Pro určení místní příslušnosti soudu v řízeních ve správním soudnictví v oblasti působnosti celních úřadů zřízených podle zákona č. 17/2012 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti čl. LXXXII bodů 1, 2 a 5 až 10, která byla zahájena přede dnem nabytí účinnosti čl. LXXXII bodů 1, 2 a 5 až 10 a do tohoto dne neskončena, se použijí dosavadní právní předpisy.

7. Zruší-li ode dne nabytí účinnosti čl. LXXXII bodů 1, 2 a 5 až 10 Nejvyšší správní soud rozhodnutí krajského soudu ve správním soudnictví, které se týká oblasti působnosti celních úřadů zřízených podle zákona č. 17/2012 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti čl. LXXXII bodů 1, 2 a 5 až 10, a které bylo vydáno krajským soudem v řízení zahájeném přede dnem nabytí účinnosti čl. LXXXII bodů 1, 2 a 5 až 10, vrátí se věc k dalšímu řízení tomu krajskému soudu, který ve věci rozhodl v prvním stupni.

8. Řízení nebo jiné postupy, které byly zahájeny Celním úřadem pro hlavní město Prahu přede dnem nabytí účinnosti čl. LXXXII bodů 1, 2 a 5 až 10 v případech, kdy byla místní příslušnost celního úřadu určena podle § 10 odst. 1 zákona č. 17/2012 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti čl. LXXXII bodů 1, 2 a 5 až 10, dokončí Celní úřad v Praze.

ČÁST ČTYŘICÁTÁ OSMÁ

Změna zákona o podporovaných zdrojích energie

Čl.LXXXIV

Zákon č. 165/2012 Sb., o podporovaných zdrojích energie a o změně některých zákonů, ve znění zákona č. 407/2012 Sb., zákona č. 310/2013 Sb., zákona č. 90/2014 Sb., zákona č. 131/2015 Sb., zákona č. 107/2016 Sb., zákona č. 190/2016 Sb., zákona č. 103/2017 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 541/2020 Sb., zákona č. 367/2021 Sb., zákona č. 382/2021 Sb., zákona č. 143/2022 Sb., zákona č. 232/2022 Sb. a zákona č. 19/2023 Sb., se mění takto:

1. V § 28 odstavec 3 zní:

"(3) Vláda stanoví svým usnesením prostředky státního rozpočtu pro poskytnutí dotace na úhradu složky ceny služby distribuční soustavy a složky ceny služby přenosové soustavy na podporu elektřiny, na úhradu provozní podpory tepla, přechodné transformační podpory tepla a podpory biometanu, a to do 30. září kalendářního roku, který předchází kalendářnímu roku, pro který Úřad stanoví složku ceny služby distribuční soustavy a složku ceny služby přenosové soustavy na podporu elektřiny. Prostředky státního rozpočtu pro poskytnutí dotace vláda stanoví na základě finančních prostředků uvedených v odstavci 1 písm. a), b), c), e), f) a g), a to tak, aby spolu s nimi pokryly celkové předpokládané finanční prostředky na podporu elektřiny, provozní podporu tepla, přechodnou transformační podporu tepla a podporu biometanu. Vláda může stanovit prostředky pro poskytnutí dotace na úhradu složky ceny služby distribuční soustavy a složky ceny služby přenosové soustavy na podporu elektřiny v dělení podle napěťových hladin a v případě napěťové hladiny nízkého napětí i v dělení podle kategorií zákazníků. V takovém případě zohlední Úřad při stanovení složky ceny služby distribuční soustavy a složky ceny služby přenosové soustavy na podporu elektřiny různou výši dotace podle napěťových hladin nebo kategorií zákazníků. Vláda může usnesení podle věty první změnit; věta druhá se v takovém případě použije obdobně. Změní-li vláda usnesení podle věty první, změní Úřad cenové rozhodnutí na daný rok nebo jeho zbývající část, pokud je to nezbytné, a to nejpozději do 3 měsíců ode dne, kdy vláda své usnesení změnila.".

2. V § 28 odst. 4 písm. b) se za slovo "místě" vkládají slova "a podle prostředků pro poskytnutí dotace na jednotlivé kategorie zákazníků".

3. § 29 zní:

"§ 29

(1) O poskytnutí dotace operátorovi trhu na úhradu nákladů na podporu elektřiny, provozní podporu tepla, přechodnou transformační podporu tepla a podporu biometanu podle § 28 odst. 3 zákona rozhodne ministerstvo nejpozději do 30 dnů ode dne schválení usnesení podle § 28 odst. 3 zákona. O poskytnutí dotace vydá ministerstvo rozhodnutí. Ministerstvo poukáže operátorovi trhu vždy jednu čtvrtinu částky dotace, a to do konce měsíce následujícího po ukončení čtvrtletí.

(2) Dojde-li v průběhu roku ke změně výše peněžních prostředků určených na poskytnutí dotace podle § 28 odst. 3, ministerstvo upraví rozhodnutí podle odstavce 1 a upravenou částku peněžních prostředků určených na poskytnutí dotace zohlední ve zbývajících čtvrtletních splátkách dotace.".

Čl.LXXXV

Přechodná ustanovení

1. Vláda stanoví usnesením do 15 dnů ode dne nabytí účinnosti čl. LXXXV tohoto zákona prostředky státního rozpočtu pro poskytnutí dotace postupem podle § 28 odst. 3 zákona č. 165/2012 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti čl. LXXXIV tohoto zákona.

2. Liší-li se výše a způsob stanovení prostředků státního rozpočtu podle nařízení vlády vydaného podle § 28 odst. 3 zákona č. 165/2012 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti čl. LXXXIV tohoto zákona, a podle usnesení vlády podle bodu 1, Energetický regulační úřad změní cenové rozhodnutí na daný rok nebo jeho zbývající část, a to do 3 měsíců ode dne, kdy vláda přijala usnesení podle bodu 1.

3. Ode dne přijetí usnesení vlády podle bodu 1 se nepřihlíží k částce prostředků státního rozpočtu stanovené v nařízení vlády vydaném podle § 28 odst. 3 zákona č. 165/2012 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti čl. LXXXIV tohoto zákona.

ČÁST ČTYŘICÁTÁ DEVÁTÁ

Změna zákona o audiovizi

Čl.LXXXVI

V § 41 odst. 2 zákona č. 496/2012 Sb., o audiovizuálních dílech a podpoře kinematografie a o změně některých zákonů (zákon o audiovizi), se věta poslední zrušuje.

ČÁST PADESÁTÁ

Změna zákona o mezinárodní justiční spolupráci ve věcech trestních

Čl.LXXXVII

Zákon č. 104/2013 Sb., o mezinárodní justiční spolupráci ve věcech trestních, ve znění zákona č. 77/2015 Sb., zákona č. 86/2015 Sb., zákona č. 55/2017 Sb., zákona č. 57/2017 Sb., zákona č. 178/2018 Sb., zákona č. 287/2018 Sb., zákona č. 111/2019 Sb., zákona č. 315/2019 Sb., zákona č. 333/2020 Sb., zákona č. 220/2021 Sb., zákona č. 261/2021 Sb. a zákona č. 422/2022 Sb., se mění takto:

1. V § 11 a 132 se na konci odstavce 4 doplňuje věta "Tyto náklady vymáhá celní úřad.".

2. V § 178 odst. 1 a v § 180 větě poslední se slovo "soud" nahrazuje slovy "orgán, který ji vybral nebo vymohl,".

3. V § 270 odst. 1 úvodní části ustanovení a v § 270 odst. 2 se slovo "soud" nahrazuje slovem "se".

4. V § 270 se na konci odstavce 2 doplňuje věta "Tuto částku vymáhá celní úřad.".

5. V § 271 se doplňuje odstavec 3, který zní:

"(3) Celní úřad, který vymáhá peněžitou sankci nebo jiné peněžité plnění podle této hlavy, vyrozumí bez zbytečného odkladu soud o tom, že

a) tato peněžitá sankce nebo jiné peněžité plnění bylo vymoženo,

b) vymožení peněžité sankce nebo jiného peněžitého plnění by mohlo být zmařeno a z jakých důvodů,

c) průběh vymáhání ukazuje, že výtěžek, kterého jím bude dosaženo, nepostačí ani ke krytí jeho nákladů, nebo

d) nedoplatek této peněžité sankce nebo jiného peněžitého plnění byl odepsán.".

Čl.LXXXVIII

Přechodná ustanovení

1. Příslušnost k vymáhání pohledávek podle zákona č. 104/2013 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, které vznikly přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se řídí dosavadními právními předpisy, pokud byly předány k vymáhání soudnímu exekutorovi, uplatněny v insolvenčním řízení nebo přihlášeny do veřejné dražby.

2. Příslušnost k vymáhání pohledávek podle zákona č. 104/2013 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, které vznikly přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, a nebyly předány k vymáhání soudnímu exekutorovi, uplatněny v insolvenčním řízení nebo přihlášeny do veřejné dražby, se řídí dosavadními právními předpisy do dne předání podkladů k jejich vymáhání celnímu úřadu.

3. Orgán příslušný podle zákona č. 104/2013 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, k vymáhání pohledávek uvedených v bodu 2 předá podklady k vymáhání těchto pohledávek celnímu úřadu nejpozději do 30. června 2024, pokud nebyla pro tyto pohledávky přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona nařízena daňová exekuce; jinak je předá do 31. prosince 2024.

ČÁST PADESÁTÁ PRVNÍ

Změna zákona o zvláštních řízeních soudních

Čl.LXXXIX

Zákon č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, ve znění zákona č. 87/2015 Sb., zákona č. 161/2016 Sb., zákona č. 189/2016 Sb., zákona č. 298/2016 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 334/2016 Sb., zákona č. 460/2016 Sb., zákona č. 296/2017 Sb., zákona č. 303/2017 Sb., zákona č. 343/2020 Sb., zákona č. 527/2020 Sb., zákona č. 588/2020 Sb., zákona č. 192/2021 Sb., zákona č. 363/2021 Sb. a zákona č. 285/2023 Sb., se mění takto:

1. V § 502 odst. 2 větě druhé se slova "a soud eviduje částku vymožených pokut" zrušují.

2. V § 502 se doplňuje odstavec 3, který zní:

"(3) Při správě placení pokuty podle odstavce 1 se postupuje podle daňového řádu. Pokutu vymáhá celní úřad.".

3. V § 507 odst. 1 se slova "jsou evidovány podle § 502" nahrazují slovy "byly uloženy podle § 502 odst. 1".

Čl.XC

Přechodná ustanovení

1. Příslušnost k vymáhání pokut podle § 502 odst. 1 zákona č. 292/2013 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, které byly uloženy přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se řídí dosavadními právními předpisy.

2. Při správě placení pokut podle § 502 odst. 1 zákona č. 292/2013 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, které byly uloženy přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se postupuje podle dosavadních právních předpisů.

ČÁST PADESÁTÁ DRUHÁ

Změna zákona o působnosti orgánů Celní správy České republiky v souvislosti s vymáháním práv duševního vlastnictví

Čl.XCI

V § 2 odst. 2 zákona č. 355/2014 Sb., o působnosti orgánů Celní správy České republiky v souvislosti s vymáháním práv duševního vlastnictví, se slova "pro Královéhradecký kraj" nahrazují slovy "v Liberci".

ČÁST PADESÁTÁ TŘETÍ

Změna zákona o hazardních hrách

Čl.XCII

Zákon č. 186/2016 Sb., o hazardních hrách, ve znění zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 251/2017 Sb., zákona č. 111/2019 Sb., zákona č. 364/2019 Sb., zákona č. 527/2020 Sb., zákona č. 36/2021 Sb. a zákona č. 261/2021 Sb., se mění takto:

1. V § 2 odstavec 2 zní:

"(2) Hazardní hra provozovaná dálkovým přístupem prostřednictvím internetu (dále jen "internetová hra") dostupná

a) na území České republiky se považuje za provozovanou na území České republiky,

b) mimo území České republiky se považuje za provozovanou na území České republiky, pokud je také dostupná na území České republiky, kde je provozována na základě základního povolení pro tuto hru.".

2. Nadpis § 4 zní:

"Vymezení některých pojmů".

3. V § 4 odst. 1 písm. a) se za slovo "hře" vkládají slova "provozované na území České republiky".

4. V § 4 odst. 1 písm. d) bodě 1 se slova " ; za cenu obvyklou se považuje cena stanovená podle zákona upravujícího oceňování majetku, a" nahrazují slovem " , nebo".

5. V § 4 se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje čárkou a doplňují se písmena e) až o), která znějí:

"e) doprovodným plněním vklad nebo jeho část, které kromě sázky opravňují k účasti na konkrétní hře daného druhu hazardní hry,

f) ostatním plněním vklad nebo jeho část, které nejsou sázkou ani doprovodným plněním,

g) cizím účastníkem hazardní hry fyzická osoba účastnící se internetové hry neprovozované na území České republiky, pokud hraje proti účastníkovi hazardní hry,

h) vyplacením výhry

1. vyplacení žetonů účastníkovi hazardní hry u hracího stolu živé hry na základě vyhodnocení hry živé hry v kasinu, pokud nejde o karetní turnaj,

2. zaevidování peněžních prostředků na uživatelské konto účastníka hazardní hry, pokud jsou předmětem výhry peněžní prostředky a pro danou hazardní hru je zřízeno uživatelské konto; to neplatí pro peněžní prostředky vyplácené jako renta,

3. vyplacení peněžních prostředků účastníkovi hazardní hry v hotovosti nebo provedení jejich bezhotovostního převodu účastníkovi hazardní hry z platebního účtu, pokud jsou předmětem výhry peněžní prostředky a pro danou hazardní hru není zřízeno uživatelské konto,

4. zaznamenání na uživatelské konto, pokud jde o nepeněžní výhru nebo peněžní prostředky vyplácené jako renta a pro danou hazardní hru je zřízeno uživatelské konto,

5. předání hmotné věci nebo poukázky na hmotnou věc nebo službu účastníkovi hazardní hry, pokud jde o nepeněžní výhru a pro danou hazardní hru není zřízeno uživatelské konto, nebo

6. složení peněžních prostředků do úschovy, pokud jde o peněžní prostředky vyplácené jako renta a pro danou hazardní hru není zřízeno uživatelské konto,

i) rentou peněžní prostředky postupně vyplácené z úschovy,

j) bonusem plnění poskytnuté účastníkovi hazardní hry v souvislosti s provozováním hazardní hry bezúplatně nebo za cenu nižší, než je jeho cena obvyklá,

k) rizikovým bonusem bonus podporující rizikové hraní hazardních her nebo ohrožující zdraví, život, dobré mravy nebo veřejný pořádek,

l) cenou obvyklou cena stanovená podle zákona upravujícího oceňování majetku,

m) provozovatelem ten, kdo provozuje hazardní hru, bez ohledu na to, zda je držitelem základního povolení k jejímu provozování nebo zda je ohlašovatelem,

n) zemí původu u

1. fyzické osoby každý stát, jehož je státním příslušníkem, nebo v němž je přihlášena k trvalému nebo jinému obdobnému pobytu,

2. podnikající fyzické osoby každý stát, který je její zemí původu podle bodu 1 nebo ve kterém má sídlo,

3. právnické osoby stát, ve kterém má sídlo,

4. svěřenského fondu stát, podle jehož práva je založen, a každý stát, který je zemí původu jeho svěřenského správce podle bodů 1 až 3,

o) zakázanou internetovou hrou internetová hra provozovaná v rozporu s § 7 odst. 2 písm. a) nebo b).".

6. V § 4 se odstavce 2 a 3 zrušují a zároveň se zrušuje označení odstavce 1.

7. V § 6 odstavec 1 zní:

"(1) Hazardní hru, s výjimkou turnaje malého rozsahu, může provozovat pouze

a) Česká republika,

b) právnická osoba, která má

1. sídlo v České republice, jiném členském státě Evropské unie nebo ve státě, který je smluvní stranou Dohody o Evropském hospodářském prostoru,

2. organizační strukturu s řádným, průhledným a uceleným vymezením působností a rozhodovacích pravomocí,

3. zřízenou dozorčí radu, správní radu nebo jiný obdobný kontrolní orgán,

4. splněn požadavek finanční stability,

5. účetní závěrku ověřenou auditorem podle zákona o auditorech,

6. průhledný a nezávadný původ zdrojů, a

7. průhlednou vlastnickou strukturu, ze které je zřejmé, kdo je jejím skutečným majitelem podle zákona upravujícího evidenci skutečných majitelů (dále jen "skutečný majitel").".

8. V § 6 odst. 2 se slova "Provozovatelem tomboly může být i jiná právnická osoba než podle odstavce 1" nahrazují slovy "Tombolu může provozovat pouze Česká republika nebo právnická osoba".

9. V § 6 odst. 3 úvodní části ustanovení se slova "Provozovatelem turnaje malého rozsahu může být pouze" nahrazují slovy "Turnaj malého rozsahu může provozovat pouze Česká republika nebo".

10. V § 6 se doplňují odstavce 4 a 5, které znějí:

"(4) Požadavek finanční stability podle odstavce 1 písm. b) bodu 4 splňuje provozovatel, jehož

a) vlastní kapitál snížený o nesplacenou část emisního kursu a o nesplacené příplatky mimo základní kapitál

1. činí nejméně 50 000 000 Kč a

2. překračuje výši dluhů, pokud je výsledek hospodaření běžného účetního období a výsledek hospodaření minulých let záporný, a

b) aktiva snížená o kauci podle § 93 odst. 1 písm. a), dlouhodobé pohledávky a dlouhodobý finanční majetek činí nejméně 50 000 000 Kč.

(5) Při posuzování splnění požadavku finanční stability se částka v cizí měně uvedená v účetní závěrce přepočte na české koruny kurzem vyhlášeným Českou národní bankou pro den sestavení účetní závěrky.".

11. V § 7 odst. 2 písm. i) se slovo " , nebo" nahrazuje čárkou.

12. V § 7 se na konci odstavce 2 tečka nahrazuje čárkou a doplňují se písmena k) a l), která znějí:

"k) v rozporu

1. s podmínkou jejího provozování podle § 13d, části druhé nebo čtvrté hlavy I,

2. s podmínkou jejího provozování stanovenou v základním povolení,

3. se schváleným herním plánem,

4. s povolením k umístění herního prostoru, nebo

5. s ohlášením nebo s podmínkami pro provozování ohlašovaných hazardních her, nebo

l) prostřednictvím jiného modelu technického zařízení, než jaký byl schválen v základním povolení.".

13. V § 7 odstavec 3 zní:

"(3) V souvislosti s provozováním hazardní hry se provozovateli zakazuje poskytovat účastníkovi hazardní hry jakoukoli výhodu v podobě

a) potraviny, nápoje, tabákového výrobku nebo povzbuzující látky nebo

b) zakázaného rizikového bonusu stanoveného ve vyhlášce.".

14. V § 7 se doplňuje odstavec 6, který zní:

"(6) Provozovatel nesmí pobídnout k účasti na hazardní hře osobu, která dříve provozovateli sdělila, že si nepřeje být oslovována s pobídkami k účasti na hazardní hře, jde-li o osobu, která

a) je registrována k této hazardní hře, nebo

b) byla k této hazardní hře registrována v posledních 3 letech.".

15. V § 8 odst. 2 písm. a) se slova " , nejvyšší výhry a nejvyšší hodinové prohry" nahrazují slovy "a nejvyšší výhry".

16. V § 8 se na konci odstavce 2 tečka nahrazuje čárkou a doplňují se písmena d) a e), která znějí:

"d) výplatní poměr,

e) výplatní strukturu.".

17. Za § 9 se vkládá nový § 9a, který včetně nadpisu zní:

"§ 9a

Vklad

(1) Provozovatel nesmí přijmout doprovodné plnění v jiné měně než v měně sázky.

(2) Provozovatel nesmí vrátit doprovodné ani ostatní plnění v jiné měně, než ve které je přijal.".

18. V § 10 odst. 2 se slova "loterie a" nahrazují slovy "loterie nebo" a slova " , cenin, cenných papírů a dalších investičních nástrojů" se zrušují.

19. V § 10 odstavce 4 až 6 znějí:

"(4) Předmětem výhry živé hry mohou být pouze

a) hodnotové nebo hrací žetony, jedná-li se o výhru živé hry neprovozované jako internetová hra,

b) turnajové žetony, jedná-li se o výhru jednotlivé hry živé hry v rámci karetního turnaje,

c) peněžní prostředky, jedná-li se o výhru živé hry provozované jako internetová hra nebo karetní turnaj.

(5) Peněžní prostředky vyplácené jako renta mohou být předmětem výhry pouze tehdy, jedná-li se o výhru číselné loterie, peněžité loterie nebo okamžité loterie.

(6) Předmětem výhry nesmí být

a) tabákový výrobek, kuřácká pomůcka, bylinný výrobek určený ke kouření, elektronická cigareta, nikotinový sáček bez obsahu tabáku nebo alkoholický nápoj podle zákona upravujícího ochranu zdraví před škodlivými účinky návykových látek,

b) látka nebo přípravek podle nařízení vlády upravujícího seznam návykových látek,

c) léčivý přípravek podle zákona upravujícího léčiva,

d) cenný papír nebo jiný investiční nástroj nebo

e) virtuální aktivum podle zákona upravujícího některá opatření proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu.".

20. V § 10 se doplňuje odstavec 8, který zní:

"(8) Provozovatel je povinen vyplatit výhru ve stejné měně, v jaké přijal související sázku do hry.".

21. Za § 10 se vkládají nové § 10a až 10c, které včetně nadpisů znějí:

"§ 10a

Vyplacení výhry na uživatelské konto

(1) Provozovatel je povinen vyplatit výhru ze hry hazardní hry, pro kterou je zřízeno uživatelské konto podle tohoto zákona, bez zbytečného odkladu, nejpozději však do 30 dnů ode dne jejího vyhodnocení.

(2) Je-li předmětem výhry hmotná věc, služba nebo peněžní prostředky vyplácené jako renta, zaeviduje je provozovatel na uživatelské konto odděleně od peněžních prostředků spolu s jejich dostatečně určitým popisem a hodnotou.

§ 10b

Vyplacení výhry, není-li zřízeno uživatelské konto

(1) Není-li pro daný druh hazardní hry zřízeno uživatelské konto, může účastník hazardní hry u provozovatele uplatnit nárok na výhru nejpozději do 1 roku

a) ode dne vyhodnocení hry hazardní hry,

b) ode dne ukončení prodeje losů, pokud jde o výhru okamžité loterie, nebo

c) od posledního dne konání karetního turnaje, pokud jde o výhru karetního turnaje.

(2) Provozovatel je povinen umožnit uplatnění nároku na výhru alespoň na místě, kde přijímá sázky do této hazardní hry. Provozovatel loterie může v herním plánu s ohledem na výši vyplácených peněžních prostředků přiměřeně omezit okruh míst, na kterých lze uplatnit nárok na výhru.

(3) Neuplatní-li účastník hazardní hry nárok na výhru ve lhůtě podle odstavce 1, právo na výhru zaniká.

(4) Provozovatel je povinen vyplatit výhru bez zbytečného odkladu po uplatnění nároku, a to na místě, kde je nárok uplatněn, nebo bezhotovostním převodem, pokud s tím účastník hazardní hry souhlasí nebo je-li tak provozovatel povinen učinit podle zákona upravujícího omezení plateb v hotovosti.

(5) Pokud nelze z omluvitelného důvodu vyplatit výhru bezodkladně, je provozovatel povinen vyplatit výhru nejpozději do 60 dnů ode dne uplatnění nároku. V takovém případě je provozovatel povinen vydat účastníkovi hazardní hry potvrzení o uplatnění nároku na výhru, ve kterém uvede alespoň

a) identifikační údaje provozovatele,

b) identifikační údaje účastníka hazardní hry,

c) výši výhry,

d) dostatečně určitý popis předmětu výhry, jde-li o hmotnou věc nebo službu,

e) důvod nevyplacení výhry,

f) informaci o

1. dni a čase, od nichž budou připraveny peněžní prostředky k výplatě, a místě výplaty, pokud jsou předmětem výhry peněžní prostředky a výhra se vyplácí v hotovosti,

2. dni a čase, od nichž bude připravena hmotná věc nebo poukaz na hmotnou věc nebo službu k předání, a místě předání, pokud je předmětem výhry hmotná věc nebo služba,

3. jedinečném identifikátoru platebního účtu, na který bude výhra vyplacena bezhotovostním převodem, a dni, do kterého bude dán platební příkaz, pokud jsou předmětem výhry peněžní prostředky a účastník hazardní hry souhlasí s vyplacením výhry bezhotovostním převodem na tento platební účet nebo je-li tak provozovatel povinen učinit podle zákona upravujícího omezení plateb v hotovosti, nebo

4. způsobu výplaty renty, pokud jsou předmětem výhry peněžní prostředky vyplácené jako renta,

g) den, čas a místo vystavení potvrzení o uplatnění nároku na výhru,

h) jméno, popřípadě jména, příjmení a podpis fyzické osoby pověřené provozovatelem k vystavení potvrzení o uplatnění nároku na výhru.

(6) V případě živé hry v kasinu s výjimkou karetního turnaje je provozovatel povinen vyplatit výhru u hracího stolu živé hry v hodnotových nebo hracích žetonech bezodkladně po vyhodnocení hry hazardní hry. Na živou hru v kasinu s výjimkou karetního turnaje se odstavce 1 až 5 nepoužijí.

(7) Odstavec 5 se nepoužije na tombolu a turnaj malého rozsahu, pokud účastník hazardní hry uplatní nárok na výhru bezprostředně po vyhodnocení hry hazardní hry.

§ 10c

Renta

(1) Jsou-li předmětem výhry peněžní prostředky vyplácené jako renta, je provozovatel povinen bezodkladně složit do úschovy všechny peněžní prostředky, které mají být takto vypláceny, a to u notáře, advokáta, banky, zahraniční banky se sídlem v jiném členském státě Evropské unie nebo ve státě, který je smluvní stranou Dohody o Evropském hospodářském prostoru, nebo zahraniční banky se sídlem v jiném než členském státě Evropské unie nebo ve státě, který je smluvní stranou Dohody o Evropském hospodářském prostoru, pokud vykonává činnost na území členského státu Evropské unie nebo státu, který je smluvní stranou Dohody o Evropském hospodářském prostoru, prostřednictvím své pobočky.

(2) Náklady spojené s úschovou a výplatou renty nese provozovatel.

(3) Provozovatel je povinen bezodkladně vyplatit účastníkovi hazardní hry všechny peněžní prostředky podle odstavce 1, pokud o to účastník hazardní hry požádá. O tom je povinen účastníka hazardní hry poučit při výplatě výhry.

(4) Na žádost o výplatu celé uschované částky se použije § 10b odst. 5 obdobně.".

22. V § 11 se slova "je povinen" nahrazují slovy "a fyzická osoba pro něj činná jsou povinni" a za slovo "provozovatele" se vkládají slova "nebo fyzickou osobu pro něj činnou".

23. V § 12 se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a doplňuje se odstavec 2, který zní:

"(2) Omezení času provozování hazardní hry v obecně závazné vyhlášce podle odstavce 1 se nevztahuje na provozování přenášené živé hry ze studia nacházejícího se v dané obci.".

24. V § 13a odstavec 1 zní:

"(1) Provozovatel je povinen pro každou hazardní hru vést výkaznictví a poskytovat jej vzdáleným přístupem.".

25. Za § 13a se vkládají nové § 13b až 13f, které včetně nadpisů znějí:

"§ 13b

Informační povinnost

(1) Provozovatel provozující technickou hru je povinen na každé herní pozici

a) čitelným a pro účastníka hazardní hry kdykoliv dostupným způsobem zveřejnit

1. zůstatek na uživatelském kontu účastníka hazardní hry,

2. celkovou souhrnnou výši čistých proher od aktivace uživatelského konta,

3. celkovou souhrnnou výši čistých proher za kalendářní měsíc,

4. částku nejvyšší sázky,

5. částku nejvyšší výhry a

6. nabídku využití a stav nastavených sebeomezujících opatření,

b) čitelným a po celou dobu přihlášení účastníka hazardní hry do uživatelského konta viditelným způsobem zveřejnit ukazatel délky přihlášení do uživatelského konta a

c) po každém přihlášení nejméně na 5 sekund od okamžiku každého přihlášení do uživatelského konta upozornit na nabídku využití a stav nastavených sebeomezujících opatření.

(2) Provozovatel provozující herní prostor je povinen zveřejnit čitelným způsobem na viditelném místě

a) v herním prostoru

1. identifikační a kontaktní údaje provozovatele,

2. identifikační a kontaktní údaje instituce zabývající se prevencí a léčbou problémů souvisejících s patologickým hráčstvím,

3. povolení k umístění herního prostoru, základní povolení a herní plán všech hazardních her, které jsou v herním prostoru provozovány,

4. informaci o možnosti podání žádosti o zápis do rejstříku fyzických osob vyloučených z účasti na hazardních hrách (dále jen "rejstřík") a odkaz na internetovou stránku Ministerstva financí (dále jen "ministerstvo") obsahující žádost o zápis do tohoto rejstříku, který ministerstvo zveřejňuje podle § 16d odst. 2,

5. nabídku využití sebeomezujících opatření,

6. částku nejvyšší sázky a nejvyšší výhry, umožňuje-li to povaha provozované hazardní hry, a

7. ukazatel času, a to tak, aby z každé herní pozice a od každého hracího stolu živé hry v herním prostoru byl po celou provozní dobu alespoň 1 viditelný,

b) v herním prostoru, ve kterém je provozována hazardní hra, pro kterou je zřízeno uživatelské konto,

1. informaci o možnosti a způsobu využití prostředku pro zamezení účasti na hazardní hře a

2. informaci o možnosti podání žádosti o zápis do rejstříku zprostředkovanou provozovatelem a

c) před vstupem do herního prostoru

1. identifikační a kontaktní údaje provozovatele,

2. provozní dobu herního prostoru,

3. informaci o zákazu účasti na hazardní hře osobám mladším 18 let a

4. varování, že účast na hazardní hře může být škodlivá.

(3) Provozovatel provozující kasino je povinen zveřejnit čitelným způsobem na viditelném místě

a) v kasinu seznam provozovaných her živé hry s uvedením názvu podle základního povolení a

b) na hracím stole živé hry

1. název hazardní hry podle základního povolení,

2. herní měnu a

3. částku nejnižší a nejvyšší sázky.

(4) Provozovatel provozující loterii je povinen

a) zajistit, aby na viditelném místě u každého prodejního místa loterie došlo čitelným způsobem ke zveřejnění

1. informace o zákazu účasti na hazardní hře osobám mladším 18 let a

2. varování, že účast na hazardní hře může být škodlivá, a

b) zveřejnit na svých internetových stránkách

1. seznam prodejních míst loterie podle písmene a) a

2. výsledek slosování, a to bezodkladně po provedení slosování, až do uplynutí doby 1 roku od provedení slosování.

(5) Provozovatel provozující kursovou sázku nebo totalizátorovou hru je povinen

a) na každém místě, kde jsou provozovány tyto hazardní hry, čitelným a viditelným způsobem zveřejnit

1. identifikační a kontaktní údaje provozovatele,

2. identifikační a kontaktní údaje instituce zabývající se prevencí a léčbou problémů souvisejících s patologickým hráčstvím,

3. informaci o možnosti zápisu do rejstříku a odkaz na internetovou stránku ministerstva obsahující žádost o zápis do tohoto rejstříku, který ministerstvo zveřejňuje podle § 16d odst. 2, a

4. upozornění na nabídku využití sebeomezujících opatření, je-li povinen účastníkovi hazardní hry nabídnout sebeomezující opatření,

b) na každém místě, kde přijímá vklad do těchto hazardních her nebo provádí registraci k těmto hazardním hrám podle tohoto zákona, čitelným a viditelným způsobem dále zveřejnit

1. informaci o zákazu účasti na hazardní hře osobám mladším 18 let a

2. varování, že účast na hazardní hře může být škodlivá,

c) na každém místě, kde jsou provozovány tyto hazardní hry, na vyžádání poskytnout k nahlédnutí základní povolení a herní plán všech hazardních her, které jsou na tomto místě provozovány, a

d) zveřejnit seznam míst podle písmene a) na svých internetových stránkách.

(6) Provozovatel, který provozuje hazardní hru v jiné měně, než je česká koruna, je povinen na každém místě, kde jsou provozovány tyto hazardní hry, čitelným a viditelným způsobem zveřejnit centrálně stanovené kurzy pro daný kalendářní den pro přepočet mezi všemi herními měnami a českou korunou a mezi všemi herními měnami a herní měnou, ve které lze nastavit sebeomezující opatření.

§ 13c

Zrušení sázky

(1) Provozovatel může před vyhodnocením hry hazardní hry nabídnout účastníkovi hazardní hry zrušení vložení této sázky. Nabídka pozbývá platnosti nejpozději okamžikem vyhodnocení hry, neurčí-li provozovatel kratší dobu její platnosti.

(2) Účastník hazardní hry není povinen zrušení vložení sázky přijmout.

§ 13d

Podmínky provozování hazardní hry

Provozovatel je povinen dodržovat podmínku provozování stanovenou ve vyhlášce.

§ 13e

Oznamovací a záznamní povinnost

(1) Provozovatel je povinen oznámit orgánu vykonávajícímu státní správu v oblasti provozování hazardních her skutečnost související s provozováním hazardní hry stanovenou ve vyhlášce, jejíž oznámení je potřebné pro výkon dozoru nad dodržováním povinností stanovených tímto zákonem.

(2) Provozovatel je povinen průběžně vést evidenci skutečností souvisejících s provozováním hazardní hry potřebných pro výkon dozoru nad dodržováním povinností stanovených tímto zákonem, které stanovuje vyhláška.

(3) Záznamy a evidence, na které se vztahuje záznamní povinnost podle tohoto zákona, lze vést v listinné nebo elektronické podobě. Provozovatel je povinen je vést správně, úplně, průkazně, přehledně, srozumitelně, způsobem zaručujícím trvalost zápisů a musí být uspořádány postupně z časového hlediska.

(4) Dozorující orgán si může ověřovat již v průběhu trvání záznamní povinnosti podle tohoto zákona její řádné plnění, požadovat doklady vztahující se k údajům, které jsou předmětem záznamní povinnosti, a ukládat rozhodnutím povinnosti k odstranění závad. Stanoví-li tento zákon povinnost zpřístupnit záznam, evidenci nebo doklad tak, aby do nich mohl dozorující orgán nahlédnout na místě, není tím dotčena povinnost poskytnout je dozorujícímu orgánu jiným způsobem.

(5) Dozorující orgán může provozovateli rozhodnutím, ve kterém přesně stanoví zaznamenávané údaje, jejich členění a uspořádání, popřípadě návaznost na doklady, z nichž je záznam veden, uložit, aby kromě evidence podle odstavce 2 vedl zvláštní záznamy potřebné pro výkon dozoru nad dodržováním povinností stanovených tímto zákonem. Dozorující orgán rozhodnutí o uložení záznamní povinnosti změní nebo zruší, jestliže se změnily nebo odpadly důvody, které vedly k jejímu uložení.

(6) Záznamy, evidence a doklady, na které se vztahuje záznamní povinnost podle tohoto zákona, je provozovatel povinen uchovávat po dobu stanovenou

a) tímto zákonem,

b) ve vyhlášce; tato doba nesmí být delší než 10 let

1. ode dne jejich zaznamenání, nebo

2. od posledního dne, kdy nastává zaznamenaná skutečnost, pokud je předmětem záznamní povinnosti trvající skutečnost,

c) v rozhodnutí podle odstavce 5, která nesmí být delší než 10 let ode dne jejich zaznamenání.

§ 13f

Přepočet měn

(1) Provozovatel je povinen k přepočtu mezi herní měnou a českými korunami nebo mezi herní měnou a jinou herní měnou používat provozovatelem centrálně stanovený kurz pro přepočet mezi danou dvojicí měn.

(2) Provozovatel nesmí v průběhu kalendářního dne používat pro přepočet mezi danou dvojicí měn více kurzů.

(3) Centrálně stanovený kurz pro přepočet mezi dvojicí měn se při stanovení nesmí odchylovat o více než 10 % od kurzu vypočteného pro tuto dvojici měn za použití kurzu české koruny ke každé z těchto měn vyhlášeného Českou národní bankou pro den předcházející dni, v němž se stanovuje centrálně stanovený kurz.

(4) Provozovatel je povinen nově stanovit centrální kurz pro přepočet mezi danou dvojicí měn, pokud se dosavadní centrálně stanovený kurz po dobu 30 po sobě jdoucích kalendářních dnů odchyluje o více než 10 % od kurzu určeného postupem podle odstavce 3.".

26. § 14 včetně nadpisu zní:

"§ 14

Sebeomezující opatření

(1) U hazardní hry podle § 3 odst. 2 písm. a) až c), je-li registrace podmínkou účasti na nich, § 3 odst. 2 písm. d) až f) a internetové hry je provozovatel povinen účastníkovi hazardní hry nabídnout a umožnit mu jednotlivě si nastavit sebeomezující opatření nebo jejich nastavení jednotlivě odmítnout. Provozovatel nesmí účastníka hazardní hry žádným způsobem nabádat k tomu, aby odmítl nastavení sebeomezujícího opatření nebo aby jej zmírnil.

(2) Účastník hazardní hry může nejvýše jednou za kalendářní den zpřísnit nebo zmírnit jednotlivé sebeomezující opatření oproti hodnotě účinné v daný okamžik, a to prostřednictvím uživatelského konta nebo v kasinu. Žádost o zpřísnění nebo zmírnění sebeomezujícího opatření lze podat po celý provozní den kasina nebo kdykoliv je účastník hazardní hry přihlášen do uživatelského konta.

(3) Provozovatel nesmí umožnit účastníkovi hazardní hry vložit sázku do hazardní hry nebo vstoupit návštěvníkovi do herního prostoru, pokud by tím nebylo dodrženo účinné sebeomezující opatření. Při tom se zohlední také skutečnosti, které nastaly od počátku období, na které se vztahuje toto sebeomezující opatření, do okamžiku nabytí účinnosti jeho případného zpřísnění nebo zmírnění.

(4) Zmírní-li účastník hazardní hry své sebeomezující opatření, nabyde změna účinnosti od počátku

a) sedmého kalendářního dne ode dne nastavení zmírnění, jde-li o sebeomezující opatření vztahující se ke kalendářnímu dni, nebo

b) kalendářního měsíce bezprostředně následujícího po kalendářním měsíci, ve kterém bylo nastaveno zmírnění, nebo od počátku sedmého kalendářního dne ode dne nastavení zmírnění, podle toho, který den nastane později, jde-li o sebeomezující opatření vztahující se ke kalendářnímu měsíci.

(5) Pokud má ke stejnému okamžiku nabýt účinnosti více zmírnění téhož sebeomezujícího opatření, nabyde účinnosti pouze to, které je nastaveno nejpozději.

(6) Zpřísní-li účastník hazardní hry sebeomezující opatření, nabyde změna účinnosti okamžitě. Za zpřísnění sebeomezujícího opatření se považuje také nastavení stejné hodnoty tohoto sebeomezujícího opatření, jaká je v daný okamžik účinná, nebo nastavení jakékoliv hodnoty, není-li toto sebeomezující opatření v daný okamžik nastaveno. Účinností zpřísnění sebeomezujícího opatření se ruší všechna doposud neúčinná zmírnění tohoto sebeomezujícího opatření.".

27. Za § 14 se vkládá nový § 14a, který včetně nadpisu zní:

"§ 14a

Sebeomezující opatření v případě opakované registrace

Pokud účastník hazardní hry zruší uživatelské konto a do 7 kalendářních dnů u téhož provozovatele založí uživatelské konto pro jednotlivý druh hazardní hry a k okamžiku zrušení uživatelského konta bylo účinné sebeomezující opatření, nesmí mu provozovatel umožnit nastavit si při registraci mírnější sebeomezující opatření.".

28. V § 15 odstavce 1 až 3 znějí:

"(1) U loterie, kursové sázky a totalizátorové hry, je-li registrace podmínkou účasti na nich, je provozovatel povinen umožnit účastníkovi hazardní hry nastavit si maximální výši

a) sázek za 1 kalendářní den,

b) sázek za 1 kalendářní měsíc,

c) čisté prohry za 1 kalendářní den,

d) čisté prohry za 1 kalendářní měsíc.

(2) U technické hry a internetové hry je provozovatel povinen umožnit účastníkovi hazardní hry nastavit si

a) maximální výši sázek za 1 kalendářní den,

b) maximální výši sázek za 1 kalendářní měsíc,

c) maximální výši čisté prohry za 1 kalendářní den,

d) maximální výši čisté prohry za 1 kalendářní měsíc,

e) maximální počet přihlášení do uživatelského konta za 1 kalendářní měsíc, po jehož překročení nebude účastníkovi hazardní hry umožněno vložit sázku do hazardní hry,

f) maximální celkovou dobu, po kterou je účastník hazardní hry přihlášen do uživatelského konta, za 1 kalendářní den, po jejímž překročení mu nebude umožněno vložit sázku do hazardní hry,

g) dobu, po kterou účastníkovi hazardní hry nebude umožněno vložit sázku do hazardní hry po jeho odhlášení z uživatelského konta.

(3) U hazardní hry provozované v herním prostoru je provozovatel povinen umožnit účastníkovi hazardní hry nastavit si maximální počet návštěv herního prostoru za 1 kalendářní měsíc. Toto sebeomezující opatření se nastavuje společně pro všechny druhy hazardních her provozovaných tímto provozovatelem v herním prostoru a posuzuje se úhrnně za všechny herní prostory provozované tímto provozovatelem.".

29. V § 15 se za odstavec 3 vkládá nový odstavec 4, který zní:

"(4) U binga a živé hry provozovaných v kasinu je provozovatel povinen umožnit účastníkovi hazardní hry nastavit si maximální výši čisté prohry za

a) 1 kalendářní den,

b) 1 kalendářní měsíc.".

Dosavadní odstavce 4 a 5 se označují jako odstavce 5 a 6.

30. V § 15 odst. 5 úvodní části ustanovení se za slova "období jednoho" vkládá slovo "kalendářního".

31. V § 15 odst. 6 se číslo "3" nahrazuje číslem "4".

32. V § 16 odst. 1 se slova "Rejstřík fyzických osob vyloučených z účasti na hazardních hrách (dále jen "rejstřík")" nahrazují slovem "Rejstřík" a slova "Ministerstvo financí (dále jen "ministerstvo")" se nahrazují slovem "ministerstvo".

33. V § 16 odst. 2 se na konci písmene b) slovo "a" nahrazuje čárkou.

34. V § 16 se na konci odstavce 2 tečka nahrazuje čárkou a doplňují se písmena d) a e), která znějí:

"d) datum vzniku důvodu zápisu fyzické osoby do rejstříku a

e) datum zániku důvodu zápisu fyzické osoby do rejstříku.".

35. V § 16a odst. 1 písm. e) se slovo "nebo" zrušuje.

36. V § 16a se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje čárkou a doplňují se písmena g) a h), která znějí:

"g) která využila prostředek pro zamezení účasti na hazardní hře nebo

h) která je

1. povinným v exekuci ukládající zaplacení peněžité částky vedené soudním exekutorem podle exekučního řádu, je-li zapsána v centrální evidenci exekucí v části, která je veřejným seznamem, nebo

2. dlužníkem v daňové exekuci vedené orgánem Finanční správy České republiky nebo orgánem Celní správy České republiky, kterému byl oznámen exekuční příkaz.".

37. V § 16a odst. 2 písm. a) se slova "a f) nebo" nahrazují slovy " , f) a h)".

38. V § 16a se na konci odstavce 2 tečka nahrazuje slovem "nebo" a doplňuje se písmeno c), které zní:

"c) uplynulo 48 hodin od okamžiku, kdy ministerstvu došlo sdělení o využití prostředku pro zamezení k účasti na hazardní hře v případě fyzické osoby zapsané do rejstříku podle odstavce 1 písm. g).".

39. V § 16a odst. 3 se za slovo "moci" vkládají slova "nebo provozovatel".

40. V § 16b odstavec 4 zní:

"(4) Pokud si fyzická osoba k podání žádosti podle odstavce 1 nebo 3

a) nezvolí zmocněnce, musí být

1. podpis na žádosti úředně ověřen,

2. žádost podepsána před pověřeným zaměstnancem státu zařazeným v ministerstvu,

3. žádost zaslána datovou zprávou podepsanou způsobem, se kterým jiný právní předpis spojuje účinky vlastnoručního podpisu,

4. žádost zaslána datovou zprávou s využitím přístupu se zaručenou identitou, pokud je k tomu ministerstvo technicky vybaveno a uveřejní tuto skutečnost na svých internetových stránkách, nebo

5. žádost zprostředkována provozovatelem způsobem podle § 16bb, jde-li o žádost podle odstavce 1, nebo

b) zvolí zmocněnce, musí být podpis na plné moci úředně ověřen.".

41. Za § 16b se vkládají nové § 16ba a 16bb, které včetně nadpisů znějí:

"§ 16ba

Prodloužení nebo obnovení ochranné lhůty na žádost

(1) Lhůta podle § 16b odst. 3 se na žádost fyzické osoby zapsané do rejstříku podle § 16b prodlouží o 1 rok od posledního dne dosavadní lhůty. Ministerstvo neprodleně vyznačí prodloužení lhůty podle § 16b odst. 3 v rejstříku.

(2) Žádost podle odstavce 1 lze podat nejdříve v posledních 3 měsících dosavadní lhůty podle § 16b odst. 3. Ke dříve podané žádosti se nepřihlíží.

(3) Pokud uplynula lhůta podle § 16b odst. 3 a fyzická osoba je stále zapsána v rejstříku, obnoví se na její žádost tato lhůta v délce 1 roku ode dne vyznačení obnovení lhůty v rejstříku, které provede ministerstvo neprodleně.

(4) Pokud si fyzická osoba k podání žádosti podle odstavce 1 nebo 3

a) nezvolí zmocněnce, musí být

1. podpis na žádosti úředně ověřen,

2. žádost podepsána před pověřeným zaměstnancem státu zařazeným v ministerstvu,

3. žádost zaslána datovou zprávou podepsanou způsobem, se kterým jiný právní předpis spojuje účinky vlastnoručního podpisu, nebo

b) zvolí zmocněnce, musí být podpis na plné moci úředně ověřen.

(5) Prodloužení nebo obnovení lhůty podle § 16b nelze provést s odloženou účinností a nelze je vázat na splnění podmínky vymezené v žádosti.

(6) Prodloužení a obnovení lhůty podle § 16b jsou úkony podle části čtvrté správního řádu. Sdělení o provedení prodloužení nebo obnovení lhůty podle § 16b se zasílá osobě, které se prodloužení nebo obnovení týká.

§ 16bb

Prostředek pro zamezení účasti na hazardní hře

(1) Provozovatel internetové hry nebo herního prostoru, ve kterém je provozována hazardní hra, pro kterou je zřízeno uživatelské konto, je povinen zpřístupnit prostředek pro zamezení účasti na hazardní hře

a) na každé herní pozici nebo na jiném místě dostupném po celou provozní dobu v každém herním prostoru, a to viditelně a způsobem, který nevzbuzuje pochybnosti o smyslu, účelu a způsobu použití tohoto prostředku,

b) po celou dobu přihlášení do uživatelského konta pro internetovou hru, a to čitelným a viditelným způsobem, který nevzbuzuje pochybnosti o smyslu, účelu a způsobu použití tohoto prostředku; to neplatí, má-li účastník hazardní hry zobrazenu hru hazardní hry v režimu celé obrazovky.

(2) Využije-li účastník hazardní hry prostředek podle odstavce 1,

a) je provozovatel povinen

1. nabídnout účastníkovi hazardní hry současné podání žádosti o zápis do rejstříku zprostředkované provozovatelem,

2. současně s nabídkou podle bodu 1 účastníka hazardní hry poučit o důsledcích zápisu do rejstříku a

3. bezodkladně sdělit ministerstvu prostřednictvím informačního systému provozování hazardních her, že účastník hazardní hry využil tento prostředek a případně současně podává žádost podle bodu 1, a

b) nesmí mu provozovatel umožnit vložit sázku do žádné jím provozované hazardní hry po dobu 48 hodin od okamžiku využití tohoto prostředku.

(3) Prostředek podle odstavce 1 může zpřístupnit také jiný provozovatel než podle odstavce 1 nebo jej lze zpřístupnit také jiným způsobem než podle odstavce 1. Tím není dotčena povinnost jeho zpřístupnění podle odstavce 1.

(4) Provozovatel je povinen zajistit, aby použití prostředku podle odstavce 1 bylo možné pouze po přihlášení do uživatelského konta.

(5) Provozovatel internetové hry nebo herního prostoru, ve kterém je provozována hazardní hra, pro kterou je zřízeno uživatelské konto, je povinen

a) umožnit účastníkovi hazardní hry prostřednictvím uživatelského konta podat žádost o zápis do rejstříku zprostředkovanou provozovatelem,

b) před podáním žádosti podle písmene a) účastníka poučit o důsledcích zápisu do rejstříku a

c) bezodkladně předat žádost podle písmene a) ministerstvu prostřednictvím informačního systému provozování hazardních her.

(6) Na žádost podle odstavce 5 se použijí odstavce 3 a 4 obdobně.".

42. V § 16c odst. 1 se slova "hazardní hry" zrušují.

43. V § 16c odst. 2 se slova "hazardních her" zrušují.

44. V § 16c odstavec 3 zní:

"(3) Ministerstvo vydá fyzické osobě výpis z rejstříku na její žádost. Pokud si fyzická osoba k podání žádosti

a) nezvolí zmocněnce, musí být

1. podpis na žádosti úředně ověřen,

2. žádost podepsána před pověřeným zaměstnancem státu zařazeným v ministerstvu,

3. žádost zaslána datovou zprávou podepsanou způsobem, se kterým jiný právní předpis spojuje účinky vlastnoručního podpisu, nebo

b) zvolí zmocněnce, musí být podpis na plné moci úředně ověřen.".

45. Za § 16c se vkládá nový § 16d, který včetně nadpisu zní:

"§ 16d

Formulář s žádostí o zápis do rejstříku

(1) Ministerstvo na svých internetových stránkách zveřejní formulář s žádostí o

a) zápis do rejstříku,

b) prodloužení nebo obnovení ochranné lhůty podle § 16b odst. 3,

c) výmaz z rejstříku,

d) výpis z rejstříku.

(2) Ministerstvo na svých internetových stránkách zveřejní adresu internetové stránky s formulářem podle odstavce 1 písm. a) pro účely plnění informační povinnosti provozovatele.".

46. § 17 včetně nadpisu zní:

"§ 17

Důsledky zápisu fyzické osoby do rejstříku

(1) Osobě zapsané v rejstříku nesmí provozovatel

a) umožnit vstup dále do herního prostoru,

b) založit uživatelské konto,

c) umožnit prostřednictvím uživatelského konta vložení sázky do hry hazardní hry,

d) umožnit vložení peněžních prostředků na uživatelské konto.

(2) Zákaz podle odstavce 1 písm. a) se nevztahuje na osobu, která do herního prostoru vstupuje za účelem výkonu činnosti související se zajištěním provozu herního prostoru nebo z důvodu záchrany života nebo zdraví, ochrany majetku nebo jiného veřejného zájmu.".

47. V části první se za hlavu III vkládá nová hlava IV, která včetně nadpisu zní:

"HLAVA IV

REGISTRACE A UŽIVATELSKÉ KONTO

§ 17a

Registrace

(1) Registrace je podmínkou účasti na

a) kursové sázce,

b) totalizátorové hře,

c) technické hře,

d) internetové hře.

(2) Odstavec 1 písm. a) a b) se nepoužijí v případě kursové sázky na zvířecí dostih a totalizátorové hry na zvířecí dostih, které jsou provozovány výlučně na dostihovém závodišti, při kterém je umístěna sázková kancelář přijímající vklad do těchto her.

(3) Registraci zajišťuje provozovatel na žádost účastníka hazardní hry.

(4) Registrace zahrnuje zjištění a ověření totožnosti a věku účastníka hazardní hry, založení uživatelského konta a přidělení přístupových údajů nebo jiného přístupového prostředku k němu.

(5) Pokud provozovatel umožní převod peněžních nebo hracích prostředků mezi uživatelským kontem podle této hlavy a jiným obdobným kontem pro hazardní hru, na kterou se nepoužije odstavec 1, použijí se na toto jiné obdobné konto ustanovení o uživatelském kontě podle této hlavy obdobně. V takovém případě je registrace podmínkou účasti na takové hazardní hře.

§ 17b

Postup registrace

(1) Pro účely registrace je účastník hazardní hry povinen

a) poskytnout provozovateli své identifikační údaje,

b) poskytnout provozovateli své kontaktní údaje v rozsahu, který umožní provozovateli kontaktovat tuto osobu alespoň 2 různými komunikačními prostředky, a

c) jednotlivě si nastavit sebeomezující opatření podle § 15 nebo jejich nastavení jednotlivě odmítnout.

(2) Provozovatel nezaloží uživatelské konto, pokud

a) účastník hazardní hry neposkytne údaje podle odstavce 1 písm. a) nebo b),

b) provozovatel neověří údaje poskytnuté podle odstavce 1 písm. a) nebo má pochybnost o jejich pravdivosti,

c) účastník hazardní hry nenastaví ani neodmítne sebeomezující opatření způsobem podle odstavce 1 písm. c),

d) je účastník hazardní hry zapsán v rejstříku nebo

e) provozovatel neověří, zda je účastník hazardní hry zapsán v rejstříku.

(3) Ověření údajů podle odstavce 2 písm. b) provede provozovatel

a) provedením identifikace klienta podle zákona o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu; ověření údajů nelze provést provedením identifikace osoby jednající za klienta podle zákona o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu, nebo

b) převzetím identifikace klienta podle zákona o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu.

(4) Údaje získané podle odstavce 1 je provozovatel povinen uchovávat spolu s údajem o tom, která fyzická osoba pověřená provozovatelem provedla první identifikaci účastníka hazardní hry a kdy se tak stalo, až do uplynutí doby 3 let ode dne zrušení uživatelského konta.

§ 17c

Ověřování údajů

(1) Provozovatel je povinen po dobu trvání uživatelského konta průběžně kontrolovat správnost identifikačních a kontaktních údajů účastníka hazardní hry s využitím vhodných komunikačních prostředků a provést jejich aktualizaci, pokud se dozví, že jsou nesprávné. Účastník hazardní hry je povinen poskytnout provozovateli součinnost.

(2) Údaje získané podle odstavce 1 je provozovatel povinen uchovávat až do uplynutí doby 3 let ode dne zrušení uživatelského konta.

(3) Provozovatel je povinen dálkovým způsobem prostřednictvím informačního systému provozování hazardních her ověřit, zda účastník hazardní hry není podle tohoto zákona vyloučen z účasti na hazardní hře, a to při

a) registraci,

b) přihlášení do uživatelského konta a

c) vstupu do herního prostoru.

§ 17d

Uživatelské konto

(1) Uživatelským kontem se pro účely právní úpravy hazardních her rozumí účet registrovaného účastníka hazardní hry vedený provozovatelem

a) chráněný přístupovými údaji nebo jiným přístupovým prostředkem, které jsou vázány k tomuto účastníkovi hazardní hry,

b) umožňující účast na hazardní hře, pro kterou je zřízeno,

c) umožňující vklad a výběr peněžních prostředků souvisejících s účastí na hazardní hře podle písmene b),

d) obsahující evidenci peněžních a herních prostředků souvisejících s účastí na hazardní hře podle písmene b) a jejich pohybů a

e) obsahující evidenci nepeněžních výher souvisejících s účastí na hazardní hře podle písmene b).

(2) Zakazuje se sdílení uživatelského konta mezi více účastníky hazardní hry.

(3) Provozovatel nesmí založit účastníkovi hazardní hry více uživatelských kont pro jeden druh hazardní hry.

(4) Provozovatel nesmí umožnit převod evidovaných peněžních nebo hracích prostředků mezi uživatelskými konty různých účastníků hazardní hry.

(5) Provozovatel nesmí umožnit převod evidovaných peněžních nebo hracích prostředků mezi uživatelským kontem a jiným obdobným kontem pro hazardní hru cizího účastníka hazardní hry.

(6) Provozovatel nesmí umožnit založení uživatelského konta podle tohoto zákona jinak než osobně nebo jeho prostřednictvím vložit sázku do hazardní hry jinak než osobně.

§ 17e

Financování internetové hry

(1) Je-li uživatelské konto zřízeno alespoň z části pro internetovou hru, je účastník hazardní hry povinen při registraci uvést také číslo nebo jiný jedinečný identifikátor registrovaného platebního účtu nebo registrovaného platebního prostředku tak, aby ho na základě tohoto čísla nebo tohoto identifikátoru bylo možno identifikovat jako majitele registrovaného platebního účtu nebo držitele registrovaného platebního prostředku.

(2) Registrovaným platebním účtem může být pouze platební účet, jehož majitelem je daný účastník hazardní hry, který je vedený u osoby, která je oprávněna poskytovat platební služby v členském státě Evropské unie nebo ve státě, který je smluvní stranou Dohody o Evropském hospodářském prostoru.

(3) Registrovaným platebním prostředkem může být pouze platební prostředek, jehož držitelem je daný účastník hazardní hry, který je vydaný osobou, která je oprávněna poskytovat platební služby v členském státě Evropské unie nebo ve státě, který je smluvní stranou Dohody o Evropském hospodářském prostoru.

(4) Provozovatel nesmí na uživatelské konto zřízené alespoň z části pro internetovou hru přijmout peněžní prostředky z jiného platebního účtu, než je registrovaný platební účet, ani z jiného platebního prostředku, než je registrovaný platební prostředek.

(5) Provozovatel nesmí z uživatelského konta zřízeného alespoň z části pro internetovou hru převést peněžní prostředky na jiný platební účet, než je registrovaný platební účet, ani na jiný platební prostředek, než je registrovaný platební prostředek.

(6) Na uživatelské konto zřízené alespoň z části pro internetovou hru mohou být vkládány peněžní prostředky v hotovosti v úhrnné výši nejvýše do 10 000 Kč za 24 hodin. Z uživatelského konta zřízeného alespoň z části pro internetovou hru mohou být vyplaceny peněžní prostředky v hotovosti v úhrnné výši nejvýše do 10 000 Kč za 24 hodin.

(7) Provozovatel může na uživatelském kontě zřízeném alespoň z části pro internetovou hru evidovat peněžní a hrací prostředky odděleně na podúčtech pro internetovou hru a pro hazardní hru neprovozovanou prostřednictvím internetu.

(8) Pokud provozovatel eviduje peněžní a hrací prostředky odděleně podle odstavce 7, použijí se odstavce 1 až 6 pouze na podúčet pro internetovou hru.

(9) Na převod peněžních a hracích prostředků mezi uživatelským kontem jiným než podle odstavce 7 a podúčtem pro hazardní hru neprovozovanou prostřednictvím internetu a na převod mezi podúčtem pro internetovou hru a podúčtem pro hazardní hru neprovozovanou prostřednictvím internetu, bez ohledu na to, zda souvisí se stejným uživatelským kontem, se odstavec 6 použije obdobně.

§ 17f

Omezení účastníka hazardní hry

(1) Pokud se účastník hazardní hry nepřihlásí do uživatelského konta svými přístupovými údaji nebo nepoužije jiný přístupový prostředek, jehož je oprávněným držitelem, nesmí mu provozovatel umožnit

a) přihlášení k tomuto uživatelskému kontu,

b) používání tohoto uživatelského konta a

c) účast na samotné hazardní hře, pro kterou je toto konto zřízeno.

(2) Účastník hazardní hry nesmí poskytnout své přístupové údaje k uživatelskému kontu nebo jiný svůj přístupový prostředek k tomuto kontu jiné osobě ani nesmí jiným způsobem umožnit jiné osobě účast na hazardní hře prostřednictvím uživatelského konta.

§ 17g

Záznamní povinnost

(1) Provozovatel je povinen průběžně evidovat na uživatelském kontě veškeré peněžní a hrací prostředky účastníka hazardní hry související s účastí na hazardní hře, a to alespoň

a) vklad,

b) sázku,

c) výhru,

d) vložení peněžních prostředků na uživatelské konto,

e) podání žádosti o vyplacení peněžních prostředků nebo vydání nepeněžní výhry z uživatelského konta,

f) výplatu peněžních prostředků nebo vydání nepeněžní výhry z uživatelského konta a

g) složení peněžních prostředků vyplácených jako renta do úschovy.

(2) Provozovatel je povinen evidovat na uživatelském kontě pohyby vztahující se k peněžním nebo hracím prostředkům evidovaným na uživatelském kontě a úkony provedené při zrušení uživatelského konta.

(3) Provozovatel je povinen evidovat peněžní a hrací prostředky na uživatelském kontě odděleně od peněžních prostředků ostatních účastníků hazardní hry a provozovatele. V případě internetové hry je také povinen je evidovat odděleně od peněžních prostředků cizího účastníka hazardní hry.

(4) Provozovatel je povinen uchovávat údaje evidované na uživatelském kontě až do uplynutí doby 3 let ode dne zrušení uživatelského konta.

§ 17h

Informační povinnost

Provozovatel je povinen účastníku hazardní hry poskytnout výpis z údajů evidovaných na uživatelském kontě, a to na jeho žádost doručenou provozovateli nejpozději do 3 let ode dne zrušení uživatelského konta. Výpis z údajů evidovaných na uživatelském kontě musí provozovatel poskytnout bez zbytečného odkladu, nejpozději však do 30 dnů ode dne, kdy mu byla žádost o jeho poskytnutí doručena.

§ 17i

Výplata peněžních prostředků z uživatelského konta

(1) Provozovatel je povinen na žádost účastníka hazardní hry bezodkladně a bezúplatně vyplatit peněžní prostředky z uživatelského konta, alespoň na místě, kde přijímá vklady peněžních prostředků na uživatelské konto. Účastník hazardní hry je povinen poskytnout provozovateli nezbytně nutnou součinnost při výplatě peněžních prostředků.

(2) Pokud peněžní prostředky nelze z omluvitelného důvodu vyplatit bezodkladně, je provozovatel povinen současně vystavit účastníku hazardní hry potvrzení o uplatnění nároku na výplatu peněžních prostředků z uživatelského konta, ve kterém uvede den obdržení žádosti podle odstavce 1. Provozovatel je v takovém případě povinen peněžní prostředky vyplatit do 60 dnů ode dne, kdy žádost obdržel. Nevyplacené peněžní prostředky provozovatel eviduje na uživatelském kontě do okamžiku jejich vyplacení nebo zrušení uživatelského konta.

(3) Provozovatel nesmí podmínit výplatu peněžních prostředků z uživatelského konta předložením potvrzení o uplatnění nároku na výplatu peněžních prostředků z uživatelského konta.

(4) Provozovatel nesmí účastníkovi hazardní hry stanovit pro výplatu peněžních prostředků z uživatelského konta přísnější podmínky než pro vložení peněžních prostředků na uživatelské konto.

(5) Provozovatel nesmí podmínit výplatu peněžních prostředků z uživatelského konta výší zůstatku na uživatelském kontě nebo nejnižší částkou, kterou lze z uživatelského konta vybrat.

(6) Na peněžní prostředky vyplácené jako renta se odstavce 1 až 5 nepoužijí.

§ 17j

Výplata z uživatelského konta ve zvláštních případech

(1) Provozovatel loterie nebo kursové sázky může v herním plánu s ohledem na výši vyplácených peněžních prostředků přiměřeně omezit okruh míst, na kterých lze vyplatit peněžní prostředky z uživatelského konta.

(2) Na nepeněžní výhru se § 17i použije obdobně. Výhru je možné vyplatit také prostřednictvím poukázky na danou hmotnou věc nebo službu. V potvrzení o uplatnění nároku podle § 17i odst. 2 provozovatel uvede také dostatečně určitý popis předmětu výhry a jeho hodnotu.

§ 17k

Zákaz zpoplatnění nečinnosti účastníka hazardní hry

Zakazuje se zpoplatnit nečinnost účastníka hazardní hry. K odlišnému ujednání se nepřihlíží.

§ 17l

Zrušení uživatelského konta

(1) Provozovatel je povinen zrušit uživatelské konto, pokud

a) zjistí, že účastník hazardní hry v souvislosti s účastí na hazardní hře prostřednictvím tohoto uživatelského konta závažně porušil povinnost podle tohoto zákona,

b) se účastník hazardní hry k tomuto uživatelskému kontu nepřihlásí po dobu 24 měsíců, nebo

c) všechna základní povolení pro druhy hazardní hry, ke kterým se váže uživatelské konto, zaniknou nebo jsou zrušena a bezprostředně na ně nenavazuje jiné základní povolení pro alespoň jeden druh hazardní hry, ke kterému se váže uživatelské konto.

(2) Provozovatel může z vlastního podnětu zrušit uživatelské konto pouze z důvodu

a) ochrany účastníka hazardní hry, pokud by pokračování v účasti na hazardní hře mohlo závažným způsobem ohrozit život nebo zdraví účastníka hazardní hry,

b) ukončení obchodního vztahu podle zákona o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu, nebo

c) jednání účastníka hazardní hry v rozporu s dobrými mravy nebo veřejným pořádkem.

(3) Provozovatel nezruší uživatelské konto podle odstavce 1 písm. b), pokud

a) účastník hazardní hry prostřednictvím tohoto uživatelského konta vložil sázku do hazardní hry, která není vyhodnocena, nebo

b) neuplynulo 30 dnů ode dne posledního vyhodnocení vložené sázky.

§ 17m

Zrušení uživatelského konta na žádost

(1) Provozovatel je povinen zrušit uživatelské konto účastníka hazardní hry, pokud jej o to účastník hazardní hry požádá. Do dne zrušení uživatelského konta může účastník hazardní hry vzít žádost o zrušení uživatelského konta zpět. Provozovatel může v takovém případě požadovat úhradu prokazatelně a účelně vynaložených hotových výdajů spojených se zrušením konta.

(2) Provozovatel je povinen účastníkovi hazardní hry vydat písemné potvrzení o přijetí žádosti o zrušení uživatelského konta, ve kterém uvede

a) datum obdržení žádosti,

b) označení uživatelského konta,

c) identifikační údaje účastníka hazardní hry,

d) identifikační údaje provozovatele,

e) oprávněnou osobu, která potvrzení vydala, a její podpis,

f) označení místa, kde je žádost o zrušení uživatelského konta podána, pokud je žádost učiněna osobně.

(3) Je-li žádost o zrušení uživatelského konta podána s využitím prostředků komunikace na dálku, je provozovatel povinen potvrzení podle odstavce 2 zaslat účastníkovi hazardní hry prokazatelným způsobem s využitím platných kontaktních údajů.

(4) Provozovatel je povinen přijímat žádosti o zrušení uživatelského konta učiněné

a) na jakémkoliv místě, kde provádí registraci k dané hazardní hře,

b) prostřednictvím poskytovatele poštovních služeb,

c) prostřednictvím uživatelského konta účastníka hazardní hry v případě uživatelského konta pro internetovou hru,

d) jiným způsobem umožňujícím dálkový přístup než podle písmen b) a c) a

e) případně na jiném místě nebo jiným způsobem, než podle písmen a) až d).

(5) Provozovatel je povinen určit způsob a zveřejnit adresy, na kterých přijímá žádost o zrušení uživatelského konta podle odstavce 4 písm. b) a d). Provozovatel může určit místo a způsob podání žádosti o zrušení uživatelského konta podle odstavce 4 písm. e). V takovém případě je povinen je zveřejnit spolu s uvedením postupu, jak žádost podat.

(6) Provozovatel nesmí podmínit zrušení uživatelského konta nepřiměřenou podmínkou.

§ 17n

Zrušení uživatelského konta v případě úmrtí

(1) Provozovatel je povinen zrušit uživatelské konto bezodkladně poté, co se dozví o úmrtí účastníka hazardní hry.

(2) Osoba spravující pozůstalost, dědic pohledávky ze smlouvy o hazardní hře nebo odkazovník, který nabyl takovou pohledávku, jsou povinni informovat provozovatele o úmrtí účastníka hazardní hry.

(3) Hra hazardní hry, do které je vložena sázka do dne úmrtí účastníka hazardní hry, se vyhodnotí, jako by byl účastník hazardní hry živ.

(4) Hra hazardní hry, do které je vložena sázka po dni úmrtí účastníka hazardní hry, se nevyhodnocuje.

§ 17o

Námitka proti zrušení uživatelského konta

(1) Má-li účastník hazardní hry pochybnosti o správnosti zrušení uživatelského konta, může proti tomu u provozovatele uplatnit písemnou námitku do 15 dnů ode dne, kdy od provozovatele obdrží informaci o zrušení uživatelského konta.

(2) V námitce uvede účastník hazardní hry důvody svých pochybností.

(3) Provozovatel je povinen bez zbytečného odkladu potvrdit přijetí námitky a podat účastníkovi hazardní hry písemné vysvětlení do 30 dnů ode dne, kdy námitku obdržel.

(4) Je-li námitka důvodná, provozovatel uživatelské konto nezruší.

§ 17p

Společná ustanovení pro zrušení uživatelského konta

(1) Provozovatel je povinen zrušit uživatelské konto bezúplatně.

(2) Při zrušení uživatelského konta je provozovatel povinen

a) bezodkladně zamezit danému účastníkovi hazardní hry vložení

1. sázky do hazardní hry, pro kterou je uživatelské konto zřízeno, a

2. peněžních prostředků na toto uživatelské konto,

b) bezodkladně informovat účastníka hazardní hry o zrušení uživatelského konta, o důvodu nasvědčujícímu naplnění podmínky pro zrušení uživatelského konta a o možnosti podat proti tomuto postupu námitku; to neplatí, je-li uživatelské konto zrušeno z důvodu úmrtí účastníka hazardní hry,

c) vyhodnotit všechny hry hazardní hry, připouští-li to tento zákon; pokud je uživatelské konto zrušeno z důvodu zrušení nebo zániku základního povolení, je provozovatel povinen namísto vyhodnocení hry hazardní hry vrátit účastníkovi hazardní hry vklad do hry hazardní hry, jejíž vyhodnocení má nastat po dni zrušení nebo zániku základního povolení,

d) postupem podle zákona upravujícího ochranu spotřebitele vyřídit právo z vadného plnění související s hazardní hrou, pro kterou je uživatelské konto zřízeno, uplatněné do dne vyhodnocení všech sázek podle písmene c),

e) posoudit uplatněnou námitku proti zrušení uživatelského konta a

f) pokusit se účastníkovi hazardní hry vyplatit všechny peněžní prostředky evidované na uživatelském kontu nejpozději do 30 dnů ode dne, kdy byl dokončen poslední z kroků podle písmen a) až e), s využitím platebních údajů, které má k dispozici, a, pokud je nemá k dispozici, poštovním poukazem na adresu bydliště nebo místa trvalého nebo jiného obdobného pobytu účastníka hazardní hry, je-li možné na tuto adresu poštovní poukaz zaslat.

(3) Provozovatel je povinen účastníka hazardní hry informovat podle odstavce 2 písm. b) prokazatelným způsobem s využitím platných kontaktních údajů.

(4) Provozovatel je povinen umožnit účastníkovi hazardní hry přístup k uživatelskému kontu až do dne zrušení uživatelského konta.

(5) Platí, že uživatelské konto je zrušeno dnem, kdy po dokončení kroků podle odstavce 2 písm. a) až e) došlo k úplnému vyplacení peněžních prostředků z uživatelského konta, nebo uplynutí lhůty podle odstavce 2 písm. f), podle toho, který den nastal dříve.

(6) Uplynutím lhůty podle odstavce 2 písm. f) nezaniká pohledávka na vyplacení peněžních prostředků z uživatelského konta evidovaných na tomto kontě ke dni jeho zrušení.".

48. V § 21 odst. 2 se slova "součin počtu uzavřených sázek a výše vkladu za uzavřenou sázku, která je případně" nahrazují slovy "úhrn vložených sázek. Herní jistina může být".

49. § 22 včetně nadpisu zní:

"§ 22

Los

(1) Los musí obsahovat alespoň

a) identifikační údaje provozovatele,

b) počet vydaných losů a prodejní cenu,

c) pořadové číslo, popřípadě číslo série,

d) druh, počet a úhrnnou cenu výher,

e) způsob, místo a den slosování, popřípadě okolnost, která rozhoduje o výhře,

f) způsob oznámení výhry,

g) označení místa, kde se výhra vydává,

h) lhůtu, do které provozovatel musí výhru vydat,

i) ochranné prvky proti padělání nebo pozměnění a

j) údaj stanovený vyhláškou, případně uvedený způsobem stanoveným v této vyhlášce.

(2) Provozovatel je povinen před vydáním losů do prodeje vyhotovit všechny losy dané peněžité, věcné nebo okamžité loterie.

(3) Provozovatel před vydáním losů do prodeje zkontroluje počet losů, shodu vyhotovených losů se vzorem losu, dokumentací prokazující zabezpečení losů proti zneužití a výrobní specifikací a u věcné a peněžité loterie správnost pořadových čísel losů, popřípadě správnost pořadových čísel sérií. Tato kontrola musí být osvědčena notářským zápisem. V případě zjištění nedostatků je provozovatel povinen je odstranit a provést opakovanou kontrolu osvědčenou notářským zápisem.

(4) Provozovatel nesmí vydat do prodeje

a) žádný vyhotovený los, pokud

1. nejsou vyhotoveny všechny losy dané loterie nebo

2. některý z vyhotovených losů neodpovídá vzoru losu, dokumentaci prokazující zabezpečení losů proti zneužití nebo výrobní specifikaci,

b) los, pokud

1. dodatečně zjistí, že je poškozen, nebo

2. by jeho vydáním do prodeje mohlo dojít k porušení povinnosti podle § 7 odst. 2 písm. i) nebo j).

(5) Provozovatel je povinen učinit opatření, aby los vrácený prodejcem nemohl být zneužit.

(6) Provozovatel je povinen zajistit uschování losu v zapečetěném balíku na vhodném a bezpečném místě, pokud jde o

a) neprodaný los, a to

1. nejpozději před zahájením slosování peněžité nebo věcné loterie,

2. bezodkladně po dni ukončení prodeje losů okamžité loterie, nebo

3. bezodkladně po dni zrušení nebo zániku základního povolení, na které bezprostředně nenavazuje jiné základní povolení umožňující pokračování provozování dané loterie, a

b) los nevydaný do prodeje podle odstavce 4 písm. b), a to bezodkladně po zjištění důvodu pro nevydání losu do prodeje.

(7) Provozovatel je povinen nejpozději do 2 let od posledního dne lhůty pro uplatnění nároku na výhru prokazatelně zničit los,

a) který je povinen uschovat podle odstavce 6, nebo

b) pokud na základě jeho předložení byla vyplacena výhra.".

50. § 23 a 24 se včetně nadpisů zrušují.

51. V § 25 odstavec 2 zní:

"(2) Provozovatel je povinen udržovat mezi jednotlivými slosováními téže hazardní hry interval stanovený v základním povolení.".

52. V § 25 se doplňují odstavce 3 a 4, které znějí:

"(3) Slosování loterie pomocí zařízení, kterým je vytvářen náhodný proces výsledku hry, využívajícího ke stanovení herního výsledku deterministický algoritmus, může provozovatel provádět bez účasti notáře.

(4) Pokud slosování sdílené loterie provozované s osobou oprávněnou k provozování loterie na území jiného členského státu Evropské unie nebo státu, který je smluvní stranou Dohody o Evropském hospodářském prostoru, provádí v cizím státě tato osoba, odstavec 1 se nepoužije. V takovém případě se průběh slosování osvědčí dokladem vydaným orgánem tohoto státu.".

53. V § 26 odst. 1 se slova "až §" nahrazují slovy " , 22 a" a slova "§ 92 odst. 2, 3 a 4" se nahrazují textem "§ 91".

54. V § 26 odst. 3 se slova "§ 23 a 25" nahrazují slovy "§ 22 odst. 3 nebo § 25 odst. 1 anebo doklad podle § 25 odst. 4".

55. V § 26 odst. 4 se text "§ 25" nahrazuje textem "§ 22 odst. 3".

56. V § 26 odstavec 5 zní:

"(5) Kopii protokolu je povinen provozovatel zaslat celnímu úřadu do 20 dnů ode dne

a) slosování nebo

b) uplynutí lhůty pro uplatnění nároku na výhru, pokud jde o okamžitou loterii.".

57. Za § 26 se vkládá nový § 26a, který včetně nadpisu zní:

"§ 26a

Vrácení vkladů

(1) Provozovatel je povinen vrátit účastníkovi hazardní hry vklad vložený do hry loterie, jejíž vyhodnocení má nastat po dni zrušení nebo zániku základního povolení, pokud

a) spolu se zrušením nebo zánikem základního povolení nedošlo ke zrušení uživatelského konta, je-li pro tuto loterii zřízeno, a

b) na toto základní povolení bezprostředně nenavazuje jiné základní povolení umožňující pokračování provozování této loterie.

(2) Provozovatel je povinen vrátit vklad podle odstavce 1 na uživatelské konto. Pokud není pro loterii uživatelské konto zřízeno, postupuje se podle ustanovení o uplatnění nároku na výhru obdobně.".

58. V části druhé hlavě II díly 1 a 2 včetně nadpisů znějí:

"Díl 1

Kursová sázka

§ 27

Vymezení kursové sázky

Kursová sázka je hazardní hra, u níž je výhra podmíněna uhodnutím sázkové příležitosti a výše výhry je přímo úměrná výhernímu poměru (dále jen "kurs"), ve kterém byla sázka přijata, a výši sázky.

§ 28

Živá kursová sázka

(1) Živá kursová sázka je kursová sázka přijatá v průběhu konání sázkové události trvající zpravidla nejvýše 24 hodin.

(2) Živou kursovou sázkou je také kursová sázka jiná než podle odstavce 1, kterou provozovatel přijme jako živou kursovou sázku.

(3) Provozovatel o každé sázkové příležitosti, na kterou přijal živou kursovou sázku, pořídí datový záznam se současným záznamem přesného času. Provozovatel je povinen uchovávat tento záznam po dobu 1 roku.

§ 29

Předčasné vyplacení části výhry

(1) Provozovatel může účastníkovi hazardní hry před vyhodnocením sázkové příležitosti nabídnout vyplacení části výhry, pokud mu doposud není znám výsledek sázkové příležitosti. Nabídka pozbývá platnosti nejpozději okamžikem vyhodnocení sázkové příležitosti.

(2) Účastník hazardní hry není povinen předčasné vyplacení části výhry přijmout.

§ 30

Vázanost kursem

(1) Provozovatel je vázán kursem, ve kterém přijal sázku, a to i pokud se tak stalo následkem chyby nebo nesprávného postupu, a to i v případě, že jde o zjevnou chybu nebo zjevně nesprávný postup.

(2) Odstavec 1 se nepoužije vůči sázejícímu, který chybu nebo nesprávný postup sám vyvolal lstí nebo ve spolupráci s osobou podle § 38.

Díl 2

Totalizátorová hra

§ 31

Vymezení totalizátorové hry

Totalizátorová hra je hazardní hra, u níž je výhra podmíněna uhodnutím sázkové příležitosti, s výjimkou kursové sázky.

§ 32

Úhrnná cena výher

(1) Úhrnná cena výher u totalizátorové hry nesmí být nižší než 40 % a vyšší než 90 % herní jistiny.

(2) Herní jistinou je úhrn vložených sázek. Herní jistina může být doplněna o nedosažené výhry z předchozích sázkových období.".

59. V části druhé hlavě II se za nadpis dílu 3 vkládá nový § 33, který včetně nadpisu zní:

"§ 33

Sázková událost a sázková příležitost

(1) Sázkovou událostí se rozumí zejména sportovní událost nebo událost veřejné pozornosti.

(2) Sázkovou příležitostí se rozumí možný výsledek sázkové události.".

60. § 34 včetně nadpisu zní:

"§ 34

Sázkový tiket

Sázkový tiket musí obsahovat přesný časový údaj o přijetí sázky na sázkovou příležitost.".

61. V § 36 odst. 1 se na konci textu písmene c) doplňují slova " , pokud jde o kursovou sázku".

62. V § 37 odst. 1 se slovo "příležitost" nahrazuje slovem "událost".

63. V § 37 se doplňuje odstavec 5, který zní:

"(5) Provozovatel nesmí přijmout sázky na sázkovou událost, kterou je hra hazardní hry.".

64. V § 38 odst. 3 se slovo "příležitosti" nahrazuje slovem "události" a slovo "příležitost" se nahrazuje slovem "událost".

65. Za § 38 se vkládá nový § 38a, který včetně nadpisu zní:

"§ 38a

Vrácení vkladu

(1) Provozovatel je povinen vrátit účastníkovi hazardní hry vklad vložený do hry kursové sázky nebo hry totalizátorové hry, jejichž vyhodnocení má nastat po dni zrušení nebo zániku základního povolení, pokud

a) spolu se zrušením nebo zánikem základního povolení nedošlo ke zrušení uživatelského konta a

b) na toto základní povolení bezprostředně nenavazuje jiné základní povolení umožňující pokračování provozování této kursové sázky nebo totalizátorové hry.

(2) Provozovatel je povinen vrátit vklad podle odstavce 1 na uživatelské konto. Pokud není pro kursovou sázku nebo totalizátorovou hru uživatelské konto zřízeno, postupuje se podle ustanovení o uplatnění nároku na výhru obdobně.".

66. V § 39 odst. 1 se slova ", který sázející vyplní" zrušují a za slovo "čísel" se vkládají slova "a oznámením této skutečnosti provozovateli jím stanoveným způsobem".

67. V § 39 odst. 2 se slova "herním prostoru" nahrazují slovem "kasinu".

68. V § 39 odst. 3 se slova "který má být na sázkovém tiketu vytvořen k dosažení výhry" nahrazují slovy "jehož dosažení podmiňuje výhru, a způsob oznámení této skutečnosti".

69. V § 39 se za odstavec 3 vkládá nový odstavec 4, který zní:

"(4) Provozovatel smí prodávat pouze sázkové tikety s předem stanovenými čísly.".

Dosavadní odstavce 4 a 5 se označují jako odstavce 5 a 6.

70. V § 39 odst. 5 se za slovo "tiket" vkládají slova "zařazený do jedné hry binga".

71. V § 39 odst. 6 se slova "Sázkové tikety lze prodávat" nahrazují slovy "Prodávat sázkové tikety a vyplácet výhry lze" a na konci odstavce se doplňuje věta "Provozovatel nesmí přijmout sázku do jedné hry binga ve více měnách.".

72. V § 40 se na konci odstavce 2 doplňuje věta "Herní jistina může být doplněna o nedosažené výhry z předchozích sázkových období.".

73. § 44 včetně nadpisu zní:

"§ 44

Účast na technické hře

(1) Provozovatel nesmí od vložení sázky do hry technické hry do jejího vyhodnocení umožnit účastníkovi hazardní hry vložení sázky do jiné hry technické hry, bez ohledu na to, zda jsou provozovány v herním prostoru nebo jako internetová hra.

(2) Uživatelské konto nesmí současně umožnit obsluhu více herních pozic umístěných v herním prostoru.

(3) Provozovatel nesmí umožnit účastníkovi hazardní hry vložení sázky do žádné hry technické hry, pokud od posledního vyhodnocení hry hazardní hry v nepřetržitém sledu sázek v délce alespoň 120 minut uplynulo méně než 15 minut.

(4) Nepřetržitým sledem sázek podle odstavce 3 se rozumí postupné vkládání sázek do hry technické hry, při kterém je interval mezi vyhodnocením hry hazardní hry a vložením sázky do následující hry kratší než 15 minut. Do jednoho nepřetržitého sledu sázek se zahrnují všechny hry technické hry provozované daným provozovatelem, bez ohledu na to, zda jsou provozovány v herním prostoru nebo jako internetová hra.

(5) Délkou nepřetržitého sledu sázek podle odstavce 3 se rozumí doba od vložení první sázky v tomto sledu do vyhodnocení poslední hry hazardní hry v tomto sledu.".

74. § 45 až 49 se včetně nadpisů zrušují.

75. V § 50 odst. 2 se slovo "vteřiny" nahrazuje slovem "sekundy".

76. V § 50 se odstavec 3 zrušuje.

77. V § 52 odst. 3 se částka "1 000 Kč" nahrazuje částkou "500 Kč".

78. § 53 se včetně nadpisu zrušuje.

79. V části druhé hlava V včetně nadpisu zní:

"HLAVA V

ŽIVÁ HRA

Díl 1

Společná ustanovení k živé hře

§ 57

Vymezení živé hry

(1) Živá hra je hazardní hra, u níž sázející hrají u hracího stolu živé hry, aniž by byl předem určen počet sázejících a výše sázky do jedné hry, a to proti krupiérovi, nebo jeden proti druhému.

(2) Živou hrou se rozumí zejména ruleta, karetní hra, karetní turnaj a hra v kostky.

(3) Krupiérem se pro účely tohoto zákona rozumí fyzická osoba pověřená provozovatelem k obsluze hracího stolu živé hry.

§ 58

Obecné požadavky na živou hru

(1) Živou hru lze provozovat pouze v kasinu.

(2) Provozovatel nesmí na jednotlivém hracím stole živé hry provozovat živou hru ve více měnách současně.

(3) Provozovatel je povinen zajistit, aby každá osoba činná pro provozovatele v kasinu při manipulaci s hodnotovými žetony, hracími žetony, bankovkami a mincemi postupovala způsobem podle vyhlášky stanovující podmínky provozování hazardních her.

Díl 2

Živá hra v kasinu

§ 59

Hrací stůl živé hry

(1) Provozovatel kasina je povinen hracímu stolu živé hry, který se nachází v kasinu a je využíván k živé hře, přiřadit evidenční číslo hracího stolu živé hry a viditelně jej na něm vyznačit.

(2) Evidenčním číslem hracího stolu živé hry se pro účely tohoto zákona rozumí evidenční číslo nebo jiný identifikátor hracího stolu živé hry, které jsou jedinečné v daném kasinu.

(3) Zařízení, kterým je vytvářen náhodný proces výsledku hry živé hry v kasinu, musí být integrovanou součástí hracího stolu živé hry.

§ 60

Hodnotové žetony

(1) K živé hře v kasinu se používají žetony s vyznačením hodnoty a označením měny (dále jen "hodnotové žetony"). Hodnotové žetony musí být hmotné podstaty.

(2) Sadou hodnotových žetonů se rozumí soubor hodnotových žetonů v jedné měně, ve kterém jsou žetony stejné hodnoty vyhotoveny podle stejného vzoru a žetony různé hodnoty jsou navzájem na dálku rozlišitelné pohledem, a to i pokud je viditelný pouze okraj žetonu.

(3) Provozovatel je povinen v jednotlivém kasinu používat pro každou měnu pouze jednu sadu hodnotových žetonů.

(4) Provozovatel může nahradit sadu hodnotových žetonů používaných v kasinu novou sadou hodnotových žetonů, a to k rozhodnému okamžiku. Od rozhodného okamžiku nesmí být původní sada hodnotových žetonů používána na žádném hracím stole živé hry v tomto kasinu. Provozovatel je povinen do konce provozního dne bezprostředně následujícího po rozhodném okamžiku umožnit účastníku hazardní hry vyměnit na pokladně kasina hodnotové žetony z původní sady za hodnotové žetony z nové sady.

(5) Na sadu hodnotových žetonů, ve které došlo k nahrazení žetonů určité hodnoty za žetony vyhotovené podle nového vzoru, se hledí jako na novou sadu hodnotových žetonů.

§ 60a

Hrací žetony

(1) Pro živou hru v kasinu se mohou používat i hrací žetony, které lze získat výměnou hodnotových žetonů u hracího stolu živé hry. Hrací žetony musí být hmotné podstaty, svázány s konkrétním účastníkem hazardní hry a použitelné pouze u hracího stolu živé hry, u kterého byly vyměněny.

(2) Krupiér obsluhující daný hrací stůl živé hry provede výměnu mezi hracími a hodnotovými žetony, kdykoliv o to účastník hazardní hry požádá.

§ 60b

Transakce s žetony

(1) Nákup nebo výměnu hodnotových žetonů je možné provádět pouze v pokladně kasina. U hracího stolu živé hry je možný nákup hodnotových žetonů ze sady hodnotových žetonů, která se u daného hracího stolu živé hry užívá, a to za peněžní prostředky v měně, na kterou znějí žetony používané v této sadě.

(2) Provozovatel je povinen vést evidenci všech platebních transakcí souvisejících s nákupem nebo výměnou hodnotových žetonů, včetně uvedení data a času transakce a identifikačních údajů účastníka hazardní hry, který transakci provádí, a to od okamžiku provedení transakce. Tuto evidenci musí provozovatel uchovávat po dobu 10 let ode dne provedení transakce.

(3) Umožňuje-li provozovatel nákup hodnotových žetonů v pokladně a u hracího stolu živé hry současně, je povinen veškeré platební transakce a výměnu žetonů provádět a zaznamenávat tak, aby zajistil jednotnou evidenci všech transakcí a dodržování nastavených sebeomezujících opatření podle § 15 odst. 4.

(4) Provozovatel je povinen vyměnit hodnotové žetony předložené v pokladně kasina za peněžní prostředky. Pokud s tím účastník hazardní hry souhlasí, může provozovatel vyplatit tyto peněžní prostředky bezhotovostním převodem. V takovém případě je provozovatel povinen vydat potvrzení o uplatnění nároku na výplatu peněžních prostředků proti hodnotovým žetonům, na které se použije § 10b odst. 5 obdobně.

(5) Zakazuje se používat hodnotové žetony na úhradu dluhu, který nevznikl z hazardní hry.

(6) O nevrácených nebo ztracených hodnotových žetonech je provozovatel povinen sepsat záznam, a to v den, kdy tuto skutečnost zjistí.

§ 60c

Zákaz převodu mezi pokladnami

(1) Provozovatel nesmí umožnit převod peněžních prostředků z pokladny kasina do pokladny na bankovky a mince nebo pokladny na spropitné v průběhu provozního dne.

(2) Provozovatel nesmí umožnit dotaci hodnotových žetonů mezi pokladnami pro dotování hodnotových žetonů nebo z pokladny na spropitné v průběhu provozního dne.

Díl 3

Karetní turnaj

§ 60d

Vymezení karetního turnaje

Karetním turnajem se pro účely právní úpravy hazardních her rozumí turnaj v karetní hře, u níž hrají sázející jeden proti druhému.

§ 60e

Zákaz jiných než karetních turnajů

Provozovatel nesmí provozovat jiný turnaj než karetní turnaj.

§ 60f

Turnajové žetony

(1) Ke karetnímu turnaji se používají turnajové žetony, které musí být hmotné podstaty a odlišné od hodnotových žetonů.

(2) Po úplném zaplacení vkladu provozovatel vydá účastníkovi hazardní hry turnajové žetony. Nevydá-li je na místě, je povinen provozovatel vydat potvrzení o uhrazení vkladu do karetního turnaje, které opravňuje účastníka hazardní hry k převzetí turnajových žetonů, ve kterém uvede alespoň

a) identifikační údaje účastníka hazardní hry,

b) identifikační údaje provozovatele,

c) výši vkladu,

d) den a čas zaplacení vkladu,

e) název, den a místo konání karetního turnaje.

(3) Výdej turnajových žetonů je možné provádět pouze v pokladně kasina nebo u hracího stolu živé hry, a to pouze v den konání karetního turnaje.

(4) Provozovatel je povinen při přerušení karetního turnaje vydat účastníkovi hazardní hry potvrzení, ve kterém uvede alespoň

a) identifikační údaje účastníka hazardní hry,

b) identifikační údaje provozovatele,

c) název, den a místo konání karetního turnaje,

d) den a čas přerušení karetního turnaje a

e) informaci o průběžném umístění v karetním turnaji nebo jiné skutečnosti rozhodné pro průběh karetního turnaje v souladu s pravidly karetního turnaje.

(5) Provozovatel nesmí vyměnit turnajové žetony za hodnotové žetony, hrací žetony nebo peněžní prostředky.

(6) Zakazuje se používat turnajové žetony na úhradu dluhu, který nevznikl z hazardní hry.".

80. V § 61 odst. 1 se za slovo "hra" vkládají slova "konaná v souvislosti s kulturní, sportovní, prodejní nebo reklamní nebo jinou společenskou akcí".

81. V § 61 odstavec 2 zní:

"(2) Sázkové tikety lze prodávat pouze společně se vstupenkou na společenskou akci nebo po dobu trvání společenské akce. Pokud vstupenka na společenskou akci slouží jako sázkový tiket a výše vkladu není na vstupence uvedena, je provozovatel povinen s výší vkladu účastníka hazardní hry seznámit.".

82. V § 61 se za odstavec 2 vkládá nový odstavec 3, který zní:

"(3) Slosování lze provádět a výhry lze vydávat pouze po dobu trvání akce podle odstavce 1.".

Dosavadní odstavec 3 se označuje jako odstavec 4.

83. V § 61 odst. 4 se číslo "10" nahrazuje slovy "9a až 10c", text ", 62" se nahrazuje slovy "až 13b, 13d až 13f, § 62 odst. 1 a 3" a částka "100 000 Kč" se nahrazuje částkou "200 000 Kč".

84. V § 64 odst. 1 se částka "500 Kč" nahrazuje částkou "1 000 Kč".

85. V § 65 odst. 2 se slovo "vždy" zrušuje.

86. Nadpis § 66 zní:

"Obecné požadavky na herní prostor".

87. V § 66 se odstavec 1 zrušuje.

Dosavadní odstavce 2 a 3 se označují jako odstavce 1 a 2.

88. V § 66 odst. 1 se za slovo "nachází," vkládají slova "a v jejich bezprostřední blízkosti".

89. V § 66 se doplňují odstavce 3 až 5, které znějí:

"(3) Vstup do herního prostoru pro návštěvníky musí být samostatným vstupem

a) zvenčí do budovy, ve které se herní prostor nachází, nebo

b) z veřejně přístupné vnitřní části budovy s výjimkou provozovny podle živnostenského zákona nebo jiného obdobného prostoru podle jiného zákona upravujícího podnikání anebo jiného herního prostoru.

(4) Vstup do herního prostoru pro návštěvníky může být samostatným vstupem z veřejně přístupné vnitřní části budovy, která je hromadným ubytovacím zařízením.

(5) Provozovatel je povinen zajistit, aby v herním prostoru byla po celou jeho provozní dobu přítomna osoba oprávněná činit úkony vůči dozorujícímu orgánu při výkonu kontroly.".

90. V § 67 se doplňují odstavce 6 až 8, které znějí:

"(6) Provozovatel je povinen provozovat všechny povolené herní pozice po celou provozní dobu herny. To neplatí, pokud nastala mimořádná událost bránící jejímu provozu nebo pokud došlo k její plánované odstávce.

(7) Dojde-li ke změně povolení k umístění herního prostoru spočívající ve změně počtu povolených herních pozic nebo výměně povolených herních pozic, je provozovatel povinen uvést provozované herní pozice do souladu s tímto povolením nejpozději do 5 pracovních dnů ode dne nabytí účinnosti této změny.

(8) Pokud v herně není po celou provozní dobu herny provozováno alespoň 15 povolených herních pozic technické hry, je provozovatel povinen hernu uzavřít až do odstranění tohoto stavu.".

91. V § 68 se odstavce 4 až 6 zrušují.

92. Za § 68 se vkládají nové § 68a až 68c, které včetně nadpisů znějí:

"§ 68a

Požadavky na živou hru v kasinu

(1) V kasinu musí být umožněna hra nejméně u 3 započitatelných hracích stolů živé hry, a to po celou provozní dobu kasina.

(2) Provozovatel je povinen provozovat po celou provozní dobu kasina všechny započitatelné hrací stoly. Provozovatel není povinen provozovat započitatelný hrací stůl živé hry po celou provozní dobu kasina, pokud nastala mimořádná událost bránící jeho provozu nebo pokud došlo k jeho plánované odstávce.

(3) Provozovatel nesmí umožnit hru živé hry na nezapočitatelném hracím stole živé hry mimo jeho provozní úsek ani na započitatelném hracím stole živé hry, který není provozován z důvodu mimořádné události bránící jeho provozu nebo z důvodu plánované odstávky.

(4) Pokud v kasinu nejsou provozovány nejméně 3 započitatelné hrací stoly živé hry, je provozovatel povinen kasino uzavřít až do odstranění tohoto stavu.

(5) Pro účely provozování živé hry se rozumí

a) započitatelným hracím stolem živé hry hrací stůl živé hry, který je v souladu s povolením k umístění herního prostoru určen k provozování po celou provozní dobu kasina a který se nenachází ve studiu, a

b) nezapočitatelným hracím stolem živé hry hrací stůl živé hry jiný než podle písmene a).

§ 68b

Požadavky na technickou hru v kasinu

(1) V kasinu, ve kterém je provozována technická hra, může provozovatel provozovat

a) právě 30 povolených herních pozic technické hry, pokud jsou v kasinu provozovány alespoň 3 započitatelné hrací stoly živé hry,

b) nejméně 30 a nejvíce desetinásobek počtu započitatelných hracích stolů živé hry povolených herních pozic technické hry, pokud jsou v kasinu provozovány nejméně 4 a nejvíce 9 započitatelných hracích stolů živé hry,

c) nejméně 30 povolených herních pozic technické hry, pokud je v kasinu provozováno nejméně 10 započitatelných hracích stolů živé hry.

(2) Provozovatel je povinen provozovat všechny povolené herní pozice technické hry po celou provozní dobu kasina. V případě odstávky započitatelného hracího stolu živé hry nesmí provozovatel překročit nejvyšší počet provozovaných povolených herních pozic technické hry podle odstavce 1. Provozovatel není povinen provozovat povolenou herní pozici po celou provozní dobu kasina, pokud nastala mimořádná událost bránící jejímu provozu nebo pokud došlo k její plánované odstávce.

(3) Dojde-li ke změně povolení k umístění herního prostoru spočívající ve změně počtu povolených herních pozic nebo výměně povolených herních pozic, je provozovatel povinen uvést provozované herní pozice do souladu s tímto povolením nejpozději do 5 pracovních dnů ode dne nabytí účinnosti této změny.

(4) Provozovatel nesmí v kasinu provozovat technickou hru, pokud v něm není po celou provozní dobu kasina provozováno alespoň 30 povolených herních pozic technické hry.

§ 68c

Studio

(1) Studiem se pro účely tohoto zákona rozumí část kasina, jehož umístění je povoleno v povolení k umístění herního prostoru, vyčleněná jeho provozovatelem k provozu přenášené živé hry. V pochybnostech o tom, zda se určité místo nachází ve studiu, se má za to, že se v něm nenachází.

(2) Provozovatel kasina nesmí do studia vyčlenit započitatelný hrací stůl živé hry.

(3) Provozovatel přenášené živé hry musí po dobu provozního úseku studia zajistit oddělení studia od zbývající části kasina tak, aby byl osobě, která nezajišťuje provoz přenášené živé hry v tomto studiu, zamezen vstup do studia nebo jiný zásah do provozu přenášené živé hry z prostoru mimo toto studio.

(4) Ve studiu lze po dobu jeho provozního úseku provozovat pouze přenášenou živou hru.

(5) Ve studiu může přenášenou živou hru provozovat jiný provozovatel, než je provozovatel kasina. Po dobu jednoho provozního úseku studia může v tomto studiu přenášenou živou hru provozovat více provozovatelů. Každý z nich je samostatně odpovědný za to, že je jím provozovaná přenášená živá hra provozována v souladu s tímto zákonem.

(6) Provozovatel kasina je povinen vést pro jednotlivé kasino evidenci studií, ve které pro každé studio umístěné v tomto kasinu uvede

a) označení studia, které musí být jedinečné v rámci jednoho kasina,

b) jednoznačné vymezení polohy a hranic studia zakreslené do půdorysného vymezení kasina s vyznačením hracích stolů živé hry, které se ve studiu nacházejí, a

c) provozní úseky studia s uvedením

1. provozovatele přenášené živé hry,

2. data a času zahájení provozního úseku a

3. data a času konce provozního úseku.

(7) Provozovatel kasina je povinen uchovávat evidenci podle odstavce 6 po dobu 3 let od konce provozního úseku. Evidence musí být přístupná v kasinu, ke kterému se vztahuje, a to tak, aby do ní dozorující orgán mohl nahlédnout kdykoliv v průběhu jeho provozní doby a provozního úseku studia umístěného v tomto kasinu.".

93. § 70 včetně nadpisu zní:

"§ 70

Provozní den kasina

(1) Provozním dnem kasina se pro účely tohoto zákona rozumí časový úsek, během něhož provozovatel provozuje v kasinu hazardní hry, vymezený

a) provozní dobou, nebo

b) jiným vhodným způsobem v délce nepřesahující 24 hodin, v případě nepřetržitého provozu.

(2) Provozní den kasina se označuje stejně jako kalendářní den, ve kterém provozní den začíná. V 1 kalendářní den může začít pouze 1 provozní den.

(3) Provozním úsekem pokladny kasina se rozumí souvislá část provozního dne, ve které je provozována. Provozní úseky jednotlivé pokladny kasina se nesmí vzájemně překrývat.

(4) Na provozní úsek hracího stolu živé hry, provozní úsek karetního turnaje a provozní úsek binga se použije odstavec 3 obdobně.

(5) Provozním úsekem studia se pro účely tohoto zákona rozumí souvislý časový úsek, ve kterém probíhá přenos přenášené živé hry a činnosti související se zahájením a ukončením tohoto přenosu. Provozní úseky jednotlivého studia se nesmí vzájemně překrývat.".

94. V § 71 odst. 1 se slova "podle § 16" zrušují.

95. V § 71 se za odstavec 1 vkládá nový odstavec 2, který zní:

"(2) Úkony podle odstavce 1 je provozovatel povinen provádět ve vymezené části herního prostoru. Provozovatel je povinen zajistit, aby z této vymezené části herního prostoru a z přístupové cesty mezi vstupem do herního prostoru a touto vymezenou částí herního prostoru nebylo možné nahlížet do jiných vnitřních prostor herního prostoru ani sledovat žádnou hru provozovanou v tomto herním prostoru.".

Dosavadní odstavce 2 a 3 se označují jako odstavce 3 a 4.

96. V § 71 odstavec 3 zní:

"(3) Provozovatel herny nebo kasina je povinen vést denní evidenci všech návštěvníků a uchovávat ji po dobu 3 let ode dne provedení posledního zápisu. Denní evidence všech návštěvníků musí být v herně nebo kasinu přístupná tak, aby do ní dozorující orgán mohl nahlédnout kdykoliv v průběhu provozní doby herny nebo kasina. Provozovatel je povinen v denní evidenci všech návštěvníků zaznamenávat alespoň

a) jméno a příjmení návštěvníka,

b) datum narození návštěvníka,

c) datum a čas vstupu návštěvníka do herny nebo kasina.".

97. V § 71 se doplňuje odstavec 5, který zní:

"(5) Za návštěvníka herny nebo kasina se nepovažuje osoba, která do nich vstupuje za účelem výkonu činnosti související se zajištěním jejich provozu nebo z důvodu záchrany života nebo zdraví anebo ochrany majetku nebo jiného veřejného zájmu. Provozovatel nesmí této osobě po dobu návštěvy herního prostoru umožnit účast na hazardní hře provozované v tomto herním prostoru.".

98. § 72 včetně nadpisu zní:

"§ 72

Monitorovací zařízení

(1) Provozovatel herního prostoru je povinen jej vybavit monitorovacím zařízením.

(2) Provozovatel studia je povinen jej vybavit monitorovacím zařízením.

(3) Monitorování musí být prováděno v nezpomaleném a nepřerušovaném záznamu, který umožňuje pozdější reprodukci. Monitorovací zařízení musí být vybaveno časovou a datovou funkcí a pořízený záznam musí být barevný, jasný, zřetelný a rozlišitelný. Zvuk je zaznamenáván současně se snímaným obrazem. Zaznamenaný zvuk nesmí být zkreslený oproti monitorované skutečnosti.

(4) Provozovatel je povinen uchovávat záznam pořízený monitorovacím zařízením a jeho zálohu po dobu 2 let, a to tak, aby bylo zabráněno jejich poškození, zneužití, odcizení nebo zničení. Provozovatel je současně povinen při nakládání se záznamy dodržovat podmínky stanovené právním předpisem upravujícím zpracování osobních údajů.

(5) Provozovatel je povinen každých 24 hodin ověřit funkčnost monitorovacího zařízení, pořídit o ověření písemný záznam s uvedením dne a času ověření a oznámit celnímu úřadu každou jeho poruchu a termín jejího odstranění do 24 hodin od zjištění poruchy. Tento záznam musí být v herním prostoru přístupný tak, aby do něj dozorující orgán mohl nahlédnout kdykoliv v průběhu provozní doby herního prostoru. Provozovatel je povinen uchovávat tento záznam po dobu 3 let od jeho pořízení. Příslušným celním úřadem pro oznámení poruchy je celní úřad vykonávající působnost na území vyššího územního samosprávného celku, na kterém se herní prostor nachází.

(6) Celnímu úřadu musí být umožněn přístup do prostor, kde je umístěno monitorovací zařízení. Provozovatel má povinnost, a to i mimo prostor herny nebo kasina, zpřístupnit celnímu úřadu záznamy pořízené monitorovacím zařízením, poskytnout informace o programech a zařízeních výpočetní techniky používaných k provozu monitorovacího zařízení a umožnit je využívat pro účely výkonu dozoru.".

99. Za § 72 se vkládají nové § 72a až 72d, které včetně nadpisů znějí:

"§ 72a

Monitorování v herně

(1) Monitorovací zařízení v herně musí po celou provozní dobu v reálném čase monitorovat

a) vstup do herny a

b) celý prostor herny, který je využíván k provozování hazardních her, včetně vymezené části herního prostoru podle § 71 odst. 1 a 2 a prostoru, kde probíhá identifikace osob žádajících o registraci podle § 17b odst. 1 písm. a), a všech herních pozic technické hry.

(2) Dojde-li k poruše monitorovacího zařízení ve vymezené části herny podle § 71 odst. 1 a 2 nebo v prostoru, kde probíhá identifikace osob žádajících o registraci podle § 17b odst. 1 písm. a), musí být herna až do odstranění poruchy tohoto zařízení uzavřena.

§ 72b

Monitorování v kasinu

(1) Monitorovací zařízení v kasinu musí po celou provozní dobu kasina v reálném čase monitorovat

a) vstup do kasina,

b) každý hrací stůl živé hry umístěný v kasinu bez ohledu na to, zda je tento hrací stůl živé hry provozován, tak, aby celá plocha tohoto hracího stolu byla zaznamenána na monitorovacím záznamu z alespoň 1 kamery, a to v celku včetně celého ruletového kola a celého ruletového hracího stolu, pokladny pro dotování žetonů, pokladny na bankovky a mince a pokladny na spropitné,

c) pokladnu kasina a

d) celý prostor kasina, který je využíván k provozování hazardních her včetně vymezené části herního prostoru podle § 71 odst. 1 a 2 a prostoru, kde probíhá identifikace osob žádajících o registraci podle § 17b odst. 1 písm. a), a to tak, aby monitorování obsáhlo všechny hrací stoly živé hry, všechny herní pozice technické hry, je-li v kasinu provozována, a všechny prostory, kde dochází k operacím s bankovkami a mincemi, žetony, kartami, kostkami nebo jinými prostředky používanými k živé hře.

(2) Z monitorovacího záznamu pořizovaného monitorovacím zařízením v kasinu musí být zřetelně patrné alespoň číslice na ruletovém kole a na hracích stolech živé hry, označení žetonů, hodnoty karet, kostek a jiných pomůcek používaných při živé hře, počet žetonů a hodnota bankovek a mincí.

(3) Provozovatel kasina není po dobu provozního úseku studia, ve kterém provozuje přenášenou živou hru jiný provozovatel, který je držitelem základního povolení pro tuto hazardní hru, povinen pořizovat záznam z kamery monitorující plochu hracího stolu živé hry, pokud tato kamera monitoruje pouze hrací stoly živé hry nacházející se v tomto studiu. Povinnost pořizovat záznam z kamer zabírajících celý prostor kasina, který je využíván k provozování hazardních her, podle odstavce 1 písm. d) tím není dotčena.

(4) V případě poruchy monitorovacího zařízení v kasinu nesmí být na hracím stole, jehož monitorování se porucha týká, provozována živá hra.

(5) Dojde-li k poruše monitorovacího zařízení u pokladny, ve vymezené části kasina podle § 71 odst. 1 a 2, v prostoru, kde probíhá identifikace osob žádajících o registraci podle § 17b odst. 1 písm. a), nebo u všech hracích stolů nacházejících se v kasinu zároveň, musí být kasino až do odstranění poruchy tohoto zařízení uzavřeno.

(6) Na hrací stůl živé hry umístěný ve studiu, ve kterém provozuje přenášenou živou hru jiný provozovatel, který je držitelem základního povolení pro tuto hazardní hru, se po dobu provozního úseku tohoto studia odstavce 4 a 5 nepoužijí.

§ 72c

Monitorování ve studiu

(1) Monitorovací zařízení ve studiu musí po celý provozní úsek v reálném čase monitorovat

a) každý hrací stůl živé hry umístěný ve studiu tak, aby celá plocha tohoto hracího stolu byla zaznamenána na monitorovacím záznamu z alespoň 1 kamery, a to v celku včetně celého ruletového kola a celého ruletového hracího stolu, a

b) celý prostor studia, který je využíván k provozování hazardních her, a to tak, aby monitorování obsáhlo jednotlivé hrací stoly živé hry a prostory, kde dochází k operacím s kartami, kostkami nebo jinými prostředky používanými k přenášené živé hře.

(2) Z monitorovacího záznamu pořizovaného monitorovacím zařízením ve studiu musí být zřetelně patrné číslice na ruletovém kole a na hracích stolech živé hry a hodnoty karet, kostek a jiných pomůcek používaných při živé hře.

§ 72d

Schéma kamerového systému

(1) Provozovatel je povinen v každé herně a kasinu evidovat schéma kamerového systému. Provozovatel přenášené živé hry je povinen v každém studiu, ze kterého provozuje přenášenou živou hru, evidovat schéma kamerového systému studia.

(2) Dojde-li ke změně skutečností uvedených ve schématu kamerového systému, je provozovatel povinen bezodkladně sestavit nové schéma kamerového systému.

(3) Schéma kamerového systému musí obsahovat

a) v textové části alespoň

1. označení herny, kasina nebo studia, ke kterému se vztahuje,

2. den pořízení schématu a

3. den a čas počátku jeho platnosti a

b) ve výkresové části půdorysné vymezení herny, kasina nebo studia, ve kterém je přesně a přehledně vyznačeno umístění všech

1. koncových zařízení, jejichž prostřednictvím je provozována technická hra, jejich povolených herních pozic s uvedením jejich výrobního čísla, které se nacházejí v dané herně nebo kasinu,

2. hracích stolů živé hry s uvedením jejich evidenčního čísla, které se nacházejí v daném kasinu nebo studiu; pokud se v kasinu nacházejí hrací stoly živé hry používané výlučně pro přenášenou živou hru provozovanou jiným provozovatelem, než je provozovatel kasina, může provozovatel kasina ve schématu kamerového systému namísto těchto stolů vyznačit pouze umístění studia spolu s uvedením jeho označení podle evidence studií,

3. zařízení vytvářejících náhodný proces výsledku hry bingo s uvedením jejich výrobního čísla, které se nacházejí v daném kasinu,

4. kamer tvořících monitorovací zařízení s uvedením jejich jednoznačného označení umožňujícím vyhledání monitorovacího záznamu pořízeného danou kamerou a vyznačením jejich úhlu záběru.

(4) Schéma kamerového systému musí být přístupné v prostoru, ke kterému se vztahuje, a to tak, aby do něj dozorující orgán mohl nahlédnout kdykoliv v průběhu jeho provozní doby.

(5) Provozovatel je povinen uchovávat schéma kamerového systému až do uplynutí doby 3 let od posledního dne jeho platnosti.".

100. Část čtvrtá včetně nadpisu zní:

"ČÁST ČTVRTÁ

INTERNETOVÁ HRA A PODMÍNKY JEJÍHO PROVOZOVÁNÍ

HLAVA I

INTERNETOVÁ HRA

Díl 1

Obecná ustanovení

§ 73

(1) Hazardní hry podle § 3 odst. 2 písm. a) až f) mohou být provozovány také jako internetová hra za podmínek stanovených tímto zákonem pro jednotlivé druhy hazardních her, nevylučuje-li to povaha provozování těchto hazardních her dálkovým přístupem prostřednictvím internetu.

(2) Při internetové hře hraje účastník hazardní hry proti softwarovému hracímu systému provozovatele nebo jeho prostřednictvím proti krupiérovi, jinému účastníkovi hazardní hry nebo cizímu účastníkovi hazardní hry.

(3) Softwarovým hracím systémem provozovatele podle odstavce 2

a) nesmí být vytvářen náhodný proces výsledku hry kursové sázky, hry totalizátorové hry a hry přenášené živé hry,

b) může být vytvářen náhodný proces výsledku hry číselné loterie,

c) musí být vytvářen náhodný proces výsledku hry jiné než podle písmen a) a b).

(4) Provozovatel internetové hry nesmí nabízet nebo poskytovat žádné zařízení umožňující účast na internetové hře, a to ani prostřednictvím třetí osoby.

(5) Provozovatel je povinen vybavit softwarový hrací systém provozovatele podle odstavce 2 technickým a softwarovým zabezpečením proti neoprávněnému přístupu, zásahu, vložení dat, užití dat, pozměnění dat, poškození dat, padělání nebo pozměnění dat tak, aby byla považována za pravá, nebo zničení dat.

§ 74

Provoz internetové hry

(1) Internetová hra může být provozována pouze prostřednictvím internetové stránky nebo aplikace, které musí být dostupné alespoň v českém jazyce.

(2) Server internetové hry a zařízení využívané k provozování číselné loterie jako internetové hry se musí nacházet na území členského státu Evropské unie nebo státu, který je smluvní stranou Dohody o Evropském hospodářském prostoru.

(3) Aplikací se pro účely právní úpravy hazardních her rozumí software odlišný od internetové stránky umožňující účast na hazardní hře.

§ 75

Informační povinnost u internetové hry

(1) Provozovatel je povinen na internetové stránce, na níž je provozována internetová hra, čitelným a

a) kdykoliv dostupným způsobem zveřejnit

1. identifikační a kontaktní údaje provozovatele,

2. identifikační a kontaktní údaje instituce zabývající se prevencí a léčbou problémů souvisejících s patologickým hráčstvím,

3. základní povolení a herní plán všech hazardních her provozovaných tímto provozovatelem,

4. informaci o možnosti zápisu do rejstříku a odkaz na internetovou stránku ministerstva obsahující žádost o zápis do tohoto rejstříku, který ministerstvo zveřejňuje podle § 16d odst. 2,

5. informaci o možnosti a způsobu využití prostředku pro zamezení účasti na hazardní hře,

6. informaci o možnosti podání žádosti o zápis do rejstříku zprostředkovanou provozovatelem,

7. částku nejvyšší sázky a nejvyšší výhry, umožňuje-li to povaha provozované hazardní hry, a

8. centrálně stanovené kurzy pro daný kalendářní den pro přepočet mezi všemi herními měnami a českou korunou a mezi všemi herními měnami a herní měnou, ve které lze nastavit sebeomezující opatření,

b) pro účastníka hazardní hry kdykoliv dostupným způsobem dále zveřejnit

1. nabídku a stav využití sebeomezujících opatření,

2. zůstatek na uživatelském kontu účastníka hazardní hry,

3. celkovou souhrnnou výši čistých proher od aktivace uživatelského konta a

4. celkovou souhrnnou výši čistých proher za kalendářní měsíc,

c) po celou dobu přihlášení účastníka hazardní hry do uživatelského konta viditelným způsobem zveřejnit ukazatel délky přihlášení do uživatelského konta,

d) nejméně na 5 sekund od okamžiku každého přihlášení viditelným a srozumitelným způsobem upozornit na nabídku využití a stav nastavených sebeomezujících opatření a

e) při vstupu na tuto stránku viditelným způsobem zveřejnit

1. informaci o zákazu účasti na hazardní hře osobám mladším 18 let a

2. varování, že účast na hazardní hře může být škodlivá.

(2) Provozovatel je povinen na internetové stránce, na níž je provozována internetová hra, čitelným a viditelným způsobem zveřejnit herní měnu.

(3) Provozovatel je povinen na internetové stránce, na níž je provozována přenášená živá hra, čitelným a viditelným způsobem

a) po celou dobu účasti účastníka hazardní hry na živé hře zveřejnit o studiu, z nějž je přenášená živá hra provozována,

1. název provozovatele kasina, v němž je studio umístěno,

2. adresu a označení kasina, v němž je studio umístěno, a

3. označení studia a

b) kdykoliv dostupným způsobem zveřejnit provozní úseky všech jím provozovaných studií alespoň 7 dnů před jejich zahájením s uvedením

1. názvu provozovatele kasina, v němž je studio umístěno,

2. adresy a označení kasina, v němž je studio umístěno,

3. označení studia,

4. dne a času zahájení provozního úseku a

5. dne a času ukončení provozního úseku.

(4) Provozovatel je povinen na internetové stránce, na níž je provozována loterie provozovaná jako internetová hra, kdykoliv dostupným způsobem zveřejnit

a) výsledek slosování, a to bezodkladně po provedení slosování, až do uplynutí doby 1 roku od provedení slosování, pokud jde o číselnou loterii, peněžitou loterii nebo věcnou loterii, a

b) záznam přenosu slosování, a to bezodkladně po provedení slosování, až do uplynutí doby 1 týdne od provedení slosování, pokud jde o číselnou loterii, u níž softwarový hrací systém provozovatele nevytváří náhodný proces výsledku hry.

(5) Provozovatel je povinen zveřejnit dokumenty podle odstavce 1 písm. a) bodu 3 po dobu jejich platnosti, a dále po dobu 3 let od posledního dne jejich platnosti. V období po posledním dni platnosti takového dokumentu je provozovatel povinen vhodným způsobem uvést, že dokument pozbyl platnosti.

(6) Na aplikaci se odstavce 1 až 5 použijí obdobně.

Díl 2

Internetová loterie

§ 76

Záznam slosování

(1) Pokud softwarový hrací systém provozovatele nevytváří náhodný proces výsledku hry číselné loterie, je provozovatel povinen bez zbytečného odkladu po slosování zveřejnit záznam z tohoto slosování na internetové stránce nebo v aplikaci, jejichž prostřednictvím je tato loterie provozována. Záznam musí být nezpomalený, nepřerušovaný, barevný, jasný, zřetelný a rozlišitelný.

(2) Provozovatel je povinen uchovat záznam přenosu slosování podle odstavce 1 nejméně po dobu 3 let.

§ 77

Účast na internetové okamžité loterii

(1) Provozovatel nesmí od vložení sázky do hry okamžité loterie provozované jako internetová hra do jejího vyhodnocení umožnit účastníkovi hazardní hry vložení sázky do jiné hry okamžité loterie provozované jako internetová hra. Hru okamžité loterie provozovanou jako internetová hra nesmí provozovatel vyhodnotit dříve než 2 sekundy od vložení sázky do této hry.

(2) Provozovatel nesmí umožnit účastníkovi hazardní hry vložení sázky do žádné hry okamžité loterie provozované jako internetová hra, pokud od posledního vyhodnocení hry okamžité loterie v nepřetržitém sledu sázek v délce alespoň 120 minut uplynulo méně než 15 minut.

(3) Nepřetržitým sledem sázek podle odstavce 2 se rozumí postupné vkládání sázek do hry okamžité loterie provozované jako internetová hra, při kterém je interval mezi vyhodnocením hry okamžité loterie a vložením sázky do následující hry kratší než 15 minut.

(4) Délkou nepřetržitého sledu sázek podle odstavce 2 se rozumí doba od vložení první sázky v tomto sledu do vyhodnocení poslední hry okamžité loterie v tomto sledu.

Díl 3

Internetová živá hra

Oddíl 1

Obecná ustanovení

§ 78

Žetony

Peněžní prostředky představující sázku vloženou do hry živé hry provozované jako internetová hra s výjimkou karetního turnaje a výhru z takové hry je provozovatel povinen při této hře zobrazovat v podobě žetonů, na kterých je uvedena alespoň hodnota žetonu.

§ 79

Účast na internetové živé hře

Provozovatel nesmí účastníkovi hazardní hry umožnit současnou vícenásobnou účast na jedné hře živé hry, při které sázející hrají jeden proti druhému, provozované jako internetová hra.

Oddíl 2

Přenášená živá hra

§ 80

Vymezení přenášené živé hry

Přenášenou živou hrou se rozumí živá hra provozovaná jako internetová hra, při které sázející nehrají jeden proti druhému ani proti cizím účastníkům hazardní hry.

§ 81

Povinnosti provozovatele

(1) Přenášená živá hra může být provozována pouze ze studia.

(2) Provozovatel přenášené živé hry nesmí umožnit cizímu účastníkovi hazardní hry vložit sázku do hry přenášené živé hry.

(3) Provozovatel přenášené živé hry nesmí zpřístupnit přenos jinak než po přihlášení do uživatelského konta.

(4) Provozovatel přenášené živé hry je povinen uchovávat po dobu 2 let úplný záznam uskutečněného přenosu v podobě zobrazené účastníkovi hazardní hry a v podobě neupraveného záznamu pořízeného kamerou.

(5) Provozovatel přenášené živé hry je povinen vést evidenci všech uskutečněných přenosů přenášené živé hry, ve které pro každý uskutečněný přenos uvede

a) označení studia podle § 68c odst. 6 písm. a), ze kterého je přenos uskutečňován,

b) označení a adresu kasina, v němž je studio podle písmene a) umístěno,

c) půdorysné vymezení studia s vyznačením hracích stolů živé hry, které se ve studiu nacházejí,

d) datum a čas zahájení provozního úseku, v jehož rámci je uskutečněn, a

e) datum a čas konce provozního úseku, v jehož rámci je uskutečněn.

(6) Provozovatel přenášené živé hry je povinen uchovávat evidenci podle odstavce 5 po dobu 3 let od konce provozního úseku.

§ 82

Požadavky na přenos

(1) Hra přenášené živé hry musí být všem sázejícím audiovizuálně přenášena v reálném čase.

(2) Při přenosu musí být zřetelným způsobem zobrazeny číslice, nápisy a jiné symboly na ruletovém kole a na hracím stole živé hry, hodnoty karet, kostek nebo jiných pomůcek používaných při hře a krupiér.

(3) Je-li přenos uskutečňován pomocí více kamer, je provozovatel povinen umožnit účastníkovi hazardní hry kdykoliv si zvolit záběr z libovolné z nich.

(4) Provozovatel je povinen zajistit, aby krupiér s účastníkem hazardní hry komunikoval v reálném čase. Komunikace musí probíhat v českém jazyce, nesouhlasí-li všichni účastníci hazardní hry, kterým je sdělení určeno, s komunikací v jiném jazyce.

§ 83

Hrací stůl živé hry

(1) Provozovatel přenášené živé hry je povinen hracímu stolu živé hry, který se nachází ve studiu a je využíván k přenášené živé hře, přiřadit evidenční číslo hracího stolu živé hry a viditelně jej na něm vyznačit.

(2) Zařízení, kterým je vytvářen náhodný proces výsledku hry přenášené živé hry, musí být integrovanou součástí hracího stolu živé hry.

§ 84

Účast na přenášené živé hře

(1) Provozovatel nesmí účastníkovi hazardní hry umožnit účast na přenášené živé hře u více hracích stolů živé hry současně.

(2) Provozovatel nesmí umožnit účastníkovi hazardní hry vložení sázky do žádné hry přenášené živé hry, pokud od posledního vyhodnocení hry přenášené živé hry v nepřetržitém sledu sázek v délce alespoň 120 minut uplynulo méně než 15 minut.

(3) Účastník hazardní hry může vložit sázku do probíhající hry hazardní hry, pokud by zákaz podle odstavce 2 znemožnil dokončit započatou hru hazardní hry.

(4) Nepřetržitým sledem sázek podle odstavce 2 se rozumí postupné vkládání sázek do hry přenášené živé hry, při kterém je interval mezi vyhodnocením hry přenášené živé hry a vložením sázky do následující hry kratší než 15 minut. Do jednoho nepřetržitého sledu sázek se zahrnují všechny hry přenášené živé hry daným provozovatelem.

(5) Délkou nepřetržitého sledu sázek podle odstavce 3 se rozumí doba od vložení první sázky v tomto sledu do vyhodnocení poslední hry živé hry v tomto sledu.

HLAVA II

NEPOVOLENÉ INTERNETOVÉ HRY

§ 84a

Blokace nepovolených internetových her

(1) Poskytovatel služby přístupu k internetu podle zákona upravujícího elektronické komunikace (dále jen "poskytovatel služby přístupu k internetu") je povinen zamezit v přístupu k internetové stránce uvedené na seznamu nepovolených internetových her.

(2) Ministerstvo zapíše na seznam nepovolených internetových her internetovou stránku z důvodu, že je jejím

a) prostřednictvím provozována zakázaná internetová hra nebo

b) podstatným účelem způsobení, umožnění, usnadnění nebo zastírání porušení zákazu provozování zakázané internetové hry.

(3) Povinnost podle odstavce 1 je poskytovatel služby přístupu k internetu povinen plnit

a) nejpozději od patnáctého dne ode dne zápisu internetové stránky na seznam nepovolených internetových her a

b) nejdéle do patnáctého dne ode dne výmazu internetové stránky ze seznamu nepovolených internetových her.

§ 84b

Blokace plateb u nepovolených internetových her

(1) Poskytovatel platebních služeb nesmí provádět platební transakce ve prospěch ani k tíži platebního účtu uvedeného na seznamu nepovolených internetových her.

(2) Ministerstvo zapíše na seznam nepovolených internetových her platební účet z důvodu, že je využíván k provozu zakázané internetové hry.

(3) Zákaz podle odstavce 1 je poskytovatel platebních služeb povinen plnit

a) nejpozději od patnáctého dne ode dne zveřejnění jedinečného identifikátoru platebního účtu na seznamu nepovolených internetových her a

b) nejdéle do patnáctého dne ode dne výmazu jedinečného identifikátoru platebního účtu ze seznamu nepovolených internetových her.

§ 84c

Blokace aplikací u nepovolených internetových her

(1) Provozovatel internetové stránky nebo elektronického rozhraní nesmí šířit aplikaci, jejíž identifikátor je uveden na seznamu nepovolených internetových her.

(2) Ministerstvo zapíše na seznam nepovolených internetových her aplikaci z důvodu, že je jejím

a) prostřednictvím provozována zakázaná internetová hra nebo

b) podstatným účelem způsobení, umožnění, usnadnění nebo zastření porušení zákazu provozování zakázané internetové hry.

(3) Zákaz podle odstavce 1 je provozovatel internetové stránky nebo elektronického rozhraní povinen plnit

a) nejpozději od patnáctého dne ode dne zveřejnění identifikátoru aplikace v seznamu nepovolených internetových her,

b) nejdéle do patnáctého dne ode dne výmazu identifikátoru aplikace ze seznamu nepovolených internetových her.

(4) Identifikátorem aplikace se pro účely právní úpravy hazardních her rozumí kontrolní součet spustitelného souboru aplikace, jedinečné označení používané v rámci elektronického rozhraní nebo jiné jedinečné označení, kterým lze automatizovaně identifikovat aplikaci.

(5) Elektronickým rozhraním se pro účely právní úpravy hazardních her rozumí elektronické tržiště, platforma, portál nebo obdobný prostředek určený k šíření aplikací.

§ 84d

Seznam nepovolených internetových her

(1) Seznam nepovolených internetových her vede ministerstvo. Seznam nepovolených internetových her je veřejným seznamem v části tvořené údaji podle odstavce 2 písm. a) až d). Seznam nepovolených internetových her je neveřejným seznamem v části podle odstavce 2 písm. e).

(2) Seznam nepovolených internetových her obsahuje

a) den zápisu na tento seznam,

b) důvod zápisu na tento seznam,

c) v případě

1. internetové stránky její adresu,

2. platebního účtu jeho jedinečný identifikátor nebo

3. aplikace její identifikátor a název,

d) den výmazu z tohoto seznamu a

e) údaje shromážděné v souvislosti s vedením seznamu nepovolených internetových her.

(3) Ministerstvo provede výmaz internetových stránek, platebního účtu nebo aplikace ze seznamu nepovolených internetových her, pokud se dozví, že pominuly důvody pro jejich zápis do tohoto seznamu.

(4) Seznam nepovolených internetových her také obsahuje změny údajů podle odstavce 2 s uvedením dne, kdy nastaly.

(5) Ministerstvo na svých internetových stránkách zveřejňuje ve strojově čitelné podobě aktuální údaje z části seznamu nepovolených internetových her, která je veřejným seznamem.

§ 84e

Zápis na seznam nepovolených internetových her

(1) Ministerstvo zveřejní na své úřední desce a zároveň na svých internetových stránkách sdělení, že hodlá zapsat internetovou stránku na seznam nepovolených internetových her. Ministerstvo současně učiní pokus vyrozumět o tom vhodným způsobem provozovatele internetové stránky, pokud jsou jeho sídlo, adresa elektronické pošty nebo jiná elektronická adresa známy.

(2) Sdělení obsahuje údaje podle § 84d odst. 2 písm. b) a c).

(3) Ministerstvo zapíše internetovou stránku na seznam nepovolených internetových her, jestliže uplynul den, do kterého musí dojít námitky, a všechny včas podané námitky jsou vyřízeny.

(4) Na zápis platebního účtu na seznam nepovolených internetových her a na zápis aplikace na tento seznam se použijí odstavce 1 až 3 obdobně.

§ 84f

Námitka proti zápisu na seznam nepovolených internetových her

(1) Provozovatel internetové stránky může uplatnit námitku proti zápisu internetové stránky na seznam nepovolených internetových her u ministerstva. Námitka musí ministerstvu dojít do 15 dnů ode dne vyvěšení sdělení na úřední desce, pokud ministerstvo ve sdělení neurčí den pozdější, jinak se k ní nepřihlíží.

(2) Ministerstvo námitku posoudí a vyhoví-li jí v plném rozsahu, internetovou stránku na seznam nepovolených internetových her nezapíše. Vyhoví-li námitce částečně, změní údaje, které mají být zapsány na tento seznam, nebo zjedná nápravu jiným způsobem. Ministerstvo sdělí provozovateli internetové stránky, který uplatnil námitku, jakým způsobem je námitka vyřízena se stručným uvedením důvodů.

(3) Sdělení o vyřízení námitky se provozovateli internetové stránky, který uplatnil námitku, doručuje datovou schránkou. Pokud provozovatel internetové stránky nemá zpřístupněnu datovou schránku, doručuje se písemnost veřejnou vyhláškou; je-li znám jeho pobyt nebo sídlo, zašle se písemnost rovněž na vědomí.

(4) Na zápis platebního účtu na seznam nepovolených internetových her se ve vztahu k jeho majiteli a na zápis aplikace na tento seznam se ve vztahu k jejímu vlastníkovi použijí odstavce 1 až 3 obdobně.

§ 84g

Oprava údajů na seznamu nepovolených internetových her

(1) Dozví-li se ministerstvo, že je údaj na seznamu nepovolených internetových her neúplný nebo nesprávný, zveřejní na úřední desce a zároveň na svých internetových stránkách sdělení, že hodlá tento údaj opravit.

(2) Pro opravu údajů na seznamu nepovolených internetových her se použijí ustanovení o zápisu na tento seznam obdobně.

§ 84h

Vztah ke správnímu řádu

Zápis, změna a výmaz údaje ze seznamu nepovolených internetových her jsou úkony podle části čtvrté správního řádu.".

101. V části páté hlava I včetně nadpisu zní:

"HLAVA I

POVOLOVACÍ ŘÍZENÍ

Díl 1

Obecná ustanovení

§ 85

Povolení

(1) Provozovatel, který provozuje hazardní hru podle § 3 odst. 2 písm. a) až f), je povinen před zahájením provozování této hazardní hry mít

a) úvodní povolení,

b) základní povolení pro tuto hazardní hru.

(2) Provozovatel, který provozuje hazardní hru podle § 3 odst. 2 písm. d) až f), je povinen před zahájením provozování této hazardní hry v herním prostoru mít povolení k umístění tohoto herního prostoru. To neplatí pro provozování přenášené živé hry.

(3) Úvodní povolení, základní povolení a povolení k umístění herního prostoru (dále jen "povolení podle tohoto zákona") nelze převést a nepřechází na právního nástupce.

(4) Povolení podle tohoto zákona se vydává pouze na základě žádosti o vydání povolení, nejde-li o jeho nahrazení novým povolením.

§ 86

Oznámení změn skutečností

(1) Provozovatel je povinen oznámit ministerstvu bez zbytečného odkladu všechny změny skutečností, na základě kterých je vydáno úvodní povolení a základní povolení, a předložit o nich doklady do 30 dnů ode dne, kdy ke změně došlo.

(2) Provozovatel je povinen oznámit bez zbytečného odkladu obecnímu úřadu všechny změny skutečností, na základě kterých bylo vydáno povolení k umístění herního prostoru, a předložit o nich doklady do 30 dnů ode dne, kdy ke změně došlo.

(3) Oznamovací povinnost provozovatele se nevztahuje na údaje,

a) které má ministerstvo nebo obecní úřad k dispozici, nebo

b) jejichž změnu může ministerstvo nebo obecní úřad automatizovaným způsobem zjistit z rejstříků a evidencí, do nichž má zřízen automatizovaný přístup.

(4) Okruh údajů podle odstavce 3 zveřejní ministerstvo a obecní úřad na svých internetových stránkách.

(5) Na doklady o bezúhonnosti a bezdlužnosti předložené podle odstavce 1 se použije § 89 odst. 6 obdobně. Stáří dokladu se při tom posuzuje ve vztahu ke dni jeho předložení.

§ 87

Povinnost předkládat dokumenty

(1) Provozovatel je povinen každoročně do 6 měsíců od posledního dne účetního období předložit ministerstvu účetní závěrku ověřenou auditorem, pokud v této lhůtě není zveřejněna ve veřejném rejstříku.

(2) Pokud po dobu trvání právních účinků základního povolení uplyne platnost dokumentu o odborném posouzení nebo osvědčení o provozuschopnosti, na základě kterých bylo základní povolení vydáno, nebo které provozovatel předložil podle tohoto odstavce, je provozovatel povinen předložit ministerstvu nový dokument o odborném posouzení nebo nové osvědčení o provozuschopnosti, a to nejpozději do 30 dnů přede dnem uplynutí jejich platnosti.

(3) Pokud po dobu trvání právních účinků povolení k umístění herního prostoru uplyne platnost osvědčení o provozuschopnosti, na základě kterého bylo povolení k umístění herního prostoru vydáno, nebo které provozovatel předložil podle tohoto odstavce, je provozovatel povinen předložit obecnímu úřadu nové osvědčení o provozuschopnosti, a to nejpozději do 30 dnů před dnem uplynutí jejich platnosti.

§ 88

Výzva k doložení plnění podmínek pro vydání povolení

(1) Provozovatel je po dobu trvání právních účinků úvodního povolení a základního povolení povinen na základě výzvy ministerstva doložit plnění podmínek pro vydání těchto povolení, a to v rozsahu uvedeném v této výzvě.

(2) Provozovatel je po dobu trvání právních účinků povolení k umístění herního prostoru povinen na základě výzvy obecního úřadu doložit plnění podmínek pro vydání tohoto povolení, a to v rozsahu uvedeném v této výzvě.

Díl 2

Úvodní povolení

§ 89

Vydání úvodního povolení

(1) Úvodní povolení je rozhodnutí, jímž se zakládá způsobilost pro vydání základního povolení.

(2) Podmínkou pro vydání úvodního povolení je

a) obecná způsobilost k provozování hazardních her podle § 6 odst. 1,

b) bezúhonnost,

c) bezdlužnost,

d) poskytnutí kauce a

e) skutečnost, že provozovatel není v likvidaci ani vůči němu není pravomocně zjištěn úpadek podle zákona upravujícího úpadek a způsoby jeho řešení nebo podle obdobného zahraničního předpisu

1. v posledních 3 letech přede dnem vydání tohoto povolení nebo

2. po dobu trvání právních účinků tohoto povolení.

(3) Podmínky podle odstavce 2 písm. b) a c) musí splňovat

a) provozovatel,

b) člen statutárního orgánu provozovatele a je-li tímto členem právnická osoba, musí být bezdlužnou a bezúhonnou též fyzická osoba, která ji v tomto orgánu zastupuje,

c) člen dozorčí rady, správní rady nebo jiného obdobného kontrolního orgánu provozovatele a je-li tímto členem právnická osoba, musí být bezdlužnou a bezúhonnou též fyzická osoba, která ji v tomto orgánu zastupuje,

d) prokurista provozovatele a

e) skutečný majitel provozovatele.

(4) Podmínky pro vydání úvodního povolení musí být splněny po celou dobu trvání tohoto povolení.

(5) Součástí žádosti o vydání úvodního povolení je

a) seznam osob, které jsou

1. členem statutárního orgánu provozovatele,

2. členem dozorčí rady, správní rady nebo jiného obdobného kontrolního orgánu provozovatele,

3. prokuristou provozovatele,

4. skutečným majitelem provozovatele,

b) identifikační údaje všech osob podle odstavce 3 s uvedením všech zemí jejich původu,

c) doklady o bezdlužnosti a bezúhonnosti všech osob podle odstavce 3; to neplatí v případě osoby, jejíž bezúhonnost může ministerstvo automatizovaným způsobem zjistit z rejstříků a evidencí, do nichž má zřízen automatizovaný přístup, pokud ministerstvo tuto skutečnost zveřejní na svých internetových stránkách,

d) doklady o bezdlužnosti a bezúhonnosti osoby v cizím státě nebo čestná prohlášení o bezdlužnosti a bezúhonnosti pro všechny osoby podle odstavce 3, které musí podle tohoto zákona být bezdlužné a bezúhonné také ve vztahu k cizímu státu,

e) účetní závěrku ověřenou auditorem podle zákona o auditorech a

f) dokument prokazující splnění podmínky podle odstavce 2 písm. a), d) a e).

(6) Dokument podle odstavce 5 nesmí být ke dni podání žádosti starší

a) 30 dnů, pokud jde o dokument podle odstavce 5 písm. c),

b) 3 měsíců, pokud jde o dokument podle odstavce 5

1. písm. a), b) nebo d),

2. písm. f) prokazující splnění podmínky podle odstavce 2 písm. a),

c) 12 měsíců, pokud jde o dokument podle odstavce 5 písm. e).

§ 90

Rozhodnutí o žádosti o vydání úvodního povolení

Ministerstvo vydá žadateli úvodní povolení, pokud jsou splněny podmínky pro jeho vydání. V opačném případě žádost o vydání tohoto povolení zamítne.

§ 91

Bezúhonnost

(1) Za bezúhonnou se pro účely tohoto zákona považuje osoba, která nebyla pravomocně odsouzena pro úmyslný trestný čin, pro trestný čin hospodářský nebo pro trestný čin proti majetku, pokud se na ni nehledí, jako by nebyla odsouzena.

(2) Za účelem prokázání bezúhonnosti si ministerstvo vyžádá výpis z evidence Rejstříku trestů. Žádost o vydání výpisu z evidence Rejstříku trestů a výpis z evidence Rejstříku trestů se předávají v elektronické podobě, a to způsobem umožňujícím dálkový přístup.

(3) Bezúhonnost osoby, jejíž zemí původu je cizí stát, se vedle výpisu z Rejstříku trestů podle odstavce 2 prokazuje také obdobným dokladem vydaným touto zemí původu. Je-li zemí původu členský stát Evropské unie nebo Spojeného království Velké Británie a Severního Irska, postačí k prokázání její bezúhonnosti za tuto zemi původu výpis z evidence Rejstříku trestů s přílohou obsahující informace o jejích pravomocných odsouzeních za trestné činy a o navazujících údajích o těchto odsouzeních zapsaných v evidenci tohoto státu. Má-li tato osoba více zemí původu, prokazuje se bezúhonnost za každou z nich.

(4) Nevydává-li cizí stát doklad podle odstavce 3, prokazuje se bezúhonnost v cizím státě čestným prohlášením dotčené osoby o bezúhonnosti a o tom, že tento stát nevydává doklad podle odstavce 3, učiněným před notářem nebo orgánem tohoto státu. Dotčená osoba nesmí učinit čestné prohlášení v zastoupení, ledaže je zastoupena opatrovníkem, zákonným zástupcem, statutárním orgánem nebo fyzickou osobou vykonávající jménem právnické osoby funkci statutárního orgánu; tito zástupci nesmí učinit čestné prohlášení v zastoupení. Není-li čestné prohlášení učiněno dotčenou osobou osobně, uvede se v něm také vztah osoby činící čestné prohlášení k dotčené osobě.

(5) Jsou-li doklady o bezúhonnosti podle odstavce 3 nebo čestné prohlášení podle odstavce 4 v jiném než jednacím jazyce podle správního řádu, předkládají se v originále a současně v překladu do českého jazyka. V pochybnostech o správnosti překladu může ministerstvo požadovat úředně ověřený překlad.

§ 92

Bezdlužnost

(1) Za bezdlužnou se pro účely tohoto zákona považuje osoba, která nemá evidován nedoplatek

a) u orgánů Finanční správy České republiky a orgánů Celní správy České republiky, s výjimkou nedoplatku, u kterého je povoleno posečkání jeho úhrady nebo rozložení jeho úhrady na splátky,

b) na pojistném a na penále na veřejné zdravotní pojištění,

c) na pojistném a na penále na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, s výjimkou nedoplatku, u kterého bylo povoleno splácení ve splátkách, a není v prodlení se splácením splátek,

d) na peněžitém plnění obdobném peněžitému plnění podle písmen a) až c) v žádné zemi původu.

(2) Bezdlužnost podle odstavce 1 písm. d) se prokazuje dokladem vydaným orgánem cizího státu obdobným potvrzení o bezdlužnosti.

(3) Nevydává-li cizí stát doklad podle odstavce 2, prokazuje se bezdlužnost podle odstavce 1 písm. d) čestným prohlášením dotčené osoby o bezdlužnosti a o tom, že tento stát nevydává doklad podle odstavce 2, učiněným před notářem nebo orgánem tohoto státu. Dotčená osoba nesmí učinit čestné prohlášení v zastoupení, ledaže je zastoupena opatrovníkem, zákonným zástupcem, statutárním orgánem nebo fyzickou osobou vykonávající jménem právnické osoby funkci statutárního orgánu; tito zástupci nesmí učinit čestné prohlášení v zastoupení. Není-li čestné prohlášení učiněno dotčenou osobou osobně, uvede se v něm také vztah osoby činící čestné prohlášení k dotčené osobě.

(4) Je-li doklad o bezdlužnosti podle odstavce 2 nebo čestné prohlášení podle odstavce 3 v jiném než jednacím jazyce podle správního řádu, předkládá se v originále a současně v překladu do českého jazyka. V pochybnostech o správnosti překladu může ministerstvo požadovat úředně ověřený překlad.

§ 93

Kauce

(1) Provozovatel je povinen poskytnout kauci

a) složením peněžních prostředků na zvláštní účet ministerstva nebo

b) bankovní zárukou, kterou přijalo ministerstvo.

(2) Kauce musí být poskytnuta po celou dobu trvání právních účinků úvodního povolení tak, aby její celková výše odpovídala kauční skupině, v níž je provozovatel zařazen. Pro účely určení celkové výše poskytnuté kauce podle tohoto zákona se nepřihlíží k bankovní záruce, pokud zbývá méně než 18 měsíců do dne, kdy uplyne doba, na kterou je poskytnuta.

(3) Pokud provozovatel přejde do vyšší kauční skupiny, je povinen poskytnout kauci ve výši podle nové kauční skupiny do 60 dnů ode dne přechodu.

(4) Ministerstvo přijme pouze bankovní záruku nebo její dodatek, které

a) jsou poskytnuty k zajištění nedoplatku evidovaného k devadesátému dni ode dne zrušení nebo zániku úvodního povolení nebo přechodu do nižší kauční skupiny u

1. ministerstva nebo

2. jiného správce daně, který o jeho uhrazení ministerstvo požádal,

b) nepřipouštějí uplatnění námitek výstavcem bankovní záruky,

c) nepodmiňují plnění předložením určitého dokumentu,

d) se řídí podle českého právního řádu,

e) jsou poskytnuty

1. bankou,

2. spořitelním a úvěrním družstvem,

3. zahraniční bankou se sídlem v jiném členském státě Evropské unie nebo ve státě, který je smluvní stranou Dohody o Evropském hospodářském prostoru, nebo

4. zahraniční bankou se sídlem v jiném než členském státě Evropské unie nebo ve státě, který je smluvní stranou Dohody o Evropském hospodářském prostoru, pokud vykonává činnost na území členského státu Evropské unie nebo státu, který je smluvní stranou Dohody o Evropském hospodářském prostoru, prostřednictvím své pobočky,

f) jsou poskytnuty na dobu, která nesmí být kratší než 3 roky ode dne, kdy ministerstvu došla záruční listina nebo její dodatek,

g) vznikají prohlášením výstavce v záruční listině nebo jejím dodatku, které jsou v listinné podobě, a

h) obsahují závazek výstavce, že z bankovní záruky bude plněno nejpozději do 15 dnů ode dne nabytí právní moci výzvy k plnění.

(5) Pro správu placení kauce se použijí přiměřeně ustanovení daňového řádu.

§ 94

Změna způsobu poskytnutí kauce

(1) Pokud provozovatel navrhne změnu způsobu poskytnutí kauce ze složení peněžních prostředků na poskytnutí bankovní záruky, pokud ministerstvo tuto bankovní záruku přijme a pokud by se na základě tohoto postupu celková výše poskytnuté kauce nestala nižší než výše kauce pro kauční skupinu, v níž je provozovatel zařazen, stanou se složené peněžní prostředky, s výjimkou peněžních prostředků, které jsou předmětem postupu podle § 96, v příslušném rozsahu vratitelným přeplatkem, který ministerstvo vrátí na žádost provozovatele, a to do 30 dnů ode dne podání žádosti ministerstvu nebo ode dne přijetí bankovní záruky, kterou je poskytnuta kauce, ministerstvem, podle toho, který den nastane později.

(2) Pokud provozovatel navrhne změnu způsobu poskytnutí kauce z bankovní záruky, kterou je poskytnuta kauce nebo její část s výjimkou bankovní záruky, která je předmětem postupu podle § 96, pokud ministerstvo přijme novou bankovní záruku nebo její dodatek anebo provozovatel složí peněžní prostředky, a pokud by se na základě tohoto postupu celková výše poskytnuté kauce nestala nižší než výše kauce pro kauční skupinu, v níž je provozovatel zařazen, ministerstvo podle povahy záruční listiny vrátí záruční listinu včetně jejích případných dodatků nebo vydá prohlášení o zproštění závazku z bankovní záruky, a to na žádost provozovatele do 30 dnů ode dne, kdy žádost došla, nebo ode dne, kdy byly složeny peněžní prostředky, anebo ode dne, kdy ministerstvo přijalo bankovní záruku, kterou je poskytnuta kauce, podle toho, který den nastane později.

§ 95

Výše kauce

(1) Provozovatel poskytuje kauci ve výši podle kauční skupiny, do které je zařazen. Provozovatel je zařazen v kauční skupině 1, nepřešel-li do jiné kauční skupiny.

(2) Rozhodnou daní se pro účely tohoto zákona rozumí daň z hazardních her, která je poslední známou daní k poslednímu dni zdaňovacího období daně z hazardních her bezprostředně následujícího po zdaňovacím období daně z hazardních her, ve kterém tato daň vznikla.

(3) Výše kauce a rozhodná daň pro jednotlivou kauční skupinu činí:

I----------------I------------------I----------------------------------------I
I kauční skupina I    výše kauce    I             rozhodná daň               I
I                I                  I-------------------I--------------------I
I                I                  I      nejméně      I      méně než      I 
I----------------I------------------I-------------------I--------------------I
I       1        I    20 000 000 Kč I                 0 I       5 000 000 Kč I
I----------------I------------------I-------------------I--------------------I
I       2        I    70 000 000 Kč I      5 000 000 Kč I      50 000 000 Kč I
I----------------I------------------I-------------------I--------------------I
I       3        I   150 000 000 Kč I     50 000 000 Kč I     200 000 000 Kč I
I----------------I------------------I-------------------I--------------------I
I       4        I   300 000 000 Kč I    200 000 000 Kč I                    I
I----------------I------------------I-------------------I--------------------I

(4) Provozovatel přejde do jiné kauční skupiny k prvnímu dni kalendářního čtvrtletí bezprostředně následujícího po kalendářním čtvrtletí, ve kterém dojde k naplnění podmínky pro tento přechod.

(5) Podmínkou pro přechod do vyšší kauční skupiny je skutečnost, že rozhodná daň odpovídá výši rozhodné daně pro tuto kauční skupinu podle odstavce 3.

(6) Podmínkou pro přechod do nižší kauční skupiny je skutečnost, že všechny rozhodné daně vzniklé ve druhém až pátém zdaňovacím období daně z hazardních her bezprostředně předcházejícím danému kalendářnímu čtvrtletí odpovídají výši rozhodné daně pro tuto nebo nižší kauční skupinu podle odstavce 3.

§ 96

Použití kauce

(1) Dojde-li k pravomocnému a účinnému zrušení úvodního povolení, k jeho zániku, nebo k přechodu do nižší kauční skupiny, stávají se složené peněžní prostředky v příslušném rozsahu přeplatkem provozovatele. Tento přeplatek se stane vratitelným nejdříve devadesátým dnem ode dne jeho vzniku. Ministerstvo vrátí vratitelný přeplatek na žádost provozovatele do 60 dnů ode dne obdržení žádosti o vrácení vratitelného přeplatku.

(2) Dojde-li k pravomocnému a účinnému zrušení úvodního povolení, k jeho zániku nebo k přechodu do nižší kauční skupiny, vyzve ministerstvo v příslušném rozsahu výstavce bankovní záruky k uhrazení nedoplatku evidovaného k devadesátému dni ode dne zrušení úvodního povolení, ode dne jeho zániku, nebo ode dne přechodu do nižší kauční skupiny u ministerstva nebo u jiného správce daně, který o jeho uhrazení ministerstvo požádal. Ministerstvo vyzve výstavce bankovní záruky k uhrazení nedoplatku nejdříve po 90 dnech, nejpozději však do 6 měsíců ode dne zrušení úvodního povolení, ode dne jeho zániku, nebo ode dne přechodu do nižší kauční skupiny. To platí i pro bankovní záruku, ke které se nepřihlíží pro účely určení celkové výše poskytnuté kauce. Proti výzvě výstavci bankovní záruky může výstavce podat rozklad; včas podaný rozklad má odkladný účinek a lhůta podle věty druhé se v řízení o tomto rozkladu nepoužije.

(3) Přeplatek podle odstavce 1 není vratitelným přeplatkem po dobu, kdy je vedeno řízení

a) správcem daně z hazardních her,

1. jehož výsledkem může být rozhodnutí o stanovení daně z hazardních her,

2. které bylo zahájeno do 30 dnů ode dne podání žádosti o vrácení vratitelného přeplatku a

3. jehož zahájení správce daně včas oznámí ministerstvu; správce daně je povinen oznámit ministerstvu ukončení takového řízení,

b) orgánem vykonávajícím státní správu v oblasti provozování hazardních her,

1. jehož výsledkem může být rozhodnutí o uložení pokuty podle tohoto zákona,

2. které bylo zahájeno do 30 dnů ode dne podání žádosti o vrácení vratitelného přeplatku a

3. jehož zahájení orgán vykonávající státní správu v oblasti provozování hazardních her včas oznámí ministerstvu; orgán vykonávající státní správu v oblasti provozování hazardních her je povinen oznámit ministerstvu ukončení takového řízení.

(4) Z důvodu odstranění tvrdosti právního předpisu může ministerstvo na žádost provozovatele rozhodnout o tom, že se odstavec 3 nepoužije na část přeplatku podle odstavce 1, která zjevně nebude použita k úhradě nedoplatku na dani z hazardních her, pokutě uložené za přestupek podle tohoto zákona, jiném peněžitém plnění uloženém podle tohoto zákona nebo jejich příslušenství.

(5) Výstavce bankovní záruky je povinen částku uhradit do 15 dnů ode dne nabytí právní moci výzvy. Výstavce bankovní záruky je povinen bez zbytečného odkladu vyrozumět ministerstvo o uhrazení této částky.

(6) Z kauce se přednostně hradí nedoplatek na dani z hazardních her, pokutě uložené za přestupek podle tohoto zákona, jiném peněžitém plnění uloženém podle tohoto zákona nebo jejich příslušenství.

(7) V případě, že byla kauce poskytnuta více způsoby, ministerstvo ke dni zrušení úvodního povolení, ke dni jeho zániku, nebo ke dni přechodu do nižší kauční skupiny určí, v jakém pořadí mají být použity jednotlivé způsoby poskytnutí kauce.

(8) Ministerstvo žádosti správce daně o úhradu nedoplatku nevyhoví, pokud by to mohlo ohrozit splnění povinnosti vrátit vratitelný přeplatek ve lhůtě pro jeho vrácení nebo ohrozit úhradu nedoplatku z bankovní záruky a pokud tato žádost dojde ministerstvu po

a) jedenáctém pracovním dni přede dnem, kdy uplyne lhůta stanovená pro vrácení vratitelného přeplatku, je-li kauce poskytnuta složením peněžních prostředků, nebo

b) stodevatenáctém dni ode dne pravomocného a účinného zrušení úvodního povolení, ode dne jeho zániku, nebo ode dne přechodu do nižší kauční skupiny, je-li kauce poskytnuta bankovní zárukou.

§ 97

Zrušení úvodního povolení

(1) Zjistí-li ministerstvo, že provozovatel přestal splňovat podmínky stanovené pro vydání úvodního povolení, připouští-li povaha těchto podmínek toto splnění a nehrozí-li nebezpečí z prodlení, vyzve provozovatele k jejich splnění a k doložení jejich splnění.

(2) Má-li ministerstvo pochybnosti o tom, zda provozovatel splňuje podmínky stanovené pro vydání úvodního povolení, vyzve provozovatele k odstranění těchto pochybností a doložení splnění podmínek.

(3) Ministerstvo zruší úvodní povolení z moci úřední,

a) nezajistí-li provozovatel na základě výzvy podle odstavce 1 splnění podmínek stanovených pro vydání tohoto povolení,

b) nedošlo-li k odstranění pochybností na základě výzvy podle odstavce 2,

c) nedoloží-li provozovatel na základě výzvy podle odstavce 1 nebo 2 splnění podmínek stanovených pro toto povolení,

d) vyjdou-li dodatečně najevo skutečnosti, pro které by nebylo toto povolení provozovateli vydáno,

e) přestane-li provozovatel splňovat podmínky stanovené tímto zákonem pro toto povolení a nelze-li postupovat podle odstavce 1.

(4) Ministerstvo zruší úvodní povolení na žádost provozovatele.

§ 98

Zánik úvodního povolení

Úvodní povolení k provozování hazardní hry zaniká zrušením nebo zánikem provozovatele.

Díl 3

Základní povolení

§ 99

Podání žádosti o základní povolení bez úvodního povolení

Provozovatel může podat žádost o vydání základního povolení také před nabytím právních účinků úvodního povolení.

§ 100

Vydání základního povolení

(1) Základní povolení je rozhodnutí o udělení oprávnění k provozování daného druhu hazardní hry.

(2) Ministerstvo vydá základní povolení,

a) má-li provozovatel úvodní povolení,

b) nebude-li provozování hazardní hry narušovat veřejný pořádek,

c) je-li zaručeno řádné provozování hazardní hry a zajištěno řádné technické vybavení,

d) má-li provozovatel věcné, personální a organizační předpoklady potřebné pro výkon činnosti v rozsahu, v jakém hodlá provozovat hazardní hry, a

e) nedošlo-li v posledních 3 letech přede dnem podání žádosti o základní povolení ke zrušení základního povolení pro daný druh hazardní hry podle § 103 odst. 3 písm. e).

(3) V základním povolení ministerstvo stanoví hazardní hru, na niž se povolení vydává, její druh a podmínky jejího provozování a schválí herní plán a zařízení, jehož pomocí má být hazardní hra provozována.

(4) V případě žádosti o základní povolení ke sdílené loterii podává každý provozovatel žádost samostatně.

(5) Základní povolení se vydává nejdéle na dobu 6 let.

§ 101

Náležitosti žádosti o základní povolení

(1) Žádost o základní povolení musí vedle obecných náležitostí žádosti podle správního řádu obsahovat požadovaný druh hazardní hry.

(2) Součástí žádosti o základní povolení je

a) herní plán v elektronické podobě jako datový soubor s textovou vrstvou umožňující vyhledávání,

b) dokument o odborném posouzení a osvědčení o provozuschopnosti v elektronické podobě jako datový soubor s textovou vrstvou umožňující vyhledávání obsahující

1. jejich originál, nebo

2. dokument, který vznikl převedením jejich originálu do elektronického dokumentu obsaženého v tomto datovém souboru způsobem zajišťujícím shodu obsahu originálu s tímto dokumentem, pokud je originál v listinné podobě,

c) dokument o umístění serveru, jde-li o druh hazardní hry, u níž nedochází k tvorbě náhody v místě účasti na hazardní hře, a

d) dokument prokazující splnění podmínky podle § 100 odst. 2 písm. d).

(3) V případě žádosti o peněžitou, věcnou nebo okamžitou loterii je žadatel povinen přiložit i vzor losu, který musí být takto označen, a dokumentaci prokazující jejich zabezpečení proti zneužití nebo jejich výrobní specifikaci.

(4) V případě žádosti o kursovou sázku nebo totalizátorovou hru je žadatel povinen přiložit i seznam míst, kde bude umožňována účast na kursové sázce nebo totalizátorové hře, a smlouvu uzavřenou s tím, kdo bude monitorovat ovlivňování sportovních výsledků.

(5) Dokument podle odstavce 2 písm. a), c) a d) nesmí být ke dni podání žádosti starší 3 měsíců.

§ 102

Změna základního povolení

(1) Ministerstvo nahradí dosavadní základní povolení novým, pokud

a) provozovatel podá žádost, ve které navrhne změnu údajů, k jejichž změně

1. může dojít až na základě změny základního povolení,

2. došlo při bezodkladném zásahu podle § 109b, nebo

3. došlo podle § 109c odst. 5,

b) dojde ke změně dalších údajů, které jsou uvedeny v základním povolení, nebo

c) jím v odůvodněných případech změní nebo doplní podmínky pro řádné provozování hazardní hry stanovené v dosavadním základním povolení.

(2) Nové základní povolení podle odstavce 1 se vydává nejdéle na dobu trvání právních účinků původního základního povolení.

(3) V odůvodnění nového povolení se odůvodňují pouze změny oproti dosavadnímu povolení.

§ 103

Zrušení základního povolení

(1) Zjistí-li ministerstvo, že provozovatel přestal splňovat podmínky stanovené pro vydání základního povolení, vyzve provozovatele k jejich splnění ve stanovené lhůtě, pokud povaha těchto podmínek toto splnění připouští a nehrozí nebezpečí z prodlení.

(2) Má-li ministerstvo pochybnosti o tom, zda provozovatel splňuje podmínky stanovené pro vydání základního povolení, vyzve provozovatele k odstranění těchto pochybností a doložení splnění podmínek.

(3) Ministerstvo zruší základní povolení z moci úřední,

a) nezajistí-li provozovatel na základě výzvy podle odstavce 1 splnění podmínek stanovených pro vydání tohoto povolení,

b) nedošlo-li k odstranění pochybností na základě výzvy podle odstavce 2,

c) nedoloží-li provozovatel na základě výzvy podle odstavce 1 nebo 2 splnění podmínek stanovených pro toto povolení,

d) vyjdou-li dodatečně najevo skutečnosti, pro které by nebylo toto povolení provozovateli vydáno,

e) poruší-li provozovatel opakovaně nebo závažným způsobem povinnosti stanovené

1. tímto zákonem,

2. zákonem upravujícím daň z hazardních her nebo

3. základním povolením nebo

f) přestane-li provozovatel splňovat podmínky stanovené tímto zákonem pro toto povolení a nelze-li postupovat podle odstavce 1.

(4) Ministerstvo zruší základní povolení na žádost provozovatele.

§ 104

Zánik základního povolení

Základní povolení zaniká

a) uplynutím doby, na kterou bylo uděleno,

b) zrušením nebo zánikem provozovatele, kterému bylo základní povolení uděleno, nebo

c) zrušením nebo zánikem úvodního povolení.

§ 104a

Povinnosti provozovatele po zrušení nebo zániku oprávnění provozovat hazardní hru

(1) Provozovatel má práva a povinnosti týkající se činností potřebných pro ukončení a vypořádání hazardní hry, záznamní povinnosti, evidenční povinnosti a jiné povinnosti uchovávat doklady podle tohoto zákona po dobu stanovenou tímto zákonem, a to i v případě, kdy je zrušeno nebo zanikne povolení podle tohoto zákona nebo přestane být provozovatelem.

(2) Zanikne-li právnická osoba, která má práva a povinnosti podle odstavce 1 a která má právního nástupce, přechází tato práva a povinnosti na tohoto právního nástupce. Tento právní nástupce je povinen tuto skutečnost oznámit ministerstvu do 30 dnů ode dne, kdy na něj přešla tato práva a povinnosti.

(3) Zaniká-li právnická osoba, která má záznamní povinnost, evidenční povinnost nebo jinou povinnost uchovávat doklady nebo záznamy podle tohoto zákona, bez právního nástupce, je povinna předat doklady, jiné písemnosti a záznamy, které jsou předmětem těchto povinností, ministerstvu.

Díl 4

Povolení k umístění herního prostoru

§ 104b

Vydání povolení k umístění herního prostoru

(1) Povolení k umístění herního prostoru je rozhodnutí navazující na základní povolení, kterým je uděleno oprávnění k umístění herního prostoru a provozování příslušné hazardní hry v něm.

(2) Povolení k umístění herního prostoru vydává v přenesené působnosti obecní úřad obce, v jejímž územním obvodu se tento herní prostor nachází.

§ 104c

Rozhodnutí o žádosti o vydání povolení k umístění herního prostoru

(1) Obecní úřad vydá povolení k umístění herního prostoru,

a) má-li žadatel základní povolení k provozování daného druhu hazardní hry,

b) není-li umístění herního prostoru v rozporu s tímto zákonem a obecně závaznou vyhláškou obce a

c) nebylo-li v posledních 3 letech přede dnem podání žádosti o povolení k umístění herního prostoru tomuto žadateli zrušeno povolení k umístění herního prostoru stejného druhu na daném místě podle § 104f odst. 3 písm. d).

(2) V povolení k umístění herního prostoru obecní úřad povolí umístění herny nebo kasina, provozování příslušné hazardní hry, provozní dobu herního prostoru, počet a typ hracích stolů živé hry s uvedením jejich evidenčního čísla, počet zařízení vytvářejících náhodný proces výsledku hry bingo s uvedením jejich výrobního čísla a počet koncových zařízení, jejichž prostřednictvím bude hazardní hra provozována, včetně uvedení jejich typu, výrobního čísla a přesného počtu herních pozic.

(3) Povolení k umístění herního prostoru se vydává na dobu trvání právních účinků základního povolení k provozování daného druhu hazardní hry, nejdéle však na dobu 3 let.

§ 104d

Náležitosti žádosti o povolení k umístění herního prostoru

(1) V žádosti o povolení k umístění herního prostoru musí vedle obecných náležitostí žádosti podle správního řádu žadatel uvést

a) druh, adresu a provozní dobu herního prostoru,

b) druh hazardní hry, která má být v daném herním prostoru provozována,

c) typ, výrobní číslo a počet herních pozic koncového zařízení, jejichž prostřednictvím bude hazardní hra provozována,

d) počet a typ hracích stolů živé hry s uvedením jejich evidenčního čísla,

e) počet zařízení vytvářejících náhodný proces výsledku hry bingo s uvedením jejich výrobního čísla.

(2) Součástí žádosti o povolení k umístění herního prostoru je

a) základní povolení k provozování daného druhu hazardní hry,

b) osvědčení o provozuschopnosti pro každé technické zařízení, jehož prostřednictvím je hazardní hra provozována,

c) doklad o právním důvodu užívání prostor, v nichž má být provozována hazardní hra; to neplatí, je-li právní důvod zjistitelný z informačního systému veřejné správy nebo jeho části, která je veřejnou evidencí, rejstříkem nebo seznamem, a

d) půdorysné vymezení herního prostoru s vyznačením

1. všech vstupů do herního prostoru, oken a výloh,

2. navrhovaného způsobu užívání jednotlivých místností a prostorů v herním prostoru,

3. navrhovaných zón pro provoz technické hry, živé hry a binga, podle toho, jaká hazardní hra má být v herním prostoru provozována.

(3) Dokument podle odstavce 2 písm. c) nesmí být ke dni podání žádosti starší 3 měsíců.

§ 104e

Změna povolení k umístění herního prostoru

(1) Obecní úřad nahradí dosavadní povolení k umístění herního prostoru novým, pokud

a) provozovatel podá žádost, ve které navrhne změnu údajů, k jejichž změně může dojít až na základě změny povolení k umístění herního prostoru, nebo

b) dojde ke změně dalších údajů, které jsou uvedeny v povolení k umístění herního prostoru.

(2) Nové povolení k umístění herního prostoru podle odstavce 1 se vydává nejdéle na dobu trvání právních účinků původního povolení k umístění herního prostoru.

(3) K nahrazení dosavadního povolení k umístění herního prostoru novým obecní úřad přistoupí pouze tehdy, jsou-li i nadále splněny podmínky pro vydání povolení k umístění herního prostoru.

(4) V odůvodnění nového povolení se odůvodňují pouze změny oproti dosavadnímu povolení.

§ 104f

Zrušení povolení k umístění herního prostoru

(1) Zjistí-li obecní úřad, že nejsou splněny podmínky stanovené pro vydání povolení k umístění herního prostoru, vyzve provozovatele k jejich splnění v jím stanovené lhůtě, pokud povaha těchto podmínek toto splnění připouští a nehrozí nebezpečí z prodlení.

(2) Má-li obecní úřad pochybnosti o tom, zda provozovatel splňuje podmínky stanovené pro povolení k umístění herního prostoru, vyzve provozovatele k odstranění těchto pochybností a doložení splnění podmínek.

(3) Obecní úřad zruší povolení k umístění herního prostoru z moci úřední,

a) nezajistí-li provozovatel na základě výzvy podle odstavce 1 splnění podmínek stanovených pro vydání tohoto povolení,

b) nedošlo-li k odstranění pochybností na základě výzvy podle odstavce 2,

c) nedoloží-li provozovatel na základě výzvy podle odstavce 1 nebo 2 splnění podmínek stanovených pro toto povolení,

d) poruší-li provozovatel opakovaně nebo závažným způsobem povinnosti stanovené

1. tímto zákonem nebo

2. základním povolením k provozování daného druhu hazardní hry nebo

e) přestane-li provozovatel splňovat podmínky stanovené tímto zákonem pro toto povolení a nelze-li postupovat podle odstavce 1.

(4) Obecní úřad zruší povolení k umístění herního prostoru na žádost provozovatele.

§ 104g

Zánik povolení k umístění herního prostoru

Povolení k umístění herního prostoru zaniká

a) uplynutím doby, na kterou bylo uděleno, nebo

b) zrušením nebo zánikem základního povolení k provozování daného druhu hazardní hry.".

102. V § 105 písm. a) se částka "100 000 Kč" nahrazuje částkou "200 000 Kč".

103. V § 108a odst. 3 se slova "pro Plzeňský kraj" nahrazují slovy "v Plzni".

104. V § 108b odstavec 1 zní:

"(1) Z výkaznictví musí být zřejmý chronologický přehled o herních a finančních datech v rozsahu stanoveném ve vyhlášce.".

105. V § 108b se odstavce 2 a 3 zrušují.

Dosavadní odstavec 4 se označuje jako odstavec 2.

106. V § 108c odstavce 1 a 2 znějí:

"(1) Provozovatel poskytuje výkaznictví prostřednictvím zabezpečeného dálkového přístupu ke svému serveru, a to ve formě automatizovaného výstupu ve stanoveném rozsahu, formátu a struktuře za vykazované období v délce stanovené ve vyhlášce, která nesmí být kratší než 1 hodina.

(2) Automatizovaný výstup se poskytuje ve lhůtě stanovené ve vyhlášce, která nesmí být kratší než 1 hodina.".

107. V § 108c odst. 5 se slova "pro Plzeňský kraj" nahrazují slovy "v Plzni".

108. V § 108d se doplňuje odstavec 3, který zní:

"(3) Orgán vykonávající státní správu v oblasti provozování hazardních her může provozovateli rozhodnutím uložit povinnost k odstranění chyby ve výkaznictví.".

109. V § 108e odst. 1 úvodní části ustanovení se za slovo "provozovatel" vkládají slova " , fyzická osoba činná pro provozovatele" a slova "podle § 16" se zrušují.

110. V § 108e odst. 1 písm. a) a b) se slova "podle § 16" zrušují.

111. V § 108e odst. 5 písm. c) se za slova "provozovateli" vkládají slova " , fyzické osobě pro něj činné" a slova "podle § 16" se zrušují.

112. V § 108f odst. 1 úvodní části ustanovení se slova "podle § 16" zrušují.

113. V § 108f odst. 1 písm. a) se slova "z hazardních her pro výkon správy této daně" zrušují.

114. V § 108f odst. 1 písm. h) se za slovo "úřadu" vkládají slova " , zpravodajské službě České republiky, Ministerstvu vnitra nebo Policii České republiky".

115. V § 108f odst. 2 úvodní části ustanovení a v § 108g odst. 1 a 2 se slova "podle § 16" zrušují.

116. V § 108i úvodní části ustanovení se za slovo "provozovatel" vkládají slova "nebo osoba pro něj činná" a slova "podle § 16" se zrušují.

117. V § 108i se vkládají nová písmena a) a b), která znějí:

"a) správci daně,

b) Finančnímu analytickému úřadu na základě zákona o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu nebo zákona o provádění mezinárodních sankcí,".

Dosavadní písmena a) až e) se označují jako písmena c) až g).

118. V § 108i písm. g) se za slovo "úřadu" vkládají slova " , zpravodajské službě České republiky, Ministerstvu vnitra nebo Policii České republiky".

119. V § 109 odst. 1 se slova "Provozovatel hazardní hry" nahrazují slovem "Provozovatel" a text "e)" se nahrazuje textem "f)".

120. V § 109 se doplňují odstavce 3 a 4, které znějí:

"(3) Hazardní hru, internetovou hru a zařízení, jehož prostřednictvím jsou tyto hazardní hry provozovány, může provozovatel provozovat pouze, pokud

a) neuplynula doba platnosti dokumentu o odborném posouzení a osvědčení o provozuschopnosti,

1. na základě kterých bylo vydáno základní povolení a povolení k umístění herního prostoru, nebo

2. které jsou předloženy podle § 87 odst. 2 nebo 3,

b) mají vlastnosti podle platného dokumentu o odborném posouzení a osvědčení o provozuschopnosti.

(4) Odstavec 3 se nepoužije, pokud se dokument o odborném posouzení a osvědčení o provozuschopnosti k dané hazardní hře, internetové hře nebo zařízení, jehož prostřednictvím jsou tyto hazardní hry provozovány, nevydávají.".

121. V § 109a odst. 2 písm. f) se slova " , pokud provozovatel takovou osobu pověřil" zrušují.

122. V § 109a se za odstavec 2 vkládá nový odstavec 3, který zní:

"(3) Provozovatel je povinen uchovávat alespoň následující doklady vztahující se k evidenci podle odstavce 1:

a) dokument prokazující způsobilost osoby podle odstavce 2 písm. d) a

b) pověření osoby podle odstavce 2 písm. f).".

Dosavadní odstavce 3 až 5 se označují jako odstavce 4 až 6.

123. V § 109a odst. 4 se za větu první vkládá věta "To neplatí pro živou hru neprovozovanou jako internetová hra.".

124. V § 109a odstavec 5 zní:

"(5) Pokud se evidence podle odstavce 1 vztahuje k hazardní hře nebo zařízení, které jsou provozovány v herním prostoru, musí v něm být přístupná tak, aby do ní dozorující orgán mohl nahlédnout kdykoliv v průběhu jeho provozní doby.".

125. V § 109a odst. 6 se číslo "5" nahrazuje číslem "3".

126. V § 109b odst. 4 se číslo "94" nahrazuje číslem "102".

127. V § 109c odst. 3 se slova "§ 93 nebo 101" nahrazují textem "§ 86".

128. V § 109c odst. 4 se za větu první vkládají věty "Pověřená osoba je povinna vydat výstupní dokument posuzování těchto změn do 90 dnů ode dne, kdy jí tato žádost došla. Neposkytne-li provozovatel pověřené osobě součinnost umožňující v této lhůtě dostatečně posoudit provedenou změnu, platí, že nejde o změnu malého rozsahu.".

129. V § 109c odst. 5 se číslo "94" nahrazuje číslem "102".

130. V § 110 odst. 1 se za text "odst. 1" vkládají slova "s výjimkou živé hry neprovozované jako internetová hra".

131. V § 110 odstavec 3 zní:

"(3) Podmínkou pro vydání pověření k odbornému posuzování a osvědčování je

a) bezúhonnost,

b) akreditace pro odborné posuzování, zkoušení a inspekci technických herních zařízení a

c) zajištění řádného výkonu odborného posuzování a osvědčování.".

132. V § 110 se za odstavec 3 vkládají nové odstavce 4 až 6, které znějí:

"(4) Podmínku podle odstavce 3 písm. a) musí splňovat

a) žadatel,

b) člen statutárního orgánu žadatele a je-li tímto členem právnická osoba, musí být bezúhonnou též fyzická osoba, která ji v tomto orgánu zastupuje,

c) člen dozorčí rady, správní rady nebo jiného obdobného kontrolního orgánu žadatele a je-li tímto členem právnická osoba, musí být bezúhonnou též fyzická osoba, která ji v tomto orgánu zastupuje,

d) prokurista žadatele a

e) skutečný majitel žadatele.

(5) K žádosti o pověření k odbornému posuzování a osvědčování žadatel přiloží

a) seznam osob, které jsou

1. členem žadatele,

2. členem statutárního orgánu žadatele,

3. členem dozorčí rady, správní rady nebo jiného obdobného kontrolního orgánu žadatele,

4. prokuristou žadatele,

5. skutečným majitelem žadatele,

b) identifikační údaje všech osob podle písmene a),

c) doklady o bezúhonnosti všech osob podle odstavce 4; to neplatí v případě osoby, jejíž bezúhonnost může ministerstvo automatizovaným způsobem zjistit z rejstříků a evidencí, do nichž má zřízen automatizovaný přístup, pokud ministerstvo tuto skutečnost zveřejní na svých internetových stránkách,

d) doklady o bezúhonnosti osoby v cizím státě nebo čestná prohlášení o bezúhonnosti pro všechny osoby podle odstavce 4, které musí podle tohoto zákona být bezúhonné také ve vztahu k cizímu státu,

e) doklad o akreditaci podle odstavce 3 písm. b) a

f) dokumentaci prokazující skutečnosti podle odstavce 3 písm. c).

(6) Dokument přiložený k žádosti o pověření k odbornému posuzování a osvědčování nesmí být ke dni podání žádosti starší

a) 30 dnů, pokud jde o dokument podle odstavce 5 písm. c),

b) 3 měsíců, pokud jde o dokument podle odstavce 5 písm. a), b) nebo d).".

Dosavadní odstavec 4 se označuje jako odstavec 7.

133. V § 110a se doplňuje odstavec 3, který zní:

"(3) Na doklad o bezúhonnosti předložený podle odstavce 1 se použije § 110 odst. 6 obdobně. Stáří dokladu se při tom posuzuje ve vztahu ke dni jeho předložení.".

134. V § 111 se za odstavec 1 vkládá nový odstavec 2, který zní:

"(2) Má-li ministerstvo pochybnosti o tom, zda pověřená osoba splňuje podmínky stanovené pro vydání pověření k odbornému posuzování a osvědčování, vyzve pověřenou osobu k odstranění těchto pochybností a doložení splnění podmínek.".

Dosavadní odstavce 2 a 3 se označují jako odstavce 3 a 4.

135. V § 111 odst. 3 písmeno a) zní:

"a) nezajistí-li pověřená osoba na základě výzvy podle odstavce 1 splnění podmínek stanovených pro vydání tohoto pověření,".

136. V § 111 odst. 3 se za písmeno a) vkládají nová písmena b) a c), která znějí:

"b) nedošlo-li k odstranění pochybností na základě výzvy podle odstavce 2,

c) nedoloží-li pověřená osoba na základě výzvy podle odstavce 1 nebo 2 splnění podmínek stanovených pro toto pověření,".

Dosavadní písmena b) až d) se označují jako písmena d) až f).

137. V § 112 se odstavec 2 zrušuje a zároveň se zrušuje označení odstavce 1.

138. V § 112a odst. 1 se na konci textu písmene a) doplňují slova "a dokumentací prokazující zajištění řádného výkonu odborného posuzování a osvědčování přiloženou k žádosti o vydání pověření k odbornému posuzování a osvědčování".

139. V § 112a odst. 1 se na konci písmene b) slovo "a" nahrazuje čárkou.

140. V § 112a se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje čárkou a doplňují se písmena d) a e), která znějí:

"d) zachovávat mlčenlivost o všech skutečnostech, které se dozvěděla při výkonu odborného posuzování a osvědčování, a

e) uchovávat související dokumentaci, ze které vycházela při odborném posuzování a osvědčování, a to až do uplynutí 5 let od posledního dne platnosti výstupního dokumentu odborného posouzení nebo osvědčení, ke kterým se tato dokumentace vztahuje.".

141. V § 112a se doplňují odstavce 3 až 5, které znějí:

"(3) Fyzická osoba činná pro pověřenou osobu je povinna zachovávat mlčenlivost o všech skutečnostech, které se dozvěděla při výkonu odborného posuzování a osvědčování.

(4) Na povinnosti mlčenlivosti podle odstavce 1 písm. d) a odstavce 3 se použijí § 108e až 108i obdobně.

(5) Pověřená osoba a ministerstvo v zájmu řádného odborného posuzování a osvědčování, výkonu státní správy v oblasti provozování hazardních her a ochrany veřejného zájmu vzájemně spolupracují a konzultují vývoj v oblasti provozování hazardních her.".

142. Za § 112a se vkládají nové § 112b a 112c, které včetně nadpisů znějí:

"§ 112b

Oznámení zahájení a ukončení odborného posuzovaní a osvědčování

(1) Pověřená osoba je povinna předem oznámit ministerstvu zahájení odborného posuzovaní a osvědčování. V oznámení uvede

a) identifikační údaje pověřené osoby,

b) den zahájení odborného posuzovaní a osvědčování,

c) identifikační a kontaktní údaje kontaktní osoby.

(2) Pověřená osoba je povinna oznámit ministerstvu nejméně 1 den před ukončením odborného posuzovaní a osvědčování okamžik ukončení odborného posuzovaní a osvědčování.

(3) Kontaktní osobou podle odstavce 1 je fyzická osoba pověřená pověřenou osobou ke styku s orgány veřejné moci ve věci odborného posuzování a osvědčování a v souvisejících záležitostech.

§ 112c

Povinnosti pověřené osoby po zrušení nebo zániku pověření k odbornému posuzování a osvědčování

(1) Pověřená osoba má povinnost poskytovat jí vydaný výstupní dokument odborného posouzení a osvědčení způsobem podle § 112a odst. 1 písm. c) a uchovávat související dokumentaci podle § 112a odst. 1 písm. e) až do uplynutí 5 let od posledního dne jejich platnosti, a to i v případě, kdy přestane být pověřenou osobou.

(3) Zaniká-li právnická osoba, která má práva a povinnosti podle odstavce 1, bez právního nástupce, je povinna předat doklady a jiné písemnosti, které jsou předmětem těchto povinností, ministerstvu.".

143. V § 114 se vkládá nové písmeno a), které zní:

"a) rozhoduje o vydání nebo zrušení úvodního povolení,".

Dosavadní písmena a) až j) se označují jako písmena b) až k).

144. V § 114 písm. d) se slova "připojení k internetu na území České republiky" nahrazují slovy "služby přístupu k internetu, provozovatelů internetové stránky nebo elektronického rozhraní".

145. V § 114 písm. f) se slova "podle § 16" zrušují.

146. V § 117 se za odstavec 4 vkládá nový odstavec 5, který zní:

"(5) Správce daně z hazardních her poskytuje ministerstvu informace získané při správě této daně v rozsahu informací

a) o porušení povinnosti stanovené zákonem upravujícím daň z hazardních her a o porušení požadavku finanční stability; tyto informace lze využít pouze pro účely řízení o zrušení základního povolení,

b) o výši rozhodné daně pro účely správy kauce, nebo

c) o nesprávném nebo chybějícím údaji v poskytnutém výkaznictví pro účely ověření správnosti a úplnosti údajů uvedených v poskytnutém výkaznictví a zjednání nápravy.".

Dosavadní odstavec 5 se označuje jako odstavec 6.

147. V § 117 odst. 6 se číslo "4" nahrazuje číslem "5".

148. V § 117 se doplňuje odstavec 7, který zní:

"(7) Poskytnutí informace podle odstavce 5 není porušením povinnosti mlčenlivosti podle daňového řádu. Jde-li o informaci, kterou ministerstvo získalo podle odstavce 5 písm. c), není její poskytnutí dozorujícímu orgánu porušením povinnosti mlčenlivosti podle daňového řádu.".

149. V § 121 odst. 6 se za slovo "stavu" vkládají slova "s výjimkou poškození vzniklého v souvislosti s postupem podle § 121b odst. 2".

150. Za § 121a se vkládá nový § 121b, který včetně nadpisu zní:

"§ 121b

Zvláštní ustanovení o peněžních prostředcích uvnitř zadržené věci

(1) Má-li dozorující orgán důvodné podezření, že zadržená věc obsahuje schránku, do které lze vkládat peněžní prostředky, a tato schránka nebyla zpřístupněna před zadržením věci, uloží dozorující orgán dozorované osobě nebo osobě, která má věc v době zadržení u sebe, povinnost zpřístupnit schránku v určený čas na určeném místě.

(2) Pokud dozorovaná osoba nebo osoba, která má věc v době zadržení u sebe, nesplní povinnost zpřístupnit schránku podle odstavce 1 v určený čas na určeném místě, zpřístupní ji dozorující orgán bez její součinnosti, a to i za použití síly.

(3) Povinnost podle odstavce 1 uloží dozorující orgán usnesením, proti kterému lze podat odvolání do 5 dnů ode dne jeho oznámení.

(4) Obsahuje-li zpřístupněná schránka peněžní prostředky, použije se na ně postup podle § 121.".

151. V části desáté hlavě II díly 1 a 2 včetně nadpisů znějí:

"Díl 1

Přestupky osob zúčastněných na provozování hazardních her

§ 122

Přestupky osob, které nejsou provozovatelem

(1) Osoba, která není provozovatelem, se dopustí přestupku tím, že

a) zpřístupňuje hazardní hru, ke které nebylo uděleno povolení nebo která nebyla řádně ohlášena, nebo napomáhá setkání za účelem pořádání takové hazardní hry s cílem získat pro sebe nebo jinou osobu majetkový prospěch z tohoto pořádání nebo setkání,

b) se účastní hazardní hry v rozporu s § 7 odst. 5,

c) poruší povinnost mlčenlivosti podle § 11, 108e, § 108h odst. 2 nebo § 112a odst. 3,

d) jako sázející úmyslně vyvolá chybu nebo nesprávný postup podle § 30 odst. 1,

e) se účastní sázky nebo vsadí na sázkovou událost v rozporu s § 38 odst. 1, 3 nebo 4, nebo

f) poruší některou z povinností souvisejících se zadržením věci podle § 121 odst. 4.

(2) Za přestupek lze uložit pokutu

a) do 1 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. a),

b) do 500 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. b, c), d), e) nebo f).

(3) Příkazem na místě lze uložit za přestupek podle odstavce 1 pokutu do 50 000 Kč.

§ 123

Přestupky provozovatelů

(1) Provozovatel se dopustí přestupku tím, že

b) nesplní řádně oznamovací povinnost stanovenou tímto zákonem,

c) nesplní řádně záznamní nebo jinou evidenční povinnost stanovenou tímto zákonem nebo uloženou dozorujícím orgánem anebo v rozporu s tímto zákonem nezpřístupní dozorujícímu orgánu záznam, evidenci nebo doklad, na které se vztahuje záznamní nebo jiná evidenční povinnost, tak, aby do nich mohl nahlédnout,

d) při provozování jiné než internetové hry poruší některý ze zákazů podle § 7 odst. 1 nebo 2,

e) při provozování internetové hry, do které účastník hazardní hry vložil vklad, poruší některý ze zákazů podle § 7 odst. 1 nebo 2,

f) v rozporu s § 7 odst. 3 písm. a) poskytne výhodu účastníkovi hazardní hry,

g) v rozporu s § 7 odst. 3 písm. b) poskytne výhodu účastníkovi hazardní hry,

h) v rozporu s § 7 odst. 4 přijme v rámci hazardní hry nepeněžní vklad nebo sázku,

i) pobídne k účasti na hazardní hře v rozporu s § 7 odst. 6,

j) nezajistí dostupnost informací a údajů v českém jazyce podle § 9,

k) v rozporu s § 9a přijme nebo vrátí plnění v jiné měně,

l) poruší některou z povinností souvisejících s vyplacením výhry podle § 10 odst. 1 až 6, 8, § 10a, 10b nebo 10c,

m) poruší povinnost mlčenlivosti podle § 11, 108e nebo § 108h odst. 2,

n) v rozporu s § 13 provozuje hazardní hru v prostoru, ve kterém nelze provozovat hazardní hru,

o) nesplní některou z povinností souvisejících s výkaznictvím podle § 13a nebo § 108a až 108d,

p) nesplní informační povinnost podle § 13b nebo 75,

q) poruší některou z povinností souvisejících s přepočtem měn podle § 13f,

r) poruší některou z povinností souvisejících se sebeomezujícími opatřeními podle § 14 až 15,

s) poruší některou z povinností souvisejících s prostředkem pro zamezení účasti na hazardní hře podle § 16bb odst. 1, 2 písm. a), odst. 4 až 6,

t) v rozporu s § 16bb odst. 2 písm. b) účastníkovi hazardní hry umožní vložit sázku do hry,

u) poruší některou z povinností souvisejících se zápisem fyzické osoby do rejstříku podle § 17 odst. 1,

v) poruší některou z povinností souvisejících s registrací a uživatelským kontem podle § 17a, § 17b odst. 2, 3, § 17c odst. 1, 3 nebo § 17d odst. 2 nebo 3,

w) umožní převod evidovaných peněžních nebo hracích prostředků v rozporu s § 17d odst. 4 nebo 5,

x) umožní založení uživatelského konta nebo vložení sázky do hazardní hry v rozporu s § 17d odst. 6,

y) poruší některou z povinností souvisejících s financováním internetové hry podle § 17e odst. 4 až 6, 8 nebo 9, nebo

z) nesplní některou z povinností souvisejících s uživatelským kontem podle § 17f odst. 1.

(2) Provozovatel se dále dopustí přestupku tím, že

a) neposkytne výpis z údajů evidovaných na uživatelském kontě podle § 17h,

b) poruší některou z povinností souvisejících s výplatou peněžních prostředků z uživatelského konta podle §17i,

c) v rozporu s § 17k odst. 1 zpoplatní nečinnost účastníka hazardní hry,

d) poruší některou z povinností souvisejících se zrušením uživatelského konta podle § 17l, § 17m odst. 1, 4, 6, § 17n odst. 1, § 17o odst. 4 nebo § 17p,

e) poruší některou z povinností souvisejících se zrušením uživatelského konta podle § 17m odst. 2, 3, 5, § 17n odst. 4 nebo § 17o odst. 3,

f) nezajistí dodržování postupu při manipulaci s hodnotovými žetony, hracími žetony, bankovkami nebo mincemi podle § 58 odst. 3,

g) poruší některou z povinností souvisejících s provozováním herního prostoru podle § 65, § 66 odst. 1 až 3 nebo 5,

h) poruší některou z povinností souvisejících s provozováním herny podle § 67,

i) poruší některou z povinností souvisejících s provozováním kasina podle § 68 až 68b,

j) v rozporu s § 68c odst. 2 vyčlení do studia započitatelný hrací stůl živé hry,

k) poruší některou z povinností souvisejících s provozováním studia podle § 68c odst. 3 nebo 4,

l) v rozporu s § 69 umožní vstup do herního prostoru osobě mladší 18 let,

m) poruší některou z povinností souvisejících s identifikací podle § 71 odst. 1 nebo 2,

n) nesplní některou z povinností souvisejících s monitorováním podle § 72 až 72c,

o) poruší některou z povinností souvisejících s nahlédnutím do schématu kamerového systému podle § 72d odst. 4,

p) v rozporu s § 73 odst. 4 nabízí nebo poskytuje zařízení umožňující účast na internetové hře,

q) poruší některou z povinností souvisejících s předložením dokumentů podle § 87,

r) poruší některou z povinností souvisejících s technickými požadavky podle § 109 odst. 1,

s) poruší některou z povinností souvisejících s technickými požadavky podle § 109a odst. 4, 5, § 109c odst. 4 nebo 5, nebo

t) poruší některou z povinností souvisejících se zadržením věci podle § 121 odst. 4.

(3) Provozovatel nebo jeho právní nástupce se dopustí přestupku tím, že poruší některou z povinností souvisejících se zrušením nebo zánikem oprávnění provozovat hazardní hru podle § 104a.

(4) Za přestupek podle odstavce 1 lze uložit pokutu

a) do 50 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle písmene a), d), e), n), o), t), u) nebo v),

b) do 5 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle písmene c), g), h), i), l), m), r), s), x), y) nebo z),

c) do 1 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle písmene b), f), j), k), p), q) nebo w).

(5) Za přestupek podle odstavce 2 lze uložit pokutu

a) do 50 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle písmene h), i), k), l), m), n), p) nebo r),

b) do 5 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle písmene b), c), d), f), g), j), o), q), s) nebo t),

c) do 1 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle písmene a) nebo e).

(6) Za přestupek podle odstavce 3 lze uložit pokutu do 5 000 000 Kč.

(7) Příkazem na místě lze uložit za přestupek podle odstavců 1 až 3 pokutu do 100 000 Kč.

Díl 2

Přestupky dalších osob

§ 123a

Přestupky pověřené osoby

(1) Pověřená osoba se dopustí přestupku tím, že

a) neoznámí změny skutečností rozhodných k vydání pověření k odbornému posuzování a osvědčování nebo o těchto skutečnostech nepředloží doklady podle § 110a,

b) při výkonu odborného posuzování a osvědčování nesplní některou z povinností podle § 112a odst. 1,

c) vydá výstupní dokument odborného posouzení a osvědčení v rozporu s § 112a odst. 2, nebo

d) neoznámí zahájení nebo ukončení odborného posuzování a osvědčování podle § 112b.

(2) Pověřená osoba nebo její právní nástupce se dopustí přestupku tím, že nesplní některou z povinností souvisejících se zrušením nebo zánikem pověření k odbornému posuzování a osvědčování podle § 112c odst. 1, 2 nebo 3.

(3) Za přestupek podle odstavce 1 lze uložit pokutu

a) do 5 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle písmene b),

b) do 1 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle písmene a), c) nebo d).

(4) Za přestupek podle odstavce 2 lze uložit pokutu do 5 000 000 Kč.

§ 123b

Přestupky související s blokací nepovolených internetových her

(1) Poskytovatel služby přístupu k internetu se dopustí přestupku tím, že v rozporu s § 84a odst. 1 a 3 umožní přístup k internetové stránce uvedené na seznamu nepovolených internetových her.

(2) Poskytovatel platebních služeb se dopustí přestupku tím, že v rozporu s § 84b odst. 1 a 3 provede platební transakci ve prospěch nebo k tíži účtu uvedeného na seznamu nepovolených internetových her.

(3) Provozovatel internetové stránky nebo elektronického rozhraní se dopustí přestupku tím, že v rozporu s § 84c odst. 1 a 3 šíří aplikaci, jejíž identifikátor je uveden na seznamu nepovolených internetových her.

(4) Za přestupek podle odstavce 1, 2 nebo 3 lze uložit pokutu do 1 000 000 Kč.".

152. V § 124 odst. 1 se slova "c) a f) a" nahrazují slovy "a) a e)," a za text "§ 123" se vkládají slova "a 123a".

153. V § 129 odstavec 2 zní:

"(2) K projednání přestupků v oblasti internetových her spočívajících v provozování hazardní hry v rozporu s § 7 odst. 2 písm. a) nebo b) je příslušný Celní úřad pro Plzeňský kraj.".

154. V § 129 odst. 2 se slova "pro Plzeňský kraj" nahrazují slovy "v Plzni".

155. V § 129 se za odstavec 2 vkládají nové odstavce 3 a 4, které znějí:

"(3) K projednání přestupků v oblasti internetových her podle tohoto zákona jiných než podle odstavce 2 je příslušný celní úřad, v jehož územním obvodu podezřelý z přestupku má nebo naposledy měl trvalý pobyt, je-li jím fyzická osoba, anebo má nebo naposledy měl sídlo, je-li jím právnická nebo podnikající fyzická osoba.

(4) Nelze-li určit místní příslušnost celního úřadu podle odstavce 3, je místně příslušný Celní úřad pro Plzeňský kraj.".

Dosavadní odstavce 3 a 4 se označují jako odstavce 5 a 6.

156. V § 129 odst. 4 se slova "pro Plzeňský kraj" nahrazují slovy "v Plzni".

157. V § 129 odst. 5 se text "j)" nahrazuje textem "c)", text "§ 108e" se nahrazuje slovy "podle tohoto zákona" a na konci odstavce se doplňuje věta "Nelze-li určit příslušnost, je příslušný celní úřad.".

158. V § 129 odst. 6 se slova "pověřených osob, poskytovatelů připojení k internetu na území České republiky a poskytovatelů platebních služeb" nahrazují slovy "podle dílu 2".

159. V § 130 písm. a) bodě 1 se za slovo "přiděleno," vkládají slova "číslo a druh průkazu totožnosti, stát, popřípadě orgán, který průkaz totožnosti vydal, a dobu jeho platnosti".

160. V § 130 písm. a) bodě 3 se slova "jméno, popřípadě jména, příjmení, rodné číslo," nahrazují slovy "vedle údajů podle bodu 1 také".

161. V § 130 se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a doplňuje se odstavec 2, který zní:

"(2) Na účastníka hazardní hry se vždy použije odstavec 1 písm. a) bod 1.".

162. V § 130a odst. 1 se slova "podle § 16" zrušují.

163. V § 131 se slova "podle § 16" zrušují.

164. V § 132 odst. 1 písm. d) se slovo "rejstříku" nahrazuje slovy "informačního systému".

165. Za § 132 se vkládá nový § 132a, který včetně nadpisu zní:

"§ 132a

Využívání údajů pro účely vedení rejstříku

(1) Ministerstvo může v rozsahu potřebném pro vedení rejstříku žádat od orgánu Finanční správy České republiky a od orgánu Celní správy České republiky poskytnutí údajů o nařízených a prováděných daňových exekucích. Poskytnutí těchto údajů není porušením mlčenlivosti podle daňového řádu.

(2) Ministerstvo může v rozsahu potřebném pro vedení rejstříku žádat, a to i automatizovaně, údaje z centrální evidence exekucí od jejího provozovatele, a to

a) jednotlivě nebo

b) dávkově s uvedením údajů o všech osobách zapsaných v části, která je veřejným seznamem.

(3) Orgán veřejné moci podle odstavce 1 nebo provozovatel centrální evidence exekucí podle odstavce 2 je povinen žádosti o poskytnutí údajů bez zbytečného odkladu vyhovět; poskytnutí údajů je bezúplatné.

(4) Údaje se poskytují způsobem umožňujícím dálkový a nepřetržitý přístup. Orgán veřejné moci podle odstavce 1 nebo provozovatel centrální evidence exekucí podle odstavce 2 je povinen poskytnout též údaje o změně nebo výmazu údajů.".

166. V § 133 odst. 1 písm. a) se slova "oznamování a zasílání informací a přenosu" nahrazují slovy " , obsahové náležitosti a lhůtu pro oznamování, uchovávání nebo zasílání informací a pro přenos".

167. V § 133 se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje čárkou a doplňují se písmena e) až g), která znějí:

"e) seznam zakázaných rizikových bonusů,

f) vzor žádosti o vydání úvodního povolení, základního povolení nebo povolení k umístění herního prostoru,

g) požadavky na minimální náležitosti herního plánu.".

168. V § 133 odst. 2 písm. a) se za slovo "vydání" vkládají slova "úvodního povolení,".

169. V § 133 se na konci odstavce 2 tečka nahrazuje čárkou a doplňují se písmena c) a d), která znějí:

"c) další podmínky provozování hazardní hry, které jsou potřebné k zajištění ochrany zdraví, majetku nebo jiného veřejného zájmu nebo pro dozor nad dodržováním povinností podle tohoto zákona,

d) další údaje, které musí obsahovat los, a případně způsob jejich uvedení na losu.".

Čl.XCIII

Oznámení

Čl.XCIV

Přechodná ustanovení

1. Správní řízení podle zákona č. 186/2016 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, která nebyla pravomocně skončena přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se dokončí podle zákona č. 186/2016 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.

2. Provozovatel provozuje hazardní hru podle části první hlavy II, § 14 až 15, 18 až 46, 48 až 58, 72, části čtvrté hlavy I a části osmé hlavy I zákona č. 186/2016 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, do dne zrušení, zániku nebo změny, pokud je provedena na základě žádosti provozovatele, základního povolení vydaného přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, účinného ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona, nebo vydaného v řízení podle bodu 1. Nenabyde-li do 1. dubna 2025 právní moci rozhodnutí o změně základního povolení na základě žádosti provozovatele, základní povolení k tomuto dni zanikne. Základní povolení takto nezanikne, pokud k 1. dubnu 2025 probíhá řízení o žádosti provozovatele o změnu základního povolení, která Ministerstvu financí došla před 1. dubnem 2025; základní povolení nezanikne, ledaže je tato žádost zamítnuta nebo je řízení o ní zastaveno. V takovém případě základní povolení zanikne ke dni zamítnutí žádosti nebo zastavení tohoto řízení. Účinnost rozhodnutí o takové žádosti o změnu základního povolení lze odložit nejvýše o 2 měsíce ode dne právní moci tohoto rozhodnutí. Ustanovení § 109b odst. 4 a § 109c odst. 4 a 5 zákona č. 186/2016 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, a § 8 až 13d, 13f až 15, části první hlavy IV, § 18 až 26, 27 až 38, 39 až 60f, 72 až 72b, 72d, části čtvrté hlavy I a části osmé hlavy I zákona č. 186/2016 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se při tom nepoužijí.

3. Provozovatel může provozovat herní prostor na základě povolení k umístění herního prostoru vydaného podle zákona č. 186/2016 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.

4. Provozovatel, který provozuje hazardní hru podle bodu 2, je oprávněn provést změnu v hazardní hře podle § 3 odst. 2 písm. a) až e) zákona č. 186/2016 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, internetové hře nebo zařízení, jehož prostřednictvím jsou tyto hazardní hry provozovány, a to v nezbytném rozsahu potřebném k jejich přizpůsobení požadavkům podle § 14, 15, 16bb a části první hlavy IV zákona č. 186/2016 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. Provozovatel není povinen předložit Ministerstvu financí výstupní dokument odborného posouzení a osvědčení, jejichž předmětem je ověření splnění povinnosti podle § 109 odst. 1 zákona č. 186/2016 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, v důsledku provedení této změny, a podat žádost o změnu základního povolení, pokud tuto změnu eviduje v evidenci oprav a jiných změn podle § 109a zákona č. 186/2016 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. Provozovatel je povinen zajistit, aby posouzení těchto změn bylo obsaženo ve výstupním dokumentu odborného posouzení a osvědčení, který je přiložen k žádosti o změnu základního povolení podle bodu 2.

5. Provozovatel, který provozuje hazardní hru podle bodu 2, je povinen postupovat podle § 14 až 15, § 16bb odst. 1, 2 písm. b), odst. 4, části první hlavy IV, § 72 až 72b a 72d zákona č. 186/2016 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, nejpozději od 1. července 2024 nebo ode dne nabytí právních účinků rozhodnutí o vydání základního povolení na základě žádosti o změnu základního povolení, na základě kterého je provozována hazardní hra podle bodu 2, podle toho, který den nastane dříve.

6. Provozovatel je povinen od dne uvedeného v informaci o zprovoznění funkce informačního systému provozování hazardních her umožňující příjem sdělení o využití prostředku pro zamezení účasti na hazardní hře vydané Ministerstvem financí postupovat podle § 16bb odst. 2 písm. a), odst. 5 zákona č. 186/2016 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.

7. Ministerstvo financí zveřejní informaci podle bodu 6 bez zbytečného odkladu po zprovoznění informačního systému, vyhlásí technickou dokumentaci pro napojení na něj na svých internetových stránkách a určí a v této informaci zveřejní den podle bodu 6 tak, aby nastal nejdříve v první den šestého kalendářního měsíce bezprostředně následujícího po dni vyhlášení technické dokumentace.

8. Platí, že provozovateli, který je ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona držitelem pravomocného základního povolení podle zákona č. 186/2016 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, je dnem účinnosti tohoto zákona vydáno účinné úvodní povolení podle zákona č. 186/2016 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. Pro účely § 97 zákona č. 186/2016 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, je podmínkou pro vydání tohoto úvodního povolení splnění podmínek podle § 87 odst. 1 písm. a) a c) zákona č. 186/2016 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, a poskytnutí kauce podle bodů 11 a 12 nebo kauce podle bodu 16. Není-li provozovatel ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona držitelem pravomocného základního povolení podle zákona č. 186/2016 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, a nabude-li do 6 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona účinnosti základní povolení vydané v řízení podle bodu 1, použijí se věty první a druhá obdobně; v takovém případě platí, že úvodní povolení vzniká dnem nabytí účinnosti tohoto základního povolení. Provozovatel, který je držitelem úvodního povolení podle vět první až třetí, může do 6 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona podat žádost o posouzení splnění podmínek pro vydání úvodního povolení. Na tuto žádost se použije ustanovení o žádosti o vydání úvodního povolení podle zákona č. 186/2016 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, obdobně. Úvodní povolení podle vět první až třetí zaniká

a) 1. července 2024, pokud ministerstvu nedošla do 30. června 2024 žádost provozovatele o posouzení splnění podmínek pro vydání úvodního povolení, nebo

b) dnem nabytí právní moci rozhodnutí, kterým se zamítá žádost o posouzení splnění podmínek pro vydání úvodního povolení nebo řízení o ní zastavuje.

9. Prokáže-li se v řízení o žádosti o posouzení splnění podmínek pro vydání úvodního povolení podle bodu 8, že provozovatel splňuje podmínky pro vydání úvodního povolení, Ministerstvo financí úvodní povolení podle bodu 8 nahradí novým. Ke kauci poskytnuté podle bodů 11 a 12 se při tom nepřihlíží.

10. Provozovatel, který je ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona držitelem účinného základního povolení podle zákona č. 186/2016 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, je ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona zařazen do kauční skupiny odpovídající nejvyšší rozhodné dani podle § 95 odst. 2 zákona č. 186/2016 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, vzniklé ve druhém až pátém zdaňovacím období daně z hazardních her bezprostředně předcházejícím dni nabytí účinnosti tohoto zákona. Nelze-li takto kauční skupinu určit, platí, že je zařazen v kauční skupině 1.

11. Provozovatel, který je držitelem účinného úvodního povolení podle bodu 8 a který měl ke dni bezprostředně předcházejícímu dni nabytí účinnosti tohoto zákona povinnost poskytovat kauci podle § 89 zákona č. 186/2016 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, má do dne pravomocného vydání úvodního povolení podle bodu 9 povinnost poskytovat kauci podle § 89 zákona č. 186/2016 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. Na tuto kauci se použijí § 89 a 90 zákona č. 186/2016 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, obdobně.

12. Provozovatel, který je držitelem účinného úvodního povolení podle bodu 8 a který měl ke dni bezprostředně předcházejícímu dni nabytí účinnosti tohoto zákona povinnost poskytovat kauci podle § 100 zákona č. 186/2016 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, má do dne pravomocného vydání úvodního povolení podle bodu 9 povinnost poskytovat kauci podle § 100 zákona č. 186/2016 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. Na tuto kauci se použijí § 100 a 100a zákona č. 186/2016 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, obdobně.

13. Na provozovatele, který je povinen poskytovat kauci podle bodu 11 nebo 12, se použijí § 87 odst. 1 písm. b) a § 98 odst. 1 písm. b) zákona č. 186/2016 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.

14. Podmínkou pro vydání nebo změnu základního povolení podle zákona č. 186/2016 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, držiteli účinného úvodního povolení podle bodu 8 je do vydání úvodního povolení podle bodu 9 také poskytnutí kauce podle § 89 zákona č. 186/2016 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, nebo podle § 93 zákona č. 186/2016 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. Je-li kauce poskytnuta podle § 89 zákona č. 186/2016 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, použije se na ni bod 11 obdobně.

15. Podmínkou pro vydání povolení k umístění herního prostoru podle zákona č. 186/2016 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, držiteli úvodního povolení podle bodu 8 je do vydání úvodního povolení podle bodu 9 také poskytnutí kauce podle § 100 zákona č. 186/2016 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, nebo § 93 zákona č. 186/2016 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. Je-li kauce poskytnuta podle § 100 zákona č. 186/2016 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, použije se na ni bod 12 obdobně.

16. Provozovatel, který je povinen poskytovatkauci podle bodu 11 nebo 12, může namísto této kauce poskytnout kauci podle § 93 zákona č. 186/2016 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. Úplným poskytnutím kauce podle § 93 zákona č. 186/2016 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, povinnost poskytovat kauci podle bodů 11 a 12 zaniká.

17. Peněžní prostředky složené za účelem poskytnutí kauce podle § 89 nebo 100 zákona č. 186/2016 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, s výjimkou peněžních prostředků, které jsou předmětem postupu podle § 90 nebo 100a zákona č. 186/2016 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, lze na základě žádosti provozovatele použít k poskytnutí kauce podle § 93 odst. 1 písm. a) zákona č. 186/2016 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.

18. Pokud provozovatel poskytne kauci podle§ 93 zákona č. 186/2016 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, v plné výši,

a) stanou se peněžní prostředky složené za účelem poskytnutí kauce podle § 89 nebo 100 zákona č. 186/2016 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, s výjimkou peněžních prostředků, které jsou předmětem postupu podle § 90 nebo 100a zákona č. 186/2016 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, v příslušném rozsahu vratitelným přeplatkem, který Ministerstvo financí vrátí na základě žádosti provozovatele do 30 dnů ode dne, kdy byla žádost podána, nebo dne přijetí bankovní záruky, kterou je poskytnuta kauce, Ministerstvem financí, podle toho, který den nastane později; na tyto peněžní prostředky se § 90 a 100a zákona č. 186/2016 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, nepoužijí,

b) Ministerstvo financí podle povahy záruční listiny vrátí záruční listinu přijatou podle § 89 nebo 100 zákona č. 186/2016 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, včetně jejích případných dodatků, s výjimkou záruční listiny a jejího případného dodatku, které jsou předmětem postupu podle § 90 nebo 100a zákona č. 186/2016 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, nebo vydá prohlášení o zproštění závazku z takové bankovní záruky, a to na žádost provozovatele do 30 dnů ode dne, kdy žádost došla, nebo dne, kdy byly složeny peněžní prostředky anebo kdy Ministerstvo financí přijalo bankovní záruku, kterou je poskytnuta kauce, podle toho, který den nastane později.

19. Postup podle § 90 zákona č. 186/2016 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, zahájený přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se dokončí podle § 90 zákona č. 186/2016 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.

20. Postup podle § 100a zákona č. 186/2016 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, zahájený přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se dokončí podle § 100a zákona č. 186/2016 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.

21. Správní řízení podle § 82 a 83 zákona č. 186/2016 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, která nebyla pravomocně skončena přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se zastavují ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona.

22. Internetové stránky a platební účty zapsané na seznamu nepovolených internetových her podle zákona č. 186/2016 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, a údaje o nich se považují za údaje zapsané podle § 84d zákona č. 186/2016 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. Ministerstvo financí doplní u těchto internetových stránek a platebních účtů důvod zápisu a další nezbytné údaje na seznam nepovolených internetových her podle § 84d odst. 2 písm. b) a e) zákona č. 186/2016 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, do 60 dnů ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.

23. K podmínce provozování hazardní hry stanovené v základním povolení, která je v rozporu se zákonem č. 186/2016 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se nepřihlíží. To neplatí, pokud je hazardní hra provozována podle bodu 2 a podmínka provozování se vztahuje k ustanovení zákona č. 186/2016 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, používanému podle bodu 2.

24. Pro účely § 7 odst. 6 zákona č. 186/2016 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se přihlíží pouze ke sdělení učiněnému ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.

25. K ustanovení herního plánu, které je v rozporu s ustanoveními § 14, 15, 16bb a části první hlavy IV zákona č. 186/2016 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se nepřihlíží.

26. Na neukončenou registraci účastníka hazardní hry zahájenou podle § 29, 44 nebo 76 zákona č. 186/2016 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se použijí ustanovení části první hlavy IV zákona č. 186/2016 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.

27. Na proces zrušení a vypořádání uživatelského konta podle § 29, 44 a 76 zákona č. 186/2016 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, zahájený přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se použije zákon č. 186/2016 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.

28. Na dočasné uživatelské konto podle § 47 zákona č. 186/2016 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se hledí jako na uživatelské konto založené podle části první hlavy IV zákona č. 186/2016 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.

29. Peněžní nebo hrací prostředky z dočasného uživatelského konta podle § 80 zákona č. 186/2016 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, je možné za podmínek podle § 80 zákona č. 186/2016 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, převést na uživatelské konto založené podle části první hlavy IV zákona č. 186/2016 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. Nové dočasné uživatelské konto podle § 80 zákona č. 186/2016 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, není možné založit.

30. Není-li provozovatel povinen přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona zaznamenávat celkovou souhrnnou výši čistých proher, může pro účely plnění informační povinnosti podle § 75 odst. 1 písm. b) bodu 3 zákona č. 186/2016 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, namísto celkové souhrnné výše čistých proher od aktivace uživatelského konta zveřejňovat celkovou souhrnnou výši čistých proher od 1. července 2024 nebo ode dne přizpůsobení hazardní hry požadavkům podle § 14 až 15 a části první hlavy IV zákona č. 186/2016 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, podle toho, který den nastane dříve. Tuto skutečnost je povinen zveřejnit stejným způsobem.

31. Provozovatel může provozovat živou hru provozovanou dálkovým přístupem prostřednictvím internetu, při které hraje účastník hazardní hry proti softwarovému hracímu systému provozovatele, po dobu právních účinků základního povolení k této hře podle zákona č. 186/2016 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, pokud je toto základní povolení vydáno na základě žádosti podané přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. Na tuto živou hru se ustanovení zákona č. 186/2016 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, o přenášené živé hře nepoužijí. Provozovatel nesmí po dobu právních účinků tohoto základního povolení provozovat přenášenou živou hru podle zákona č. 186/2016 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.

32. K projednání přestupku v oblasti internetových her podle zákona č. 186/2016 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, spáchaného přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona je příslušný Celní úřad pro Plzeňský kraj.

33. Ministerstvo financí nejpozději do 31. prosince 2026 naplní rejstřík fyzických osob vyloučených z účasti na hazardních hrách údaji z centrální evidence exekucí a z evidence vedené orgány Finanční správy České republiky a Celní správy České republiky.

34. Ustanovení § 17 odst. 1 zákona č. 186/2016 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se použije na osobu zapsanou do rejstříku fyzických osob vyloučených z účasti na hazardních hrách podle § 16a odst. 1 písm. h) zákona č. 186/2016 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, od 1. ledna 2027. Tím není dotčena povinnost postupovat podle § 17 odst. 1 zákona č. 186/2016 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, v případě zápisu do rejstříku fyzických osob vyloučených z účasti na hazardních hrách z jiného právního důvodu.

ČÁST PADESÁTÁ ČTVRTÁ

Změna zákona o dani z hazardních her

Čl.XCV

Zákon č. 187/2016 Sb., o dani z hazardních her, ve znění zákona č. 298/2016 Sb., zákona č. 80/2019 Sb., zákona č. 364/2019 Sb. a zákona č. 283/2020 Sb., se mění takto:

1. V § 2 odst. 3 se slova "jiné osobě, která se k účasti na hazardní hře registrovala nebo zaplatila vklad a která nemá bydliště na území České republiky" nahrazují slovy "cizímu účastníkovi hazardní hry" a slova "tuto osobu" se nahrazují slovy "tohoto cizího účastníka hazardní hry".

2. V § 3 odstavec 1 zní:

"(1) Základ dílčí daně činí částka, o kterou úhrn přijatých vkladů přepočtených na české koruny převyšuje součet úhrnu vyplacených výher přepočtených na české koruny a úhrnu vrácených vkladů přepočtených na české koruny z

a) okamžité loterie

1. provozované dálkovým přístupem prostřednictvím internetu v případě základu dílčí daně z internetových okamžitých loterií,

2. jiné než podle bodu 1 v případě základu dílčí daně z ostatních okamžitých loterií,

b) jiné než okamžité loterie, u které nejkratší rozestup mezi slosováními stanovený v základním povolení činí nejvýše 15 minut,

1. provozované dálkovým přístupem prostřednictvím internetu v případě základu dílčí daně z internetových rychlých loterií,

2. jiné než podle bodu 1 v případě základu dílčí daně z ostatních rychlých loterií,

c) loterie jiné než podle písmene a) nebo b)

1. provozované dálkovým přístupem prostřednictvím internetu v případě základu dílčí daně z internetových běžných loterií,

2. jiné než podle bodu 1 v případě základu dílčí daně z ostatních běžných loterií,

d) kursové sázky s výjimkou živé kursové sázky

1. provozované dálkovým přístupem prostřednictvím internetu v případě základu dílčí daně z internetových běžných kursových sázek,

2. jiné než podle bodu 1 v případě základu dílčí daně z ostatních běžných kursových sázek,

e) živé kursové sázky

1. provozované dálkovým přístupem prostřednictvím internetu v případě základu dílčí daně z internetových živých kursových sázek,

2. jiné než podle bodu 1 v případě základu dílčí daně z ostatních živých kursových sázek,

f) totalizátorové hry

1. provozované dálkovým přístupem prostřednictvím internetu v případě základu dílčí daně z internetových totalizátorových her,

2. jiné než podle bodu 1 v případě základu dílčí daně z ostatních totalizátorových her,

g) binga

1. provozovaného dálkovým přístupem prostřednictvím internetu v případě základu dílčí daně z internetových bing,

2. jiného než podle bodu 1 v případě základu dílčí daně z ostatních bing,

h) technické hry

1. provozované dálkovým přístupem prostřednictvím internetu v případě základu dílčí daně z internetových technických her,

2. jiné než podle bodu 1 v případě základu dílčí daně z ostatních technických her,

i) živé hry provozované dálkovým přístupem prostřednictvím internetu v případě základu dílčí daně z internetových živých her,

j) tomboly v případě základu dílčí daně z tombol a

k) turnaje malého rozsahu v případě základu dílčí daně z turnajů malého rozsahu.".

3. V § 3 se za odstavec 1 vkládají nové odstavce 2 až 4, které znějí:

"(2) Základ dílčí daně z ostatních živých her činí součet těchto částek:

a) kladný rozdíl úhrnu hodnotových žetonů nakoupených účastníky hazardní hry a úhrnu hodnotových žetonů vyměněných účastníky hazardní hry vyjádřený v českých korunách; na vklad do živé hry neprovozované dálkovým přístupem prostřednictvím internetu, který nebyl přijat v hodnotových žetonech ani hracích žetonech, a na předání hodnotových žetonů účastníkovi hazardní hry z jakéhokoliv důvodu, než je vyplacení výhry nebo vrácení vkladu, se pro účely určení základu dílčí daně z ostatních živých her hledí jako na nákup hodnotových žetonů odpovídající hodnoty,

b) částka, o kterou úhrn přijatých vkladů do turnaje přepočtených na české koruny převyšuje součet úhrnu vyplacených výher z turnaje přepočtených na české koruny a úhrnu vrácených vkladů do turnaje přepočtených na české koruny.

(3) Základ dílčí daně z hazardních her provozovaných bez potřebného základního povolení nebo ohlášení činí částka, o kterou úhrn přijatých vkladů přepočtených na české koruny převyšuje součet úhrnu vyplacených výher přepočtených na české koruny a úhrnu vrácených vkladů přepočtených na české koruny. Odstavce 1 a 2 se na takovou hazardní hru nepoužijí.

(4) Při určení základu dílčí daně podle odstavce 1 nebo 3 se nezohlední přijatý vklad, vyplacená výhra a vrácený vklad související s hrou hazardní hry provozované dálkovým přístupem prostřednictvím internetu, při které účastník hazardní hry hraje proti cizímu účastníkovi hazardní hry.".

Dosavadní odstavce 2 až 5 se označují jako odstavce 5 až 8.

4. V § 3 odst. 5 úvodní část ustanovení zní:

"Do základu dílčí daně podle odstavce 1 nebo 3 související s hrou hazardní hry provozované dálkovým přístupem prostřednictvím internetu, při které účastník hazardní hry hraje proti cizímu účastníkovi hazardní hry, se zahrne rozdíl".

5. V § 3 se za odstavec 5 vkládají nové odstavce 6 a 7, které znějí:

"(6) Rozdíl podle odstavce 5 se do základu dílčí daně zahrnuje pouze do výše tohoto základu určeného podle odstavce 1 nebo 3.

(7) Souvisí-li přijatý vklad s více hazardními hrami, zohlední se pouze v základu dílčí daně z té z nich, pro kterou tento zákon stanoví nejvyšší sazbu daně.".

Dosavadní odstavce 6 až 8 se označují jako odstavce 8 až 10.

6. V § 3 odstavec 10 zní:

"(10) Pro účely základu daně z hazardních her se pro přepočet jiné měny, než je měna účetnictví, na měnu účetnictví použije způsob určení kurzu podle zákona upravujícího účetnictví.".

7. V § 3 se doplňují odstavce 11 a 12, které znějí:

"(11) Pro účely základu daně z hazardních her se pro přepočet částky v měně účetnictví, která je jiná než česká koruna, na českou korunu použije centrálně stanovený kurz pro přepočet mezi měnou účetnictví a českou korunou stanovený provozovatelem pro daný kalendářní den. Nestanoví-li provozovatel takový centrálně stanovený kurz, použije se kurz vyhlášený Českou národní bankou pro den předcházející tomuto kalendářnímu dni.

(12) Pokud je částka v měně jiné, než je měna účetnictví, a měna účetnictví je jiná než česká koruna, přepočte se tato částka na českou korunu postupně podle odstavců 10 a 11.".

8. § 4 včetně nadpisu zní:

"§ 4

Sazba daně

Sazba jednotlivé dílčí daně z hazardních her je uvedena v příloze k tomuto zákonu.".

9. V § 5 odst. 2 se slova "dílčího základu" nahrazují slovy "základu dílčí" a slova "dílčí základ" se nahrazují slovy "základ dílčí".

10. V § 5 odst. 3 a § 5 odst. 4 úvodní části ustanovení se za slovo "z" vkládá slovo "ostatních".

11. V § 5 odst. 4 písm. b) se částka "9 200 Kč" nahrazuje částkou "13 400 Kč".

12. V § 7 odst. 1 úvodní části ustanovení se za slova "daně z" vkládá slovo "ostatních".

13. V § 7 odst. 1 písm. a) se číslo "35" nahrazuje číslem "55".

14. V § 7 odst. 1 písm. b) se číslo "65" nahrazuje číslem "45".

15. V § 7 odstavec 2 zní:

"(2) Procento, kterým se jednotlivé obce podílejí na části celostátního hrubého výnosu daně podle odstavce 1 písm. b) plynoucího ve zdaňovacím období, činí součet

a) jedné poloviny poměru

1. součtu herních pozic jednotlivých povolených koncových zařízení uvedených v povolení k umístění herního prostoru, které jsou povoleny na území dané obce k prvnímu dni bezprostředně předcházejícího zdaňovacího období, k

2. celkovému součtu herních pozic jednotlivých povolených koncových zařízení uvedených v povolení k umístění herního prostoru, které jsou povoleny k prvnímu dni bezprostředně předcházejícího zdaňovacího období, a

b) jedné poloviny podílu obce na části celostátního hrubého výnosu daně z příjmů právnických osob podle právních předpisů upravujících rozpočtové určení daní.".

16. V § 7 odst. 3 se za číslo "2" vkládá text "písm. a)".

17. V § 7 se za odstavec 3 vkládá nový odstavec 4, který zní:

"(4) Část celostátního hrubého výnosu daně z hazardních her ve výši úhrnu dílčích daní z internetových her a dílčí daně z hazardních her provozovaných bez potřebného základního povolení nebo ohlášení je příjmem státního rozpočtu.".

Dosavadní odstavce 4 až 6 se označují jako odstavce 5 až 7.

18. V § 7 odst. 5 úvodní části ustanovení se za slovo "výjimkou" vkládá slovo "částí" a slova "odstavce 1" se nahrazují slovy "odstavců 1 a 4".

19. V § 7 odst. 5 písm. a) se číslo "70" nahrazuje číslem "35".

20. V § 7 odst. 5 písm. b) se číslo "30" nahrazuje číslem "65".

21. V § 7 odst. 6 se číslo "4" nahrazuje číslem "5".

22. § 8 se včetně nadpisu zrušuje.

23. V nadpisu § 9 se slova "a dodatečné daňové přiznání" zrušují.

24. V § 9 se na konci textu odstavce 1 vkládá slovo "elektronicky".

25. V § 9 se odstavec 2 zrušuje a zároveň se zrušuje označení odstavce 1.

26. V § 14 se za slova "dílčí daně z" vkládá slovo "ostatních".

27. Doplňuje se příloha, která zní:

"Příloha k zákonu č. 187/2016 Sb.

Sazby dílčích daní z hazardních her

I-----I----------------I---------------------I--------------I----------------I
I ř.  I  Druh hazardní I      Upřesnění      I    Forma     I     Sazba      I
I     I       hry      I                     I provozování  I   jednotlivé   I
I     I                I                     I hazardní hry I   dílčí daně   I
I-----I----------------I---------------------I--------------I----------------I
I 1.  I Loterie        I Okamžité loterie    I Internetové  I      35 %      I
I-----I                I                     I--------------I----------------I
I 2.  I                I                     I Ostatní      I      35 %      I
I-----I                I---------------------I--------------I----------------I
I 3.  I                I Rychlé loterie      I Internetové  I      35 %      I
I-----I                I                     I--------------I----------------I
I 4.  I                I                     I Ostatní      I      35 %      I
I-----I                I---------------------I--------------I----------------I
I 5.  I                I Běžné loterie       I Internetové  I      35 %      I
I-----I                I                     I--------------I----------------I
I 6.  I                I                     I Ostatní      I      35 %      I
I-----I----------------I---------------------I--------------I----------------I
I 7.  I Kursové sázky  I Běžné kursové sázky I Internetové  I      30 %      I
I-----I                I                     I--------------I----------------I
I 8.  I                I                     I Ostatní      I      30 %      I
I-----I                I---------------------I--------------I----------------I
I 9.  I                I Živé kursové sázky  I Internetové  I      30 %      I
I-----I                I                     I--------------I----------------I
I 10. I                I                     I Ostatní      I      30 %      I
I-----I----------------I---------------------I--------------I----------------I
I 11. I Totalizátorové I                     I Internetové  I      30 %      I
I-----I hry            I                     I--------------I----------------I
I 12. I                I                     I Ostatní      I      30 %      I
I-----I----------------I---------------------I--------------I----------------I
I 13. I Binga          I                     I Internetové  I      30 %      I
I-----I                I                     I--------------I----------------I
I 14. I                I                     I Ostatní      I      30 %      I
I-----I----------------I---------------------I--------------I----------------I
I 15. I Technické hry  I                     I Internetové  I      35 %      I
I-----I                I                     I--------------I----------------I
I 16. I                I                     I Ostatní      I      35 %      I
I-----I----------------I---------------------I--------------I----------------I
I 17. I Živé hry       I                     I Internetové  I      30 %      I
I-----I                I                     I--------------I----------------I
I 18. I                I                     I Ostatní      I      30 %      I
I-----I----------------I---------------------I--------------I----------------I
I 19. I Tomboly        I                     I              I      30 %      I
I-----I----------------I---------------------I--------------I----------------I
I 20. I Turnaje malého I                     I              I      30 %      I
I     I rozsahu        I                     I              I                I
I-----I----------------I---------------------I--------------I----------------I
I 21. I Hazardní hry   I                     I              I      35 %      I
I     I provozované    I                     I              I                I
I     I bez potřebného I                     I              I                I
I     I základního     I                     I              I                I
I     I povolení nebo  I                     I              I                I
I     I ohlášení       I                     I              I                I
I-----I----------------I---------------------I--------------I----------------I
                                                                           ".

Čl.XCVI

Přechodné ustanovení

Pro daňové povinnosti u daně z hazardních her za zdaňovací období započatá přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i pro práva a povinnosti s nimi související se použije zákon č. 187/2016 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.

ČÁST PADESÁTÁ PÁTÁ

Změna zákona o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich

Čl.XCVII

Zákon č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, ve znění zákona č. 173/2018 Sb., zákona č. 285/2018 Sb., zákona č. 277/2019 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 54/2020 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 325/2020 Sb., zákona č. 261/2021 Sb. a zákona č. 417/2021 Sb., se mění takto:

1. V § 92 odstavec 1 zní:

"(1) Je-li příkazem na místě ukládána pokuta nebo peněžitá záruka za splnění povinnosti, vydá se příkazový blok. Příkazový blok se vydává v listinné podobě nebo v elektronické podobě.".

2. V § 92 se za odstavec 1 vkládají nové odstavce 2 a 3, které znějí:

"(2) Příkaz na místě se stává pravomocným a vykonatelným rozhodnutím vlastnoručním podpisem příkazového bloku v listinné podobě nebo digitalizovaným podpisem příkazového bloku v elektronické podobě obviněným nebo osobou jednající za obviněného, který je právnickou nebo podnikající fyzickou osobou; digitalizovaným podpisem se pro účely tohoto zákona rozumí vlastní rukou provedené písemné vyjádření vlastního jména, popřípadě jmen, a příjmení, popřípadě pouze příjmení, na podpisovém zařízení.

(3) Po splnění peněžité povinnosti na místě obviněný obdrží listinný stejnopis příkazového bloku. Nemůže-li obviněný peněžitou povinnost na místě splnit, obdrží listinný stejnopis příkazového bloku na peněžitou povinnost na místě nezaplacenou spolu s poučením o způsobu zaplacení, o lhůtě splatnosti a o následcích nezaplacení.".

Dosavadní odstavce 2 a 3 se označují jako odstavce 4 a 5.

3. V § 92 odst. 4 písmeno d) zní:

"d) v případě příkazového bloku v listinné podobě vlastnoruční podpis a v případě příkazového bloku v elektronické podobě digitalizovaný podpis obviněného nebo osoby jednající za obviněného, který je právnickou nebo podnikající fyzickou osobou,".

4. V § 92 odst. 4 písmeno j) zní:

"j) v případě příkazového bloku v listinné podobě vlastnoruční podpis oprávněné úřední osoby a v případě příkazového bloku v elektronické podobě kvalifikovaný elektronický podpis oprávněné úřední osoby nebo kvalifikovaná elektronická pečeť správního orgánu,".

5. V § 92 odst. 5 větě první se slova "příkazové bloky" nahrazují slovy "tiskopisy příkazových bloků v listinné podobě" a ve větě druhé se slova "Příkazové bloky" nahrazují slovy "Tiskopisy příkazových bloků v listinné podobě".

6. V § 92 se doplňuje odstavec 6, který zní:

"(6) Správní orgán, který vydal příkazový blok v elektronické podobě na pokutu na místě nezaplacenou a který není příslušný k jejímu vymožení, předá příkazový blok a další údaje nezbytné k vymožení pokuty správci daně příslušnému k jejímu vymožení elektronicky ve formátu a struktuře zveřejněné tímto správcem daně.".

Čl.XCVIII

Přechodné ustanovení

Příkazové bloky v elektronické podobě může do 30. června 2027 vydat pouze orgán Policie České republiky a orgán Celní správy České republiky.

ČÁST PADESÁTÁ ŠESTÁ

Změna zákona o elektronických komunikacích

Čl.XCIX

Zákon č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o elektronických komunikacích), ve znění zákona č. 290/2005 Sb., zákona č. 361/2005 Sb., zákona č. 186/2006 Sb., zákona č. 235/2006 Sb., zákona č. 310/2006 Sb., zákona č. 110/2007 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 304/2007 Sb., zákona č. 124/2008 Sb., zákona č. 177/2008 Sb., zákona č. 189/2008 Sb., zákona č. 247/2008 Sb., zákona č. 384/2008 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 153/2010 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 94/2011 Sb., zákona č. 137/2011 Sb., zákona č. 341/2011 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 420/2011 Sb., zákona č. 457/2011 Sb., zákona č. 468/2011 Sb., zákona č. 18/2012 Sb., zákona č. 19/2012 Sb., zákona č. 142/2012 Sb., zákona č. 167/2012 Sb., zákona č. 273/2012 Sb., zákona č. 214/2013 Sb., zákona č. 303/2013 Sb., zákona č. 181/2014 Sb., zákona č. 234/2014 Sb., zákona č. 250/2014 Sb., zákona č. 258/2014 Sb., zákona č. 318/2015 Sb., zákona č. 378/2015 Sb., zákona č. 298/2016 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 194/2017 Sb., zákona č. 225/2017 Sb., zákona č. 252/2017 Sb., zákona č. 287/2018 Sb., zákona č. 277/2019 Sb. a zákona č. 311/2019 Sb., se mění takto:

1. V § 97 odst. 1 se slova "na náklady žadatele" zrušují.

2. V § 97 odst. 5 se slova " , a to na jeho náklady" zrušují.

3. V § 97 odstavec 7 zní:

"(7) Za poskytnutí provozních a lokalizačních údajů podle odstavce 3 a za poskytnutí informací z databáze účastníků hlasové komunikační služby podle odstavce 5 náleží právnické nebo fyzické osobě od oprávněného subjektu, který o ně požádal, úhrada nákladů. Výši a způsob úhrady nákladů stanoví prováděcí právní předpis.".

Čl.C

Přechodná ustanovení

1. Úhrada efektivně vynaložených nákladů na základě žádosti podle § 97 odst. 2 zákona č. 127/2005 Sb., doručené přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, náleží v souladu s § 97 odst. 1 a 7 zákona č. 127/2005 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.

2. Úhrada efektivně vynaložených nákladů z plnění povinnosti uchovávat provozní a lokalizační údaje podle § 97 odst. 3 zákona č. 127/2005 Sb. náleží pouze v případě efektivně vynaložených nákladů přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.

ČÁST PADESÁTÁ SEDMÁ

Změna zákona o pravidlech rozpočtové odpovědnosti

Čl.CI

Zákon č. 23/2017 Sb., o pravidlech rozpočtové odpovědnosti, ve znění zákona č. 277/2019 Sb., zákona č. 207/2020 Sb., zákona č. 609/2020 Sb. a zákona č. 251/2021 Sb., se mění takto:

1. V § 5 se na konci odstavce 3 doplňuje věta "Tato povinnost se nevztahuje na veřejnou instituci, u které jsou požadované informace zveřejňovány podle jiného právního předpisu nebo prostřednictvím Ministerstva financí (dále jen "ministerstvo") způsobem umožňujícím dálkový přístup.".

2. V § 6 odst. 1 se slova "Ministerstvu financí (dále jen "ministerstvo")" nahrazují slovem "ministerstvu".

3. V § 9 odst. 2 písm. a) se za text "§ 10" vkládají slova "nebo § 10a".

4. V § 9 odst. 2 písm. c) se za text "§ 10" vkládají slova "a § 10a".

5. V § 10 odst. 1 větě první se za slovo "produktu" vkládají slova " , nestanoví-li § 10a jinak,".

6. § 10a zní:

"§ 10a

Procentní částka prognózovaného nominálního hrubého domácího produktu podle § 10 odst. 1 činí nejvýše

a) 2,75 % pro rok 2024,

b) 2,25 % pro rok 2025,

c) 1,75 % pro rok 2026,

d) 1,25 % pro rok 2027.".

7. Nadpis nad označením § 11 se zrušuje.

8. Pod označení § 11 se vkládá nadpis "Nápravná složka".

9. V § 11 odst. 2 se za slova "podle § 10" vkládají slova "nebo podle § 10a v letech 2025 až 2028".

10. § 11a a 11b se zrušují.

11. V § 17 se na konci odstavce 5 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno e), které zní:

"e) veřejnoprávních a soukromoprávních vztahů s dobou splatnosti delší než 1 rok, s výjimkou závazků z transferů a závazků, jejichž cílem nebylo odložení splácení dluhů.".

12. V § 18 odst. 1 se věta druhá nahrazuje větou "Současně ministerstvo uveřejňuje za každý územní samosprávný celek poměr výše dluhu k průměru jeho příjmů za poslední 4 rozpočtové roky a případnou výši povinného snížení dluhu podle § 17 odst. 2.".

13. V § 18 se odstavec 2 zrušuje a zároveň se zrušuje označení odstavce 1.

Čl.CII

Přechodné ustanovení

Ustanovení § 17 odst. 5 zákona č. 23/2017 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se použije pro stanovení dluhu územního samosprávného celku již za rok 2023.

ČÁST PADESÁTÁ OSMÁ

Změna zákona o použití peněžních prostředků z majetkových trestních sankcí uložených v trestním řízení

Čl.CIII

V § 4 odst. 1 zákona č. 59/2017 Sb., o použití peněžních prostředků z majetkových trestních sankcí uložených v trestním řízení a o změně některých zákonů, se slova "Soud příslušný podle trestního řádu k zajištění" nahrazují slovy "Orgán příslušný k".

ČÁST PADESÁTÁ DEVÁTÁ

Změna zákona o auditorech

Čl.CIV

Zákon č. 93/2009 Sb., o auditorech a o změně některých zákonů (zákon o auditorech), ve znění zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 139/2011 Sb., zákona č. 188/2011 Sb., zákona č. 420/2011 Sb., zákona č. 428/2011 Sb., zákona č. 52/2012 Sb., zákona č. 167/2012 Sb., zákona č. 334/2014 Sb., zákona č. 221/2015 Sb., zákona č. 375/2015 Sb., zákona č. 298/2016 Sb., zákona č. 299/2016 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 94/2018 Sb., zákona č. 367/2019 Sb., zákona č. 33/2020 Sb., zákona č. 527/2020 Sb., zákona č. 261/2021 Sb., zákona č. 96/2022 Sb. a zákona č. 172/2023 Sb., se mění takto:

1. Poznámka pod čarou č. 1 zní:

"1) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/43/ES ze dne 17. května 2006 o povinném auditu ročních a konsolidovaných účetních závěrek, o změně směrnic Rady 78/660/EHS a 83/349/EHS a o zrušení směrnice Rady 84/253/EHS, ve znění směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/30/ES, směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/56/EU a směrnice Evropského parlamentu a Rady 2022/2464/EU.

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/34/EU ze dne 26. června 2013 o ročních účetních závěrkách, konsolidovaných účetních závěrkách a souvisejících zprávách některých forem podniků, o změně směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/43/ES a o zrušení směrnic Rady 78/660/EHS a 83/349/EHS, ve znění směrnice Evropského parlamentu a Rady 2021/2101/EU a směrnice Evropského parlamentu a Rady 2022/2464/EU.".

2. V § 2 písmeno c) zní:

"c) auditorskou činností provádění povinného auditu, přezkoumání hospodaření podle jiného právního předpisu⁶⁾, pokud toto přezkoumání provádí auditor, ověřování účetních záznamů, ověřování jiných ekonomických informací auditorem, ověřování zprávy o udržitelnosti nebo provádění dalších činností auditorem, pokud tak stanoví jiný právní předpis nebo přímo použitelný předpis Evropské unie, nebo jiné ověřování účetní závěrky, jiných účetních záznamů nebo jejich částí prováděné auditorem,".

3. Za § 2 se vkládá nový § 2a, který včetně nadpisu zní:

"§ 2a

Ověření zprávy o udržitelnosti

(1) Ověřením zprávy o udržitelnosti je ověření poskytující omezené ujištění, zda zpráva o udržitelnosti

a) byla vypracována v souladu s právními předpisy a přímo použitelným právním předpisem Evropské unie upravujícím rámec pro usnadnění udržitelných investic a standardy pro podávání zpráv o udržitelnosti včetně postupu pro určování informací vykazovaných podle standardů pro podávání zpráv o udržitelnosti,

b) byla vypracována a značkována v souladu s právními předpisy a přímo použitelným právním předpisem Evropské unie upravujícím jednotný elektronický formát pro podávání zpráv.

(2) Není-li stanoveno jinak, na ověření konsolidované zprávy o udržitelnosti se použijí ustanovení tohoto zákona o ověření zprávy o udržitelnosti obdobně.".

4. V § 4 odst. 1 se na konci textu písmene d) doplňují slova " ; odborná praxe musí být vykonávána alespoň osm měsíců při provádění ověření zpráv o udržitelnosti nebo jiných služeb souvisejících s udržitelností".

5. V § 8 odst. 3 se za písmeno b) vkládá nové písmeno c), které zní:

"c) právní předpisy a standardy upravující podávání přehledu informací o udržitelnosti,".

Dosavadní písmena c) až j) se označují jako písmena d) až k).

6. V § 8 odst. 3 se za písmeno e) vkládá nové písmeno f), které zní:

"f) analýza udržitelnosti,".

Dosavadní písmena f) až k) se označují jako písmena g) až l).

7. V § 8 odst. 3 se za písmeno j) vkládá nové písmeno k), které zní:

"k) právní předpisy a profesní standardy vztahující se k ověření zprávy o udržitelnosti,".

Dosavadní písmena k) a l) se označují jako písmena l) a m).

8. V § 8 odst. 4 se za písmeno c) vkládá nové písmeno d), které zní:

"d) postupy náležité péče podniků v oblasti udržitelnosti,".

Dosavadní písmena d) a e) se označují jako písmena e) a f).

9. V § 8a se na konci textu odstavce 1 doplňují slova "a ověřování zprávy o udržitelnosti".

10. V § 9 větě druhé se za slovo "vzdělávání" vkládají slova " , který tvoří zejména oblasti vymezené § 8 odst. 3 až 5,".

11. V § 10 odst. 1 větě druhé se za slovo "auditu" vkládají slova "a ověřování zprávy o udržitelnosti".

12. V § 10 se na konci odstavce 3 doplňuje věta "Pro účely uznání kvalifikačních předpokladů osob oprávněných provádět ověřování srovnatelné s ověřováním zprávy o udržitelnosti Komora postupuje podle § 8a přiměřeně.".

13. V § 10 odst. 4 se za slovo "auditu" vkládají slova "a ověřování zprávy o udržitelnosti".

14. V § 10b odstavec 1 zní:

"(1) Na žádost Komora vydá auditorské oprávnění také auditorské osobě z jiného členského státu, pokud nemá pozastaven nebo zakázán výkon povinného auditu v domovském členském státě a pokud klíčový auditorský partner určený auditorskou osobou z jiného členského státu k provedení povinného auditu nebo ověření zprávy o udržitelnosti jejím jménem je statutárním auditorem.".

15. V § 12 se za písmeno d) vkládá nové písmeno e), které zní:

"e) informaci o oprávnění k ověřování srovnatelnému s ověřováním zprávy o udržitelnosti v jiném členském státě, pokud jde o statutárního auditora, který je auditorem z jiného členského státu,".

Dosavadní písmena e) až h) se označují jako písmena f) až i).

16. V § 12a se na konci textu písmene i) doplňují slova "a informaci o oprávnění statutárního auditora k ověřování srovnatelnému s ověřováním zprávy o udržitelnosti pro auditorskou společnost na základě pracovněprávního nebo jiného vztahu v jiném členském státě, pokud jde o statutárního auditora, který je auditorem z jiného členského státu".

17. V § 13a se za slovo "auditu" vkládají slova "nebo ověřování zprávy o udržitelnosti" a za slovo "audit" se vkládají slova "nebo ověření zprávy o udržitelnosti".

18. V § 14 odst. 1 větě druhé se za slovo "audit" vkládají slova "nebo ověřování zprávy o udržitelnosti" a za slova "konsolidovaná účetní závěrka" se vkládají slova "nebo zpráva o udržitelnosti".

19. V § 14 odst. 2 písm. b) a c) se za slovo "auditu" vkládají slova "nebo ověření zprávy o udržitelnosti".

20. V § 14 odst. 4 úvodní části ustanovení se za slovo "audit" vkládají slova "nebo ověření zprávy o udržitelnosti".

21. V § 14 odst. 5 úvodní části ustanovení se za slovo "audit" vkládají slova "nebo ověření zprávy o udržitelnosti" a text "písm. c)" se zrušuje.

22. V § 14 odst. 5 písm. a) se za slovo "audit" vkládají slova "nebo ověření zprávy o udržitelnosti".

23. V § 14 odst. 5 písm. c) a e) se za slovo "auditem" vkládají slova "nebo ověřením zprávy o udržitelnosti".

24. V § 14 se na konci textu odstavce 6 doplňují slova "nebo ověření zprávy o udržitelnosti".

25. V § 14 odst. 7 se za slovo "audit" vkládají slova "nebo ověření zprávy o udržitelnosti" a za slovo "auditu" se vkládají slova "nebo ověření zprávy o udržitelnosti".

26. Nadpis § 14b zní:

"Přijetí auditorské zakázky".

27. V § 14b odst. 1 písm. c) se slovo "proveden" nahrazuje slovy "nebo ověření zprávy o udržitelnosti provedeno".

28. V § 14d odst. 1 písm. a) se za slovo "auditem" vkládají slova "nebo ověřením zprávy o udržitelnosti" a za slovo "auditu" se vkládají slova "nebo ověření zprávy o udržitelnosti".

29. V § 14d odst. 1 písm. c) se za slovo "auditem" vkládají slova "nebo ověřením zprávy o udržitelnosti".

30. V § 14d se na konci textu odstavce 2 doplňují slova "nebo ověřením zprávy o udržitelnosti".

31. Nadpis § 14g zní:

"Klíčový auditorský partner".

32. V § 14g se doplňuje odstavec 5, který zní:

"(5) Odstavce 1 až 4 se použijí na ověření zprávy o udržitelnosti obdobně.".

33. V § 14h odst. 3 úvodní části ustanovení se za slovo "audit" vkládají slova "nebo ověření zprávy o udržitelnosti".

34. V § 14h odst. 3 písm. c) se za bod 1 vkládá nový bod 2, který zní:

"2. ověření zprávy o udržitelnosti,".

Dosavadní body 2 a 3 se označují jako body 3 a 4.

35. V § 14h odst. 4 se za slovo "auditů" vkládají slova "nebo ověřením zprávy o udržitelnosti".

36. V § 14i se doplňuje odstavec 4, který zní:

"(4) Odstavce 1 až 3 se použijí na ověření zprávy o udržitelnosti obdobně.".

37. V § 15 odst. 1 se na konci textu věty první doplňují slova "nebo auditor provádějící ověření konsolidované zprávy o udržitelnosti".

38. V § 15 odst. 3 písm. b) se za slovo "závěrky" vkládají slova "nebo ověření konsolidované zprávy o udržitelnosti".

39. V § 15 odst. 3 písm. j) se za slovo "podle" vkládá text "§ 43d odst. 2 nebo".

40. Nadpis § 16 zní:

"Odměna za povinný audit a ověření zprávy o udržitelnosti".

41. V § 16 se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a doplňuje se odstavec 2, který zní:

"(2) Odstavec 1 se použije na ověření zprávy o udržitelnosti obdobně.".

42. Nadpis § 17 zní:

"Určení auditora pro povinný audit a ověření zprávy o udržitelnosti".

43. V § 17 se doplňuje odstavec 6, který zní:

"(6) Odstavce 1 až 5 se použijí na ověření zprávy o udržitelnosti obdobně.".

44. Nadpis § 17a zní:

"Zánik závazku ze smlouvy o povinném auditu a smlouvy o ověření zprávy o udržitelnosti".

45. V § 17a se doplňuje odstavec 6, který zní:

"(6) Odstavce 1 a 3 až 5 se použijí na ověření zprávy o udržitelnosti obdobně.".

46. Poznámka pod čarou č. 17 zní:

"17) Čl. 26 a 26a směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/43/ES, ve znění směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/30/ES a směrnice Evropského parlamentu a Rady 2022/2464/EU.".

47. Nadpis § 19 zní:

"Povinný audit konsolidované účetní závěrky a ověření konsolidované zprávy o udržitelnosti".

48. V § 19 se doplňuje odstavec 10, který zní:

"(10) Odstavce 1 až 9 se použijí na ověření konsolidované zprávy o udržitelnosti obdobně.".

49. Nadpis § 20 zní:

"Zpráva auditora o povinném auditu".

50. V § 20 odst. 1 se na konci textu písmene f) tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno g), které zní:

"g) vyjádření auditora, zda se v bezprostředně předcházejícím účetním nebo konsolidačním období na účetní jednotku nebo ovládající osobu vztahovala povinnost vyhotovit zprávu o daních z příjmů nebo konsolidovanou zprávu o daních z příjmů a zda ji za podmínek stanovených účetními přepisy řádně zpřístupnila.".

51. V § 20 se odstavec 6 zrušuje.

Dosavadní odstavec 7 se označuje jako odstavec 6.

52. V § 20 se doplňuje odstavec 7, který zní:

"(7) Auditor, který vyhotovuje zprávu auditora o povinném auditu a zároveň vyhotovuje zprávu auditora o ověření zprávy o udržitelnosti, může vydat jednu zprávu za podmínky, že bude obsahovat také informace podle § 20ab.".

53. Za § 20a se vkládá nový § 20ab, který včetně nadpisu zní:

"§ 20ab

Zpráva auditora o ověření zprávy o udržitelnosti

(1) O ověření zprávy o udržitelnosti vyhotoví auditor písemnou zprávu auditora. Zpráva auditora musí obsahovat

a) úvod, ve kterém auditor uvede

1. obchodní firmu nebo jméno, adresu sídla, popřípadě adresu místa bydliště, liší-li se od adresy sídla, je-li účetní jednotka podnikající fyzickou osobou, anebo obchodní firmu nebo název a adresu sídla, je-li účetní jednotka právnickou osobou, pobočkou nebo jinou organizační složkou právnické osoby, anebo označení, jde-li o účetní jednotku bez právní osobnosti, a

2. identifikaci zprávy o udržitelnosti nebo konsolidované zprávy o udržitelnosti účetní jednotky uvedené v bodu 1 včetně uvedení dne nebo jiného okamžiku, k němuž je zpráva o udržitelnosti nebo konsolidovaná zpráva o udržitelnosti sestavena, a identifikaci účetního období, za které je sestavena, a identifikaci příslušného rámce, na jehož základě je zpráva o udržitelnosti nebo konsolidovaná zpráva o udržitelnosti sestavena,

b) rozsah provedeného ověřování včetně odkazu na auditorské standardy podle § 18, v souladu s kterými bylo ověření zprávy o udržitelnosti provedeno,

c) závěr auditora, zda nezjistil okolnosti, ze kterých by vyplývalo, že zpráva o udržitelnosti nebyla vypracována v souladu s právními předpisy a přímo použitelným právním předpisem Evropské unie upravujícím rámec pro usnadnění udržitelných investic a standardy pro podávání zpráv o udržitelnosti včetně postupu pro určování informací vykazovaných podle standardů pro podávání zpráv o udržitelnosti,

d) vyjádření auditora, zda zpráva o udržitelnosti byla vypracována a značkována v souladu s právními předpisy a přímo použitelným právním předpisem Evropské unie upravujícím jednotný elektronický formát pro podávání zpráv.

(2) Statutární auditor uvede ve zprávě auditora své jméno, adresu sídla, evidenční číslo, podpis a datum vyhotovení.

(3) Auditorská společnost ve zprávě auditora uvede název, adresu sídla, evidenční číslo a jména statutárních auditorů, kteří pro auditorskou společnost vyhotovili zprávu auditora, jejich evidenční čísla, jejich podpis a datum vyhotovení.".

54. V § 20b písm. a) se za slova "konsolidovaná výroční zpráva" vkládají slova " , s výjimkou zprávy o udržitelnosti,".

55. V § 24c odst. 1 písm. b) se slova "nebo povinného auditu" nahrazují slovy " , auditorské činnosti nebo vyhotovování nebo ověřování zprávy o udržitelnosti nebo jiné oblasti související s udržitelností".

56. V § 29 odst. 1 se slova "Za odbornou praxi se považuje" nahrazují slovy "Odbornou praxí se rozumí" a za slovo "auditu" se vkládají slova "a ověření zprávy o udržitelnosti".

57. V § 29 odst. 2 písm. a) se za slovo "auditu" vkládají slova "a ověření zprávy o udržitelnosti nebo jiných služeb souvisejících s udržitelností".

58. Nadpis hlavy VIII zní:

"ZVLÁŠTNÍ USTANOVENÍ PRO POVINNÝ AUDIT A OVĚŘOVÁNÍ ZPRÁVY O UDRŽITELNOSTI SUBJEKTŮ VEŘEJNÉHO ZÁJMU".

59. Za § 43b se vkládá nový § 43ba, který včetně nadpisu zní:

"§ 43ba

Ověřování zprávy o udržitelnosti a poskytování neauditorských služeb

(1) Auditor, který ověřuje zprávu o udržitelnosti subjektu veřejného zájmu, nesmí v období počínajícím prvním dnem období, za které je zpráva o udržitelnosti podávána, a dále do vydání zprávy auditora o ověření zprávy o udržitelnosti, poskytovat tomuto subjektu veřejného zájmu, jeho mateřské obchodní korporaci²⁵⁾ se sídlem v České republice a jeho dceřiné obchodní korporaci²⁵⁾ se sídlem v České republice neauditorské služby uvedené v čl. 5 odst. 1 druhém pododstavci písm. b), c) a e) až k) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 537/2014.

(2) Na poskytování služeb uvedených v odstavci 1 subjektu veřejného zájmu, jeho mateřské obchodní korporaci²⁵⁾ se sídlem v České republice a jeho dceřiné obchodní korporaci²⁵⁾ se sídlem v České republice osobou v síti, do které náleží auditor provádějící ověření zprávy o udržitelnosti tohoto subjektu veřejného zájmu, se odstavec 1 použije obdobně.

(3) Auditor, který provádí ověření zprávy o udržitelnosti subjektu veřejného zájmu, může poskytovat tomuto subjektu veřejného zájmu, jeho mateřské obchodní korporaci²⁵⁾ se sídlem v České republice a jeho dceřiné obchodní korporaci²⁵⁾ se sídlem v České republice jiné neauditorské služby neuvedené v odstavci 1 nebo neauditorské služby uvedené v čl. 5 odst. 1 druhém pododstavci nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 537/2014, pokud je schválí výbor pro audit po řádném posouzení auditorovy dokumentace posouzení rizika ohrožení nezávislosti a v případě existence rizika přijatých ochranných opatření k jeho zmírnění podle § 14b.

(4) Na poskytování služeb uvedených v odstavci 3 subjektu veřejného zájmu, jeho mateřské obchodní korporaci²⁵⁾ se sídlem v České republice a jeho dceřiné obchodní korporaci²⁵⁾ se sídlem v České republice osobou v síti, do které náleží auditor provádějící ověření zprávy o udržitelnosti tohoto subjektu veřejného zájmu, se odstavec 3 použije obdobně.

(5) Pokud osoba v síti, do níž náleží auditor, který provádí ověření přehledu informací subjektu veřejného zájmu, poskytuje neauditorské služby uvedené v odstavci 1 dceřinné entitě tohoto subjektu veřejného zájmu, která má sídlo ve třetí zemi, auditor posoudí riziko ohrožení jeho nezávislosti v souvislosti s poskytováním těchto neauditorských služeb osobou v síti. Má-li poskytování neauditorských služeb osobou v síti dopad na nezávislost auditora, auditor může ověření zprávy o udržitelnosti provést, pouze pokud přijme ochranná opatření k omezení rizika ohrožení jeho nezávislosti.".

60. V § 43d se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a doplňuje se odstavec 2, který zní:

"(2) Zjistí-li auditor skutečnosti uvedené v § 21 odst. 5, informuje o tom řídicí a kontrolní orgán subjektu veřejného zájmu a vyzve je, aby záležitost prošetřily. Pokud řídicí a kontrolní orgán subjektu veřejného zájmu danou záležitost neprošetří, informuje auditor o těchto skutečnostech příslušný orgán dohledu.".

61. V § 44a odst. 1 písm. c) se za slova "konsolidované účetní závěrky" vkládají slova "a postup vyhotovování zprávy o udržitelnosti".

62. V § 44a odst. 1 písm. g) se za slovo "auditu" vkládají slova "a ověření zprávy o udržitelnosti".

63. V § 44a odst. 1 písmeno j) zní:

"j) informuje kontrolní orgán o výsledku povinného auditu a ověření zprávy o udržitelnosti a jeho poznatcích získaných ze sledování procesu povinného auditu a ověření zprávy o udržitelnosti,".

64. V § 44a odst. 2 se za slovo "auditu" vkládají slova "a ověření zprávy o udržitelnosti".

65. Za § 47 se vkládá nový § 47a, který včetně nadpisu zní:

"§ 47a

Registrace pro účely ověřování zprávy o udržitelnosti společnosti se sídlem ve třetí zemi

(1) Komora zaregistruje v rejstříku auditora ze třetí země nebo auditorskou osobu ze třetí země, kteří jsou ve třetí zemi oprávněni k činnosti srovnatelné s ověřováním zprávy o udržitelnosti (dále jen "auditor udržitelnosti ze třetí země"), kteří předloží zprávu týkající se ověření zprávy o udržitelnosti společnosti ze třetí země. Za společnost ze třetí země je považována společnost se sídlem ve třetí zemi, jejíž cenné papíry jsou k rozvahovému dni přijaty k obchodování na regulovaném trhu, s výjimkou případu, kdy společnost vydává pouze dluhopisy nebo jim obdobné cenné papíry představující právo na splacení dlužné částky přijaté k obchodování na regulovaném trhu

a) před 31. prosincem 2010 a je-li jmenovitá hodnota takového cenného papíru nejméně 50 000 EUR nebo v případě dluhopisů se jmenovitou hodnotou vyjádřenou v jiné měně, která se ke dni jejich vydání rovná nejméně částce odpovídající 50 000 EUR při přepočtu kursem devizového trhu vyhlášeným Českou národní bankou pro den jejich vydání,

b) po 31. prosinci 2010 a je-li jmenovitá hodnota takového cenného papíru nejméně 100 000 EUR nebo v případě dluhopisů se jmenovitou hodnotou vyjádřenou v jiné měně, která se ke dni jejich vydání rovná nejméně částce odpovídající 100 000 EUR při přepočtu kursem devizového trhu vyhlášeným Českou národní bankou pro den jejich vydání.

(2) Komora na žádost zaregistruje auditora udržitelnosti ze třetí země, který je fyzickou osobou, pokud

a) jsou splněny požadavky rovnocenné požadavkům stanoveným v § 4 odst. 1 písm. a) až d) a f),

b) fyzická osoba provádějící pro tohoto auditora ověření zprávy o udržitelnosti společnosti ze třetí země splňuje požadavky rovnocenné požadavkům stanoveným v § 4 odst. 1 písm. a) až d) a f),

c) ověření zprávy o udržitelnosti společnosti ze třetí země je provedeno v souladu s auditorskými standardy podle § 18 a s požadavky stanovenými v § 14, 14b a 16 nebo s rovnocennými standardy a požadavky,

d) zveřejní na svých internetových stránkách výroční zprávu o průhlednosti, která obsahuje informace uvedené v čl. 13 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 537/2014 nebo která splňuje rovnocenné požadavky na zveřejnění.

(3) Komora na žádost zaregistruje auditora udržitelnosti ze třetí země jinou než fyzickou osobu, pokud

a) jsou splněny požadavky rovnocenné požadavkům stanoveným v § 5 odst. 1 písm. h),

b) většina členů jejího řídicího orgánu splňuje požadavky rovnocenné požadavkům stanoveným v § 4 odst. 1 písm. a) až d) a f) a § 5 odst. 1 písm. h),

c) fyzická osoba provádějící pro tuto osobu ověření zprávy o udržitelnosti společnosti ze třetí země splňuje požadavky rovnocenné požadavkům stanoveným v § 4 odst. 1 písm. a) až d) a f),

d) ověření zprávy o udržitelnosti společnosti ze třetí země je provedeno v souladu s auditorskými standardy podle § 18 a s požadavky stanovenými v § 14, 14b a 16 nebo s rovnocennými standardy a požadavky,

e) zveřejní na svých internetových stránkách výroční zprávu o průhlednosti, která obsahuje informace uvedené v čl. 13 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 537/2014 nebo která splňuje rovnocenné požadavky na zveřejnění.

(4) Na zaregistrované osoby podle odstavce 2 se vztahují ustanovení tohoto zákona upravující veřejný dohled, systém zajištění kvality, kárná opatření a přestupky podle hlavy XI. Pokud tyto osoby podléhají systému zajištění kvality jiného členského státu nebo pokud tyto osoby podléhají systému zajištění kvality ve třetí zemi, který byl vyhodnocen jako rovnocenný v souladu s § 24, a kontrola kvality byla u této osoby provedena v průběhu předcházejících 3 let, kontrola kvality se nemusí provést.

(5) Pokud byla zpráva týkající se ověření srovnatelného s ověřováním zprávy o udržitelnosti společnosti ze třetí země podle odstavce 1 vyhotovena auditorem ze třetí země nebo auditorskou osobou ze třetí země, kteří nejsou zaregistrováni u Komory podle odstavců 2 a 3, má se za to, že takové ověření nebylo provedeno.

(6) Rada hodnotí rovnocennost uvedenou v odstavci 2 písm. c) a v odstavci 3 písm. d), pokud Evropská komise v této věci nerozhodla dříve. Rada v této věci případně může spolupracovat s Komorou.".

66. V § 49b odst. 1 písmeno b) zní:

"b) v rozporu s § 17a odst. 5 neoznámí výpověď závazku ze smlouvy o povinném auditu, výpověď závazku ze smlouvy o ověření zprávy o udržitelnosti, odstoupení od smlouvy o povinném auditu nebo odstoupení od smlouvy o ověření zprávy o udržitelnosti Radě,".

67. V § 49b odst. 1 se na konci textu písmene g) slovo "nebo" zrušuje.

68. V § 49b odst. 1 se za písmeno g) vkládají nová písmena h) a i), která znějí:

"h) v rozporu s § 43ba odst. 1 poskytne subjektu veřejného zájmu, jeho mateřské obchodní korporaci²⁵⁾ se sídlem v České republice a jeho dceřiné obchodní korporaci²⁵⁾ se sídlem v České republice neauditorské služby uvedené v čl. 5 odst. 1 druhém pododstavci písm. b), c) a e) až k) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 537/2014,

i) v rozporu s § 43ba odst. 3 poskytne subjektu veřejného zájmu, jeho mateřské obchodní korporaci²⁵⁾ se sídlem v České republice a jeho dceřiné obchodní korporaci²⁵⁾ se sídlem v České republice jiné neauditorské služby neuvedené v § 43ba odst. 1 nebo neauditorské služby uvedené v čl. 5 odst. 1 druhém pododstavci nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 537/2014, nebo".

Dosavadní písmeno h) se označuje jako písmeno j).

69. V § 49b se za odstavec 5 vkládá nový odstavec 6, který zní:

"(6) Právnická nebo fyzická podnikající osoba se jako osoba v síti, do níž náleží auditor provádějící ověření zprávy o udržitelnosti subjektu veřejného zájmu, dopustí přestupku tím, že

a) v rozporu s § 43ba odst. 2 poskytne subjektu veřejného zájmu, jeho mateřské obchodní korporaci²⁵⁾ se sídlem v České republice a jeho dceřiné obchodní korporaci²⁵⁾ se sídlem v České republice neauditorské služby uvedené v čl. 5 odst. 1 druhém pododstavci písm. b), c) a e) až k) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 537/2014, nebo

b) v rozporu s § 43ba odst. 4 poskytne subjektu veřejného zájmu, jeho mateřské obchodní korporaci²⁵⁾ se sídlem v České republice a jeho dceřiné obchodní korporaci²⁵⁾ se sídlem v České republice jiné neauditorské služby neuvedené v § 43ba odst. 1 nebo neauditorské služby uvedené v čl. 5 odst. 1 druhém pododstavci nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 537/2014.".

Dosavadní odstavce 6 až 8 se označují jako odstavce 7 až 9.

70. V § 49b odstavec 7 zní:

"(7) Účetní jednotka se dopustí přestupku tím, že v rozporu s § 17a odst. 5 nebo 6 neoznámí výpověď závazku ze smlouvy o povinném auditu, výpověď závazku ze smlouvy o ověření zprávy o udržitelnosti, odstoupení od smlouvy o povinném auditu nebo odstoupení od smlouvy o ověření zprávy o udržitelnosti Radě.".

71. V § 49b odst. 8 písm. a) se číslo "6" nahrazuje číslem "7".

72. V § 49b odst. 8 písmeno c) zní:

"c) 10 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. a), f), g), h), i) nebo j), odstavce 2 písm. b) nebo d) nebo odstavce 5 nebo 6.".

Čl.CV

Přechodná ustanovení

1. Auditorská zkouška složená podle zákona č. 93/2009 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se považuje za auditorskou zkoušku složenou podle zákona č. 93/2009 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.

2. Komora auditorů České republiky upraví program průběžného vzdělávání podle § 9 tak, aby nejpozději do 30. června 2024 byla jeho součástí oblast podle § 8 odst. 3 písm. c), f), k) a l) a odst. 4 písm. d) zákona č. 93/2009 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.

3. Statutární auditoři, kteří složili auditorskou zkoušku podle zákona č. 93/2009 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, kteří neabsolvovali průběžné vzdělávání podle zákona č. 93/2009 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, nejsou oprávněni provádět ověření zprávy o udržitelnosti ani být klíčovým auditorským partnerem ověřování zprávy o udržitelnosti; tuto skutečnost Komora auditorů České republiky uvede v rejstříku.

4. Úspěšné vykonání dílčí zkoušky podle zákona č. 93/2009 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se uzná jako úspěšné vykonání dílčí části zkoušky podle zákona č. 93/2009 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. Úspěšné vykonání všech dílčích zkoušek podle zákona č. 93/2009 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, je považováno za složení auditorské zkoušky podle zákona č. 93/2009 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, pokud je složena do 1. ledna 2026.

5. Odborná praxe absolvovaná podle zákona č. 93/2009 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se uzná jako odborná praxe absolvovaná podle zákona č. 93/2009 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, pokud je absolvovaná do 1. ledna 2026.

6. Řízení zahájená podle § 26 nebo části první hlavy X zákona č. 93/2009 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se dokončí podle zákona č. 93/2009 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.

7. Na určení druhu a výměry opatření nebo sankce za kárné provinění a správní delikt spáchané podle dosavadních právních předpisů se ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona použijí ustanovení o určení druhu a výměry opatření a sankce podle zákona č. 93/2009 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, je-li to pro pachatele výhodnější.

8. Asistenti auditora zapsaní v rejstříku auditorů se dnem nabytí účinnosti tohoto zákona stávají asistenty auditora podle zákona č. 93/2009 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.

9. Auditoři zapsaní v rejstříku auditorů se dnem nabytí účinnosti tohoto zákona stávají auditory podle zákona č. 93/2009 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.

10. Vnitřní předpisy a stanovy Komory auditorů České republiky vydané podle zákona č. 93/2009 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, které nejsou v souladu se zákonem č. 93/2009 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, je Komora auditorů České republiky povinna uvést do souladu do 12 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.

ČÁST ŠEDESÁTÁ

Změna zákona, kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o Sbírce právních předpisů územních samosprávných celků a některých správních úřadů

Čl.CVI

Část druhá zákona č. 36/2021 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o Sbírce právních předpisů územních samosprávných celků a některých správních úřadů, se včetně nadpisu zrušuje.

ČÁST ŠEDESÁTÁ PRVNÍ

Změna zákona o opatřeních v oblasti daní v souvislosti s ozbrojeným konfliktem na území Ukrajiny vyvolaným invazí vojsk Ruské federace

Čl.CVII

Zákon č. 128/2022 Sb., o opatřeních v oblasti daní v souvislosti s ozbrojeným konfliktem na území Ukrajiny vyvolaným invazí vojsk Ruské federace, ve znění zákona č. 366/2022 Sb., se mění takto:

1. V § 1 odst. 1 se za číslo "2022" vkládají slova "a 2023".

2. V § 1 odst. 2 se slova "28. února 2023" nahrazují slovy "29. února 2024".

3. V § 1 odst. 3 úvodní části ustanovení se za číslo "2022" vkládají slova "a 2023".

4. V § 1 odst. 4 se číslo "9" nahrazuje číslem "7" a za číslo "2022" se vkládají slova "a 2023".

5. V § 1 odst. 6, § 2 odst. 1 a v § 3 odst. 1 se za číslo "2022" vkládají slova "a 2023".

6. V § 3a se slova "podle § 35ba odst. 1 písm. b)" nahrazují slovy "pro účely slevy na manžela podle".

ČÁST ŠEDESÁTÁ DRUHÁ

Změna zákona, kterým se mění zákon č. 56/2001 Sb., o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích a o změně zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla), ve znění zákona č. 307/1999 Sb., ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony

Čl.CVIII

V části třetí čl. V zákona č. 432/2022 Sb., kterým se mění zákon č. 56/2001 Sb., o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích a o změně zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla), ve znění zákona č. 307/1999 Sb., ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony, se body 5 až 7 zrušují.

ČÁST ŠEDESÁTÁ TŘETÍ

Změna zákona o preventivní restrukturalizaci

Čl.CIX

V § 120 zákona č. 284/2023 Sb., o preventivní restrukturalizaci, se odstavec 4 zrušuje.

Čl.CX

Přechodná ustanovení

1. Příslušnost k vymáhání pohledávek podle zákona č. 284/2023 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, které vznikly přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se řídí dosavadními právními předpisy, pokud byly předány k vymáhání soudnímu exekutorovi nebo přihlášeny do veřejné dražby.

2. Příslušnost k vymáhání pokut uložených za přestupky podle zákona č. 284/2023 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, které byly uloženy přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, a nebyly předány k vymáhání soudnímu exekutorovi nebo přihlášeny do veřejné dražby, se řídí dosavadními právními předpisy do dne předání podkladů k jejich vymáhání celnímu úřadu.

3. Orgán příslušný podle zákona č. 284/2023 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, k vymáhání pohledávek uvedených v bodu 2 předá podklady k vymáhání těchto pohledávek celnímu úřadu nejpozději do 30. června 2024, pokud nebyla pro tyto pohledávky přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona nařízena daňová exekuce; jinak je předá do 31. prosince 2024.

ČÁST ŠEDESÁTÁ ČTVRTÁ

Změna zákona o ochraně zdraví před škodlivými účinky návykových látek

Čl.CXI

Zákon č. 65/2017 Sb., o ochraně zdraví před škodlivými účinky návykových látek, ve znění zákona č. 183/2017 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 81/2018 Sb., zákona č. 220/2021 Sb., zákona č. 59/2023 Sb. a zákona č. 173/2023 Sb., se mění takto:

1. V § 3 se doplňuje odstavec 5, který zní:

"(5) Při prodeji nebo v souvislosti s prodejem tabákových výrobků, kuřáckých pomůcek, bylinných výrobků určených ke kouření, elektronických cigaret, náhradních náplní elektronických cigaret nebo nikotinových sáčků bez obsahu tabáku v prodejnách uvedených v odstavci 1 se zakazuje nabízet nebo poskytovat spotřebiteli jakékoliv ekonomické výhody, včetně výhod prostřednictvím poukázek, nabídek slev, poskytování jakéhokoliv zboží nebo služeb zdarma nebo za nižší než obvyklou cenu. Zákaz dle tohoto odstavce se vztahuje i na poskytování ekonomických výhod spotřebiteli za doporučení tabákových výrobků, kuřáckých pomůcek, bylinných výrobků určených ke kouření, elektronických cigaret, náhradních náplní elektronických cigaret nebo nikotinových sáčků bez obsahu tabáku jinému spotřebiteli.".

2. Za § 18 se vkládá nový § 18a, který zní:

"§ 18a

Zakazuje se poskytovat tabákové výrobky, kuřácké pomůcky, bylinné výrobky určené ke kouření, elektronické cigarety, náhradní náplně elektronických cigaret nebo nikotinové sáčky bez obsahu tabáku bezplatně nebo formou jiné výhody, a to v souvislosti s prodejem jakéhokoli zboží nebo služeb.".

3. V § 30 odst. 4 se slova "§ 3 odst. 3 a 4" nahrazují slovy "§ 3 odst. 3 až 5".

4. V § 35 odst. 1 se na konci písmene o) slovo "nebo" zrušuje.

5. V § 35 se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje čárkou a doplňují se písmena q) a r), která znějí:

"q) nabídne nebo poskytne spotřebiteli výhody v rozporu s § 3 odst. 5, nebo

r) v rozporu s § 18a poskytne bezplatně nebo formou jiné výhody tabákové výrobky, kuřácké pomůcky, bylinné výrobky určené ke kouření, elektronické cigarety, náhradní náplně elektronických cigaret nebo nikotinové sáčky bez obsahu tabáku v souvislosti s prodejem jakéhokoliv zboží nebo služeb.".

6. V § 35 odst. 2 písm. h) se slova "b) nebo j)" nahrazují slovy "b), j), q) nebo r)".

7. V § 36 odst. 1 se na konci písmene q) slovo "nebo" zrušuje.

8. V § 36 odst. 1 se na konci písmene r) tečka nahrazuje čárkou a doplňují se písmena s) a t), která znějí:

"s) při prodeji tabákových výrobků, kuřáckých pomůcek, bylinných výrobků určených ke kouření, elektronických cigaret, náhradních náplní elektronických cigaret nebo nikotinových sáčků bez obsahu tabáku v prodejnách uvedených v § 3 odst. 1 poruší zákaz podle § 3 odst. 5, nebo

t) poruší zákaz podle § 18a.".

9. V § 36 odst. 10 písmeno e) zní:

"e) 1 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. c), l), r), s) nebo t).".

10. V § 40 odst. 1 písm. c) se text "§ 35 odst. 1 písm. a)" nahrazuje slovy "§ 35 odst. 1 písm. a), q) a r)" a slova "o), q) a r)" se nahrazují slovy "o), q) až t)".

ČÁST ŠEDESÁTÁ PÁTÁ

Změna zákona o regulaci reklamy

Čl.CXII

V § 3 zákona č. 40/1995 Sb., o regulaci reklamy a o změně a doplnění zákona č. 468/1991 Sb., o provozování rozhlasového a televizního vysílání, ve znění zákona č. 231/2001 Sb., zákona č. 138/2002 Sb., zákona č. 132/2003 Sb., zákona č. 25/2006 Sb., zákona č. 109/2007 Sb. a zákona č. 245/2011 Sb., se na konci odstavce 6 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno c), které zní:

"c) v souvislosti s nákupem tabákových výrobků nabízet nebo naznačovat bezplatné nebo jiné výhody, a to zejména ve formě nabídky jakéhokoli zboží, služeb, množstevních slev nebo jiných pobídek.".

ČÁST ŠEDESÁTÁ ŠESTÁ

Čl.CXIII

Zrušovací ustanovení

Zrušují se:

1. Vyhláška č. 114/2002 Sb., o fondu kulturních a sociálních potřeb, ve znění pozdějších předpisů.

2. Vyhláška č. 510/2002 Sb., kterou se mění vyhláška č. 114/2002 Sb., o fondu kulturních a sociálních potřeb.

3. Vyhláška č. 100/2006 Sb., kterou se mění vyhláška č. 114/2002 Sb., o fondu kulturních a sociálních potřeb, ve znění vyhlášky č. 510/2002 Sb.

4. Vyhláška č. 355/2007 Sb., kterou se mění vyhláška č. 114/2002 Sb., o fondu kulturních a sociálních potřeb, ve znění pozdějších předpisů.

5. Vyhláška č. 365/2010 Sb., kterou se mění vyhláška č. 114/2002 Sb., o fondu kulturních a sociálních potřeb, ve znění pozdějších předpisů.

6. Vyhláška č. 383/2010 Sb., o kolkových známkách.

7. Vyhláška č. 434/2013 Sb., kterou se mění vyhláška č. 114/2002 Sb., o fondu kulturních a sociálních potřeb, ve znění pozdějších předpisů.

8. Vyhláška č. 353/2015 Sb., kterou se mění vyhláška č. 114/2002 Sb., o fondu kulturních a sociálních potřeb, ve znění pozdějších předpisů.

9. Vyhláška č. 357/2019 Sb., kterou se mění vyhláška č. 114/2002 Sb., o fondu kulturních a sociálních potřeb, ve znění pozdějších předpisů.

10. Vyhláška č. 328/2020 Sb., o územních pracovištích celních úřadů, která se nenacházejí v jejich sídlech, ve znění vyhlášky č. 311/2022 Sb.

11. Vyhláška č. 612/2020 Sb., kterou se mění vyhláška č. 114/2002 Sb., o fondu kulturních a sociálních potřeb, ve znění pozdějších předpisů.

12. Vyhláška č. 263/2021 Sb., kterou se mění vyhláška č. 114/2002 Sb., o fondu kulturních a sociálních potřeb, ve znění pozdějších předpisů.

13. Vyhláška č. 311/2022 Sb., kterou se mění vyhláška č. 328/2020 Sb., o územních pracovištích celních úřadů, která se nenacházejí v jejich sídlech.

ČÁST ŠEDESÁTÁ SEDMÁ

ÚČINNOST

Čl.CXIV

Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2024, s výjimkou ustanovení

a) čl. LVI bodu 13, čl. LXXXIV a čl. LXXXV, která nabývají účinnosti dnem následujícím po dni jeho vyhlášení,

b) čl. LIV bodů 31 a 41 a čl. LVI bodů 3, 9, 15, 26, 30 a 31, která nabývají účinnosti dnem 1. února 2024,

c) čl. XXXII bodů 1 až 6, 8, 9, 11 až 35, 37, 39 až 41, 44 až 51, 53 až 64, čl. XXXIII, čl. XLVI, čl. LIV bodů 26 až 30 a 32, čl. LVI bodů 19 až 25 a čl. LXVI bodu 6, která nabývají účinnosti dnem 1. března 2024,

d) čl. XI bodů 2 až 4, čl. XVII bodů 11 a 19, čl. LXXII bodů 5 až 11 a 13 a čl. LXXIII, která nabývají účinnosti dnem 1. července 2024,

e) čl. XIII bodů 4, 12 až 14, 26, 30, 32, 34, 43, 48 až 50, 60, 62, 63, 67 a 70, čl. XIV bodů 3, 4, 7 a 8, čl. XV bodů 8, 29 a 32, čl. XXXII bodu 10, čl. XLIII bodů 3 a 5, čl. LIV bodů 21, 33, 42, 50 a 53, čl. LVI bodů 7, 10, 16, 27 a 32, čl. XCVII a čl. XCVIII, která nabývají účinnosti dnem 1. ledna 2025,

f) čl. LIV bodu 5, čl. LVII, čl. LXXXII bodů 1, 2, 5 až 10, čl. LXXXIII, čl. XCI, čl. XCII bodů 103, 107, 154 a 156, čl. XCIX, čl. C a čl. CXIII bodů 10 a 13, která nabývají účinnosti dnem 1. července 2025,

g) čl. LIV bodů 22, 34, 43, 51 a 54 a čl. LVI bodů 8, 11, 17, 28 a 33, která nabývají účinnosti dnem 1. ledna 2026,

h) čl. LIV bodů 35, 44, 52 a 55 a čl. LVI bodů 12, 18, 29 a 34, která nabývají účinnosti dnem 1. ledna 2027.

Pekarová Adamová v. r.

Pavel v. r.

Fiala v. r.

Související dokumenty

Související dokumenty

Zákony

Důvodové zprávy

Informace Finanční správy